21 C 101/2023

Plný text

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně . Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o odstranění stavby

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném, aby na své náklady odstranil stavbu oplocení postavenou na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, do třiceti dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 18 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost odstranit na své náklady stavbu oplocení postavenou na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, a obci , adresa, . V žalobě tvrdila, že je vlastníkem tohoto pozemku (p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), žalovaný je vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v témže katastrálním území. Žalovaný bez jakéhokoli oprávnění nebo souhlasu vybudoval v průběhu roku 2021 na části pozemku žalobkyně gabionové oplocení, toto oplocení neodstranil ani po výzvě žalobkyně. Jelikož žalovaný nedisponuje právním titulem k užívání pozemku a stavba nebyla odstraněna, je žalobkyně nucena domáhat se odstranění soudní cestou. Žalobkyně k námitkám žalovaného předně uváděla, že současné umístění plotu probíhá v jiné linii, než jak byl umístěn plot původní. Dále poukázala na to, že žalovaný nemohl pozemek, na kterém oplocení stojí, řádně vydržet. Pro případ, že by část pozemku vydržel již právní předchůdce žalovaného, nedošlo k platnému převodu vlastnického práva na žalovaného (k tomu pak žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. , spisová značka, , a ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. , spisová značka, ).

2. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout. Uvedl, že se stal vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, na základě kupní smlouvy ze dne 15. 11. 2018 uzavřené s prodávajícími , jméno FO, a , jméno FO, a že v době nabytí vlastnického práva byl pozemek oplocen. Prodávající nabyly pozemek po svém otci , jméno FO, , který zemřel dne 21. 9. 2015. , jméno FO, byl vlastníkem a uživatelem pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dříve p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) nepřetržitě od roku 1955, kdy pozemek nabyl smlouvou trhovou ze dne 24. 3. 1955. Žalovaný, jakož i předchozí majitelé, užívali pozemek v rozsahu, jak byl oplocen drátěným oplocením. Rovněž ze strany vlastníků pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl tento stav akceptován. Nejen účastníci tohoto řízení, ale i jejich právní předchůdci měli za to, že hranice mezi pozemkem p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jsou dány tímto oplocením. Žalovaný postavil oplocení na místě původního plotu, pouze došlo vzhledem k typu plotu (gabionový plot) k jeho symetrickému rozšíření na obě strany. Žalovaný byl v dobré víře, že je vlastníkem pozemku v rozsahu, jak byl oplocen původními vlastníky. Výstavba oplocení probíhala se souhlasem žalobkyně. Žalobkyně navíc po dobu výstavby nijak nesporovala umístění plotu. Až do roku 2022, kdy došlo k zaměření stavby, neměla žalobkyně pochybnosti o tom, že hranice pozemků p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, odpovídá hranici původního drátěného oplocení.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Ze smlouvy trhové ze dne 24. 3. 1955 a k ní připojeného geometrického plánu soud zjistil, že , jméno FO, a , jméno FO, jako prodávající prodali , jméno FO, jako kupujícímu od pozemkové parcely č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, oddělený pozemkový dílec označený v geometrickém plánu ze dne 1. 12. 1954 písmenem „t“ o výměře 600 m2, tj. parcelu p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (v současnosti parcela p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

5. Z usnesení notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 10. 2. 2016, č.j. , spisová značka, , pověřené k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , zemřelém dne 21. 9. 2015, soud zjistil, že pozůstalé dcery , jméno FO, a , jméno FO, nabyly rovným dílem, tj. každá ideální ½, pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada) se všemi součástmi a příslušenstvím, zapsanou na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, .

6. Z kupní smlouvy, uzavřené mezi , jméno FO, a , jméno FO, jakožto prodávajícími a žalovaným jakožto kupujícím dne 15. 11. 2018, soud zjistil, že prodávající prodali pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 601 m2(zahrada) se všemi součástmi a příslušenstvím za dohodnutou kupní cenu žalovanému.

7. Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, soud zjistil, že ve prospěch žalovaného je evidováno v katastru nemovitostí vlastnické právo k pozemku st. p. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 201 m2, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a dále k pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (zahrada) o výměře 400 m2, a to s právními účinky zápisu ke dni 27. 11. 2018.

8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ve prospěch žalobkyně je evidováno vlastnické právo k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, .

9. Z čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že pan , jméno FO, – označený jako starousedlík žijící v sousední nemovitosti na adrese , adresa, /, Anonymizováno, – čestně prohlašuje, že plot mezi původními majiteli pozemků p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (p. , jméno FO, ) a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (p. , jméno FO, ) byl na místě od roku 1958 až do doby, než byl nahrazen novým gabionovým plotem. K čestnému prohlášení jsou přiloženy dvě fotografie původního plotu z pletiva. Původní plot z pletiva a původní vstupní brána na pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je patrná též na zobrazení , adresa, na portálu www.google.com/maps (viz fotografie na č.l. 141 spisu).

10. Z SMS komunikace mezi účastníky řízení soud zjistil, že žalobkyně se dne 11. 8. 2020 dotazovala žalovaného na možnost vykopnutí rybízu a vína, které se nachází podél plotu. Žalovaný přislíbil realizaci s tím, že má bagr půjčený jen na dopoledne. Dne 11. 11. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžitému zaplocení pozemku s odůvodněním, že žalovaný na plot spěchal a toho času je pozemek již 3 měsíce otevřený. Dále zmínila, že v důsledku toho přišli o celou úrodu ořechů. Dne 28. 5. 2021 žalobkyně informovala žalovaného, že by zaplatila svým podílem plot, ale na tomto typu plotu nebyli domluveni. Dále žalovanému sdělovala, že postavil jinými slovy zeď, která je přímo proti povolení a , právnická osoba, žádné výjimky nedává.

11. Z e-mailové zprávy žalobkyně ze dne 7. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně informuje žalovaného o tom, že na plotu, na kterém se měla finančně podílet, se podílet nebude. Žalovanému vytýká, že nedodržel to, na čem se dohodli, a dále že nerespektuje rozhodnutí o stavebním povolení. Žalobkyně cituje část rozhodnutí, dle kterého má být oplocení pozemku v záplavovém území provedeno jako maximálně průtočné a bez podezdívky (resp. s podezdívkou v délce 5,5 m při hranici s pozemkem p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

12. Z fotodokumentace zachycující poměry na pozemcích p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a rovněž proces výstavby gabionového oplocení soud zjistil následující:- z fotografií č. , hodnota, -3 (přílohová obálka) vyplývá, že pozemek žalovaného byl původně oplocen drátěným plotem s patkami- z fotografií č. , hodnota, , 3 (přílohová obálka) a fotografií na čl. 140-141 spisu vyplývá, že na hranici mezi pozemkem žalovaného a pozemkem p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (pozemek města , adresa, ) se původně nacházela zelená branka umožňující vstup na pozemek žalovaného; branka byla umístěna kolmo k původnímu drátěnému plotu stojícímu mezi pozemky žalobkyně a žalovaného- z fotografie č. , hodnota, (přílohová obálka) vyplývá, že linie nového gabionového plotu byla vytyčena dle provázku zachyceného k prvnímu sloupku původního plotu; z fotografie dále vyplývá, že první sloupek těsně přiléhá k zelenému sloupku, na němž byla uchycena původní branka plotu- z fotografií na čl. 123, čl. 135-137 spisu vyplývá, že uprostřed gabionového plotu se v zadní části, tj. vzdálenější od přístupové komunikace, nachází dva původní sloupky; pozice obou sloupků je uprostřed plotu, tedy vzdálenost hranice plotu od sloupků činí na každou stranu asi 10 cm13. Při místním šetření uskutečněném dne 13. 12. 2023 nebylo možno ověřit, kudy vedla linie původního plotu, když původní sloupky nebyly, krom posledního sloupku, odhaleny. Účastníci řízení učinili nesporným, že poslední sloupek plotu (nacházející se vedle kůlny) je původní a nikdo s ním nehýbal. Dále učinili nesporným, že původní plot nebyl zachycen za sloupek městského oplocení.

14. Z e-mailové zprávy žalobkyně ze dne 30. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně e-mailem informovala žalovaného ohledně hranice pozemku poté, co byla zaměřena geodetem, konkrétně uvedla: „bohužel jsem nečekaně zjistila nemilou situaci a to, že hranice s Vaší stranou jsou nesprávné, a nejen Váš plot tudíž leží na mém pozemku…“15. Z e-mailové zprávy žalovaného ze dne 30. 3. 2022 soud zjistil, že v návaznosti na předchozí zprávu žalobkyně uvedl, že jde pro něj o novou informaci, neboť vycházel ze zaměření geodetem při jeho stavbě a hlavně se vycházelo ze stávajícího oplocení.

16. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, dne 7. 6. 2022, soud zjistil, že gabionové oplocení stojí na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Soud dále zjistil, že linie oplocení není rovnoběžná s hranicí pozemků p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - v severní části (lomový bod č. , hodnota, -, Anonymizováno, ) je plot od hranice vzdálen 52 cm a směrem k druhé straně plotu se odsazení průběžně zmenšuje. Přesný údaj o vzdálenosti oplocení od hranice pozemku uvedeno nebylo.

17. Z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 22. 9. 2022 soud zjistil, že Magistrát města , adresa, – odbor stavební, provedl k podnětu žalobkyně kontrolní prohlídku z důvodu pochybností o správném umístění novostavby rodinného domu na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a její vzdálenosti od hranice pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Na místě byla změřena vzdálenost rodinného domu od oplocení 2,88 m, přičemž dle vytyčovacího protokolu měla vzdálenost činit 2,56 m. Kontrolou byl zjištěn nesoulad stavby oplocení se stavebním povolení – nedostatečná průtočnost, nesprávná výška oplocení.

18. Z e-mailové zprávy žalobkyně ze dne 13. 9. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k odstranění plotu jako neoprávněné stavby z jejího pozemku do 31. 12. 2022.

19. Z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k odstranění gabionového plotu, a to nejpozději do 30. 4. 2023.

20. Z odpovědi na tuto výzvu ze dne 20. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce nárok žalobkyně odmítl s poukazem na to, že byly splněny zákonné předpoklady pro vydržení vlastnického práva.

21. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 123 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“/).

22. Soud se v prvé řadě zabýval způsobem užívání pozemku dnes označeného jako parcela p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dříve p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Předloženými smlouvami a usnesením o potvrzení nabytí dědictví bylo prokázáno, kdo ve vztahu k pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vykonával vlastnická práva. Žalobkyně učinila při jednání dne 19. 6. 2024 nesporným, že původní pletivový plot byl umístěn na místě desítky let, a tato skutečnost dále vyplynula i z čestného prohlášení souseda , jméno FO, . Soud tak má za prokázané, že pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl užíván žalovaným, jakož i předchozími vlastníky (, jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ), v rozsahu vytyčeném původním drátěným plotem.

23. Pokud jde o spornou linii výstavby nového oplocení, vycházel soud především (avšak nikoli výlučně) z fotografií založených ve spise. Jak již bylo výše uvedeno, způsob vytyčení linie nového plotu je patrný z fotografie č. , hodnota, přílohové obálky. Na fotografii lze vidět provázek uchycený ke sloupku, který je prvním sloupkem původního drátěného plotu. Podstatné je, že k tomuto sloupku těsně přiléhá původní zelený sloupek, který nesl branku. Sloupek, k němuž je provázek uchycen, přitom zjevně není sloupkem plotu nacházejícím se na pozemku města, což je patrné z fotografie č. , hodnota, přílohové obálky, kde jsou zachyceny dva tyto sloupky spolu s dalším, který je vytažený ze země (patrně z důvodu práce na kanalizaci). Tuto skutečnost soud uvádí s ohledem na tvrzení žalobkyně, že se sloupkem na pozemku města, za který žalovaný „zahákl“ plot, se opakovaně manipulovalo. Detail začátku gabionového plotu, který je již ve fázi budování podezdívky, ukazuje fotografie č. , hodnota, přílohové obálky – první sloupek původního plotu je zabudován do vznikajícího plotu.

24. Soud dále poukazuje na fotografie založené na čl. 123 a čl. 135-137 spisu, na níž jsou vidět dva sloupky původního plotu zabudované v zadní části gabionového oplocení (čl. 123) tak, že sloupky jsou v jeho středu, kdy na každou stranu plotu lze změřit vzdálenost cca 10 cm (čl. 135-137). Pokud jde o sloupek umístěný v této části zcela na konci (vedle kůlny), nebylo mezi stranami sporu o tom, že tento sloupek je původní a nebylo s ním manipulováno. Tato zjištění pak vedla soud k úvaze, že pokud gabionový plot (resp. jeho středová linie) prochází třemi body v podobě 3 původních sloupků umístěných v zadní části tohoto oplocení, nutně se musí linie plotu shodovat s linií původního plotu v celé zbývající délce.

25. Z hlediska toho, zda byla původní linie plotu posunuta či nikoli, považuje soud za významnou rovněž skutečnost, že žádné relevantní námitky nebyly ze strany žalobkyně vzneseny po celou dobu výstavby nového plotu. Z předložené komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalobkyně nesouhlasila s tím, o jaký typ plotu se jedná, respektive že nejsou dodrženy podmínky uvedené ve stavebním povolení (viz sms zpráva ze dne 28. 5. 2021 a e-mailová zpráva ze dne 7. 12. 2020). Žalobkyně ničeho nenamítala proti umístění plotu, a to až do března 2022, kdy po geodetickém zaměření „nečekaně zjistila“, že plot je umístěn na jejím pozemku. Pokud žalobkyně uváděla, že s manželem sdělovali výhrady týkající se umístění plotu ještě před jeho dokončením, konstatuje soud, že toto zůstalo v rovině neprokázaného tvrzení.

26. Na druhé straně pak žalobkyně při jednání dne 19. 6. 2024 uváděla, že ani nemohla proti plotu jakkoli brojit, neboť laik není schopen posoudit posunutí hranice o řádově desítky centimetrů. Tomuto názoru však nelze, s ohledem na dále popsané konkrétní okolnosti, přisvědčit. Pokud jde o prostor v blízkosti původního oplocení, je z fotografií patrné, že se zde nachází mj. keřík rybízu (dle fotografie na č. , hodnota, přílohové obálky ve vzdálenosti několika desítek centimetrů od plotu). Konkrétní poměry tohoto pozemku znala nepochybně nejen žalobkyně, ale i její otec, jakožto předchozí vlastník pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Oběma muselo být dobře známo i umístění rybízu vůči plotu, neboť žalobkyně žádala žalovaného o jeho vykopnutí. K tomu později došlo a rybíz si převzal otec žalobkyně. Soud je přesvědčen o tom, že za daných okolností by posunutí hranice plotu (až o 50 cm) pozornosti žalobkyně, případně jejího otce, nemělo uniknout.

27. Pokud žalobkyně namítala, že byla na rizikovém těhotenství a nemohla kontrolovat výstavbu plotu, připomíná soud, že stavba plotu probíhala od jara 2020 až do jara 2021.Na místě samém se navíc pohyboval, jak již výše uvedeno, i otec žalobkyně znalý místních poměrů. Je třeba poukázat na to, že sama žalobkyně žádala žalovaného sms zprávou z listopadu 2020 o okamžité zaplocení pozemku. Tedy v době, kdy již byla hotova podezdívka plotu a kdy již bylo zcela zřejmé, kudy plot povede a jaká bude jeho hloubka, resp. šířka. Žalovaný rovněž zdůvodnil, proč byl první sloupek otočen o 90 stupňů, přičemž soud neměl v kontextu již učiněných zjištění důvod pochybovat o pravdivosti takového vyjádření. Z provedených důkazů totiž nikterak nevyplynulo, že by měl žalovaný (nepoctivě) manipulovat se sloupky ve snaze posunout oplocení. Naopak soud považoval předloženou fotodokumentaci za dostatečně vypovídající a ve spojení s dalšími zjištěními měl za prokázané, že linie původního drátěného oplocení prochází středem nového gabionového oplocení.

28. Z komunikace mezi účastníky (zejména z e-mailové zprávy ze dne 7. 12. 2020 a sms zprávy ze dne 28. 5. 2021) má soud za prokázané, že na umístění (výstavbě) plotu byli účastníci řízení předem ústně dohodnuti. Žalovaný se odchýlil od vydaného stavebního povolení, když nesplnil limity týkající se výšky a průtočnosti plotu stanovené pro záplavové území (viz protokol z kontrolní prohlídky ze dne 22. 9. 2022). Dále má soud za prokázané, že nesprávné umístění plotu namítla žalobkyně vůči žalovanému až zprávou ze dne 30. 3. 2022 v návaznosti na geodetické zaměření.

29. Soud provedl sice i další listinné důkazy (smlouva o připojení na vodovodní řad a kanalizaci a o příspěvku na vybudování kanalizační přípojky ze dne 19. 7. 2020, přípis Statutárního města , adresa, , odboru správy majetku města, ze dne 19. 3. 2024, výzva Statutárního města , adresa, , odboru správy majetku města, ze dne 7. 5. 2024), avšak neučinil z nich žádná relevantní skutková zjištění, neboť se netýkaly hranice mezi pozemky žalovaného a žalobkyně, ale zaplocení části pozemku ve vlastnictví města – pozemkové parcely p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

30. Soud pak neprovedl žalovaným navržené důkazy spočívající ve výslechu manželky žalovaného, pozůstalých dcer po , jméno FO, , manžela , jméno FO, , sousedů , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, a zástupce realitní kanceláře, , tituly před jménem, , právnická osoba, . Tyto výslechy považoval soud nadbytečné s ohledem na dosavadní zjištění, kdy strany nečinily sporným existenci původního drátěného plotu.

31. O skutkovém stavu věci učinil soud závěr, že žalovaný v období od jara 2020 do jara 2021 vybudoval na místě původního drátěného plotu nové gabionové oplocení. Středová linie gabionového oplocení, kterou žalovaný vytyčil dle provázku uchyceného mezi původními sloupky, svým umístěním odpovídá středové linii původního plotu, který byl beze změny na místě po dobu desítek let. Žalovaný se s žalobkyní dohodl na výstavbě nového oplocení. Žalobkyně v průběhu realizace nového oplocení nenamítala jeho nesprávné umístění. Námitky žalobkyně směřovaly proti vizuální podobě plotu a týkaly se též neplnění podmínek uvedených ve stavebním povolení. Skutečnost, že plot je umístěn na pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vyšla najevo až v březnu 2022, kdy bylo provedeno geodetické zaměření.

32. Při právním posouzení věci vycházel soud především z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

33. Podle § 1085 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

34. Dle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

35. Dle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

36. Dle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

37. Předtím, než se soud mohl zabývat naplněním předpokladů pro žalobkyní požadované nařízení odstranění stavby ve smyslu § 1085 o.z., posuzoval soud jako předběžnou otázku průběh hranice mezi pozemkem p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pozemkem p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

38. Vyšel z učiněných zjištění, že pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dříve označený jako pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) byl po dobu desítek let užíván v rozsahu vytyčeném původním plotem a že nyní je v totožné linii vybudován nový gabionový plot. Tento stav trvá od roku 1955 do současnosti. Jde přitom o faktický stav, který neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí, neboť žalovaným fakticky užívaný pozemek zahrnuje nejen pozemkovou parcelu p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ale rovněž i část sousední pozemkové parcely p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „připlocená část pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, “). Po převodu vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne 15. 11. 2018 se žalovaný stal držitelem i připlocené části pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

39. Držbou je třeba rozumět faktické (nikoliv nezbytně i právní) panství nad věcí s vůlí nakládat s věcí jako vlastní. Právo poskytuje držbě jako faktickému stavu ochranu (§ 1003 až 1008 o. z.), která je koncipována jako ochrana pokojného stavu. Držba je rovněž základním předpokladem pro vydržení práva, kdy dochází ke sjednocení faktického stavu – kvalifikované nevlastnické držby cizí věci a uplynutí zákonem stanovené doby. Zásadní funkcí vydržení je nabytí vlastnického práva a definitivní odstranění nejistoty ohledně tohoto majetkového práva (Komentář k občanskému zákoníku. WoltersKluwer – dostupné online /ASPI/).

40. Soud dále konstatuje, že dle předcházející právní úpravy se oprávněný držitel stal vlastníkem movité věci, měl-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, a pokud jde o nemovitost, měl-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let (§ 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Zákon č. 89/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2014 nově zavedl institut tzv. mimořádného vydržení, u něhož se do popředí dostává výjimečně dlouhá doba, po kterou držba vlastnického práva trvá. Důvodová zpráva dále uvádí, že s pomocí mimořádného vydržení lze poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu.

41. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný se stal vlastníkem připlocené části pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z důvodu vydržení. Soud má za to, že byly splněny podmínky mimořádného vydržení dle § 1095 o. z., neboť žalovaný drží připlocenou část pozemku p.č. 957/112 po dobu zákonem vyžadovanou (20 let), když tuto dobu spolu s předešlými vlastníky, jejichž držba se žalovanému započítává, navíc výrazně přesahuje. Na újmu vydržení pak s ohledem na celkovou dobu faktického ovládání není skutečnost, že žalovaný nedokáže prokázat právní důvod užívání, neboť podstatou mimořádného vydržení není (na rozdíl od řádného vydržení) poctivost držby ve smyslu § 992 o. z., resp. oprávněnost ve smyslu předchozí právní úpravy. Rovněž lze vyloučit nepoctivý úmysl žalovaného, který začal užívat koupený pozemek přirozeně v takovém rozsahu, jak byl oplocen, když proti tomu nebylo ze strany vlastníka sousedního pozemku ničeho namítáno. Žalovaný tak nabyl za podmínek přechodného ustanovení § 3066 o. z. vlastnické právo pět let po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., tj. k 1. 1. 2019. Závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. , spisová značka, , na které odkazovala žalobkyně, se tak v dané věci neuplatní, neboť k dobré víře , jméno FO, (resp. oprávněnosti jeho držby ve smyslu § 134 zákona č. 40/1964 Sb.), která by byla předpokladem vydržení řádného, se dokazování nevedlo. K mimořádnému vydržení vlastnického práva přitom nemohlo vzhledem k úpravě ustanovení § 3066 o.z. dojít přede dnem 1. 1. 2019, žalovaný byl držitelem pozemku již od 27. 11. 2018.

42. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že plot stojí svojí polovinou na pozemku ve vlastnictví žalovaného a druhou polovinou na pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Pro úplnost soud uvádí, že i pokud by soud uzavřel, že vlastnické právo k připlocenému pozemku vydržel již právní předchůdce žalovaného pan , jméno FO, , nebylo by postavení žalobkyně v tomto sporu znatelně odlišné – ani v takovém případě by totiž žalobkyně nemohla být považována za vlastníka připlocené části pozemku, na které stojí polovina gabionového plotu.

43. Za daných okolností pak považoval soud za rozhodné, na základě jakého titulu stavěl žalovaný (částečně) na cizím pozemku. Soud zjistil, že účastníci se na výstavbě plotu dohodli a že žalobkyně byla připravena se na výstavbě také finančně podílet. Z pohledu soudu je tedy dostatečně odůvodněn závěr, že žalovaný nepostupoval svévolně, když svým nákladem zřídil po domluvě s žalobkyní gabionové oplocení, které obecně vzato slouží nejen žalovanému, ale i žalobkyni. Pokud žalobkyně nesouhlasí s oplocením z důvodu odlišných představ o podobě plotu, uvádí soud, že v řízení byla prokázána dohoda účastníků o umístění plotu, nikoli o konkrétním typu plotu. Pokud namítá nedodržení podmínek stavebního povolení, konstatuje soud dále, že tyto námitky mohou najít uplatnění v zásadě jen ve stavebním řízení, a nikoli v tomto řízení, kde soud posuzuje zřízení stavby z hlediska soukromoprávního – tedy pouze z toho pohledu, zda má osoba oprávnění stavebně využít cizí pozemek.

44. Soud uzavírá, že ač mezi účastníky nebyla uzavřena konkrétní smlouva o společné výstavbě plotu (zahrnující údaje o konkrétním technickém a vizuálním řešení, náklady stavby apod.), z hlediska oprávněnosti stavby akcentuje skutečnost, že účastníci se na potřebě výstavby plotu v linii původního plotu předem domluvili. V této souvislosti soud opětovně poukazuje také na zprávu žalobkyně ze dne 11. 11. 2020, kterou požadovala po žalovaném zaplocení pozemku. Vzhledem k těmto důvodům soud dovodil dobrou víru žalovaného k výstavbě plotu, který zasahuje svojí polovinou na pozemek žalobkyně.

45. S ohledem na prokázanou dobrou víru je na místě závěr, že nebyly splněny veškeré předpoklady pro nařízení odstranění stavby plotu ve smyslu § 1085 o. z. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

46. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti neúspěšné žalobkyni. Náklady žalovaného spočívají v odměně advokátky, jejíž výši určil soud postupem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Při tarifní hodnotě sporu 10 000 Kč, vycházející z ust. § 9 odst. 1 AT, činí mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 1 500 Kč. Advokátka žalovaného učinila v řízení tyto úkony právní služby– 1x příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ AT), 3x vyjádření ve věci 26. 6. 2023, ze dne 4. 12. 2023 a ze dne 17. 6. 2024 (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT), 1x účast na místním šetření (§ 11 odst. 1 písm. g/ AT), 4x účast na jednání (dne 27. 9. 2023, dne 8. 11. 2023 v délce přesahující dvě hodiny /tj. 2 úkony/, dne 19. 6. 2024 - § 11 odst. 1 písm. g/ AT), 1x písemný závěrečný návrh (§ 11 odst. 1 písm. d/ AT) – odměna advokátky proto činí 15 000 Kč (tj. 10 úkonů x 1 500 Kč).Ke každému úkonu právní služby náleží advokátce náhrada hotových výdajů v paušální částce po 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 4 AT, tj. 3 000 Kč. Náklady žalovaného tak činí celkem 18 000 Kč a jsou splatné k rukám zástupce žalovaného podle § 149 o. s. ř.

47. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.