21 Co 267/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Petržálka a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Evy Drahorádové ve věci žalobců: a) titul . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) titul . Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 oba zastoupeni advokátem titul . jméno a příjmení sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem titul . jméno a příjmení sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o žalobě o uložení povinnosti umožnit nahlížení do dokumentů a pořizování vlastních kopií dokumentů o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 4. 2024 č. j. 3 C 16/2023-370

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady odvolacího řízení v plné výši v částce 4 356 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby žalovanému byla uložena povinnost k výzvě žalobců, předložené nejméně sedm dní předem, umožnit jim, a to buď oběma společně, či jednomu každému zvlášť, vždy během prvního pracovního dne druhého měsíce kalendářního čtvrtletí, nahlédnout do těchto dokumentů: 1) Účetní závěrky schválené shromážděním žalovaného (od roku 2018 do 2022 včetně) včetně vypořádání výsledku hospodaření; 2) Zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu (od roku 2018 do roku 2022 včetně), schválené shromážděním; 3) Schválení výše příspěvků na správu domu (od roku 2018 do 2023 vč.) pro příští období; 4) Rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků (od roku 2018); 5) Rozpočty, schválené shromážděním vlastníků, na kalendářní roky 2018-2023, které měly být schváleny vždy do konce dubna daného kalendářního roku (čl. 7 stanov); 6) Revize rozvodů elektřiny ve společných částech domu, revize hromosvodů, revize plynových rozvodů ve společných částech domu; 7) Usnesení žalovaného o tom, že u stávajících bytových vodoměrů Techem již nebudou používat funkci dálkového odečtu, ale budou se odečítat vizuálně (ručně), a to 31. prosince, tedy na Silvestra, a jak je toto zajištěno v případě nepřítomnosti obyvatel bytu; a pořídit si vlastními prostředky kopie těchto dokumentů (výrok I). Žalobcům soud uložil povinnost plně nahradit žalovanému náklady řízení 32 603 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok II).

2. V dané věci již jednou okresní soud rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 10. 10. 2023 č. j. 3 C 16/2023-287. Tímto zamítl žalobu ve znění podání ze dne 23. 1. 2023, kterou se žalobci domáhali, aby žalovanému byla uložena povinnost k výzvě žalobců, předložené nejméně sedm dní předem, umožnit jim, a to buď oběma společně, či jednomu každému zvlášť, a to vždy během prvního pracovního dne druhého měsíce kalendářního čtvrtletí, pořídit si vlastními prostředky kopie dokumentů žalovaného, toho kterého žalobce se týkajících. Proti tomuto rozsudku se odvolali žalobci. Odvolací soud vytkl okresnímu soudu, že žaloba, tak jak byla žalobci podána dne 23. 1. 2023 i ve znění jejího doplnění ze dne 24. 1. 2023 (v němž žalobci žádali, aby soud uložil žalovanému povinnost k výzvě žalobců, předložené nejméně sedm dní předem, umožnit jim, a to buď oběma společně, či jednomu každému zvlášť, a to vždy během prvního pracovního dne druhého měsíce kalendářního čtvrtletí, nahlédnutí do všech dokumentů Společenství, které je povinen vést a evidovat, žalobců se týkajících a pořídit si z nich vlastními prostředky kopie), byla neurčitá, když se žalobci domáhali splnění pouze obecné povinnosti, aniž by ji jakkoliv blíže konkretizovali. Žalobci však následně podáním ze dne 29. 5. 2023 žalobu doplnili, kdy v tomto podání specifikovali seznam listin, které požadují, aby jim žalobce předložil k nahlédnutí. K tomuto podání však okresní soud nijak nepřihlížel, rozhodl o žalobě ve znění podání ze dne 23. 1. 2023, čímž zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud posléze projednal žalobu ve znění jejího doplnění i ze dne 29. 5. 2023 a tuto zamítl. Vyšel ze zjištění, že žalobci mají ve společném jmění manželů bytové jednotky č. , hodnota, a č. , hodnota, v budově č. p. , číslo, v katastrální území , označení, , zapsané v katastru nemovitostí na LV , číslo, u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to s podílem ve výši 1090/10000 a 1099/10000, a že žalovaný je právnickou osobou, vzniklou dle zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové. V souvislosti s právem na nahlížení ve smyslu ust. § 1179 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), upozornil na judikaturu Nejvyššího soudu, ze které plyne, že nahlížení je možno realizovat pouze u listin, které má žalovaný v držení. Nemá-li je k dispozici, nelze mu povinnost je žalobcům zpřístupnit uložit. Konstatoval, že žalobci v dané věci označili listiny, které po žalovaném požadují, v řízení však vyšlo najevo, že některé z nich již žalobci k dispozici mají, neboť jim byly žalovaným předloženy a bylo umožněno pořídit si z nich kopie, zbylé v písemné formě neexistují, protože nebyly vytvořeny. Prvé platí o účetních závěrkách od roku 2018 do 2022, zprávách o hospodaření společenství vlastníků za rok 2019, 2021 a 2022 a revizních zprávách. Z provedeného dokazování vyplynulo, že tyto dokumenty žalovaný měl k dispozici a žalobcům je na základě jejich požadavku poskytl, byť se tak částečně stalo až v průběhu tohoto řízení. Poukázal rovněž na skutečnost, že žalobci do doručení podání ze dne 29. 5. 2023 v řízení neuvedli přesně, které listiny konkrétně k nahlížení požadují, nicméně paralelně žalovaného o nahlížení do dalších a dalších dokumentů žádali a ten jej následně umožňoval. Přestože žalobci v průběhu řízení do těchto dokumentů nahlédli, nereagovali na to omezením předmětu řízení, ale na svých původních požadavcích setrvali, což nemohlo vést k jinému rozhodnutí než k zamítnutí žaloby v této části. Ohledně zpráv o hospodaření za roky 2018 a 2020, schválení výše příspěvků za roky 2018 až 2023, rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků od roku 2018, schválené rozpočty od roku 2018 do roku 2023 a usnesení o tom, že se nebude používat dálkový odpočet stavů vodoměrů, uzavřel, že ani v tomto rozsahu nebylo možno žalobcům vyhovět, neboť v řízení nebylo tvrzeno a prokazováno, že takové listiny reálně vznikly a žalovaný je má v držení, nýbrž žalobci vycházeli z toho, že žalovaný se nemůže bránit tím, že nemá k dispozici listiny, které je povinen mít. Dle žalobců je totiž zřejmé, že v některých případech žalovaný zanedbal své povinnosti a chyba je na jeho straně. S touto argumentací se okresní soud neztotožnil. Upozornil, že ačkoliv jsou vztahy stran řízení delší dobu vyhrocené, kdy mezi nimi proběhlo několik soudních sporů se střídanými výsledky, v tomto řízení je nutné posuzovat toliko oprávněnost požadavku žalobců k umožnění nahlédnout do konkrétních dokumentů žalovaného, pořídit si z nich kopie, a to, zda žalovaný takovému požadavku neprávem brání. Předmětem sporu však nebylo zhodnocení toho, jak žalovaný plní jiné své povinnosti při správě společného majetku a zda při tom dělá chyby, proto jej okresní soud neprováděl ani provádět nemohl. Doplnil, že i kdyby shledal, že žalovaný skutečně zanedbal povinnosti, např. při obstarávání revizních zpráv, na rozhodnutí o žalobě žalobců za daného stavu by to proto nemohlo mít vliv. Žalobu z výše uvedených důvodů neshledal jako právem podanou v celém jejím rozsahu, a proto byla zamítnuta.

3. Proti shora uvedenému rozsudku podali odvolání žalobci. Opětovně zdůrazňovali, že teprve po podání žaloby jim žalovaný začal v omezené formě umožňovat nahlížet do dokumentů žalovaného a pořizovat si jejich kopie. Uvedli také příklady v minulosti nerealizovaných nahlížení. Dále upozornili, že jim na nahlížení není poskytnut dostatečný časový prostor ani vhodné prostředí. V tomto směru poukázali i na nahlížení realizované dne 2. 10. 2023, kdy v souvislosti s ním museli vážit cestu až do sídla společnosti , právnická osoba, ., což je v rozporu se stanovami. Namítali, že žalovaný dostatečně nevysvětlil, proč celou řadu listin nevede, ačkoliv je to jeho povinností. V kontextu dané námitky zmínili zprávy o hospodaření společenství, jež jim nakonec v písemné podobě byly předloženy za roky 2019, 2021 a 2022, když dle jejich názoru byly vypracovány dodatečně. Pokud jde o účetní závěrky, pak upozornili, že tyto jsou na stránkách justice uvedeny pouze ve zkráceném rozsahu. Oni však požadují předložení těchto dokumentů včetně jejich příloh. Popsali také některé nesrovnalosti v účetních závěrkách, kdy se např. v roce 2021 neobjevuje příjem z pronájmu sklepa v domě od paní , jméno FO, . Ke zprávám o hospodaření konstatovali, že tyto nebyly řádně projednány a schváleny. Revizní zprávy jim nebyly zaslány včas. K rozhodnutím o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků zmínili např. stavební úpravy provedené manželi , jméno FO, , které však řádně nedokončili a po prodeji jejich bytu musel žalovaný jistě nějak tento jejich závazek řešit. K dálkovému odečtu opětovně upozornili, že jakákoliv změna metodiky rozúčtování služeb je v kompetenci shromáždění. Navrhli proto, aby odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu změnil a žalovanému uložil povinnost k výzvě žalobců, předložené nejméně sedm dní předem, umožnit jim, a to buď oběma společně, či jednomu každému zvlášť, vždy během prvního pracovního dne druhého měsíce kalendářního čtvrtletí, nahlédnout do dokumentů, které jsou uvedeny ve výroku I napadeného usnesení a pořídit si vlastními prostředky kopie těchto dokumentů. U jednání odvolacího soudu znovu zdůraznili, že listiny, které požadují k nahlédnutí, existují či by existovat měly. Shrnuli, že se jedná o typický spor mezi společenstvím a vlastníky jednotek, kdy jim členové společenství odpírají jejich zákonná práva, aby mohli kontrolovat dokumenty a popřípadě konstatovat, zda jsou správné či zda v nich jsou chyby. Chtějí vědět, že to, co platí, platí oprávněně. Pokud je jim v tom však ze strany žalovaného bráněno, nezbývá než podat žalobu, kterou považují za důvodnou. V tomto směru odkázali na odvolací petit.

4. Žalovaný naproti tomu napadený rozsudek považoval za věcně správný a navrhoval jeho potvrzení. Upozornil, že žalobci své právo na nahlížení realizují od roku 2020. Uvedl několik příkladů, kdy žalobcům byly nabízeny termíny k nahlížení, žalovaní však reagovali návrhem jiných termínů i místa. Zdůraznil, že při nahlížení uskutečněném dne 16. 1. 2023 přinesl do společných prostor všechny dokumenty, které má k dispozici od roku 2018, a umožnil žalobcům do nich nahlížet a pořídit si jejich kopii na fotoaparát. Přítomni byli dva svědci. Připomněl, že před podáním žaloby žalobci nikterak nespecifikovali listiny, které požadují předložit. Domáhali se pouze práva nahlížení, které však realizovali. Na důkaz svého tvrzení poukázal na jiná soudní řízení, ve kterých žalobci předkládají jako důkazy fotografie dokumentů pořízené při nahlížení. Veškeré listiny požadované v žalobě jim buď byly předloženy nebo neexistují.

5. U jednání odvolacího soudu ke zprávám o hospodaření společenství vlastníků a správě domu žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce doplnil, že tyto dokumenty zpracovávány nejsou a tedy neexistují. K objasnění toho, že však tyto byly žalobci a/ předloženy v písemné podobě za roky 2019, 2021 a 2022 vysvětlil, že je možné, že po opakovaných urgencích žalobce a/, který tvrdil, že je žalovaný ze zákona musí mít k dispozici, byly dodatečně podle dokumentů vytvořeny, zřejmě pouze ty, kterých se žalobci dožadovali.

6. U jednání odvolacího soudu žalobce a/ potvrdil, že zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu byly za roky 2019, 2021 a 2022 vytvořeny dodatečně až pro účely jeho nahlížení, navíc osobou, která k tomu nebyla oprávněna. Namítal, že pokud tyto neexistující dokumenty byl žalovaný schopen postupně doplnit, proč tak neučiní u jiných požadovaných dokumentů.

7. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se žalobci jakožto odvolatelé domáhali jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.), a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání žalobců neshledal opodstatněné.

8. Odvolací soud zcela sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž byla žaloba zamítnuta. Pro stručnost plně odkazuje na přiléhavé odůvodnění napadeného rozsudku a jen k jeho doplnění a k odvolacím námitkám žalobců dodává následující.

9. Předně je třeba konstatovat, že v dané věci ani okresní a ani odvolací soud nehodnotí a nemůže se zabývat tím, zda žalovaný vykonává své povinnosti při správě společného majetku řádně. Nemůže tedy přezkoumávat, zda např. účetnictví žalovaného (ne)vykazuje chyby či nesrovnalosti, zda v rámci něho jsou zaúčtovány veškeré položky, jež by měly být, stejně tak se nelze zabývat tím, zda veškeré revize proběhly včasně, a pokud ne, proč tomu tak bylo. V předmětném řízení rozhoduje pouze o tom, zda je či není žalobcům upírána možnost nahlédnout do jimi konkretizovaných dokumentů žalovaného včetně práva na pořízení jejich kopií. V tomto směru je také třeba přisvědčit okresnímu soudu, že žalovanému nelze uložit, aby žalobcům umožnil nahlížení do listin, které nedrží. Proto pokud žalovaný nemá požadované listiny k dispozici, a není rozhodující, zda je k dispozici neměl nikdy nebo až v době rozhodnutí soudu, nelze mu uložit povinnost je žalobcům zpřístupnit. V tomto směru lze odkázat na poměrně bohatou judikaturu Nejvyššího soudu, který se danou problematikou zabýval a na kterou odkazoval i okresní soud v rámci napadeného rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3076/2021).

10. K samotným listinám požadovaným k nahlédnutí včetně pořízení jejich kopií vlastními prostředky, jež žalobci upřesnili v rámci svého podání ze dne 29. 5. 2023 učiněného na výzvu okresního soudu při jednání dne 15. 5. 2023, pak lze dodat následující. Odvolací soud se ztotožňuje s názorem okresního soudu, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že část požadovaných listin byla žalobcům ze strany žalovaného poskytnuta a v jejich nahlížení není žalobcům nikterak bráněno, zbylá část požadovaných listin však poskytnuta být nemohla a nemůže, jelikož nebyla a není vedena v písemné podobě. Druhá zmiňovaná skutečnost se týká listin, které žalobci označili jako Schválení výše příspěvků na správu domu z let 2018 až 2023, Rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků od roku 2018, Rozpočty schválené shromážděním vlastníků na kalendářní roky 2018-2023, které měly být schváleny vždy do konce dubna daného kalendářního roku, a Usnesení žalovaného o tom, že u stávajících bytových vodoměrů Techem již nebudou používat funkci dálkového odečtu, ale budou se odečítat vizuálně (ručně), a to 31. 12., tedy na Silvestra, a jak je toto zajištěno v případě nepřítomnosti obyvatel bytu. I ze stanov žalovaného (platných od roku 2018) ve vztahu k příspěvkům na správu domu vyplývá, že pokud není pro daný kalendářní rok společenstvím rozhodnuto jinak, platí výše příspěvku na správu domu a pozemku platná v období předcházejícího kalendářního roku (viz část IV. článek 8 odst. 4). Nevyčerpaný zůstatek dlouhodobé zálohy se nevypořádává a převádí se do dalšího roku (viz část IV. článek 8 odst. 3). Obdobná pravidla jsou aplikována i na základě stanov přijatých na členské schůzi konané dne 18. 9. 2023, pouze s tím rozdílem, že tyto příspěvky se hradí v částkách a termínech stanovených předsedou, pokud shromáždění nestanoví jinak (viz část pátá článek XII). Pokud tedy v předmětném období nedocházelo ze strany společenství ke schvalování výše příspěvků ani nebylo vydáváno žádné rozhodnutí o vyúčtování a vypořádání těchto nevyčerpaných příspěvků, nelze tyto předložit žalobcům k nahlédnutí pro jejich objektivní neexistenci. Tytéž argumenty lze vztáhnout na žalobci požadované rozpočty schválené shromážděním vlastníků za roky 2018 až 2023 a usnesení žalovaného ohledně neužívání funkce dálkového odečtu u bytových vodoměrů Techem. Žalovaný žádné z těchto dokumentů nevypracovával, tedy je opět nelze předložit. Pokud žalobci opakovaně v průběhu řízení uváděli, že dokumenty vypracovány být měly, a pokud se tak nestalo, jedná se o chybu na straně žalovaného, pak odvolací soud znovu zdůrazňuje, že nehodnotí, zda žalovaný plní své povinnosti řádně. V tomto typu řízení může soud žalovanému uložit povinnost předložit k nahlédnutí pouze objektivně existující listiny, v žádném případě mu však nelze uložit povinnost např. vydat nějaké rozhodnutí či dodatečně nějakou listinu vypracovat v písemné podobě. V souvislosti s touto skupinou listin odvolací soud považuje za vhodné se samostatně vyjádřit ještě ke Zprávám o hospodaření společenství vlastníků a správě domu schválených shromážděním z let 2018 až 2022. Ani tyto zprávy žalovaný v písemné podobě nevytvářel, nicméně připustil, že za roky 2019, 2021 a 2022 byly dodatečně vytvořeny podle dokumentů, jež měl k dispozici, a to po urgencích žalobce a/, který trval na tom, že žalovaný tyto musí mít ze zákona k dispozici. Žalobce a/ sám u jednání odvolacího soudu tuto skutečnost potvrdil, namítal však, že za tyto roky byly zprávy vytvořeny dodatečně osobou, jež k tomu nebyla oprávněna. Pakliže tedy zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu z let 2018 a 2020 nebyly v písemné podobě vytvořeny (a to ani dodatečně), nelze žalovanému uložit povinnost je žalobcům zpřístupnit. V tomto směru neobstojí námitka žalobců, že jiná společenství tyto zprávy v písemné podobě vedou, a pokud žalovaný byl schopen dodatečně doplnit zprávy z ostatních let, je jistě schopen totéž učinit i u ostatních neexistujících dokumentů. Odvolací soud opětovně připomíná, že v rámci tohoto řízení nelze žalovanému povinnost dodatečně předmětné zprávy zpracovat v písemné formě uložit. Pokud jde o ostatní zprávy o hospodaření z let 2019, 2021 a 2022, pak tyto žalobcům předloženy k nahlédnutí byly, bylo jim umožněno si z nich pořizovat kopie, jak ostatně potvrdil nejen sám žalobce a/, ale tato skutečnost byla prokázána i záznamem o nahlížení do dokumentů SVJ ze dne 4. 9. 2023. Žalobcům tedy nebylo (a není) bráněno ve výkonu jejich práva ve smyslu § 1179 o. z.

11. Pokud jde o zbylou část listin, které prokazatelně existují, pak tato se týká žalobci požadované revize rozvodů elektřiny ve společných částech domu, revize hromosvodů a revize plynových rozvodů ve společných částech domu a účetních závěrek schválených shromážděním žalovaného (od roku 2018 do roku 2022 včetně), avšak bez vypořádání výsledku hospodaření, když tento byl za období let 2018 až 2022 nulový, a tedy o jeho vypořádání nebylo rozhodováno (k tomu viz např. zápis ze shromáždění ze dne 29. 6. 2023 č. l. 131-132 p. v. spisu). V řízení bylo prokázáno, že žalobci, resp. žalobce a/ nahlížel do kompletního účetnictví žalovaného z požadovaných let, mohl si z nich pořizovat kopie, tedy tyto dokumenty byly žalobcům ze strany žalovaného předloženy. To mimo jiné vyplývá i z reakce žalovaného na předžalobní výzvu ze dne 4. 1. 2023, e-mailu žalobce a/ ze dne 5. 1. 2023, záznamu o nahlížení do dokumentů SVJ ze dne 16. 1. 2023 i e-mailu žalobce a/ ze dne 16. 6. 2020. Účastníci si v rámci této komunikace sjednali termín nahlížení do dokumentů žalovaného na den 16. 1. 2023. Žalovaný připravil pro účely tohoto nahlížení kompletní dokumentaci společenství od roku 2018 s tím, že si ji žalobci mohou prohlédnout a požadované dokumenty si dohledat a vyfotit (viz reakce na předžalobní výzvu č. l. 44 spisu). Nahlížení bylo skutečně dne 16. 1. 2023 realizováno (viz záznam o nahlížení č. l. 31 spisu). Žalobce a/ do záznamu o nahlížení vypsal listiny, které však mezi dokumenty chyběly, tj. v účetnictví za rok 2020 – výkaz domu za 11. a 12. měsíc, v účetnictví za rok 2021 – obraty účtů a dále stavy vodoměrů Techem za roky 2018, 2019, 2020 a 2021. To, že se veškeré tyto poznámky týkaly chybějících listin, a nikoliv listin předkládaných, dosvědčuje nejen samotná poznámka žalobce a/ ve zmiňovaném záznamu, v níž použil slovo „chybí“, ale i vyjádření v replice žalobců ze dne 27. 8. 2024 (č. l. 407 spisu), kde sami popisují, že dne 16. 1. 2023 jim nebyly předloženy výpisy odečtů bytových vodoměrů Techem od roku 2018 (i tato povinnost byla ze strany žalovaného však následně splněna, jak žalobci výslovně uvedli v rámci svého vyjádření ze dne 29. 5. 2023 č. l. 104 p. v. spisu). Všechny ostatní dokumenty od roku 2018, tedy i účetnictví, předloženy byly (k tomu viz e-mail žalobce a/ ze dne 16. 6. 2020 na č. l. 91 spisu, ve kterém byly ještě doplněny listiny, jež v rámci lednového nahlížení předloženy nebyly). Kompletní účetnictví za rok 2020, 2021 a 2022 bylo pak žalobci a/ předloženo ještě v rámci nahlížení dne 4. 9. 2023 (viz záznam o nahlížení do dokumentů SVJ č. l. 196 spisu). Žalobci sami při jednání okresního soudu dne 9. 10. 2023 potvrdili, že žádali žalovaného o předložení účetnictví za roky 2021 a 2022 a žalovaný jim toto umožnil. Jelikož však stačili prostudovat pouze obraty účtů z předchozích let, na hospodaření za roky 2021 a 2022 jim nezbyl prostor, požádali o další prostudování těchto listin s tím, že nový termín bude dojednán. Lze tedy shrnout, že účetní závěrky žalovaného (resp. kompletní účetnictví) za roky 2018 až 2022 byly žalobcům ze strany žalovaného předloženy, za roky 2020 až 2022 na jejich žádost i opakovaně. Kompletní účetní závěrka za rok 2022 je navíc součástí spisu (viz č. l. 150-171 spisu). Přesto žalobci v odvolání nadále tvrdili, že jim plnohodnotné účetní závěrky z těchto let předloženy nebyly. S ohledem na shora uvedené však okresní soud nepochybil, když uzavřel, že nebylo prokázáno, že by v tomto směru žalovaný právo žalobců ve smyslu § 1179 o. z. upíral. Stejně tak je třeba nahlížet na revizní zprávy. Žalobcům byly prokazatelně předloženy revizní zprávy týkající se rozvodu elektřiny ve společných částech domu, hromosvodů i plynových rozvodů ve společných částech domu. Tyto zprávy jsou též součástí spisu. I samotní žalobci v rámci svého odvolání připustili, že poslední zpráva stran elektřiny jim byla zaslána v prosinci roku 2023. Zpráva o revizi hromosvodu pak pocházela z roku 2021 a její platnost je 4 roky (viz č. l. 123-124 spisu) a zpráva o revizi plynových rozvodů je z roku 2023 a její platnost je 3 roky (viz č. l. 121 spisu). Opět tedy nebylo prokázáno, že by předložení těchto dokumentů k nahlédnutí bylo žalobcům odpíráno.

12. Nad rámec uvedeného považuje odvolací soud za vhodné doplnit, že postup žalobců, kteří opakovaně požadují po žalovaném předložení listin, jež jim však prokazatelně předloženy byly, a to i za několik let dozadu, lze považovat za hraničící se zjevným zneužitím jejich práva. Ustanovení § 1179 o. z. slouží k tomu, aby byli členové společenství informováni o hospodaření daného společenství. Jeho účelem je tedy zajištění informovanosti člena společenství nutného pro uplatňování jeho práv, popř. plnění jeho povinností. Toto právo však nesmí být jakýmkoliv způsobem zneužíváno. Jedním z příkladů takového zneužití je situace, kdy výkon tohoto práva nesměřuje k naplnění účelu práva na informace, ale ve svém důsledku vede k omezení činnosti organizace (k tomu srov. např. článek JUDr. Pavly Schödelbauerové ze dne 21. 9. 2021 nazvaný Bytové spoluvlastnictví po novele ObčZ č. 163/2020 Sb. dostupném na portálu ASPI). Žalobci nejen, že se znovu a znovu domáhají předložení totožných dokladů např. účetnictví, a to i z roku 2018, ale i samotný žalobní návrh je koncipován tak, že chtějí de facto docílit toho, že jim k jejich výzvě bude žalovaný povinen předkládat každoročně (stejné) listiny právě z let 2018 až 2022. Jedná se přitom o takové kvantum listin, jež jednoznačně zahlcuje administrativu žalovaného. Takový výkon práva pak ale nemůže požívat ochrany.

13. Se zřetelem ke shora uvedeným závěrům odvolací soud napadené rozhodnutí okresního soudu jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

14. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli se svým odvoláním neúspěšní, proto má žalovaný vůči nim právo na náhradu nákladů, které v odvolacím řízení účelně vynaložil. Jedná se o náklady v celkové výši 4 356 Kč. Tyto sestávají z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 3 000 Kč za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 30. 9. 2024) po 1 500 Kč dle § 7 bod 4., § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k/a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), paušální náhrady hotových výdajů přináležející k těmto úkonům právní služby v celkové výši 600 Kč (2x 300 Kč) dle § 13 odst. 1 a 4 AT, a 21 % DPH z částky 3 600 Kč, tj. 756 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil odvolací soud žalobcům povinnost zaplatit náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalovaného. Lhůta k zaplacení nákladů byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.