19 Co 35/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Fifky a soudkyň JUDr. Aleny Bačinové a Mgr. Martiny Nyplové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 126 814 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. listopadu 2023 č. j. 10 C 251/2022-146

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu mzdy ve výši , částka, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení před okresním soudem ve výši 61 299, , částka, a před krajským soudem ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení náhrady mzdy ve výši 126 814 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od 16. 6. 2021 do zaplacení (výrok I). Žalobci byla uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 76 908 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám zástupce žalované (výrok II).

2. Okresní soud vyložil, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě byl žalobce zaměstnán na pozici montér TZB. Mzdové podmínky byly upraveny pracovní smlouvou a mzdovými výměry. Žalobce tvrdil, že jakožto zaměstnanec zrušil se žalovanou pracovní poměr okamžitým zrušením z důvodu, že mu nebyla vyplacena maximální výše variabilní složky, ačkoli splnil všechny zákonné podmínky. Mezi účastníky bylo sporné, zda okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobcem řádně doručeno žalované; sporná naopak nebyla částka požadovaná z titulu náhrady mzdy za výpovědní dobu 2 měsíce; ta byla navíc doložena výplatními páskami žalobce za měsíce 1-3/2021.

3. Okresní soud již jednou v této věci rozhodoval, a to rozsudkem z 9. února 2023 č. j. , spisová značka, , jímž žalobě vyhověl s tím, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalobce bylo nepochybně žalované doručeno, jelikož písemnost se ocitla ve sféře její dispozice.

4. Odvolací soud usnesením ze dne 27. června 2023 č. j. , spisová značka, rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že v řízení nebyla předložena doručenka, která by měla charakter veřejné listiny, ani jiné listiny, jimiž by bylo prokázáno doručení písemnosti, a je tudíž na žalobci, aby prokázal, že se okamžité zrušení pracovního poměru skutečně dostalo do dispozice žalované. Žalobce sice také tvrdil, že písemnost doručoval nejen poštou, ale i prostřednictvím e-mailové pošty; s tím však zaměstnavatel ve smyslu § 337 odst. 2 zákoníku práce ve znění z.č. 285/2020 Sb., účinném od 30.7.2020 (k doručování písemnosti došlo v květnu 2021), dále jen „zákoník práce“, případně „ZP“, nevyjádřil souhlas, proto nelze učinit závěr o řádném (zákonném) doručení.

5. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu zamítl, jak uvedeno shora. Vyložil, že řádné doručení okamžitého zrušení pracovního poměru se nepodařilo žalobci prokázat předloženými listinami ani výpověďmi svědků. Okresní soud provedl i důkaz úryvkem nahrávky, kterou předložil žalobce, podle níž žalobce o skončení pracovního poměru jednal se svým nadřízeným , jméno FO, . S ohledem na námitky žalované, že není zřejmé, ze kdy nahrávka je a kdo konkrétně jednal se žalobcem, když pan , jméno FO, si nevybavil, že by takové jednání vůbec kdy proběhlo a svůj hlas na nahrávce nepoznával, a také z důvodů, že dle závěru okresního soudu byla nahrávka předložena až po koncentraci řízení v rozporu s § 118b o.s.ř., k tomuto důkazu nepřihlížel. Nebylo tedy ani prokázáno, že by k doručení došlo fikcí podle § 337 odst. 3 zákoníku práce, když osoba, u které se žalobce pokusil o doručení, toto popřela a žalobce sám uvedl, že na recepci, případně u jiné osoby pracující u žalované okamžité zrušení pracovního poměru nezanechal. Z uvedených důvodů tedy byla žaloba zamítnuta, když nebylo prokázáno, že by žalobce řádně rozvázal pracovní poměr se žalovanou okamžitým zrušením a že tedy následně žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci podle § 56 odst. 2 zákoníku práce náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

6. Proti tomuto rozsudku se žalobce v zákonné lhůtě odvolal, když uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. Podle jeho přesvědčení bylo řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když soud na jednu stranu připustil, aby byl proveden důkaz – nahrávka ze dne 24. května 2021, na druhou stranu v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že důkaz byl předložen až po koncentraci řízení. Nadto měl žalobce za to, že koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b o. s. ř. byla v tomto případě prolomena, neboť předchozí rozsudek okresního soudu byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení, přičemž v původním řízení se soud prvého stupně nezabýval otázkou osobního předání listiny označené jako „okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance“ ze dne 24. 5. 2021, neboť měl za jednoznačně prokázané doručení uvedené listiny žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb ke dni 28. 5. 2021, a žalobce tedy ve smyslu § 118a o. s. ř. nepoučil. Po zrušení rozsudku krajským soudem se žalobce ocitl v situaci, kdy je s ohledem na právní názor odvolacího soudu nucen využít všech možných a dostupných důkazních prostředků, které má k dispozici za účelem prokázání doručení okamžitého zrušení pracovního poměru do sféry žalované. Žalobce také nesouhlasil se závěrem soudu, že neprokázal řádné doručení zmíněné listiny ze dne 24. 5. 2021, když v předchozím řízení okresní soud zjistil, že zásilka , číslo, se nepochybně dostala do sféry dispozice žalované, což plyne nejen z vyjádření , právnická osoba, ., ale i z webového portálu postaonline.cz-sledování zásilek. Dále zpochybňoval věrohodnost výpovědi svědkyně , jméno FO, , která byla zmocněna žalovanou k přebírání zásilek, neboť byla zjevně instruována ze strany žalované. Její výpověď byla zcela nevěrohodná, když zpočátku si nebyla vědoma, jakého období se soudní řízení týká, avšak následně si přesně vzpomněla, že dne 28. 5. 2021 (po více než dvou letech), tedy v den, kdy mělo dojít k doručení listiny označené jako „okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance“ ze dne 24. 5. 2021, měla dovolenou; na toto konkrétní období se při přípravě na soudní jednání evidentně předem připravila. Z provedeného výslechu svědkyně , jméno FO, pak vyplývá, že tato potvrdila pokyn ze strany nadřízeného žalobce , jméno FO, o tom, aby svědkyně vytiskla osobní kartu žalobce, na které měl žalobce evidovány všechny pracovní pomůcky, a to z důvodu skončení pracovního poměru žalobce a vrácení všech věcí, respektive pracovních pomůcek, včetně automobilu. Dle žalobce takto nemohlo být postupováno z žádného jiného důvodu než z důvodu skončení pracovního poměru; navíc tento pokyn svědkyně dostala se zdůvodněním, že žalobce bude u žalované končit a vracet všechny věci. Svědek , jméno FO, pak potvrdil obvyklý postup žalované při skončení pracovního poměru; jeho výpověď potvrzuje i výpověď , jméno FO, . Dále žalobce namítl, že soud prvého stupně se nezabýval dalšími okolnostmi prokazujícími doručení dané listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance z 24. 5. 2021 ani právní úpravou doručování písemností zaměstnance určených zaměstnavateli. Podle přesvědčení žalobce žádný právní předpis neukládá zaměstnanci povinný způsob doručování listin adresovaných zaměstnavateli; ve smyslu § 337 zákoníku práce pak je doručení písemnosti splněno, jakmile zaměstnavatel listinu převzal. Pokud písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo. Žalobce tvrdil, že se pokusil zmíněnou listinu doručit již v den, kdy byla vyhotovena, tedy 24. 5. 2021, k rukám svého nadřízeného , jméno FO, , který však tuto listinu odmítl převzít (listina se dostala do sféry dispozice zaměstnavatele – žalované) s tím, aby žalobce případně danou listinu, respektive okamžité zrušení pracovního poměru poslal prostřednictvím provozovatele poštovních služeb; nejen z vyjádření , právnická osoba, ., ale i z webového portálu postaonline.cz-sledování zásilek je zřejmé, že zásilka byla doručována na žádost žalované opakovaně, dostala se do sféry dispozice žalované a byla žalované i doručena. Žalobce doručoval listinu prostřednictvím , právnická osoba, ., zvolil příslušnou službu ESM a věřil, že , právnická osoba, představuje záruku řádného doručování dané zásilky, aby byly splněny podmínky pro uplatnění nároku žalobce, který je předmětem tohoto řízení. Žalobci vůbec není jasné, jak měl dle soudu prvního stupně postupovat, aby byl jeho nárok zachován a žalobě vyhověno, když je třeba zmínit i předchozí pokus o osobní doručení dané listiny. Podle názoru žalobce se tak listina dostala do sféry dispozice zaměstnavatele, který měl možnost se s jejím obsahem seznámit, a není významné, zda to opravdu učinil. Z uvedených důvodů navrhl žalobce, aby rozsudek okresního soudu byl změněn, žalobě vyhověno a žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před okresním i před krajským soudem.

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání podala osoba oprávněná a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 205 odst. 2 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.).

8. Za účelem odstranění rozporů ve zjištěném skutkovém stavu odvolací soud zopakoval dokazování výslechy svědků , jméno FO, , adresa, , jméno FO, a obsahem nahrávky ze dne 24.5.2021 předložené žalobcem, která se týkala ukončení pracovního poměru žalobce, a doplnil dokazování výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, . Ohledně nahrávky měl za to, že se jedná o výjimku z koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř., když žalobce předložil důkaz zvukovou nahrávkou až v reakci na předchozí rozhodnutí odvolacího soudu. Do té doby i soud prvního stupně vycházel z toho, že doručení listiny žalobce prokázal doručenkou pošty, a lze pochopit důvody, pro které žalobce neměl dříve důvod oznamovat existenci této nahrávky.

9. Z výpovědi jednatele a společníka žalované , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že je nadřízeným paní , jméno FO, , která měla přebírat poštu. Pokud ve firmě zazvonil pošťák, řešila to paní , jméno FO, ; když tam zrovna nebyla, tak šel pro poštu ten, kdo to slyšel první. To byl nejčastěji , tituly před jménem, , jméno FO, . Pošťákovi se nijak neprokazovali, na doručenku dávali razítko. Pouze když to bylo do vlastních rukou, tak bylo potřeba prokázat zmocnění. Byla to taková kartička od pošty. V den doručování písemnosti od žalobce nebyla paní , jméno FO, v zaměstnání a svědek žádnou takovou zásilku nepřevzal. Podpis na elektronické doručence na č. l. 58 není jeho, neví, čí je ani kdo to mohl vyplnit a podepsat, pouze spekuluje, že si poštovní doručovatelé mohli ulehčovat práci. Dopis od žalobce ale ve schránce nenašli. Svědek znal jeho obsah pouze z e-mailové verze. , jméno FO, přebírala jen velké zásilky, občas jí pošťák nechal i běžnou poštu, ale dopisy do vlastních rukou nepřebírala. O úmyslu žalobce ukončit pracovní poměr se svědek dozvěděl z jeho e-mailu, osobně s ním nehovořil. Reagoval dopisem, kde nesouhlasil s důvody ukončení. Věděl asi tři měsíce o nespokojenosti s prací žalobce, třeba jak se choval k novým zaměstnancům. O uzavření pracovního poměru s žalobcem jednal on, také veškeré změny pracovního poměru projednávali spolu. Nedává mu proto smysl, proč by žalobce předával okamžité zrušení někomu jinému než jemu. Zaměstnanci k němu mají přímý přístup a nikoho by neodmítl. Nejprve byli s prací žalobce velmi spokojeni, pak se to zhoršilo, avšak žádnou písemnou nebo ústní výtku žalobci nedali.

10. Opakovaným výslechem svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že ve firmě byla zaměstnaná, když žalobce odcházel. Přišel za ní pan , jméno FO, , který předtím jednal se žalobcem v zasedací místnosti, požádal ji o vytištění karty žalobce a aby od něho přebrala svěřené předměty, což učinila. Datum si nepamatuje, bylo to někdy v květnu, ví, že bylo velké horko. V té době poštu přebírala paní , jméno FO, , neví, kdo by mohl podepsat listinu o převzetí elektronické zásilky. Občas poštu přebíral někdo z vedení, občas paní , jméno FO, . Neví, co pan , jméno FO, se žalobcem řešili v zasedací místnosti, než přebrala ty věci. O ukončení pracovního poměru s montéry jednal zpravidla pan , jméno FO, jako jejich přímý nadřízený. , jméno FO, by nepostupoval z vlastní vůle bez vědomí jednatele nebo pana , jméno FO, .

11. Ze zvukového záznamu ze dne 24.5.2021 předloženého žalobcem (č. l. 122) bylo zjištěno, že žalobce se snaží někomu, koho oslovuje „, jméno FO, “, předat okamžité zrušení pracovního poměru pro řádné nezaplacení mzdy, je však odkázán na poštu s tím, že ze strany zaměstnavatele to od něj nikdo nepřevezme (čas 53:25 minut a dále až do konce zvukového záznamu).

12. Po přehrání nahrávky se k obsahu zvukového záznamu měl vyjádřit svědek , právnická osoba, , o němž žalobce tvrdil, že druhou osobu, s níž jednal, je právě on jakožto přímý nadřízený. Svědek uvedl, že si na takový rozhovor nepamatuje. Hlas žalobce poznal, druhý hlas nepoznal. Neví, jestli to byl jeho hlas, nezná barvu svého hlasu. Dále tento svědek uvedl, že je stále zaměstnancem žalované, se žalobcem byli kolegové, byli v kamarádském vztahu, ale nyní už několik let nejsou v kontaktu, a to ani telefonickém. Jednal se žalobcem především ohledně nástupu do práce, avšak nevyloučil ani to, že proběhl rozhovor, který je zachycen na zvukovém záznamu. Neuvědomuje si, že by dával paní , jméno FO, pokyn k vrácení věcí po skončení pracovního poměru. Pokud chtěl někdo ukončit pracovní poměr, řešil to s panem , jméno FO, ; ten vyřizoval všechny smlouvy a další papíry a on dostal informaci, kdy zaměstnanec končí. V některých případech montér přišel za ním, aby mu oznámil záměr ukončit pracovní poměr, on pak tu informaci předal vedení. Nepamatuje si, že by mu podřízení dávali listiny k převzetí, respektive že by něco převzal. Nemůže ani říci, že by byl nadřízeným žalobce. Montéři na zakázkách jsou podřízeni technikovi realizace, práce svědka jakožto vedoucího realizací zastřešovala práci techniků a montérů, například aby měli veškeré potřebné vybavení (při výslechu před okresním soudem dne 26.10.2023 svědek uvedl, že ve vztahu k žalobci působil v té době jako jeho nadřízený-poznámka soudu). Za ty tři roky ve firmě se obměnili zaměstnanci, nemůže si vzpomenout, zda tam byl i nějaký jiný , jméno FO, , nicméně mezi vedoucími zaměstnanci žádný jiný , jméno FO, nebyl a není.

13. K výslechu svědka žalobce uvedl, že o ukončení svého pracovního poměru skutečně jednal s panem , jméno FO, a panem , jméno FO, , ale dočkal se jen výhružek ohledně mzdy a vyhazovu. Mzda mu také byla snížena s cílem donutit ho, aby skončil sám. On věděl, že pan , jméno FO, dokáže ve vedení spoustu věcí ovlivnit, proto za ním ten den šel a pokusil se o dohodu a když to nešlo, chtěl mu předat okamžité zrušení pracovního poměru. Chtěl to tím celé ukončit, protože ten den vyřizoval všechny ostatní záležitosti, vracel věci atd. Zvukový záznam z rozhovoru s panem , jméno FO, si udělal proto, že už věděl, jak v minulosti ta jednání probíhala. Když pan , jméno FO, odmítl převzít listinu, volal svému zástupci a ten po telefonu vysvětlil, že nadřízený má listinu převzít. , jméno FO, ale řekl, že to nikdo z vedení nepřevezme, proto se už nepokusil okamžité zrušení doručit komukoli jinému z vedení, ale na rady svého zástupce odeslal listinu poštou, což předtím avizoval e-mailem, na který žalovaný reagoval.

14. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání je důvodné.

15. Podle § 11 věty prvé zákoníku práce vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny.

16. Podle § 337 odst. 3 zákoníku práce doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile ji zaměstnavatel převzal. Jestliže zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo.

17. K odvolacím námitkám týkajícím se tvrzení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance ze dne 24.5.2021 se dostalo do dispozice žalované prostřednictvím , právnická osoba, ., případně e-mailovou poštou odvolací soud předně pro stručnost odkazuje na své závěry vyjádřené v předchozím zrušujícím usnesení, na nichž i nadále setrvává. Dále se tedy zabýval pouze námitkami ohledně tvrzení, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo zaměstnavateli doručeno dne 24.5.2021 fikcí ve smyslu § 337 odst. 3 ZP, když je zaměstnavatel (žalovaná) odmítl převzít.

18. Odvolací soud nemá pochybnost o tom, že , právnická osoba, byl nadřízeným žalobce ve smyslu § 11 věty prvé ZP. Podle ustálené soudní praxe pro posouzení, zda se jedná o vedoucího zaměstnance, není podstatné, jakým způsobem je jeho funkce (pracovní místo) formálně označena, nýbrž zda jsou mu podřízení zaměstnanci, jimž je oprávněn vydávat závazné pokyny (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 1863/2003 či sp. zn. 21 Cdo 1527/2003). Takovým vedoucím zaměstnancem ve vztahu k žalobci , právnická osoba, nepochybně byl, což ostatně i v prvostupňovém řízení sám potvrdil.

19. Z dokazování provedeného soudem prvního stupně a částečně zopakovaného a doplněného dokazování v odvolacím řízení má odvolací soud dále za prokázané, že žalobce se pokusil doručit listinu nazvanou jako okamžité zrušení pracovního poměru z 24. 5. 2021 právě svému bezprostřednímu nadřízenému , jméno FO, , jak tvrdil, což nakonec nevyloučil ani , právnická osoba, . Ten však odmítl listinu převzít s tím, nechť ji žalobce zašle poštou, neboť vedení to od něj také nepřevezme. Následoval e-mail žalobce adresovaný žalované, v němž žalobce oznamuje, že okamžitě ruší pracovní poměr se žalovanou ve smyslu § 56 písm. b) zákoníku práce a že bude následovat doručení této listiny poštou. Poté se zjevně žalobce pokusil doručit jmenovanou zásilku prostřednictvím , právnická osoba, .; ačkoli z dokladů pošty plyne, že zásilka měla být do žalované společnosti doručena, žalovaná tvrdí, že ji nepřevzala. Poštovní doručovatel , jméno FO, , který zásilku doručoval, si na toto konkrétní doručení již nepamatoval, avšak uváděl, že všechny zásilky vždy řádně doručil. Nikdo nebyl schopen identifikovat podpis na doručence, je však zřejmé, že nebyl paní , jméno FO, , která byla zmocněna k přebírání zásilek, neboť v tento den čerpala dovolenou. Ze strany žalované bylo nejprve sděleno, že paní , jméno FO, zastupovala paní , jméno FO, , nakonec sdělil jednatel a společník žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , že ji zastupoval v nepřítomnosti především on, i když to mohl být kdokoli, „kdo slyšel zvonek a byl tam první“.

20. Ze zmíněné nahrávky je nepochybné, že se žalobce snaží předat okamžité zrušení pracovního poměru osobě, kterou oslovuje „, jméno FO, “; z vyjádření samotného , jméno FO, bylo zjištěno, že ve vedení ani žádná jiná taková osoba s křestním jménem „, jméno FO, “, se kterou by mohl žalobce jednat, není. Také paní , jméno FO, uváděla, že , právnická osoba, se žalobcem ten den, kdy ona dle pokynu pana , jméno FO, měla od žalobce přebírat věci, jež měl vrátit po skončení pracovního poměru, jednal v zasedací síni. To dosvědčuje, že jednání obou aktérů se toho dne uskutečnilo. , právnická osoba, nejprve tvrdil, že se žalobcem nejednal; později to nevyloučil, pouze uvedl, že si na to nepamatuje, což je s ohledem na původně kamarádské vztahy obou a v podstatě výjimečný okamžik v jejich životech velmi nepravděpodobné. , právnická osoba, rovněž tvrdil, že nepoznává svůj hlas na nahrávce a nic mu to neříká, avšak jeho vyjádření považuje odvolací soud za tendenční a nevěrohodné. Dle odvolacího soudu je zjevné, že druhou osobou - nejen s ohledem na výše uvedené, ale i proto, že hlas , jméno FO, na nahrávce z jednání odvolacího soudu a hlas na nahrávce, kterou předložil žalobce, je zjevně tentýž - nemůže být nikdo jiný než právě , právnická osoba, . Se žalobcem byli dříve kamarádi, nyní se již několik let nestýkají, což svědek , jméno FO, nebyl schopen věrohodně vysvětlit; odvolací soud tedy dovozuje, že se i absence jejich komunikace týká právě předmětné události, neboť ta koresponduje s dobou, od které se žalobce se svědkem spolu nestýkají.

21. Shora popsané skutečnosti odůvodňují závěr, že žalovaná odmítla převzít od žalobce písemnost obsahující okamžité zrušení pracovního poměru z jeho strany, která jí byla žalobcem doručována dne 24. 5. 2021, a proto se tato písemnost považuje za doručenou uvedeného dne (§ 337 odst. 3 zákoníku práce). Pracovní poměr tak dle názoru odvolacího soudu skončil právě dne 24.5.2021. O snaze žalované vyhnout se převzetí písemnosti od žalobce obsahující okamžité zrušení jeho pracovního poměru u žalované pak podle odvolacího soudu nepřímo svědčí i následné jednání účastníků, tedy nedohledání zásilky s okamžitým zrušením pracovního poměru, jejíž zaslání poštou žalobce avizoval v e-mailu odeslaném jednateli , tituly před jménem, , jméno FO, a jejíž doručení žalované poskytovatel poštovních služeb žalobci potvrdil, i pokus žalované ukončit pracovní poměr z její strany poté, kdy se o doručování předmětné zásilky od žalobce dozvěděla.

22. Ze všech uvedených důvodů má odvolací soud za to, že žalobce platně rozvázal se žalovanou pracovní poměr okamžitým zrušením podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, proto má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tj. za dva měsíce, když celková náhrada mzdy (hrubý výdělek) představuje částku 126 814 Kč, tak jak byla zjištěna okresním soudem v předchozím řízení z výplatních pásek a taktéž ji učinili účastníci nespornou (§ 56 odst. 2 zákoníku práce). Zcela opodstatněný je i nárok žalobce na úrok z prodlení. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. a o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

23. Vzhledem k tomu, že byl rozsudek okresního soudu změněn, muselo být znovu rozhodnuto o nákladech řízení před ním (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). Současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Žalobce v řízení před soudy obou stupňů uspěl, proto má vůči žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení.

24. Náklady, které vznikly žalobci za řízení před okresním soudem tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 6 341 Kč, dále odměna za právní zastoupení při sazbě 6 180 Kč za jeden úkon právní služby počítaný z punkta 126 814 Kč dle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění do 31.12.2024, dále jen „AT“, když zástupce žalobce vykonal celkem 6 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy ze dne 2. 11. 2021, sepsání a podání žaloby ze dne 27. 7. 2022, podání stanoviska k výzvě soudu ze dne 17. 8. 2023 a účast na jednání před okresním soudem ve dnech 9. 2. 2023 a 26. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. a),d),g) AT, tedy 6 x 6 180 Kč = 37 080 Kč + 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. = 44 866,80 Kč, dále 6 náhrad hotových výdajů ke každému z úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 AT, tedy 6 x 300 Kč = 1 800 Kč + 21 % DPH, celkem 2 178 Kč, náhrada jízdného ve dnech 9. 2. 2023 a 26. 10. 2023 dle vyhlášky číslo 467/2022 Sb. na trase 2 x , adresa, a zpět = 608 km, sazba základní náhrady za 1 kilometr jízdy – 5,20 Kč, náhrada za spotřebované palivo (Diesel) v prvém případě 44,10 Kč a ve druhém případě 34,40 Kč automobilem Škoda Superb registrační značky , SPZ, průměrné spotřebě 4,1 litrů na 100 kilometrů, tedy v prvém případě 2 130,46 Kč + 21 % DPH = 2 577,85 Kč, ve druhém případě 2 009,56 Kč + 21 % DPH = 2 431,56 Kč. Dále náleží žalobci náhrada je advokáta za promeškaný čas dle § 14 odst. 4 AT, tedy 100 Kč za každou započatou půlhodinu spočívající v cestě ze sídla advokátní kanceláře do místa soudu a zpět, ve dnech 9. 2. 2023 a 26. 10. 2023, tj. vždy x 12 půlhodin, tedy 1 200 Kč + 21 % DPH = 1 452 Kč (x 2). Celkem činí náklady žalobce v řízení před okresní soudem 61 299,21 Kč. K tomu odvolací soud ještě dodává, že žalobci nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů spočívajících ve vyúčtování 2 úkonů - sdělení dvou důkazů z 12.9.2023 a 22.9.2023 a paušální náhrady hotových výdajů k těmto úkonům, neboť se nejedná o úkony právní služby honorované dle AT.

25. Náklady žalobce v odvolacím řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 6 341 Kč, dále náhrada za 4 úkony právní služby spočívající v účasti při jednání odvolacího soudu ve dnech 27. 6. 2023, 23. 4. 2024, 10. 12. 2024 a 21. 1. 2025 (4 x 6 180 Kč = 24 720 Kč + 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. = 29 911,20 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g) AT), dále 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč = 900 Kč dle § 13 odst. 4 AT + 1 po 450 Kč - dle § 13 odst. 4 AT účinného od 1.1.2025 + 21 % DPH = 1 633,50 Kč, 4 x náhrada jízdného, a to dne 27. 6. 2023 při spotřebě 1 litr pohonných hmot (Diesel) 44,10 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., dále sazba základní náhrady za 1 kilometr jízdy 5,20 Kč, ujeto 304 kilometrů při průměrné spotřebě 4,1 litrů na 100 kilometrů (2 130,46 Kč + 21 % DPH) = 2 577,85 Kč; dále dne 23. 4. 2024 dle vyhlášky číslo 398/2023 Sb. a totéž dne 10. 12. 2024 – sazba základní náhrady za 1 kilometr jízdy 5,60 Kč, náhrada za spotřebované pohonné hmoty 38,70 Kč, tedy 2 x 2 185 Kč + 21 % DPH = 2 643,85 Kč (x 2) a náhrada jízdného dne 21. 1. 2025 dle vyhlášky číslo 475/2024 Sb. – sazba základní náhrady za 1 kilometr jízdy 5,80 Kč a náhrada za spotřebovaný 1 litr pohonných hmot 34,70 Kč, tedy 2 196 Kč + 21 % DPH = 2 657,16 Kč. K nákladům právního zastoupení žalobce dále náleží náhrada za promeškaný čas 3 x 12 půlhodin po 100 Kč, tedy 3 x 1 200 Kč dle § 14 AT+ 1 x 12 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 AT účinného od 1.1.2025 + 21 % DPH za cesty ke krajskému soudu a zpět ve dnech 27. 6. 2023, 23. 4. 2024, 10. 12. 2024 a 21. 1. 2025. Celkem pak náklady odvolacího řízení žalobce činí 54 942,41 Kč.

26. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.