9 C 19/2026

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , s.r.o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35 593 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 23 497,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 8. 4. 2025 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 12 095,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 8. 4. 2025 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 520 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 593 Kč s níže specifikovaným příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný odebíral v odběrném místě na adrese , adresa, elektřinu, přestože byl jeho smluvní vztah s dodavatelem elektřiny ke dni 12. 9. 2024 ukončen. Žalovaný odebíral elektřinu až do dne 19. 2. 2025, kdy byl při demontáži elektroměru zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému neoprávněně odebranou elektřinu daňovým dokladem č. , hodnota, znějícím na částku 35 593 Kč, se splatností dne 7. 4. 2025. Žalovaná částka sestává z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 15 979,10 Kč, oprávněných nákladů vynaložených na zjištění a odstranění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 13 437 Kč (2 hodiny práce pracovníka energetické kontroly po 1 420 Kč, administrativní paušál 600 Kč a smluvní odměna kontrolorů dodavatelské společnosti , právnická osoba, . za práci na místě samém) a částky 6 177,37 Kč (21 % DPH z 29 416,10 Kč). Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo zjištěno rozdílem mezi stavem ke dni 12. 9. 2024 a stavem zjištěným při kontrole odběrného místa. Výše oprávněných nákladů za práci v terénu byla vyúčtována podle Rámcové smlouvy o kontrole odběrů připojení elektrické energie a zemního plynu k distribuční soustavě ze dne 26. 4. 2023 a ceníku výkonů uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností , právnická osoba, . Podle projektu rozdělení vyčleněním sloučením ze dne 22. 11. 2024 je žalobkyně právní nástupkyní společnosti , Jméno žalobkyně, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 19. 2. 2026 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Ze zápisů o provedené kontrole soud zjistil, že v odběrném místě na adrese , adresa, , proběhla ve dnech 24. 1. 2025 a 19. 2. 2025 kontrola, při které bylo provedeno přímé měření NN a zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Dne 19. 2. 2025 byla provedena demontáž elektroměru se stavy VT 14447 kWh a NT 28870 kWh. Smlouva o dodávkách elektřiny přitom byla ukončena dne 12. 9. 2024 se stavy VT 14 068 kWh a NT 27 576 kWh.

4. Z faktury č. , hodnota, ze dne 24. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu za neoprávněný odběr za období od 13. 9. 2024 do 19. 2. 2025 ve výši 35 593 Kč, se splatností dne 7. 4. 2025.

5. Z listiny nazvané Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN soud zjistil, že náhrada za neoprávněně odebraných 1 673 kWh elektřiny včetně daně z energie činí 15 979,10 Kč.

6. Z listiny nazvané Stanovení výše náhrady škody ve spojení s Ceníkem EG.D účinným od 1. 9. 2024 soud zjistil, že hodinová sazba pracovníka Energetické kontroly činí 1 420 Kč a administrativní paušál je 600 Kč. Vyúčtovány byly 2 hodiny práce a 1 paušál, celkem tedy přísluší částka 3 440 Kč. V tabulce Činnosti spojené s kontrolou, zjištěním, technicko-dokumentační činností na odběrném místě a dopravou na OM jsou uvedeny následující položky: 24. 1. 2025 Monitoring (SV 1) platba za úkon 2 579 Kč, 19. 2. 2025 NN přímé měření (SV 2) platba za úkon 4 997 Kč, 19. 2. 2025 NO – měřený MZ – bez platného smluvního vztahu (SV 6) platba za úkon 2 421 Kč.

7. Ostatní důkazy soud zamítnul pro nadbytečnost.

8. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný v období od 13. 9. 2024 do 19. 2. 2025 odebral množství elektřiny (vyplývající z rozdílu naměřených hodnot na elektroměru mezi datem ukončení smlouvy o odběru a datem demontáže elektroměru) a to bez toho, aby měl uzavřenou smlouvu o odběru elektřiny a proto se v uvedeném období dopustil neoprávněného odběru elektřiny. Z tohoto důvodu žalobkyni za takto odebranou elektřinu dluží částku 15 979,10 Kč. Dále bylo prokázáno, že ve dnech 24. 1. 2025 a 19. 2. 2025 provedl pracovník Energetické kontroly kontrolu odběrného místa, za což žalobkyni náleží v souladu s ceníkem náhrada ve výši dvou hodinových sazeb po 1 420 Kč a administrativní paušál 600 Kč. Soud proto žalobě částečně vyhověl podle § 2910 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), neboť bylo prokázáno, že žalovaný se dopustil neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb., čímž způsobil žalobkyni škodu a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 23 497,10 Kč, kterou tvoří náhrada škody za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 15 979,10 Kč, náhrada nezbytně nutných nákladů ve výši 3 440 Kč a 21 % DPH z uvedených částek. Výše náhrady škody žalobkyně byla vyčíslena v souladu s § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. a lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. Žalobkyně však neprokázala, že by jí vznikla škoda ve výši 12 095,90 Kč představující smluvní odměnu za činnost provedenou kontrolory dodavatelské společnosti , právnická osoba, ., neboť nedoložila Rámcovou smlouvu o kontrole odběrů připojení elektrické energie a zemního plynu k distribuční soustavě a ceníku výkonů ze dne 26. 4. 2023, podle které měla být její výše určena. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítnul.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 66 %, proto od jejího úspěchu byl odečten její neúspěch v rozsahu 34 %. Z toho vyplývá, že žalobkyně má nárok na náhradu svých nákladů řízení v rozsahu 32 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 100 Kč (předžalobní výzva, písemný návrh) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 424 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 624 Kč, 32 % z této částky po zaokrouhlení je 520 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.