18 Co 362/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců JUDr. Aleny Pokorné a JUDr. Víta Pejška ve věci žalobce: právnická osoba IČO IČO sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 1 776 280 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 13. června 2025 č.j.120 C 14/2023-212,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku II. mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení před okresním soudem ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta Jméno advokáta.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta Jméno advokáta.

1. Okresní soud výše označeným rozsudkem zamítl návrh na zaplacení částky částka se zákonnými úroky z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil nahradit žalované náklady řízení ve výši částka rukám jejího zástupce Jméno advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.)

2. Žalobce v žalobě podané dne datum tvrdil, že datum uzavřel se žalovanou smlouvu o dílo, ke které byl datum uzavřen dodatek č. hodnota, (dále i jako „SOD“). Na základě této smlouvy měla žalovaná provést pro žalobce dílo „lávka přes adresa – od sídliště jméno FO adresa do adresa – projektová dokumentace“ (dále i jako „PD“). PD měla být zpracována dvoustupňově, a to dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro provedení stavby. PD měla obsahovat u jednotlivých stavebních objektů oceněný soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr dle vyhlášky č. 230/2012 Sb. ve znění platném v době dokončení dokumentace s tím, že použitá cenová úroveň bude v komentáři uvedena. Žalovaná měla odpovídat za správnost, úplnost a proveditelnost PD a za to, že řešení PD je navrženo s přihlédnutím k žalobcem stanovenému účelu ekonomicky přiměřené (oddíl III. čl. III odst. 2 SOD). Tuto PD žalobce převzal na základě předávacího protokolu z datum a sjednanou cenu díla částka včetně DPH zaplatil. Součástí PD byl i soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazy výměr, včetně kontrolního rozpočtu, kdy tento určil cenu díla na částka bez DPH, tedy částka včetně DPH. Dne datum zahájil žalobce otevřené řízení pro podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce „Lávka pro pěší a cyklisty (adresa – adresa) – úsek 58“, zároveň žalobce zveřejnil zadávací dokumentaci na svém profilu, kdy předpokládanou hodnotu veřejné zakázky určil v souladu s kontrolním rozpočtem dodaným žalovaným na 49,94 mil. Kč bez DPH. Nabídku podaly tři stavební společnosti, přičemž nejnižší byla v hodnotě částka bez DPH. Jelikož tato nabídková cena činila téměř dvojnásobek předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky, bylo zadávací řízení zrušeno. Z tohoto je zřejmé, že PD předaná žalovaným nemá smluvené parametry, když předpokládaná hodnota díla, které mělo být zhotoveno dle dodané PD, je zjevně nesprávně určena. Takto navržené dílo je pak pro žalobce z hlediska nákladů zjevně ekonomicky nepřiměřené. PD vykazuje vady, které se projevují tak, že: a) PD je zpracována v rozporu s parametrem sjednaným v oddílu III. čl. III. odst. 2 SOD, b) PD obsahuje v rozporu s ujednáním v oddílu I. čl. I. odst. 1 písm. b) SOD soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazy výměr, které nejsou zpracovány v souladu s vyhl. 230/2012 Sb., a to např. u položky 37 SO 201, c) PD obsahuje tzv. kontrolní rozpočet, který není zpracován v souladu s uvedenou vyhláškou, respektive s ustanovením v oddílu III. čl. III. odst. 2 SOD, když např. u položky č. hodnota SO 201, č. hodnota SO 201 a č. hodnota SO 201 žalovaná uvedla výrazně nižší ceníkovou jednotkovou cenu, než je skutečná ceníková cena odpovídající příslušné položce dle cenové soustavy ÚRS, ve které měl být kontrolní rozpočet zpracován.

3. Vady žalobce vytkl u žalované a zároveň uplatnil nárok z odpovědnosti za vady díla, a to přiměřenou slevu z ceny díla v žalované výši, což odpovídá čtyřem pětinám z celkové ceny, kterou žalobce žalované za dodání PD uhradil. Reklamace byla uplatněna dopisem z datum, který byl žalované doručen datum. Uvedenou částku žalobce považoval za přiměřenou zejména s ohledem na fakt, že PD je pro své zásadní vady pro žalobce již dále prakticky nevyužitelná. Žalovaná reklamaci zamítla. Dále žalobce uvedl, že nemá odbornou kapacitu, aby zjistil skutečnou příčinu vad PD, avšak postačí, pokud popíše, jak se vada projevila.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že datum byla mezi účastníky uzavřena SOD s dodatkem č. hodnota z datum, že na jejím základě došlo k vypracování PD, která byla zpracována dvoustupňově. V rámci dodatku č. hodnota došlo k úpravě termínu předání díla, respektive k předání dokumentace pro stavební povolení z datum na datum, k čemuž došlo na základě protokolu předání s poznámkou o nedoložené kompletní dokladové části projektové dokumentace. Žalovaná obdržela reklamaci projektové dokumentace z datum obsahující výčet nedostatků předané části díla, respektive dokumentace pro stavební povolení. K odstranění všech nedostatků ze strany žalované následně došlo, projektová dokumentace pro stavební povolení v hodnotě částka byla řádně předána a její vady odstraněny. Dne datum nabylo právní moci stavební povolení pro stavbu. Dne datum došlo ke kompletnímu předání díla na základě předávacího protokolu, který obsahuje poznámku o nedokončené reklamaci z datum, která byla, jak je uvedeno, již řádně vyřízena a dílo tak bylo předáno kompletně, řádně a bez vad. Na reklamaci obdrženou datum, kterou žalobce požadoval slevu z ceny díla v žalované výši, žalovaná reagovala tak, že tuto odmítla. Pojem „ekonomická přiměřenost“ uvedená ve smlouvě nebyla nijak specifikována, nebyla specifikována maximální či minimální cena pro provedení stavby. Z nesouladu předpokládané ceny díla v kontrolním rozpočtu a jednání třetích stran v rámci veřejné zakázky nelze dovozovat vadu díla. Ekonomická přiměřenost díla byla žalovanou dodržena tím, že dílo neobsahuje žádné nestandardní stavební řešení či materiály. Uvedenou vadu tak není možné vytknout vzhledem k tomu, že kontrolní rozpočet byl vypracován v souladu s vyhl. č. 169/2016 Sb., kterou byla nahrazena vyhl. č. 230/2012 Sb. Pokud žalobce nemá dostatečné finanční prostředky na realizaci stavby na základě nabídkových cen od třetích stran v řízení pro podlimitní veřejnou zakázku, pak toto nesouvisí a nemá žádnou spojitost s vlastnostmi díla a předmětnou SOD. Žalovaná při využití cenové soustavy OTSKP postupovala v souladu s právními předpisy i SOD, neboť SOD nestanovila povinnost použití cenové soustavy ÚRS. PD byla žalobcem převzata s potvrzením, že odpovídá objednávce, kdy užití cenové soustavy OTSKP je na první pohled zřejmé. Žalovaná neuznala oprávněnost požadované slevy z ceny díla, když dílo vady nemá, přičemž tvrzené vady ani nemohou odůvodňovat požadovanou slevu z ceny díla co do důvodu a výše, nelze dovodit příčinnou souvislost mezi dílem žalované a cenovými nabídkami třetích stran, které jsou dle žalobce důvodem pro podání žaloby. Později žalovaná vznesla námitku, že žalobce oznámil žalované existenci údajných vad díla opožděně a nesvědčí mu tak práva z vadného plnění.

5. Po skutkové stránce měl okresní soud z provedených důkazů prokázáno, že účastníci uzavřeli dne datum shora popsanou smlouvu o dílo (s dodatkem ze dne datum), kterou se žalovaná zavázala zhotovit pro žalobce projektovou dokumentaci. Ta byla předána žalobci a ten ji převzal dne datum s tím, že PD byla zkontrolována a je kompletní. Rozpočet projektované stavby byl stanoven žalovanou na částka bez DPH, tj. částka vč. DPH. Cenu za provedenou PD žalobce žalované ve sjednané výši uhradil. Původně byly učiněny kvůli vadám předávané části díla pozastávky části plateb, vady byly odstraněny. Zadávací řízení na zhotovení stavby dle žalovanou dodané PD bylo zahájeno datum. Žalobce hodnotil obdržené nabídky a dne datum při pořizování zprávy z jednání hodnotící komise zjistil, že s nabídkami se přihlásily 3 subjekty, nejnižší nabídka na zhotovení stavby činila částka bez DPH. Zadávací řízení pak bylo zrušeno. Žalobce na základě obdržených nabídek dovodil, že PD, kterou pro něj provedla žalovaná, nesplňuje parametry stanovené SOD z datum a vytkl vady PD dopisem z datum doručeným žalované dne datum. Při vytčení vad uplatnil požadavek z odpovědnosti za vady díla, a to na přiměřenou slevu z ceny díla-PD v žalované výši. Žalovaná reklamaci zamítla.

6. Okresní soud zkoumal, zda k vytčení vady žalobcem došlo včas. Ustanovení § 2618 občanského zákoníku (dále o.z.) stanovuje pro oznámení vady objednateli díla subjektivní lhůtu „bez zbytečného odkladu“ od doby, kdy vytýkané vady zjistil nebo je při náležité pozornosti zjistil měl, nejpozději však do dvou let od předání díla. Pojem „bez zbytečného odkladu“ je Nevyšším soudem vykládán jako lhůta velmi krátkého trvání, je jí míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu (viz. rozhodnutí z datum, sp. zn. spisová značka). Dle Nejvyššího správního soudu se pak jedná o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, je však nutné tento pojem vykládat podle konkrétního případu (viz. např. rozhodnutí uvedeného soudu z datum sp. zn. spisová značka a spisová značka).

7. Okresní soud uzavřel, že vytčení vad PD bylo žalobcem učiněno v době trvání sjednané záruční doby 60 měsíců od konečného předání a převzetí PD, že žalobce dodržel i objektivní lhůtu dvou let od předání díla stanovenou v § 2618 o.z. Dílo bylo kompletně předáno datum, vady vytčeny datum resp. datum. K reklamaci však došlo po více jak 8 měsících od doby, kdy žalobce jím tvrzené vady zjistil, a to při hodnocení obdržených nabídek v zadávacích řízení na stavbu díla dle předmětné PD dne datum, přičemž námitka týkající se užité soustavy ocenění musela být žalobci známa ještě dříve, pokud si PD prostudoval. Nedodržel tak subjektivní lhůtu „bez zbytečného odkladu“ určenou § 2618 o.z., když k vytčení vad došlo až dopisem z datum. Nejednalo se o lhůtu v řádu dní ani týdnů, ale v řádu měsíců. Vady, které jsou PD vytýkány mohly být žalobcem zjištěny dříve než až po 8 měsících, a to vady uvedené v odstavci 1. odůvodnění pod písm. a) - c), když tyto případné vady by mohl zjistit při řádném porovnání PD a SOD, tvrzenou ekonomickou nepřiměřenost žalobce mohl zjistit nejpozději dne datum při seznámení se s nabídkami subjektů, které měly zájem stavbu dle PD provést. Na uvedená zjištění (dle žalobce vady) nebylo třeba ani žádných zvláštních vědomostí či speciálního vzdělání osob, které PD i nabídky za žalobce studovaly. Okresní soud neshledal, že by se v tomto případě jednalo o takový případ, kde by pojem „bez zbytečného odkladu“ bylo potřeba vykládat jako delší časový úsek, než jak je uváděno Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem ve výše uvedených rozhodnutích.

8. Zhotovitel (žalovaná) v tomto řízení uplatnil hmotněprávní námitku, že vady předmětného díla nebyly vytčeny včas. Z tohoto důvodu nemůže být právo z vad díla objednateli v tomto řízení přiznáno, i pokud by dílo bylo skutečně vadné, resp. vykazovalo žalobcem vytýkané vady. Žalobu proto zamítl. Jelikož pro zamítnutí žaloby byl tento důvod postačující, okresní soud se již blíže nezabýval tím, zda dílo skutečně vykazovalo nějaké vady a případně jaké a blíže se nezabýval předmětnou projektovou dokumentací.

9. Okresní soud pak dodal, že vyhláška č. 230/2012 Sb. se týkala veřejných zakázek na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr a byla nahrazena, jak uváděla i žalovaná, vyhláškou č. 169/2016 Sb. o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. V tomto směru pak žalované nelze ničeho vytknout, pokud postupovala dle tehdy aktuální vyhlášky. Okresní soud dále nezjistil, že by smluvně bylo stanoveno vycházet při naceňování z ÚRS. Dle PD byla stavba fakticky proveditelná, což dokládají předložené nabídky subjektů, které se přihlásily do zadávacího řízení.

10. O nákladech řízení okresní soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Jedná se o odměnu právního zastoupení dle § 7 bod 6. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši částka za úkon, a to za 10 úkonů - převzetí vč. přípravy zastoupení, podání odporu, vyjádření ve věci z datum a datum, účasti na jednáních soudu dne datum, datum a datum, dále za doložené porady s klientem přesahující 1 h ve dnech datum a datum a za účast na jednání se žalobcem dne datum, tj. částka, dále pak za každý tento úkon částka (r. 2023, 2024) ev. částka (r. 2025) dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky účinné do datum resp. od datum, tj. částka, a z těchto všech částek pak DPH, tj. částka. Celkem tak náklady řízení žalované činí částka. Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvody pro jiný postup.

11. Ve včas podaném odvolání proti rozsudku okresního soudu žalobce namítal, že rozhodnutí okresního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když nesprávně dovodil, že žalobce nevytknul u žalované vady včas. Jak uvedl okresní soud ve svém rozsudku, žalobce převzal dílo od žalované dne datum a vady díla vytkl k datum, tedy stále ještě v 60 měsíční záruční době, kterou si žalobce se žalovanou sjednali v Oddílu III., čl. II./1 smlouvy o dílo, jež byla uzavřena dne datum, ke které byl dále uzavřen dne datum dodatek č. hodnota (dále jen „SOD“). Tento závěr považuje žalobce za nesporný a nijak jej nesporuje. Okresní soud však nesprávně dovodil, že žalobcem provedené vytknutí vady nebylo učiněno „bez zbytečného odkladu“ ve smyslu ust. § 2618 občanského zákoníku, tedy v řádu dní ani týdnů, a tedy bylo opožděné, a proto žalobci právo z vadného plnění nepřiznal. Smluvní strany si však v oddíle III., čl. III./3 SOD ujednaly, že odpovědnost za vady se řídí ujednáním smluvních stran a následně ustanovením občanského zákoníku. Smluvní strany si dále v oddíle III., čl. III./12 SOD dohodly, že reklamaci lze uplatnit nejpozději do posledního dne záruční doby, přičemž i reklamace odeslaná objednatelem v poslední den záruční lhůty se považuje za včas uplatněnou. S ohledem na shora uvedené je evidentní, že smluvní strany si vyloučily úpravu zakotvenou v ust. § 2618 občanského zákoníku, která hovoří o tzv. subjektivní lhůtě pro uplatnění reklamace. Smluvní strany si naopak ujednaly, což s ohledem na dispozitivnost ustanovení § 2618 občanského zákoníku učinit mohly, že i vytknutí vady učiněné poslední den záruční doby, se bude mezi stranami považovat za reklamaci včas učiněnou. Žalobce vytkl vady u žalované v záruční době, tedy s ohledem na úpravu uvedenou v oddíle III., čl. III./3 SOD, včas. Dodal, že ust. § 2619/1 o.z. ve znění účinném do datum stanoví, že: „Dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě.“ Ust. § 2106 o.z. pak, v části upravující koupi, specifikuje nároky kupujícího z vadného plnění u podstatného porušení smlouvy a ust. § 2107 o.z. pak specifikuje nároky kupujícího z vadného plnění u nepodstatného porušení smlouvy, kdy obě citovaná ustanovení o.z. explicitně zahrnují mezi nároky kupujícího právě slevu z kupní ceny. S odkazem na výše uvedená ust. občanského zákoníku tak lze jednoznačně dovodit, že žalobce mohl v rámci sjednané záruky za jakost díla uplatnit vůči žalovanému nejenom právo na odstranění vad díla, ale i nárok na slevu z ceny díla, neboť ust. § 2619/1 o.z. výslovně připouští, aby mezi nároky kupujícího, resp. objednatele, které lze uplatňovat v rámci záruky, byl zahrnut i nárok na slevu z ceny díla. Jedná se o zákonnou úpravu, která byla oběma smluvním stranám bezpochyby při uzavírání příslušné smlouvy o dílo známa. Mezi stranami sjednaná záruka za jakost díla v Oddílu III, čl. II. Záruční doba, kdy v odstavci 4 stanoví, že se zhotovitel zavazuje po dobu záruční doby zajišťovat bezplatně odstraňování objednatelem oprávněně reklamovaných vad ve lhůtě stanovené objednatelem, a to v případě, že objednatel uplatní nárok v podobě požadavku na odstranění vady. Toto ustanovení pouze blíže specifikuje postup pro uplatnění jednoho z možných nároků objednatele, tj. nároku na opravu vad díla, kdy se stanoví, že vady budou odstraňovány ve lhůtách stanovených objednatelem, tj. dochází zde k bližší specifikaci termínu odstranění vad. Toto ustanovení však nelze rozhodně vykládat tak, že se tímto smluvní strany dohodly na omezení nároků, které objednateli plynou ze sjednané záruky, a to pouze na nárok na odstranění vady opravou díla. Žalobce dále poukázal na rozhodnutí I. ÚS 1052/10 a NS spisová značka, dle nichž zhotovitel nemůže uplatnit námitku nevčasného oznámení vad v případě, kdy dodal vědomě vadné dílo, tj. o vadách musel vědět nebo věděl. Navrhl, aby krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

12. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že odvolání neobsahuje prakticky žádné nové argumenty, se kterými by se okresní soud nevypořádal. Poukázala na to, že oddíl III., čl. II. smlouvy o dílo upravuje, že žalovaná poskytuje záruku za bezvadnou jakost díla v délce 60 měsíců. Dle čl. III., odst. 4 smlouvy se žalovaná zavázala po dobu záruční doby zajišťovat bezplatné odstraňování reklamovaných vad, což je jediným sjednaným právem ze záruky. Ze záruky nemá žalobce jiná než sjednaná práva, tedy ani právo na slevu z ceny díla coby práva ze záruky. Účastníci si tak odlišně od zákona upravili objektivní lhůtu, a nikoli subjektivní lhůtu pro oznámení vad díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je objednatel zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl. Oddíl III, čl. III odst. 12 smlouvy o dílo upravuje objektivní lhůtu toliko pro uplatnění práv ze záruky, kam však právo na slevu z ceny díla nepatří. Proto měla odvolání za nedůvodné a navrhla potvrzení napadeného rozsudku z jeho správných důvodů.

13. Krajský soud z podnětu včas podaného a přípustného odvolání přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu (§ 212, § 212a o.s.ř.) a uzavřel, že odvolání není důvodné.

14. Krajský soud převzal skutková zjištění okresního soudu, jak se podávají z odůvodnění napadeného rozsudku. Zopakoval důkaz smlouvou o dílo z datum, a to oddíl. III, odst. II. a III. a oddílu IV. odst. III. závěrečné ustanovení.

15. Z oddílu III., odst. II smlouvy o dílo zjistil: 1) že zhotovitel se zavázal poskytnout za bezvadnou jakost díla záruku v délce 60 měsíců ode dne konečného předání a převzetí díla či odstranění vad a nedodělků uvedených v protokole o konečném předání a převzetí díla v případě, že bylo dílo převzato s vadami; 2) záruční doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže předmět díla využívat pro vady, za které zhotovitel prokazatelně odpovídá; 3) záruční doba se prodlužuje o dobu trvání odstranění vady, která brání užívání díla k účelu, ke kterému je objednatel objednal; 4) zhotovitel se zavazuje po dobu záruční doby zajišťovat bezplatné odstraňování objednatelem oprávněně reklamovaných vad ve lhůtě stanovené objenatelem, a to v případě, že objednatel uplatní nárok v podobě požadavku na odstranění vady; nebude-li taková lhůta stanovena je povinen vady odstranit ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne uplatnění reklamace.

16. Z oddílu III., odst. III. smlouvy o dílo zjistil, že: Odpovědnost za vady díla se řídí ujednáním smluvních stran a následně ustanoveními občanského zákoníku. Pro uplatnění práva z odpovědnosti za vady díla je nezbytná reklamace objednatele u zhotovitele nejpozději do konce doby, po kterou zhotovitel odpovídá za vady díla. Reklamace musí být uplatněna písemnou formou, a to doručením do datové schránky nebo doporučeným dopisem. Objednatel je povinen vady popsat, případně uvést v čem spočívají, sdělit jaký nárok z odpovědnosti za vady uplatňuje a stanovit lhůtu pro jejích odstranění, nebyl-li uplatněn jiný nárok. V případě, že objednatel uplatní v záruční době nárok z odpovědnosti za vady v podobě požadavku na odstranění vady, je zhotovitel povinen odstranit vady ve lhůtě stanovené objednatelem. Nebude-li taková lhůta stanovena, je povinen vady odstranit ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne uplatnění reklamace. Zhotovitel se zavazuje zaslat objednateli své vyjádření do 48 hodin po jejím obdržení (tato lhůta neběží během dnů pracovního volna, klidu a svátkem uznaných svátků). Nesplní-li tuto povinnost reklamovanou vadu a nárok z této vady uplatněný objednatelem uznává. Jestliže zhotovitel neodstraní vady ve stanoveném termínu, má objednatel právo odstranit vady prostřednictvím jiné právnické nebo fyzické osoby na náklady zhotovitele. Zhotovitel se zavazuje odstranit vady na své náklady tak, aby objednateli nevznikly žádné více náklady, v opačném případě tyto hradí zhotovitel. O odstranění vady bude sepsán protokol, který podepíší obě strany. Protokol vystaví zhotovitel a musí v něm být uvedeno: jména zástupců obou smluvních stran, číslo smlouvy o dílo, datum uplatnění a č.j. reklamace, popis a rozsah vady a způsob jejího odstranění, datum zahájení a ukončení odstranění vady, a vyjádření, zda vada bránila využívání díla k účelu, ke kterému bylo určeno. Zhotovitel se zavazuje v případě potřeby dodat objednateli veškeré nové, případně opravené doklady vztahující se k opravené, případně doplněné či přepracované části PD potřebné k dalšímu využití díla. Reklamaci lze uplatnit nejpozději do posledního dne záruční doby, přičemž i reklamace odeslaná objednatelem v poslední den záruční lhůty se považuje za včas uplatněnou. Na reklamovanou vadu se hledí jako na vadu, za kterou zhotovitel odpovídá, dokud zhotovitel neprokáže opak. V případě, že se jedná o vadu bránící užití díla ke sjednanému účelu, může objednatel od smlouvy odstoupit.

17. Z oddílu IV., odst. III. (závěrečná ustanovení) smlouvy o dílo zjistil, že: Tam, kde nejsou práva a závazky smluvních stran výslovně upraveny, platí ustanovení občanského zákoníku. Tuto smlouvu lze měnit nebo upřesnit pouze písemným ujednáním nazvaným „dodatek ke smlouvě“ a očíslovaným podle požadových čísel, který bude potvrzen a odsouhlasen smluvními stranami a prohlášen za nedílnou součást této smlouvy. Smluvní strany si sjednaly, že § 564 občanského zákoníku se nepoužije, tzn. měnit nebo doplňovat text smlouvy je možné pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami. Za písemnou smlouvu se pro tento účel nebude považovat výměna e-mailových či jiných elektronických zpráv. Neplatnost smlouvy ro nedodržení formy lze namítnout kdykoliv, a to i když bylo započato s plněním.

18. Krajský soud z výše uvedeného uzavřel, že z textu smlouvy nelze dovodit, že by se účastníci dohodli odchylně (§ 1 odst. 2 o.z.) od občanského zákoníku na úpravě, která vylučuje námitky žalovaného ohledně nevčasného vytknutí vady díla (§ 2618 o.z.). Odpovědnost za vady díla se řídí ujednáním smluvních stran a následně ustanoveními občanského zákoníku, jak si účastníci sjednali ve smlouvě o dílo. Aplikaci ust. § 2618 ani dalších ustanovení (při podpůrné aplikaci ust. o kupní smlouvě) nevyloučili. Jinak by tak učinili způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti. Důkazem toho je ustanovení smlouvy, kde si účastníci vyloučili použití aplikace § 564 občanského zákoníku. Smlouva o dílo nevylučuje v případě uplatnění nároku z odpovědnosti za vady uplatnit i jiný zákonný nárok, než je odstranění vady. V takovém případě by ovšem nešlo o uplatnění práva ze záruky, nýbrž dle příslušných ustanovení občanského zákoníku, když právo ze záruky bylo omezeno toliko na nárok na odstranění vady.

19. Podle ust. § 2615 odst. 2 o.z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

20. Podle § 2618 o.z. soud nepřizná objenateli právo z vadného plnění, neonámil-li objednateli vady díla bez zbytečného odkladu, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjhistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

21. Podle § 2619 dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, záruční doba počíná běžet předáním díla.

22. Podle ust. § 1921 odst. 1 o.z. nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění. Dle odst. 2 nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět.

23. Podle § 2112 odst. 1 o.z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději vščak do dvou let od odevzdání věci. Dle odst. 2 k účinkům podle odst. 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

24. Ust. § 2618 o.z. je speciálním ustanovením k § 2012 o.z. a vztahuje se na zjevné i skryté vady díla. Zjevné vady díla musí pro úspěšné uplatnění svých práv objednatel označit při převzetí díla (viz také § 2605 odst. 2 o.z.). Ust. § 2618 o.z. stanovuje objednateli subjektivní lhůtu pro oznámení vad bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy objednatel tyto vady zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl. Objektivní lhůta pro oznámení vad díla (nejsou-li stavbou) je stanovena na dva roky. Sjednanou zárukou účastníci objektivní lhůtu stanovili v trvání 5 let.

25. Při nedodržení vytknutí vady ve lhůtě bez zbytečného odkladu vznikne zhotoviteli právo na uplatnění hmotněprávní námitky v soudním řízení, že právo objednatele nebylo uplatněno či reklamováno včas. V takovém případě právo objednatele (jak ze záruční odpovědnosti, tak ze zákonné odpovědnosti) trvá, nelze je však přiznat v soudním řízení (k tomu srovnej např. rozhodnutí NS spisová značka). Stejný důsledek pak plyne při nevčasném uplatnění vad i při aplikaci obdobných ustanovení o kupní smlouvě (§ 2112 o.z.) či obecných ustanovení o zániku závazků (§ 1921 o.z.). Navíc krajský soud má za to, že ust. § 2618 o.z. je svého druhu námitkou promlčení, jejíhož vznesení se účastník ani nemůže předem vzdát (§ 610 o.z.), když jde o ustanovení kogentní povahy.

26. Krajský soud sdílí právní závěr okresního soudu, že subjektivní lhůta bez zbytečného odkladu dle výše citovaných ustanovení o.z. k vytknutí vad díla je lhůtou velmi krátkého trvání, když je jí míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti nebo učinění právního jednání podle okolností konkrétního případu (NS spisová značka), tedy lhůta v řádu dnů či nejvýše týdnů. Jestliže dílo bylo žalovanou kompletně předáno žalobci datum a vady vytčeny dopisem z datum, pak vytčení vad díla žalobce učinil téměř po uplynutí jednoho roku od předání díla a více jak osmi měsíců od okamžiku, kdy žalobce měl jím tvrzené vady zjistit. Lze souhlasit s úvahou okresního soudu, že nejzazší lhůta, kdy mohl žalobce nejpozději zjistit, je omezena datem datum, když se ve smyslu své argumentace seznámil s nabídkami cen účastníků výběrového řízení na dodavatele stavby a k tomuto zjištění nebylo třeba ani žádných speciálních znalostí. Ve smyslu žalobcem vytknuté vady má jít o nesprávně určenou cenu díla dle rozpočtu, kterou měl žalobce zjistit tak, že se seznámil s nabídkami účastníků zadávacího řízení na zhotovení díla a nejnižší nabídka dosáhla téměř dvojnásoné výše ceny díla, než je uvedeno v kontrolním rozpočtu jako součásti díla.

27. Okresní soud se pak dílčím způsobem zabýval i tím, zda žalovaná ve smyslu ust. § 1921 odst. 2 o.z. o žalobcem tvrzené vadě musela vědět, čímž by nebylo právo vycházející z ust. § 2618 o.z. uplatnitelné. Jde o situaci v případě tzv. vědomé vady, které si zhotovitel musí být vědom, pokud by postupoval s náležitou (odbornou) péčí (např. bylo zřejmé že neprovedl dílo v celém rozsahu). K tomu okresní soud uvedl, že žalovaná správně postupovala dle vyhl.č. 169/2016 Sb. o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, která nahradila vyhl.č. 230/2012 Sb. s tím, že smluvně nebylo stanoveno vycházet při naceňování z cenové soustavy ÚRS. Tím se vyjádřil k tomu, že žalovaná si nebyla žádných vad v době předání díla vědoma.

28. Krajský soud k posledně uvedené námitce žalobce uvádí, že žalovaná v řízení (do vznesení námitky promlčení) důvodně namítala,“ že toliko z nesouladu ceny díla v kontrolním rozpočtu a jednáním třetích stran v rámci veřejné zakázky nelze dovozovat vadu díla. Pokud žalobce nemá dostatečné finanční prostředky na realizaci stavby na základě nabídek třetích stran v řízení pro podlimitní veřejnou zakázku, pak to nemá žádnou souvislost s vlastnostmi díla. Při využití cenové soustavy použila cenovou soustavu OTSKP v souladu s právními předpisy i smlouvou o dílo, která povinnost použití cenové soustavy ÚRS nestanovila. Žalobce dílo převzal s potvrzením, že odpovídá objednávce. Užití cenové soustavy OTSK je na první pohled zjevné. Ekonomická přiměřenost díla byla dodržena tím, že dílo neobsahuje žádné nestandardní stavební řešení či materiály. Dílo vady nemá.“ 29. Žalobce potvrdil převzetí díla, aniž by nějaké konkrétní vady vytknul. Již v žalobě uvedl, že nemá odbornou kvalifikaci, aby zjistil skutečnou příčinu vad projektové dokumentace, měl za to, že postačí, že popíše, jak se vada díla projevila. Žalobce vlastně uváděl, že neví, zda se jedná o vadu (rozpočtu), ale spatřuje ji v tom, že nabízené realizační ceny potenciálních zhotovitelů stavby jsou dvojnásobné a vyšší, a navrhoval k jejímu prokázání znalecký posudek. Uvedená argumentace je tak bez dalšího zjevně nedostatečná (nepodložená relevantními argumenty). Nepochybně je nedostačující pro závěr o tom, že žalovaná v době předání díla musela vědět, že dílo dodává s vadami, když to ze skutkových zjištění v daném řízení ani náznakem neplyne a žalobkyně si ani není jistá tím, zda dílo vytčené vady má. Pokud pak žalobce poukazuje na závěry vyslovené v rozhodnutích I. ÚS 1052/10 a NS spisová značka, pak ty se týkají skutkově odlišných případů.

30. Krajský soud proto neshledal výhrady žalobkyně důvodnými a věcně správný rozsudek okresního soudu ve výroku o věci samé potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

31. Změnil jej však ve výroku o nákladech řízení před okresním soudem (§ 220 o.s.ř.) z následujících důvodů.

32. Okresní soud správně aplikoval ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Správně určil výši odměny advokáta žalované (§ 7 bod 6. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši částka za každý úkon právní služby. Krajský soud však nesdílí závěr okresního soudu, že advokátu žalované náleží odměna v uvedené výši za 10 úkonů, nýbrž toliko za 8 úkonů právní služby, jež lze mít za účelně vykonané k obraně žalované, tedy převzetí vč. přípravy zastoupení, podání odporu, vyjádření ve věci z datum a datum, účasti adresa si lze představit při vznesení námitky nevčasného uplatnění práva z odpovědnosti za vady či ze záruky, o čem by měla být další účelná porada s klientem přesahující jednu hodinu. Krajský soud náklady přiznané žalované uložil uhradit k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

33. V odvolacím řízení byla rovněž úspěšná žalovaná, a proto jí krajský soud přiznal dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení představované náklady právního zastoupení, představované dvěma úkony právní služby po částka (vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu), účast při vyhlášení rozhodnutí v poloviční sazbě částka, třech paušálních náhradách hotových výloh po částka a 21% DPH z odměny a náhrad, celkem ve výši částka (§ 7 a 13 AT), které uložil nahradit žalobkyni k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání, a to do dvou měsíců od jeho doručení u Okresního soudu v Pardubicích a jen z důvodů uvedených v § 237 o.s.ř. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.