Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

7 Co 467/2024

č. j. 7 Co 467/2024-164

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-26 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSCB:2024:7.Co.467.2024.1

  1. OS J. Hradec 4 C 77/2022-137
  2. KS Č. Budějovice 7 Co 467/2024-164

Citované zákony (17)

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Lisa a soudkyň JUDr. Marie Rudolfové a JUDr. Marie Korbelové ve věci žalobkyně: Jméno, příjmení , narozená datum narození bytem Adresa zastoupená advokátem Jméno, příjmení sídlem Adresa proti žalovanému: Jméno, příjmení , narozený datum narození bytem Adresa zastoupený advokátem Jméno, příjmení sídlem Adresa za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně: Jméno, příjmení , narozený datum narození , bytem Adresa zastoupený advokátem Jméno, příjmení sídlem Adresa pro určení vlastnického práva, o odvolání žalobkyně a vedlejšího účastníka na straně žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 8.1.2023, č.j. 4 C 77/2022-137,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně a vedlejší účastník na straně žalobkyně jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem žalovanému částku 9 984 Kč k rukám zástupce žalovaného , Jméno, příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen „soud prvního stupně“) napadeným rozsudkem (výroku I.) zamítl žalobu o určení, že vlastníkem jedné ideální poloviny pozemků , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“) byl k okamžiku úmrtí (, datum, ) , Jméno, příjmení, (dále jen „zůstavitel“). Žalobkyni a vedlejšímu účastníkovi uložil zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému částku 26 661 Kč (výrok II.). Žalobkyni a vedlejšímu účastníkovi uložil zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku 11 359 Kč (výrok III.).

2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně (za podpory vedlejšího účastníka) domáhala určení, že okamžiku svého úmrtí byl vlastníkem předmětných nemovitostí zůstavitel (otec žalobkyně i žalovaného). Žalobkyně tvrdila, že podpis zůstavitele na darovací smlouvě ze dne 4. 6. 1998, uzavřené mezi zůstavitelem a žalovaným (dále jen „předmětná darovací smlouva“) neodpovídá (pravému) podpisu zůstavitele. Žalobkyně tedy popřela pravost tohoto podpisu. Navrhla vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Pochybnost o pravosti podpisu zůstavitele dokládala (již v žalobě) podpisy zůstavitele na smlouvě o půjčce na výstavbu rodinného domku ze dne 7. 12. 1966 a na dohodě o srážkách ze mzdy (jiných příjmů) ze dne 23. 10. 1968.

3. Ve skutkové rovině soud prvního stupně vyšel z toho, že mezi žalovaným a zůstavitelem byla dne 4. 6. 1998 uzavřena předmětná darovací smlouva, jejímž předmětem byly předmětné nemovitosti. Podpisy žalovaného i zůstavitele byly na uvedené smlouvě úředně ověřeny. Právní účinky vkladu (vlastnického práva do katastru nemovitostí) nastaly ke dni 11. 6. 1998. Soud prvního stupně ustanovil znalkyni , titul, , Jméno, příjmení, (dále jen „znalkyně“), které poskytl (vedle předmětné smlouvy a výše uvedených listin označených žalobkyní) i další srovnávací materiály (listiny s podpisy zůstavitele). Na základě znaleckého posudku znalkyně (písemný znalecký posudek a výpověď znalkyně při jednání soudu prvního stupně) konstatoval (akceptoval závěr znalkyně), že sporný podpis zůstavitele na předmětné darovací smlouvě je pravděpodobně jeho pravým podpisem. Za popsané situace nepovažoval za potřebné vypracovat další znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Zmíněný znalecký posudek totiž považoval za přesvědčivý (nevzbuzující pochybnosti).

4. V právní rovině soud prvního stupně dovodil, že žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem (§ 80 zák. č. 99/1963 Sb. – dále jen „o.s.ř.“), neboť v případě svého úspěchu by se stala spoluvlastnicí předmětných nemovitostí. Dále v právní rovině odkázal na § 4 zák. č. 41/1993 Sb., o ověřování shody podpisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady (ve znění účinném ke dni uzavření předmětné darovací smlouvy – ověření podpisu zůstavitele). Zmínil i § 567 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“). Uvedl, že ověřovací doložka o ověření pravosti podpisu má povahu veřejné listiny, neboť byla vydána orgánem veřejné moci. Za listinu o ověření je třeba považovat ověřovací doložku vyznačenou přímo na předložené listině (zde na předmětné darovací smlouvě). Protože žalobkyně zpochybila pravost úředně ověřeného podpisu zůstavitele na předmětné darovací smlouvě, bylo na ní, aby prokázala opak (vyvrátila pravost tohoto podpisu). S ohledem na výsledky dokazování (zejména zmíněného znaleckého posudku) učinil soud prvního stupně závěr, že žalobkyně neprokázala, že podpis na předmětné darovací smlouvy není pravým podpisem zůstavitele. Výsledky dokazování (znalecký posudek, úřední ověření podpisu zůstavitele na předmětné darovací smlouvě) svědčí podle soudu prvního stupně o tom, že předmětná darovací smlouva byla zůstavitelem vlastnoručně podepsána. Dále podotkl, že vlastnické právo se nepromlčuje (§ 614 o.z.). Proto se nepromlčuje ani právo na určení vlastnického práva v soudním řízením.

5. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl podle § 142 o.s.ř. Žalovanému přiznal s ohledem na jeho úspěch ve věci právo na náhradu nákladů řízení. Šlo o odměnu za 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč, odměnu za jeden úkon ve výši 1 550 Kč, 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč, jízdné a o náhradu ztráty času. O náhradě nákladů řízení státu soud prvního stupně rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. Ve věci neúspěšné žalobkyni (vedlejšímu účastníkovi) uložil zaplatit státu částku 11 359 Kč (znalečné nepokryté zálohou). V podrobnostech (pro stručnost) odvolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozsudku.

6. Proti tomuto rozsudku se v plném rozsahu odvolali žalobkyně i vedlejší účastník. Zpochybňují závěry znalkyně (nedostatečné zdůvodnění odlišnosti jednotlivých typů předložených podpisů). Zmíněný znalecký posudek není (podle odvolatelů) dostatečným podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci. Dále poukazují na to, že hodlali zadat vypracování vlastního znaleckého posudku znalkyni , titul, , Jméno, příjmení, . Soudu prvního stupně vytýkají, že s touto znalkyní nedostatečně spolupracoval (neumožnil jí nahlédnout do spisu). Dovozují, že soud prvního stupně zkrátil jejich procesní práva (znemožnil předložení dalšího znaleckého posudku). Zmiňují i to, že soud prvního stupně vrátil (před koncem řízení) některé podklady, na základě kterých vypracovala znalkyně posudek. Navrhli zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaný v průběhu odvolacího řízení setrval na své argumentaci před soudem prvního stupně. Proto navrhl potvrzení napadeného rozsudku. Poukazoval na to, že podpis zůstavitele na předmětné darovací smlouvě byl úředně ověřen. Považoval za nepochopitelné (absurdní), že žalobkyně zpochybňuje pravost úředně veřejného podpisu zůstavitele z roku 1998 na základě odlišností s (úředně neověřenými) podpisy zůstavitele z let 1968 a 1966. Souhlasí se závěry sudu prvního stupně ohledně znaleckého posudku. Požadoval také přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolání bylo podáno osobami oprávněnými (§ 201 o.s.ř. a § 203 odst. 1 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek přezkoumal podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř.

9. Odvolání nejsou důvodná.

10. Ve skutkové rovině odvolací soud vychází ze zjištění soudu prvního stupně, která mají odporu v obsahu spisu (provedeném dokazování). S ohledem na odvolací námitky odvolací soud považuje za vhodné doplnit (rozvést) následující.

11. Soud prvního stupně správně akceptoval důkazní návrh žalobkyně na vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Znalkyni zadal správný znalecký úkol. Znalecký posudek (v písemné i ústní formě) je logický a přesvědčivě odůvodněný. Závěry znaleckého posudku odpovídají nálezu znalkyně. Znalkyně při podání znaleckého posudku (v písemné podobě i v rámci své výpovědi) postupovala logicky. Pečlivě zkoumala nejen podpis zůstavitele na předmětné darovací smlouvě, ale i na srovnávacích materiálech (vedle zmíněných listin označených žalobkyní jde o žádost o vydání OP z 15. 7. 2015, barevné kopie útržků poštovních poukázek z 28. 11. 1989, 7. 4. 1986, 10. 6. 1989, 26. 3. 1985, 17. 2. 1986, kupní smlouva ze dne 21. 2. 1984). Znalkyně popsala použité metody a prostředky (zkoumání ručního písma založená na analýze a porovnání, zkoumání podpisu stereoskopickým mikroskopem a další technická zařízení). Popsala i teoretická východiska identifikačního zkoumání. V nálezu (jednoznačně) uvedla, že sporný podpis zůstavitele na předmětné darovací smlouvě byl vyhotoven za použití modře píšícího kuličkového pera. Za pomoci specializovaných přístupů znalkyně nenalezla stopy případných technických zásahů (např. překreslení, kopírování, protlačení, obtahování či gumování). Nešlo ani o žádnou formu reprodukčního přenosu. Popsala zkoumaný podpis zůstavitele (příjmení a část jména). Provedla další pečlivé zkoumání sporného podpisu zůstavitelé (jeho znění, šířka, výška, sklon jednotlivých písmen atd.). Obdobně postupovala i ve vztahu k (výše uvedeným) srovnávacím podpisům zůstavitele. Na základě svého znaleckého zkoumání učinila závěr (i v rámci své výpovědi), že sporný podpis zůstavitele na předmětné darovací smlouvě je pravděpodobně pravým podpisem zůstavitele. Bez významu není ani (logické) konstatování znalkyně, že zajištění adekvátního srovnávacího materiálu ke spornému podpisu zůstavitele (řadu let po jeho smrti) vzniklému před 25 lety je obecně problematické. Časový interval vzniku srovnávacích ukázek podpisu zůstavitele je široký (od roku 1966 do roku 2015). Znalkyně považovala z logické, že za tuto dobu musely podpisy zůstavitele prodělat vývojové změny. Časově nejbližší jsou podpisy na (výše uvedených) poštovních poukázkách. Ostatní podpisy jsou též využitelné ke srovnání. Je však nutné brát v úvahu, že zákonitě budou z důvodu velkého časového odstupu obsahovat i znaky hůře srovnatelné.

12. Při hodnocení znaleckého posudku je třeba přehlédnout i k dalším provedeným důkazům. V tomto směru jistě nelze odhlédnout od toho, že sporný podpis zůstavitele na předmětné darovací smlouvě byl úředně ověřen. I s ohledem na obsah předmětné darovací smlouvy (ověřovací doložky) je výsledek provedeného dokazování zřejmý (jasný). Odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) nemá důvod pochybovat o tom, že předmětnou darovací smlouvu vlastnoručně podepsal zůstavitel. Jde tedy o jeho pravý podpis. Odvolací soud pouze doplňuje, že tento závěr (fakticky, reálně) vyvrací tvrzení žalobkyně o nepravosti podpisu zůstavitele na předmětné darovací smlouvě. Nejde tedy (jen) o neunesení jejího důkazního břemene. Za popsané situace ani odvolací soud neshledal důvody pro doplňování (opakování) dokazování (zejména vypracování dalšího znaleckého posudku z oboru písmoznalectví ohledně pravosti podpisu zůstavitele na předmětné darovací smlouvě). Další znalecký posudek (revizní znalecký posudek) přichází v úvahu jen v situaci, kdy vypracovaný znalecký posudek (i po výslechu znalce) není logicky (přesvědčivě) odůvodněn nebo trpí jinými (zásadními) vadami. To však není případ této věci.

13. Pro úplnost odvolací soud dodává (byť ve výše uvedeném kontextu nejde o zásadní skutečnost), že soud prvního stupně nebránil znalkyni , titul, , Jméno, příjmení, nahlédnout do spisu (prozkoumala potřebné listiny) K její žádosti ze dne 7. 9. 2023 spis připravil k nahlédnutí. Znalkyně se však k soudu prvního stupně nedostavila (viz úřední záznam na č. l. 99). Argument, že soud prvního stupně měl znalkyni vyrozumět o tom, že spis bude připraven, odvolací soud neakceptuje. Znalkyně si tuto skutečnost mohla snadno ověřit. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že mezi doručením písemného znaleckého posudku znalkyně a rozhodnutím soudu prvního stupně ve věci uplynulo více než půl roku. S přihlédnutím k povaze (náročnosti) znaleckého posudku tedy žalobkyně (vedlejší účastník) měla možnost (dostatek času) vypracovat oponentní znalecký posudek. Pokud se tak nestalo, nejde o pochybení soudu prvního stupně.

14. I v právní rovině odvolací soud (v zásadě) souhlasí se závěry soudu prvního stupně. Pro úplnost doplňuje následující.

15. Nárok uplatněný žalobou se týká právní sféry obou účastníků (potomci a dědici zůstavitele). Proto jim svědčí legitimace ve věci. Žalobkyni dále svědčí naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.) na určení vlastnického práva zůstavitele k okamžiku jeho úmrtí. V případě úspěchu žalobkyně ve věci by rozhodnutí soudu bylo podkladem pro řízení o pozůstalosti ohledně zůstavitele. Jen na základě rozsudku, kterým by bylo vyhověno žalobě, by se žalobkyně nestala (spolu)vlastnicí předmětných nemovitostí.

16. Sporný podpis na předmětné darovací smlouvě je vlastnoručním (pravým) podpisem zůstavitele. Proto je zřejmé, že předmětná darovací smlouva (§ 628 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. – dále je „obč. zák.“), je (určitým, srozumitelným) projevem vůle (právním úkonem) zůstavitele (§ 34 obč. zák.), který směřoval k bezplatnému přenechání (darování) předmětných nemovitostí žalovanému. Předmětná darovací smlouva má i zákonem stanovenou písemnou formu (§ 628 odst. 2 obč. zák.). Odvolací soud souhlasí s právními závěry soudu prvního stupně ohledně ověření sporného podpisu na předmětné smlouvě (§ 4 zák. č. 41/1993 Sb. ve spojení s § 567 o. z. ). Dále lze (obdobně) odkázat na § 134 o.s.ř. Správný je závěr, že nárok na určení vlastnického práva se nepromlčuje (§614 o.z.). Soud prvního stupně rozhodl správně o i náhradě nákladů řízení.

17. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a věcně správný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

18. O náhradě nákladů odvolací řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v rámci odvolacího řízení plně úspěšný. Proto má nárok na náhradu všech účinně vynaložených nákladů řízení. Jde o odměnu za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, jednání odvolacího soudu) po 3 100 Kč (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g/, k/ vyhl. č. 177/1996 Sb. – dále jen ,,advokátní tarif“), dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), cestovné 425 Kč, náhradu ztráty času 1 100 kč (11 půlhodin - § 14 odst. 3 advokátního tarifu) a o náhradu za DPH z uvedených částek (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Odvolací soud dodává, že byť soud prvního stupně věc předložil odvolacímu soudu se zprávou, že žalovaný se k odvolání nevyjádřil, tak jeho vyjádření ze dne 5.4.2024 bylo součástí příloh spisu. Proto odvolací soud žalovanému přiznal odměnu i za uvedený úkon právní služby.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.