7 Co 275/2026

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Flanderové, Ph.D., a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupeného advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta proti žalovanému: jméno žalovaného , narozený dne datum narození jméno advokáta sídlem adresa advokáta o žalobě nepominutelného dědice na poskytnutí povinného dílu, o zaplacení částky 281 033,10 Kč, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 11. 2025, č. j. 25 C 172/2024-191,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění v odstavci I. tak, že žaloba, aby bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobci 150 335,05 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 24 196,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce , jméno advokáta, , advokáta se sídlem v Českých Budějovicích 1. Žalobce, coby vyděděný nepominutelný dědic, se žalobou domáhal po žalovaném, jako jediném dědici ze závěti zemřelého otce žalobce , Jméno žalobce, , zaplacení povinného dílu ve výši 562 066,20 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby a zastavení řízení co do částky 281 033,10 Kč usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 3. 2025, č. j. 25 C 172/2024-79, zůstalo předmětem řízení zaplacení částky 281 033,10 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že v řízení o pozůstalosti po jeho otci , Jméno žalobce, vedeném u Okresního soudu v , spisová značka, bylo zjištěno, že zůstavitel spojil svoji závěť s vyděděním žalobce listinou ze dne 5. 1. 2021. Žalobce namítal neplatnost této listiny a neexistenci důvodů pro vydědění, neboť nebylo možné požadovat po žalobci opravdový zájem o zůstavitele v situaci, kdy s ním zůstavitel přerušil veškeré styky. Vzhledem k , orientace, orientaci žalobce se zůstavitel veškerým kontaktům s ním vyhýbal. V důsledku závislosti na alkoholu byl zůstavitel již v době sepisu listiny osobou psychicky narušenou, snadno ovlivnitelnou.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a tvrdil existenci důvodu pro vydědění žalobce spočívajícího v nedostatečně projevovaném zájmu o zůstavitele. Namítal i existenci důvodu vydědění ve smyslu § 1646 odst. 1 písm. d) o.z., protože žalobce trvale vedl nezřízený život, když byl mimo jiné zadlužen a nebyl schopen dluhy splácet, a byla proti němu vedena exekuční řízení.

3. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 27. 11. 2025, č. j. 25 C 172/2024-191 (dále jen napadené rozhodnutí), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 281 033,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 95 000,60 Kč (výrok II.). V odůvodnění napadeného rozhodnutí soud prvního stupně vycházel ze skutkového závěru, že nebyly prokázány skutečnosti zakládající důvody pro vydědění. Žalovaný v řízení neprokázal existenci důvodu uplatněného zůstavitelem v prohlášení o vydědění, ani existenci jiného důvodu, který by zakládal vydědění žalobce, coby nepominutelného dědice. Žalobce v posledních 10 letech života zůstavitele neprojevoval o zůstavitele coby otce takový zájem, jaký obvykle z hlediska běžných zvyklostí a pravidel slušnosti projevují potomci vůči svým rodičům. Shodně se choval i zůstavitel vůči žalobci, když odmítal jeho zájem o svou osobu, sám žalobci v projevování zájmu vůči své osobě jako otci bránil a nesmířil se se způsobem života a , orientace, orientací žalobce. Nelze pak podle soudu prvního stupně žalobci vyčítat, že v závěru zůstavitelova života neprojevoval o něho setrvalý zájem. Zároveň bylo prokázáno, že se zůstavitel nikdy neocitl ve stavu, kdyby byl odkázán na plnou pomoc žalobce. Nebylo prokázáno ani to, že by žalobce vedl nezřízený život trvalého charakteru, odporující dobrým mravům a způsobilý vyvolat obecné pohoršení. Skutkové závěry učinil soud prvního stupně na základě obsáhlého dokazování, zejména z výpovědí svědků (, jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , jméno FO, ) a účastnického výslechu žalobce. Soud prvního stupně vycházel i z nesporných skutečností o tom, že žalobce je synem zůstavitele , Jméno žalobce, a že notářským zápisem ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. , spisová značka, , došlo k vydědění žalobce a k odkázání veškerého majetku pravnukovi manželky zůstavitele , jméno žalovaného, , tedy žalovanému. Byl proveden důkaz spisem soudu prvního stupně o projednání dědictví po zůstaviteli , Jméno žalobce, sp. zn. , spisová značka, . Z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne 27. 5. 2021 bylo zjištěno, že zůstavitel , Jméno žalobce, měl pozůstalou manželku , jméno FO, , syna (žalobce) a že dalším účastníkem řízení byl závětní dědic (žalovaný). Usnesením ze dne 6. 2. 2024, č. j. , spisová značka, , byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 1 121 212,43 Kč, výčet dluhů a pasiv pozůstalosti ve výši 75 628 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 1 045 584,43 Kč. Nabytí dědictví bylo potvrzeno jedinému dědici ze závěti, a to žalovanému. Byly provedeny další důkazy k prokázání existence důvodů pro vydědění žalobce o probíhajících exekučních řízeních, fotografie a další. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že žalobce jako syn zůstavitele je nepominutelným dědicem (§ 1643 odst. 1, 2 o.z.), byl vyděděn neplatně a má právo na povinný díl (§ 1650 o.z., 1642 o.z.), když nebyly naplněny zákonné důvody, pro které lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit (§ 1646 odst. 1 o.z.). V řízení nebyla prokázána ani neplatnost závěti spočívající v nezpůsobilosti zůstavitele učinit pořízení pro případ smrti, když důkazní návrhy k tomuto tvrzení vzal žalobce při ústním jednání 27. 11. 2025 zpět. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a převážně úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, a to odměnu advokáta za 9 úkonů právní pomoci, včetně režijních paušálů a cestovného vyúčtovaných podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v celkové výši 95 000,60 Kč.

4. Proti napadenému rozhodnutí soudu prvního stupně se odvolal žalovaný. V odvolání vyjádřil respekt k závěrům soudu prvního stupně o tom, že žalobce jako jediný syn zůstavitele má postavení nepominutelného dědice ve smyslu § 1642 a násl. občanského zákoníku a náleží mu tak povinný díl. Souhlasil i s tím, že povinný díl činí 1/4 zákonného dědického podílu žalobce ve smyslu § 1643 odst. 2 o.z., i s prokázaným závěrem, že čistá hodnota pozůstalosti činí 1 045 584,43 Kč. Napadl výši velikosti podílu nepominutelného dědice, kdy je nutné vycházet z počtu osob, které tvoří první třídu dědiců v okamžiku smrti zůstavitele. Soud prvního stupně opomněl, že zůstavitel byl v době smrti ženatý s , jméno FO, a že v případě dědění ze zákona by byla pozůstalost rozdělená rovným dílem mezi manželku zůstavitele a žalobce, respektive že zákonný dědický podíl žalobce je ve skutečnosti poloviční, tedy 522 792,215 Kč a 1/4 z této částky odpovídá částce 130 698,05 Kč. Navrhl proto změnit výrok I. napadeného rozsudku a přiznat žalobci k úhradě tuto částku. Podle obsahu odvolání se bránil pouze zaplacení další částky 150 335,05 Kč nad rámec povinného dílu, kterou žalobci přiznal soud prvního stupně. Nesouhlasil ani se závěry soudu prvního stupně v tom, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný, pokud bylo žalováno k zaplacení částky 281 033,10 Kč, byl žalobce úspěšný pouze za 46,5 %, zatímco žalovaný z 53,5 % a měla by tak být přiznána náhrada nákladů řízení žalovanému ve výše rozdílu úspěchu, tedy 7 %. Náklady právního zastoupení za celkem 9 úkonů právní pomoci a 9 režijních paušálů při tarifní hodnotě sporu 281 033,10 Kč a náhradě za 1 úkon právní služby 9 460 Kč vyčíslil na částku 88 890 Kč, z čehož 7 % odpovídá částce 6 222 Kč, a navrhl, aby bylo uloženo žalobci tuto částku žalovanému na náhradě nákladů řízení zaplatit.

5. Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil.

6. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že přípustné odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě podle § 204 odst. 1 o.s.ř. a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl bez nařízení soudního jednání se souhlasem účastníků (§ 214 odst. 3 o.s.ř.) k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Podle ustanovení § 189 odst. 2 z.ř.s. tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.

8. Podle ustanovení § 1475 odst. 1 o.z. dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.

9. Podle ustanovení § 1635 o.z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

10. Podle ustanovení § 1642 o.z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

11. Podle ustanovení § 1643 odst. 1, 2 o.z. nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

12. Podle ustanovení § 1654 odst. 1 věta první o.z. nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu.

13. Podle ustanovení § 1656 věta první o.z. povinný díl se stanoví bez zřetele na odkazy a jiné závady vznikající z pořízení pro případ smrti.

14. Podle ustanovení § 1650 o.z. nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl; byl-li zkrácen na čisté hodnotě povinného dílu, má právo na jeho doplnění.

15. Podle ustanovení § 1646 odst. 1 o.z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který mimo jiné o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl [písm. b)] či vede trvale nezřízený život [písm. d)].

16. Ze skutkových závěrů soudu prvního stupně vycházel i soud odvolací. Soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování a podrobně zhodnotil skutkový a právní závěr o tom, že nebyly splněny podmínky k naplnění důvodu vydědění spočívajícího v neprojevování opravdového zájmu zůstavitele, specifikovaného v závěti a listině o vydědění ze dne 5. 1. 2021, , spisová značka, Shodně nebyl shledán další možný důvod vydědění v podobě trvalého vedení nezřízeného života žalobcem a žalobce jako jediný syn zůstavitele má postavení nepominutelného dědice a vznikl mu nárok na povinný díl z pozůstalosti. Je zde možné odkázat na skutková zjištění soudu prvního stupně a učiněné právní hodnocení s odkazem na ustanovení § 189 odst. 2 z.ř.s., § 1475 odst. 1 o.z., § 1642 o.z., 1643 odst. 1, 2 o.z., § 1646 odst. 1 o.z., § 1650 o.z., § 1654 odst. 1 o.z. a § 1656 o.z., ze kterých soud prvního stupně vycházel. Odvolací soud se však neztotožnil se závěry soudu prvního stupně učiněných v odst. 56 napadeného rozhodnutí, že žalobci náleží právo na povinný díl ve výši žalované částky. Soud prvního stupně z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. , spisová značka, zjistil, že zůstavitel , Jméno žalobce, měl pozůstalou manželku , jméno FO, , syna (žalobce) a dalším účastníkem byl závětní dědic (žalovaný). Z usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. 2. 2024, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci 23. 2. 2024, zjistil, že zůstavitel , Jméno žalobce, zanechal závěť a prohlášení o vydědění žalobce, byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti v částce 1 121 212,43 Kč, výše dluhu a dalších pasiv pozůstalosti činila 75 628 Kč a čistá hodnota pozůstalosti činila 1 045 584,43 Kč. Dědictví bylo potvrzeno jedinému dědici ze závěti – žalovanému. Přestože soud prvního stupně vycházel z ustanovení § 1650 o.z., podle kterého nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl, a při stanovení výše povinného dílu vycházel z § 1643 odst. 2, podle kterého je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat aspoň tolik, kolik činí 1/4 jeho zákonného dědického podílu, opomněl ustanovení § 1635 o.z., podle něhož v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Pokud po zůstaviteli zbyli dva zákonní dědici v první skupině, a to pozůstalá manželka a syn, zákonný dědický podíl žalovaného by byla polovina z čisté hodnoty dědictví 1 045 584,43 Kč, tedy 522 792,215 Kč. Čtvrtina jeho zákonného dědického podílu, tedy povinný díl, pak odpovídá částce 130 698 Kč. Odvolací námitka žalovaného směřující právě proti výši povinného dílu, resp. čtvrtiny zákonného dědického podílu, je pak důvodná.

17. Důvodná je i námitka žalovaného proti rozhodnutí o nákladech řízení. V civilním sporu o zaplacení částky je třeba postupovat při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle zásady úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1, 2 o.s.ř.), neboť čistá hodnota dědictví byla od počátku dána a nebyla zjišťována v průběhu řízení. Rozhodnutí o nároku žalobce nezáviselo na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu (k tomu § 142 odst. 3 o.s.ř.). Žalobce se v podané žalobě nejdříve domáhal zaplacení částky 562 066,20 Kč a návrh vzal částečně zpět až před zahájením prvního jednání. V okamžiku, kdy žalovaný učinil první dva úkony [převzetí a příprava zastoupení dne 12. 12. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. a) AT a vyjádření k žalobě dne 20. 12. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. d) AT], proto stále činila tarifní hodnota 562 066,20 Kč. Jak uvedeno shora, žalobci byla přiznána částka 130 698,10 Kč, tj. byl úspěšný (ve vztahu k těmto úkonům) jen z 23 %, zatímco žalovaný byl úspěšný ze 77 % a má právo na náhradu nákladů řízení z 54 % (77 % 23 %). Hodnota úkonu právní služby při této tarifní hodnotě činí 10 580 Kč, režijní paušál do 31. 12. 2024 činil 300 Kč, celkem náklady za tuto fázi řízení před částečným zpětvzetím žaloby odpovídají částce 21 760 Kč, z toho 54 % představuje 11 750,40 Kč. Následně žalobce vzal žalobu z jedné poloviny zpět, a proto novou tarifní hodnotou byla částka 281 033,10 Kč. Z této mu byla přiznána méně než polovina (130 698,10 Kč), a proto i v této fázi byl úspěšnější žalovaný, a to z 53,5 % oproti úspěchu žalobce 46,5 %. Žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ze 7 % (53,5 % - 46,5 %). Po částečném zpětvzetí žaloby proběhlo 5 jednání soudu [§ 11 odst. 1 písm. g) AT] ve dnech 27. 3. 2025, 20. 5. 2025, 4. 9. 2025, 21. 10. 2025 a 27. 11. 2025 (poslední přesáhlo 2 hodiny, tj. jedná se o 2 úkony) a dále se žalovaný na výzvu soudu vyjádřil ve věci samé dne 25. 4. 2025 [§ 11 odst. 1 písm. d) AT]. Hodnota úkonu činila 9 460 Kč, režijní paušál (po 1. 1. 2025) 450 Kč. Celkem proběhlo 7 úkonů právní služby, k nimž náleží 7 režijních paušálů, tj. náklady dosáhly 69 370 Kč, z čehož 7 % představuje 4 855,90 Kč. V odvolacím řízení odvolací soud vycházel z tarifní hodnoty 150 335 Kč, protože žalovaný odvoláním napadl jen tu část, se kterou nesouhlasil, a odvolací soud označil jeho odvolání za zcela důvodné, čímž byl v odvolacím řízení úspěšný v celém rozsahu. Žalovaný učinil v odvolacím řízení jeden úkon [odvolání ve věci samé dne 21. 12. 2025 podle § 11 odst. 1 písm. k) AT], hodnota úkonu činila 7 140 Kč a režijní paušál 450 Kč, tj. náklady odvolacího řízení odpovídají částce 7 590 Kč. Celkem náklady řízení před soudy obou stupňů, které je žalobce povinen uhradit úspěšnějšímu žalovanému, činí 24 196,30 Kč (11 750,40 Kč + 4 855,90 Kč + 7 590 Kč), kdy právní zástupce žalovaného není plátcem DPH.

18. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně jak ve věci samé (napadený výrok I.) v rozsahu částky 150 335 Kč, tak ohledně nákladů řízení změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a žalobu ohledně zaplacení dalších 150 335 Kč zamítl. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl podle § 224 odst. 2 o.s.ř. za užití § 142 odst. 1, 2 o.s.ř. tak, že žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení podle poměru jeho úspěchu před soudy obou stupňů, a to částku 24 196,30 Kč splatnou podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalovaného , jméno advokáta, .