Krajský soud v Hradci Králové · Rozsudek

18 Co 321/2025

č. j. 18 Co 321/2025-285

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-11 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSHK:2026:18.Co.321.2025.285

  1. OS Pardubice 107 C 7/2024-230
  2. KS Hradec Králové 18 Co 321/2025-285

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Víta Pejška a soudců Mgr. Miloše Zdražila a JUDr. Aleny Pokorné ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 907 373,94 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16.6.2025, č.j. 107 C 7/2024 - 230,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta Jméno advokáta A.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v adresa náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % p.a. od datum do zaplacení (výrok I), uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení částka k rukám jeho zástupce (výrok II), uložil žalované zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa soudní poplatek z návrhu ve výši částka na účet Okresního soudu v adresa, variabilní symbol var. symbol (výrok III) a uložil žalované nahradit České republice – Okresnímu soudu v adresa náklady řízení ve výši částka na účet Okresního soudu v adresa variabilní symbol var. symbol (výrok IV).

2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované pojistného plnění ve výši částka s příslušenstvím. Tvrdil, že uzavřel s právnická osoba. dne datum smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. číslo (dále jen Smlouva o úvěru), na základě které byl žalobci poskytnut úvěr ve výši částka. Na základě pojistné smlouvy č. hodnota uzavřené mezi právnická osoba. a žalovanou jako pojistitelem byl žalobce na základě přihlášky k pojištění hypotéky ze dne datum přihlášen k pojištění pro případ smrti nebo plné invalidity a k pojištění pro případ pracovní neschopnosti u žalované. Žalobci byl přiznán plný invalidní důchod k datu datum a nastala tak pojistná událost krytá výše uvedeným pojištěním. Žalobce žalované oznámil pojistnou událost. Pojistné plnění činilo 102 % ze zůstatku jistiny úvěru ke dni vzniku pojistné události. Zůstatek úvěru ke dni vzniku pojistné události činil částku částka, celková výše pojistného plnění tak činí částka. Žalovaná však v rozporu s pojistnou smlouvou pojistné plnění žalobci nevyplatila. Žalobce žalovanou vyzval k výplatě pojistného plnění nejpozději do datum. Žalobce byl sice v období let 2009 – 2019 sledován pro diabetickou nefropatii, která však byla dlouhodobě stabilizovaná, jen s minimální progresí nemoci, přičemž diabetická nefropatie nebyla příčinou vzniku invalidity žalobce, jak se žalovaná domnívala. Rozhodující příčinou vzniku plné invalidity žalobce bylo nádorové onemocnění ledviny, které se projevilo až v roce 2019, kdy tento stav bylo nutné řešit odebráním ledviny a zahájením dialyzační léčby. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že pojistné plnění žalobci nenáleží, odkázala na článek 3. Doplňkových pojistných podmínek s tím, že rozhodující diagnóza pro kterou byl žalobci přiznán plný invalidní důchod je diabetická nefropatie, která byla diagnostikována a vznikla před počátkem pojištění.

3. Žalovaná před okresním soudem navrhla zamítnutí žaloby s tím, že pojistné plnění bylo odmítnuto dle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o pojistné smlouvě. Žalobce při sjednávání pojistné smlouvy uvedl nepravdivé informace, které by bývaly vedly k neuzavření pojistné smlouvy a na plné invaliditě se hlavní měrou podílela nemoc, kterou měl žalobce před počátkem onemocnění, tj. cukrovka.

4. Žalobce k odkazu žalované na § 24 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě uvedl, že je zcela bezpředmětný, neboť žalovaná s odkazem na toto ustanovení pojistné plnění neodmítla, kdy pojistné plnění s odkazem na citované ustanovení lze odmítnout pouze v průběhu šetření pojistné události, nejpozději však do okamžiku skončení šetření, a to sdělením výsledků osobě, která uplatnila nárok na pojistné plnění. Pojistná událost byla ze strany žalované vyřízena tak, že byla zamítnuta, neboť dle žalované nárok na pojistné plnění s odkazem na pojistné podmínky nevznikl. Při uzavírání pojistné smlouvy byly žalobci zástupcem žalované předloženy vyplněné dokumenty podepsané ze strany zástupce žalované již pouze k podpisu, žalobce nebyl na žádné konkrétní otázky dotazován, zřejmě i z toho důvodu, že žalobce byl u žalované pojištěn již datum ke Smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. číslo a následně dne datum ke Smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. číslo. Jednalo se tedy v pořadí již o třetí pojištění žalobce u žalované. Žalovaná u žalobce jeho zdravotní stav blíže neověřovala, nezjišťovala, nežádala o zodpovězení žádných konkrétních dotazů, nevyžadovala předložení žádné zdravotnické dokumentace.

5. Okresní soud na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že žalobce uzavřel dne datum úvěrovou smlouvu a téhož dne přistoupil k pojistné smlouvě. Od datum došlo ke změně stupně invalidity žalobce, kterému byl OSSZ v adresa přiznán invalidní důchod III. stupně – tedy plná invalidita. Uzavřená pojistná smlouva byla i ke krytí rizika plné invalidity. Ve vztahu k žalobci je pojistná smlouva smlouvou spotřebitelskou. Dále bylo prokázáno, že přistoupení žalobce k pojistné smlouvě bylo učiněno sice písemně, avšak žalobce nebyl zástupcem pojistníka (banky) dotazován na zdravotní stav. Zástupce pojistníka při použití přihlášky formulářového typu postupoval vůči žalobci jako spotřebiteli zcela nestandardně, žalobci předložil předem vyplněnou přihlášku (včetně údajů o zdravotním stavu), ke které žalobce připojil pouze svůj podpis, nedošlo ani k tomu, že by žalobce byl seznámen s VPP a Doplňujícími pojistnými podmínkami. Nemohlo tak dojít k naplnění požadavku nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, jak předpokládá ustanovení § 24 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, když žalobce na svůj zdravotní stav ani nebyl dotazován a tyto údaje byly vyplněny svévolně samotným pojistníkem, resp. jeho zástupcem. Ustanovení § 14 zákona o pojistné smlouvě stanoví, že pojistník a pojištěný jsou povinni pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění. Právně relevantní jsou jen ty otázky, které pojistitel pokládá v písemné formě, k čemuž nedošlo, což nelze přičítat k tíži žalobce. Pouze na doplnění okresní soud dodal, že stejná úprava – požadavek na písemné dotazy – byla převzata i do § 2788 o.z. Mimo výše uvedeného nelze přistoupit ani na argumentaci žalované přednesenou v tomto sporu, že žalobci nenáleží pojistné plnění s odkazem na § 24 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, neboť ze strany žalované bylo pojistné plnění odmítnuto s odkazem na čl. 3 Doplňkových pojistných podmínek (viz dopis žalované ze dne datum) nikoliv pro § 24 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, kdy z důvodu této speciální námitky lze odmítnou pojistné plnění pouze do ukončení šetření pojistné události, což se nestalo (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp.zn. spisová značka). Žalobce prokázal vznik pojistné události ve smyslu přihlášky a čl. 3 Doplňkových pojistných podmínek, tj. naplnění kumulativních podmínek v době trvání pojistného vztahu, a sice přiznání plné invalidity příslušným orgánem sociálního zabezpečení následkem nemoci vzniklé v roce 2019, tj. karcinomu levé ledviny, kdy se jednalo o první výskyt diagnózy této nemoci, a tato nemoc byla rozhodující příčinou plné invalidity. Pokud žalovaná odmítla plnění s tím, že rozhodující diagnóza, pro kterou byl přiznán plný invalidní důchod byla progresí onemocnění diabetické nefropatie, která vznikla a byla diagnostikována před počátkem pojištění, tak lékařskou zprávou tituly před jménem jméno FO, znaleckým posudkem a výslechem znalce tituly před jménem jméno FO bylo prokázáno, že rozhodující příčinou plné invalidity bylo zhoubné onemocnění levé ledviny, bez kterého by nedošlo k terminálnímu selhání. Nelze tedy tvrdit, že selhání bylo způsobeno progresí diabetické nefropatie. Znalci tituly před jménem jméno FO i tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem se shodují v tom, že pokud by nedošlo k onemocnění jedné z ledvin pro karcinom a z důvodu tohoto onemocnění k odnětí jedné ledviny, u žalobce by k celkovému selhání ledvin mohlo dojít až v řádu let, nikoliv nyní. Okresní soud proto uzavřel, že rozhodující příčinou pro přiznání plného invalidního důchodu bylo zhoubné onemocnění, když teprve v důsledku tohoto zhoubného onemocnění levé ledviny, které bylo řešeno jejím odnětím, došlo k terminálnímu selhání zbývající ledviny jako následku. U žalobce sice bylo přítomno chronické onemocnění ledvin (diabetická nefropatie), avšak pokud by nedošlo k onemocnění jedné ledviny karcinomem, samotné onemocnění ledvin diabetickou nefropatií by nemohlo vést k přiznání plné invalidity žalobce. Znalecký posudek znalce tituly před jménem jméno FO byl zpracován velmi pečlivě, s uvedením všech podkladů, se kterými znalec pracoval, taktéž specializaci tohoto znalce okresní soud považoval za lépe odpovídající dané věci, když se nefrolog primárně zabývá ledvinami z pohledu jejich funkce – metabolického fungování, věnuje se péči o pacienty se selháváním ledvin, na rozdíl o specializace urologie, která se zaměřuje spíše na chirurgické intervence. Znalecký posudek zpracovaný tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, specializace urologie, vykazuje nedostatky, kdy nejsou zcela zřejmé a přezkoumatelné podklady, ze kterých znalec vycházel (viz obecné označení informací o zdravotním stavu a odkazy na ústní informace od dalších lékařů), dále se znalec pouští do hodnocení otázek, které mu nepřísluší (průběh předsmluvního jednání, platnost pojistné smlouvy, návrhy na snížení pojistného plnění s odkazem na čl. 6 Doplňkových pojistných podmínek). Je zřejmé, že tomuto znaleckému posudku nebyla věnována dostatečná pečlivost, viz komolení jmen zástupců pojišťovny i samotného žalobce. Okresní soud měl za to, že ze závěru tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, o hlavní příčině přiznání plného invalidního důchodu – vzhledem k výše uvedenému – nelze vycházet. Žalovaná tak byla povinna v důsledku nastalé pojistné události – přiznání plného invalidního důchodu žalobci a naplnění dalších kumulativních podmínek s tím spojených – k úhradě pojistného plnění, vycházejícího ze zůstatku úvěru Hypoteční banky, a.s., který ke dni vzniku pojistné události činil částku částka, výše pojistného plnění tak činí částka (102 % z částky částka). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pokud žalovaná navrhovala, aby pro případ vyhovění žalobě bylo plnění vyplaceno ve prospěch právnická osoba., nikoliv k rukám žalobce, okresní soud zdůraznil skutkové zjištění, že žalobce i po přiznání plné invalidity hradil úvěr z vlastních prostředků, čímž byl jeho závazek z úvěru splněn.

6. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná odvolání. Namítala, že soud prvního stupně nesprávně posoudil splnění podmínek pro odmítnutí pojistného plnění podle § 24 zákona o pojistné smlouvě. Žalobce při uzavření pojistné smlouvy nepravdivě uvedl, že se neléčí s metabolickým onemocněním, ačkoliv trpěl diabetickou nefropatií. Podle žalované byly všechny dotazy pojišťovny žalobci položeny písemně, a soud tak pochybil, když dospěl k opačnému závěru. Žalovaná zdůraznila, že žalobce porušil § 14 zákona o pojistné smlouvě. Zdravotní dotazník byl součástí přihlášky, žalobce jej podepsal a potvrdil pravdivost údajů. Pokud by pojišťovna znala skutečný zdravotní stav žalobce, pojistnou smlouvu by vůbec neuzavřela. Žalovaná rovněž uvedla, že pojistné plnění odmítla včas ihned po ukončení šetření podle § 16 zákona o pojistné smlouvě (oproti skutkovému stavu ve věci rozhodované Nejvyšším soudem pod sp.zn. spisová značka). Dále se žalovaná ohradila proti závěru soudu o rozhodující příčině invalidity žalobce. Podle posudku OSSZ je příčinou invalidity žalobce chronické selhání ledvin při diabetické nefropatii, nikoliv zhoubné onemocnění. Žalobce byl invalidní již před sjednáním pojištění, což vylučuje splnění podmínek pojistné smlouvy o prvním výskytu nemoci po počátku pojištění. Okresní soud podle žalované nerespektoval povinnost vyhodnotit posudek OSSZ jako klíčový pro určení příčiny invalidity. Dále žalovaná upozornila, že existují dva znalecké posudky s odlišnými závěry, a soud nemohl bez dalšího vybrat jen jeden z nich. Podle judikatury měl soud vyslechnout oba znalce nebo zadat revizní znalecký posudek. Soud však oba znalce nevyslechl a nevysvětlil, proč neprovedl navržené důkazy. Tím porušil § 127 o.s.ř. a § 157 odst. 2 o.s.ř. Postup soudu je podle žalované v rozporu s právem na spravedlivý proces. Žalovaná dále namítla, že žalobce nemá aktivní legitimaci požadovat pojistné plnění pro sebe. Oprávněnou osobou je podle smlouvy právnická osoba. jako pojistník. Předčasné splacení úvěru tuto skutečnost nijak nemění. Okresní soud se touto právní otázkou nezabýval, ačkoliv byla vznesena a podložena judikaturou Ústavního soudu. Žalovaná dále napadla i výrok o náhradě nákladů řízení, neboť soud nesprávně přiznal žalobci celou částku smluvní odměny znalce. Uvedla, že znalečné za posudek předložený účastníkem se určuje podle vyhlášky o znalečném, nikoliv podle smluvní ceny. Okresní soud toto nerespektoval a aplikoval vyhlášku nesprávně i bez zkoumání její časové působnosti. Tím podle žalované zatížil rozhodnutí další vadou. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že se žaloba zamítá a žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v obou stupních.

7. Žalobce se vyjádřil k odvolání tak, že s odkazem na dřívější podání a přednesy navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu.

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek okresního soudu z podnětu odvolání a v jeho mezích přezkoumal (§ 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř.), když přihlížel i k důvodům v odvolání výslovně neuplatněným.

9. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozhodnutí, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají; odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje.

10. Odvolací soud dále opakoval důkaz přihláškou k pojištění hypotéky ze dne datum (č.l 14 spisu), která byla čtena okresním soudem k důkazu při jednání datum a hodnocena v odůvodnění rozsudku (odst. 6). Za tím účelem si vyžádal od žalované originál listiny, ze kterého zjistil, že „zdravotní dotazník“ nebyl předložen žalobci samostatně, ale tvořil součást přihlášky k pojištění hypotéky v rozsahu 21 stran, kde dotazník byl vytištěn na 2. straně a podpis žalobce byl na 7. straně. Odvolací soud má z originálu přihlášky za prokázáno, že dotazy nezodpověděl žalobce, protože by to nebylo možné, když dotazník vyhotovila právnická osoba. (tehdy právnická osoba.) zastoupená právnická osoba., dotazník je vyplněn elektronicky prostřednictvím výpočetní techniky, nikoliv ručně, přičemž žalobce prokazatelně podepisoval přihlášku v listinné podobě. Žalobce tak nebyl dotazován, ale pouze svým podpisem potvrdil údaje jemu předestřené zástupcem banky. Tato skutečnost je podporována i skutkovým zjištěním okresního soudu z účastnické výpovědi žalobce (č.l. 179 p.v. spisu), že dotazník musel být vyplněn předem, on nebyl dotazován na svůj zdravotní stav.

11. Odvolací soud pokládal za nesprávný procesní postup okresního soudu, který provedl důkaz oběma znaleckými posudky dle § 127a o.s.ř. předloženými stranami sporu, ale předvolal k výslechu pouze tituly před jménem jméno FO, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interna, specializace nefrologie, zatímco návrh na výslech tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví zdravotnická odvětví různá, specializace urologie, zamítl pro nadbytečnost.

12. Nejvyšší soud naposledy v rozsudku ze dne datum, sp.zn. spisová značka, setrvává na tom, že “… znalecký posudek soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.” Pro případ rozdílných závěrů znalců o stejné otázce pak Nejvyšší soud ve výše citovaném rozsudku ze dne datum, sp.zn. spisová značka, uvádí, že “má-li soud při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru druhého znaleckého posudku; pro tuto úvahu je třeba vyslechnout oba znalce. Jestliže by ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je třeba dát tyto závěry přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí. Jinými slovy, o přezkoumání dvou vzájemně rozporných znaleckých posudků dalším znalcem, příp. znaleckým ústavem, lze rozhodnout jen tehdy, neodstraní-li tento rozpor soud sám po slyšení obou znalců.” 13. Odvolací soud však neshledal důvod pro zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci k dalšímu řízení, neboť tato procesní vada sice mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ale za odvolacího jednání mohla být zjednána náprava.

14. Odvolací soud proto předvolal oba znalce k odročenému jednání. Znalec žalované tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem se nepřihlásil do své datové schránky znalce (j4ntmea) a k odročenému jednání dne datum se tudíž bez omluvy nedostavil, v důsledku čehož nemohl odvolací soud oba znalce konfrontovat při tomto jednání, nýbrž vyslechnul nejprve znalce tituly před jménem jméno FO. Znalec tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem se nepřihlásil do své datové schránky znalce ani při pokusu o předvolání k dalšímu jednání odročenému na den datum, ale k tomuto jednání se přesto znalec dostavil, popřel souběžné doručení předvolání poštou na adresu svého dřívějšího bydliště i zaměstnání, ovšem nebyl schopen vysvětlit, jak se o konání jednání dozvěděl.

15. Výslechem znalce tituly před jménem jméno FO bylo prokázáno, že žalobce měl cukrovku (diabetes) prvního typu od dětství, později se přidaly komplikace cukrovky, mimo jiných postižení ledvin při dlouho trvající cukrovce (diabetická nefropatie). Tento stav bylo dlouhodobý. Podstatná změna nastala na jaře 2019 s diagnózou nádorového onemocnění ledvin, následkem kterého došlo k operativnímu odnětí ledviny postižené nádorem (nefrektomie postižené ledviny), neboť nádor se jevil jako zhoubný. Stav ledvin dlouhodobě nebyl optimální. Filtrační schopnost byla následkem diabetické nefropatie středně snížená. Neměl zjevné příznaky, ale ledviny nefungovaly správně. Bezprostředně po odnětí ledviny v řádu několika dnů zbývající ledvina postižená nefropatií přestala stíhat a její filtrační schopnost se výrazně snížila až na hranici svých možností. Brzy se selhání ledviny začalo projevovat klinicky různými příznaky. Následně bylo diagnostikováno chronické selhání zbývající ledviny s nutností dialýzy. Závislost na dialýze vedla k přiznání invalidity třetího stupně příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Znalec uvedl hypotetickou prognózu, že kdyby nebylo došlo k nádorovému onemocnění a k chronickému selhání ledvin v bezprostřední souvislosti s nefrektomií nezbytnou k záchraně jeho života, došlo by pravděpodobně k chronickému selhání ledvin někdy později v budoucnu, určitě ne v roce 2019. Znalec odmítl tvrzení, že nádor pouze urychlil (akceleroval) stav vedoucí k chronickému selhání léčby a zahájení dialyzační léčby. Nádor nezhoršoval diabetickou nefropatii. Žalobce musel zahájit dialyzační léčbu v srpnu 2019, neboť nádor ohrožoval jeho život a muselo dojít k nefrektomii postižené ledviny.

16. Znalec tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem uvedl ve shodě se znalcem jméno FO, že obě ledviny žalobce byly postiženy dlouhodobě diabetickou nefropatií a postupně směřovaly k zániku své funkce. Když se však z důvodu nádorového onemocnění jedna ledvina odstranila, došlo k náhlému zhoršení stavu zbývající ledviny. Tím se zkrátila doba zbývající do časového okamžiku, kdy by byla potřeba dialýza. Protože měl žalobce rakovinu, počítalo se s ním na transplantaci, ale k té nedošlo, protože tkáň zbývající ledviny mohla být rovněž postižena metastázemi. Transplantace by přicházela v úvahu až po 5 letech, kdy by bylo postaveno najisto, že se rakovina nerozšířila do tkáně mimo odstraněnou ledvinu. Žalobce by následkem diabetické nefropatie určitě dospěl v budoucnu k dialýze, je diskutabilní kdy. Kdyby nádor neměl, nedošlo by k chronickému selhání ledvin v roce 2019, ale později v budoucnu. Znalec se spontánně vyjadřoval k podpisu zdravotního dotazníku s tím, že má více takových případů řešených pojišťovnou. Diabetická nefropatie a nádorové onemocnění spolu nesouvisely. Diabetická nefropatie nebyla příčinou nádorového onemocnění, ani nádorové onemocnění nezměnilo průběh diabetické nefropatie. Kdyby žalobce neměl diabetes, bylo by možné, aby žil s jednou ledvinou bez dialýzy, ale nesmělo by dojít k jiným zdravotním komplikacím, k úrazu a podobně.

17. Po výslechu znalců neshledal odvolací soud potřebu opětovného předvolání obou znalců za účelem jejich konfrontace, neboť obsah jejich výpovědí vyhodnotil jako souladný v odborných lékařských otázkách. Znalci se z pohledu svých specializací lišily v názoru na právní otázky položené jim ze strany účastníků, když ve svých znaleckých posudcích odpovídali na otázky pravomocně vyřešené ve správním řízení o přiznání invalidity (rozhodující příčina invalidity) a znalec právnická osoba se nadto z podnětu žalované vyjadřoval i k hodnocení smluvní dokumentace, k platnosti či neplatnosti smlouvy a k možnosti či nemožnosti částečného plnění.

18. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle § 16 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do datum, pojistitel je povinen po oznámení události, se kterou je spojen požadavek na plnění z pojištění, bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit. Dle odst. 2 pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Dle odst. 3 nestanoví-li tento zákon jinak, je pojistitel povinen ukončit šetření do 3 měsíců po tom, co mu byla tato událost podle odstavce 1 oznámena. Nemůže-li ukončit šetření ve lhůtě podle věty prvé, je pojistitel povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její žádost přiměřenou zálohu. Lhůtu podle věty prvé lze dohodou prodloužit. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného.

20. Podle § 24 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do datum, nestanoví-li zákon jinak, může pojistitel plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže a) příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, b) oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.

21. Dle Kapitoly XIV, oddílu A, položky 6d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, je zdravotním postižením dle této položky „chronické selhání ledvin léčené dialýzou s mnohočetnými těžkými komplikacemi.“ 22. Dle nálezu Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 3009/17 tamější stěžovatelka jakožto pojištěná sice de lege lata neměla (přímo) právo na plnění ze smlouvy o pojištění cizího rizika, ale měla, s ohledem na to, že je osobou, která platí pojistné (a tudíž z toho očekává prospěch), zájem na tom, aby bylo z pojistné smlouvy plněno (v konečném výsledku) v její prospěch. Vystavení stěžovatelky do situace, ve které neměla možnost se jakkoli domáhat poskytnutí pojistného plnění z pojištění hypotečního úvěru, ke kterému přistoupila podpisem přihlášky k pojištění a pravidelně měsíčně platila pojistné, bylo s ohledem na okolnosti posuzované věci zjevnou kvalifikovanou vadu soudního rozhodování a porušením ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní ochranu garantovaného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

23. Odvolací soud připomíná dlouholeté snahy právnická osoba. (dříve právnická osoba) zastoupené právnická osoba. jako pojistníka a právnická osoba, jako pojistitele vykládat vzájemný vztah těchto korporací jednoho holdingu v neprospěch osob přihlášených k pojištění hypotéky, které dlouhodobě platily poplatek odpovídající pojistnému, aniž se jim v případě pojistné události dostalo pojistného plnění. Soudy pod vlivem výkladu zákonných ustanovení o pojištění cizího rizika nepřiznávaly právo na pojistné plnění (rozsudky Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka a sp.zn. spisová značka), ale odvolací soud alespoň odkazoval neúspěšné žalobce na náhradu újmy vzniklé postupem pojistníka (rozsudek Krajského soudu v adresa – pobočky v adresa sp.zn. spisová značka nebo usnesení Krajského soudu v adresa – pobočky v adresa sp.zn. spisová značka). Tato situace však byla překonána výše zmíněným nálezem Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 3009/17, v němž Ústavní soud prolomil přepjatý formalismus při výkladu pojištění cizího rizika vedoucí k zjevné nespravedlnosti. Odvolací soud v nyní projednávané věci převzal skutkové zjištění soudu prvního stupně, že žalobce po přiznání invalidity třetího stupně byl nucen i přes trvající pojištění hypotéky platit všechny následné splátky hypotečního úvěru. Proto není důvodu, aby pojistné plnění byla zaplaceno právnická osoba., jejíž pohledávka krytá pojištěním zanikla splněním ze strany žalobce.

24. Odvolací soud se ztotožnil rovněž se závěrem okresního soudu, že pokud nebyl žalobce dotazován na svůj zdravotní stav a pouze podepsal přihlášku k pojištění, v níž byl obsažen dotazník předem vyplněný zástupcem banky, nelze uvažovat o následcích vyplývajících z § 24 odst. 1 písm. a/ zákona o pojistné smlouvě, který předpokládá v hypotéze právní normy nepravdivé nebo neúplné zodpovězení písemných dotazů pojištěným. Nebyl-li pojištěný nijak dotazován na svůj zdravotní stav, nemá jeho podpis na přihlášce k pojištění hypotéky ve vztahu k dispozici a sankci právní normy uvedené v § 24 odst. 1 písm. a/ zákona o pojistné smlouvě žádný význam, byť přihláška obsahuje „dotazník“, který však dotazníkem ve skutečnosti nebyl, neboť neumožňoval více než jednu variantu odpovědi a tato odpověď byla vyplněna předem.

25. Šetření pojistné události podle § 16 zákona o pojistné smlouvě bylo navíc podle skutkových zjištění okresního soudu skončeno přípisem žalované ze dne datum, v němž žalovaná odmítla poskytnout žalobci pojistné plnění, ale nikoliv z důvodu, že příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděla až po vzniku pojistné události a kterou nemohla zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů. Pojistné plnění nebylo poskytnuto žalovanou žalobci s odkazem na čl. 3 Doplňkových pojistných podmínek z důvodu, že rozhodující příčinou plné invalidity byla nemoc vzniklá a diagnostikovaná před počátkem pojištění – diabetická nefropatie. Rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka se týká skutkové situace, kdy pojištěný uvedl při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčel (§ 24 odst. 1 písm. b/ zákona o pojistné smlouvě), v důsledku čehož mu bylo po skončení šetření vyplaceno pojistné plnění a teprve poté se pojistitel dozvěděl o důvodu odmítnutí pojistného plnění. Odvolací soud však nevidí důvod k nerovnému přístupu k pojištěným v tom smyslu, že by závěry Nejvyššího soudu o významu časového prostoru k šetření pojistné události podle § 16 zákona o pojistné smlouvě neplatily v případě, kdy příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek (§ 24 odst. 1 písm. a/ zákona o pojistné smlouvě). Odvolací soud nevidí důvod k nerovnému přístupu k pojištěným ani v tom smyslu, že by závěry Nejvyššího soudu o významu časového prostoru k šetření pojistné události podle § 16 zákona o pojistné smlouvě neplatily v případě, kdy pojistné plnění nebylo po skončení šetření vyplaceno, ale nikoliv z důvodu odmítnutí plnění podle § 24 zákona o pojistné smlouvě, nýbrž z jiného (neopodstatněného) důvodu, přičemž s odmítnutím plnění podle § 24 zákona o pojistné smlouvě přichází pojistitel až se značným časovým odstupem po skončení šetření pojistné události.

26. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo podle pravomocného rozhodnutí správního orgánu zdravotní postižení uvedené v kapitole XIV., odd. A, položce 6d, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tj. chronické selhání ledvin léčené dialýzou s mnohočetnými těžkými komplikacemi, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 80%.

27. Nepravdivé je tvrzení, že rozhodující příčina plné invalidity nastala již před selháním ledvin (vznikem diabetického onemocnění a diabetické nefropatie před počátkem pojištění). Za rozhodující příčinu plné invalidity nemohlo být ve správním řízení označeno ani nádorové onemocnění ledvin, protože zhoubný nádor byl v době vzniku invalidity 3. stupně odstraněn a rozhodující příčinou invalidity bylo chronické selhání ledvin po odstranění nádoru nefrektomií postižené ledviny, které vyžadovalo dialyzační léčbu. Diabetická nefropatie ani nádorové onemocnění nejsou nemocí uvedenou v kapitole XIV., odd. A, položce 6d, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Až chronické selhání ledvin s nutností zahájit dialyzační léčbu se stalo takovou nemocí, která představuje rozhodující příčinu plné invalidity žalobce. Nemoc uvedená v kapitole XIV., odd. A, položce 6d, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. nastala jednoznačně v průběhu pojištění, jednalo se o první chronické selhání ledvin u žalobce s nutností zahájit dialyzační léčbu a plná invalidita byla uznána příslušným orgánem sociálního zabezpečení (viz čl. 3 Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění pro případ smrti nebo plné invalidity). Všechny kumulativní předpoklady pojistného plnění byly splněny.

28. Výše uvedené dva důvody, pro které žalovaná nebyla oprávněna odmítnout plnění podle § 24 zákona o pojistné smlouvě, jsou dostatečné, ale pro úplnost odvolací soud ještě dodává, že právní posouzení příčinné souvislosti mezi údajně zamlčenou diabetickou nefropatií žalobce na straně jedné a chronickým selháním ledvin s nutností zahájit dialyzační léčbu jako rozhodující příčinou plné invalidity na straně druhé poskytuje oporu pro závěr, že i kdyby žalobce skutečně nepravdivě nebo neúplně odpověděl na písemný dotaz, že netrpí metabolickým onemocněním (diabetem), a současně i kdyby žalovaná z tohoto důvodu odmítla pojistné plnění v rámci šetření pojistné události včas, musel by soud stejně konstatovat, že ke vzniku rozhodující příčiny plné invalidity přispělo nádorové onemocnění vzniklé v průběhu pojištění nesrovnatelně více, než diabetes léčený před vznikem pojištění.

29. Pro právní posouzení příčinné souvislosti mezi zamlčením diabetu (příčina) a chronickým selháním ledvin s nutností zahájit dialyzační léčbu jako rozhodující příčinou plné invalidity (následek) lze přiměřeně vycházet z judikatury týkající se příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a vznikem škody. Vztah příčinné souvislosti je naplněn, vznikla-li škoda následkem protiprávního jednání škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Současně však odpovědnost nelze neomezeně činit závislou na kauzalitě, neboť by to mohlo vést k zákonu neodpovídajícímu a ve společenských poměrech neúnosnému ukládání povinnosti nahradit škodu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Je-li tu více příčin, které z časového hlediska působí následně (jde o tzv. řetězec postupně nastupujících příčin a následků), musí být jejich vztah ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Právně relevantními příčinami tedy nemohou být kterékoli faktické příčiny, sebevíce vzdálené od škodního následku, nýbrž je třeba vyčlenit (izolovat) jen ty příčiny, s nimiž právo spojuje vznik odpovědnosti (tzv. umělá izolace jevů), které jsou pro způsobení následku významné (tzv. gradace příčinné souvislosti) a které podle obvyklého chodu věcí i podle obecné zkušenosti mají zpravidla (typicky) za následek způsobení určité škody (tzv. adekvátní příčinná souvislost). Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, respektive poznatků adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je objektivní předvídatelnost škodního následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

30. Hodnocení příčinné souvislosti mezi zamlčením diabetu (příčina) a chronickým selháním ledvin s nutností zahájit dialyzační léčbu jako rozhodující příčinou plné invalidity (následek) by bylo otázkou právního posouzení soudem, nikoliv znaleckou otázkou z oboru nefrologie nebo urologie. Ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a doplněného výslechem obou znalců lze dospět k závěru, že diabetes žalobce (resp. roky trvající diabetická nefropatie) měl vliv na výsledný stav (jako mnohé další faktory – věk, fyzický stav a další zdravotní potíže žalobce). Bez nádorového onemocnění ledvin v roce 2019 by však nedošlo k nefrektomii ledviny a bezprostředně navazujícímu chronickému selhání ledvin vyžadujícímu dialýzu - rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti. Jinými slovy bez nádorového onemocnění ledvin v roce 2019 by nebyla žalobci ke dni datum přiznána invalidita třetího stupně.

31. Významnou skutečností je, že nádorové onemocnění a nefrektomie ledviny vedly bezprostředně k chronickému selhání ledvin vyžadujícímu dialýzu - rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti. Nevýznamné jsou spekulace o tom, že zdravotní stav žalobce daný nejen diabetickou nefropatií, ale též dalšími onemocněními, by i bez nádorového onemocnění někdy v budoucnu s nejvyšší pravděpodobností způsobil selhání ledvin a dialýzu rovněž. Do budoucna by se totiž mohly přihodit i jiné události, v důsledku nichž by došlo k odlišným následkům. Jinými slovy z hlediska formální logiky premisa znalců, že každý pacient s diabetickou nefropatií spěje rychleji nebo pomaleji k selhání ledvin, nečiní pravdivým tvrzení, že každý pacient s diabetickou nefropatií se svého selhání ledvin dožije. Příčinnou souvislost lze hodnotit mezi existujícími příčinami a nastalým následkem, nikoliv spekulativně do budoucna bez znalosti dalších okolností, jež by v průběhu času mohly nastat.

32. V této věci je důležité si uvědomit, že nárok žalobce nepředstavuje náhradu za ztížení jeho společenského uplatnění, která by vyžadovala při stanovení výše určitou prognózu zdravotního stavu do budoucna, ale jedná se o pojištění schopnosti splácet hypotéku k určitému datu – k datu vzniku invalidity třetího stupně. I kdyby nemoc trvající před vznikem pojistného vztahu měla někdy v budoucnu vést k plné invaliditě žalobce, ale až později, než k ní došlo následkem chronického selhání ledvin v bezprostřední souvislosti s nádorovým onemocněním a nefrektomií ledviny, mohlo sice u žalobce dojít k plné invaliditě, ale třeba až v době nižšího zůstatku hypotéky nebo až po úplném splacení pojištěné hypotéky. Účelem pojištění hypotéky byla ochrana žalobce před ztrátou schopnosti splácet hypoteční úvěr k datu vzniku plné invalidity, nikoliv ochrana před následky plné invalidity později nebo dokonce až po doplacení úvěru.

33. Odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil jako věcně správný včetně výroků o náhradě nákladů řízení a o částečném přechodu poplatkové povinnosti (§ 219 o.s.ř.). Náklady řízení žalobce před soudem prvního stupně shledal odpovídajícími právním předpisům, a to včetně nákladů na znalecký posudek, které platil žalobce. Není pravdou, že výše odměny a náhrady hotových výdajů znalce nebyla odůvodněna v souladu s vyhl. č. 504/2020 Sb. Okresní soud podrobně v odůvodnění svého rozsudku vysvětlil, proč považoval za přiměřené navýšení odměny znalce ve smyslu uvedené vyhlášky (odst. 28 rozsudku okresního soudu). Není pravdou ani to, že okresní soud pochybil při určení časové působnosti vyhl. č. 504/2020 Sb. Ke zvýšení odměny znalce na částka – částka za hodinu došlo vyhláškou č. 370/2022 Sb. s účinností od datum. Znalecký posudek předložený žalobcem byl vypracován v prosinci 2023.

34. Dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení. Procesně úspěšný žalobce má vůči žalované právo na náhradu nákladů sestávajících z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (účast při jednání dne datum, datum a datum) po částka, z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony po částka, z cestovného k prvnímu jednání částka a cestovného k dalším dvěma jednáním po částka, z náhrady za promeškaný čas 3x částka a z náhrady 21% DPH ve výši částka, celkem částka.

35. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud uložil žalované podle výsledku řízení nahradit státem placené znalečné za výslech znalce tituly před jménem jméno FO při odvolacím jednání ve výši částka. Znalečné za výslech znalce právnická osoba nebylo znalci přiznáno, neboť znalec přes poučení soudu znalečné do doby vyhlášení rozsudku ani později nevyúčtoval. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání u Okresního soudu v Pardubicích ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. O dovolání bude rozhodovat Nejvyšší soud ČR. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.