19 Co 259/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Fifky a soudkyň JUDr. Ireny Šolínové a Mgr. Martiny Nyplové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně . Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem advokát sídlem Adresa advokáta o stanovení výživného o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 6. května 2025 č. j. 10 C 173/2024-126

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I potvrzuje v části, kde bylo žalovanému uloženo platit žalobkyni od , datum, výživné ve výši , částka, měsíčně, splatné vždy do 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně.

II. Ve zbývající části výroku I, kde se žalobkyně domáhala dalšího výživného ve výši , částka, měsíčně, se rozsudek okresního soudu mění tak, že žaloba se zamítá.

III. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení před okresním soudem ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalobkyně.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení před krajským soudem ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Výše zmíněným rozsudkem uložil okresní soud žalovanému platit žalobkyni od , datum, výživné ve výši , částka, měsíčně, splatné vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně. Tím byl změněn rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve výroku II (výrok I). V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému placení výživného od , datum, také v další částce , částka, měsíčně, byla žaloba zamítnuta (výrok II). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužné výživné za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok III), a dále povinnost nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , číslo, % nákladů řízení, konkrétně částku , částka, (výrok IV).

2. Z rozsudku plyne, že žalobkyně se od , datum, domáhala po žalovaném výživného ve výši , částka, měsíčně s tím, že řádně pokračuje v navazujícím studiu. Žalovaný tvrdil, že jeho vyživovací povinnost vůči žalobkyni zanikla, když potřetí absolvuje stejný stupeň vzdělávání a je schopna sama se živit, a dále, že neúspěch předchozího studia si zavinila sama; navíc by případné přiznání výživného odporovalo dobrým mravům, jelikož žalobkyně vztah s otcem omezila toliko na své finanční zajištění. Soud námitkám žalovaného nepřitakal. Dovodil naopak, že žalobkyně si zvyšuje kvalifikaci maturitním studiem po ukončeném učebním oboru, přičemž tematicky i obsahově spolu oba obory úzce souvisejí, což se projevuje i v tom, že žalobkyně i s ohledem na kvalitní studijní výsledky učebního oboru byla přijata rovnou do 2. ročníku maturitního oboru. Navíc je notorietou, že uplatnění absolventů s odborným maturitním oborem je širší a také je zpravidla vyšší jejich finanční ohodnocení. Okresní soud připustil, že v letech , datum, žalobkyně neúspěšně studovala maturitní obor Cestovní ruch, když první ročník opakovala a ve druhém ročníku byla nucena studium pro neuspokojivé studijní výsledky ukončit; tedy po tři školní roky její snaha o dosažení tohoto stupně vzdělání vyšla vniveč. Zároveň dovodil, že na této situaci měl svůj významný podíl zdravotní stav žalobkyně, která se od , datum, léčila pro diagnózu , název, ), přičemž počáteční stav je zachycen v době neuspokojivé situace v rodině a rozvodu manželství rodičů žalobkyně; vinu na tom tedy nese i žalovaný, žalobkyně však rozhodně nikoliv. Soud zdůraznil, že ve školním roce , datum, téměř v průběhu celého 2. ročníku neukončeného studia žalobkyně probíhala distanční výuka, která přinesla řadě studentů významné psychické problémy a nelze se tedy divit, že žalobkyně ji s ohledem na své onemocnění špatně zvládala, přičemž ještě na , datum, řešila svůj psychický stav online konzultacemi. Opakování 1. ročníku maturitního studia Cestovní ruch lze tedy ponejvíce přičíst na vrub jejímu zdravotnímu (psychickému) stavu a nezbytnosti jejího léčení; neúspěch žalobkyně při studiu 2. ročníku v „covidovém roce“ , datum, lze pak dle soudu ještě tolerovat a tzv. žalobkyni odpustit. K tomu soud zdůraznil, že žalobkyně následně absolvovala učební obor v řádném čase a s výbornými výsledky a také v současné době při studiu maturitního oboru Strojírenství jsou její výsledky vynikající. Soud zároveň zohlednil, že žalobkyně se odstěhovala k příteli až koncem , datum, , po nabytí zletilosti, tedy více než 2/3 školního roku strávila v rodinném prostředí, ze kterého se stresující porozvodové dohady rodičů rekrutovaly. S ohledem na uvedené proto okresní soud dospěl k závěru, že lze současné maturitní studium žalobkyně zohlednit jako kontinuální průběh přípravy na výkon povolání ve vyšším stupni vzdělání, než je absolvovaný učební obor. Uzavřel, že žalobkyně není dosud schopna se sama živit, proto k ní má žalovaný nadále trvající vyživovací povinnost, která nezanikla. Při stanovení výše výživného vycházel soud ve smyslu § 913 o. z. z výdělku žalovaného , částka, a jedné vyživovací povinnosti; výživné by tedy mohlo činit až , částka, . S ohledem na délku studia a věk žalobkyně však považoval soud za spravedlivé po ní požadovat, aby si část prostředků na svou obživu a uspokojování svých potřeb obstarala sama, čehož je z brigád zjevně schopna. Při zohlednění denního studia a únavy žalobkyně z brigád dospěl k výživnému v částce , částka, měsíčně, ve zbytku část žaloby o dalších , částka, zamítl. Zároveň dovodil, že neblahou situaci mezi účastníky nezpůsobila jednostranně žalobkyně, když asi týden před podáním žaloby žalovaného informovala o přijetí ke studiu, přesto žalovaný žádné výživné neplatil až do vydání předběžného opatření. Dluh na výživném vypočetl na , částka, . O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobkyně měla úspěch jen částečný, co do rozsahu , číslo, %. Má proto právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu , číslo, % (, číslo, ), tedy , částka, .

3. Proti tomuto rozsudku se žalovaný v zákonné lhůtě odvolal, a to konkrétně do výroků I, III a IV. Opakovaně vyjádřil přesvědčení, že jeho vyživovací povinnost k žalobkyni již netrvá, resp. že je při určení její výše nezbytné případně zohlednit „promarněné“ roky studia žalobkyně na škole stejného stupně minimálně v trvání jednoho školního roku, k čemuž došlo zaviněním žalobkyně. Žalovaný trval na tom, že žalobkyně v době studia oboru Cestovní ruch žádné psychické problémy neměla, naopak toto studium ve 2. ročníku zcela a o své vlastní vůli zanedbala, když se odstěhovala ihned po dovršení 18 let ke svému příteli, o čemž svědčí právě nedostatečná známka hned ze šesti předmětů zároveň. Zdravotní obtíže žalobkyně spojené s , název, přitom spadají do doby od , datum, , nejpozději od , datum, už sama žalobkyně zcela jasně uváděla i při hovoru s lékaři, že ji , název, netrápí, že „je v pohodě“ a nestěžovala si ani na jiné zdravotní problémy. Jednání žalobkyně lze považovat za rozporné s dobrými mravy, neboť žalobkyně uvádí v řízení před soudem lživá tvrzení. Z uvedených důvodů měl žalovaný za to, že jeho vyživovací povinnost vůči žalobkyni zanikla. Pokud by odvolací soud dospěl k jinému závěru, pak zdůraznil, že žalobkyně by se měla na zajištění své obživy alespoň podílet. Již nyní přivýdělek má, a to ve výši kolem , částka, měsíčně, což soud prvého stupně zohlednil pouze částečně. S ohledem na uvedené navrhl žalovaný, aby rozsudek byl ve smyslu odvolacích námitek změněn.

4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku v napadených částech, přičemž odkázala na správné důvody v rozsudku uvedené.

5. Odvolací soud poté, po zjištění, že odvolání podala osoba oprávněná a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek v napadených částech včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo (§ 205 odst. 2 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.). Zároveň doplnil dokazování výpovědí žalobkyně, zprávou a aktuálních výdělcích žalovaného a zprávou o studiu žalobkyně.

6. Z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že chodila na brigády pouze v měsících , datum, ; přitom si vydělala , částka, , , částka, a , částka, čistého. Tvrdila, že od , datum, nemůže brigádu absolvovat z důvodu vytíženosti studiem, od letních prázdnin žádné brigády nemá. Ve společné domácnosti žije s přítelem, který hradí většinu nákladů, pracuje jako zaměstnanec s příjmem , částka, měsíčně, žalobkyně na domácnost přispívá nákupy jídla. Od své matky žalobkyně dostává výživné , částka, měsíčně.

7. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, , , adresa, , ze dne , datum, plyne, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od , datum, činil průměrně , částka, .

8. Odvolací soud také doplnil dokazování zprávou Obchodní akademie, hotelové školy a střední odborné školy , adresa, , ze dne , datum, , z nějž plyne, že žalobkyně navštěvuje ve školním roce , datum, třetí ročník v oboru Strojírenství, v předchozím školním roce prospěla s vyznamenáním. Je nápomocná mladším spolužákům a působí jako přirozená autorita, je svědomitá, pracovitá a ochotná pomoci.

9. Poté dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání ve věci samé je důvodné pouze v minimální části, ohledně nákladů prvostupňového řízení odvolání důvodným shledal.

10. V dané věci bylo třeba vyřešit, zda žalobkyně řádně pokračuje ve studiu, a tudíž zda z hlediska ustanovení § 911 odst. 1 o. z. je či není schopna samostatně se živit, a dále, zda neúspěch předchozího studia v oboru Cestovní ruch je důsledkem zdravotních problémů žalobkyně v souvislosti s distanční výukou v rámci epidemie Covid-19, resp. v souvislosti s problémy spojenými s rozvodem rodičů, či zda se jedná o zanedbání studia ze strany žalobkyně a rovněž, zda přiznání výživného neodporuje dobrým mravům.

11. Odvolací soud se zásadně ztotožňuje se skutkovými a právními závěry okresního soudu, které se týkají zmíněných řešených okruhů problémů. Jen pro úplnost připomíná, že s , název, se žalobkyně léčila od , datum, , přičemž tato porucha jí byla diagnostikována již v r. , datum, . V maturitním oboru Cestovní ruch byla žalobkyně studentkou od , datum, do , datum, . Okresní soud velmi důkladně zhodnotil tehdejší situaci nejen co do poměrně vážných zdravotních problémů žalobkyně, na nichž měli nepochybně podíl i rodiče žalobkyně, ale taktéž v souvislosti s pandemií Covidu-19, resp. distanční výukou, když zároveň zohlednil, že zdravotní problémy žalobkyně řešila online konzultacemi ještě v pozdním , datum, . Teprve až po dovršení 18. roku věku (tedy před koncem školního roku , datum, ) se stěhovala ke svému příteli, přičemž odvolací soud shodně s okresním soudem má za to, že toto jednání žalobkyně nemělo na neúspěch původního studia rozhodný vliv. Skutečnost, že žalobkyně opakovala 1. ročník oboru Cestovní ruch a 2. ročník nedokončila, čímž fakticky ztratila tři roky studia, tak je i z hlediska odvolacího soudu zcela omluvitelná. Současné studium v oboru Strojírenství, jímž žalobkyně plynule navázala na předchozí učební obor Jemný mechanik a optik, pak žalobkyně již od , datum, řádně studovala a úspěšně jej absolvovala (k datu , datum, ve všech okruzích s prospěchem výborným), čímž splnila podmínky pro přijetí do vyššího maturitního oboru Strojírenství a vzhledem k výborným studijním výsledkům a prospěchu v učebním oboru byla přijata rovnou do 2. ročníku (konkrétně dne , datum, , se zahájením studia , datum, ). Uvedený obor žalobkyně řádně studuje dosud; v současné době je ve 3. ročníku tohoto studia, s ohledem na studijní výsledky byla vybrána na stáž Erasmus do Irska, kam pojede v , datum, na 4 týdny. Žalobkyně tedy z hlediska ustanovení § 911 o. z. řádně pokračuje ve studiu, jímž si zvyšuje kvalifikaci a žalovaný je proto povinen poskytovat jí ve smyslu § 910 o. z. výživné, a to z důvodů, které okresní soud ve svém rozsudku přesvědčivě vyložil a s nimiž se odvolací soud zcela ztotožňuje.

12. S ohledem na celkovou dobu studia žalobkyně i její věk, a tedy dobu trvání vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni však odvolací soud dovodil, že na ní lze spravedlivě požadovat, aby se na své výživě sama podílela prostřednictvím brigád, a to ve větším rozsahu, než jak jej stanovil okresní soud. Výživné v posuzovaných obdobích by dle výdělků otce (, částka, ) s přihlédnutím k doporučujícím tabulkám Ministerstva spravedlnosti (20 %) mohlo činit , částka, , přičemž částku nad , částka, je podle přesvědčení odvolacího soudu žalobkyně schopna si měsíčně a poměrně bez problémů vydělat sama, jak bylo v průběhu řízení prokázáno. Odvolací soud tak má za to, že adekvátní výživné, které by měl žalobkyni platit otec, je , částka, . Z toho důvodu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I a II, tedy potvrdil rozsudek okresního soudu (§ 219 o. s. ř.) co do částky , částka, měsíčně (výrok I) a co do dalších požadovaných , částka, rozsudek změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ a b/ o. s. ř.). tak, že žalobu zamítl (výrok II).

13. Zároveň soud rozhodl o výši dluhu, která činí celkem , částka, , když žalovaný od , datum, platí , částka, měsíčně a takové výživné zaplatil i za , datum, , ač měl platit , částka, , tedy výživné o , částka, vyšší (, částka, ); do , datum, pak neplatil výživné žádné (, částka, ) - výrok III.

14. Jelikož byl rozsudek okresního soudu změněn, bylo třeba znovu rozhodnout o nákladech prvostupňového řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyně byla nakonec úspěšná ze , číslo, % (požadovala , částka, a v konečném důsledku jí bylo přiznáno , částka, , její úspěch je tedy , číslo, % mínus , číslo, = , číslo, %) – viz § 142 odst. 2 o. s. ř. Zároveň bylo třeba zohlednit tu skutečnost, že od , datum, je v účinnosti vyhláška č. 258/2024 Sb., která mění advokátní tarif (vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „a. t.“), a podle jejíhož § 9 odst. 2 činí ve věcech výživného zletilých dětí tarifní hodnota , částka, , tedy ve smyslu § 7 bodu 5 činí sazba mimosmluvní odměny , částka, . To znamená, že při určení odměny za úkony, které zástupkyně žalobkyně vykonala po , datum, , je třeba vycházet z odlišné tarifní hodnoty, než jak byla stanovena pro úkony učiněné do , datum, . Náklady žalobkyně v řízení před okresním soudem tak činí: náhrada za jeden úkon právní služby , částka, a , částka, náhrada hotových výdajů dle § 8 odst. 2 a. t. ve znění do , datum, – převzetí a příprava zastoupení , datum, a dále po , datum, se jedná o čtyři úkony právní služby po , částka, (1x písemné podání ve věci samé z , datum, , 3 x účast u jednání soudu, dále 4 x náhrada hotových výdajů po , částka, dle § 13 a. t. ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., 1 x náhrada za právní úkon ve výši ½ - návrh na předběžné opatření (, částka, ) a , částka, náhrada hotových výdajů ve smyslu § 13 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 a. t., celkem , částka, . Z toho , číslo, % je , částka, zaokrouhleno na , částka, .

15. V řízení před odvolacím soudem byla žalobkyně úspěšná co do , číslo, % (požadovala , částka, a nakonec jí byla přiznána částka , částka, , tedy její úspěch byl , číslo, %, neúspěch , číslo, %, čistý úspěch , číslo, %). Náklady žalobkyně v odvolacím řízení činí náhrada za dva úkony právní služby, a to vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu podle § 9 odst. 2 v souvislosti s § 7 bodem 5 a. t. v aktuálním znění, tedy při sazbě , částka, za jeden úkon, dále 2 x , částka, náhrada hotových výdajů, celkem , částka, , a rovněž cestovné právní zástupkyně žalobkyně k jednání odvolacího soudu osobním automobilem Honda CRV, RZ , SPZ, ze , adresa, a zpět při průměrné spotřebě 7,3 l/100 km a vyhláškové ceně pohonných hmot 35,80 Kč/1 litr. Cena spotřebovaných pohonných hmot je , částka, , náhrada za použití osobního automobilu za 156 km x , částka, = , částka, a dále náhrada za ztrátu času 6 x , částka, = , částka, , celkem , částka, (§§ 13 a 14 a. t. a vyhl. č. 475/2024 Sb., o cestovních náhradách). Celkové náklady žalobkyně v odvolacím řízení tak činí , částka, , z toho , číslo, % je , částka, , zaokrouhleno na , částka, .

16. Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř.