8 Co 253/2025

Plný text

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Toufara a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Zuzany Völflové v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 68 852 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 29.7.2024, č. j. 6 C 75/2024-57,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 10 430,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Okresní soud ve Strakonicích jako soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 68 852 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o odvádění odpadních vod uzavřené mezi účastníky dne 22.9.2011 (dále jen „Smlouva“) na adrese odběrného místa „Budějovická č. parc. , čísla, “ v katastrálním území a obci , adresa, , když žalovaný neuhradil dohodnuté stočné za období od 1.1.2023 do 31.3.2023, k jehož úhradě byla vystavena faktura č. , číslo, ve výši 16 874 Kč se splatností 17.4.2023, dále žalovaný neuhradil stočné za období od 1.4.2023 do 30.6.2023, k jehož úhradě byla vystavena faktura č. , číslo, ve výši 17 061 Kč se splatností 17.7.2023, od 1.7.2023 do 29.9.2023, k jehož úhradě byla vystavena faktura č. , číslo, ve výši 17 061 Kč se splatností 16.10.2023 a od 30.9.2023 do 31.12.2023, k jehož úhradě byla vystavena faktura č. , číslo, ve výši 17 436 Kč se splatností 17. 1. 2024. Dále žalobkyně sdělila, že žalovaný neuhradil smluvní pokutu ve výši 420 Kč, která byla žalobkyní uplatněna za pozdní úhradu faktury č. , číslo, , vystavenou k úhradě stočného, když žalobkyně tuto smluvní pokutu uplatnila fakturou č. , číslo, splatnou dne 12.10.2022. Žalobkyně uvedla, že v mezidobí od uzavření smlouvy došlo k přečíslování parcel, když v současné době je odběrné místo označeno „par. č. , číslo, , katastrální území a obec , adresa, “. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, i přes to, že byl upomínán ze strany žalobkyně.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že dlouhodobě žalobkyni upozorňoval na nesprávné vyúčtování, kdy je mu účtováno z dešťových ploch, jejichž není vlastníkem, popřípadě je pouze spoluvlastníkem nebo není správně (množstevně) účtováno. Zaměstnanci žalující společnosti se dostavili na překontrolování ploch na místě samém a akceptovali skutečnost, že většina dešťové vody se vsakuje volně do trávníků, avšak toto se v účtované ceně nikterak neprojevilo. Nesouhlasí s množstvím krychlových metrů uváděných ve fakturách, jelikož toto není nijak měřeno. V provedené kontrole byly žalovanému zaslány nové výpočty, které ho překvapily, neboť výsledkem byla prakticky stejná cena.

3. Na základě provedeného dokazování došel okresní soud k tomuto skutkovému závěru: V projednávané věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod č. , číslo, ze dne 22.9.2011, kdy se v tomto případě jedná o odvádění odpadních vod bez měření a výpočet byl stanoven v souladu s uvedeným prováděcím předpisem. Žalobkyně řádně vyúčtovala stočné za předmětná období, které však nebylo dosud uhrazeno, přičemž ani žalovaný toto tvrzení nijak nesporoval. Žalovaný neposkytl žádné relevantní důkazy, z nichž by soud mohl vycházet. K tvrzení žalovaného, že výpočty žalobkyně jsou nesprávné, že vzhledem k povaze nemovitostí (tedy skladů bez přípojky vody) nemá žalovaná co účtovat a proto přichází s poplatkem za déšť, který dle jeho mínění může požadovat pouze město , adresa, soud odkázal na § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, na jehož základě je právě žalobkyně oprávněna tento poplatek vymáhat, neboť je provozovatelem vodohospodářského majetku města , adresa, , přičemž jak vyplývá ze „změny ceny pro vodné a stočné“ žalobkyně odvádí městu , adresa, nájemné za pronajatý vodohospodářský majetek, z čehož plyne oprávněnost žalobkyně takovéto plnění požadovat. Jednotková cena ve výši 35,57 Kč, z níž se odvíjí jednotlivé ceny stočného za určitá období je dle soudu vypočtena žalobkyní správně, když žalobkyně při výpočtu postupovala dle zákona příslušných prováděcích předpisů.

4. Po právní stránce odkázal okresní soud na § 2 odst. 6, § 8 odst. 6, § 19 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích (zákon č. 274/2001 Sb. - dále jen „Zákon“), dále na přílohu 16 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „Vyhláška“) a na ustanovení § 1115 odst. 1 a § 1128 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).

5. Okresní soud odmítl námitku žalovaného, že neoprávněně stanovil cenu stočného, když bylo zjištěno, že tato vychází z rozhodnutí města , adresa, . Pokud jde o námitku spoluvlastnictví nemovitostí odkázal na ustanovení § 1115 a násl. o.z., podle kterého spoluvlastníci nakládají s věcí jako jediná osoba a o běžné správě společné věci rozhodují většinou hlasů. Dle § 2 odst. 6 Zákona postačuje k tomu, aby po spoluvlastníku nemovitosti mohlo být vodné a stočné požadováno, nebyla-li s ním uzavřena písemná smlouva o dodávce a odvádění odpadních vod. Žalobkyně tedy postupovala správně, když jednala se žalovaným, neboť z velikosti jeho podílu plyne, že je většinovým vlastníkem, který je oprávněn rozhodnout, jak ostatně při podpisu předmětné smlouvy učinil.

6. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy procesně úspěšné žalující straně byla přiznána náhrada nákladů řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za pět úkonů právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka, vyjádření ve věci samé ze dne 26.4.2024 a účast na jednání dne 17.6.2024). Konkrétně se jedná o 5 x 3 860 Kč, tj. 19 300 Kč na odměně za právní zastoupení dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Vše bylo následně v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšené o 21% náhradu za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. K částce byl připočten soudní poplatek ve výši 2 755 Kč a jedná se tedy o celkovou částku ve výši 27 923 Kč.

7. Proti rozsudku se odvolal žalovaný, když uvedl, že smlouva je z roku 2011 a od té doby se změnila řada důležitých okolností. Žalobce přitom nereaguje opakovaně na jeho námitky (ohledně kontroly areálu a ploch, skutečného stavu, kdy cca 50 % vody není odváděno do kanalizace, ale vsakuje se do půdy) a proto považuje smlouvu za neplatnou. Dále „nesouhlasí pozemek , číslo, “, který již neexistuje. Ve smlouvě je uvedeno, že bude účtováno 1608 m³, účtuje se 1749 m³. Ve smlouvě není uvedena cena za metry krychlový, což je podmínkou obchodního vztahu. Tato skutečnost je přenášena na třetí subjekt, se kterým ale nemá v rámci této smlouvy, co dočinění a neví tedy dopředu, kolik bude platit. Jde současně o cenu neopodstatněnou. Okresní soud dále nezohlednil, že je pouze tříčtvrtinovým vlastníkem, zatímco čtvrtinovým pak je společnost , právnická osoba, . Smlouvu podepsal proto, že nestál o další soudní spory. Žalobce nereagoval na námitky žalovaného o tom, že odtokové mřížky nejsou udržovány. Žalovaný dále nesouhlasí s tím, že srážkový úhrn je vypočítán za 30 let zpátky z doby, kdy bylo více srážek. Žalovaný to přirovnává k situaci jako kdyby on chtěl, aby mu někdo prodával zboží za ceny před 30 lety. Je všeobecně známo, že věděl za co jsou mu za poslední roky vypláceny kompenzace za sucho, čili je zřejmé, že množství odtečené vody je nižší než v minulosti. Žalobce současně přiznává soudu, že se s městem dělí o zisk. Žalobce proto neúměrně často navrhuje městu navýšení ceny, které mu vychází vstříc. Pokud by stejným způsobem zdražovali dodavatelé pohonných hmot, stála by nafta či benzín dnes 120 Kč za litr. Cena je přitom stanovena na 35,5 Kč za m3 účtované dešťové vody, což je cena díky neopodstatněnému navyšování prakticky totožná s cenou splaškové vody, kterou je nutné čistit. Zde je zcela konkrétně vidět, že jde skutečně o paradox, neboť za čištění splaškové vody žalobce účtuje 37 Kč. Žalobce má na své služby monopol, a to flagrantně zneužívá. Existuje řada dalších nespokojených vedle žalobce. Letos v červnu došlo k vytopení staveb žalovaného, ten volal žalobci a žádal o vyčištění kanalizace. Bylo mu řečeno, že se má obrátit na soukromou firmu, což udělal, povolal firmu , právnická osoba, a ta mu vyčištění kanalizace provedla za 5 000 Kč. Fakturu může doložit. Dále upozornil soud, že mu , právnická osoba, . přisuzuje i pozemek, jehož není vlastníkem (parc. č. , číslo, ). Smlouva je v rozporu s dobrými mravy, neboť nemá možnost uzavřít smlouvu s někým jiným, dodavatel nemá žádné povinnosti, odběratel nemá žádná práva. Žalobce současně neprokázal své skutečné náklady na odvod dešťové vody. Žalující společnost, jak si žalovaný za posledních desetiletí všiml, je u soudu proti žalovaným zcela evidentně zvýhodňována. Nevybavuje si jediný případ, kdyby „okrádání povinných poplatníků Čevaku“ bylo sebeméně soudem kritizováno.

8. Žalující strana v reakci na odvolání žalovaného navrhla věcně správný rozsudek soudu prvního stupně potvrdit. Uvedla, že žalobce a žalovaný provedli společnou kontrolu areálu žalovaného v roce 2023, přičemž výsledkem prohlídky bylo ujednání o tom, že bude podepsána nová příloha ke smlouvě o odvádění odpadních vod ze dne 22.9.2011. Žalovaný však dále na návrh žalobce nereagoval, když mu byl emailem zaslán. Odmítl současně závěr žalovaného, že pokud není výlučným vlastníkem předmětných pozemků, nemá žalobce nárok na úhradu celé žalované částky. Smlouva byla uzavřena právě s žalovaným coby majoritním spoluvlastníkem.

9. K výzvě odvolacího soudu pak doplnil své vyjádření žalobce ještě dne 3.3.2025 a vysvětlil, že hodnota 1749 m³, je roční množství odváděných srážkových vod, jak uvádí smlouva o odvádění srážkových vod ze dne 20.9.2011. „Roční množství odváděných srážkových vod“ je součinem celkové redukované plochy a dlouhodobého úhrnu srážek. Hodnota 1749 m³ se vydělí počtem dnů v roce (365), vyjde tedy hodnota 4,79, která představuje množství odvedených srážkových vod za den. První žalovaná faktura č. , číslo, je za období ledna, února a března roku 2023, tedy za 90 dní, proto je vypočtenou hodnotu 4,79 nutno vynásobit hodnotou 90, což odpovídá hodnotě 431,26, tedy fakturovanému množství srážkových vod na faktuře č. , číslo, . Na druhé straně faktury je pak uvedena jednotková cena bez DPH, tedy za 1 m³, která činí 35,57 a je stanovena vlastníkem vodohospodářského majetku města , adresa, . Cena pro rok 2023 pro stočné, pro odpadní vody vypouštěná z jiných zdrojů (srážkové vody, studna) byla vlastníkem – městem , adresa, stanovena na 35,57 Kč za 1 m³. Žalobce tedy není tím, kdo cenu vody stanovil, nýbrž jím je vlastník vodohospodářské soustavy. Jednotková cena za m3 se pak vynásobí hodnotu 431,26, což odpovídá částce 15 339,9182 Kč, po zaokrouhlení 15 339,92 Kč, tedy částce uvedené na faktuře po připočtení DPH ve výši 10 % (16 874 Kč). Výpočet pro všechny další faktury je stejný. V článku V. smlouvy je uveden „výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace“, který byl proveden v souladu s ustanovením § 19 odst. 6 Zákona ve spojení § 1 písm. k) a § 31 odst. 1 a přílohou č. 16 Vyhlášky. Na základě výše udaného vzorce bylo ve smlouvě vypočteno, že součet redukovaných ploch činí 2939,4, m2. Dlouhodobý srážkový úhrn v době uzavření smlouvy činil 547 mm, což odpovídá příloze č. 16 Vyhlášky (dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této Vyhlášky byly zvoleny hodnoty za období 1961-1990, když platnost tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončila k 31.12.2021. Zatímco od 1.1.2022 do 31.12.1951 se použije dlouhodobý srážkový normál v daném místě nebo oblasti za období 1991-2020. Ve smlouvě byl tedy použit srážkový normál platný do 31.12.2021, když tato smlouva je uzavřena v roce 2011. Vynásobením hodnoty 2939,4 m3 s hodnotou 0,547 vyjde 1607,85 m3 (1608 m³ po zaokrouhlení, která je uvedena ve smlouvě). Od 1.1.2022 byl Českým hydrometeorologickým ústavem vydán nový dlouhodobý srážkový normál pro roky 1991/2020. V právě řešeném případě jde o lokalitu , adresa, , kde se nachází areál žalovaného. Českým hydrometeorologickým ústavem tak byl sdělen dlouhodobý srážkový normál pro lokalitu , adresa, , který činí 595 mm. Toto sdělení Českého hydrometeorologického ústavu bylo již žalobcem doloženo v řízení před soudem prvního stupně. Na faktuře č. , číslo, , která je předmětem tohoto řízení, je uvedeno: „V souladu s ustanovením prováděcí vyhlášky 428/2001 Sb. (přílohy č. 16) k zákonu o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb., dochází dnem 1. 1. 2022 ke změně dlouhodobého srážkového normálu. Informace o aktuálním srážkovém normálu pro obec, v níž se nachází vaše odběrné místo, je uvedena na stránkách www.cevak.cz v sekci Moje obec.“ Tato informace je uvedena dále i na navazující faktuře č. , číslo, . Žalovaný tak o změně dlouhodobého srážkového normálu věděl. Změnou dlouhodobého srážkového normálu od 1. 1. 2022 tak došlo ke změně výpočtu, kdy se hodnota uvedená ve smlouvě 2 939,400 násobí již nikoliv hodnotou 0,5470, nýbrž hodnotou 0,595. Vynásobením těchto hodnot vyjde hodnota 1 748,94, tedy 1 749 m3.

10. Žalobce tak v souladu se změnou dlouhodobého srážkového normálu a v souladu se vzorcem uvedeným v příloze č. 16 Vyhlášky při fakturaci používá hodnotu 1 749 m3, která představuje roční množství odváděných srážkových vod. Redukovaná plocha zůstává stejná podle uzavřené smlouvy, a to 2939,400 m2. Na základě místního šetření, o kterém hovoří emailová zpráva ze dne 7.9.2023, byl navržen nový nákres redukované plochy z 2939,4 m2 uvedený ve smlouvě na 3147 m2. Místní šetření přitom bylo realizováno na základě žádosti žalovaného. Hodnotu 1721 m³ ovšem nemohl použít žalobce při fakturaci. Jak bylo výše uvedeno na základě místního šetření došlo k návrhu nového zákresu redukovaných ploch, ke změně musí ovšem dojít také ke změně smluvní dokumentace, coby projevu vůle obou smluvních stran, k čemuž nedošlo, neboť žalovaný nereagoval na návrh žalobce.

11. Při jednání odvolacího soudu žalovaný doplněná tvrzení žalobce odmítl. Zdůraznil, že smlouvu uzavřel nedobrovolně, pod nátlakem. dále zopakoval své argumenty popsané v odvolání (odst. 6), zejména svévoli žalobkyně při cenotvorbě.

12. Odvolání je podáno oprávněnou osobou, je přípustné a včasné (§ 201, § 202 a § 204 o.s.ř.). Odvolací soud proto přezkoumal napadený rozsudek, v intencích ustanovení § 212, § 212a o.s.ř., a to při jednání odvolacího soudu.

13. Podle § 2 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „Zákon“) odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků. U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky jsou odběratelem tyto osoby.

14. Podle § 8 odst. 6 Zákona vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

15. Podle § 19 odst. 6 Zákona není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

16. Podle přílohy č. 16 Vyhlášky Ministerstva vnitra č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů je dlouhodobý srážkový normál průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu končí k 31.12.2021. Pro období od 1.1.2022 do 31.12.2051 se použije dlouhodobý srážkový normál v daném místě nebo oblasti za období 1991-2020. Odtokové součinitele se liší dle druhy plochy, přičemž u plochy A, kdy se jedná o těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby je odtokový součinitel v případě možnosti odtoku do kanalizace 0,9. Roční množství odváděných srážkových vod v m3 se vypočte jako součet redukovaných ploch v m2 vynásobený dlouhodobým srážkovým normálem v metrech za rok. Dlouhodobý srážkový normál se se zjišťuje u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, který tyto hodnoty poskytuje. Český hydrometeorologický ústav poskytuje na základě dat meteorologických a klimatických měření v síti 800 stanic, z toho je patrné, že normál z jedné stanice může mít platnost pro více lokalit, avšak pro vzdálenější lokality jsou údaje interpolovány. Objem srážkových vod, které při vypouštění do kanalizace nejsou měřeny se počítá podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů stanovených podle propustnosti té které plochy. Výpočet je povinnou náležitostí odběratelské smlouvy.

17. Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

18. Podle § 1128 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

19. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 3028 odst. 1 o.z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 139 odst. 1 obč. zák. (zák. č. 40/1964 Sb.) z právních úkonů týkající se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Podle § 139 odst. 2 o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li si většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv ze spoluvlastníků soud.Podle § 205a Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže a) se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce nebo obsazení soudu; b) jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně; d) jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3; e) odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1; f) nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.

22. Podle § 2 odst. 5 Zákona je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci. K problematice spoluvlastnictví vlastníků pozemků, ze kterých jsou odváděny odpadní a srážkové vody, se blíže vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20.6.2012, sp. zn. 33 Cdo 4537/2010, který uvedl, že ustanovení § 139 odst. 1 obč. zák. se nevztahuje na závazkový právní vztah vzniklý ze smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod podle zákona č. 274/2001 Sb. V odůvodnění uvádí, že závazkové vztahy při dodávce vody a odvodu odpadních vod vznikají uzavřením smlouvy, řídí se zásadně občanským zákoníkem. Z úpravy obsažené v zákoně však vyplývá, že se tu uplatní pouze smluvní princip vzniku závazku, popřípadě některá ustanovení upravující obecně závazkové vztahy (například promlčení práva). Pokud však jde o vznik a obsah samotného závazku k odvádění odpadních vod, zákon smluvní volnost účastnických stran výrazně omezuje například tím, že závazně upravuje, kdo může smlouvu uzavřít a jaké jsou její náležitosti a vymezuje obsah vzniklého závazkového vztahu. Lze uzavřít, že při dodávkách vody z veřejných vodovodů a odvodů odpadních vod do veřejných kanalizací vznikají uzavřením smlouvy specifické závazkové vztahy, které jsou regulovány především speciálním zákonem (zákon č. 274/2001 Sb.) a jeho prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. a právní úprava obecních předpisů na ně dopadá jen omezeně. Jestliže tedy žalobkyně (v případě řešeném Nejvyšším soudem) uzavřela smlouvu o odběru vody a odvádění odpadních vod pouze s jedním z podílových spoluvlastníků, pak pouze mezi nimi vznikl závazkový vztah, na jehož základě vznikl prvnímu žalovanému závazek žalobkyni za odběr vody a odvod odpadních vod, vodné a stočné zaplatit. To platí i pro situaci, kdy v rámci smluvního vztahu došlo k porušení smlouvy, respektive neoprávněnému odběru vody a odvádění odpadní vody. Z výše uvedeného je zřetelné, že pokud žalovaný uzavřel smlouvu s žalobkyní na předmětné pozemky, byť je toliko jejich spoluvlastníkem, ta ho zavazuje a neúčast druhého spoluvlastníka není důvodem neplatnosti takové smlouvy. Naopak spoluvlastník, který smlouvu o odvádění odpadních vod neuzavřel, a nestal se tak smluvní stranou s právy a povinnostmi z tohoto závazkového právního vztahu, není pasivně legitimován ve sporu o úhradu stočného. Argumentace žalovaného, že po něm nemá být požadována celá dohodnutá částka, protože není výlučným spoluvlastníkem, nýbrž jen spoluvlastníkem řešeného pozemku nemá tedy po právní stránce opodstatnění.

23. Pokud namítá žalovaný, že ve smlouvě má uvedenou hodnotu „1608 m³“, přesto však fakturovaný výpočet zní na 1749 m³, lze v plném rozsahu odkázat jak na shora citované právní normy, především tedy přílohu č. 16 Vyhlášky a konečně i podrobné vyjádření žalobkyně, jak došla k částce 1749 m3, která vychází z odlišného dlouhodobého srážkového normálu, který je dopočítáván z prvotního výpočtového údaje obsaženého ve smlouvě (výše zmíněná povinnost uvedené množství srážkových vod dle § 19 odst. 6 Zákona ve smlouvě je tedy dodržena). Uvedení hodnoty není, jak dovozuje žalovaný, projevem svévole, ale důslednou aplikací právní úpravy. Tím je zodpovězen i argument žalovaného o „nesprávnosti vycházení z dlouhodobého srážkového úhrnu za posledních 30 let“. Tento argument žalovaného je nepřípadný, neboť žalobce toliko aplikuje právní předpis. Za nedůvodnou považuje odvolací soud dále i námitku „zohledňování pozemku , číslo, “ s tím, že mezi účastníky je shoda o tom, že došlo k přečíslování parcel a i ze skutkových tvrzení žaloby vyplývá, že předmětem účtování je „ostatní plocha p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, “, u které žalovaný nezpochybňuje (a vyplývá to i z aktuální informace z katastru nemovitostí), že je jejím podílovým spoluvlastníkem.

24. Přesný výpočet fakturovaných částek žalobkyně vysvětlila a odkázala na právní normy, které odvolací soud stejně jako soud prvního stupně vyhodnotil za relevantní pro posouzení předmětného nároku. Konkrétní hodnoty tohoto výpočtu sám žalovaný nezpochybňuje (vyjma hodnoty 1749 m3 – viz výše), namítá však, že vyvolal jednání o přezkumu parametrů daného pozemku (na tom je mezi účastníky shoda). Žalující strana nabídla žalovanému (po vyhodnocení místní situace) nový výpočet množství srážkových vod, který tento nepřijal, neboť jej nepovažoval za reálný Na tom je opět shoda. Jak vyplývá z bodu V. smlouvy, způsob výpočtu redukované plochy a množství srážkových vod tak, jak uvádí zákon (viz výše) byl řádně dohodnut v rámci smlouvy. Z bodu VII. pak vyplývá povinnost odběratele oznámit bezodkladně každou změnu skutečnosti uvedené ve smlouvě (tedy například i změnu vlastnictví k části pozemku). Podle bodu VII./3 smlouvy pak platí, že smluvní strany se dohodly, že pokud odběratel tuto smlouvu řádně neukončí v souvislosti se změnou vlastnictví připojené nemovitosti, dohodou s dodavatelem, zaniká tato smlouva ke dni, kdy nový vlastník připojené nemovitosti prokáže dodavateli nabytí vlastnického práva k ní a uzavře novou smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod k odběrnému místu. Jinak řečeno, jakékoliv změny musí tedy odběratel hlásit a případně v rámci soudního sporu doložit, že takovou změnu nahlásil a teprve na základě toho dojde k novému způsobu výpočtu částky. Totéž se týká případné reklamace, kterou může podle smluvních podmínek odběratel uplatnit vůči dodavateli, pokud jde o odvádění odpadních vod v dohodnutém rozsahu a stanoveným způsobem nebo o množství odváděných odpadních vod. Tuto reklamaci uplatňuje odběratel písemně na adresu dodavatele uvedenou ve smlouvě nebo osobně či telefonicky. Jestliže je s reklamací spojená nutnost vrátit vystavenou fakturu obratem, je odběratel povinen tuto fakturu vrátit dodavateli před uplynutím lhůty splatnosti. Dodavatel je pak povinen podle povahy nesprávnosti faktury vyhotovit fakturu novou. Oprávněným vrácením faktury přestává běžet původní lhůta splatnosti. Žalovaný netvrdil, a to ani po přímém dotazu odvolacího soudu, že stanoveným způsobem reklamaci řešených faktur uplatnil. Pokud argumentuje tak, že část vody se vsakuje a neodtéká do odpadních vod, není tento argument relevantní, protože již zákonný způsob výpočtu množství odváděných vod (viz výše) počítá s určitou paušální náhradou, nikoliv s konkrétním množstvím vody, které v určitém čase je reálně odvedeno (pokud nedochází k měření odtoku). Schopnost pozemku vsakovat vodu atd. musí být zohledněna právě v konkrétním výpočtu „množství srážkových vod“ uvedeném ve smlouvě (viz výše). Pokud žalovaný naznačuje, že mu vznikly určité škody spojené s nesprávným provozem činnosti, ke které se měl provozovatel zavázat předmětnou smlouvou, má možnost tuto uplatnit z titulu náhrady škody. Námitku započtení této škody na žalovanou částku v průběhu tohoto řízení žalovaný neuplatnil.

25. V rámci odvolací řízení pak základ argumentace žalovaného spočíval zejména ve zdůraznění výrazného (třicetipětinásobek) zvýšení ceny stočného, které je žalobkyní účtováno a které tato není schopna obhájit (z hlediska jeho přiměřenosti) v průběhu trvání smluvního vztahu. Odvolací soud považuje za podstatné odkázat jednak na rozhodnutí rady města , adresa, ze dne 21.12.2022 č. , číslo, , které hodnotu stočného za 1 m³ v oblasti , adresa, stanovilo na 35,57 Kč. Toto rozhodnutí je přijato městem , adresa, v rámci správy jeho majetku (vlastníka kanalizace), tedy v jeho samostatné působnosti a je to svého druhu politické rozhodnutí, což neznamená, že není nijak regulováno, nicméně ne v tom směru, že by soud v občanskoprávním řízení byl oprávněn do sféry rozhodnutí samosprávy v její samostatné působnosti ingerovat nebo jej přezkoumávat. Žalobkyně doložila předmětným usnesením a - odkazem na smlouvu, že je oprávněn a povinen účtovat odběrateli právě uvedenou cenu (srovnej článek V./1 smluvních podmínek předmětné smlouvy). V daném případě pak je nerozhodná argumentace žalovaného o tom, že město , adresa, v rámci této své samostatné působnosti rozhodovalo na návrh provozovatele kanalizační soustavy, tedy žalobkyně, neboť odpovědnost za své rozhodnutí nese právě a jenom orgán samosprávy. Totéž pak platí o argumentaci žalovaného, že srážková voda (narozdíl od odpadní) nevyžaduje zásadní čištění a není proto legitimní, aby jejich ceny byly v zásadě shodné. I v tomto případě jde o cenové rozhodnutí vlastníka vodovodu v rámci výkonu jeho samosprávy (správy jeho vlastnictví).

26. Odvolací soud nezohlednil, a to s odkazem na ust. § 119a § 205a o.s.ř. argumentaci žalovaného přednesenou až v odvolacím řízení o tom, že byl k uzavření předmětné smlouvy „nucen panem , jméno FO, a bylo mu vyhrožováno v případě, že jí nepodepíše“, neboť jde o nepřípustnou novotu.

27. S ohledem na výše uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že napadený rozsudek, a to včetně nároku na smluvní pokutu, je věcně správný, a proto jej podle § 219 o.s.ř. potvrdil včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení. Nárok na moderaci smluvní pokuty nebyl žalovaným vznesen a v průběhu dokazování nebyly pro to ani zjištěny důvody. Celková výše smluvní pokuty 420 Kč nenese žádné znaky nemravnosti ani nepřiměřenosti.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení je rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšné straně žalující v odvolacím řízení vznikly náklady odpovídající odměně právní zástupkyně za vyjádření k odvolání ve věci samé a účast u jednání dne 6.3.2025 při hodnotě úkonu dle ust. § 8 odst. 1 AT ve výši 3 860 Kč, dále dvakrát režijní paušál podle § 13 AT ve výši 450 Kč. Odvolací soud s ohledem na nutnost vyzvat žalobkyni k doplnění jejího vyjádření považuje vyjádření a odpověď na dotaz soudu za jeden úkon právní služby. Dále pak DPH 21 %, když právní zástupkyně žalobce doložila plátcovství DPH, celkově tedy částka 10 430,20 Kč.