7 Co 475/2026

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rudolfové a soudců Mgr. Tomáše Lisa a JUDr. Marie Korbelové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , s.r.o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35 593 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 19. 2. 2026, č.j. 9 C 19/2026-32,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku v odstavci II. a III. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 35 593 Kč s úrokem z prodlení s tím, že se jedná o náhradu škody, která žalobkyni vznikla v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, za dobu od 12. 9. 2024 do 19. 2. 2025. Podle žalobních tvrzení sestává žalobkyní požadovaná částka z částky 15 979,10 Kč odpovídající ceně neoprávněně odebrané elektřiny a z částky 13 437 Kč, která představuje náklady vynaložené žalobkyní v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny, a to náhradu hodinové práce pracovníka žalobkyně podle ceníku 1 420 Kč za 1 hodinu (účtovány jsou 2 hodiny práce) a administrativní paušál 600 Kč podle ceníku zveřejněného na www.egd.cz/ceník-služeb-sazeb-elektřiny. Zbývající část nákladů se týká práce vykonané v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny, kterou pro žalobkyni zajišťuje dodavatelsky společnost , právnická osoba, . Náhrada je tvořena smluvní odměnou podle rámcové smlouvy o kontrole odběrů připojení elektrické energie a zemního plynu k distribuční soustavě ze dne 26. 4. 2023 ve znění dodatku č. 1 ze dne 17. 5. 2023 a ceníku výkonu. Je požadováno 2 579 Kč za monitoring, 4 997 Kč za NN přímé měření SV 2 a 2 421 Kč za NO měření MZ – bez smlouvy SV 6.

2. Okresní soud v Písku (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. 2. 2026, č.j. 9 C 19/2026-32 (dále jen napadený rozsudek) rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 23 497,10 Kč s úrokem z prodlení 12 % ročně od 8. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), že se žaloba o zaplacení 12 095,90 Kč s úrokem z prodlení 12 % ročně od 8. 4. 2025 zamítá (výrok II.) a že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 520 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). V odůvodnění rozsudku se uvádí, že se žalobkyně oprávněně domáhá náhrady škody za neoprávněně odebranou elektřinu v částce 15 979,10 Kč a za činnost vlastních pracovníků kontroly ve výši dvou hodinových sazeb po 1 420 Kč a administrativní paušál 600 Kč, tj. částky 23 497,10 Kč včetně 21 % DPH. Oprávněný je rovněž nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení za této částky podle § 1970 o.z. Podle soudu prvního stupně však žalobkyně neprokázala vznik škody ve zbývající části uplatněného nároku, tj. ohledně částky 12 095,90 Kč představující smluvní odměnu za činnost provedenou kontrolory dodavatelské společnosti , právnická osoba, ., neboť soudu nepředložila rámcovou smlouvu o kontrole odběrů připojení elektrické energie a zemního plynu k distribuční soustavě a ceníku výkonů ze dne 26. 4. 2023, podle které měla být výše náhrady určena. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci v rozsahu 66 %. S přihlédnutím k částečnému neúspěchu žalobkyně bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 32 %.

3. Proti tomuto rozsudku, a to ve výroku v odstavci II., o částečném zamítnutí žaloby a odstavci III., o nákladech řízení, se žalobkyně odvolává.

4. Žalobkyně namítá, že soud prvního stupně nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem a provedeným důkazům, jeho skutkové závěry jsou nesprávné a nesprávné je i právní posouzení věci. Závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně nedoložila rámcovou smlouvu a ceník výkonů dodavatele , právnická osoba, ., a proto neprokázala oprávněnost nároku ve výši 12 095,90 Kč, je v rozporu s obsahem spisu. Žalobkyně totiž soudu předložila přesné vyčíslení požadované částky s interním ceníkem , Jméno žalobkyně, , ceníkem výkonu dodavatele, čísla a popisy jednotlivých úkonů SV 1, SV 2 a SV 6 a odkazy na rámcovou smlouvu ze dne 26. 4. 2023 a její dodatek ze dne 17. 5. 2023. Soud prvního stupně část vynaložených nákladů akceptoval (3 440 Kč), zbytek nákladů bez dalšího považoval za neprokázané. Tento závěr označuje žalobkyně za vnitřně rozporný, neboť ceník výkonů soudu k důkazu předložen byl společně s přípisem – zdůvodněním oprávněných nákladů dne 26. 1. 2026. Jednotlivé položky oprávněných nákladů z přiloženého ceníku byly prokázány. Na tom nic nemění, že nebyla předložena rámcová smlouva s dodavatelem těchto výkonů, protože v ní nejsou uvedeny právě účtované náklady. Z textu návrhu na úpravu cen ze dne 25. 1. 2024 a přílohy jasně vyplývají jednotlivé částky, které byly žalovanému následně po zjištění neoprávněného odběru účtovány. Žalobkyně má za to, že unesla důkazní břemeno – údaje o cenách i smluvním základu byly v řízení doloženy. Dokument „Stanovení výše nákladů“ v části „činnosti spojené s kontrolou, technicko – dokumentační činností na odběrném místě a dopravou na OM“ obsahuje identifikaci všech úkonů, ceny podle platného ceníku a rozpis a popis rozsahu a dat provedení. Jestliže soud prvního stupně tyto dokumenty použil jako opěrné pro uznání části nákladů (3 440 Kč), uznal jejich věrohodnost a způsobilost být důkazem o cenách výkonů. Podle žalobkyně není logicky možné, aby dokument, který soud uznal jako podklad jedné části nákladů, nebyl uznán jako podklad zbytku nákladů, aniž by uvedl jedinou konkrétní pochybnost. Oprávněné náklady, které musely být vynaloženy podle § 51 odst. 3 energetického zákona, jsou škodou, kterou je neoprávněný odběratel povinen uhradit. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování a odstraňování neoprávněného odběru a jejich přiznání je zcela v souladu se zákonem i judikaturou.

5. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v části, které se odvolání žalobkyně týká, tj. ve výroku v odstavci II., o částečném zamítnutí žaloby a ve výroku v odstavci III., o nákladech řízení, podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Podle § 53 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) platí, že při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

7. Podle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

8. V projednávané věci je předmětem odvolacího řízení nárok žalobkyně na zaplacení náhrady škody ve výši 12 095,90 Kč, která představuje náklady vynaložené společností , právnická osoba, . jako smluvním partnerem žalobkyně podle rámcové smlouvy o kontrole odběrů připojení elektrické energie a zemního plynu k distribuční soustavě a ceníků výkonů ze dne 26. 4. 2023, která byla podle žalobních tvrzení mezi žalobkyní a uvedenou společností uzavřena. Zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku v odstavci druhém napadeného rozsudku je založeno na závěru, že žalobkyně existenci tohoto smluvního vztahu neprokázala, neboť uvedenou smlouvu soudu nepředložila. Nepochybné je, že uvedená smlouva předložena nebyla. Žalobkyně dokládá nárok na náhradu škody v rozsahu 12 095,90 Kč pouze návrhem na úpravu cen dle rámcové dohody s názvem „Kontrola odběrných míst a řešení neoprávněných odběrů č. , hodnota, ze dne 26. 4. 2023 a ceníkem, z něhož odvozuje výši požadované náhrady škody. Jestliže smlouva, o kterou žalobkyně opírá nárok na náhradu škody v uvedené výši a na základě které měly být realizovány nezbytné činnosti spojené s neoprávněným odběrem za ceny vyplývající z předloženého ceníku, nebyla soudu předložena, obstojí závěr soudu prvního stupně, že nelze mít smluvní základ nároku, o který se v dané věci jedná, za prokázaný. Pokud soud prvního stupně na tomto základě dospěl k závěru, že smluvní základ nároku (existence závazkového vztahu mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, .) nemá za prokázaný, nelze tomuto závěru nic vytknout. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že žalobkyně předložila ceník výkonů vztahující se k činnosti společnosti , právnická osoba, ., ani návrh na úpravu cen podle rámcové dohody ze dne 25. 1. 2024 adresovaný žalobkyni. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že soud prvního stupně na základě stejných podkladů, které ve vztahu k částce 12 095,90 Kč hodnotí jako nedostačující, vyhověl žalobě ohledně částky 3 440 Kč, je třeba uvést, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku v odstavci I., které se k částce 3 440 Kč vztahuje, odvolací soud nepřezkoumává a vyhovění žalobě v uvedené částce (která se podle rozhodnutí soudu prvního stupně i žalobních tvrzení žalobkyně vztahuje k činnosti vlastních zaměstnanců žalobkyně), není bez dalšího důvodem pro závěr o nesprávnosti rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku v odstavci II., který je předmětem odvolacího přezkumu.

9. Se zřetelem k uvedeným závěrům odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný, a to včetně rozhodnutí o nákladech řízení (výrok III.), které odpovídá zásadě úspěchu ve věci a ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., na které soud prvního stupně také odkazuje.

10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně neměla v odvolacím řízení úspěch a žalovanému žádné náklady tohoto řízení nevznikly.