7 Co 582/2026

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců Mgr. Tomáše Lisa a JUDr. Pavla Toufara v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupeného advokátkou jméno zástupce sídlem adresa zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupeného advokátkou jméno zástupce sídlem adresa zástupce o žalobě na určení a zaplacení povinného dílu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích z 24. 2. 2026, č. j. 14 C 279/2022-200

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení 19 820 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci jakožto nepominutelnému dědici po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném dne , datum, , zemřelém dne , datum, , částku 282 268 Kč představující povinný díl o výši jedné osminy hodnoty pozůstalosti po zůstaviteli do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 61 841 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se žalobou (po dvojím částečném zpětvzetí žaloby) vůči žalovanému domáhal uložení povinnosti zaplatit žalobci jako nepominutelnému dědici zůstavitele , jméno FO, , Anonymizováno, povinný díl ve výši 282 268 Kč. Zůstavitel, otec obou účastníků , Jméno žalobce, , pořídil závěť v podobě notářského zápisu dne , datum, , v níž za jediného dědice svého majetku povolal žalovaného a žalobce vydědil. Žalobce v rámci pozůstalostního řízení rozporoval platnost závěti, domníval se, že zůstavitel nebyl v době pořizování závěti svéprávný. Dále rozporoval důvody vydědění. Svůj vztah s otcem hodnotí jako velice dobrý. Po smrti matky účastníků (zemřelé , datum, ) zůstavitele spolu se svou rodinou navštívil v nemocnici. V běžném režimu zůstavitel trávil čas se svou družkou , jméno FO, v jarním a letním období na chatě v , adresa, . V tomto období je žalobce na chatě navštěvoval se svou rodinou každý druhý víkend, dcera , jméno FO, a syn , jméno FO, na chatě často přespávali. V době, kdy žalobce pobýval na zahraniční dovolené, zůstavitel s družkou mu hlídali psy. Mimo toto období nebyly návštěvy tak časté, navštěvovali se čas od času. Rodina žalobce se s zůstavitelem vídala každý rok na Vánoce, kdy chodili k zůstaviteli a jeho družce do bytu, a to až do roku 2020, včetně. Zůstavitel si v garáži u žalobce uskladňoval letní a zimní pneumatiky. Zůstavitel žalobci pomáhal s pracemi okolo domu - v roce 2018 mu pomáhal při stavbě pergoly. Společně se zůstavitelem slavili narozeniny, v prosinci 2019 dostal žalobce od otce k padesátinám dárek. Byli v telefonickém kontaktu i v době covidu, kdy omezili osobní setkávání, neboť si to otec s družkou nepřáli, jelikož měli strach o své zdraví. V posledních dvou letech života zůstavitele se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil, zůstavitel méně mluvil se žalobcem, méně se vídali. Krátce před smrtí zůstavitele o Vánocích roku 2021 se žalobce se zůstavitelem již neviděl, na návštěvě u zůstavitele byly děti žalobce, které pak doma sdělovaly, že je zůstavitel již nepoznal. Žalovaný uvedl, že žalobce se skutečně od smrti jejich matky o zůstavitele nezajímal. Po smrti zůstavitele postupoval agresivně vůči žalovanému ve snaze domoci se majetku zůstavitele. Žalobce podal na žalovaného nedůvodné trestní oznámení pro podezření ze zneužití platební karty zůstavitele, družka zůstavitele podala na žalovaného nedůvodné trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Navazující trestní řízení skončilo zproštěním obžaloby. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Z notářského zápisu sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , adresa, , dne , datum, NZ , číslo, soud zjistil, že zůstavitel vydědil svého syna , jméno FO, z důvodu dle ustanovení § 1646 odst. 1 písm. b) o.z., neboť syn zůstavitele , Jméno žalobce, o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Nekontaktoval zůstavitele po dobu více než čtyř let, to je od smrti matky žalobce, bývalé manželky zůstavitele, nezajímá se, zda zůstavitel něco potřebuje, když byl zůstavitel hospitalizován v nemocnici, nenavštívil zůstavitele a ani se nezajímal o jeho zdravotní stav, se žalobcem se nenavštěvují, nejsou v telefonickém ani písemném kontaktu, nemají o sobě žádné zprávy. Nevídají se ani o svátcích či významných rodinných událostech. Zůstavitel výslovně stanovil, aby důsledky vydědění syna , jméno FO, se vztahovaly i na veškeré jeho potomky. Jiný důvod vydědění nebyl tvrzen a podle okresního soudu ani zjištěn.

2. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce byl se zůstavitelem v kontaktu i po smrti matky účastníků, tedy v období po 2. 7. 2016. V letech 2017-2019 se rodina žalobce se zůstavitelem a jeho partnerkou , jméno FO, navštěvovala, probíhal mezi nimi běžný rodinný kontakt. Intenzita kontaktů mezi žalobcem a zůstavitelem byla nepravidelná a pravděpodobně v průběhu času klesala. V období následujícím po roce 2019 nadále žalobce se svou rodinou zůstaviteli zasílal přání k významným životním událostem, se zůstavitelem byl nadále v kontaktu. I po roce 2019 měl zůstavitel u žalobce uskladněné pneumatiky. Když měl zůstavitel mrtvici, žalobce a jeho rodina ho navštívili v nemocnici. Poslední kontakt proběhl na Vánoce 2021, kdy si přáli k Vánocům. Okresní soud nepřehlédl skutečnost, že žalovaný do roku 2019 pobýval ve výkonu trestu odnětí svobody. Trávil-li čas o to intenzivněji se zůstavitelem v následujícím období, zatímco u žalobce tomu bylo naopak, nejedná se podle okresního soudu o stav, který by bez dalšího zakládal důvod pro vydědění žalobce. Neprovedl důkazy k rozsahu péče žalovaného, neboť jeho péče a kontakt se zůstavitelem nemohou být východiskem pro závěr o existenci důvodů vydědění žalobce. Oba účastníci se nesetkávali, nemohou mít o sobě úplné informace. Po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o břemenu tvrzení a břemenu důkazním ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 11. 2024 ve věci sp. zn. na 24 Cdo 2633/2024 žalovaný opětovně poukazoval zejména na skutečnost, že v předmětném období byl v častém kontaktu se zůstavitelem on a poskytoval mu pomoc v případě potřeby. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobce o zůstavitele v uvedeném období od července roku 2016 do jeho úmrtí neprojevoval opravdový trvalý zájem. O trvalém nezájmu nelze usuzovat za situace, kdy se sice mění intenzita kontaktu mezi žalobcem a zůstavitelem, avšak zájem o zůstavitele přetrvává. Nebyla zjištěna setrvalost či stálost nezájmu žalobce o zůstavitele, neboť v řízení zjištěné změny vztahu žalobce k zůstaviteli v průběhu času nedosáhly intenzity nutné pro závěr o neprojevování opravdového zájmu o zůstavitele ve smyslu § 1646 odst. 1 písm. b) o.z. Proto okresní soud dospěl k závěru, že žalobce nebyl platně vyděděn a svědčí mu právo na povinný díl vůči jedinému dědici zůstavitele, kterým je žalovaný, a to 1/8 z čisté hodnoty pozůstalosti. Okresní soud tak rozhodl za použití § 1648, § 1650 a § 1654 odst. 1 o.z. a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 282 268 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy ohledně určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli vycházel z tarifní hodnoty 35 000 Kč, ohledně nároku na zaplacení povinného dílu z původně žalované částky 380 000 Kč, posléze ze změněné žaloby a dospěl k náhradě nákladů řízení ve prospěch žalobce co do 36 %.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání. Vychází z toho, že podle současné právní úpravy občanského zákoníku je podstatný projev vůle zůstavitele k vydědění nepominutelného dědice a existence některého ze zákonných důvodů vydědění až k okamžiku smrti zůstavitele. K naplnění důvodu vydědění podle § 1646 odst. 1 písm. b) je potřeba kumulativní splnění podmínek a) nepominutelný dědic ví, že je potomkem zůstavitele, b) neprojevuje o zůstavitele opravdový (upřímný) zájem. To znamená vyšší zájm o zůstavitele, nestačí občasná návštěva či účast na rodinném setkání. Dále c): neprojevování opravdového zájmu je trvalého charakteru, d) zůstavitel zájem nepominutelného dědice neodmítá ani tento nezájem sám nevyvolal (srov. Vankátová, I. Nepominutelný dědic a jeho vydědění. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2025). Žalovaný si je vědom svého břemene tvrzení a břemene důkazního. Za významný důkaz k prokázání nečinnosti (pasivity) žalobce ve vztahu k zůstaviteli považuje výpověď svědka , jméno FO, , který byl dlouholetým blízkým přítelem a sousedem zůstavitele a stýkal se s ním až do jeho smrti, současně není na výsledku zainteresován. Svědek hovořil o občasných návštěvách dětí žalobce na chatě zůstavitele v době, kdy dceři žalobce bylo 10-11 let (to je maximálně rok 2019), a v případě syna žalobce , jméno FO, potvrdil občasné posekání trávy na chatě zůstavitele. Pokud jde o samotného žalobce, svědek hovořil celkem o dvou návštěvách na chatě zůstavitele, při kterých však žalobce „seděl stranou, pil kávu a hovoru se neúčastnil“. Tento svědek potvrdil poskytování pomoci zůstaviteli pouze ze strany žalovaného. Obdobným způsobem vypovídala i svědkyně , jméno FO, , partnerka žalovaného, která zůstavitele osobně znala a opakovaně ho navštěvovala. Potvrdila, že nezájem žalobce zůstavitele trápil, stěžoval si, že za ním žalobce nejezdí, nemá o něj zájem a nikdo z nich ani nezavolá k Vánocům či narozeninám. To podle žalovaného svědčí o nesprávnosti závěru soudu prvního stupně, o tom, že „poslední kontakt žalobce se zůstavitelem proběhl na Vánoce 2021, kdy si přáli k Vánocům“. Pokud soud prvního stupně ohledně tohoto kontaktu vychází ze žalobcem předložené SMS komunikace, jednalo se o přání zaslané manželkou žalobce na mobilní telefon , jméno FO, , tedy nikoliv o projev zájmu žalobce přímo o osobu zůstavitele. O tom, že nezájem žalobce zůstaviteli vadil, svědčí projev vůle k vydědění. Za projev opravdového zájmu žalobce jako syna nelze považovat jeho přítomnost na chatě zůstavitele ve 2 případech, kdy se žalobce choval odtažitě, ani skutečnost, že zůstavitel měl u žalobce do roku 2020 uskladněny pneumatiky na auto, ani občasné kontakty dětí žalobce se zůstavitelem. O nezájmu žalobce svědčí skutečnost, že mu osobně neposkytoval pomoc, svědek , jméno FO, potvrdil pomoc zůstaviteli pouze ze strany žalovaného, popřípadě partnerky žalovaného. Dále o nezájmu svědčí zejména chování žalobce v době hospitalizace zůstavitele v lednu 2022, to je krátce před jeho smrtí, kdy zůstavitel byl ve vážném stavu, o čemž žalobce věděl, byl žalovaným vyzván, aby otce v nemocnici navštívil, a žalobce tuto návštěvu odmítl. Absence opravdového zájmu žalobce o zůstavitele nemůže být podle odvolatele vyvrácena svědeckou výpovědí manželky žalobce a jeho syna, tedy osobami blízkými, které mají zájem na výsledku. Svědeckou výpověď , jméno FO, považuje za nevěrohodnou, neboť lhala o tom, že na žalovaného nepodala trestní oznámení, dále telefonicky vyhrožovala svědkovi , jméno FO, poté, co byl v řízení vyslechnut (viz sdělení žalovaného z 5. 12. 2025). Podle žalovaného rodinné kontakty žalobce se zůstavitelem existovaly před smrtí matky účastníků, poté kontakt ustával, po roce 2019 ke kontaktům nedocházelo, a to nikoliv z důvodu na straně zůstavitele. Závěr soudu o trvalosti zájmu žalobce o zůstavitele je nepodložený. Žalovaný nesouhlasí s výrokem o nákladech řízení, kdy je třeba ve vztahu ke každému z uplatněných nároků rozhodnout samostatně, nikoliv jedním výrokem. Navrhl, aby odvolací soud žalobu zamítl a přiznal mu náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Při jednání odvolacího soudu žalovaný prostřednictvím své zástupkyně tvrdil, že zůstavitel chtěl s žalobcem mluvit a prostřednictvím žalovaného žádal, aby ho žalobce navštívil, a ten to odmítl.

4. K odvolání žalovaného se žalobce vyjádřil tak, že považuje napadený rozsudek za věcně správný a zákonný. Judikatura i odborná literatura jsou ustáleny v závěru, že k naplnění důvodu vydědění dle § 1646 odst. 1 písm. b) o.z. musí být splněny kumulativně zejména tyto předpoklady: neprojevování opravdového zájmu, trvalost takového stavu, absence objektivních důvodů na straně potomka, skutečnost, že zůstavitel sám tento stav nevyvolal nebo zájem potomka neodmítá. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že mezi žalobcem a zůstavitelem existoval i po smrti matky účastníků pravidelný osobní i telefonický kontakt. Bylo prokázáno, že žalobce se s zůstavitelem a jeho partnerkou vzájemně navštěvovali, děti žalobce trávily se zůstavitelem čas na chatě, syn žalobce , jméno FO, pomáhal zůstaviteli se sekáním trávy a nákupy, zůstavitel si u žalobce uskladňoval pneumatiky, rodina žalobce zůstavitele pravidelně navštěvovala o Vánocích a dalších rodinných příležitostech, zůstavitel pomáhal žalobci při pracích na domě a mezi rodinou žalobce a zůstavitelem probíhala SMS komunikace až do prosince 2021, jak bylo potvrzeno nejen žalobcem a jeho rodinnými příslušníky, ale i dalšími svědky a listinnými důkazy. Žalobce má tedy za to, že obsah prohlášení o vydědění, podle něhož žalobce zůstavitele po dobu více než čtyř let nekontaktoval a nebyli spolu v žádném kontaktu, byl provedeným dokazováním jednoznačně vyvrácen. Je podstatné, že samotné snížení intenzity kontaktů k vydědění nepostačuje. Ani pokud by intenzita kontaktů v posledních letech života zůstavitele poklesla, neznamená to bez dalšího naplnění zákonného důvodu vydědění. S přihlédnutím ke zdravotnímu stavu zůstavitele, pandemii Covid-19 a rodinným poměrům je přirozené, že forma a četnost kontaktů mohla být proměnlivá stejně jako jeho komunikační potřeba. I svědkyně , jméno FO, uvedla, že zůstavitel s okolím komunikoval postupem času čím dál tím méně. Nebyl prokázán dlouhodobý a soustavný stav absence opravdového zájmu, naopak bylo zjištěno, že kontakt mezi žalobcem a zůstavitelem trval po celé rozhodné období, poslední prokazatelné kontakty proběhly v roce 2021, kdy děti žalobce zůstavitele navštívily krátce před jeho smrtí. Zákon vyžaduje dlouhodobé a trvalé neprojevování opravdového zájmu, nikoliv posouzení jedné konkrétní situace. Tvrzení žalovaného o odmítnutí návštěvy zůstavitele v nemocnici popřel, uvedl, že mu žalovaný sdělil, že návštěva nemocnice není možná. Pokud jde o svědka , jméno FO, , ten potvrdil, že žalobce na chatu zůstavitele přijížděl, jeho děti tam pobývaly, syn žalobce zůstaviteli pomáhal. Jeho výpověď existenci kontaktů mezi žalobcem a zůstavitelem nevyvrací. Pokud by byly vazby natolik vymizelé, proč by žalobce za otcem na návštěvu vůbec jezdil. Svědkyně , jméno FO, je osobou blízkou žalovanému. Dále partnerka zůstavitele , jméno FO, měla se svědkyní , jméno FO, neshody (řízení o urážce na cti bylo ukončeno bez projednání, neboť paní , jméno FO, pro hospitalizaci nestihla dát souhlas s vedením přestupkového řízení). Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Přání otce, aby jej žalobce v nemocnici navštívil, podle zástupkyně žalobce v řízení nezaznělo.

5. Odvolací soud po závěru o přípustnosti odvolání podaného včas oprávněnou osobou přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání ve věci samé. Odlišně posoudil náklady řízení, viz dále.

6. Podle § 1642 o.z. nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl.

7. Podle § 1643 odst. 2. věta druhá o.z. je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.

8. Podle § 1646 odst. 1 o.z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život.

9. Podle § 1650 o.z., věta před středníkem nepominutelný dědic vyděděný neplatně má právo na povinný díl.

10. Podle § 1654 odst. 1 věta prvá o.z. nepominutelný dědic nemá právo na povinný díl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu.

11. Odvolací soud vychází z úplných skutkových zjištění okresního soudu, ta odpovídají obsahu spisu. Považuje za zjištěný závěr o opravdovém trvalém zájmu žalobce o zůstavitele, byť ten se v čase měnil. Bylo prokázáno, že mezi žalobcem a zůstavitelem probíhal i po smrti matky žalobce osobní i telefonický kontakt, žalobce se s zůstavitelem a jeho partnerkou , jméno FO, navštěvovali. , jméno FO, byla partnerkou zůstavitele od roku 2008 až do jeho smrti, bydlela se zůstavitelem ve společné domácnosti, tudíž měla nejvíce informací o vzájemných kontaktech. Mimo jiné vypověděla, že syn , jméno FO, k nim pravidelně jezdil i se synem , jméno FO, , každých 14 dnů u nich , jméno FO, přespával, mnohdy i dcera žalobce. Nakupovali jim, a když potřebovali něco většího, tak jim to dovezli, jezdili k nim na Vánoce, pekli jim cukroví. Po smrti manželky zůstavitele se vídali se synem , jméno FO, obvykle každý týden či dva, se synem , jméno FO, nikoliv, ten byl tehdy ve vězení. V době covidu jezdil syn , jméno FO, občas svědkyni a zůstaviteli nakupovat. Pokud odvolatel poukazuje na to, že „lhala“ o tom, že na něho nepodala trestní oznámení, podle její výpovědi akorát tehdy hlásila, že jí žalovaný vzal peníze z účtu. Tato nepřesnost ji podle názoru odvolacího soudu nečiní nevěrohodnou. Nevěrohodnou ji nečiní ani to, že telefonicky kritizovala výpověď svědka , jméno FO, s tím, že „toto bude mít dohru“. Okresní soud vyšel rovněž z výpovědi svědkyně , jméno FO, (dlouholeté rodinné přítelkyně účastníků). Zjistil, že po smrti matky účastníků se zůstavitel s žalobcem navštěvovali, žalobce pomáhal zůstaviteli s nákupy a sekáním trávy. Jezdil za otcem, když tam nebyl žalovaný, aby se nepotkávali. Naposledy byla s nimi v kontaktu před 6-7 lety (její výslech proběhl v červnu 2025). Dále z výpovědi svědkyně , jméno FO, (bezprostřední sousedky žalobce) okresní soud zjistil, že po smrti matky účastníků tatínek žalobce tam jezdil, nechával si u žalobce pneumatiky v garáži, bral si syna žalobce na chatu. Z výpovědi , jméno FO, (dlouholeté rodinné přítelkyně žalobce) okresní soud zjistil, že po smrti matky účastníků se zúčastňovala narozeninových oslav až do covidu v roce 2020 a ve vztahu žalobce a jeho otce nezaznamenala žádné změny. Navštěvovali se stejně často. Vnuk , jméno FO, vozil zůstaviteli nákupy, jezdili na chatu něco opravovat. V letech 2020-2021 byl zůstavitel nemocný. , jméno FO, zůstaviteli a paní , jméno FO, nakupoval, zůstavitel ho měl velmi v oblibě. Maminka účastníků i paní , jméno FO, se pana , jméno FO, bály. Zůstavitel se vyjadřoval tak, že s jedním synem byly problémy, s druhým nikoliv. Z výpovědi , jméno FO, (rodinné přítelkyně rodiny žalobce) okresní soud zjistil, že zůstavitele viděla naposledy před covidem na zahradě u žalobce. O , jméno FO, moc dobře nemluvil, , jméno FO, , který u toho byl, zůstavitel chválil. Z vyprávění se dozvěděla, že za covidu si hodně pomáhali, , jméno FO, vozil nákupy, sekal zahradu, žalobcova manželka , jméno FO, pak říkala, že taťka zemřel, a byla z toho velmi špatná. Svědkyně ani , jméno FO, si fotky v zásadě nepořizují. Z výpovědi , jméno FO, (manželky žalobce) okresní soud zjistil, že zůstavitel s družkou jezdili za nimi na zahradu, brali si vnučku k sobě na chatu. Navštívili (zůstavitele s družkou) je tam dvakrát až třikrát v průběhu léta. V létě probíhaly i rodinné oslavy s ohledem na narozeniny zůstavitele , datum, . Po propuštění z výkonu trestu tam jezdil i žalovaný. Zůstavitel svědkyni sděloval, že žalovaný chce, aby na něj přepsal byt, ale není hloupý, ví, že by o byt přišel, protože má dluhy. Nákupy zajišťoval , jméno FO, , kterému zůstavitel či paní , jméno FO, zavolali, co potřebují. , jméno FO, a , jméno FO, zůstavitele naposledy navštívili v prosinci 2021, ale už je nepoznal. Z výpovědi svědka , jméno FO, (syna žalobce) okresní soud zjistil, že v roce 2018 či 2019 měl zůstavitel mrtvici. Navštívili ho v nemocnici, žalovaný tam s nimi tenkrát nebyl. Poslední kontakt žalobce se zůstavitelem proběhl na Vánoce 2021, kdy si přáli k Vánocům, žalobce se však se zůstavitelem vídal i v průběhu roku, bavili se všichni dohromady jako rodina, všichni měli o zůstavitele zájem. Z výpovědi svědka , jméno FO, (souseda na chatě a blízkého kamaráda zůstavitele) okresní soud zjistil, že syn žalobce jezdil na chatu sekat trávu, všechny ostatní práce podle svědka dělal žalovaný, který v době propustky z výkonu trestu na chatu jezdil. Žalobce svědek viděl na chatě asi dvakrát. Zaznamenal, že žalobce seděl stranou, pil kávu a hovoru se moc nezúčastnil. Svědek všechny návštěvy zaznamenal, protože jsou chaty blízko. Zůstavitel se nikdy blíže nezmiňoval, že by se s žalobcem vídali, že by o něj žalobce pečoval. V roce 2018-19 mu zůstavitel řekl, že vše dostane , jméno FO, . Poslední rok před smrtí zůstavitel jezdil na chatu volněji. Svědek naposledy zůstavitele navštívil zhruba půl roku před odchodem do nemocnice. V době covidu se spolu nenavštěvovali, byli v telefonickém kontaktu. Ohledně synů se zůstavitel vyjádřil tak, že se mu děti moc nepovedly. Z výpovědi , jméno FO, (partnerky žalovaného od roku 2018) soud zjistil, že zůstavitel se nezmiňoval, že by se se žalobcem stýkali a nijak se nevyjadřoval, že by žalobce o zůstavitele pečoval. Potvrdila péči ze strany žalovaného. Podle svědkyně zůstavitele mrzelo, že za ním žalobce nejezdí a nemá o něj zájem. O svých vnoučatech se zůstavitel nezmiňoval. Svědkyni sděloval, že mu ani k Vánocům, ani k narozeninám nikdo z nich nezavolá. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že ani po propuštění bratra z výkonu trestu se vztah žalobce se zůstavitelem nezměnil, například otci zajistil opraváře auta, otec si u něj skladoval pneumatiky. Až po poslední výměně pneumatik v roce 2020 si zůstavitel nechal pneumatiky uskladnit v Češňovicích. V roce 2021 otec už nejezdil (neřídil). Předtím se s otcem a paní , jméno FO, vzájemně navštěvovali. Pokud například jeli do , adresa, na nákup, žalobce jim zajistil věci, které sháněli. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že odmala měl s otcem vynikající vztah. Podle žalovaného otce mrzelo, že se k němu žalobce otočil zády. Z výkonu trestu byl propuštěn v dubnu 2019. Pokud si vybíral dovolenou, vždy si vybíral pět dnů, většinu času trávil s otcem, navštívil i matku. Otec osobní dopomoc nepotřeboval, byl samostatný. S věkem mu vše nešlo tak jako dřív a za každou pomoc byl rád.

12. Podle názoru odvolacího soudu na základě provedených důkazů okresní soud učinil správný skutkový závěr o opravdovém zájmu žalobce o zůstavitele, byť ten se v čase měnil. Svědek , jméno FO, hovořil „asi“ o dvou návštěvách žalobce na chatě (nikoliv pouze o dvou návštěvách), potvrdil pomoc zůstaviteli ze strany žalovaného, zároveň však nevyvrátil pomoc ze strany žalobce, pouze ji nezaznamenal a zůstavitel se o kontaktech či péči ze strany syna , jméno FO, nezmiňoval. Stejně tak svědkyně , jméno FO, vypověděla, že zůstavitel se jí nezmiňoval o stycích s žalobcem ani o tom, že by o něj žalobce pečoval. Rovněž potvrdila pomoc zůstaviteli ze strany žalovaného. Otec osobní dopomoc podle žalovaného ani nepotřeboval, byť byl za ni rád. Naproti tomu ostatní svědci potvrdili kontakty mezi žalobcem a zůstavitelem, byť se tyto kontakty zjevně po propuštění žalovaného z výkonu trestu v dubnu 2019 snížily. Ještě v roce 2020 měl ovšem zůstavitel u žalobce v garáži uskladněné pneumatiky. V roce 2020, kdy propukl covid, se kontakty omezily, ale nevymizely zcela. Bylo zjištěno, že nákupy pro zůstavitele a paní , jméno FO, občas zajišťoval žalobce (viz její výpověď), většinou vnuk , jméno FO, . Ten zajišťoval rovněž sekání trávy na chatě. Pokud jde o poslední kontakt mezi žalobcem a zůstavitelem, okresní soud mohl vycházet nejen ze SMS komunikace mezi manželkou žalobce , jméno FO, a partnerkou zůstavitele , jméno FO, , ale i ze svědectví , jméno FO, , který k dotazu zástupkyně žalovaného označil poslední kontakt mezi žalobcem a zůstavitelem na Vánoce 2021, když si přáli. Není pochyb o tom, že žalobce o hospitalizaci svého otce počátkem roku 2022 věděl a v nemocnici ho nenavštívil. Pokud byl žalovaným vyzván, aby otce v nemocnici navštívil, podle žalovaného bratr řekl, že nikam nepojede, že je covid. Podle žalobce žalovaný mu měl sdělit, že návštěva nemocnice není možná. Při jednání odvolacího soudu žalovaný tvrdil, že zůstavitel chtěl s žalobcem mluvit a žalovaného žádal, aby ho žalobce navštívil. To, že mělo jít o otcovo přání, však v řízení před soudem prvního stupně nezaznělo (i přes poučení z § 119a o.s.ř.), jedná se tedy o nepřípustnou novotu (§ 205a o.s.ř.). Shrnuto: V řízení bylo tedy jednoznačně vyvráceno, že by žalobce nekontaktoval zůstavitele od matčiny smrti (tj. od 2. 7. 2016), že by se o otce nezajímal, že by spolu nebyli v žádném kontaktu a nevídali se o svátcích či významných rodinných událostech. Když byl zůstavitel hospitalizován v souvislosti s mrtvicí (notářský zápis je z 5. 5. 2021, kdy nemohl mínit hospitalizaci na začátku roku 2022), tehdy jej žalobce s rodinou v nemocnici navštívil. Vydědění syna , jméno FO, a jeho veškerých potomků, tj. včetně vnuka , jméno FO, , je neobjektivní, jak vyplynulo z dokazování. Důvod vydědění žalobce a jeho všech potomků vymezený zůstavitelem v listině o vydědění má odvolací soud za vyvrácený, z dokazování nevyplynuly ani žádné jiné důvody pro vydědění (ve smyslu § 1646 odst. 1 o.z.), a to od sepsání listiny o vydědění až do smrti zůstavitele 13. 1. 2022. Zůstavitel se neocitl v nouzi (osobní dopomoc nepotřeboval). Byť zůstavitel jednoznačně projevil vůli žalobce a jeho potomky vydědit, z hlediska shora citovaných ustanovení zákona objektivně důvody pro vydědění až do jeho smrti (rozsudek NS sp. zn. 24 Cdo 1777/2019) neexistovaly. Minimálně byl vyvrácen trvalý charakter neprojevování zájmu žalobce o zůstavitele. Podle okresního soudu o trvalém opravdovém nezájmu nelze usuzovat za situace, když se sice mění intenzita kontaktu mezi žalobcem a zůstavitelem, avšak zájem o zůstavitele přetrvává. Jestliže žalovaný byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody v dubnu 2019 a trávil čas se zůstavitelem intenzivněji (než dříve a než žalobce), zatímco v případě žalobce tomu bylo naopak, není to důvod pro vydědění žalobce. Tyto závěry okresního soudu nejsou nepřiměřené a odvolací soud se s nimi ztotožnil.

13. Předmětem řízení zůstala žaloba na určení a zaplacení povinného dílu ve výši 282 268 Kč. Jestliže čistá hodnota pozůstalosti byla usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, stanovena částkou 2 258 143,98 Kč a nabytí dědictví bylo potvrzeno jedinému dědici ze závěti - žalovanému, pak žalovaná částka 282 268 Kč se rovná hodnotě povinného dílu žalobce podle shora citovaných ustanovení o.z. (§ 1643 odst. 2). Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. jako věcně správný za použití § 219 o.s.ř. potvrdil.

14. Pokud jde o nákladový výrok II., odvolací soud jej za použití § 220 o.s.ř. změnil. Za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. dospěl k závěru, že úspěch, respektive neúspěch té které strany řízení je zhruba shodný. Žalobce se totiž žalobou z 23. 8. 2022 domáhal určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli , jméno FO, ze závěti a prohlášení o vydědění ze dne 5. 5. 2021, tedy v podstatě usiloval o nabytí jedné poloviny čisté hodnoty pozůstalosti, dále se domáhal povinného dílu ve výši 380 000 Kč. Na druhé straně s ohledem na zpětvzetí žaloby na určení již podáním z 2. 11. 2023 (tj. před vznikem většiny nákladů právního zastoupení žalovaného) a omezení žaloby ohledně zaplacení povinného dílu podáním z 30. 4. 2025 odvolací soud shledal odpovídajícím výsledku řízení výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Podle odvolacího soudu není důvod pro dva samostatné výroky.

15. V odvolacím řízení byl žalobce úspěšný, proto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení. Ty spočívaly ve dvou úkonech právní služby advokátky, a to vyjádření k odvolání a účasti u odvolacího jednání [dle § 11 odst. 1 písm. k), g) advokátního tarifu] z tarifní hodnoty 282 268 Kč (dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. AT), tj. dvakrát po 9 460 Kč. Spolu se dvěma režijními paušály po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT bylo žalobci přiznáno na nákladech odvolacího řízení 19 820 Kč. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

16. Odvolací soud nepřehlédl, že usnesením Krajského soudu v Praze z , datum, , č.j. , insolvenční spisová značka, vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka , Jméno žalovaného A, a jeho osvobození od placení specifikovaných pohledávek, nicméně předmětná pohledávka není pohledávkou, na kterou by se osvobození podle odstavce IV. vztahovalo.