22 Co 278/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bořivoje Hájka a soudců JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., a Mgr. Radka Kopsy ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátkou Jméno advokátky A , sídlem Adresa advokátky A , proti žalované: Jméno žalované ., IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zaplacení částka EUR s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. 6. 2024, č. j. spisová značka ,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalované.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl návrh, kterým se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši , hodnota, % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I) a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení , částka, k rukám zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Ve věci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo, jejíž předmětem byla výroba podnásypného dílu s vložkou dle návrhu žalované, nového pancéřového šneku a nové bimetalické komory, a to ve lhůtě 10 dnů od potvrzení objednávky. Žalovaná uvedený předmět díla žalobkyni dodala, ale po nainstalování celé sestavy se objevily vady, které žalobkyně u právní předchůdkyně žalované písemně reklamovala. Právní předchůdkyně žalované předmětnou sestavu nevyrobila včas a jí poskytnuté plnění také vykazovalo vady. Žalobkyně dne , datum, sepsala škodní protokol, kde byla vyčíslena škoda vzniklá v souvislosti s vadným plněním. Žalovaná vady plnění uznala a k odstranění vad došlo až po několika urgencích v nepřiměřeně dlouhé době. Žalobkyni tak vznikla škoda, neboť potřebovala ke splnění objednávek pro své zákazníky funkční stroj , název zařízení, a musela si do odstranění vad nové sestavy, která se stala součástí tohoto stroje, namontovat starou sestavu. Žalobkyni tak vznikla škoda spočívající ve spouštění a zkoušení stroje s obsluhou 10 hodin, to je , částka, , vzniklý odpad , částka, , demontáž nové sestavy dvěma údržbáři 14 hodin, to je , částka, , montáž staré sestavy dvěma údržbáři 12 hodin, tj. , částka, , ztráta na výkonu, resp. výrobě , částka, a ztráta na nevyráběných zakázkách , částka, . Žalobkyně pak náhradu škody uplatnila u právní předchůdkyně žalované škodním protokolem a vyúčtovala je fakturou ze dne , datum, splatnou ke dni , datum, . Vadu žalobkyně specifikovala tak, že právní předchůdkyně žalované měla vyrobit pro žalobkyni uvedený předmět díla splňující parametry dané výrobcem stroje a splňující obvyklé vlastnosti sestavy pro tento druh stroje. Stroj měl mít výkon 150-170 kg/h. Po instalaci sestavy měl stroj výkon pouze 76 kg/h a zároveň se komora se šnekem přehřívala. Právní předchůdkyně žalované měla tedy vyrobit součástku tak, aby stroj dosahoval obvyklého výkonu, respektive parametry ve smyslu dokladu od výrobce a předchozích výkonů stroje za předchozí období a tyto vlastnosti zaručovala minimálně po dobu záruky. Sestava vyrobená a dodaná právní předchůdkyní žalované však nedávala požadovaný výkon ani kvalitu. Žalobkyně tak musela vynaložit další náklady spočívající v nápravě vadného plnění. Došlo k poklesu výrobní kapacity, bylo nutné vynaložit náklady na opravy a demontáže.

3. Žalovaná požadavek žalobkyně neuznala, když tvrdila, že nikdy nedošlo k ujednání, že dílo mělo být dodáno ve lhůtě 10 dnů, naopak termín dodání byl sjednán do 7-10 týdnů od potvrzení závazné objednávky, umožnění zkreslení stávajících dílů nebo dodání výkresové dokumentace s tím, že termín dodání se řídí stavem momentálních výrobních kapacit právní předchůdkyně žalované. Žalovaná potvrdila, že předmětem díla bylo dodání podnásypného dílu s vložkou o průměru 70 mm za cenu , částka, , a to na základě nezávazné nabídky právní předchůdkyně žalované ze dne , datum, a nakonec závazné objednávky žalobkyně ze dne , datum, , která byla téhož dne přijata právní předchůdkyní žalované. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, dále výkresová dokumentace, kterou bylo dílo specifikováno. Právní předchůdkyně žalované po vytknutí tvrzené vady nejprve žalobkyni zaslala kontrolní výkresy, které dílo specifikovaly a sama žalobkyně nenalezla žádnou odchylku od smlouvy o dílo. Výkon sestavy nebyl smlouvou o dílo stanoven, ani garantován, a proto nelze jakkoli vytýkat vadu směřující k nesplnění výkonu a označovat ji za vadu díla. Žalovaná v dobré víře pro podporu fungujících obchodních vztahů mezi účastnicemi sama navrhla žalobkyni úpravu drážek v násypkové vložce, a to odlišně od zadané výkresové dokumentace, tím se nakonec výkon zvýšil. Tuto úpravu provedla zdarma, když provedla změnu geometrie nabíracích drážek a změnila se podstata díla a dílo již nesplňuje identickou kopii původní vložky. Žalovaná navíc uvedla, že předmět díla tvořil pouze část výrobního stroje (, název zařízení, ), kterou se protlačuje zpracovávaný materiál a sama o sobě nemůže mít žádný výkon. Výkon stroje je závislý na mnoha faktorech, jako je výkon pohonu , název zařízení, , fungování chlazení, topení, složení zpracovaného materiálu apod. Žalobkyně nijak neprokázala pokles výkonu , název zařízení, po nainstalování jakékoli části sestavy vyrobené žalovanou. Neprokázala ani příčinnou souvislost mezi poklesem výkonu stroje a nainstalováním jakékoli části předmětu díla vyrobeného žalovanou. Žalovaná zpochybnila i jednotlivé požadavky žalobkyně na náhradu škody, a to náklady na práci, ale i další položky požadované žalobkyní.

4. Po provedeném řízení okresní soud uzavřel, že mezi účastnicemi došlo k uzavření smluvního vztahu, a to smlouvy o dílo dle § 2586 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též o. z.). Předmětem smlouvy o dílo bylo zhotovení dílu pro , název zařízení, , a to šneku, podnásypky a komory, což bylo prokázáno nabídkou ze dne , datum, a objednávkou ze dne , datum, , dále výkresovou dokumentací, ale i výslechem , jméno FO, a svědků , jméno FO, a , jméno FO, . Všechny díly byly žalovanou, resp. její právní předchůdkyní zhotovené a žalobkyní dodané, dílo spočívalo v dodání sjednaných dílů vyrobených na základě zkreslení původních dílů právní předchůdkyně žalované, jak bylo prokázáno nabídkami právní předchůdkyně žalované a technickými výkresy a výsledem pana , jméno FO, a svědka , jméno FO, . Z výslechu , jméno FO, a svědků , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, okresní soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalované nikdy negarantovala výkon , název zařízení, , neboť na výkon mohou mít vliv i jiné části stroje než nově zhotovené díly na základě mezi účastnicemi sjednané smlouvy o dílo. Okresní soud též poukázal na to, že podle všeobecných obchodních podmínek žalované by případná změna smlouvy musela být sjednána písemně, žádnou takovou změnu smlouvy, kde by byl garantován výkon , název zařízení, po namontování nových částí vyrobených žalovanou však žalobkyně nedoložila. Okresní soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala porušení smluvní povinnosti ze strany právní předchůdkyně žalované spočívající v dodání vadného předmětu díla. Dále uzavřel, že žalobkyně neprokázal ani skutečnou výši škody a příčinnou souvislost mezi tvrzeným porušením smluvní povinnosti a výši škody. U předmětu díla nedošlo ze strany žalobkyně k vymínění vlastností díla spočívající ve zvýšeném výkonu, právní předchůdkyně žalované dodala jí objednané tři součásti díla, a to komoru, šnek a podnásypku v požadovaných rozměrech tímto svoji smluvní povinnost splnil. Dále okresní soud uzavřel, že nebylo ani prokázáno žalobkyní tvrzené sjednání doby plnění 10 dnů, naopak doba plnění byla podstatně delší v řádech týdnů. Žalobkyně pak neprokázala ani skutečnou výši škody. Z těchto důvodů okresní soud žalobu zamítl a úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 o. s. ř.

5. Proti rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání. Uvedla, že trvá na tom, že mezi smluvními stranami byl sjednán požadavek na zvýšení výkonu stroje , název zařízení, , a toto zvýšení výkonu byla vymíněna vlastnost předmětu díla. Podle žalobkyně to bylo podstatnou náležitostí smlouvy. Odkázala na výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří v rozhodné době jednali za smluvní strany, resp. sjednávali konkrétní podmínky předmětného závazkového vztahu. Oba svědci podle žalobkyně v zásadě shodně vypověděli, že požadavek žalobkyně primárně směřoval k vyššímu výkonu stroje, o čemž věděla i právní předchůdkyně žalované. Případný nedostatek písemné formy tohoto požadavku nemá vliv na platnost tohoto ujednání. Žalobkyně poukázala na dlouhodobou obchodní spolupráci mezi účastnicemi, mezi kterými docházelo již v době před zadáním objednávky na zhotovení tohoto díla k realizaci jiných smluvních vztahů a mezi účastnicemi probíhalo neformální jednání, neformální komunikace, kterou respektovaly obě strany, resp. ani jedna ze smluvních stran nikdy v minulosti netrvala na nutnosti dodržení písemné formy všech ujednání. Takto zavedenou praxi ve vzájemných jednáních smluvních stran lze označit za obchodní zvyklost. Žalobkyně poukázala také na to, že úprava občanského zákoníku vychází z principu bezformálnosti právních jednání a nezakazuje výslovně, že by si účastníci smlouvy nemohli dojednat práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud takovéto ujednání neporušuje dobré mravy, veřejný pořádek apod. V daném případě dle žalobkyně byl mezi stranami sjednán zvýšený výkon stroje , název zařízení, byť nikoli písemně. Nedodržení písemné formy pak s ohledem na obchodní zvyklosti mezi účastnicemi nemůže vést k závěru, že by takovéto ujednání nebylo účinné či bylo shledáno neplatným. Žalobkyně odkázala na to, že z listin založených ve spise vyplývá, jaký byl maximální výkon stroje , název zařízení, , proč se žalobkyně obrátila na právní předchůdkyni žalované, aby jí zhotovila nové díly k tomuto stroji na základě mezi účastnicemi sjednané smlouvy, když došlo k poklesu výkonu stroje. Z výslechu svědků , jméno FO, a , jméno FO, pak žalobkyně dovozuje, že se žalovaná, resp. její právní předchůdkyně, zavázala, že při dodání nových dílů do stroje , název zařízení, se zvýší výkon tohoto stroje, a to na 150-170 kg/h. Po montáži nových dílů zhotovených právní předchůdkyní žalované však stroj nedosahoval žalovanou deklarovaného výkonu, nýbrž výkon byl výrazně snížen, a to pouze na 76 kg/h. Tato vada byla napravena až opravou dílů zhotovených žalovanou, resp. její právní předchůdkyní. Z tohoto žalobkyně dovozuje porušení smlouvy o dílo a odkazuje na jí předložené listiny prokazující výši vzniklé škody. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu a žalobě vyhověl, případně aby věc zrušil a vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, ve kterém by byla prokázána skutečná výše škody.

6. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. Zopakovala své námitky učiněné již před okresním soudem. Především žalovaná uvedla, že nikdy negarantovala výkon stroje , název zařízení, po zabudování dílů, které pro žalobkyni zhotovila na základě sjednané smlouvy o dílo. Poukázala na to, že nedošlo k žádnému písemnému ujednání o garanci výkonu stroje , název zařízení, , nesouhlasila taktéž s tvrzením žalobkyně, že obchodní zvyklosti mezi účastnicemi ohledně formy jednání byly takové, jaké tvrdí žalobkyně. Tedy, že by u písemných smluv o dílo docházelo k novým ujednáním na základě pouhého ústního sjednání dalších závazků. Takovouto skutečnost žalobkyně podle žalované nedoložila žádným důkazem. Žalovaná také setrvala na svém tvrzení, že žalobkyně nikdy neprokázala pokles výkonu , název zařízení, po nainstalování jakékoli části díla, kterou žalovaná pro žalobkyni zhotovila, ani příčinnou souvislost mezi poklesem výkonu , název zařízení, a nainstalovanými díly, které zhotovila žalovaná, resp. její právní předchůdkyně. Žalovaná také zopakovala své tvrzení, že žalobkyně neprokázala skutečnou výši škody, která jí případně měla vzniknout.

7. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Okresní soud ve věci provedl náležité dokazování, na základě kterého učinil správné skutkové i právní závěry, na které odvolací soud odkazuje a k odvolacím námitkám dodává.

9. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

10. Za porušení smluvní povinnosti lze označit tu skutečnost, že zhotovitel neoprávněně nedostál očekávání objednatele založených ve smlouvě. Takovéto porušení může nastat různými způsoby. Povinnost je však vždy porušena, když objednatel nedostane to, co podle smlouvy dostat měl. Pro vznik povinnosti nahradit újmu není však důležité, zda došlo k podstatnému nebo nepodstatnému porušení smlouvy. Svůj význam má též forma porušení povinnosti. Porušení povinnosti lze rozdělit na nesplnění povinnosti, vadné plnění a prodlení s plněním.

11. V dané věci okresní soud správně uzavřel, že mezi účastnicemi došlo k uzavření tří smluv o dílo, na základě kterých se právní předchůdkyně žalované zavázala pro žalobkyni vyrobit tři díly pro stroj , název zařízení, , a to šnek, podnásypku a komoru, které byly specifikovány v nabídce právní předchůdkyně žalované ze dne , datum, , v objednávce žalobkyně ze dne , datum, a výkresové dokumentaci. Bylo prokázáno, že byla sjednána i cena těchto dílů, za kterou právní předchůdkyně žalované žalobkyni díly zhotovila. Okresní soud taktéž správně uzavřel, že součástí smlouvy o dílo se staly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalované, ve kterých byla ujednána případná možnost změny smlouvy či její doplnění pouze v písemné formě. Odvolací soud k tomuto dodává, že v těchto všeobecných podmínkách byla sjednána též volba práva, a to v bodě 16, podle kterého se tyto všeobecné obchodní a dodací podmínky a všechny právní vztahy mezi odběratelem a dodavatelem řídí výhradně platnými právními předpisy a legislativou České republiky, zejména občanským zákoníkem v jeho platném znění. Okresní soud tedy správně uzavřel, že věc je na místě posuzovat podle českého práva, a to občanského zákoníku. Okresní soud též správně uzavřel, že účastnice uzavřely smlouvu o dílo podle § 2586 a následujících o. z., že tato smlouva o dílo byla uzavřena platně, mezi účastnicemi bylo zřejmé, co bylo předmětem díla, jak má být dílo zhotoveno a byla sjednána i cena. Ze smlouvy mezi účastnicemi však nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že termín dodání měl činit 10 dnů od potvrzení závazné objednávky, naopak z objednávky žalobkyně ze dne , datum, vyplývá, že termín dodání činil , hodnota, týdnů. Žalobkyni se pak nepodařilo prokázat, že by tento termín dodání díla byl změněn a sjednán na dobu kratší, tedy 10 dnů. Z objednávky žalobkyně pak nelze dovodit ujednání, ze kterého by vyplývalo, že se žalovaná, resp. její právní předchůdkyně zavázala, že po dodání díla pro stroj , název zařízení, bude tento stroj mít určitý garantovaný výkon. Z objednávky, která odkazovala na nabídku učiněnou právní předchůdkyní žalované a z výkresové dokumentace lze však dovodit, že mezi stranami bylo sjednáno, jak má být zhotoven předmět díla, z čeho má být zhotoven, tedy z jakého materiálu, v jakých rozměrech.

12. Žalobkyně dle svých tvrzení, ale ani dle e-mailové komunikace mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalované, nevytýkala právní předchůdkyni žalované vady díla spočívající v použití nesprávného materiálu v rozporu se smlouvou či zhotovení díla v nesprávných rozměrech dle výkresové dokumentace. Toto žalobkyně netvrdí, ani v rámci tohoto řízení. Žalobkyně žalované, resp. její právní předchůdkyni vytýká to, že po nainstalování předmětu díla do původního stroje , název zařízení, tento stroj nedosahoval takových výkonů, kterých podle tvrzení žalobkyně dosahovat měl. Jak již správně uvedl okresní soud a odvolací soud dochází ke stejnému závěru, výkon stroje , název zařízení, po nainstalování žalovanou nově zhotovených dílů však garantován nebyl, a to ani v písemné smlouvě, ale garance určitého výkonu nelze dovodit ani z žádných jiných ujednání, ať už e-mailové dokumentace či skutečností zjištěných z výslechu svědků.

13. Mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalované sice poté, co došlo k nainstalování předmětů díla do stroje , název zařízení, a zjištění, že tento stroj nedosahuje výkonu, jaký si žalobkyně představovala, došlo k dalšímu ujednání o tom, že právní předchůdkyně žalované provede změny na zhotoveném díle tak, aby se výkon zvýšil. Tato skutečnost však nelze vyhodnotit jaké řádné uplatnění vady, neboť žalobkyně právní předchůdkyně žalované nevytýkala vady díla v tom smyslu, že by dílo bylo zhotoveno v rozporu se sjednanou smlouvou o dílo, ale byla sjednána pouze úprava díla právní předchůdkyni žalované nově navrženým způsobem tak, aby bylo docíleno zvýšeného výkonu stroje , název zařízení, . To však nebylo předmětem původní smlouvy o dílo, ale jednalo se o nové ujednání, resp. novou smlouvu o dílo, ze které však již žalobkyně žádnou náhradu škody nepožaduje, neboť jak vyplývá z tvrzení účastnic, po úpravách provedených právní předchůdkyní žalované došlo ke zvýšení výkonu stroje dle nově učiněných požadavků ze strany žalobkyně.

14. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolací soud ve shodě s okresním soudem uzavřel, že žalobkyně neprokázala porušení smluvní povinnosti ze strany žalované, a to ze smlouvy uzavřené mezi účastnicemi na základě nabídky žalované ze dne , datum, , objednávky žalobkyně ze dne , datum, a výkresové dokumentace, která byla součástí nabídky. Pokud žalovaná neporušila žádnou povinnost ze smlouvy, nemůže se žalobkyně úspěšně ve smyslu § 2913 odst. 1 o. z. domáhat náhrady škody, neboť není splněn první a základní předpoklad odpovědnosti za škodu, a to porušení, v tomto případě, smluvní povinnosti. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně nákladového výroku, neboť okresní soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. správně náhradu nákladů za řízení před okresním soudem přiznal úspěšné žalované a výši těchto nákladů správně určil v souladu s advokátním tarifem, tedy vyhláškou č. 177/1996 Sb. v platném znění.

15. Podle § 224 odst. 1 za užití § 142 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud přiznal úspěšné žalované právo na náhradu nákladů odvolacího řízení spočívající ve dvou úkonech právní služby po , částka, podle § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu (tarifní hodnota činila , částka, ), a to za sepis vyjádření k odvolání a účasti u odvolacího jednání, dvou paušálních náhradách hotových výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu účinného od , datum, a 21% DPH podle § 137 o. s. ř. z uvedených částech. Celková výše nákladů odvolacího řízení činí , částka, a neúspěšná žalobkyně je povinna tyto náklady nahradit žalované k rukám advokátky žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).