19 Co 236/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Fifky a soudkyň JUDr. Ireny Šolínové a Mgr. Martiny Nyplové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně . Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o odstranění stavby o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 28. června 2024 č. j. 21 C 101/2023-157

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala, aby na své náklady odstranil stavbu oplocení postavenou na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, do , číslo, dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). Okresní soud vyložil, že žalobkyně se domáhala odstranění stavby plotu, který byl postaven na jejím pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a obci , adresa, . Žalovaný, který je vlastníkem sousedního pozemku p. č. , hodnota, v témže katastrálním území, bez jakéhokoli oprávnění v průběhu roku vybudoval na pozemku žalobkyně gabionové oplocení, aniž k tomu disponoval jakýmkoli právním titulem. Žalobkyně sice vyzvala žalovaného k odstranění stavby plotu, ten to však neučinil s odůvodněním, že současné umístění plotu probíhá v téže linii, jak byl umístěn plot původní. Žalobkyně rovněž uváděla, že žalovaný pozemek nemohl vydržet a pro případ, že by jej vydržel již jeho právní předchůdce, nedošlo k platnému převodu vlastnického práva na žalovaného.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že se stal vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , kterou uzavřel s právními nástupkyněmi , jméno FO, , jenž zemřel , datum, ; ten pozemek užíval nepřetržitě od roku , hodnota, . Žalovaný i předchozí majitelé užívali pozemek v rozsahu, jak byl oplocen drátěným oplocením, tento stav byl i ze strany vlastníků sousedního pozemku (p. č. , hodnota, ) akceptován. Plot byl žalovaným postaven na místě původního plotu, pouze s ohledem na charakter nebo na typ plotu (gabionový) došlo k jeho symetrickému rozšíření na obě strany. Výstavba plotu navíc probíhala se souhlasem žalobkyně, která umístění plotu nesporovala až do , datum, , kdy došlo k zaměření stavby; do té doby žalobkyně neměla pochybnosti o tom, že hranice pozemku odpovídá hranici původního drátěného oplocení. Do té doby byl také žalovaný v dobré víře, že je vlastníkem pozemku v rozsahu, jak byl oplocen původními vlastníky.

3. Po provedeném dokazování měl okresní soud jak z vyjádření obou účastníků, tak i z fotografií založených ve spise a čestného prohlášení souseda , jméno FO, za prokázané, že pozemek p. č. , hodnota, byl užíván žalovaným i předchozími vlastníky v rozsahu vytyčeném původním drátěným plotem; z fotografií, které založily do spisu obě strany, stejně tak jako z provedeného místního ohledání okresní soud uzavřel, že gabionový plot (resp. jeho středová linie) prochází třemi body v podobě tří původních sloupků umístěných v zadní části oplocení, proto se tato linie plotu musí shodovat s linií původního plotu v celé zbývající délce. Nadto žalobkyně po celou dobu výstavby nového plotu nevznesla žádné relevantní námitky, že by byla původní linie plotu posunuta, nesouhlasila pouze s tím, o jaký typ plotu se jedná, resp. že nejsou dodrženy podmínky uvedené ve stavebním povolení. Proti umístění plotu ničeho nenamítala až do , datum, , kdy v emailové komunikaci se žalovaným po geodetickém zaměření uvedla, že „nečekaně zjistila“, že plot je umístěn na jejím pozemku. Do té doby výhrady k umístění plotu nevznesla, resp. ani po poučení soudem neprokázala, že by je vznesla. Tvrdila-li žalobkyně, že proti plotu nemohla jakkoli brojit, protože laik není schopen posoudit posunutí hranice o řádově desítky centimetrů, pak okresní soud dovodil, že tomuto názoru nelze přisvědčit. Pokud jde o prostor v blízkosti původního oplocení, je z fotografií patrné, že se zde nachází mimo jiné keřík rybízu, o jehož vykopnutí žalobkyně žalovaného žádala, přičemž nejen žalobkyni, ale i jejímu otci, který poměry v místě velmi dobře znal (byl předchozím vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, a na místě se pohyboval i v době stavby plotu), muselo být známo i umístění rybízu vůči plotu. Pozornosti žalobkyně by tak za uvedených okolností nemělo uniknout, že došlo k posunutí hranice plotu až o 50 cm; totéž platí o jejím otci. Stavba plotu probíhala od , datum, do , datum, . Sama žalobkyně přitom SMS zprávou z , datum, žádala žalovaného o okamžité dokončení plotu. Stalo se tak v době, kdy již byla hotova podezdívka a bylo zcela zřejmé, kudy plot povede a jaká bude jeho šířka. Z provedených důkazů ani nijak nevyplynulo, že by žalovaný nepoctivě manipuloval se sloupky ve snaze posunout oplocení. Okresní soud považoval předloženou fotodokumentaci za dostatečně vypovídající a ve spojení s dalšími zjištěními měl za prokázané, že linie původního drátěného oplocení prochází středem nového gabionového oplocení. Žalovaný se nepochybně odchýlil od vydaného stavebního povolení, když nesplnil limity týkající se výšky a průtočnosti plotu stanovené pro záplavové území. Z komunikace mezi účastníky však jednoznačně plyne, že na poloze plotu byli předem dohodnuti a že nesprávné umístění mimo hranice namítla žalobkyně vůči žalovanému až zprávou ze dne , datum, v návaznosti na geodetické zaměření.

4. Okresní soud uzavřel, že pozemek p. č. , hodnota, byl po dobu desítek let užíván v rozsahu vytyčeném původním plotem a nyní je v totožné linii vybudován nový gabionový plot. Tento stav trvá od roku , datum, do současnosti, jde přitom o faktický stav, který neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí. Po převodu vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne , datum, se žalovaný stal držitelem i připlocené části pozemku p. č. , hodnota, a následně i vlastníkem této části pozemku z důvodu vydržení. Okresní soud měl za to, že byly splněny podmínky mimořádného vydržení dle § 1095 o. z., neboť žalovaný drží připlocenou část pozemku po dobu zákonem vyžadovanou – , hodnota, let, když tuto dobu spolu s předešlými vlastníky, jejichž držba se žalovanému započítává, navíc výrazně přesahuje. Dále okresní soud vyložil, že lze vyloučit nepoctivý úmysl žalovaného, který začal užívat pozemek přirozeně v takovém rozsahu, jak byl oplocen, když proti tomu nebylo ze strany vlastníka sousedního pozemku ničeho namítáno. K mimořádnému vydržení vlastnického práva přitom nemohlo vzhledem k ustanovení § 3066 o. z. dojít přede dnem , datum, ; žalovaný byl držitelem pozemku od , datum, . I pokud by soud uzavřel, že vlastnické právo k připlocenému pozemku vydržel již právní předchůdce žalovaného pan , jméno FO, , vyložil okresní soud, že postavení žalobkyně by v tomto sporu nebylo znatelně odlišné – ani v takovém případě by totiž žalobkyně nemohla být považována za vlastníka připloceného pozemku, na kterém stojí polovina gabionového plotu (druhou polovinou stojí plot na pozemku ve vlastnictví žalobkyně). Za rozhodné pak okresní soud považoval zjištění, z jakého titulu stavěl žalovaný částečně na cizím pozemku. Zjistil, že se účastníci na výstavbě plotu dohodli, že žalobkyně byla připravena se na výstavbě také finančně podílet, žalovaný tedy nepostupoval svévolně, když svým nákladem zřídil po domluvě se žalobkyní gabionové oplocení, které slouží oběma stranám sporu. Pokud žalobkyně nesouhlasí s oplocením z důvodu odlišných představ o podobě plotu, okresní soud uzavřel, že v řízení byla prokázána dohoda účastníků o umístění plotu, nikoli o konkrétním typu plotu; tyto námitky mohou najít uplatnění v zásadě jen ve stavebním řízení. Z hlediska oprávněnosti stavby tak okresní soud akcentoval skutečnost, že účastníci se na potřebě výstavby plotu v linii původního plotu předem domluvili. Jelikož nebyli s ohledem na prokázanou víru splněny veškeré předpoklady pro nařízení odstranění stavby plotu ve smyslu § 1085 o. z., soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, proto mu bylo přiznáno právo na náhradu jeho nákladů.

5. Proti tomuto rozsudku se žalobkyně v zákonné lhůtě odvolala. Souhlasila se závěrem, že mezi oběma pozemky byl po , hodnota, let umístěn pletivový plot, který je od sebe odděloval, soud se však dostatečně nevypořádal s námitkou žalobkyně, že žalovaný bez účasti žalobkyně tento plot (z kolejnic a pletiva) svévolně odstranil a vybudoval jiné, naprosto odlišné oplocení. Pokud tedy žalovaný stále tvrdí, že jím vybudovaný plot je umístěn v linii původního plotu, není možné tuto skutečnost v současné době nijak ověřit. Fotografie, z nichž soud vycházel, nemohou jako důkaz obstát; úvahy soudu o tom, že současný plot vede v původní linii plotu, jsou pouze spekulací, kdy soud přejímá tvrzení žalovaného. Také prohlášení souseda , jméno FO, není důkazem, který by měl v této věci význam, navíc k němu soud neměl vůbec přihlížet, protože byl předložen až po koncentraci řízení. Dále žalobkyně namítala, že z fotografií je patrné, že sloupy oplocení a původní zelené branky na sebe nepřiléhaly, s těmito bylo manipulováno již v době výstavby prodloužení vodovodního řadu. Jediný, kdo tak činil, byl právě žalovaný. Žalobkyně v řízení věrohodně vysvětlila, z jakého důvodu po dobu výstavby podezdívky plotu k umístění plotu neměla námitky; v té době očekávala narození dítěte a měla zcela jiné starosti, věrohodným není ani závěr soudu o žádosti žalobkyně o vykopnutí keříku rybízu, o kterém měla mít povědomost, kde se nachází. Je zřejmé, že posunutí linie plotu o asi 52 cm je pouze v přední části plotu a s jeho pokračováním se tento rozdíl snižuje až asi na 15 cm v zadní části. Seznatelné by toto mohlo být v případě, kdy bude současně v terénu existovat linie původního plotu, ale ten byl žalovaným odstraněn. Žalobkyně zdůrazňovala, že žalovaný se sloupky manipuloval, a o jeho chování svědčí nepoctivý postup i v jiných obdobích výstavby jeho nemovitosti, kdy např. v , datum, byl již postaven jeho rodinný dům, ačkoli teprve v , datum, bylo vydáno stavební povolení a až v , datum, žalovaný nechal provést zaměření, které mělo být zajištěno před zahájením stavby; stavba nového oplocení také neodpovídá požadavkům, které byly žalovanému stanoveny ve stavebním povolení. K tomu žalobkyně dokládala důkazy, z nichž však soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. Žalobkyně popírala, že by byli o umístění plotu se žalovaným dohodnuti, byli pouze předběžně dohodnuti na tom, že do budoucna se oplocení bude realizovat, nikoli však způsobem, jakým to provedl žalovaný, tedy že posune hranici a vybuduje tam gabionové oplocení. Závěr soudu o tom, že středová linie gabionového oplocení, kterou žalovaný vytyčil dle provázku uchyceného mezi původními sloupky, svým umístěním odpovídá středové linii původního plotu, je založena pouze na domněnkách dovozovaných soudem z fotografií, které nemohou být relevantním důkazem. Žalovaná naopak jasně sdělila, že s tímto plotem nesouhlasí. Ohledně případného vydržení uváděla žalobkyně totéž, co v řízení před okresním soudem, tedy že žalovaný a jeho právní předchůdkyně drželi nemovitost po dobu asi , hodnota, , Anonymizováno, let a , hodnota, měsíců a pokud ve stejné linii držel nemovitost pan , jméno FO, , tak se nejednalo o přímého předchozího držitele; navíc podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 si držitel nesmí započítat dobu předchůdce, pokud se vydržecí doba dovršila již u tohoto předchůdce. V takovém případě musí ten, kdo uplatnil vydržení, prokázat, že sám držel právo po celou vydržecí dobu nebo že právo od svého právního předchůdce platně a účinně nabyl. Ze všech uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení, resp. aby jej změnil a žalobě vyhověl.

6. Žalovaný se k odvolání žalobkyně uvedl, že žalobkyně ve svém odvolání fakticky rekapituluje a opakuje námitky, které uváděla již před okresním soudem, přitom okresní soud provedl důkazy potřebné k posouzení věci a ostatní, které byly navrhovány, s věcí nesouvisí. To podstatné pro řízení je tak dle žalovaného pouze to, že původní oplocení bylo na místě , hodnota, let, což potvrzovala i samotná žalobkyně, dále že nové oplocení byl vystavěn na místě původního oplocení, které prochází středem současného a oplocení bylo realizováno se souhlasem žalobkyně. Nesprávné umístění plotu namítala žalobkyně až zprávou ze dne , datum, v návaznosti na geodetické zaměření. Žalovaný tedy vybudoval předmětné oplocení v dobré víře, kdy žalobkyně souhlasila s umístěním stavby, a i pro žalobkyni bylo následné zjištění o průběhu hranic překvapujícím. Účastníci se na potřebě výstavby plotu v linii původního plotu předem domluvili. Žalovaný proto navrhl potvrzení rozsudku.

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání podala osoba oprávněná a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.) přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a to z odvolatelem uplatněných odvolacích důvodů, a stejně tak i z důvodů, které v odvolání výslovně uvedeny nebyly (§ 205 odst. 2 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Soud podle § 1085 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne k tomu, zda ke zřízení stavby došlo v dobré víře.

9. Pro shrnutí odvolací soud uvádí, že okresní soud v této věci řešil tři základní otázky: 1) zda současný gabionový plot, který žalovaný vystavěl, se nachází v linii původního pletivového plotu s podezdívkou, který byl na základě nesporného tvrzení účastníků na místě již od roku , datum, , 2) zda žalovaný část pozemku p. č. , hodnota, od středové linie současného plotu směrem do pozemku žalovaného vlastní (vydržel) nebo zda jde o vlastnictví žalobkyně a 3) na základě jakého právního důvodu byla postavena část plotu, kterou žalovaný vydržet nemohl a která přesahuje na pozemek žalobkyně (cca 10 cm od středové linie plotu).

10. Odvolací soud má za to, že soud prvého stupně provedl ve věci dostatečné dokazování, důkazy řádně zhodnotil a vyvodil z nich i správný skutkový stav (§§ 120, 132 a 153 odst. 1 o. s. ř.), na závěry okresního soudu proto lze plně odkázat. Odvolací soud proto rozsudek jako správný potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení (§ 219 o. s. ř.), když pouze s ohledem na odvolací námitky zdůrazňuje a dodává následující:

11. Okresní soud ohledně linie plotu vycházel především ze závěru, že z provedeného dokazování je zřejmé, kudy vedla linie původního plotu. Měl za to, že tomuto závěru nasvědčují jednak fotografie, které účastníci založili do spisu, dále pak závěry místního ohledání a rovněž i postoj obou účastníků. V této souvislosti odvolací soud zdůrazňuje, že na vybudování nového plotu v linii původního se účastníci dohodli; žalovaný plot stavěl zhruba od , datum, do , datum, a žalobkyně po celou dobu výstavby proti umístění plotu nevznesla žádné námitky. Naopak, v , datum, , kdy podezdívka plotu na místě stála již , hodnota, měsíců, vyzývala žalovaného k okamžitému dokončení plotu s tím, že po dobu , hodnota, let „přišli o úrodu ořechů“. Je třeba zdůraznit, že to bylo v době, kdy již bylo zcela zřejmé, kudy plot povede a jaká bude jeho šířka. Jak žalobkyně, tak i její otec, který byl vlastníkem pozemku č. , hodnota, v době předchozí, se na parcele v době stavby plotu i následně pohybovali; k žádosti žalobkyně žalovaný vykopl keřík rybízu, který se nacházel v bezprostřední blízkosti původního plotu a žalobkyně by si tedy nepochybně všimla, pokud by plot byl (až o 50 cm) oproti předchozí linii posunut. Lze se ztotožnit i s úvahou okresního soudu, že nynější gabionový plot prochází v linii se třemi body v podobě tří původních sloupků, a z toho důvodu se proto musí linie plotu shodovat s linií původního plotu i v celé zbývající délce. Ke skutečnosti, že nový plot vede v linii plotu původního, rovněž podal čestné prohlášení soused , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž nelze souhlasit s námitkami žalobkyně, že tento důkaz byl předložen až po koncentraci řízení. Řízení sice bylo zkoncentrováno, ale poté navštívili účastníci mediátora a následně, kdy bylo zjištěno, že mediace neměla žádných účinků, před nařízením jednání vyzvala soudkyně účastníky k doplnění důkazů ve smyslu § 118a o. s. ř. Na základě toho žalovaný, kterému se tak otevřela možnost navrhovat další důkazy (§ 118b odst. 1 poslední věta o. s. ř.), navrhl mj. provedení důkazu čestným prohlášením , tituly před jménem, , jméno FO, . Z procesního hlediska proto není postupu okresního soudu co vytknout.

12. Jeví se nepravděpodobným, že by žalovaný svévolně upravoval pozici plotu za situace, kdy jej původně stavěl po dohodě a součinnosti se žalobkyní; tomu ani nenasvědčuje žádný z provedených důkazů. Rovněž tak nelze dovodit, že žalovaný se sloupky původního plotu (které sloužily okresnímu soudu k dodatečnému odvození linie původního plotu) jakkoli manipuloval, tedy že je posouval, případně otáčel, jak tvrdila žalobkyně. Z e-mailové komunikace účastníků a dalších provedených důkazů tedy okresní soud správně dovodil, že na umístění stavby plotu byli účastníci dohodnuti; tato dohoda byla občanskoprávním titulem ke stavbě předmětného plotu. Proti umístění plotu žalobkyně začala brojit až poté, kdy již byl dokončen, a to na základě geodetického zaměření, jehož výsledky s překvapením sdělovala žalovanému. Z celého průběhu řízení (včetně vyjádření v průběhu odvolacího řízení) navíc plyne, že impulsem k podání žaloby bylo nikoli umístění plotu, ale skutečnost, že plot je gabionový, tedy výrazně mohutnější a prostorově výraznější než předchozí plot pletivový. Přesto však žalobkyni v době, kdy byla postavena nová podezdívka, muselo být zřejmé, jaký plot hodlá žalobce dále vystavět (bylo jí sděleno, že se jedná o plot gabionový, ona později tvrdila, že nevěděla, co to znamená), tedy že plot bude v šíři podezdívky vystavěn do výšky. Skutečnost, že v té době už se žalovaný odchýlil od vydaného stavebního povolení, pokud jde o podobu plotu, žalovaný nesporoval, avšak tato skutečnost může mít význam pouze ve veřejném právu (ve stavebním řízení), nikoli v aktuálním řízení o odstranění stavby.

13. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem okresního soudu, že žalovaný vystavěl nový plot v linii původního plotu. Plotem vymezený stav užívání obou pozemků trvá již od roku , hodnota, , avšak neodpovídá zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaný drží svůj pozemek (ohraničený plotem) od roku , hodnota, , předtím od roku , hodnota, nemovitost tímto způsobem držela jeho právní předchůdkyně a ještě předtím, od roku , hodnota, , , jméno FO, . Odvolací soud považuje za správný závěr okresního soudu v tom, že držel-li žalovaný spolu s předchozími vlastníky připlocenou část pozemku po dobu minimálně 20 let, pak se stal vlastníkem na základě mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. Žalobkyně namítala, že judikatura Nejvyššího soudu vychází ze závěru, že pokud podmínky pro vydržení splnil již právní předchůdce držitele, pak si držitel nemůže započítat jeho vydržecí dobu, ale vydržel již jeho předchůdce. K tomu odvolací soud dodává, že i závěr týkající se této otázky, jak je odůvodněn v napadeném rozsudku, považuje odvolací soud za správný, když okresní soud dovodil, že podmínky řádného vydržení pozemku , jméno FO, nebyly zjišťovány; i kdyby však tento skutečně sám předmětnou část pozemku vydržel, pak by žalobkyně nemohla být aktivně věcně legitimována k podání žaloby, protože ona by vlastníkem této části pozemku (z důvodu vydržení , jméno FO, ) nemohla být.

14. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že jelikož hranice pozemků žalobkyně a žalovaného vede středovou linií gabionového plotu, pak polovina tohoto plotu, která přesahuje ve směru k pozemku žalobkyně, nemůže být ve vlastnictví žalovaného ani z důvodu vydržení, nýbrž se nachází na pozemku žalobkyně. Zde však odvolací soud opětovně připomíná, že občanskoprávním titulem pro stavbu plotu byla dohoda účastníků, tedy žalobkyně umožnila žalovanému, aby stavěl z části (v šíři cca 10 cm) na jejím pozemku, a dokonce byla připravena se na výstavbě plotu finančně podílet (byť v tomto směru nakonec změnila v průběhu výstavby názor), přičemž, jak uvedeno výše, gabionová konstrukce je pouze prodloužením šířky podezdívky směrem do prostoru (do výšky). Existenci občanskoprávního titulu ke stavbě na cizím pozemku pak je nutné zkoumat k okamžiku jeho vzniku (zde dohody), je-li následně odvolán, nemá to vliv na hodnocení oprávněnosti stavby. Nesouhlasí-li žalobkyně nyní toliko s gabionovým provedením plotu, když na umístění stavby se účastníci dohodli, nelze tuto otázku řešit v rámci odstranění stavby (stavba je dána šířkou podezdívky), nýbrž příslušnými postupy ve stavebním řízení.

15. I odvolací soud tak dospěl k závěru, že předmětný plot, jehož odstranění se žalobkyně domáhá, není neoprávněnou stavbou. I kdyby snad tento závěr neobstál, je zřejmé, že žalovaný plot stavěl v dobré víře a stejně tak v dobré víře užíval on i jeho předchůdci i část sousedního pozemku; nebyly tedy splněny veškeré předpoklady pro nařízení odstranění stavby plotu dle § 1085 o. z. Nadto by bylo s ohledem na minimální přesah stavby na pozemek žalobkyně odstranění plotu neúčelné a bylo by třeba tuto situaci případně řešit dle ust. § 1087 o. z.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl i v odvolacím řízení plně úspěšný. Vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů, které mu v souvislosti s odvolacím řízením vznikly a které tvoří náhrada za dva úkony právní služby – vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu. U prvního úkonu (před novelou § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a. t.“) činila odměna , částka, , u druhého úkonu (proveden již po novele) činí odměna , částka, . Ke každému z úkonů právní služby dále náleží náhrada hotových výdajů , částka, (před novelou) a , částka, (po novele) podle § 13 odst. 1, 4 a. t. Celkové náklady žalovaného v odvolacím řízení tedy činily celkem , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ).

17. Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř, Anonymizováno