22 Co 196/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bořivoje Hájka a soudců JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., a Mgr. Radka Kopsy ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 129 216 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 4. 6. 2024, č.j. spisová značka ,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Citovaným rozsudkem okresní soud ve výroku I zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení, ve výroku II žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalovaného a ve výroku III žalobci uložil povinnost nahradit České republice na účet okresního soudu náklady řízení ve výši , částka, , a to vždy do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení náhrady škody, která mu měla vzniknout na jeho nemovitostech dne , datum, v důsledku havárie vodovodního řadu ve vlastnictví žalovaného tak, že při zaplavení plochy označených nemovitostí žalobce před a za vjezdovou branou tím, že došlo k vyplavení podkladního štěrku a ke ztrátě vyrovnání a zhutnění plochy. Výši škody žalobce odvozoval z cenové nabídky a daňového dokladu č. , hodnota, , ze dne , datum, , , adresa, . Pojišťovna žalovaného (, právnická osoba, .) však žalovaný nárok řešený pod č. , hodnota, odmítla a žalovaný ho nesplnil ani na předžalobní výzvu.

3. Žalovaný potvrdil, že došlo k tvrzené havárii, která byla řešena v rámci jeho pojištění pojišťovnou, která na žalovaný nárok žalobci vyplatila , částka, . Namítl, že pojišťovna vstřícně uznala nárok žalobce na náhradu nákladů za demontáž horní vrstvy 50 mm, srovnání a hutnění označených pozemků žalobce, včetně materiálu kameniva 50 mm na celé ploše dle zjištěných výměr, přestože taková poškození nebyla prokázána. Žalovaná částka je v rozporu se skutečností, neboť práce vyúčtované , adresa, nebyly pro uvedení pozemků do původního stavu nezbytné a žalobce si pozemky do původního stavu uvedl svépomocí. Na výzvu žalovaného uvedená pojišťovna do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného nevstoupila.

4. Okresní soud vycházel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že dne , datum, došlo v obci , adresa, k havárii vodovodního řadu ve vlastnictví žalovaného, v jejímž důsledku vznikla škoda na věcech ve vlastnictví žalobce, na jejíž náhradu byla žalobci pojišťovnou žalovaného (, právnická osoba, .) vyplacena částka , částka, . Dodal, že z titulu stejné pojistné události pojišťovna žalobci dále vyplatila částku , částka, a žalovaný z titulu spoluúčasti částku , částka, na náhradu škody vzniklé žalobci poškozením jezírka a okolní okrasné plochy, která tak předmětem žaloby nebyla.

5. Po provedeném dokazování vzal okresní soud za prokázané, že na základě prohlídky místa škodní událostí ze dne , datum, a , datum, pojišťovna žalovaného pod č. , hodnota, uznala nárok žalobce na náhradu žalované škody z důvodu poškození celkové plochy označených pozemků žalobce , hodnota, m², a to v rozsahu stržení (demontáže) horní vrstvy zeminy cca 3-5 cm (kufr), zavezení drtí a srovnání a hutnění pozemků, včetně materiálu kameniva o výšce 50 mm v celé ploše. Pojišťovna vycházela z toho, že na parkovišti před vjezdovou bránou, tak na odstavné ploše pro automobily za branou byl vyplaven podkladní štěrk již zhutněný a připravený na pokládku zatravňovacích betonových bloků se zhotovením původních terénních úprav na jaře 2020. Pojišťovna uzavřela, že k opravě bude třeba strhnout 35 cm zeminy (kufr) a následně zavést drtí a zhutnit. Dne , datum, na místě samém dále zjistila, že předmětná plocha před i za oplocením byla doplněna o vrstvu štěrku a dlažba byla uložená na paletách. K vyplacení částky , částka, na náhradu žalované škody pojišťovna uvedla, že zohlednila opotřebení, stáří a neprokázání původní výšky kameniva 50 mm. Při jejím stanovení vycházela z rozpočtu nákladů na opravu, podle něhož ceny bez DPH za demontáž štěrkopísku o tloušťce 50 mm v množství , hodnota, m² činí , částka, , za montáž štěrkopísku ve stejném rozsahu a tloušťce , částka, , za materiál , částka, a dále ke všem těmto položkám DPH , částka, (15 %), Anonymizováno6. Žalobcem je v řízení požadována škoda spočívající v ceně prací (ve shodě se závěry pojišťovny žalovaného) za stržení zhruba 5 cm zeminy na ploše , hodnota, m², navezení kameniva, vyrovnání terénu a provedení zhutnění. Její výše je žalobcem dovozována z cenové nabídky a rozpočtu , adresa, na částku , částka, dle jednotlivých položek, v nichž však není uvedeno konkrétní množství, a z daňového dokladu č. , hodnota, , adresa, ze dne , datum, na částku , částka, bez DPH podloženou položkovým rozpočtem, podle něhož je cena zemních prací , částka, (, částka, /m²), za štěrk frakce , hodnota, je , částka, (, částka, /t), za odvoz materiálu a dovezení štěrku , částka, a za zhutnění a nivelaci podloží , částka, (, částka, /m²).

7. Okresní soud dále vycházel ze stavu předmětných ploch po vzniku žalované škody, který popsal dle předložených fotografií, a také z jejich stavu popsaného dle fotografií s datem , datum, . Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a z výslechu tohoto znalce zjistil, jak vysoká a jakého složení by správně měla být pokládka zámkové dlažby a její podloží, a to ve dvou variantách. Shledal, že znalec nemohl potvrdit, jaký rozsah podkladních vrstev byl poškozen, vytěžen a poté znovu realizován. Položkové rozpočty , jméno FO, znalec označil za nepřezkoumatelné a zavádějící. Znalec tak vycházel z toho, co bylo možná odtěženo, dále z rozpočtu nákladů na opravu použitého pojišťovnou žalovaného a z cen v době škodní události dle cenové soustavy , právnická osoba, . Znalec vyjádřil pochybnosti, zda bylo třeba vytěžit celou vrstvu kufru (3-5 mm zeminy) vzhledem k tomu, že zámková dlažba je propustná. Dle zadaného znaleckého úkolu znalec určil obvyklou cenu předmětných ploch o rozloze , hodnota, m² v době před poškozením ve výši , částka, , a to pro případ, že při pokládce zámkové dlažby byl dodržen řádný a správný postup. Uvedl, že v ceně materiálu je započítána i doprava. K námitkám žalobce znalec uvedl, že cenové nabídky od místních zhotovitelů v daném čase nevyžadoval, neboť by mohly být zpochybňovány a celorepublikové ceny, z nichž vycházel, jsou vyšší.

8. Při právním posouzení okresní soud odkázal na § 2951 odst. 1, § 2952 a § 2969 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Zdůvodnil, že vycházel ze závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , přestože jeho znalecký posudek označil za nedokonalý a zčásti matoucí, neboť znalec měnil částky a zaměňoval položky. Uzavřel však, že ze znaleckých závěrů vyplynuly zásadní informace, které znalec doplnil a vysvětlil, včetně toho, proč nevyžadoval cenové nabídky na opravu poškozené plochy v září 2020 od místních zhotovitelů, kdy v „pocovidové“ době byla zcela jiná situace. Na základě provedeného dokazování pak dospěl k závěru, že nebylo najisto prokázáno, kolik materiálu bylo skutečně potřeba na opravu, s čímž souvisí i rozsah prací, který rovněž nebyl jednoznačně zjištěn, když ani znalec potřebné informace nemohl zjistit. Nebylo ani zjištěno, jaké množství materiálu bylo na opravu použito a že to bylo opravdu potřeba, neboť znalec zpochybnil, zda skutečně bylo potřeba odtěžit a znovu použít 3-5 mm tzv. kufru, když zámková dlažba je propustná. Přitom není podstatné, že technik pojišťovny při prohlídce místa havárie konstatoval nutnost stržení 3-5 cm zeminy (kufru) a následné zavezení drtí a zhutnění, neboť nebylo prokázáno, že se tak stalo. Ani z rozpočtu , jméno FO, na opravu plochy bez bližšího uvedení měrných jednotek nebylo možné stanovit, kolik materiálu bylo na předpokládanou opravu stanoveno. Z následné faktury , jméno FO, a k ní připojeného položkového rozpočtu uvedl, že nelze soudit, zda se jedná o stejné položky – o stejnou práci i stejný dodaný materiál, když položka „podloží – hutnění + nivelace“ odpovídá rozsahu , hodnota, m², nikoli , hodnota, m². Nebylo prokázáno, v jakém stavu byla příprava na položení zámkové dlažbě před havárií a zda bylo postupováno řádně, tedy, že vrstvy pod tehdy vrchní viditelnou vrstvou byly skutečně v takovém rozsahu, jak být měly, resp. jak byly prezentovány žalobcem. Původní výška kameniva, stejně jako jeho výška po opravě, nebyla prokázána a z fotografií to nelze dovodit.

9. Po poučení ohledně doplnění tvrzení, v jakém stavu byl předmětný pozemek před škodní událostí, žalobce uvedl, že pozemek byl připraven pro pokládku dlažby a že výšková skladba odpovídala variantě uvedené znalcem a předložil k tomu další dvě fotografie. Z nich však podle okresního soudu nelze určit, kde a kdy byly pořízeny, tedy že se jedná o spodní vrstvy poškozeného pozemku žalobce a že se týkají celého pozemku, když toto nebylo zjištěno ani z jiných předložených fotografií. Navržený výslech žalobce okresní soud neprovedl s tím, že výpověď žalobce by byla osamoceným důkazem, když žalobce má na výsledku sporu jednoznačně zájem a nebyl by nijak sankcionován v případě uvedení nepravdy. Navíc si okresní soud nedovedl představit, že by žalobce vypovídal o množství spotřebovaného materiálu na původní položení materiálu a jeho zhutnění před pokládkou konečné vrstvy i v rámci opravy po havárii, když to nebyl schopen tvrdit v žalobě ani při vyřizování škodní události pojišťovnou. Proto okresní soud nezadal ani žalobcem navržený revizní znalecký posudek. Uvedl, že přestože si běžně nikdo nefotí prováděné práce a jejich postup, nelze vycházet jen z tvrzení žalobce, aniž by to bylo prokázáno, když jej druhá strana sporuje. Záznamy o zakoupení materiálu, jeho úhrady i úhradu prací pak lze prokázat i jinak než jen výpovědí žalobce (např. objednávkami, pokladními doklady, výpisy z účtu). Nic takového však nebylo jako důkaz předloženo ani navrženo. Okresní soud proto uzavřel, že po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech se žalobci nepodařilo prokázat, že by mu vznikl nárok na náhradu žalované škody ve výši přesahující již obdrženou částku.

10. Na základě plného úspěchu žalovaného ve věci rozhodl okresní soud o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému přiznal právo na náhradu v plné výši , částka, s tím, že se v souladu s § 7 bod 5, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jedná o náklady právního zastoupení za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ve věci a ke znaleckému posudku ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a za účast na jednání dne , datum, , , datum, a , datum, , tedy o odměnu po , částka, a paušální náhradu po , částka, za osm úkonů a o náhradu 21% DPH.

11. Dále okresní soud neúspěšnému žalobci uložil také povinnost k náhradě nákladů státu s odkazem na § 148 odst. 1 o.s.ř. Uvedl, že tyto náklady vznikly za znalečné v celkové výši , částka, , na které žalobce složil zálohu , částka, , a proto byla žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů státu ve výši rozdílu , částka, .

12. Lhůta k plnění okresní soud odůvodnil § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. s tím, že neshledal důvody pro jiný postup.

13. Proti citovanému rozsudku podal žalobce v celém rozsahu včasné odvolání. Namítl, že oproti závěru okresního soudu pojišťovna žalovaného vycházela z rozpočtu nákladů na opravu, podle něhož byla výše náhrady škody nikoliv , částka, (včetně DPH), ale , částka, (včetně DPH) a tuto částku poté pojišťovna krátila koeficientem 0,83 z důvodu údajné opravy svépomocí. Žalobce však nechal škodu odstranit profesionálem , jméno FO, . Žalobce také rozpočet použitý pojišťovnou rozporoval, neboť v něm bylo kalkulováno se štěrkopískem oproti tomu, že dle zápisu o poškození byl vyplaven podkladní štěrk, který byl také k odstranění škody použit, výškově upraven a zhutněn. Tyto skutečnosti okresní soud nesprávně nezohlednil, nevypořádal se s nimi, a proto je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Současně žalobce namítl, že byl poučen pouze o povinnosti prokázat tvrzení o stavu zasažených pozemků před škodní událostí, nikoliv o povinnosti doplnit tvrzení a důkazy ohledně stavu (výši kameniva) po opravě, proto nelze pro takové skutečnosti žalobu zamítnout. Žalobce k tomu současně navrhl důkaz výslechem , jméno FO, jako zhotovitele opravy s tím, že ten rovněž disponuje příslušnými dokumenty ohledně opravy. Dále žalobce předložil další tři fotografie s tím, že byly pořízeny dne , datum, a namítl, že nesprávně nebyl proveden důkaz jeho účastnickou výpovědí, neboť žalobce nedisponuje záznamy o zakoupení materiálu, objednávkami, pokladními výpisy či výpisy z účtu ohledně stavu pozemků před škodní událostí. Žalobce se dovolával závěrů citované judikatury, podle nichž nelze výši škody činit závislou na tom, jak poškozený s věcí naloží. Zdůraznil, že v dané věci nebylo mezi účastníky sporné porušení právní povinnosti žalovaného, vznik škody a příčinná souvislost mezi tím a jedinou spornou otázkou tak byl rozsah škody. Proto je rozhodné, že žalobce jako poškozený měl až do škodné události funkční věc a že k obnovení její funkčnosti musel vynaložit náklady, které by jinak vynaložit nemusel. , právnická osoba, pak dle citované judikatury může i převýšit obvyklou cenu poškozené věci, a to až o třetinu. Proto je dle žalobce dostatečná cenová nabídka , jméno FO, a není na místě řešit, zda oprava byla či nebyla provedena. Okresní soud současně nesprávně hodnotil důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož zmatečnost a nedokonalost nelze omluvit či validovat tím, že znalec za výslech, který účastníci navrhl právě pro nedostatku posudku, nepožadoval znalečné. Oproti závěrům okresního soudu bylo možné z listinných důkazů zjistit, jaké práce a kolik materiálu mělo být použito, když oprava byla provedena v nesporném rozsahu podle závěrů pojišťovny žalovaného. Znalec se proto měl zabývat pouze otázkou ceny těchto nesporných nezbytných prací. Znalec však nebyl schopen své závěry přesvědčivě obhájit a opakovaně měnil své odpovědi, podle toho, který z účastníků pokládal dotazy. Zmatečnost a nepřezkoumatelnost jeho závěrů potvrzuje i to, že při výslechu předložil nový cenový rozpočet, který opětovně k dotazům upravoval a měnil. Nesprávně také znalec vycházel z cenové soustavy , právnická osoba, ., která není použitelná, neboť se jedná o celorepublikový průměr a směrné ceny, nikoliv ceny obvyklé, realizované v daném místě a časem mezi nepropojenými osobami. Nebyly tak zohledněny aktuální tržní podmínky a nesprávně nebyla použita porovnávací metoda ohledně výše obvyklých nákladů na opravu. Proto byl měl být zadán revizní znalecký posudek. Žalobce poukázal i na to, že znalec i tak určil náklady na nezbytné práce ve výši , částka, až , částka, (včetně DPH), tedy žaloba je minimálně zčásti důvodná. Na základě všech uvedených důvodů žalobce navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

14. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku. Namítl, že již sám odstranil vzniklou škodu uvedením pozemků do původního stavu před havárií, jak vyplývá z předložených fotografií. K tomu v podrobnostech odkázal na svoji obranu před okresním soudem. Žalobce pak neprokázal ani stav nemovitostí před havárií, ani důvodnost žalovaného nároku, když pojišťovna žalovaného úhradou částky , částka, plnila ještě nad rámec uvedení pozemků v předešlý stav. Okresní soud také správně odmítl důkaz účastnickým výslechem žalobce, který nemůže suplovat povinnost tvrzení žalobce, který neuvedl konkrétní skutečnosti k tomu, jak byla provedena příprava na pokládku dlažby před havárií, zejména kdy, kde, kým a případně za kolik. Námitky proti znaleckému posudku proto nejsou relevantní a napadený rozsudek je věcně správný.

15. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu, když v souladu s § 212 a § 212a o.s.ř. přihlížel jak k obsahu odvolání, tak k důvodům v odvolání výslovně neuplatněným a shledal, že odvolání není důvodné.

16. Okresní soud správně vycházel z toho, že mezi účastníky byla nesporná povinnost žalovaného k náhradě majetkové škody vzniklé žalobci zaplavením jeho pozemků v důsledků havárie vodovodního řadu dne , datum, ve , adresa, – vyplavením podkladního štěrku a ke ztrátě vyrovnání a zhutnění plochy. Při právním posouzení správně vycházel z úpravy náhrady škody dle 2894 a násl. o.z., zejména z oddílu 3 ohledně způsobu a rozsahu náhrady škody.

17. Dle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

18. Dle § 2952 odst. 1 o. z. se hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

19. Dle § 2953 odst. 1 o. z. soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. Dle § 2953 odst. 2 o. z. se odstavec 1 nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče.

20. Dle § 2955 o. z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

21. Dle 2969 o. z platí pro náhradu škody při poškození věci, že se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

22. Krajský soud přisvědčil odvolacím námitkám žalobce, že v dané věci jsou použitelné závěry ustálené soudní judikatury tak, jak vyplývají z rozsudků Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , ze dne , datum, či sp.zn. , spisová značka, , ze dne , datum, . V této věci je zřejmé, že mezi účastníky je sporný rozsah vzniklé škody, a to konkrétně nad rámec částky , částka, , která již byla nesporně žalobci vyplacena (plněním pojišťovny žalovaného). Dle citované právní úpravy bylo proto v dané věci rozhodné určit ke dni vzniku škodu , datum, výši obvyklé ceny prací a materiálu, které byly potřebné k uvedení zaplavených pozemků žalobce do původního stavu. K tomu okresní soud nepřistoupil, neboť řádně ustanovenému znalci , tituly před jménem, , jméno FO, z příslušných oborů (ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, a stavebnictví, stavby obytné, průmyslové a zemědělské) dle § 127 o. s. ř. nezadal posouzení uvedené rozhodné, skutkové, mezi účastníky sporné a odborné otázky, ale znalecký úkol zadal nepřiléhavě (viz usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Krajský soud proto v souladu s návrhem žalobce učiněným již v řízení před okresním soudem přistoupil dle § 213 odst. 4 o. s. ř. k doplnění dokazování znaleckým posudkem dle svého usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , jímž ustanovenému znalci , tituly před jménem, , jméno FO, zadal zodpovězení uvedené rozhodné skutkové a odborné otázky, když shledal, že dosavadní závěry tohoto znalce nejsou použitelné a s námitkami proti nim se proto nelze zcela vypořádat.

23. Z podaného doplnění znaleckých závěrů , tituly před jménem, , jméno FO, , a to písemného posudku ze dne , datum, a z výslechu znalce ze dne , datum, ve spojení s předloženým písemným oceněním ze dne , datum, , krajský soud zjistil, že znalec při zadaném ocenění konkrétních prací vycházel z jejich zřejmého rozsahu daného plošnou výměrou 332 m2 a výškou (hloubkou) rozhodné poslední vrstvy 5 mm. Ceny stanovil podle cenové soustavy , právnická osoba, ., kterou považoval za použitelnou a odpovídající. Zdůvodnil, že se jedná o dostatečný statistický podklad směrných cen v rozhodné době, které proto považuje za relevantní, neboť žalobcem namítané skutečné ceny za realizované práce v daném místě a čase není schopen v takto potřebném a nezpochybnitelném statistickém podkladu zjistit. Na základě toho určil znalec obvyklou cenu prací spojených se shrnutím poslední vrstvy pod zámkovou dlažbou, tedy jejího odstranění a opětovného nainstalování, vždy v rozsahu 5 mm. Uvedl, že tato poslední vrstva je určena k tomu, aby na ní položená výsledná zámková dlažba byla rovinatá a funkční s tím, že v dané věci se jedná o pojezdové plochy pro automobily do 3,5t. Pro naplnění účelu poslední vrstvy však nebylo dle znalce nutné tuto vrstva (v rozsahu až 5 mm) odstranit, ale pro nápravu celé plochy bylo dostatečné ji pouze doplnit (dosypat), vyrovnat a jednou zhutnit, neboť tím do sebe původní vrstvy na již zhutněném podloží zapadnou. Je to dáno tím, že poslední vrstva je jen vyrovnávací a nachází se na vrstvách již zhutněných. Znalec také provedl ocenění prací pro celou plochu podle zadání krajského soudu. Toto ocenění k námitkám žalobce při svém výslechu upravil tak, že oproti ocenění v písemném posudku ze dne , datum, provedl ocenění ze dne , datum, vždy pro rozsah (výšku, resp. hloubku) poslední vrstvy 5 mm pro celou plochu , hodnota, m2, což bylo důvodem změny rozhodných cen v souladu s cenovou soustavou , právnická osoba, . s tím, že odpovídající objem činil 18,26 m3. Znalec současně vycházel z přepočtu tohoto objemu na v praxi obvyklé a používané jednotky hmotnosti (tuny), a to dle praxí i odborníky používaných koeficientů pro konkrétní materiál. Takto znalec v posudku ze dne , datum, potřebný materiál přepočítal za použití průměrného koeficientu 1,6 na 26,56 tun a při svém výslechu dne , datum, tento přepočet upravil použitím koeficientu 1,7, který namítl žalobce na 28,22 tun. Potvrdil, že takto by se jednalo o potřebu 10 aut o nosnosti 3 tun. Uvedl však, že náklady na dopravu jsou dle cenové soustavy , právnická osoba, . již zahrnuty (tzv. rozpuštěny) v jednotkových cenách, které použil. Použití žalobcem namítaných reálných cen, odlišených pro materiál a dopravu, znalec odmítl s tím, že jsou výsledkem konkrétní dohody smluvních stran. Režijní náklady spojené s realizací prací, které znalec v písemném posudku ze dne , datum, připustil jako možnou toleranční odchylku 5 %, znalec při svém výslechu již nezohlednil s tím, že vhledem k velmi malému rozsahu prací nelze předpokládat režijní náklady, který by případně byly jen zcela minimální 1 % až 2 % v závislosti na subjektivním úsudku rozpočtáře. Krajský soud tak ze závěrů znalec zjistil, že v písemném posudku ze dne , datum, byla obvyklá cena prací a materiálu určena ve výši , částka, , z toho za materiál , částka, , za odstranění podkladu , částka, a za poplatek za uložení na recyklační skládce , částka, , resp. po zohlednění toleranční odchylky 5 % jako režijních nákladů byla celková částka , částka, (vždy bez DPH), při DPH 21 % ve výši , částka, . V rámci svého výslechu dospěl znalec k výsledné částce (bez DPH) , částka, , z toho za materiál , částka, , za odstranění podkladu shodně , částka, a za poplatek za uložení na recyklační skládce , částka, .

24. Krajský soud z uvedených znaleckých závěrů doplněných v odvolacím řízení vycházel, neboť shledal, že písemný znalecký posudek ze dne , datum, byl podán řádně a úplně, se všemi formálními i obsahovými náležitostmi. Znalec na jeho závěrech setrval a při svém výslechu je doplnil a vysvětlil tak, že jeho odborným závěrům nelze ničeho vytknout, a to ani hlediska jejich podloženosti a odbornosti, ani z hlediska jejich srozumitelného a logického odůvodnění. Krajský soud má za to, že znalec se na základě svých odborných znalostí a zkušeností dostatečně, logicky a srozumitelně vypořádal i s námitkami žalobce, zejména s opodstatněností a přiléhavostí použití cen dle cenové soustavy , právnická osoba, ., včetně toho, že případně zcela ve shodě s námitkami žalobce dne , datum, upravil (navýšil) své konkrétní propočty či přepočty tak, jak je uvedeno shora. Krajský soud neshledal důvodné námitky žalobce směřující proti uvedeným znaleckým závěrům podaným v odvolacím řízení, zejména námitky o tom, že obvyklé ceny v daném místě a čase byly podstatně vyšší. Ostatně žalobce tyto své námitky ani ničím konkrétním nepodložil, neboť jím namítané a doložené cenové nabídky konkrétních dodavatelů se netýkají rozhodného období vzniku škody v , datum, , a již proto nemohou být relevantní. Současně znalec dostatečně a přesvědčivě odmítl také námitku žalobce o potřebě dvojího zhutnění.

25. Krajský soud tak v dané věci ve shodě s okresním soudem vycházel z toho, že poškození se týkalo poslední vrstvy podloží připraveného pod zámkovou dlažbou určené pro pojezd automobilů do 3,5t, která byla zaplavena a poškozena vyplavením podkladního štěrku a ztrátou vyrovnání a zhutnění plochy. Na základě uvedených znaleckých závěrů vzal krajský soud za prokázané, že za účelem uvedení do původního stavu nebylo nutné takto poškozenou poslední vrstvu plochy (v rozsahu až 5 mm) odstranit a poté opětovně nainstalovat, neboť bylo dostatečné za účelem obnovení jejího účelu (pro rovinatost a funkčnost výsledné zámkové dlažby) a nápravy celé plochy tuto poslední vrstvu jen doplnit (dosypat) potřebným materiálem a následně vyrovnat a jednou zhutnit. Již tím do sebe původní vrstvy na již zhutněném podloží zapadnou, neboť poslední vrstva je jen vyrovnávací a nachází se na již zhutněných vrstvách.

26. Na základě tohoto skutkového závěru krajský soud shledal věcně správný závěr okresního soudu, že nebyl prokázán vznik škody nad rámec již žalobci vyplacené částky , částka, . Je zřejmé, že dle uvedeného skutkového závěru byl rozsah potřebných prací i materiálu pro uvedení nesporně poškozených ploch do původního stavu nezanedbatelně nižší, neboť nebyl spojen s demontáží (stržením) poslední vrstvy o síle až 5 mm a její následnou opětovnou montáží (navezením), ale byl dán jen potřebou poslední vrstvu doplnit (dosypat), vyrovnat a jednou zhutnit. Tím je dána i zjevná nedůvodnost nezanedbatelné části obvyklých nákladů na práce a část materiálu, které takto pro uvedení do původního stavu byly rovněž prokázány jako nepotřebné. Na základě provedeného dokazování je přitom zřejmé, že vyplacená částka , částka, zahrnovala i náklady spojené s takto nepotřebnými pracemi a minimálně zčásti nepotřebným, resp. nadbytečným materiálem. Tuto vyplacenou částku zjevně nepřevyšují (nemohou převýšit) ani náklady spojené s prokázanými potřebnými pracemi a materiálem na doplnění (dosypání) poslední vrstvy (až do 5 mm) a na její vyrovnání a jedno zhutnění dle ocenění znalce , tituly před jménem, , jméno FO, v tomto odvolacím řízení, a to ani při navýšení, resp. přepočtu a úpravě tohoto ocenění ze dne , datum, ve smyslu vznesených námitek žalobce. Konkrétně je zřejmé, že toto ocenění znalce vždy zahrnuje práce, které byly prokázány jako nepotřebné (zejména za odstranění podkladu a poplatek za uložení na recyklační skládce, které dosahují minimálně cca , částka, , tj. asi jedné čtvrtiny), a nelze k nim jako důvodným přihlížet. Současně je maximální ocenění potřebného materiálu, které vychází z jeho maximálně možného objemu i hmotnosti na celou plochu. Nad rámec uvedených závěrů je možné dodat, že i sám žalobce si je dle své přiléhavé argumentace v řízení před okresním soudem vědom toho, že za obvyklou cenu je možné hodnotit částku, která se (jen) přiměřeně odchyluje od částky určené znaleckými závěry. V tomto smyslu lze uvést, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, se ve svých závěrech ohledně výše rozhodné obvyklé ceny nepřiměřeně, nepodloženě či podstatně neodchyluje a současně jeho závěry nejsou ani v podstatném, nepřiměřeném či nepodloženém rozporu s oceněním, z něhož vycházela pojišťovna žalovaného při vyplacení prokázané částky , částka, .

27. Ze všech uvedených důvodů shledal krajský soud odvolací námitky žalobce nedůvodné, příp. irelevantní, včetně toho, že pro nadbytečnost neshledal důvody pro provedení dalšího (žalobcem navrhovaného) dokazování. Napadený rozsudek shledal krajský soud věcně správný, a proto jej dle § 219 o. s. ř. v celém rozsahu potvrdil, včetně věcně správného rozhodnutí okresního soudu o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a ve vztahu ke státu, když na správné skutkové i právní závěry krajský soud v této části pro stručnost odkazuje.

28. Krajský soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, v němž byl žalovaný plně úspěšný. Proto krajský soud dle § 224 a § 142 odst. 1 o. s. ř. neúspěšnému žalobci uložil povinnost k plné náhradě účelně vynaložených žalovaného, a to za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání ze dne , datum, a účast u odvolacího jednání dne , datum, ) dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, písm. d), g) a § 13 odst. 4 advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném jednak do , datum, , jednak od , datum, , podle toho, kdy došlo k poskytnutí konkrétního úkonu právní služby advokátem žalovaného. Takto byla žalovanému přiznána dvakrát odměna po , částka, a dále paušální náhrada hotových výdajů jednou po , částka, a jednou po , částka, , to vše spolu s náhradou 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů tak činí celkem , částka, a žalobci byla podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. uložena povinnost k jejímu zaplacení k rukám advokáta žalovaného v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.