18 Co 144/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců JUDr. Aleny Pokorné a JUDr. Víta Pejška ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 71 636,53 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 27. srpna 2024, č.j. 10 C 194/2024-51,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku II., pokud byla zamítnuta žaloba o zaplacení 15% zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, potvrzuje.

II. V odvoláním napadeném výroku III. se rozsudek okresního soudu mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, doplatek soudního poplatku z odvolání ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s 15% zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 29,49% úrokem ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítl (výrok II.), žalovanému uložil nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žalobkyni uložil zaplatit České republice Okresnímu soudu ve , adresa, nedoplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Žalobkyně tvrdila, že mezi její právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí jsou i tzv. osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal právní předchůdce žalobkyně v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále právní předchůdce žalobkyně zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. V článku 3. smluvních podmínek žalovaný potvrdil, že veškeré informace a doklady o příjmech, o výdajích a o finanční situaci žalovaného, které žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobkyně, jsou úplné a pravdivé. Žalovaný potvrdil, že jeho finanční situace mu umožňuje uzavřít předmětnou smlouvu a plnit povinnosti z ní vyplývající. Žalovaný potvrdil, že plně pochopil obsah Smlouvy a souhlasí s jejími podmínkami. Žalovaný se zavázal neprodleně informovat o veškerých změnách v souvislosti s výše uvedenými prohlášeními. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaný, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upozornila, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. , datum, ) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše , částka, , a to bezhotovostně na bankovní účet. Na základě uvedeného žalovaný čerpal úvěr. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen hradit, byl žalovanému sdělen každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalovanému dostupný online na účtu , právnická osoba, .cz, o vystavení rozpisu plateb byl žalovaný vyrozuměn e-mailem. Minimální měsíční splátky byl žalovaný povinen uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě. V souladu se smlouvou a čl. 8. smluvních podmínek byl žalovaný povinen hradit také poplatky a náklady. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas dle smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky (čl. 11.1 písm. c) smluvních podmínek). Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně v souladu s čl. 11.3 smluvních podmínek zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl v souladu se Smlouvou a s čl. 11.3 smluvních podmínek zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně je nadále oprávněna požadovat po žalovaném smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení. Žalobkyně je rovněž oprávněna požadovat po žalovaném také zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků až do zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, , dlužného úroku z jistiny do zesplatnění , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od , datum, do , datum, ve výši , částka, , dále požaduje rovněž zaplacení úroků ve výši 29,49% p.a. z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši , částka, žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,49 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění , datum, do , datum, . Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši , částka, žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z aktuální dlužné částky ode dne následujícího po zesplatnění , datum, do , datum, .

3. Na výzvu okresního soudu žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a vyhodnocovala úvěruschopnost výplatní páskou žalovaného, a to za měsíc březen 2023. Žalovaný byl zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . Z těchto údajů o příchozích platbách právní předchůdce získal ucelené informace o finanční situaci žalovaného a zjistil, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu , částka, .

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Okresní soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř., když oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a dále ze standardní informace o spotřebitelském úvěru vzal okresní soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č , číslo, , jejíž součástí jsou i tzv. osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše , částka, , a to bezhotovostně na bankovní účet. Na základě uvedeného žalovaný čerpal úvěr. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen hradit, byl žalovanému sdělen každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalovanému dostupný online na účtu , právnická osoba, o vystavení rozpisu plateb byl žalovaný vyrozuměn e-mailem. Minimální měsíční splátky byl žalovaný povinen uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě. V souladu se smlouvou a čl. 8. smluvních podmínek byl žalovaný povinen hradit také poplatky a náklady. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úroková sazba činila 54 % ročně, RPSN 70,81 % ročně. Při splnění ve smlouvě uvedených podmínek tak měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit , částka, . Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh nic nezaplatil a toto tvrzení prokazuje výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, .

6. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. To bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek (příloha 1 smlouvy) a oznámením o postoupení pohledávky ze stejného dne.

7. Okresní soud se nejprve zabýval prověřením úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele. K tomu žalobkyně přes výzvu soudu pouze obecně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal právní předchůdce žalobkyně v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále právní předchůdce žalobkyně zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Doplnila pouze jediné konkrétní skutkové tvrzení, a to, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal a vyhodnocoval výplatní páskou žalovaného, a to za měsíc březen 2023. Žalovaný byl zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, . Žalobkyně také tuto výplatní pásku předložila a vyplynulo z ní, že příjem žalovaného v březnu 2023 činil , částka, . Žádný jiný konkrétní důkaz k prověření úvěruschopnosti žalobkyně přes uvedenou výzvu nepředložila ani neoznačila. Dle názoru okresního soudu tak žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného prověřil, a to i pokud jde o příjmy žalovaného. Zjištění mzdy či platu žalovaného v jediném měsíci, byť předcházejícímu uzavření úvěrové smlouvy, se soudu nejeví jako dostatečné. Právní předchůdce žalobkyně navíc zřejmě nijak neprověřila výdaje žalovaného.

8. Po právní stránce okresní soud posoudil zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně nesplnila svou povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného. Proto postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a co do zbytku žalovanou částku včetně celého příslušenství zamítl, neboť citované ustanovení jiné plnění věřiteli nepřiznává.

9. Při rozhodování o nákladech řízení okresní soud vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně včetně přepočítaného příslušenství do kapitalizované podoby požadovala zaplacení , částka, a vyhověno jí bylo co do částky , částka, . Úspěšná tak byla ze 62 %, neúspěšná z 38 % a podle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů řízení z 24 % (62 – 38 = 24). Náklady řízení tak spočívají v zaplaceném a doměřovaném soudním poplatku ve výši , částka, , v odměně advokáta za tři úkony právní služby podle § 7 advokátního tarifu po , částka, , ve třech paušálech po , částka, podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a ve 21 % DPH z odměny a paušálů. Náklady řízení tak činily , částka, a 24 % z této částky činí , částka, .

10. Žalobkyně zaplatila za podanou žalobu soudní poplatek ve výši , částka, , zřejmě s ohledem na to, že podávala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2,1.c) sazebníku soudních poplatků). Okresní soud však platební rozkaz nevydal, a proto doměřil žalobkyni soudní poplatek do výše dle položky 1,1.c) sazebníku, tedy do výše , částka, . Uložil tak žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši , částka, .

11. Žalobkyně včas podaným odvoláním brojila jen proti té části výroku II. rozsudku okresního soudu, pokud byla zamítnuta žaloba na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Výslovně uvedla, že nenapadá závěr okresního soudu o neplatnosti smlouvy. Vytýkala okresnímu soudu, že pochybil, pokud jí nepřiznal nárok na zákonný úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, když ten vyplývá přímo ze zákona. Požadovala, aby odvolací soud v napadené části výroku II. rozsudek okresního soudu změnil a přiznal jí požadovaný nárok na zákonný úrok z prodlení.

12. Žalovaný měl rozsudek okresního soudu za správný a navrhl jeho potvrzení v napadené části.

13. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním dotčeném rozsahu, když žalobkyně současně napadla odvoláním i závislý nákladový výrok III., a to postupem dle § 212 a § 212a o.s.ř. Odvolání neshledal opodstatněným z dále uvedených důvodů.

14. Krajský soud vyšel z okresním soudem zjištěného skutkového stavu, který ostatně ani odvolatelka nečinila sporným. Žalobkyně pak rovněž výslovně uvedla, že nenapadá nosný právní závěr okresního soudu o neplatnosti mezi účastníky uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb.).

15. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).

17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, :„Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet.“18. Vzhledem k tomu, že žalobkyni dosud právo na přiznání požadovaných úroků z prodlení z nesplacené jistiny nevzniklo, když nárok na zákonný úrok z prodlení věřiteli vzniká teprve v okamžik prodlení dlužníka s vrácením jistiny (§ 1970 o.z.), krajský soud shledal rozsudek okresního soudu v napadené části výroku II. věcně správným, a proto jej potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

19. Protože žalobkyně v důsledku odvolání do části rozhodnutí ve věci samé napadla i závislý nákladový výrok III. rozsudku okresního soudu, krajský soud jej musel rovněž podrobit odvolacímu přezkumu.

20. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, , dlužného úroku z jistiny do zesplatnění , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od , datum, do , datum, ve výši , částka, , dále požadovala rovněž zaplacení úroků ve výši 29,49% p.a. z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky ve výši , částka, , sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení.

21. Právo na náhradu nákladů sporného řízení je upraveno především v § 142 o. s. ř., z nějž vyplývá, že základním kritériem, jímž se řídí, je úspěch ve věci. Věcí se rozumí předmět řízení (viz R 116/1967), jak byl vymezen žalobou, popř. dalšími dispozitivními procesními úkony. Krajský soud může odkázat např. na nález Ústavního soudu sp. zn.I. ÚS 2717/08, z něhož plyne právní věta: „Je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství“. Ústavní soud pak dále vyjádřil, že neobstojí argument neurčitosti či neurčitelnosti výše úroků z prodlení tam, kde jsou požadovány od určitého data až do zaplacení; při absenci jiného výslovného pravidla soud vezme v úvahu jejich výši ke dni vyhlášení svého rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomu nelze argumentovat ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle nějž cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení, ani ustanovením § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). V obou případech se jedná o specifickou úpravu, týkající se pouze výše soudního poplatku a stanovení výše odměny advokáta za zastupování, jíž nelze povyšovat na úroveň pravidla modifikujícího posuzování úspěchu či neúspěchu ve věci (u citované vyhlášky je to obtížně představitelné už jenom z důvodu její nižší právní síly). Stanovení výše soudního poplatku nebo výše odměny advokáta není totéž, co určení míry úspěchu ve věci.

22. Předmět řízení tak činí částku , částka, , kapitalizovaný úrok v částkách 3933,13 a 7618,25, zákonný úrok z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % a úrok 29,49% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, tedy k datu vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu částka , částka, . Žalobce uspěl co do částky , částka, , jde tedy o méně než poloviční úspěch. Za této situace krajský soud aplikoval ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V řízení před okresním soudem pak dle obsahu spisu více úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.

23. Krajský soud proto změnil výrok III. rozsudku okresního soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem.

24. Krajský soud pak musel rozhodnout i o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že v odvolacím řízení žalobkyně neuspěla a žalovanému náklady nevznikly a ten je ani nepožadoval, krajský soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

25. Krajský soud dále shledal, že okresní soud vyměřil žalobkyni poplatek z odvolání v nesprávné výši (částkou , částka, podle položky 22 odst. 1 a položky 1 odst. 1 Sazebníku soudních poplatků). Učinil tak nesprávně, když předmět odvolacího řízení přesahuje částku , částka, , neboť předmětem odvolacího řízení bylo pouze příslušenství a v takovém případě je třeba vycházet z ust. § 6 odst. 3 věty poslední zákona o soudních poplatcích (základem poplatku u plnění na dobu neurčitou je pětinásobek ročního plnění, tedy u 15% úroku ročně z částky , částka, jde o poplatek z částky , částka, ). V tomto případě tedy činí soudní poplatek z odvolání 5 % z částky , částka, (pol. 1b sazebníku), tedy , částka, . Krajský soud proto uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku z odvolání v částce , částka, na účet okresního soudu v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.