22 Co 275/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bořivoje Hájka a soudců JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., a Mgr. Radka Kopsy ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: právnická osoba sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částka Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3. 9. 2024, č.j. spisová značka ,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení , částka, k rukám advokáta žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Citovaným rozsudkem okresní soud ve výroku I. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ve výroku II. žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení v částce , částka, k rukám advokáta žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

2. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky s tím, že dne , datum, uzavřel její právní předchůdce (, právnická osoba, ) jako poskytovatel se žalovaným smlouvu o kontrole změn ve veřejných rejstřících. K uzavření smlouvy došlo elektronicky na stránkách , webová stránka, tak, že žalovaný akceptoval všeobecné obchodní podmínky, bez čehož by k uzavření smlouvy nedošlo, a následným krokem dne , datum, uhradil iniciační zálohu dle zálohové faktury č. , hodnota, , která byla odeslána kontaktní osobě , jméno FO, . Uvedená smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců a smluvní vztah trval také v období od , datum, 2023 do , datum, 2023, za které však žalovaný neuhradil sjednanou měsíční platbu po , částka, , tj. za devět měsíců žalovanou částku , částka, . Aktivní legitimaci žalobkyně dovodila ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

3. Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy dle žalobních tvrzení, ale namítl, že si není vědom, že by byl ze strany poskytovatele seznámen s obchodními podmínkami. Naopak uvedl, že jiné parametry smlouvy mu nebyly známy. Dále namítl, že dne , datum, poskytovateli zaslal e-mailem výpověď smlouvy, jejíž ukončení žádal ke dni , datum, . Tuto výpověď zaslala , jméno FO, , členka výboru žalovaného, tedy stejná osoba, která smlouvu uzavřela. Žalovaný však byl telefonicky upozorněn poskytovatelem, že výpověď je třeba doručit doporučeným dopisem. To žalovaný učinil přípisem ze dne , datum, , který doporučeně odeslal dne , datum, . Přesto poskytovatel reagoval sdělením, že smlouva byla automaticky prodloužena na dobu dalších 3 let, tj. do , datum, a nelze ji dříve ukončit. Žalovaný měl za to, že k platnému sjednání prodloužení doby trvání smlouvy nedošlo, ale z opatrnosti zaslal znovu výpověď smlouvy dopisem ze dne , datum, odeslaným doporučeně dne , datum, (zjevně nesprávně žalovaným uveden rok 2023). Jako nedůvodnou a účelovou žalovaný odmítl námitku žalobkyně, že výpověď nebyla podána řádně, neboť jí neučinil předseda výboru žalovaného. Namítl, že tuto námitku poskytovatel vznesl až v , datum, 2023, když do té doby žádné námitky proti způsobu výpovědi neuplatnil. Zdůraznil, že od samého počátku, tedy i při samotném kontraktačním procesu, poskytovatel výlučně komunikoval na straně žalovaného s , jméno FO, . Tato komunikace tedy odpovídala zavedené praxi smluvních stran a jednání žalobkyně je tak rozporné s dobrými mravy a se zásadami poctivého obchodního styku a neměla by mu proto být poskytována právní ochrana. Jedná se o vnucování nevyžádaného plnění na základě účelových tvrzení o pokračování smluvního vztahu.

4. Na základě provedeného dokazování okresní soud zjistil, že dle obchodních podmínek poskytovatele (dále také VOP) platných od , datum, je v čl. HK.

4. řešen způsob komunikace mezi účastníky tak, že veškerá komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem (vyjma případů, kdy je zákonem nebo těmito VOP vyžadována jiná forma) bude probíhat prostřednictvím emailové komunikace zaslané na emailovou adresu, kterou uživatel uvede při jeho registraci. Dle čl. O.1. je poskytování služeb sjednáno na dobu určitou 24 měsíců ode dne připsání finančních prostředků dle první zálohové faktury na účet poskytovatele. V případě, že žádná ze stran ve lhůtě nejpozději tři měsíce před uplynutím sjednané doby nevypoví poskytování služeb písemnou výpovědí doručenou druhé straně doporučeným dopisem na adresu uvedenou ve veřejném rejstříku, prodlužuje se smluvní vztah mez stranami za stejných podmínek na dobu dalších 36 měsíců.

5. Okresní soud vzal za prokázané i nesporné, že mezi poskytovatelem – právním předchůdcem žalobkyně – a žalovaným byla dne , datum, uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 1746 o. z. tak, že žalovaný uhradil poskytovateli zálohovou fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, částkou , částka, , jejíž úhrada byla téhož dne poskytovatelem potvrzena. To dle obchodních podmínek znamenalo zahájení poskytování sjednaných služeb na sjednanou dobu 24 měsíců, tj. minimálně do , datum, . Okresní soud vzal za prokázané, že účastníci spolu komunikovali e-maily a že žalovaný byl seznámen s obchodními podmínkami, neboť seznámení s nimi zaškrtl při sjednávání smlouvy za pomocí prostředků komunikace na dálku (online). Proto bylo na žalovaném, aby se skutečně s obchodními podmínkami seznámil a podle nich postupoval. Současně okresní soud neshledal obchodní podmínky nesrozumitelné, nejasné či nečitelné.

6. Mezi účastníky bylo sporné, zda došlo k platnému ukončení uvedené smlouvy a pokud ano, k jakému datu. K tomu okresní soud zjistil, že , jméno FO, jako místopředsedkyně a jednatelka žalovaného adresovala poskytovateli žádost ze dne , datum, o ukončení služby dle uvedené smlouvy ke dni , datum, , dále výpověď ze dne , datum, s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která byla doručována doporučeně, a poté další žádost ze dne , datum, o ukončení služby, která byla rovněž doručována doporučeně. Dále , jméno FO, komunikovala s poskytovatelem e-maily, v , datum, a , datum, 2023, podle nichž považovala smlouvu za ukončenou s tím, že výpověď doručovala již před rokem a další výpověď znovu , datum, . Ze strany žalobkyně však byla upozorněna na to, že výpověď neregistrují a že je nutné při ukončení smlouvy postupovat podle obchodních podmínek a podepsat takový dokument dle pravidel stanov žalovaného.

7. Okresní soud dospěl k závěru, že podle obchodních podmínek trval smluvní vztah do , datum, a poté pokračoval následujících 36 měsíců v souladu s čl. O.1. obchodních podmínek, tj. do , datum, , neboť nebylo prokázáno, že by před tímto datem byla doručena výpověď žalovaného. Podle obchodních podmínek bylo nutné výpověď smlouvy doručit druhé straně doporučeným dopisem minimálně tři měsíce před uplynutím sjednané doby. Dle okresního soudu bylo prokázáno, že žalovaný doporučeným dopisem odeslal výpověď datovanou již , datum, , což nepochybně splňuje podmínku sjednanou v obchodních podmínkách, neboť tato výpověď byla doručena minimálně tři měsíce před koncem uplynutí sjednané doby.

8. Okresní soud odmítl námitku žalobkyně, že výpověď nepodala osoba, která k tomu byla oprávněna. Dospěl k závěru, že poskytovatel při uzavírání smlouvy, která byla sjednána elektronicky, neřešil, zda osoba, se kterou komunikoval, je oprávněna za objednatele jednat. V tomto okamžiku neprojevil žádné pochybnosti o tom, zda je tato osoba způsobilá smluvní vztah uzavřít, a nijak si dále neověřoval její oprávnění jednat za objednatele. V situaci, kdy objednatel projevil vůli smlouvu ukončit, poskytovatel náhle změnil svůj přístup a začal namítat, že tato osoba není oprávněná k ukončení smluvního vztahu, ačkoliv se jedná stále o stejnou osobu, která s ním komunikovala při uzavírání smlouvy. Takové jednání poskytovatele je účelové a jde o zneužití práva, kdy je právní obrana používána selektivně pouze v okamžiku, kdy je to pro žalobkyni výhodné. Tím se žalobkyně pokouší obcházet základní zásady poctivosti a slušnosti. Proto okresní soud dospěl k závěru, že i pokud by , jméno FO, překročila zástupčí oprávnění, pak nejpozději tím, že žalovaný udělil plnou moc advokátovi, aby jej v tomto řízení zastupoval, toto její jednání schválil a lze jej tedy považovat za platné. K tomu okresní soud citoval § 440 odst. 1 o. z.

9. Na základě uvedených závěrů okresní soud shledal, že smluvní vztah byl platně ukončen ke dni , datum, výpovědí ze dne , datum, doručenou doporučeným dopisem nejméně tři měsíce před uplynutím sjednané doby. Proto žalobkyni nemohl vzniknout žalovaný nárok na další plnění a okresní soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož plně úspěšnému žalovanému přiznal vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, s a to za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a účast u jednání) odměnu advokáta po , částka, a náhradu hotových výdajů po , částka, dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. výši , částka, . Dodal, že neshledal žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Lhůtu k plnění okresní soud zdůvodnil § 160 odst. 1 větou před středníkem o.s.ř.

11. Proti citovanému rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání s tím, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zopakovala, že výpověď smlouvy ze strany žalovaného nelze považovat za platnou pro její formální nedostatky – překročení zástupčího oprávnění tehdejší členkou výboru , jméno FO, , a nesouhlasila s tím, že by se jednalo o zneužití práva. Žalobkyně zopakovala, že při uzavírání smlouvy, která byla sjednána elektronicky, poskytovatel důsledně řešil, zda osoba, se kterou komunikoval, je oprávněna za žalovaného jako objednatele jednat. Toto bylo pro právní jistotu řešeno nastavením dvoufázového uzavření smluvního vztahu, a to jednak prostřednictvím objednávky a její akceptace formou internetového rozhraní, včetně odsouhlasení VOP (první fáze), a dále na základě úhrady iniciační faktury zaslané po akceptaci objednávky, v níž jsou opět citovány VOP a odkaz na ně (druhá fáze). Tento dvoufázový způsob uzavření smluvního vztahu byl zvolen právě proto, že právní jednání spočívající v úhradě částky převodem na bankovní účet vždy vyžaduje jednání statutárního orgánu v souladu se způsobem jednání zapsaným v rejstříku (např. jedním členem na základě zmocnění, které má příslušná banka k dispozici). Tím je při uzavření smluvního vztahu dána jistota jednání v souladu se zápisem v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Také pro ukončení smluvního vztahu musí být dána právní jistota, že jednání učinily za žalovanou oprávněné osoby dle zápisu v rejstříku SVJ. Pro právní jednání žalované, kterým se ukončuje písemně smluvní vztah (ať elektronicky či v listinné podobě), je nutné zajistit jednání dvou osob. Proto pokud žalovaná chtěla platně ukončit smluvní vztah, měla to učinit způsobem dle VOP, tedy zajistit, že ji zastupovali řádně dva členové výboru. Rovněž požadavek na zaslání ukončení smluvního vztahu v písemné listinné podobě doporučeným dopisem poštovní službou na adresu sídla poskytovatele uvedenou v obchodním rejstříku není nepřiměřený či v rozporu se zásadami poctivosti a slušnosti. Nejedná se ani o zneužívající ujednání, když pro takový závěr není opora v občanskému zákoníku ani v judikatuře, ale naopak se jedná o ujednání v zájmu žalovaného k doložení správného odeslání výpovědi, včetně domněnky dojití dle § 573 o. z. Naopak jde o standardní a běžnou praxi i projev smluvní volnosti. Žalobkyně dále odmítla závěr okresního soudu, že i pokud by , jméno FO, překročila zástupčí oprávnění, pak nejpozději tím, že žalovaný udělil plnou moc právnímu zástupci žalovaného, aby jej v řízení zastupoval, toto její jednání schválil. Dle žalobkyně samotné udělení právní moci ze strany žalovaného pro jeho právního zástupce neznamená, že by tím došlo k dodatečnému schválení výpovědi učiněné , jméno FO, , a to ani konkludentní formou. V přípisu právního zástupce žalovaného ze dne , datum, není jako důvod odmítnutí úhrady zmíněno, že by smluvní vztah zanikl výpovědí smlouvy (ze dne , datum, či jiného data) , jméno FO, , ale jako důvod neplacení je uvedeno, že žalovaný si službu neobjednal a že nedošlo k platnému uzavření smlouvy. Okresní soud však správně shledal, že smluvní vztah byl uzavřen. Proto citovaným přípisem nemohlo dojít k dodatečnému schválení výpovědi. Pokud tento důvod pro nehrazení faktur začal žalovaný tvrdit až později, nedošlo k tomu již bez zbytečného odkladu, jak vyžaduje § 440 odst. 1 o. z. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude zcela vyhověno.

12. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku, neboť se s jeho závěry ztotožnil a setrval na své obraně, z níž zdůraznil neformálnost jednání mezi účastníky prostředky na dálku při uzavření smlouvy i při následné komunikaci. Tvrzení žalobkyně a její odvolací námitky žalovaný označil za účelové a nekorektní s tím, že ani úhrada faktury neprokazuje jednání žalovaného prostřednictví statutárních orgánů.

13. Krajský soud při ústním jednání přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, včetně předcházejícího řízení, když v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přihlížel jak k odvolacím námitkám, tak k důvodům v odvolání výslovně neuplatněným, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Okresní soud v potřebném rozsahu provedl řádné dokazování a na jeho základě učinil přiléhavá skutková zjištění a dospěl ke správným a úplným skutkovým závěrům, které účastníci ani v odvolacím řízení nesporovali. Krajský soud proto vycházel z toho, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena nepojmenovaná smlouva, kterou se žalovaný zavázal hradit žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) měsíční úhradu za sjednané služby. Součástí této smlouvy byly dle prokázaného skutkového stavu v souladu s § 1751 o. z. obchodní podmínky (VOP), které byly ve shodě s tvrzením žalobkyně součástí elektronického návrhu na uzavření smlouvy, který žalovaný elektronicky přijal spolu s potvrzením, že se s těmito elektronicky připojenými obchodními podmínkami seznámil, příp. měl a mohl seznámit. Smlouva takto byla uzavřena na sjednanou dobu určitou 24 měsíců počínající běžet od úhrady zálohové faktury žalovaným ve výši , částka, , ke které došlo dne , datum, . Smlouva tak byla uzavřena na dobu do , datum, . Ve shodě se závěry okresního soudu bylo součástí obchodních podmínkách srozumitelné ujednání o tom že v případě, že žádná ze stran ve lhůtě nejpozději tři měsíce před uplynutím sjednané doby nevypoví poskytování služeb písemnou výpovědí doručenou druhé straně doporučeným dopisem na adresu uvedenou ve veřejném rejstříku, dojde k prodloužení smluvního vztahu za stejných podmínek na dobu dalších 36 měsíců. Takové prodloužení v dané věci trvalo do , datum, . Předmětem sporu v dané věci bylo, zda a příp. kdy došlo k platnému ukončení smluvního vztahu mezi účastníky, zejména zda k ukončení smlouvy došlo písemnou výpovědí žalovaného ze dne , datum, učiněnou (pouze) , jméno FO, jako místopředsedkyní a jednatelkou žalovaného, která byla dle prokázaného skutkového stavu řádně a včas doporučeně doručena poskytovateli jako druhé smluvní straně tři měsíce před uplynutím doby trvání smlouvy.

15. Žalobkyni je třeba přisvědčit v tom, že takto nebyla výpověď žalovaného jako jeho písemné právní jednání učiněna, tj. podepsána způsobem jednání žalovaného jako právnické osoby tak, jak potvrzuje veřejně známý a dostupný zápis způsobu jednání žalovaného v příslušném obchodním rejstříku. Krajský soud dodává, že žalobkyně v odvolání sice neuvedla tento způsob jednání žalovaného správně, ale ve shodě s jejími námitkami platí, že žalovaný jedná svým výborem jako statutárním orgánem, který písemné právní jednání činí tak, že musí být podepsáno předsedou výboru nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru s tím, že podepisuje-li předseda spolu s místopředsedu je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. Je zřejmé, že tyto náležitosti výpověď žalovaného ze dne , datum, směřující k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky nesplňuje. Přesto krajský soud dospěl ve shodě s okresním soudem k závěru, že v důsledku této výpovědi žalovaného došlo k ukončení předmětné smlouvy nejpozději ke dni , datum, , a proto podaná žaloba nemůže být důvodná.

16. Krajský soud dospěl k závěru, že smlouvu mezi účastníky ze dne , datum, je třeba právně posoudit ve shodě s okresním soudem jako nepojmenovanou a současně také jako smlouvu uzavíranou adhezním způsobem dle § 1798 až § 1801 o. z. Je zřejmé, že tato smlouva byla uzavřena jako tzv. formulářová a že původcem její formy i obsahu, včetně obchodních podmínek, je žalobkyně, resp. její právní předchůdce. Platí tedy, že se jedná o smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Zejména platí, že použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (§ 1798 odst. 1 a 2 o. z.). Žalovaného pak je třeba mít ve vztahu k žalobkyni v daném smluvním vztahu za slabší stranu, přestože je právnickou osobou, ale svého druhu – společenstvím vlastníků jednotek. Předmětem činnosti žalovaného pak je zákonem stanovená činnost spojená se správou domu s bytovými jednotkami, nikoliv činnost podnikatelská za účelem dosažení zisku, jak tomu je na straně žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, u nichž je proto naopak nutno vycházet z toho, že v daném smluvním vztahu vystupovali vůči žalovanému jako podnikatel s odpovídající vyšší mírou odborných znalostí a zkušeností. Proto krajský soud shledal, že žalovaného nelze považovat za podnikatele ve smyslu § 1801 věty druhé o. z. a toto ustanovení proto nelze v této věci použít.

17. Z uvedených důvodů je však třeba v této věci vycházet z toho, že dle § 1800 odst. 2 o. z. platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577 o. z.

18. Na základě citované právní úpravy dospěl krajský soud k závěru, že je neplatná doložka obsažená v obchodních podmínek v čl. O.1. o tzv. automatické prolongaci smlouvy, podle níž je k tomu, aby k prodloužení smluvního vztahu za stejných podmínek na dobu dalších 36 měsíců nedošlo, potřeba písemné výpovědi smlouvy doručené druhé straně doporučeným dopisem na adresu uvedenou ve veřejném rejstříku. V dané věci bylo prokázáno, že smlouva byla ve shodě s tvrzením žalobkyně uzavřena elektronicky jako formulářová a že účastníci mezi sebou komunikovali elektronicky a prostřednictvím e-mailů tak, jak tento způsob jejich komunikace upravuje čl. HK.4. obchodních podmínek. Dle krajského soudu nelze nalézt žádný rozumný důvod pro odlišnou formu komunikace, kterou oproti tomu vyžaduje čl. O.1. obchodních podmínek pro to, aby nedošlo k tzv. automatickému prodloužení smlouvy na dalších 36 měsíců, tedy navíc ještě na dobu prodlouženou tak, že je delší než původně sjednaná doba 24 měsíců trvání smlouvy od doby jejího uzavření. Takový rozumný důvod nelze dovodit ani ze žalobkyní namítaného dvojfázového způsobu uzavření předmětné smlouvy, neboť i k němu došlo (pouze) elektronicky a prostřednictvím e-mailové komunikace mezi účastníky, tj. nikoliv písemně v listinné podobě s náležitými podpisy účastníků a doporučeným zasíláním na jejich adresy dle veřejných rejstříků.

19. Žalobkyni nelze přisvědčit ani v tom, že by rozumný důvod bylo možné dovodit či opřít o to, že k uzavření smlouvy došlo dle ujednání až zaplacením zálohové faktury žalovaným. Předně je zřejmé, že i zálohová faktura byla žalovanému zasílána opět elektronicky a e-mailem. Zcela mylná je také argumentace žalobkyně o tom, že právní jednání spočívající v úhradě takto fakturované zálohové platby převodem na bankovní účet vždy vyžaduje jednání statutárního orgánu v souladu se způsobem jednání zapsaným ve veřejném rejstříku. Tomu ostatně protiřečí již žalobkyní konkrétně uvedený příklad – jednání jednoho člena výboru na základě zmocnění, které má příslušná banka k dispozici. Již vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného se jednalo o úhradu jen částky , částka, jako jedné měsíční úhrady (z minimálně celkem 24měsíčních úhrad, k jejichž úhradě se žalovaný smlouvou zavazoval), nemůže obstát tvrzení žalobkyně, že takto byla při uzavření smluvního vztahu dána jistota jednání v souladu se zápisem v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Je naopak obecně známo, že tomu tak být nemusí a že je obvyklé, že tomu tak ani není. Proto ani takto nelze dovodit žádný rozumný důvod pro výrazně jinou a zpřísněnou formu komunikace, která je dle čl. O.1. obchodních podmínek vyžadována pro oznámení o ukončení smlouvy, tj. pro sdělení toho, že o další prodloužení smlouvy nemá smluvní strana zájem. Proto krajský soud shledal tuto doložku neplatnou a přisvědčil závěru, že doručením písemné výpovědi žalovaného ze dne , datum, došlo k náležitému, včasnému, určitému a srozumitelnému oznámení žalovaného o ukončení smlouvy, která tak byla ukončena nejpozději ke dni , datum, .

20. Z uvedených důvodů krajský soud napadený rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně věcně správného a přiléhavě skutkově i právně odůvodněného výroku II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

21. Podle výsledku odvolacího řízení krajský soud dále rozhodl o náhradě jeho nákladů, které dle § 224 a 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plně úspěšnému žalovanému. Takto byla žalovanému přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to odměna za jeden úkon právní služby při účasti na odvolacím jednání ve výši , částka, a paušální náhrada hotových výdajů , částka, ve shodě s přiléhavým odůvodněním okresního soudu. Žalobkyni proto byla uložena povinnost k zaplacení náhrady nákladů odvolacího řízení žalovanému ve výši , částka, , a to k rukám advokáta žalovaného v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.