7 Co 232/2026

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o náhradu škody, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 11. 2025, č. j. 12 C 96/2025-84,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I., ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 47 458,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 458,73 Kč od 23. 12. 2022 do zaplacení potvrzuje, ve zbytku se mění tak, že žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 94 917,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 917,45 Kč od 23. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 57 213,18 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 94 917,45 Kč s příslušenstvím představující náhradu škody způsobené protiprávním jednáním žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela dne 12. 5. 2022 kupní smlouvu k pozemkům v obci , adresa, s jejich vlastníky , adresa, , jméno FO, (rodiči žalovaného), kteří byli na základě plných mocí zastoupeni žalovaným. Na účet schovatele složila 12. 5. 2022 kupní cenu ve výši 1 200 000 Kč. Po uzavření smlouvy a zaplacení kupní ceny v dobré víře a důvodném očekávání, že nabude pozemky do svého vlastnictví, objednala služby geodetů a taxátorů, za jejichž služby vynaložila částku 94 917,45 Kč. Posléze však obdržela od katastrálního úřadu dokument z 14. 6. 2022, že vklad nelze povolit, neboť , jméno FO, 8. 5. 2022 zemřel. Žalovaný tak kupní smlouvu a smlouvu o úschově vědomě podepsal za vlastníky, přestože si musel být vědom skutečnosti, že otec (vlastník pozemků) zemřel a jeho zmocnění zaniklo. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil ust. § 1728 odst. 2 o. z., povinnost předcházet škodám dle § 2900 a 2902 o z. žalobkyně požaduje náhradu škody. Žalovaný nárok neuznal. Je nesporné, že 12. 5. 2022 byla uzavřena kupní smlouva, kde zastupoval své rodiče na základě plné moci. Byla uzavřena smlouva o úschově kupní ceny a podán návrh na vklad vlastnického práva, kterému nebylo vyhověno. Rozporuje však, že by měl být odpovědný za náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s objednávkou služeb geodetů a taxátorů, neboť takové jednání žalobkyně bylo zcela mimo sféru žalovaného a nemá souvislost s kupní smlouvou. Chybí příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného jako škůdcem a vznikem škody, navíc si žalobkyně objednala práce ve chvíli, kdy nebyl proveden vklad. Žalovaný jednal dle vůle svého otce, avšak nebyl schopen vůli projevit po formální stránce včas. Navíc komunikoval se žalobkyní prostřednictvím zprostředkovatele, kterému sdělil veškeré informace, s těmi měla být seznámena i žalobkyně. Pokud se tak nestalo, jedná se o chybu zprostředkovatele. V té době byl ve špatném psychickém stavu, jednal v dobré víře, neboť jej otec k prodeji pověřil. Žalobkyně poukázala na obligační účinky smlouvy s tím, že objednávka geodetických a taxátorských prací je přímým důsledkem jednání žalovaného, který uzavřel kupní smlouvu za své rodiče. Žalovaný reagoval tak, že kontakt na kupujícího neměl. Když mu poslali nové smlouvy k podpisu, sdělil zprostředkovateli, že zařizuje otcův pohřeb. Dále upozornil na ustanovení kupní smlouvy čl. VI. 2. a 3. kupní smlouvy řešící situaci, kdy nedojde ke vkladu vlastnického práva. Okresní soud zjistil, že 7. 4. 2022 , adresa, , jméno FO, udělili žalovanému, svému synovi, plnou moc k zastupování ve věcech spojených s prodejem pozemků v obci , adresa, . 12. 5. 2022 žalovaný kupní smlouvu podepsal. Návrhu na vklad změny vlastnictví však nebylo možno vyhovět, protože , jméno FO, 8. 5. 2022 zemřel. Z dokladů citovaných v odstavci 7. rozsudku soud zjistil, že si žalobkyně objednala geodetické práce pro zpracování vytyčovacího náčrtu, za který si dodavatelka , právnická osoba, vyfakturovala dne 27. 5. 2022 fakturu č. , číslo, částku 39 786 Kč splatnou 10. 6. 2022, tuto částku žalobkyně zaplatila 9. 6. 2022. Dále si žalobkyně objednala služby taxátorů – měření a zpracování informací o prodejní jednotce v obci , adresa, v objemu 734,89 m3, který dodavatelka , právnická osoba, . provedla a vyfakturovala fakturou č. , číslo, z 13. 6. 2022 částkou 55 131,45 Kč splatnou 27. 6. 2022, částka byla uhrazena žalobkyní 17. 12. 2022. Po skutkové stránce tedy měl soud za prokázané, že po podpisu kupní smlouvy a složení kupní ceny do advokátní úschovy vynaložila žalobkyně za služby geodetů a taxátorů celkově 94 917,45 Kč. K tvrzení žalovaného o splnění informační povinnosti, žalovaný sdělil, že komunikoval o prodeji s aukční kanceláří, konkrétně s platní Ludvíkovou. Původně byly dokumenty podepsány před otcovou smrtí, ale kvůli chybě ve smlouvách se musely podepsat znovu, k prokázání těchto tvrzení však žádné důkazy neučinil. Tím žalovaný neunesl břemeno důkazní, že jednal ve smluvním vztahu s žalobkyní poctivě a splnil informační povinnost. Proto je povinen nahradit žalobkyni náklady, které vynaložila ve chvíli, kdy svoje smluvní povinnosti splnila a byl podán návrh na vklad změny vlastnictví do katastru nemovitostí. Podle okresního soudu žalobkyně neměla důvod čekat do skončení vkladového řízení, když měla za to, že všechny zákonné náležitosti byly splněny; návrhu na vklad nebylo vyhověno pouze z důvodu nepoctivosti žalovaného spočívající v nesplnění jeho informační povinnosti. Podle okresního soudu žalovaného vůbec neomlouvá tvrzení, že byl ve špatném psychickém stavu nebo že jej otec pověřil vyřízením prodeje, když si žalovaný musel být vědom, že otcovou smrtí zaniklo zmocnění, minimálně si toho vědom být měl. Co se týče argumentace žalovaného ohledně č.l. VI. 2. kupní smlouvy, tj. závazku uzavřít do 14 dnů dodatek, pokud by nedošlo ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, žalobkyně toto ustanovení nemohla splnit, když jedna ze stran smlouvy zemřela. Ke vkladu vlastnického práva nedošlo právě kvůli jednání žalovaného, objednávka prací je přímým důsledkem jednání žalovaného, který uzavřel kupní smlouvu za rodiče, i když věděl, že otec zemřel. Byly splněny zákonné podmínky pro náhradu škody, kdy žalovaný svým zaviněným jednáním způsobil vznik škody žalobkyni a mezi jednáním žalovaného a vznikem škody je příčinná souvislost. Proto za použití § 6 odst. 1, § 1728 odst. 2, § 2900 a § 2902 žalobě vyhověl. Úrok z prodlení vychází z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, v němž setrval na svých dosavadních tvrzeních, zejména, že svoji informační povinnost splnil tak, že o špatném zdravotním stavu a následné smrti informoval zprostředkovatele, když na kupujícího v té době neměl jakýkoliv kontakt. Vzhledem k tomu, že tak učinil formou telefonického hovoru, neměl možnost tuto skutečnost prokázat. Nemůže se nikterak ztotožnit se závěrem, že jeho jednání bylo nepoctivé, nebyl nepoctivý ani jeho záměr. Pokud soud konstatoval, že jej neomlouvá špatný psychický stav po otcově smrti, byl spojen i se skutečností, že bylo zapotřebí urgentně řešit velmi špatnou finanční situaci v Zemědělském družstvu , adresa, , jehož předsedou byl otec žalovaného. Dále poukázal na nepřiměřenou cenu geodetických a taxátorských prací. Aby mohla žalobkyně nakupovat a prodávat pozemky, musí je nejdříve ocenit; podle žalovaného se tedy jedná o předmět její činnosti a pak se nutně jedná a proplácení předmětu její hlavní činnosti. Nedošlo k prokázání příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Svoji informační povinnost splnil vůči zprostředkovateli, odkázal na , právnická osoba, . v , adresa, a navrhl výslech zprostředkovatele, zejména paní , jméno FO, , s níž komunikoval. Za nepřiměřené a neodpovídající složitosti věci považoval přiznání nákladů řízení ve shora uvedené výši. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne, případně věc zrušil a vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.

3. K odvolání žalovaného se žalobkyně vyjádřila tak, že odvolání je nedůvodné. Okresní soud správně zjistil skutkový stav a posoudil jej v souladu s platnou právní úpravou i ustálenou judikaturou. Žalovaný neunesl důkazní břemeno, že splnil informační povinnost ve smyslu § 1728 odst. 2 a § 2902 o. z. Zdůraznil, že žalovaný vědomě podepsal kupní smlouvu i související dokumenty za osobu, u níž si musel být vědom, že její smrtí zaniklo zmocnění, a tuto zásadní skutečnost žalobkyni nijak nesdělil. I kdyby se o úmrtí svého otce zmínil zprostředkovateli, je to ve vztahu k žalobkyni irelevantní. Jednání žalovaného je nejen porušením informační povinnosti, ale také v přímém rozporu s principem poctivosti podle § 6 o. z. Navrhovaný výslech svědkyně Ludvíkové je nejen nadbytečný, ale zároveň opožděný, neboť nejsou splněny podmínky § 205a o. s. ř. Pokud jde o námitku absence příčinné souvislosti, žalobkyně vynaložila náklady na geodetické a taxátorské práce až po uzavření kupní smlouvy (po vzniku obligačních účinků smlouvy) a výhradně v důsledku uzavření smlouvy. Pokud by žalovaný jednal poctivě a informoval žalobkyni o úmrtí otce, tyto náklady by nevynaložila. K námitce běžné podnikatelské činnosti žalobkyně uvedla, že rozhodující není povaha podnikání, ale skutečnost, že náklady byly vynaloženy účelně, po vzniku závazku a v dobré víře v platnost kupní smlouvy. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil.

4. Odvolací soud po závěru o přípustnosti odvolání podaného včas oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru o částečné důvodnosti odvolání.

5. Podle § 4 odst. 1 o. z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

6. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

7. Podle § 1728 odst. 2 o. z. při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

8. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

9. Podle § 2902 o. z., kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

10. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu, se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé straně, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

11. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu, tato odpovídají obsahu spisu. Ohledně rozhodných skutečností ostatně nebylo mezi stranami sporu: Žalobkyně se zúčastnila aukce ohledně pozemků v k. ú. , adresa, prodávaných rodiči žalovaného , jméno FO, , jméno FO, , tyto pozemky vysoutěžila. Žalovaný vystupoval na základě plných mocí jako zástupce rodičů, přičemž komunikoval pouze se zprostředkovatelem. Opravenou verzi kupní smlouvy podepsal až 12. 5. 2022, tj. 4 dny po úmrtí svého otce. Po podpisu kupní smlouvy žalobkyně mimo jiné zadala geodetické a taxátorské práce, za které celkově uhradila částku 94 917,45 Kč. Mezi účastníky řízení je spor ohledně právního posouzení, kdy podle žalobkyně žalovaný především nesplnil informační povinnost, neinformoval ji o úmrtí svého otce (o zániku zmocnění ve smyslu § 448 odst. 1 věta druhá o. z.). V uvedeném spatřuje nepoctivost žalovaného a příčinu vzniku škody, neboť jinak by předmětné práce nezadala. Žalovaný se brání zejména tím, že z jeho strany nešlo o nepoctivý úmysl, plnil tím otcovu vůli, vše bylo dojednáno, peníze z prodeje byly urgentně zapotřebí k úhradě dluhu, což dával do souvislosti s tím, že otec byl předsedou , právnická osoba, v , adresa, . O zadání předmětných prací žalobkyní nevěděl.

12. Z hlediska právního posouzení je podstatné, že žalovaný nebyl smluvní stranou, nýbrž zástupcem, proto na danou situaci podle názoru odvolacího soudu nedopadá ustanovení § 1728 odst. 2 o. z. (viz srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 7. 2025 sp. zn. 25 Cdo 1085/2025). Podle názoru odvolacího soudu není namístě ani aplikace § 2902 o. z., neboť že si žalovaný nebyl vědom toho, že porušil právní povinnost, nevěděl o zadání geodetických a taxátorských prací žalobkyní. Není-li bližšího ustanovení, pak na danou situaci dopadá ust. § 2900 o. z. – upravující prevenční povinnost. Odvolací soud na rozdíl od okresního soudu nevnímá jednání žalovaného jako nepoctivé; nicméně hodnotí, jaké chování a opatrnost lze očekávat od svéprávného průměrného člověka v dané situaci (ve smyslu § 4 odst. 1 o. z.). Je otázkou, zda lze od takového člověka (neprávníka) důvodně očekávat znalost, že úmrtím zmocnitele zmocnění zaniká, resp. v zásadě zaniká, neboť ustanovení § 448 odst. 1 věta druhá o. z. upravuje i možnost, že bylo ujednáno něco jiného. Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Lze však vyžadovat jistou opatrnost i v této obecně nelehké životní situaci (o níž odvolací soud nepochybuje, kdy žalovaný navíc na otcovo přání měl urgentně vyřešit dluh prodejem pozemků). Odpovědnost žalovaného tedy odvolací soud vyvozuje z porušení ustanovení § 2900 o. z. tím, že konáním – podpisem kupní smlouvy – stvrdil závazek k jejímu splnění. Nastaly obligační účinky smlouvy a žalobkyně mohla důvodně očekávat, že dojde ke vkladu změny vlastnictví do katastru nemovitostí. Na druhé straně žalobkyně jako kupující si byla vědoma možných komplikací se vkladovým řízením (viz čl. VI. kupní smlouvy, č. l. 15 spisu) a byla si vědoma toho, že vlastnické právo přechází až vkladem do katastru nemovitostí. Žalovaného o tom, že po podpisu smlouvy zadala předmětné práce, neinformovala. Argumentuje-li tím, že aby mohla dřeviny prodat, potřebuje primárně právě služby geodetů a taxátorů (o této potřebě odvolací soud nepochybuje), nejde však o situaci srovnatelnou s prodejem domu, kdy prodávající po podpisu kupní smlouvy a zaplacení kupní ceny předá kupujícímu klíče od domu. Pak prodávající musí předpokládat, že kupující začne dům užívat, vynakládat náklady na jeho opravu atp. Pokud by v posuzované věci žalobkyně vyčkala vkladu, žádné náklady spojené s geodetickými a taxátorskými pracemi by jí nevznikly (byť si je odvolací soud vědom toho, že k těmto pracem přistoupila po podpisu smlouvy, poté, co nastaly obligační účinky smlouvy). Odvolací soud považuje za spravedlivé a odpovídající právním předpisům, aby se na vzniklé škodě podílely obě strany sporu rovným dílem. Jestliže má být žalovaný odpovědný za to, že neznal dopady ust. § 448 odst. 1 o. z. a v dané situaci si nepočínal dostatečně opatrně, pak ani žalobkyně (právnická osoba obchodující se dřevem) si nepočínala obezřetně, když nevyčkala vkladu do katastru nemovitostí, bez dalšího se k pozemkům chovala jako k vlastním. Ani netvrdí, že by někoho (žalovaného) o zadání předmětných prací informovala. Z uvedených důvodů odvolací soud shledal spoluúčast žalobkyně na vzniklé škodě následkem okolností, které se přičítají poškozené žalobkyni (ve smyslu ust. § 2918 o. z.). Pokud by žalobkyně vyčkala vkladu do katastru nemovitostí, předmětné práce by nezadala, žádná škoda by jí nevznikla. Pokud z důvodů podnikatelských potřebuje předmětné práce zadávat bezodkladně, pak měla vlastníka alespoň informovat. Jinak odvolací soud nepochybuje o účelnosti zadaných prací, jejich oceňování není přímo v předmětu činnosti žalobkyně, práce byly podle obsahu spisu provedeny a závazek k jejich zaplacení vznikl poté, co nastaly obligační účinky smlouvy (viz § 2952 o. z.).

13. K dalším odvolacím námitkám žalovaného: Odvolací soud dává žalobkyni za pravdu, že v dané situaci nebylo možno zjednat nápravu ve smyslu čl. VI. kupní smlouvy, když prodávající zemřel. Pokud se žalovaný brání tím, že na kupujícího neměl žádný kontakt, kupující byl označen v kupní smlouvě.

14. Pokud žalobkyně poukázala na to, že se na žalovaného následně obrátila s nabídkou o koupi pozemků, odvolací soud připomíná, že se tak stalo až v srpnu následujícího roku (viz č. l. 24). Žalobkyně požadovala uzavření kupní smlouvy za týchž podmínek, tj. za tutéž kupní cenu, kdy ceny nemovitostí nepochybně vzrostly (a žalovaný v mezidobí naléhavou potřebu financí zajistil zápůjčkou od příbuzných, jak uvádí). Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek co do částky 47 458,73 Kč se specifikovaným příslušenstvím za použití § 219 o. s. ř. potvrdil, ve zbytku jej za použití § 220 o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl. Úrok z prodlení je přiznán s ohledem na výzvu žalobkyně ze 7. 12. 2022 na č. l. 26, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Odvolací soud nevyhověl návrhu žalovaného na výslech zprostředkovatele (konkrétně paní , jméno FO, ), neboť byl navržen v rozporu s ust. § 205a o. s. ř. až v odvolacím řízení (a nejednalo se ani o situaci, na níž pamatuje § 120 odst. 2 o. s. ř., kdy odvolací soud zásadně rozlišuje mezi informováním smluvní strany a informováním třetí osoby; okresní soud v tomto smyslu žalovaného správně poučil o potřebě doplnit a prokázat tvrzení o splnění informační povinnosti vůči žalobkyni, viz č. l. 65 spisu).

16. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že úspěch, resp. neúspěch, té které strany řízení byl shodný, odpovídajícím výrokem je, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.