18 Co 151/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Pokorné a soudců Mgr. Miloše Zdražila a Mgr. Petra Horáka ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 2 105 867,10 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 2. 2025, č.j. 23 C 49/2020-680,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I., II. a III. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV. mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Jméno advokáta B.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Jméno advokáta B.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka (výrok I.), žalobci uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v adresa za státem zálohované svědečné částku částka do tří dnů od právní moci výroku II. rozsudku (výrok II.), žalobci uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v adresa za státem zálohované znalečné částku částka do tří dnů od právní moci výroku III. rozsudku (výrok III.) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce Jméno advokáta B náklady řízení před okresním a krajským soudem ve výši částka do tří dnů od právní moci výroku IV. rozsudku (výrok IV.).

2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval k žalobě, kterou se původní žalobce jméno FO. jako insolvenční správce společnosti právnická osoba. v likvidaci domáhal proti žalovanému zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, přičemž na základě pravomocného usnesení dle § 107a odst. 1 o.s.ř. vstoupil na místo insolvenčního správce současný žalobce. Žaloba vycházela z tvrzení, že mezi insolvenčním správcem a žalovaným byla dne datum uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod movitých věcí (mimo jiné kovového odpadu), nacházejících se vně budov a pozemků v k. ú. adresa ve vlastnictví dlužníka právnická osoba. V kupní smlouvě byl specifikován předmět koupě, žalovaný současně prohlásil, že předmět koupě mu je znám a ještě před uzavřením smlouvy si jej prohlédl, zavázal se po skončení prací a odvozu předmětu koupě objekty uklidit a vrátit do stavu, v jakém se nacházely před započetím jeho prací. Žalobce tvrdil, že žalovaný neoprávněně v rozporu s kupní smlouvou odvezl jiný majetek, a to stropní konstrukci v provozní části nad 1. podlažím – sušárnou výrobků, která byla dřevěná trámová a podepřená lokálně i dřevěnými profily; ochoz v provozní části – železobetonovou desku podepřenou ocelovými I a U profily – nosníky; nákladní výtah) a část nemovitostí poškodil a zničil. Tím vznikla škoda ve výši částka spočívající v odcizení majetku, který nebyl předmětem kupní smlouvy, a dále škoda ve výši částka spočívající v poškození a zničení budov a pozemků. Insolvenční správce škodu vyčíslil dle znaleckého posudku č. hodnota znaleckého ústavu právnická osoba.o. K námitkám žalovaného žalobce uvedl, že v areálu právnická osoba se sice pohybovaly třetí osoby, avšak tyto nepoužívaly těžkou techniku na rozdíl od společnosti právnická osoba., která demontáž a odvoz věcí na pokyn žalovaného prováděla, a to ve větším rozsahu, než bylo sjednáno v kupní smlouvě. Žalobce dále tvrdil, že ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO vyplynulo, že žalovaný v areálu vytěžil přes 500 000 kg železného šrotu a odborným posouzením byla objektivizována hodnota šrotu částkou částka a vzhledem ke kupní ceně dle kupní smlouvy ve výši částka (správně částka), za kterou měl žalovaný vytěžit volně stojící kovový majetek, se zjevně nepřiměřeně obohatil. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, přičemž potvrdil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena kupní smlouva a poukázal na neurčitost kupní smlouvy – movité věci charakterem a povahou kovového odpadu a také znění kupní smlouvy v čl. III. bod 2., dle něhož si obě strany smlouvy byly vědomy faktického stavu statiky budovy v areálu právnická osoba, která byla narušena působením třetích osob, zloději kovů a minimálně dvou evidovaných požárů vně budov. Po podpisu kupní smlouvy se žalovaný ústně dohodl se společností právnická osoba na demontáži a odvozu předmětných věcí dle kupní smlouvy, areál navštívil v polovině ledna 2019 a shledal, že práce probíhají, jak bylo dohodnuto, po kontrole areálu dne datum ho insolvenční správkyně písemně vyzvala, aby se zdržel dalšího jednání v rozporu s kupní smlouvou. Přitom již dne datum vyhlásil primátor Kladna kalamitní stav kvůli hustému sněžení a statika několika budov ve městě byla narušena. Dne datum jednal žalovaný s insolvenční správkyní a bylo zjištěno, že areál byl poškozen neznámými pachateli, byly vyřezány železné nosníky, železné oplocení a dřevěné trámy, a správkyně ho vyzvala, aby ukončil činnost v areálu. Následně probíhalo jednání, insolvenční správkyně žádala po žalovaném náhradu škody a majetek žalovaného – železný šrot dle kupní smlouvy – byl postupně neoprávněně odvážen třetími osobami, o čemž svědčí i informace vyžádané žalobcem od právnická osoba a adresa. Žalovaný má za to, že žalobkyně se snažila přenést na něj odpovědnost za škodu vzniklou v areálu, přestože insolvenční správkyně neučinila dostatečná opatření, aby daný majetek ochránila, areál byl hlídán zcela nedostatečně, namátkově, jedenkrát denně pouze v pracovních dnech, a pakliže tedy v předmětném areálu byla způsobena škoda, způsobily ji třetí osoby, nikoliv žalovaný či osoby jednající na jeho pokyn, když statika budov byla dále narušena působením povětrnostních vlivů, které zapříčinilo částečně zřícení a propadnutí stropů objektů. Žalovaný poukázal i na to, že oproti zápisu z jednání mezi ním a insolvenční správkyní ze dne datum žalobce eskaloval nároky a žalovanému připisoval demolici 10 nemovitostí v areálu právnická osoba, byť původně dle plánku v příloze tohoto zápisu mu připisoval demolici pouze 2 nemovitostí. Poukázal i na to, že znalecký posudek předložený insolvenční správkyní neidentifikuje viníka stavu areálu, když žalovaný v něm působil asi měsíc na začátku roku 2019, následně byl vykázán a nebyl řádně zdokumentován stav, v jakém areál opustil. Proto mělo být povinností žalobkyně prokázat, jaká škoda, kdy a kým byla v areálu způsobena. Znalecký posudek byl vyhotoven v srpnu 2019, tedy dávno poté, kdy byly práce v areálu ukončeny a z provedených důkazů vyplynulo, že objekty, které měly být poškozeny nebo zničeny, byly již poškozeny nebo zničeny před uzavřením kupní smlouvy. Pokud jde o odvoz dřeva z areálu, o němž vypovídali svědci, společnost právnická osoba tak učinila se svolením společnosti právnická osoba, k ocelovému přístřešku pak žalovaný uvedl, že se jednalo o konstrukci nespojenou se zemí pevným základem, měla pouze zastřešení a jednoznačně se jednalo o movitou věc.

3. Okresní soud rozhodl rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka, a žalobu zamítl s tím, že žalovaný není pasivně legitimován, když měl za to, že společnost právnická osoba jednala samostatně, sám žalovaný ani osoby mu přímo podřízené v areálu během prací nikdy osobně nepůsobily, a měl za to, že věc se řídí ust. § 2914 větou druhou občanského zákoníku. Tento rozsudek okresního soudu byl usnesením odvolacího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení se závěrem, že na společnost právnická osoba a právnická osoba bylo třeba nahlížet jako na pomocníky využité žalovaným při plnění smlouvy dle ust. § 1935 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. - o. z.), odvolací soud měl za to, že z odlišného právního posouzení vyplynula potřeba poskytnutí poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobci ve sporu o náhradu škody s tím, že je to poškozený, kdo musí ve sporu o náhradu škody pro úspěch ve věci tvrdit a prokázat, že došlo ze strany žalovaného k porušení právní povinnosti, dále tvrdit a prokázat existenci škody a její výši a příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou.

4. Okresní soud v novém řízení provedl dokazování a uvedl, že považuje za nesporné, že dne datum byla uzavřena kupní smlouva mezi žalovaným jako kupujícím a insolvenční správkyní (předchůdkyní žalobkyně) jako prodávajícím, jejímž předmětem byly věci a zařízení ve smlouvě specifikované (mj. movité věci charakterem a povahou kovového odpadu) nacházející se v areálu právnická osoba. Za nesporné měl, že žalovaný vytěžení a odvoz věcí ústně sjednal se společností právnická osoba, která následně jako subdodavatele využila společnost právnická osoba, a že dne datum insolvenční správkyně vyzvala žalovaného, aby činnost ukončil, dne datum bylo provedeno místní šetření za účasti žalovaného a insolvenční správkyně. Naopak za sporné měl, zda žalovaný je odpovědný za poškození a zničení nemovitostí v areálu právnická osoba, tj. zejména zda narušil pracemi jejich statiku, a dále, zda odvezl věci, které nebyly předmětem kupní smlouvy, a tudíž mu nenáležely Anonymizováno 5. Okresní soud k tomuto sporu mezi účastníky provedl rozsáhlé dokazování, a to kupní smlouvou z datum mezi insolvenční správkyní a žalovaným, v níž bylo mimo nesporných skutečností uvedeno, že strany si jsou vědomy možného narušení statiky budov způsobené dlouhodobým působením třetích osob, zlodějů kovů a dvou evidovaných požárů vně budov (čl. III. bod 2.); dále znaleckým posudkem č. hodnota znaleckého ústavu právnická osoba. ze dne datum, podle něhož škoda způsobená společností právnická osoba v jejím areálu činí částku částka, a dále, že zpracovatel posudku vycházel ze skutkové verze insolvenční správkyně, jakož i to, že zpracovatel obdržel nabídky na zajištění ochrany areálu za cenu od částka do částka měsíčně; zápisem z jednání mezi žalovaným a insolvenční správkyní ze dne datum, že v areálu právnická osoba bylo provedeno místní šetření, a že žalovaný sdělil, že k realizaci vytěžení a odvozu materiálu sjednal společnost právnická osoba; zvukovým záznamem pořízeným při jednání zástupců insolvenční správkyně a žalovaného ze dne datum, že zástupce insolvenční správkyně připustil, že v areálu právnická osoba docházelo k četným krádežím a že tento areál nebyl dostatečně hlídán; zprávou právnická osoba ze dne datum, že od datum policie v areálu právnická osoba evidovala celkem osm trestných činů nebo přestupků (odcizení železa, porušení povinnosti při správě cizího majetku, neoprávněný vstup na pozemek, neoprávněné užití pozemku, pokus krádeže plechů, krádež, odcizení šrotu a pokus krádeže dřeva); zprávou Magistrátu města adresa ze dne adresa Policii ČR), byl zjištěn oheň v areálu (datum); dále byla telefonicky nahlášena demontáž střechy (datum – nikdo nezajištěn) a vypalování kabelů v areálu (datum a datum - nezjištěno); stavebním deníkem společnosti právnická osoba, že práce probíhaly od datum do datum, a to pálení a vynášení železa, případně dřeva s použitím hydraulické ruky a bagru; dokladem o vážení společnosti právnická osoba (váženek), jaká váha a typ materiálu, který společnost právnická osoba v období od datum do datum z areálu právnická osoba odvezla; výslechem jméno FO, realitního makléře, že začátkem roku 2019 došlo k poničení několika budov areálu v důsledku kalamity, byly sesunuty pod hromadou sněhu, zaznamenal mnoho osob, které nepřetržitě odcizovaly majetek, ostraha byla v objektu jen občasně, ale zlodějů byly desítky, byla volána policie, dvakrát v areálu hořelo, viděl nakládat dřevěné trámy na vozy se slovenskou SPZ, jinak viděl nakládat kovový odpad, masivní dřevěné trámy i podlahová prkna; výpovědí svědka jméno FO, likvidátora společnosti právnická osoba, že když se dostavil do areálu zajištěný věřitel, zjistil, že chybí část plechové konstrukce a došlo ke zřícení jedné haly; výpovědí svědka jméno FO, zaměstnance společnosti právnická osoba, že na začátku prací proběhla sněhová kalamita, že využívali firmu jméno FO, společnost právnická osoba, pozoroval skupiny lidí, které kradly a dolovaly přes noc šrot, denně byla volána policie a Městská policie, kradl se nejen šrot, ale i dřevo na topení, kabely, budovy byly rozpadlé již před zahájením prací, chybělo spoustu nosných prvků, mezi odváženým šrotem byly i nějaké I profily, ale nikoliv velké množství; v rozmezí tří měsíců shledal, že v něm došlo k masivnímu rabování a zbylý šrot odhadem 200–300 tun byl rozkraden; výpovědí svědka tituly před jménem jméno FO, ohlášeného společníka insolvenční správkyně, že v areálu právnická osoba došlo pracemi k narušení statiky budov a byly vyřezány dřevěné trámy, které nebyly předmětem koupě, v areálu byla hlídací agentura, která konala jednou denně namátkovou kontrolu mezi 11 - 17 hodinou, agenturu měl najmout žalovaný na hlídání; výpovědí svědka tituly před jménem jméno FO, pracovníka insolvenční správkyně, že zápis z jednání ze dne datum sepisoval on, včetně připojeného plánku, kde byly vyznačeny zničené budovy, a žalovaný nabídl při jednání insolvenční správkyni částku částka, pakliže mu bude umožněno pokračovat v práci v areálu; výpovědí svědka jméno FO, jednatele společnosti právnická osoba, že společnost spolupracuje se společností právnická osoba při rozebírání a zpracování šrotu, společnost právnická osoba pracovala v předmětné době v areálu právnická osoba, rozpalovala šrot, rozebírala konstrukce, včetně rozebírání cihel a dřeva, dřevo nevytěžovali, pouze ho rozebírali za účelem požární prevence, pracovali na pozemku p. č. číslo upravovali železné konstrukce a zařízení, aby mohly být z areálu odvezeny, v areálu bylo cca 10 zřícenin budov, řezány byly i konstrukce, areál byl rozbořený, nestabilní, s propadlou střechou, ohořelý, ve velké budově byly podlahy, které musely být rozebrány, aby se dalo dostat k železu, dřevo bylo vytahováno ven z budovy, aby nehořelo, svědek požádal pana jméno FO, zda si může několik kubíků dřeva odvézt a odvezl si ho; výpovědí svědka jméno FO, předsedy představenstva společnosti právnická osoba, že byla prvním zajištěním věřitelem společnosti právnická osoba a působil jako předseda věřitelského výboru, předmětný areál zná podrobně, neboť poblíž bydlí a dříve v něm i pracoval, bylo obtížné zajistit ochranu majetku před nájezdy nepřizpůsobivých lidí, kteří jej drancovali, opakovaně to řešila Policie ČR, s likvidátorem společnosti právnická osoba měli v úmyslu získat prostředky k ochraně areálu těžbou kovového materiálu. V areálu byly vyřezány nosné sloupy budov, zdevastovány budovy, v hlavní budově propadly stropy; výpovědí svědka jméno FO, zaměstnance firmy právnická osoba právnická osoba., kterou vlastní právnická osoba, že se svědek byl asi třikrát podívat v době předmětných prací v areálu, pracovníci pálili železné konstrukce, byla rozpadlá střecha, vše vyhazovali ven, v areálu docházelo k těžbě I a U profilů; výpovědí svědka tituly před jménem jméno FO, stavebního dozoru ve společnosti právnická osoba, že v areálu byl při těžbě materiálu osobně přítomen asi 20 dní, byly řezány kovové regály, šrot, na zemi bylo položené dřevo, které si někdo odvážel, v hlavní budově těžily regály, v suterénu byly stroje a železné konstrukce, I profily a zřejmě i U profily, řezali je a pálili, nejednalo se o nosnou konstrukci budovy, dřevo se vynášelo, aby se dalo dostat k dalším konstrukcím. V noci byl v areálu hlídač, I profily by sběrači kovů nedokázali rozdělit a odvézt, vzali to, co už bylo nachystané, již od počátku prováděných prací byl stav areálu katastrofální, střecha hlavní budovy byla propadlá na více místech, část patra byla děravá, dřevěné trámy byly propadlé ještě předtím, než začala těžba materiálu; výpovědí svědka jméno FO, že v létě 2018 se na něj obrátil pan jméno FO, se kterým zahájil jednání o koupi areálu právnická osoba, na jaře 2019 podal svědek trestní oznámení na insolvenčního správce, protože stále vystupoval jako zájemce o koupi areálu a nelíbilo se mu, co se tam děje, byly odtěžovány nejen movité věci, ale i nosné konstrukce a přístřešky; areál byl nabídnut za cenu cca 13 milionů Kč, následně cena stoupla na 16 milionů Kč a nakonec bylo prodáno za 10,5 milionů Kč; výslechem svědka jméno FO, že jako makléř spolupracoval se zájemcem o koupi areálu panem jméno FO, na jaře 2019 vodil do areálu několik zájemců, včetně pana jméno FO, následně začala v areálu působit firma, která s odkazem na smlouvu mezi panem jméno FO a insolvenčním správcem těžkou technikou těžila železo, vlnitý plech, sloupy v hale, v šamotce zmizely stojany, plechy, íčko 6 metrů, dřevěné trámy; znaleckými posudky tituly před jménem jméno FO adresa a č. číslo a výslechem znalkyně, že podle stavu k datum činila obvyklá cena areálu částka a k datum činila obvyklá cena částka; znaleckým posudkem znalce tituly před jménem jméno FO ze dne datum, že v období od datum do datum bylo odvezeno z areálu právnická osoba celkem hodnota kg šrotu; odborným vyjádřením společnosti právnická osoba, že celková cena odvezeného šrotu činila částka.

6. Okresní soud na danou věc aplikoval ust. § 2910, § 1935, § 2913 odst. 1, § 2914 a § 2955 o.z. a uzavřel, že žaloba žalobce není důvodná, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Žalovaný uzavřel kupní smlouvu, kterou nabyl vlastnické právo k věcem označených neuzavřeným výčtem. K těžbě a odvozu předmětu koupě uzavřel ústní smlouvu se společností právnická osoba, která jednala samostatně, zajišťovala dopravu a na samotné vyklízení a nakládku uzavřela smlouvu se společností právnická osoba. Vztahy žalovaného a uvedených společností je proto nutné posuzovat podle § 1935 o.z. (plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám). Ust. § 2914 o.z. stanoví, za jakých podmínek nese nadřízený povinnost k náhradě újmy, kterou způsobil jeho pomocník. Výchozí myšlenka je taková, že kdo má prospěch z činnosti pomocníka, měl by nést i riziko jeho selhání; postavení poškozeného nesmí být použitím pomocníka zhoršeno. Nadřízenému se přičítá jednání jeho pomocníka, přičemž se nezkoumá zavinění nadřízeného (nejde o jeho vlastní delikt). Okresní soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován, neboť odpovědnost za škodu při využití „pomocníka“ jednajícího samostatně, která je předmětem tohoto řízení, se řídí § 2914 větou první o.z. ve spojení s § 1935 o.z. V projednávané věci bylo na žalobci, aby prokázal svá tvrzení relevantními důkazy. Žalobce v průběhu řízení (vzhledem k postoupení pohledávky) vstoupil do práv a povinností předchozího žalobce (insolvenční správkyně). Insolvenční správkyně uzavřela se žalovaným dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byly movité věci – kovový odpad, který se nacházel uvnitř nemovitostí v areálu, vně budov a měl povahu kovového odpadu. Kupní cena byla stanovena částkou částka. Ve smlouvě bylo konstatováno, že statika budov v areálu je narušena v důsledku dlouhodobého působení třetích osob, zlodějů kovů a evidovaných požárů. Při uzavření kupní smlouvy nebyl zjištěn (popsán) stav daného areálu v okamžiku uzavření smlouvy ani následně v okamžiku, kdy byla ukončena činnost žalovaného. Z dokazování (včetně výslechu svědků – jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO) vyplynulo, že insolvenční správkyně jako právní předchůdkyně žalobkyně neměla o stavu areálu, potažmo rozsahu kovového šrotu, reálnou představu. Svědci potvrdili, že předmětný areál nebyl žalovanému řádně předán, nebylo konkretizováno, které movité věci, by měly být žalovaným vytěženy. Svědci popsali, že některé budovy byly zříceny již v době před uzavřením smlouvy (svědek jméno FO), další byly zříceny po sněhové kalamitě v únoru 2019. Z důkazů vyplynulo i to, že některé nemovitosti, z jejichž poškození žalovaným žalobce dovozuje svůj dílčí nárok, již neexistovaly před uzavřením kupní smlouvy. Přesto se žalobce odkazuje na znalecké posudky tituly před jménem jméno FO a spol. právnická osoba právnická osoba), které tyto nemovitosti oceňují a stanovují výši škody na nich způsobené. Zápis z jednání ze dne datum mezi zástupcem insolvenční správkyně a žalovaným v návaznosti na připojený plánek areálu konkretizuje rozsah poškození pouze části budov, které měl údajně způsobit žalovaný. Znalkyně jméno FO provedla stanovení obvyklé ceny pro potřeby insolvenčního řízení (dlužníka právnická osoba) ke dni datum v částce částka a následně ke dni datum v částce částka, součástí posudku byl popis areálu, nemovitostí i fotodokumentace. V dané věci je zkoumáno porušení smluvní povinnosti žalovaným. Žalobce ani po poučení soudu (§ 118a o.s.ř.) přes rozsáhlá doplňující tvrzení a provedené důkazy neunesl důkazní břemeno ohledně naplnění předpokladu odpovědnosti žalovaného (škůdce) za škodu, tedy neprokázal konkrétní protiprávní jednání žalovaného, porušení smluvní povinnosti, příčinou souvislost mezi tvrzeným jednáním a vznikem škody, ani škodu v nezpochybnitelné výši, když z dokazování není zřejmé, u jakých budov a kdy došlo k jejich zřícení, ani to, zda v důsledku neodborného zásahu žalovaného (resp. jeho pomocníků) nebo v důsledku prokázané sněhové kalamity, požárů nebo působením velkého množství nepřizpůsobivých osob. Dle okresního soudu nelze přehlédnout, že insolvenční správkyně měla zajistit ochranu svého majetku, tedy dotčeného areálu, o což se sice snažila, avšak zjevně neúspěšně. Žalobce označil část nároku na náhradu škody, kterou měl žalovaný způsobit vyřezáním ocelových profilů a dřevěných trámů, zejména v objektu na parc. č. číslo. Tvrzení o konkrétním počtu, rozměrech u ocelových profilů a dřevěných trámů, se žalobci prokázat nepodařilo. Žalobce v tomto směru odkazoval zejména na znalecké posudky spol. právnická osoba právnická osoba. a znalkyně tituly před jménem jméno FO. Znalecký ústav (právnická osoba.) však vycházel při stanovení „navrhované“ škody pouze z údajů objednavatele posudku, neměl k dispozici projektovou dokumentaci ani žádné jiné podklady. Znalkyně tituly před jménem jméno FO neprováděla měření ocelových profilů, příp. dřevěných trámů, nemohla tak potvrdit rozměry a množství komodit, které měl žalovaný neoprávněně vytěžit. Z provedených důkazů (zejména výslechu svědků a znalkyně jméno FO) vyplynulo, že někteří pracovníci pomocníka žalovaného spol. právnická osoba (subdodavatelé) připustili, že si odvezli zřejmě i věci nad rámec uzavřené kupní smlouvy (viz výpověď svědka jméno FO, který připustil odvoz několika kubíků dřevěných trámů). Bylo zjištěno, že byly zčásti rozebrány a odvezeny věci i nad rámec kupní smlouvy, které by jinak mohly být považovány za nemovitosti nebo součásti nemovitostí (viz výpověď svědka jméno FO – přístřešek stržený bagrem, I a U profily z budovy). Okresní soud uzavřel, že však nebylo nade vší pochybnost prokázáno, zda v době prací dotčené nemovitosti dosud měly charakter budovy, či zda se již mohlo jednat o sutiny, které by svou povahou také mohly být považovány za odpad tvořený z cihel, dřeva, ale i kovu. Výpovědi svědků se shodují v tom, že areál byl značně poškozen sněhovou kalamitou (viz zpráva ČHÚ), požáry (konstatováno i v kupní smlouvě), jakož i působením zlodějů kovů (což vyplývá nejen z výpovědí svědků, ale i ze zpráv Policie ČR a městské policie). Insolvenční správkyně v době uzavření smlouvy (a zejména po sněhové kalamitě) fotodokumentaci areálu neprovedla, což by soud s ohledem na potřebu řádné evidence majetkové podstaty v insolvenčním řízení považoval za vhodné. Z budov se tak v blíže neurčené době postupně stávaly sutiny. S ohledem na značné působení lidských i přírodních vlivů bylo povinností žalobce prokázat, v jakém stavu byl areál předán žalovanému k provedení těžby. Není reálný podklad, na základě kterého by bylo možné objektivizovat konkrétní částku (škodu), která by mohla být žalobci přiznána, a to ani při aplikaci § 2955 o.z. Okresní soud měl za to, že zjištěný rozdíl mezi kupní cenou a faktickou výtěžností na straně žalovaného, zjištěnou znalcem jméno FO a výpočtem v návaznosti na odborné vyjádření právnická osoba, je za dané situace pro posouzení samotného nároku na náhradu škody bez právního významu. Žalobce přes rozsáhlé dokazování neunesl důkazní břemeno, a proto okresní soud žalobu zamítl a úspěšnému žalovanému přiznal dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka za jeho zastoupení advokátem. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. pak uložil neúspěšnému žalobci povinnost nahradit České republice náklady státu za zaplacené svědečné ve výši částka a zaplacené znalečné ve výši částka po odečtení zálohy částka.

7. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce. Namítal, že okresní soud na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, a měl za to, že spornou skutečnost, kterou nelze prokázat jinak, lze prokázat i důkazy nepřímými a nelze učinit závěr, že nebylo uneseno důkazní břemeno proto, že skutečnost nebyla provedenými důkazy prokázána nade vší pochybnost, když pro závěr, že soud má určitou skutečnost za prokázanou, dostačuje, aby předmětný skutkový závěr bylo možné s velkou mírou pravděpodobnosti připustit a stanovení hranice, kdy již je určitá skutečnost prokázána soustavou nepřímých důkazů a kdy nikoliv, je otázkou posouzení soudu v jednotlivém konkrétním případě při respektování pravidel § 132 o.s.ř. Okresní soud dle žalobce nevzal v potaz rozhodné skutečnosti, které vyplynuly z provedeného dokazování, a to, že svědek jméno FO uvedl, že pan jméno FO jednou zavinění přiznal a byl ochoten zaplatit částka za škodu s tím, že si zbytek šrotu bude moci vytěžit a odvézt, avšak po konzultaci se zajištěním věřitelem a výší škody tuto nabídku odmítli a předpokládali další jednání o narovnání, k čemu však nedošlo. Okresní soud také ignoroval skutkový závěr, který vyplývá ze zápisu z jednání ze dne datum, ve kterém sám žalovaný potvrdil, že došlo ke zbourání dvou budov a dále odtěžení patra hlavní budovy a odkázal na barevný plánek ve spise. Namítal, že základní důkaz, tj. znalecký posudek právnická osoba, okresní soud nehodnotil ve vzájemných souvislostech ve vztahu k dalším důkazům, a pouze odkázal na to, že znalecké posudky vycházely při stanovení navrhované škody pouze z údajů objednatele posudku a neměly k dispozici projektovou dokumentaci ani žádné jiné podklady. Odvolatel měl za to, že pokud měl okresní soud pochybnosti o závěru znaleckého posudku, měl znalce vyslechnout, což neučinil. Uvedl, že žalobce se domáhal náhrady škody v částce částka za demolici konkrétně specifikovaných nemovitých věcí a částky částka za odstranění ocelových nosníků skladu, a poukázal na to, že kupní smlouva mezi žalovaným jako kupujícím a insolvenční správkyní jako prodávajícím byla uzavřena dne datum, předmětem byly konkrétní movité věci a dále vně budov nacházející se movité věci charakterem a povahou kovového odpadu vyjma těch, jejichž demontáž by mohla zapříčinit narušení statiky zděných budov a vyjma příslušenství tělesa komína stojícího na parcele č. číslo, další drobné jednotlivé movité věci tvořící příslušenství ke shora uvedenému specifikované, jmenovitě movité věci charakterem a povahou kovového odpadu, nacházející se v areálu právnická osoba v místo, přičemž dle odvolatele je zřejmé, že věci, které jsou předmětem tohoto řízení, nelze považovat za předmět smlouvy, a tedy že byly neoprávněně odtěženy. Měl také za to, že žalovaný prostřednictvím pomocníka zdemoloval některé objekty, což zachytila znalkyně tituly před jménem jméno FO ve znaleckém posudku, když při jednání vypověděla, že přístřešek na pozemku č. číslo byl v dobrém stavu, v pískovně byl propadlý strop již při první prohlídce a další objekty kromě malé garáže nebyly v tragickém stavu. A v druhém posudku již chyběly sklad u komína na pozemku č. číslo, strojovna ventilátoru komína, přístřešek u brněnských mlýnů, dílna na pozemku č. číslo, mlýn Karolína na pozemku č. číslo, vestavba garáže, pískovna na pozemku č. číslo a sklad hlín – přístřešek na pozemku č. číslo, který byl při prvním posudku ve stavu dobrém, ale neudržovaném. Žalobce přitom za sklad hlín požaduje škodu částka a v řízení bylo výpovědí svědků tituly před jménem jméno FO a svědka jméno FO podle odvolatele prokázáno, že sklad hlín byl zničen, respektive odtěžen žalovaným, respektive jeho pomocníky. Měl za to, že demolici budov a zejména přístřešku hlín nelze považovat za plnění smlouvy. Poukázal na to, v řízení bylo dle něho prokázáno odstranění ocelových nosníků skladu a odstranění konstrukčních prvků dřevěného stropu – dřevěných stropních nosníků, a to výpovědí svědků jméno FO, tituly před jménem jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO, a také odstranění ocelových nosníků skladu a odstranění konstrukčních prvků dřevěného stropu nemůže být považováno za plnění smlouvy, a odkázal na konkretizaci škody ve znaleckém posudku právnická osoba. Uvedl, že obrana žalovaného spočívala ve dvou tvrzeních, tedy že došlo ke sněhové kalamitě a že v areálu působily cizí osoby, které objekt rozkradly, což podle odvolatele bylo vyvráceno důkazem - stavebním deníkem právnická osoba, z něhož vyplynulo, že v areálu byli přítomni dělníci právnická osoba a při skončení svých prací předávali areál najaté bezpečnostní službě, což potvrdil i svědek tituly před jménem jméno FO a svědek jméno FO, který vypověděl, že dřevěné trámy musely být odtěženy těžkou technikou, kterou měla firma právnická osoba, a kterou najal žalovaný a také výslechem znalkyně tituly před jménem jméno FO, která vypověděla, že předmětné trámy byly poměrně velké, takže pokud byly vyndány, tak nikoliv ručně. Odvolatel proto namítal, že k odtěžení ocelových profilů a dřevěných nosníků nemohlo dojít sněhovou kalamitou ani prostřednictvím činnosti třetích osob, ale pouze zásahem těžké techniky, kterou měl v daném místě pouze žalovaný, respektive jeho pomocník. Namítal rovněž, že okresní soud věc nesprávně právně posoudil, když uzavřel, že žalobce přes rozsáhlé dokazování neunesl důkazní břemeno. Okresní soud měl dle odvolatele na věc aplikovat ust. § 2955 o.z., dle kterého platí, že nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud, k čemuž okresní soud nepřistoupil. V některých případech je velmi obtížné či zcela nemožné určit výši náhrady újmy a navíc by bylo nepřiměřené žádat po poškozeném, aby v tomto směru unesl důkazní břemeno, přičemž toto pravidlo z poškozeného důkazní břemeno zcela nesnímá, neboť musí soudu nabídnout důkazy, které přicházejí v úvahu jako vodítka pro určení výše újmy, když takovým vodítkem je odborné posouzení společnosti právnická osoba, který ohodnotil odtěžený šrot žalovaným na částku částka, a v porovnání s kupní cenou ve výši částka (správně částka), je zřejmé, že žalovaný svou činností dosáhl zisku téměř částka, takový zisk považoval odvolatel za zjevně nepřiměřený a vypovídající o tom, že žalovaný profitoval ze své protiprávní činnosti. Odvolatel měl také za to, že odvolacím důvodem v dané věci je důvod obsažený v ust. § 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř., tedy, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to závěr okresního soudu, že nebylo nad vší pochybnost prokázáno, zda v době prací dotčené nemovitosti dosud měly charakter budovy, či zda se již mohlo jednat o sutiny, které by svou povahou také mohly být považovány za odpad tvořený z cihel, dřeva, ale i kovu, ale k odpovědi na výše uvedenou otázku se nikterak neubíralo dokazování, a pokud tuto otázku měl okresní soud za rozhodnou, tak měl účastníky vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů. A pokud okresní soud účastníky nevyzval, tak zatížil řízení vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Poškozené objekty byly dle žalobce nemovitostmi a pokud se následně staly šrotem, jak naznačuje okresní soud, tak pouze v souvislosti s činností žalovaného. Jako odvolací důvod uvedl odvolatel i důvod v ust. § 205 odst. 2 písm. d) o.s.ř., tedy, že okresní soud neprovedl výslech svědka právnická osoba, jehož výslech žalobce navrhoval při jednání dne datum, když se jedná o osobu, která měla činit zápisy ve stavebním deníku. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně změnil, a žalobě vyhověl a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému uložil povinnost nahradit náklady státu.

8. Žalovaný se k odvolání vyjádřil tak, že je považuje za nedůvodné a rozsudek okresního soudu měl za správný. Námitky žalobce, že by soud měl zkoumat, zda budovy v areálu právnická osoba měly charakter budovy, nebo se již jednalo o sutiny, měl za irelevantní pro posouzení věci, zvláště když okresní soud ke stavu budov prováděl dokazování. K námitce, že okresní soud neprovedl výslech svědka právnická osoba, žalovaný uvedl, že v řízení byla vyslechnuta řada svědků, kteří nebyli schopni k těžbě kovového šrotu, ani k případnému poškození budov uvést nic konkrétního, navíc při jednání dne datum se účastníkům dostalo poučení dle § 119a o.s.ř. a žádné návrhy na dokazování neměli. Námitky odvolatele v bodu A. a B. odvolání dle žalovaného přes obsáhlost nepřináší nic nového, a lze uzavřít, že ve vztahu k naplnění zákonných předpokladů odpovědnosti za škodu žalobce neunesl důkazní břemeno. Pokud pak žalobce opírá svůj požadavek na náhradu škody o znalecké posudky tituly před jménem jméno FO a právnická osoba, tak již v prvním posudku tituly před jménem jméno FO jsou konstatovány neoprávněné vstupy a zásahy bezdomovců s devastací a rozebíráním konstrukčních prvků, zejména železa a statické narušení objektů, jejich velmi špatný stavebně-technický stav, vyžadující rozsáhlé opravy a úpravy s tím, že u některých zcela nebo zčásti chybí střešní krytina či konstrukce stropu, ohrožena je konstrukce krovů, některé jsou předurčeny k demolici apod., když zvláště markantní jsou zmíněné problémy např. u objektu šamotka na parcele č. číslo či pískovna na parcele č. číslo. Uvedl, že také druhý posudek znalkyně obsahuje totožný popis areálu a znalkyně bez uvedení jakéhokoliv podkladu se pouští do tvrzení, že v rozporu s kupní smlouvou byly odstraněny stropní konstrukce v provozní části (sušárna výrobků), přičemž mělo jít o dřevěné trámové konstrukce lokálně podepřené I profily. Odstraněn měl být také ochoz a nefunkční nákladní výtah. Vlivem tíhy sněhu došlo k prolomení části střechy přístřešku pro sklad hotových výrobků. Tento posudek, včetně výpovědi znalkyně, přitom nijak neobjasňuje důvod, proč je v něm oceňován nižší počet objektů v areálu, než jak tomu bylo v posudku prvním. To následně vede žalobce k ničím neprokázanému tvrzení, že snad nyní znalkyní neoceňované objekty byly zbourány resp. demolovány protiprávní činností žalovaného při realizaci kupní smlouvy na kovový odpad. Poukázal na zápis z jednání ze dne datum, sepsaném ve věci sp. zn. spisová značka spisová značka mezi insolvenčním správcem a žalovaným, v němž je uvedeno tvrzení právního předchůdce žalobce, že žalovaný měl v rozporu s kupní smlouvou zbourat v příloze zápisu barevně, oranžově označené nemovitosti, a ač žalobce nyní uvádí opak, žalovaný takové tvrzení popřel, přičemž v příloze zápisu – plánku, vypracovaném předchůdcem žalobce, jsou jako žalovaným údajně demolované nemovitosti označeny (mimo části plotu) pouze dílna na parcele č. číslo a sklad hlín přístřešek, tedy nic více. Navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu.

9. Při odvolacím jednání žalobce znovu opakoval, že žalovaný mohl prodat vytěžené železo za částku přesahující částka a s ohledem na kupní cenu zbývá rozhodně k doplacení, a to ještě není řešena otázka zničení části budov.

10. Žalovaný při odvolacím jednání zdůraznil, že konkursní správce mu areál nepředával, provázel ho pouze makléř a ten neměl vůbec představu o kupní smlouvě, když v kupní smlouvě je již uvedeno, že některé budovy mají vážně narušenou statiku, která byla dokonána sněhovou kalamitou a zdůraznil, že předmět kupní smlouvy je takový, jaký je ve smlouvě, a to, kolik vytěžil žalovaný v areálu, nemá žádnou souvislost s výší kupní ceny, dokonce svědek jméno FO uvedl, že zdaleka nebylo z areálu vytěženo tolik, kolik žalovaný vytěžit dle smlouvy mohl.

11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení, které jeho vyhlášení předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolaní není důvodné.

12. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu uvedenými v napadeném rozsudku, proto na ně odkazuje, a s ohledem na námitky žalobce uvedené v odvolání dodává následující.

13. V kupní smlouvě mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce ze dne datum byl předmět kupní smlouvy specifikován konkrétními movitými věcmi, které byly právním předchůdcem žalobce žalovanému prodány a dále v ní bylo uvedeno, že prodávající prodává žalovanému vně budov nacházející se movité věci charakterem a povahou kovového odpadu, vyjma těch, jejichž demontáž by mohla zapříčinit narušení statiky zděných budov a vyjma příslušenství tělesa komína stojícího na parcele č. číslo, další drobné jednotlivé movité věci tvořící příslušenství ke shora uvedenému. Předmětem sporu se přitom staly právě movité věci charakterem a povahou kovového odpadu. Žalobce své odvolací námitky opírá o to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný odtěžil z areálu právnická osoba šrot za částku částka, což s ohledem na kupní cenu částka činí velký zisk pro žalovaného, tj. částka. Jednak je třeba uvést, že samozřejmě žalovaný měl s odtěžením kovového šrotu v areálu právnická osoba náklady, které nebyly žalobcem nijak vyčísleny, ale především lze souhlasit s žalovaným, že předmět kupní smlouvy je takový, jaký je ve smlouvě, a to kolik vytěžil žalovaný v areálu, nemá žádnou souvislost s kupní cenou, zjednodušeně lze říci, že žalovaný, pokud tomu tak skutečně bylo, uzavřel výhodnou kupní smlouvu a insolvenční správce právnická osoba kupní smlouvu nevýhodnou. Jedná se však o občanskoprávní smlouvu, předmět smlouvy není ničím regulován, účastníci měli právo takovou smlouvu uzavřít, a žalovanému nemůže jít k tíži to, že uzavřel výhodnou smlouvu, a žalobci ku prospěchu, že jeho právní předchůdce uzavřel smlouvu nevýhodnou. Navíc v řízení vyšlo najevo, že poté, kdy byl žalovaný z areálu vykázán, zůstal v areálu ještě kovový šrot, který by případně mohl žalovaný vytěžit, což se právě z důvodu jeho vykázání z areálu již nestalo.

14. Znalecké posudky jméno FO i znalkyně tituly před jménem jméno FO vycházely z informací insolvenčního správce a nelze uzavřít, že jsou zcela objektivní, navíc znalecký posudek právnická osoba byl vyhotoven až v srpnu 2019, tedy několik měsíců poté, kdy byl žalovaný z areálu vykázán. Znalkyně tituly před jménem jméno FO ocenila celý areál k datum částkou částka a k datum částkou částka, což činí rozdíl částka, ale ve skutečnosti byl areál poté prodán za 10,5 milionů Kč, takže i z tohoto lze nepřímo uzavřít, že žalobcem tvrzenou činností žalovaného žádná škoda nevznikla.

15. Je také nepochybné, že areál firmy právnická osoba byl ve velmi špatném stavu, když již z kupní smlouvy vyplývá, že budovy mají narušenou statiku dlouhodobým působením třetích osob, zlodějů kovů a dvou evidovaných požárů vně budov, poté následovala sněhová kalamita, která způsobila propad budov některých střech v areálu, přičemž z výpovědí svědků i zpráv Policie ČR a právnická osoba jednoznačně vyplynulo, že v areálu docházelo ke krádežím různých věcí, a to i kovového šrotu.

16. Námitka žalobce, že soud neprovedl, některé navržené důkazy, nemůže být důvodná, neboť při jednání dne datum před rozhodnutím okresního soudu napadeným rozsudkem neměl žalobce po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. návrhy na doplnění dokazování.

17. Ze shora uvedených důvodů lze ve shodě s okresním soudem uzavřít, že žalobce skutečně neprokázal všechny předpoklady odpovědnosti za škodu na straně žalovaného, aby mu mohla být soudem uložena povinnost škodu nahradit, když není možné škodu určit ani postupem dle ust. § 2955 o. z., neboť pro určení výše škody tímto způsobem není žádný skutkový základ.

18. Lze dodat, že pokud pak bylo některými svědky tvrzeno, že došlo k vytěžení nějakého železa nad rámec (naprosto neurčitého množství), tak je zřejmé, že na druhou stranu nebylo žalovanému umožněno vytěžit celý předmět kupní smlouvy, když byl vykázán z areálu předtím, než mohl realizovat vytěžení kovového šrotu podle kupní smlouvy.

19. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I. jako věcně správný potvrdil, když tak učinil i ve správných výrocích II. a III. o náhradě nákladů státu (§ 219 o.s.ř.).

20. Odvolací soud však musel změnit rozsudek okresního soudu ve výroku IV. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (§ 220 o.s.ř.). Okresní soud přitom rozhodl správně, když podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci, ale výši nákladů řízení stanovil nesprávně.

21. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí podle § 7 bodu 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) částku částka, jak ji stanovil okresní soud, ale v řízení lze přiznat pouze odměnu za 23 úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení, za účast při jednání dne datum, datum, za písemné vyjádření ze dne datum, za účast při jednání dne datum přesahující 2 hodiny, dne datum přesahující 2 hodiny, dne datum, dne datum přesahující 2 hodiny, dne datum, dne datum, za písemné vyjádření ze dne datum, účast při jednání dne datum, dne datum, dne datum, písemné vyjádření ze dne 9. 8, 2023, účast při jednání dne datum, dne datum přesahující 2 hodiny, dne datum a dne datum. K tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta, a to 22 po částka (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného do datum), a jedna ve výši částka (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného od datum). Odvolací soud nepřiznal žalovanému náhradu některých požadovaných úkonů právní služby, a to za porady advokáta s žalovaným (navíc v místě jeho bydliště s požadavkem na úhradu cestovného do místa bydliště žalovaného), neboť stanovisko žalovaného bylo od počátku konstantní a porada advokáta s žalovaným proto nebyla třeba, především však odvolací soud zdůrazňuje, že v úkonech právní služby přiznaných shora je zahrnuta i příprava na jednání včetně porady s klientem. Stejně tak nebyly přiznány úkony právní služby za studium spisu dne datum a studium spisu dne datum, a to ze stejného důvodu. Celkem činí náklady řízení žalovaného částka, a odvolací soud uložil žalobci nahradit žalovanému tyto náklady ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.) k rukám jeho zástupce Jméno advokáta B (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

22. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalovanému přiznal i právo na náhradu nákladů odvolacího řízení za jeho zastoupení advokátem v odvolacím řízení, a to za 2 úkony právní služby po částka (§ 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif), tj. za vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání, za 2 paušální náhrady hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného od datum), a za ztrátu času za 2 půlhodiny po částka (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu účinného od datum), celkem tedy částka. Povinnost nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení uložil odvolací soud žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.) k rukám jeho zástupce Jméno advokáta B (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání u Okresního soudu v Pardubicích ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. O dovolání by rozhodoval Nejvyšší soud ČR. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.