53 C 40/2018

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Fuksem, Ph.D. ve věci žalobce: údaje žalobce proti žalovaný: osobní údaje žalovaného , zastoupený advokátem údaje právního zástupce o 137.180 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 150580 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ze 137180 Kč jdoucím od 3. 4. 2018 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 31997,33 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou náklady řízení ve výši 3844,20 Kč.

IV. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 1. 10. 2018 se žalobce domáhal vrácení vyplaceného pojistného plnění. Tvrdil, že uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] (autopojištění). Dne 8. 8. 2017 došlo k dopravní nehodě, při níž byl poškozen automobil žalovaného. Žalovaný ohlásil pojistnou událost žalobci a uplatnil nárok na pojistné plnění. Žalobce mu vyplatil 137 180 Kč. Žalobce však pojal podezření, že dopravní nehoda neproběhla náhodně, provedl vlastní šetření v tomto směru a zjistil, že dopravní nehoda nebyla náhodná ani nahodilá, nýbrž zinscenovaná. Proto vyzval žalovaného k vrácení pojistného plnění. Žalovaný nevyhověl výzvě a je v prodlení se zaplacením. Dále má nárok na náhradu nákladů vynaložených na vlastní šetření pojistné události – znalečné ve výši 13400 Kč.

2. Žalovaný neuznal nárok žalobce a navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že nehoda byla náhodná a nahodilá. O nároku žalobce se dozvěděl až ze žaloby, která mu byla doručena s platebním rozkazem v rámci tohoto řízení. Do té doby o něm nevěděl. Nebyla mu doručena ani předžalobní výzva k plnění. Připomněl, že u tohoto soudu je vůči němu veden další spor ze strany řidičů prvních dvou vozidel, [příjmení] a [příjmení] – o náhradu škody způsobené při nehodě ([spisová značka]). Ona škoda nebyla uhrazena pojišťovnou.

3. Nebylo sporu (č.l.125) o uzavření pojistné smlouvy mezi stranami. Z pojistné smlouvy (Autopojištění 2015, [číslo]) soud zjistil, že strany spolu sjednaly havarijní pojištění ALLRISK, které se vztahuje na havárii, živelní událost, odcizení a vandalismus a poškození zaparkovaného vozidla zvířetem. Smlouva dále odkazuje na Všeobecné pojistné podmínky žalobce - Autopojištění 2015. V nich je definována havárie jako nahodilé náhlé působení vnějších mechanických sil na pojištěné vozidlo (náraz, střet, pád) a nahodilé náhlé působení chemických látek na vnější lakované části vozidla; havárií nejsou případy dle písm. b), d), e) a f) tohoto odstavce. (ust. čl. 2) Všeobecných pojistných podmínek) V ustanovení čl. 4) všeobecných pojistných podmínek je vymezeno, že pojištění se nevztahuje na škody vzniklé úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo oprávněného uživatele vozidla, včetně osob žijících s nimi ve společné domácnosti nebo odkázaných na něj svou výživou nebo jiných osob, jednajících z podnětu některé z těchto osob. V ustanovení čl. 9 Všeobecných pojistných podmínek je vymezeno právo pojistitele na náhradu nákladů shodně jako v ust. § 2797 odst. 2 občanského zákoníku. V ustanovení čl. 11) Všeobecných pojistných podmínek je vymezeno právo pojistitele odmítnout pojistné plnění, pokud oprávněná osoba při uplatňování práva na pojistné plnění z pojištění vědomě uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. V ustanovení čl. 17 odst. 1 Všeobecných pojistných podmínek strany sjednaly doručování zásilek pojistníka pojištěnému na adresu uvedenou v pojistné smlouvě, v ustanovení čl. 17 odst. 2 potom doručení nevyzvednuté zásilky dnem jejího uložení na poště.

4. Žalobce uvedl, že se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku (Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.) Z tvrzení žalobce však plyne, že žalobce neposkytl žalovanému plnění bez právního důvodu (právním důvodem, tj. titulem, byla pojistná smlouva), nýbrž bez důvodu hospodářského – vyplatil mu pojistné plnění na základě nepravdivých tvrzení žalovaného, přestože pro to nebyly splněny skutkové podmínky. Žalobce tak neuplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nýbrž nárok na náhradu škody. Soud není vázán právním posouzením nároků stran sporu. Bezdůvodné obohacení se jako zbytková skutková podstata uplatní tam, kde není jiný právní důvod obligace (zejména smlouva či odpovědnost). Pokud však je jiný právní důvod (zde odpovědnost za škodu), potom není místo pro aplikaci ust. § 2991 občanského zákoníku. Taková právní podstata uplatněného nároku nakonec plyne i z výsledků dokazování, jak uvedeno níže. Podle ust. § 2910 občanského zákoníku platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

5. Zákaz pojistných podvodů plyne z ust. § 210 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů: Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

6. Obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně. (ust. § 2797 odst. 2 občanského zákoníku)

7. Nebylo sporu o tom, že dne 8. 8. 2017 ohlásil žalovaný žalobci dopravní nehodu a že mu bylo vyplaceno pojistné plnění 137.180 Kč (č.l.125).

8. Nebylo sporu (č.l.125) o tom, že dne 8. 8. 2017 došlo k dopravní nehodě, kdy řidič [jméno] [příjmení] jel s vozidlem Volkswagen [označení] po silnici [označení kominikace] z [obec] do [obec], za ním jel řidič [jméno] [příjmení] s vozidlem BMW [označení] a za ním jel žalovaný s pojištěným vozidlem Mercedes Benz. Žalovaný nedodržel bezpečnou vzdálenost od vozidla [jméno] [jméno], a když [jméno] [příjmení] svoje vozidlo zastavil, žalovaný svým vozidlem narazil do zadní části vozidla BMW [jméno] [jméno] a toto vozidlo nárazem posunul až na zadní část vozidla Volkswagen [označení] [jméno] [příjmení]. Dopravní nehodu vyšetřovala Policie ČR. Ostatní okolnosti nehody však již byly sporné, zejména co do její nahodilosti.

9. Účastníci dopravní nehody uváděli její podrobnosti nesouvisle a svoje výpovědi postupně doplňovali a upravovali. Žalovaný uvedl v hlášení škodní události (8. 8. 2017, č.l.146):„ jel jsem a z vedlejší ulice vyjelo auto, nedalo přednost vozidlu přede mnou, nestačil jsem zareagovat a narazil do něho“ (č.l.8) Dne 15. 5. 2019 vypověděl:„ … pamatuji si na tu nehodu od okamžiku, kdy došlo k nárazu. Nevěnoval jsem se plně řízení a narazil do vozidel před sebou. Jel jsem tehdy víceméně automaticky. Proto jsem ji přehlédl, nečekal jsem vůbec, že by v tom místě mohla stát nějaká vozidla.“ (č.l.147 p.v.) Dne 14. 10. 2020 vypověděl žalovaný (č.l.269):„ Od [obec] k [obec] jsme jeli za sebou – předchozí 2 vozidla a já. Mě cestou spadl na zem mobilní telefon, sehnul jsem se pro něj. Když jsem opět věnoval pozornost situaci na silnici, tak jsem narazil do vozidel přede mnou. Nevěděl jsem, jestli brzdila nebo stála. Proto jsem to taky nemohl uvést. Nevím, zdali tam před nimi jel či nejel např. traktor.“ Dne 14. 10. 2020 vypověděl žalovaný v řízení [spisová značka]:„ Pan [příjmení] si ho vyzvedával u mě a řešili jsme to vozidlo. V době, kdy došlo k nehodě, jsme jeli přes [obec] do [obec] a vezli jsme to vozidlo na výměnu rozvodů. Já jsem jel za ním. V [obec] odbočoval pan [příjmení] na [obec] a my se připojili za něj. Když jsme byli asi 100 m před místem nehody, tak já jsem telefonoval a spadl mi telefon pod nohy. Já jsem si přibrzdil, nohu jsem dal z pedálu, abych se mohl sehnout pro telefon, a když jsem se opět zvednout, tak v tu chvíli došlo k nárazu. Už jsem nestihl zareagovat a naboural jsem do auta pana [příjmení], který následně narazil do auta pana [příjmení]. Já už nevím, jestli jsem tam viděl nějaké jiné vozidlo. Byla to rána z čistého nebe, zvedl jsem telefon a najednou přede mnou byli auta, tak jsem do nich naboural. Možná tam bylo i jiné auto ale 100 % to nemohu říct. Myslím, že před tou nehodou jsem mohl jet 60-50 km/h, pak jsem si přibrzdil, než jsem zvedl ten telefon, abych nejel tak rychle, takže při tom nárazu nevím, jakou rychlostí jsem mohl jet. Když jsem se shýbal, tak jsem žádné další vozidlo, kromě vozidel účastníků, neviděl. Nedokážu říct, jak daleko to bylo před tou křižovatkou. Než jsem se shýbal, tak ta auta byla v dostatečném odstupu ode mne, ale když jsem se zvedl, tak už jsem byl u těch aut, ta auta tam stála a já už jsem nestihl zareagovat. … Nevybavuji si, jestli to auto přede mnou stálo nebo jelo. K tomu nárazu došlo ani ne do vteřiny po tom, co jsem se zvedl.“ 10. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl (15. 5. 2019): …„ jel jsem do pravotočivé zatáčky před [obec], když mi tam vyjela dodávka tmavé barvy. Už bych ji nestihl objet, a tak jsem zabrzdil. Zabrzdilo i auto za mnou. Pak jsem se chtěl rozjet a v tu chvíli přišel náraz. Po pravé straně tam byla nějaká cedule, od nějakého bistra na hřišti. Za tou cedulí byla ta dodávka, takže jsem ji zprvu neviděl a on mě asi také neviděl, když vyjížděl. Ta dodávka vyjela proti mně, pokračoval tedy v jízdě směrem do [obec]. Nepamatuji si SPZ ani řidi. Ta dodávka odjela pryč. … Akorát pak [příjmení] tam zanesl na silnici výstražný trojúhelník. Byl tam docela hustý provoz. Auta nás tedy musela objíždět. Ukazovali jsme autům, aby zpomalila, protože je to před vesnicí a tam to každý rozpálí. … Ta dodávka mi vyjela z pravé strany a křížila mi dráhu. Já jsem se jí tedy nemohl vyhnout doleva, protože jela pořád dál. Má-li říci, jak zůstala kola od mého auta po nárazu, tak myslím, že mohla být mírně doprava, jak jsem jel do pravotočivé zatáčky.“ Dne 14. 10. 2020 vypověděl svědek v řízení [spisová značka]:„ Jel jsem na [obec], sjížděl jsem z kopečka dolů, byly tam kusy větví tak jsem zpomalil. Když jsem sjížděl do pravotočivé zatáčky, tak jsem viděl v dálce dodávku. Zastavil jsem a dodávka projela kolem mě, což museli vidět i ostatní účastníci. Nejel jsem tam rychle, tam se to nedá, je to tam dost zarostlé. Mohl jsem jet 40 nebo 50 km/h než jsem to snížil. Že bych vyloženě zašlápl brzdy úplně, takto ne. Pak, když jsem se chtěl rozjet, tak jsem ucítil náraz. Ano, ten náraz jsem cítil, ještě než jsem se rozjel. Protože ta dodávka nevyjela do svého pruhu, ta vyjela proti mně, z té křižovatky vjela došikma. … Já jsem tu dodávku viděl z dálky, tak jsem snížil rychlost. Ta silnice je tam ve tvaru Y od toho hřiště, a tak dodávka jela zešikma, kus po mé straně, a když jsem viděl, že nezastavuje, tak jsem radši zastavil sám.“ Dne 8. 12. 2020 svědek vypověděl (č.l. 399):„ …tak jsem jel od [obec] do [obec], vyjela mi tam dodávka proti mně. Tak jsem zastavil na silnici, za mnou zastavilo další auto a potom přišel ten náraz. … Akorát z toho kopečka před [obec] jsem se vyhýbal několika větvím, které tam spadly na vozovku. Mám-li popsat, jakým způsobem vyjela ona dodávka, takto bylo těsně před vesnicí, vyjela do mého pruhu. Mám-li říci, v jaké vzdálenosti přede mnou ta dodávka vyjela, potom to mohu odhadnout asi na 20 m. Já jsem ji viděl, že vyjíždí, když jsem minul ten mostek na silnici. Dodávka vyjížděla z místa, kde vedle cesty byla cedule – cedule od nějakého bistra. Mám-li říci, kudy jsem měl průhled, abych viděl tu dodávku - zdali nad vozovkou či v prostoru mimo vozovku, tak jsem ji viděl rovně před sebou, průhledem nad vozovkou. Tu dodávku jsem viděl, když již vjela na vozovku a byla částečně v mém pruhu. Nemohu říci, že bych ji viděl již předtím, než vyjela na vozovku z místa mimo silnici. Mám-li říci, zda ta dodávka proti mně jela rychle či pomalu, takto nevím. Mám dojem, že vjela na vozovku a jela kus proti mně. Teprve poté se zařadila do svého pruhu, udělala takovou šmici. Mám-li říci, jak daleko byla ode mě, když se zařadila do svého pruhu, takto odhaduji … 4-5 metrů. … Mám-li říci, proč jsem, tedy na vozovce zastavil, tak já jsem se ho lekl dole, míněno té dodávky), nevěděl jsem, jak bude pokračovat dále, proto jsem zastavil. … Bylo to normální plynulé brzdění, možná trochu intenzivnější. Nebylo to tak, že bych to zašlápl a brzdil smykem, to ne. Mám-li říci, zda jsem úplně zastavil, odpovídám, že ano.“ 11. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl (15. 5. 2019, č.l.147):„ … jel jsem do [obec]. Před [obec] jsem dojel pana [příjmení] Tomu tam od hřiště vyjela nějaká dodávka. On to zašlápl. Já jsem to taky zašlápl za ním a zastavil. A potom do mě narazilo auto a bylo vymalováno. … Mám-li říci, jakou jsem jel rychlostí, takto už nevím. Nikdo se mě na to tehdy neptal. Já jsem to ubrzdil za panem [příjmení]. Zastavil jsem pár centimetrů za ním.“ Dne 14. 10. 2020 vypověděl svědek v řízení [spisová značka]:„ Jel jsem směrem na [obec], v [obec] z protisměru odbočilo auto pana [příjmení] doprava, směrem na [obec], já jsem potom odbočoval taky doprava a po několika metrech jsem ho dojel a jeli jsme za sebou. Když jsme byli za zatáčkou, tak pan [příjmení] začal brzdit, já jsem si taky přibrzdil. Nenapadlo mne, že zastaví úplně, myslel jsem, že jen přibrzdí. On zastavil, já zastavil za ním a po chvilce jsem dostal náraz zezadu, který mě vymrštil na jeho auto a pak zase zpátky. … Neví, nevybavuji si, že bych před panem [příjmení] viděl nějaké jiné auto, jeho auto je dost veliké a já sedím v autě dost nízko, takže jsem přes něj neviděl. Viděl jsem, že těsně před nárazem něco projelo, ale co to bylo, toho jsem neregistroval. V tu chvíli jsem dostal náraz zezadu, ale co se dělo dalšího před panem [příjmení], to nevím. … Mohl jsem jet do 50 km v hodině, je tam zatáčka a je to z kopce, a když jsem viděl, že pan [příjmení] brzdí, tak jsem si přibrzdil taky. Jen jsem nečekal, že tam zastaví, tak jsem přibrzdil víc, abych to dobrzdil.“ 12. Z porovnání jednotlivých výpovědí účastníků nehody je zřejmé, že je postupně upravovali a měnili v závislosti na tom, jaké byly závěry znalců [jméno znalce] (z 21. 9. 2019), [jméno znalce] (z 1. 9. 2020) a [označení znalce] (z 26. 10. 2021)

13. Soud zjistil z posudku č. 2314/37/ 2020 [jméno znalce], znalce pro obor ekonomika - odvětví ceny a odhady motorových vozidel, strojů, zařízení, dále pro obor strojírenství – odvětví strojírenství všeobecné se specializací posuzování stavu motorových vozidel, strojů a zařízení, a pro odvětví doprava silniční a městská - se specializací posuzování příčin dopravních nehod, že výše popsaná dopravní nehoda nebyla náhlá ani nahodilá. Žalobce k tomu předložil posudek č. 817-12/17 [jméno znalce], znalce z doprava, odvětví doprava městská a silniční se specializací pro posuzování příčin dopravních nehod,, který dospěl ke stejnému závěru. S ohledem na výhrady žalované strany soud nechal přezkoumat závěry posudku [jméno znalce]. Z posudku znalce [jméno znalce] plyne nesprávnost a nepoužitelnost tohoto posudku. Je sice správný úsudek znalce o tom, že dopravní nehoda nebyla náhodná ani nahodilá, avšak znalec k němu dospěl na základě nesprávných dílčích závěrů o vzájemné nekompatibilitě poškození vozidel. Tyto dílčí závěry znalec [jméno znalce] podrobně a přesvědčivě vyvrátil. I znalec [jméno znalce] však vyloučil, aby dopravní nehoda proběhla způsobem, který popsali její účastníci. První 2 vozidla zastavila na vozovce, aniž by k tomu byla donucena dopravní situací, a třetí vozidlo (Mercedes žalovaného) do nich pomalu najelo. Soud tak zjistil z posudku, že dopravní nehoda nemohla proběhnout náhodně a nahodile, tzn. že byla záměrná (arg. tertium non datum).

14. S ohledem na námitky žalovaného proti posudku nechal soud přezkoumat jeho závěry znaleckým ústavem. Z revizního posudku [označení znalce] soud zjistil, že závěry znalce [jméno znalce] jsou technicky přijatelné a správné.

15. Soudu byl v řízení předložen i znalecký posudek znalce [jméno znalce], č. 3526-29/19 ze dne 21. 9. 2019 zpracovaný v souběžně vedeném sporu [spisová značka] (spor o náhradu škody mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovaným). Znalec [jméno znalce] v posudku dospěl k závěru o tom, že lze bezpečně vyloučit nahodilost a náhodnost výše popsané dopravní nehody a že tuto dopravní nehodu zinscenovali její účastníci. Jeho závěry však nemohou být pro soud podkladem pro rozhodnutí, když soud zjistil, že znalec [jméno znalce] vycházel z nesprávného dílčího závěru o vzájemné nekompatibilitě poškození vozidel. Vedle toho neměl znalec v době zpracování posudku k dispozici tytéž podklady jako znalec [jméno znalce] a jeho závěry tak nemohly odpovídat skutečnostem, které účastníci soudního řízení přednesli teprve po zpracování posudku.

16. Soudu byl v řízení předložen i posudek znalce [jméno znalce] ze dne 18. 10. 2020, ve kterém onen znalec prezentoval dopravní nehodu jako nahodilou a náhodnou a označil za nesprávné závěry znalce [jméno znalce] učiněné v tomto směru. Znalec [jméno znalce] podrobně a přesvědčivě vysvětlil důvody, které jej vedly k formulaci vlastních závěrů a upozornil, že posudek znalce [jméno znalce] svým obsahem a charakterem vůbec neodpovídá parametrům znaleckého posudku, neobsahuje žádnou analýzu, jeho závěry se pohybují spíše v rovině osobního názoru. Ke stejným závěrům dospěl i revizní posudek znaleckého ústavu – že posudek znalce [jméno znalce] je nepřezkoumatelný a nemá ani základní znaky technického znaleckého posudku. Není tedy důvodu k tomu, aby soud přihlížel k vývodům tohoto znalce.

17. Soud nevyužil jako důkaz zvláštní pojistné podmínky, když žalobce vysvětlil, že jimi nemá být prokázána žádná skutečnost významná v tomto řízení a předložil je pouze pro úplnost.

18. Žádná zjištění významná pro rozhodnutí soud neučinil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Svědek se sice ocitl u dopravní nehody, ale až po nehodovém ději, průběh neviděl.

19. Žalobce upozornil, že účastníci dopravní nehody se stali účastníky i dalších dopravních nehod – [jméno] [příjmení] dne 8. 8. 2017 havaroval s vozidlem BMW, které předtím koupil od žalovaného, (ačkoliv při výslechu před soudem uvedl, že nemá k žalobci žádný vztah). Dne 16. 12. 2015 došlo k dopravní nehodě – střetu vozidel Seat [jméno] [příjmení] a Volvo [jméno] [příjmení]. Vozidlo Volvo bylo následně prodáno [jméno] [příjmení]. Týž člověk opět havaroval 11. 5. 2017 při dopravní nehodě s žalovaným. Dále se stal žalovaný účastníkem dopravní nehody 11. 5. 2017, vozidlo po nehodě prodal [jméno] [příjmení]. Žalovaný oponoval (č.l. 269), že se jedná pouze o nepodloženou konstrukci žalobce. Že dovážel a prodával vozidla, a to vysvětluje, proč dovezl, nechal pojistit a prodal vozidlo [jméno] [příjmení]. Že prodej vozidla BMW [jméno] [příjmení] nemá žádnou souvislost s projednávaným případem. I znalec [jméno znalce] upozornil (č.l. 335) na další nehody, u nichž byl modus operandi stejný (opět srážka tří vozidel za sebou), když jedna z nich měla nastat v [obec] na Pardubicku. Soud si proto vyžádat zprávy od Policie České republiky a od [stát. instituce] (sp. zn. [spisová značka], jiné dopravní nehody nebyly zjištěny). (č.l. 355) Z nich však nedokázal učinit takový závěr, jaký předestřel žalobce. Další dokazování v tomto směru by bylo zjevně nadbytečné, když soudní řízení není vedeno zásadou vyšetřovací a skutkové i právní závěry je možno vyvodit z již provedených důkazů.

20. Z vyúčtování znalečného z 29. 9. 2017 soud zjistil, že [jméno znalce] vyúčtoval žalobci 13 400 Kč za zpracování znaleckého posudku. Ze záznamu interního platebního systému žalobce plyne, že mu žalobce vyplatil tuto odměnu nadvakrát (po polovině částky) ve dnech 3. 11. 2017 a 25. 1. 2018 (č.l. 450).

21. Podle záznamu na doručence k výzvě k vrácení pojistného plnění byla zásilka s výzvou odeslána na adresu bydliště žalovaného, ten si ji nevyzvedl, a tak zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 21. 3. 2018. Výzva obsahuje žádost o vrácení 137 180 Kč ve lhůtě do 2. 4. 2018.

22. Soud tedy dospěl k závěru o tom, že žalovaný zinscenoval dopravní nehodu dne 8. 8. 2017 a na takovém základě inkasoval od žalobce pojistné plnění 137.180 Kč. Tím porušil ust. § 210 odst. 1 písm c) trestního zákoníku, a tedy nedovoleným jednáním způsobil žalobci škodu ve smyslu ust. § ust. § 2910 občanského zákoníku. Stíhá jej tedy povinnost nahradit škodu. Na základě ust. § 2797 odst. 2 občanského zákoníku je žalovaný povinen nahradit žalobci i náklady účelně vynaložené na šetření nehodového děje – tj. na posudek [jméno znalce]. Na účelnosti oněch nákladů nic nemění, když se později ukázalo, že posudek je nesprávný. To protože podezření žalobce se potvrdilo na základě jiných zjištění. Žalovaný je v prodlení se zaplacením náhrady škody, a proto má povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Proto soud vyhověl žalobě.

23. Žalobce uspěl ve sporu, a má tak právo na náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 142 občanského soudního řádu. Žalobce doložil dopisem z 21. 2. 2018 i předžalobní výzvou z 19. 3. 2018, s poštovní dodejkou, že vyzval žalovaného k vrácení pojistného plnění ještě před zahájení sporu (č.l. 19, 20). Předžalobní výzva sice neobsahuje výzvu k náhradě nákladů 13400 Kč na znalecký posudek [jméno znalce], avšak tato okolnost nemá valného významu pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy neměla vliv na vznik, trvání ani průběh sporu ani procesní postoj žalovaného.

24. Podle ust. § 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. (ust. § 151 odst. 3 občanského soudního řádu). Soud přiznal žalobci 27 x 300 Kč jako paušální náhradu hotových výloh nezastoupeného účastníka sporu za předžalobní výzvu k zaplacení, podání žaloby, účast při jednání soudu 13. 2. 2019 (přesáhlo 2 hodiny) + přípravu k jednání, účast při jednání soudu 15. 4. 2019 (přesáhlo 2 hodiny) + přípravu k jednání, účast při jednání soudu 15. 5. 2019 + přípravu k jednání, písemný návrh z 27. 5. 2019, písemné vyjádření z 24. 1. 2020, písemné vyjádření z 25. 9. 2020, účast při jednání soudu 12. 10. 2020 + přípravu k jednání, účast při jednání soudu 4. 12. 2020 + přípravu k jednání, účast při jednání soudu 26. 5. 2021 (přesáhlo 2 hodiny) + přípravu k jednání, písemné vyjádření ze 4. 6. 2021, písemné vyjádření z 12. 11. 2021, účast při jednání soudu 8. 12. 2021 + přípravu k jednání, účast při jednání soudu 8. 6. 2022 (přesáhlo 2 hodiny) + přípravu k jednání na základě ust. § 1odst. 3 písm. a) ,b) ,c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a podle ust. § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Nepřiznal mu náhradu za žádost o odročení z 15. 3. 2019. Dále žalobci náleží náhrada cestovních nákladů ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a vyhlášky č. 333/2018 Sb. a 358/2019 Sb., za cesty z jeho sídla v [obec] do [obec] k jednání soudu – 6051 za 3 cesty v r. 2019, dále 4045,88 Kč za 2 cesty v r. 2020, dále 3977,63 Kč za 2 cesty v r. 2021 a dále 2293,18 Kč za cestu v r. 2022 - všech podniknutých osobním vozidlem Škoda Octavia, r.z. [registrační značka], při spotřebě 7,4 l /100 km (tzv. kombinovaná spotřeba, aplikovaná podle normy Evropské unie ES2004/3, na základě ust. § 158 odst. 4 zákoníku práce, v technickém průkazu vozidla jde o třetí údaj pod bodem 27), při vzdálenosti 2x 154 km na jednu cestu tam a zpět, ceně automobilového benzinu o 95 oktanech 33,10 Kč a paušální náhradě 4,1 Kč/km v r. 2019 (podle vyhlášky č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad) a při ceně automobilového benzinu o 95 oktanech 32 Kč a paušální náhradě 4,20 Kč/km v r. 2020 (podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., shodného názvu jako předešlá) a při ceně automobilového benzinu o 95 oktanech 27,80 Kč a paušální náhradě 4,40 Kč/km v r. 2021 (podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., shodného názvu jako předešlé) a při ceně automobilového benzinu o 95 oktanech 37,10 Kč a paušální náhradě 4,70 Kč/km v r. 2022 (podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., shodného názvu jako předešlé). Dále žalobci náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku 7529 Kč Celkem 31997,33 Kč.

25. Podle ust. § 148 odst. 1 zk.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů má stát podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu platí, že soud rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou. Žalovaný neuspěl v řízení, proto státu vznikl nárok na náhradu nákladů dokazování (znalečné ústavu) nekrytých zálohou, tedy 3844,20 Kč.

26. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody. Nikdo z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu spisu.

27. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Soudu nejsou známy důvody pro určení jiné lhůty k plnění. Nikdo z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu spisu.