21 CO 258/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců JUDr. Igora Pařízka a JUDr. Jiřího Petržálka ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa proti žalovaný: ; jméno příjmení, anonymizováno datum bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení náhrady škody 137 180 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 27. června 2022 č. j. 53 C 40/2018-456

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 150 580 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z částky 137 180 Kč od 3. 4. 2018 do zaplacení (výrok I), žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 31 997,33 Kč (výrok II), žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou náklady řízení 3 844,20 Kč (výrok III) a to vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV).

2. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Nesouhlasil se skutkovými ani právními závěry okresního soudu, zejména pak ohledně hodnocení znaleckých posudků a závěrů z nich učiněných. Namítal, že okresní soud se důsledně nezabýval tím, zda svědek příjmení jako řidič vozidla anonymizováno měl důvod brzdit. K tomu nenechal vypracovat znalecký posudek, přičemž žádný ze znalců se k tomu jinak vůbec nevyjádřil. Zjištění této skutečnosti je přitom zcela zásadní pro posouzení toho, zda se u žalovaného, resp. jeho vozidla jméno jednalo o skutečnou nebo jen předstíranou dopraví nehodu. Navrhl proto, aby krajský soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek potvrdil a ztotožnil se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech. Poukázal na to, že dle shodného vyjádření více znalců v této věci k dopravní nehodě žalovaným tvrzeným způsobem dojít technicky nemohlo a ta byla ve výsledku pojistným podvodem. Svědek příjmení jako řidič vozidla anonymizováno přitom několikrát měnil výpověď tak, aby byla v souladu s průběžně vypracovanými znaleckými posudky.

4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání u jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se žalovaný jakožto odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.), a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v jeho odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněné.

5. Krajský soud zcela sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž žalobě v plném rozsahu vyhověl. Může plně odkázat na přiléhavé a výstižné odůvodnění napadeného rozsudku a jen k jeho doplnění a k odvolacím námitkám žalovaného dodává následující.

6. V projednávané věci krajský soud bezezbytku sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu v tom, že žalovaný porušením zákona dle § 2910 o. z. ve spojení s § 210 odst. 1 písm. c/ tr. z. a souběžně i porušením smluvní povinnosti dle § 2913 odst. 1 ve spojení s § 2796 odst. 1 o. z. v přímém úmyslu způsobil žalobci škodu v žalované výši tím, že si od něj nechal na základě smlouvy o havarijním pojištění vyplatit pojistné plnění za situace, kdy mu (v rozporu se zákonem i smluvními pojistnými podmínkami dle havarijní pojistné smlouvy) podal nepravdivé vysvětlení o průběhu pojištěné škodní události, tj. nehodovém ději, při němž dne datum vozidlo jméno řízené žalovaným mělo náhle narazit do zadní části před ním náhle brzdícího vozidla anonymizováno řízeného svědkem jméno, jež brzdilo v důsledku ještě před ním náhle brzdícího vozidla anonymizováno řízeného svědkem příjmení.

7. V řízení totiž bylo prokázáno, že se jednalo o dopravní nehodu jen předstíranou, resp. zinscenovanou, při níž sice došlo k poškození vozidla žalovaného, ale způsobem technicky naprosto nepřijatelným ve vztahu k jím tvrzenému průběhu nehody, která nebyla náhlá ani nahodilá. Jinak by totiž došlo zejména k zanechání brzdných drah, resp. stop vozidel a ke snaze o jejich vyhnutí se, což ale prokázáno nebylo. Navíc v takovém případě by škoda na vozidlech vznikla na jiných místech a v jiném rozsahu. Zejména by došlo ke snížení přední části vozidla jméno v důsledku intenzivního brždění na poslední chvíli, čímž by se předek poškodil v jiných místech a s jinou intenzitou, což ale opět prokázáno nebylo. Naopak bylo prokázáno, že vozidlo jméno řízené žalovaným pomalu najelo do před ním v klidové poloze stojícího vozidla anonymizováno, před nímž opět v téže poloze už stálo vozidlo anonymizováno Tomu pak odpovídá i prokázaný způsob a rozsah poškození vozidla řízeného žalovaným.

8. V tomto směru, tedy co se týče skutkového průběhu účastníky tvrzeného nehodového děje, se jednalo o otázku odbornou. K jejímu zodpovězení okresní soud správně ustanovil několik znalců dle § 127 o. s. ř. a vycházel primárně z jejich odborných závěrů. Nelze mu ničeho vytknout, pokud ve prospěch tvrzení žalobce vycházel ze vzájemně shodně vyznívajících (a proto i věrohodnějších) znaleckých posudků 3 znalců, tj. znalce příjmení (dle § 127a o. s. ř. předloženého žalobcem), včetně jeho výslechu u jednání, znalce příjmení (soudem ustanoveného znalce revizního vůči posudku příjmení) a znaleckého anonymizována čtyři slova obec (soudem ustanoveného znalce revizního vůči posudkům znalce příjmení, příjmení a příjmení).

9. Jejich odborné závěry se i krajskému soudu jeví správné, logické, přezkoumatelné a ve vzájemné shodě. Byly navíc okresním soudem ve smyslu § 132 o. s. ř. správně hodnoceny nikoliv jen izolovaně, ale rovněž ve spojení s dalšími provedenými důkazy, zejména pak opakovaně měněnou, a proto nevěrohodnou výpovědí žalovaného a svědků příjmení a jméno v tomto i jiném řízení o průběhu nehodového děje (viz body 9 až 12 odůvodnění napadeného rozsudku) nebo s přihlédnutím k tomu, co v řízení dále vyšlo najevo, tj. že mezi týmiž osobami došlo v minulosti opakovaně k podobně podezřelým dopravním nehodám (viz bod 19 odůvodnění napadeného rozsudku).

10. Žalovaným dle § 127a o. s. ř. předložený znalecký posudek znalce příjmení, provedený k důkazu v řízení před okresním soudem a doplněný v odvolacím řízení, je zde důkazem nevěrohodným. Je totiž jednak ve svých odborných závěrech (podporujících tvrzení žalovaného) zcela osamocený a v příkrém rozporu s citovanými 3 posudky jiných znalců. Jednak se ale i nepřípustně snaží revidovat závěry revizního znalce příjmení jméno a polemizovat s nimi, ačkoliv naopak on byl sám předmětem přezkumu jmenovaným revizním znalcem (dle nějž je posudek znalce příjmení nepřezkoumatelný a nevykazuje ani základní podstatné prvky technického znaleckého posudku). Krajský soud tedy v naprosté shodě s okresním soudem z něj při svém rozhodování nevycházel, když ani žádný jiný z provedených důkazů věrohodně nepodporuje skutkovou verzi žalovaného o průběhu nehodového děje.

11. Není důvodná odvolací námitka žalovaného, týkající se posouzení zjištění nutnosti, resp. důvodnosti svědka příjmení náhle začít brzdit s jím řízeným vozidlem anonymizováno. Všichni 3 výše jmenovaní znalci totiž jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností dospěli k závěru, že pohyb všech 3 vozidel při nehodě (tedy i vozidla anonymizováno) v žádném případě neodpovídal průběhu nehodového děje tak, jak byl žalovaným tvrzen, resp. jak měl vést k poškození jeho vozidla. Není proto vůbec významné, zda první v pořadí jedoucí svědek příjmení s vozidlem anonymizováno měl či neměl důvod náhle začít brzdit, neboť znalci shodně uvedli, že k tomuto brždění vůbec nedošlo v podobě, která by se pak projevila na vzniku škody u vozidla žalovaného. Jestliže tedy znalci vyloučili jako celek věrohodnost průběhu nehodového děje tvrzeného žalovaným, tím spíše vyloučili i jen jeho dílčí, jím tvrzený průběh co do nutnosti brždění svědka příjmení s vozidlem anonymizováno. Nebylo proto povinností okresního soudu v tomto směru ještě doplňovat svá skutková zjištění, neboť by to na výsledku projednávané věci ničeho nezměnilo.

12. Jinak řečeno, pro rozhodnutí této věci není v zásadě významný (a už vůbec ne rozhodující či klíčový) pohyb prvního vozidla anonymizováno, když bylo prokázáno, že nehodovému ději (i poškození vozidla žalovaného) v každém případě neodpovídá pohyb (střet) už jen mezi druhým vozidlem anonymizováno a třetím vozidlem jméno. Pokud bylo prokázáno předstírání škody na vozidle žalovaného, jež bylo až třetí v pořadí, není relevantní pohyb vozidla anonymizováno, jež bylo první v pořadí a s vozidlem žalovaného se vůbec nestřetlo.

13. Přesto lze k odvolací námitce žalovaného pro úplnost dodat, že všichni 3 výše jmenovaní znalci se i výslovně zabývali pohybem vozidla anonymizováno. Shodně dospěli k závěru, že jeho řidič neměl objektivní důvod vozidlo zastavit a stát, resp. jeho brzdění nebylo nezbytné, neboť vozidlo mělo zastavit až 2 sekundy poté, co dodávka před ním už opustila jeho jízdní koridor, tj. nemohlo se zde jednat o žádnou náhlost (viz zejména body 4.2.5, 6.1, 6.2 a 7 posudku revizního znalce příjmení jméno). Chybí-li zde prvek nahodilosti události, pak ta nemůže být nikdy po právu kryta pojištěním (§ 2758 odst. 1 o. z.).

14. Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako ve výroku věcně správný potvrdil.

15. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a rovněž procesně plně úspěšnému žalobci přiznal vůči zcela neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši, tj. v celkové částce 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za písemné vyjádření k odvolání (omluvu z něj jako podání dle posledně citovaného ustanovení už ale nelze považovat). V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady odvolacího řízení splatné ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen za splnění podmínek daných § 237 a násl. o. s. ř., přičemž přípustnost dovolání je zde oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a rozhoduje o něm Nejvyšší soud se sídlem v Brně jako soud dovolací.