17 Co 224/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Čipery a soudců Mgr. Tomáše Šintáka a JUDr. Jiřího Hanuše ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa o 14 060 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. srpna 2024 č. j. 3 C 114/2024-86

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 5 268 Kč, Anonymizováno 1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatil žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši , hodnota, ročně z , částka, od , datum, do , datum, , ve výši , hodnota, ročně z , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši , hodnota, ročně z , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I). O nákladech řízení rozhodl okresní soud tak, že žalovaného zavázal, aby žalobkyni k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku nahradil , částka, (výrok II).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud vyložil, že žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení příspěvku dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. a poplatku spojenému s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, protože žalovaný jako vlastník a provozovatel automobilu , značka, registrační značky , SPZ, (VIN , VIN kód, ), neměl k němu ve třech obdobích let , rok, sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Okresní soud měl za prokázané, že dané vozidlo prodal dne , datum, , jméno FO, a ten je následně dne , datum, prodal žalovanému za cenu šrotu. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to v částce , částka, spolu s náklady na uplatnění ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , v částce , částka, spolu s náklady na uplatnění ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a v částce , částka, spolu s náklady na uplatnění ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Příslušné výzvy a upomínky byly žalovanému doručeny tak, jak žalobkyně tvrdila v žalobě. Po právní stránce poukázal okresní soud na ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a to ve znění účinném do 31. 3. 2024 (uvedený zákon byl zrušen zákonem č. 30/2024 Sb.), a na ustanovení § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Uplatněný nárok shledal po právu, a to včetně zákonných úroků z prodlení, na něž má žalobkyně nárok na základě ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení odůvodnil okresní soud ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), výši odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobkyně stanovil dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání. Uvedl v něm, že automobil zakoupil od , jméno FO, za , částka, s tím, že jde o vozidlo bourané, které však jezdí. , jméno FO, mu nedal žádnou smlouvu, odkázal ho na , jméno FO, s tím, že na něho je automobil psaný. , jméno FO, však přes opakované prosby žalovaného i přes předání , částka, a plné moci přepis vozidla v registru nezařídil. Proto dal nakonec vozidlo do ekolikvidace. S , jméno FO, se nedalo hovořit, byl agresivní. On sám se cítí poškozen a oklamán, protože musel auto zlikvidovat, jelikož to s , jméno FO, ani s , jméno FO, nešlo po dobrém. Bere to jako poučnou zkušenost, , jméno FO, ani , jméno FO, neměl věřit. Žádal soud, aby udělenou pokutu nemusel platit. Dle jeho mínění by ji měl zaplatit , jméno FO, , od kterého auto bez písemné smlouvy koupil.

4. Žalobkyně k odvolání uvedla, že je za důvodné nepokládá. Žalovaný potvrdil, že vozidlo zakoupil. Zákonné předpoklady pro vznik nároku tedy byly splněny. Žalovaný byl jeho vlastníkem, povinné pojištění nebylo sjednáno.

5. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a bylo podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), přezkoumal při nařízeném jednání rozsudek okresního soudu, jakož i jemu předcházející řízení v mezích, v nichž se odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.), aniž byl vázán důvody, které byly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání důvodným neshledal.

6. Odvolací soud v prvé řadě dospěl k závěru, že řízení před okresním soudem nebylo postiženo žádnou zmatečnostní ani jinou podstatnou procesní vadou, která by mohla mít vliv na správnost rozsudku. Okresní soud provedl v potřebném rozsahu dokazování a na jeho základě dospěl ke správným skutkovým zjištěním, s nimiž se krajský soud zcela ztotožňuje. Okresní soud nepochybil ani při právním posouzení věci. Okresní soud své skutkové i právní závěry náležitě a přesvědčivým způsobem vyložil v odůvodnění napadeného rozsudku, na které lze pro stručnost odkázat.

7. Předně je třeba zdůraznit, že v situaci, kdy se žalobce ani přes výzvu okresního soudu nevyjádřil k žalobě a kdy ani neodpověděl na usnesení z , datum, č. j. , spisová značka, , doručené dne , datum, , postupoval okresní soud plně v souladu se zákonem (srov. § 115a o. s. ř.), pokud o žalobě rozhodl na základě provedených listinných důkazů bez nařízení jednání.

8. K odvolacím námitkám žalovaného je třeba předně uvést, že odvolací řízení je ovládáno principem tzv. neúplné apelace, který předpokládá, že spor po skutkové stránce proběhne před soudem prvního stupně. Východiskem je tu zásada, že soud prvního stupně je instancí, u které mají být provedeny všechny účastníky navržené důkazy potřebné k prokázání právně významných skutkových tvrzení. K tomu zákon ukládá účastníku povinnost tvrdit před soudem prvního stupně všechny pro věc v té době existující právně významné skutečnosti a označit všechny v té době dostupné důkazy způsobilé k jejich prokázání. V odvolání proti rozsudkům, které byly vydány ve sporném řízení, lze uvést nové skutečnosti a důkazy jen za podmínek uvedených v ustanovení § 205a o. s. ř. Žalovaný však v odvolání ani v dalším průběhu odvolacího řízení nepřednesl skutečnosti ani neoznačil důkazy, jejichž uplatnění by bylo z pohledu ustanovení § 205a o. s. ř. v odvolacím řízení přípustné a které by současně byly způsobilé vyvrátit správnost skutkových a právních závěrů okresního soudu, na nichž je postaven odvoláním napadený rozsudek.

9. Tvrdí-li žalovaný v odvolání, že některé skutkové okolnosti daného případu proběhly ve skutečnosti jinak, než jak to dokazováním zjistil okresní soud, jde o nové tvrzení, jehož uplatnění není v systému neúplné apelace v odvolacím řízení přípustné. Odvolací soud k takovým tvrzením v odvolacím řízení přihlédnout nemohl. Pro rozhodnutí dané věci je však podstatné, že sám žalovaný odvolatel potvrdil, že předmětné vozidlo od , jméno FO, zakoupil a že je později sám předal do likvidace. Žalovaný k odvolání připojil kopii velkého technického průkazu automobilu a potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků ze dne , datum, . Je tedy zřejmé, že má v držení listiny vztahující se k vozidlu a že se k němu choval jako vlastník. K nabytí vlastnického práva k automobilu jakožto věci movité přitom není nutné, aby kupní smlouva byla uzavřena v písemné formě (srov. § 559 a § 560 o. z.). Pro převod vlastnictví není potřebný ani zápis vlastníka v registru vozidel. Registr silničních vozidel totiž není veřejným seznamem, a proto se při nabytí vlastnického práva k automobilu ustanovení § 1102 o. z. neuplatní (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Je tedy správný závěr okresního soudu, že žalovaný byl v žalobou dotčených obdobích vlastníkem předmětného vozu, který byl až do , datum, v registru veden jako provozovaný. Bylo tedy jeho povinností sjednat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla (§ 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.). Jelikož žalovaný tuto povinnost porušil, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek (§ 4 zákona č. 168/1999 Sb.).

10. Z výše uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že napadený rozsudek okresního soudu je ve výroku o věci samé správný. Po přezkoumání výroku o nákladech řízení krajský soud uzavřel, že i o této otázce rozhodl soud prvního stupně správně. Přiléhavě posoudil úspěch účastníků řízení ve věci a rovněž správně určil výši nákladů. Krajský soud proto postupem dle ustanovení § 219 o. s. ř. rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil.

11. O nákladech odvolacího řízení rozhodoval krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně dosáhla v odvolacím řízení plného procesního úspěchu, protože odvolání žalovaného vyhověno nebylo. Má tedy proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů, které za řízení o odvolání účelně vynaložila. Její náklady jsou tvořeny odměnou za zastupování za jeden úkon právní služby spočívající v účasti při jednání odvolacího soudu ve výši , částka, (§ 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od , datum, ; dále jen „advokátní tarif“). Součástí nákladů žalobkyně je dále náhrada hotových výdajů ve výši , částka, (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu), náhrada cestovních výdajů ve výši , částka, (cesta k jednání odvolacího soudu po trase , adresa, a zpět v délce , hodnota, km automobilem registrační značky , SPZ, při spotřebě , hodnota, na 100 km, ceně nafty 34,70 Kč za 1 l a sazbě základní náhrady , částka, za 1 km jízdy), náhrada za promeškaný čas ve výši , částka, (, hodnota, započatých půlhodin; § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 advokátního tarifu) a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty v částce , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkové náklady žalobkyně tak dosahují výše , částka, . Žalovaný je tyto náklady povinen zaplatit žalobkyni v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).