22 Co 298/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bořivoje Hájka a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce, advokát sídlem adresa správce pozůstalosti po jméno FO narozené dne datum a zemřelé dne datum naposledy bytem adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vydání náhradního pozemku o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne datum č. j. spisová značka,

I. Rozsudek okresního soudu se v části, v níž se žalobce domáhal uzavření smlouvy o převodu pozemku parc. č. číslo v katastrálním území adresa, obec adresa, zrušuje a v tomto rozsahu se řízení zastavuje.

II. Ve zbývajícím rozsahu se rozsudek okresního soudu mění takto: Soud nahrazuje projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků se žalobcem, v tomto znění: „Převodce: Jméno žalovaného se sídlem adresa a Nabyvatel: Jméno žalobce, advokát se sídlem adresa, správce pozůstalosti po Věře jméno FO, nar. datum, naposledy bytem adresa, zemřelé datum uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemků

I. Jméno žalovaného, jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu: - parc. č. hodnota a číslo oba v katastrálním území adresa, obec adresa, - parc. č. hodnota, číslo vše v katastrálním území adresa, obec adresa, vše zapsané na LV právnická osoba pro adresa Katastrálního pracoviště adresa, pro příslušné katastrální území (dále jen jako „pozemky“). II. jméno FO náleželo ke dni její smrti právo na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy byly oceněny na částku částka. Neuspokojený nárok nabyvatele vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni uzavření této smlouvy částku částka (slovy: částka. Tento nárok nabyvatel uplatňuje na základě pravomocných rozhodnutí: - právnická osoba, Krajského pozemkového úřadu pro adresa č. j. spisová značka ze dne datum; - právnická osoba, Krajského pozemkového úřadu pro adresa, č. j. spisová značka ze dne datum; - právnická osoba, Krajského pozemkového úřadu pro adresa č. j. spisová značka ze dne datum; - právnická osoba, Krajského pozemkového úřadu pro adresa, č. j. spisová značka ze dne datum ve znění opravného rozhodnutí č. j. PÚ 1657/96–8-opr ze dne datum; - právnická osoba, Krajského pozemkového úřadu pro adresa č. j. spisová značka ze dne datum; - právnická osoba, Krajského pozemkového úřadu pro adresa č. j. spisová značka ze dne datum; - právnická osoba, Krajského pozemkového úřadu pro adresa, č. j. spisová značka ze dne datum; - právnická osoba, Krajského pozemkového úřadu pro adresa č. j. spisová značka ze dne datum.

III. Převodce převádí ve prospěch dědiců jméno FO nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně jejich součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatel je jako správce pozůstalosti ve prospěch dědiců jméno FO přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na dědice jméno FO vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy ve spojení s rozhodnutím o pozůstalosti po jméno FO.

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky ve prospěch dědiců jméno FO přijímá tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy. V. 1) Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy. 2) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy. V Praze dne……………... V Praze dne……………... …………………………… ……… ……………………………… ČR – Jméno žalovaného Jméno žalobce, správce pozůstalosti“

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady za řízení před okresním soudem ve výši částka k rukám zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši částka k rukám zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud rozhodl tak, že nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s právním nástupcem původní žalobkyně, tehdy správcem pozůstalosti tituly před jménem právnická osoba, smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále též jen „zákon o půdě“), jejíž text uvedl ve výroku, a sice pozemků p. č. hodnota a číslo v k. ú. a obci adresa a pozemků p. č. hodnota, číslo k. ú. a obci adresa v hodnotě částka (viz blíže výrok I) a dále žalovanému uložil nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka (výrok II).

2. Okresní soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že Jméno žalovaného, adresa (dále jen správní orgán) rozhodl o tom, že žalobkyně jméno FO jako oprávněná osoba není vlastníkem jedné ideální poloviny pozemku č. dle PK 1609 role o výměře 13 060 m2 v k. ú. adresa; tento pozemek je součástí areálu staveb sídliště adresa a nelze jej vydat. Rozhodnutí se odvolává na územní rozhodnutí o umístění adresa č.j. spisová značka ze dne datum. V rozhodnutí Finančního odboru rady ONV v adresa č.j. spisová značka je uvedeno, že pozemky č. hodnota a číslo přecházejí do vlastnictví státu, neboť Krajská vojenská bytová a stavební správa, která nemovitosti užívá, je potřebuje nezbytně k plnění svých úkolů. Nevydaný pozemek byl oceněn na částka – částka za metr čtvereční. Dále správní orgán rozhodl o tom, že žalobkyně jméno FO není vlastníkem jedné ideální poloviny pozemku dle PK č. hodnota o výměře 17 944 m2 v k. ú. adresa, s odůvodněním obdobným, jako v případě pozemku č. hodnota. Na původní parcele je mimo jiné i mateřská škola, její zahrada, místní komunikace, koupaliště a částečně lesopark s betonovými chodníky. Pozemek byl oceněn na částka – částka za metr čtvereční. Správní orgán dále rozhodl, že žalobkyně není vlastníkem pozemku dle PK hodnota role o výměře 20 615 m2 v k. ú. adresa. Pozemek dle správního orgánu přešel na stát fakticky bez právního důvodu v dubnu roku datum Již v roce datum bylo zamýšleno vyvlastnění, doklad oněm však v katastru nemovitostí založen není. Pozemek je součástí bytových domů, hřiště, parkoviště, částečně je zde lesopark. Pozemek byl oceněn na částka – částka za metr čtvereční. Ohledně pozemku č. dle PK hodnota v k. ú. adresa správní orgán rozhodl, že žalobkyně není vlastníkem jedné ideální poloviny části pozemků o výměře 2359 m2 a 1875 m2. Tyto pozemky přešly na stát kupní smlouvou ze dne datum, kupujícím byl právnická osoba Správní orgán vycházel z rozhodnutí architekta hl. města Prahy o umístění stavby 80 bytových jednotek včetně inženýrských sítí ze dne datum. Pozemky zasahují částečně do adresa, částečně pod starší zástavbu. Po oddělení geometrickým plánem byla část pozemků vydána, část nikoliv. Náhrada za nevydané části pozemků činila částka. O pozemku č. hodnota bylo rozhodnuto tak, že se nevydává, státem byl převzat bez právního důvodu a v rozhodnutí není uvedeno, kdy se tak stalo. Správní orgán také rozhodl, že žalobkyně není vlastníkem jedné ideální poloviny části pozemku čísla dle PK hodnota a náleží jí náhrada. Nemovitost přešla na stát na základě rozsudku z roku datum o výměře 34 957 m2 správní orgán rozhodl, že žalobkyně není vlastníkem 1/3 tohoto pozemku. Pozemek je pod sídlištěm, rozhodnutí o přípustnosti stavby bylo vydáno v roce datum nemovitost přešla na stát rozsudkem, v němž byl vysloven trest propadnutí majetku v roce datum Dále správní orgán rozhodl o tom, že žalobkyně není vlastníkem ½ pozemku č. číslo role o výměře 15 865 m2 a za tento pozemek přísluší náhrada. Část pozemku přešla na stát fakticky bez titulu, část byla vyvlastněna v roce datum z důvodu výstavby sídliště adresa. Shora popsaná rozhodnutí správního orgánu jsou ta, která jsou uvedena v čl. II kupní smlouvy obsažené ve výroku rozsudku okresního soudu.

3. Dne datum bylo vydáno rozhodnutí o vyvlastnění pozemku č. hodnota původnímu vlastníkovi jméno FO, a to na návrh právnická osoba která byla povinna začít s používáním vyvlastněných nemovitostí k bytové výstavbě. Dne datum bylo vydáno rozhodnutí o vyvlastnění pozemků č. hodnota v k. ú. adresa na návrh investorsko-inženýrské organizace Výstavba hl. města Prahy – výstavba sídlišť adresa. Dne datum bylo vydáno rozhodnutí o vyvlastnění pozemku č. hodnota z důvodu výstavby sídliště adresa město – adresa II. Dne datum uzavřela jméno FO s právnická osoba kupní smlouvu na pozemek č. hodnota v k. ú. adresa za účelem výstavby bytových jednotek. Dne datum uzavřela jméno FO s právnická osoba podnikem právnická osoba kupní smlouvu na pozemek č. hodnota v k. ú. adresa pro účely výstavby bytových jednotek. Dne datum bylo vydáno územní rozhodnutí o umístění staveb I. etapy kobyliské čtvrti v adresa. Dne datum bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby “Areál přečerpávací stanice v adresa“ mimo jiné na pozemku č. hodnota Dne datum bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby na návrh právnická osoba – umístění 80 bytových jednotek včetně inženýrských sítí mimo jiné na pozemcích hodnota v k. ú. adresa.

4. Pozemky č. hodnota jsou přímo v sídlišti, pod domy, ulicemi, zelení. Pozemky č. hodnota přiléhají k domům v adresa a jsou i pod těmito domy a pod parkovištěm. Sídliště adresa se na odňatých pozemcích nachází podle územních plánů od roku datum Podle satelitních snímků se zde toto sídliště částečně nachází již od roku datum 5. Ohledně charakteru odňatých pozemků v době jejich přechodu na stát, jejich určení k zastavění a jejich ocenění podle restitučních předpisů okresní soud vyšel zejména ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO č. hodnota a výslechů tohoto znalce a svědka tituly před jménem jméno FO v souběžně vedených řízeních mezi týmiž účastníky u Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka, a u Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. spisová značka, a dále přípisu právnická osoba. o době, od kdy jsou na uvedených pozemcích vodovody a kanalizace. Znalec vycházel z rozhodnutí správního orgánu, judikátů, územních rozhodnutí a dalších dokumentů o výstavbě, regulačních plánů z roku datum zákona o půdě a oceňovací vyhlášky č. 316/1990 Sb. Hodnotil odňaté pozemky popsané výše a uvedl, že v současné době jsou pozemky zastavěné, v době odnětí některé zastavěné nebyly, dlouhodobě se však na nich výstavba plánovala, tedy byly určené k zastavění a následně také zastavěny byly. Na pozemku č. hodnota byla již v době odnětí umístěna vojenská střelnice.

6. Pozemek č. hodnota ohodnotil znalec na částka. Pozemek č. hodnota ohodnotil na částka. Pozemek č. hodnota ohodnotil částkou částka. Pozemky č. hodnota a číslo ohodnotil částkou částka. Pozemek č. hodnota ohodnotil částkou částka. Pozemek č. číslo ohodnotil na částka. Pozemek č. číslo ohodnotil částkou částka. Celkem činí hodnota restitučního nároku žalobkyně odvozená od ceny pozemků částka s ohledem na to, že měla nárok na vydání ½ nevydaných pozemků. Znalec hodnotil pozemky v ceně částka na jeden metr čtvereční, tzv. srážky neuplatnil, neboť pozemky byl přístupné ze zpevněných komunikacích a byly v dosahu inženýrských sítí, tj. pozemky byly v dosahu elektřiny, vodovodu i kanalizace, nejednalo se o pozemky nesrostlé se zastavěným územím. Pozemky odňaté v roce datum byly již dotčeny počínající stavbou, musely tam být i inženýrské sítě. Pozemky odňaté v roce datum resp. ty, které přešly na stát v roce datum byly v té době již zastavěné, sídliště tam už stálo.

7. Žalobkyně se účastnila veřejných nabídek, a to 8 kol z 19 od datum, před tímto datem se nabídek neúčastnila. Dne datum požádala žalobkyně o přecenění odňatých pozemků jako pozemků stavebních.

8. Co se týče žalobkyní požadovaných náhradních pozemků, pak vlastníkem pozemků parc. č.hodnota a číslo oba v k. ú. adresa, obec adresa, a parc. č. hodnota, číslo vše v k. ú. adresa, obec, adresa, je Česká republika a příslušnost hospodařit s tímto majetkem státu má Jméno žalovaného. Při kraji pozemku p. č. hodnota k. ú. adresa se nachází vrt HP1, který je majetkem obce adresa a je vodním dílem ve smyslu § 55 odst. 1 písm. j) vodního zákona. Obec začala s KPÚ o možnosti převedení tohoto pozemku obci. Jde o jeden ze zdrojů pitné vody pro obec adresa.

9. Výše popsaný zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce podle § 4 odst. 1 a 4, § 11 odst. 1 písm. c), § 11a odst. 1, 2 a 14 a § 28a zákona o půdě, a podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., a dospěl k následujícím závěrům Anonymizováno 10. Původní žalobkyně byla osobou oprávněnou dle zákona o půdě a měla nárok na náhradu za odňaté a nevydané pozemky v adresa, které měly původní čísla dle PK hodnota. Jednalo se o pozemky, které přešly na stát různými způsoby a v různé době. Pozemky č. hodnota a hodnota byly vyvlastněny v roce datum pozemek č. číslo přešel na stát bez právního důvodu v roce datum, pozemky č. hodnota a hodnota byly prodány v roce datum pozemek č. hodnota byl vyvlastněn rozsudkem s trestem propadnutí majetku z roku datum pozemek č. hodnota přešel na stát částečně vyvlastněním v roce datum částečně fakticky. Pozemek č. hodnota byl fakticky převzat bez právního důvodu.

11. Žalovaný namítal, že se žalobkyně nemůže domáhat přímého převodu pozemků ve vlastnictví státu, neboť jeho postup vůči ní nebyl svévolný ani liknavý, dále že není na místě oceňovat odňaté pozemky jako pozemky stavební, a pokud snad ano, pak je nutno při ocenění provést srážky z ceny pozemků, neboť nebyly napojitelné na vodovod a kanalizaci, a konečně měl za to, že pozemek p. č. hodnota v k. ú. adresa není převoditelný jako náhradní pozemek.

12. V otázce liknavého přístupu žalovaného k uspokojování nároků žalobkyně okresní soud poukázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2914/2017 a uzavřel, že již jen nesprávné ohodnocení nároku původní žalobkyně je postupem, který lze hodnotit jako liknavý a svévolný. Rozhodnutí správního orgánu o nevydání pozemků a jejich ocenění byly vydány až v letech datum. I pokud by okresní soud odhlédl od délky trvání restitučního správního řízení, která rovněž zakládá sama o sobě předpoklad liknavosti (žádost byla podána již v roce datum pak v roce datum byl dostatečně známý posun v soudní judikatuře právě uvedeným směrem – tedy k nutnosti oceňovat pozemky určené k zastavění jako pozemky stavební. Správní orgán tuto judikaturu dlouhodobě nerespektuje a nerespektoval ji i v tomto případě. Všechny odňaté pozemky se nacházejí pod sídlištěm, které vznikalo postupně a také postupně byly pozemky vyvlastňovány, odkupovány a či svévolně zabírány tak, aby výstavba mohla probíhat. Již od třicátých let byla tato část Prahy určena k zastavění (to žalovaný ani nezpochybňoval) a územní rozhodnutí byla vydávána postupně. V dokumentech, které k přechodu toho kterého pozemku na stát vedly – rozhodnutí nebo kupní smlouvě, je jednoznačně uvedeno, že pozemky jsou vyvlastněny nebo odkoupeny za účelem výstavby, někde je uvedeno pro plnění funkce bytové správy (pozemky hodnota, postavení bytových jednotek hodnota, někde přímo sídliště adresa). Nejvyšší soud uvádí, že tento výslovně sdělený účel již je důvodem pro ocenění pozemků jako stavebních, stejně jako bezprostřední stavební činnost, která na pozemcích následovala. To, že sídliště bylo na pozemcích skutečně postaveno, žalovaný nezpochybnil a je to zřejmé i z leteckých snímků. Některé pozemky pak stát užíval k výstavbě zcela bez titulu (hodnota. Pozemky tedy mají být oceněny jako stavební a pokud se tak nestalo a žalobkyně se nadále po vyčerpání žalovaným uznaného nároku nemohla zúčastňovat dalších veřejných nabídek, byl postup žalovaného svévolný a liknavý a žalobkyně měla (jedinou) možnost se svého práva domáhat žalobou (shodně usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4047/2017).

13. Žalobkyně ve veřejných nabídkách nespornou část svého nároku uspokojila, nabídek se zúčastňovala, žalovaný jí však další účast neumožnil svým trváním na nepřiléhavém ocenění pozemků. Žalobkyně požádala o přecenění svého nároku, k tomu však ze strany žalovaného nedošlo. Žalobkyně si tedy obstarala svůj znalecký posudek.

14. Znalecký posudek tituly před jménem jméno FO po jeho doplněních a po opakovaných výsleších znalce, ať již před Okresním soudem v adresa či před Okresním soudem v adresa shledal okresní soud spolehlivým a věrohodným. Znalec odpověděl na námitky a otázky žalovaného a vyjádřil se i ke stanovisku právnická osoba. Ocenil odňaté pozemky jako stavební, přičemž vycházel z podkladů, z nichž vycházel i správní orgán (územní rozhodnutí, smlouvy, rozhodnutí o vyvlastnění atd.) a také z pramenů veřejně přístupných (letecké snímky, ortofoto mapy). Svůj posudek znalec obhájil a nebyl důvod z něj nevycházet.

15. K otázce srážek z ceny znalec přesvědčivě uvedl, že blízkost napojení u každého jednotlivého pozemku existovala. Znalec analogicky uplatnil stejné kritérium jako u připojení k elektřině, což okresní soud shledal přiléhavým. Zpráva právnická osoba o existenci vodovodů a kanalizace např. až v devadesátých letech je zjevně neúplná a nelze z ní dovodit, (což potvrdil i svědek tituly před jménem jméno FO) že předtím tam vodovod nebo kanalizace nebyly. Na pozemcích stojí zástavba převážně ze sedmdesátých let, pozemky byly na zástavbu obytnými činžovními domy připravovány již od let padesátých, takže je zcela odůvodněný závěr, že v blízkosti pozemků vodovod i kanalizace byly. Z následně dodaných map a údajů znalec určil místa, z nichž bylo možné se u jednotlivých pozemků na vodu a kanalizaci napojit, v jaké vzdálenosti a od kdy (maximálně třicátá léta). Znalec postupoval správně, když srážky ze zjištěné ceny stavebních pozemků neaplikoval.

16. Pokud jde o převoditelnost pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, pak existence studny při kraji tohoto pozemku je důvod nepřevoditelnosti pouze hypotetický, když žalobce navíc deklaruje ochotu k dohodě s obcí. Tuto otázku navíc ošetřuje ustanovení §59a vodního zákona.

17. Ze všech výše uvedených důvodů okresní soud žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalovaného s převodem pozemků žalobci, který vystupuje na místě původní žalobkyně jako oprávněné osoby podle zákona o půdě. Dle názoru okresního soudu nemůže být důvodem nevyhovění žalobě ani žalovaným tvrzení nedostatek aktivní legitimace žalobce, který je pouze správcem dědictví, a nikoliv přímo oprávněnou osobou. Tuto otázku okresní soud vyřešil pravomocným usnesením o procesním nástupnictví (aprobovaným jak soudem odvolacím, tak Nejvyšším soudem). Pokud žalovaná strana poukazuje problémy, které mohou vniknout při vkladovém řízení, je nutno připomenout, že se v projednávané věci jedná o vklad vlastnického práva na základě veřejné, a nikoliv soukromé listiny.

18. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.) tak, že žalobci, který měl plný úspěch ve věci, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tvořených zejména 18 úkony právní služby advokáta po částka a dvěma úkony v poloviční výši, náhradami hotových výdajů advokáta včetně cestovného, náhradou za ztrátu času advokáta a DPH.

19. Proti uvedenému rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Původně namítal, že nebyly splněny podmínky řízení, neboť správce dědictví tituly před jménem právnická osoba, s nímž bylo okresním soudem jednáno jako s účastníkem řízení, zemřel dne datum.

20. Následně odvolatel namítal, že okresní soud předně nesprávně posoudil charakter nevydaných pozemků v k. ú. adresa. Žalovaný vytýká soudu prvního stupně, že jim přisoudil stavební charakter paušálně a ex post, tedy zejména s odkazem na to, že na nich bylo následně vybudováno sídliště. Takový postup je podle žalovaného v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, která vyžaduje posuzovat charakter pozemku ke dni jeho přechodu na stát a ve vztahu ke konkrétnímu pozemku. Před okresním soudem nebyla prokázána existence a obsah konkrétní územně plánovací dokumentace (regulačních plánů), z níž by vyplývalo určení dotčených parcel k zastavění, ani nebyl hodnocen jejich konkrétní dopad. Závěry o stavebním charakteru tak spočívají na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a nekritickém převzetí znaleckého posudku. Například u pozemků PK hodnota soud vycházel z územního rozhodnutí z roku datum ačkoli k přechodu na stát došlo již v roce datum resp. u jiných pozemků nebyla prokázána platnost regulačních plánů v rozhodné době.

21. Žalovaný měl též za to, že skutkový stav zjištěný okresním soudem neobstojí, neboť vyšla najevo nová okolnost spočívající v zadání revizního znaleckého posudku v souběžném řízení vedeném u Okresního soudu v adresa Tento posudek má vypracovat znalec tituly před jménem jméno FO a má v něm nově stanovit cenu nevydaných pozemků ke dni jejich přechodu na stát a přezkoumat správnost posudku tituly před jménem jméno FO, z něhož soud prvního stupně vycházel. Žalovaný zdůraznil, že otázky charakteru pozemků a jejich ocenění jsou v souběžném řízení předmětem dokazování soudem ustanoveným znalcem, a proto navrhl provedení důkazu tam vypracovaným znaleckým posudkem, resp. přerušení odvolacího řízení do doby vyhotovení tohoto posudku.

22. Dále žalovaný namítal, že okresní soud nesprávně právně posoudil existenci překážek převodu pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa. Na části pozemku se nachází vodní dílo (studna) ve vlastnictví obce adresa, sloužící jako zdroj pitné vody. Podle žalovaného jde o veřejně prospěšnou stavbu a současně pozemek zatížený veřejným užíváním, což zakládá zákonné výluky převodu dle § 6 zákona č. 503/2012 Sb. a § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Soud prvního stupně bagatelizoval tento aspekt jako „hypotetický“ a odkázal na možnost řešení podle vodního zákona, což žalovaný odmítá jako excesivní. Zdůrazňuje, že relevantní je již samotná existence zákonné překážky, nikoli eventualita dohody s obcí. Podle judikatury i částečné zastavění může bránit převodu (s případnou možností oddělení části pozemku), přičemž žalobce přes tuto možnost setrval na požadavku převodu celku. Navíc v průběhu odvolacího řízení obec adresa podala nárokovou žádost o převod části tohoto pozemku, čímž vzniká další zákonná překážka převodu (§ 11a odst. 13 zákona o půdě). Současně pozemek mezitím fakticky zanikl jako celek – byl rozdělen na parcely č. hodnota, přičemž druhá z nich (cca 330 m² se studnou) již byla převedena na obec.

23. Dále žalovaný namítal nedostatečné odůvodnění ceny náhradních pozemků, neboť soud uvedl pouze souhrnnou hodnotu, nikoli ocenění jednotlivých parcel. Navíc při vyloučení pozemku parc. č. hodnota se celková hodnota případně vydávaných pozemků významně snižuje, a to na částku částka. Konečně žalovaný uvedl, že restituční nárok byl již vyčerpán v jiných řízeních, a poukázal na přehled čerpání a na pravomocný rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum, č. j. spisová značka, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne datum, č. j. spisová značka, jímž byly na restituční nárok žalobkyně za nevydaný pozemek č. PK hodnota v k. ú. adresa vydány náhradní pozemky v hodnotě částka.

24. Žalovaný proto navrhl primárně zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně, případně jeho změnu a zamítnutí žaloby.

25. Žalobce se k odvolání vyjádřil tak, že odmítl námitku žalovaného, že řízení trpí nedostatkem podmínek řízení v důsledku úmrtí původního správce pozůstalosti tituly před jménem právnická osoba po vyhlášení rozsudku okresního soudu. Zdůraznil, že k vyhlášení rozsudku došlo dne datum, kdy byly všechny podmínky řízení splněny, neboť správce pozůstalosti tehdy disponoval procesní subjektivitou. Úmrtí nastalo až následně, a nemůže proto zpochybnit správnost ani existenci rozsudku. Současně žalobce poukázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je soud povinen i po vydání rozhodnutí řešit procesní nástupnictví (§ 107 o. s. ř.), aby bylo možné rozhodnutí řádně doručit a vést odvolací řízení. Nejde tedy o vadu řízení, nýbrž o procesní situaci řešitelnou procesním nástupnictvím.

26. V rovině hmotněprávní (existence a výše restitučního nároku) žalobce zásadně odmítl tvrzení žalovaného, že nárok původní žalobkyně byl již vyčerpán. Evidence žalovaného je podle něj pouze interním administrativním podkladem bez právní závaznosti a nemůže určovat výši nároku. Restituční nárok vzniká přímo ze zákona o půdě a rozhodující je skutečný charakter a hodnota odňatých pozemků, nikoli evidenční stav vedený žalovaným. Žalovaný vědomě oceňuje restituční nárok jméno FO v rozporu s charakterem odňatých pozemků, ačkoli o této otázce již jsou zde pravomocná soudní rozhodnutí, jejichž správnost potvrdil i Nejvyšší soud. Žalobce naopak konkretizuje výši v tomto řízení uplatněného nároku podle jednotlivých rozhodnutí správního orgánu na celkem částka a dokládá, že restituční nárok jméno FO byl uspokojen pouze částečně, jednak před podáním žaloby (celkem v rozsahu částka) a jednak na základě rozsudků Okresního soudu v adresa (co do částka) a Okresního soudu v adresa (co do částka); neuspokojená část tak dosud stále činí částka.

27. Klíčovým sporným bodem je charakter odňatých pozemků. Žalobce soustavně tvrdí, že všechny relevantní pozemky měly již v době přechodu na stát charakter stavebních pozemků. Žalobce zdůraznil, že podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu není nutné prokazovat stavební charakter výhradně existencí územního rozhodnutí. Soudy mají hodnotit všechny relevantní okolnosti a důkazy flexibilně; postačí, že pozemky byly určeny k zastavění podle dobové dokumentace či faktických okolností. Závěry okresního soudu o charakteru pozemků v době přechodu na stát se přitom opírají o rozsáhlé dokazování: historickou územně plánovací dokumentaci, regulační a směrné plány, územní rozhodnutí, letecké snímky i faktickou realizaci výstavby. Žalobce uvedl, že všechny pozemky byly určeny k výstavbě sídlišť, komunikací či občanské vybavenosti, případně již byly fakticky zastavěny. Pokud žalovaný poukázal na pozemky č. hodnota, které přešly na stát v roce datum pak tyto měly charakter pozemků stavebních již na základě regulačního a zastavovacího plánu z roku datum podle nějž měly na pozemcích vyrůst obytné i veřejné budovy, dopravní komunikace, hřiště apod. Navíc již v roce datum se na pozemcích č. hodnota nacházela vojenská střelnice, která vylučovala možnost zemědělského využití pozemku. Ohledně pozemku č. PK hodnota vyplývá jeho určení k zastavění i přímo z rozhodnutí z roku datum kterým tento pozemek přešel na stát.

28. Žalobce tedy měl za to, že okresní soud nepochybil, pokud své závěry o ocenění nevydaných pozemků jako pozemků staveních opřel o znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, který je věrohodným a přezkoumatelným důkazem, jehož závěry nebyly relevantním způsobem zpochybněny a byly aprobovány i Nejvyšším soudem. Nic jiného pak nevyšlo najevo ani v souběžně vedených řízeních u jiných soudů. Samotné zadání revizního posudku v řízení před Okresním soudem v Litoměřicích nezpochybňuje správnost závěrů znalce tituly před jménem jméno FO.

29. Žalobce proto navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu, s tou výjimkou, že nadále požaduje vydání pozemku parc. č. hodnota a nepožaduje vydání pozemku parc. č. hodnota, oba v k. ú. adresa, který byl v mezidobí převeden na obec adresa. Žalobce také při jednání krajského soudu upřesnil petit žaloby, res. znění smlouvy o převodu pozemků, jejíhož uzavření se domáhá, tak, aby odpovídal jak stavu řízení v době rozhodování krajského soudu (zejména osoby žalobce a výše dosud neuspokojeného nároku), tak právním závěrům usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2026, č. j. 24 Cdo 2780/2025-893 (k tomu viz níže).

30. Vyjádření žalobce, že již nepožaduje vydání pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, je podle svého obsahu částečným zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu. Krajský soud proto podle § 222a odst. 1 o. s. ř. v uvedeném rozsahu zrušil rozsudek okresního soudu a řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

31. V průběhu řízení bylo po úmrtí původní žalobkyně jméno FO opakovaně rozhodováno o tom, zda lze v řízení pokračovat a s kým. Nejprve bylo usnesením okresního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, rozhodnuto o pokračování v řízení se správcem pozůstalosti advokátem tituly před jménem právnická osoba. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením zdejší pobočky krajského soudu ze dne datum, č. j. spisová značka. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu zamítl Nejvyšší soud svým usnesením sp. zn. spisová značka.

32. Po úmrtí tituly před jménem právnická osoba bylo Okresním soudem ve adresa usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, rozhodnuto o pokračování v řízení s nově jmenovaným správcem pozůstalosti advokátem tituly před jménem jméno FO. Proti uvedenému usnesení podala žalovaná odvolání. Usnesení bylo potvrzeno usnesením zdejší pobočky krajského soudu ze dne datum, č. j. spisová značka.

33. Usnesení pozůstalostního soudu, kterým byl tituly před jménem právnická osoba jmenován správcem pozůstalosti, nicméně nikdy nenabylo právní moci a následně bylo v pozůstalostním řízení odvolacím soudem zrušeno. Usnesením Obvodního soudu pro adresa, jednajícího notářkou tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, jako soudní komisařkou, ze dne datum, č. j. spisová značka, byl novým správcem pozůstalosti po Věře jméno FO jmenován advokát Jméno žalobce. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne datum.

34. Usnesením krajského soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo rozhodnuto o pokračování v řízení s nově ustanoveným správcem dědictví Jméno žalobce. Dovolání žalované proti tomuto usnesení bylo zamítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka.

35. V uvedeném usnesení vyslovil Nejvyšší soud následující právní závěry. Právní režim v období od smrti zůstavitele do právní moci rozhodnutí o dědictví (…) se označuje jako správa pozůstalosti a je upraven zejména v ustanoveních § 1677 a násl. o. z. Osoby oprávněné spravovat pozůstalost jsou (taxativně) vypočteny v ustanovení § 1677 odst. 1 o. z. V případě, že tu není správce pozůstalosti jmenovaný zůstavitelem nebo vykonavatel závěti, který by mohl vykonávat správu pozůstalosti, a ani žádný z dědiců způsobilý k výkonu správy pozůstalosti, je třeba k zajištění řádné správy pozůstalosti, aby byl (pozůstalostním soudem) vždy jmenován správce pozůstalosti (srov. § 157 z. ř. s.). Ztratí-li člověk jako účastník občanského soudního řízení z důvodu své smrti způsobilost být účastníkem řízení, soudu se nejprve v ustanovení § 107 odst. 1 větě první o. s. ř. ukládá, aby posoudil „podle povahy věci“, zda v řízení může pokračovat. V řízení „podle povahy věci“ nelze pokračovat tehdy, jsou-li předmětem řízení práva nebo povinnosti zůstavitele, která na dědice nebo jiné právní nástupce nepřecházejí; v takovém případě soud řízení zastaví (§ 107 odst. 5 o. s. ř.). V projednávané věci je nepochybné, že právo zůstavitelky na náhradu za odňaté a nevydané pozemky podle zákona o půdě (jako restituční nárok zůstavitelky ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 zákona o půdě, který vznikl ještě za jejího života) patří do její pozůstalosti; je proto odůvodněn závěr, že „povaha věci“ ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1 věty první o. s. ř. umožňuje pokračovat v řízení.

36. Dále Nejvyšší soud uvedl, že umožňuje-li „povaha věci“ v řízení pokračovat, v ustanovení § 107 odst. 1 větě druhé o. s. ř. se dále soudu ukládá, aby posoudil, zda je možné v řízení „ihned pokračovat“. Je-li předmětem řízení právo nebo povinnost, které spadají do pozůstalosti, nebrání v pokračování v řízení „ihned“ sama o sobě okolnost, že řízení o pozůstalosti po zemřelém účastníku řízení dosud nebylo skončeno. Vzhledem k tomu, že správa pozůstalosti je (musí) být vždy zajištěna (zpravidla již od počátku řízení o pozůstalosti), lze řízení pokračovat „ihned“ (vzápětí poté, co se soud dozvěděl o smrti účastníka), ledaže by pro rozhodnutí věci byly (měly by být) významné osobní poměry dědiců, kdy je třeba podle hmotného práva vyčkat alespoň zjištění osob dědiců, nebo ledaže by okamžitému pokračování v řízení bránily jiné překážky stanovené zákonem.

37. Dále v tomto usnesení Nejvyšší soud uvedl, že v době od smrti zůstavitele do právní moci rozhodnutí o dědictví zásadně činí (je oprávněn konat) správce pozůstalosti taková právní jednání, která by jinak – kdyby nezemřel – činil (byl oprávněn provádět) zůstavitel. Nepřísluší mu ovšem vždy činit na místo zůstavitele veškerá právní jednání. Ten, kdo spravuje pozůstalost, zásadně vykonává její prostou správu, tedy – jak vyplývá z ustanovení § 1405 o. z. – „činí vše, co je nutné k zachování“ majetku (a dalšího jmění) patřícího do pozůstalosti. Činnost správce pozůstalosti vedoucí k dovršení přiznaného restitučního nároku je činností naplňující prostou správu podle ustanovení § 1405 o. z. tak, aby nedošlo ke zhoršení stavu přiznaného restitučního nároku zejména tím, že se vlivem času (kdy převod pozemků uplatňují i další restituenti) zmenší výběr vhodných náhradních pozemků ve vlastnictví státu.

38. Konečně v tomto usnesení Nejvyšší soud uvedl, že i když je správce pozůstalosti procesním nástupcem zůstavitele, a i když vystupuje v právních (hmotněprávních i procesních) vztazích vlastním jménem (samozřejmě s dodatkem, že tak činí jako správce pozůstalosti), nelze z toho úspěšně dovozovat také to, že by správce pozůstalosti byl (mohl být) rovněž nositelem práv a povinností, která měl (do své smrti) zůstavitel nebo která děděním přecházejí na jeho dědice. Osoba spravující pozůstalost vykonává všechna právní jednání „na účet“ dědiců (do právní moci usnesení o dědictví) ještě neznámých. Na základě jednání osoby spravující pozůstalost samozřejmě nic z pozůstalosti nepřipadne jí, neboť vše, co ohledně jmění pozůstalosti osoba spravující pozůstalost až do skončení řízení o pozůstalosti vykonala („na účet dědiců“), patří do pozůstalosti, jako takové náleží zůstavitelovým dědicům. Kdyby tedy v této věci bylo žalované pravomocným soudním rozhodnutím uloženo (v době do skončení pozůstalostního řízení) uzavřít se správcem pozůstalosti smlouvu o převodu (vydání) náhradního pozemku za účelem uspokojení restitučního nároku oprávněné jméno FO, znamená to, že převáděné pozemky nenabývá do vlastnictví správce pozůstalosti, ale že jde o aktivum pozůstalosti náležející zůstavitelovým dědicům. V usnesení o dědictví pak bude určeno, kterému z dědiců, popřípadě v jakém rozsahu, bude potvrzeno nabytí dědictví tohoto majetku. Stanovení toho, co z pozůstalosti připadne (jednotlivým) dědicům, přísluší výlučně pozůstalostnímu soudu, a nemůže být „nahrazováno“ úvahou správního úřadu. Podkladem pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch dědiců či jen některého z nich pak bude pravomocný rozsudek soudu nahrazující projev vůle ve prospěch osoby spravující pozůstalost jednající na účet „pozůstalosti“ (dědiců), a to ve spojení s pravomocným usnesením o dědickém právu, z něhož by mělo být zřejmé, kdo je jako dědic nabyvatelem převáděného práva.

39. Krajský soud poté přezkoumal odvoláním napadený rozsudek, a to jak z pohledu odvolacích námitek, tak ze všech ostatních přípustných odvolacích důvodů, byť v odvolání neuvedených (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

40. Předně krajský soud konstatuje, že prvotní odvolací námitka žalovaného o nedostatku podmínek řízení v době vyhlášení rozsudku okresního soudu z důvodu úmrtí tehdejšího správce pozůstalosti tituly před jménem právnická osoba byla v podstatě zcela vypořádána v rozhodování o procesním nástupnictví, jak je popsáno shora.

41. Co se týče věcných odvolacích námitek, pak má krajský soud za to, že okresní soud správně a v potřebném rozsahu zjistil skutkový stav věci, a jeho skutkové závěry ve stručnosti popsané výše proto krajský soud převzal, s výjimkou následujících skutečností.

42. Krajský soud doplnil dokazování částečnými výpisy z katastru nemovitostí, listů vlastnictví č. hodnota pro obec a k. ú. adresa, z nichž a ze shodných tvrzení účastníků zjistil, že pozemková parcela č. hodnota byla rozdělena na dvě parcely, a ve vlastnictví žalovaného zůstává nadále pouze parc. hodnota o výměře 78 499 m2, zatímco parc. č. hodnota o výměře 330 m2, na níž se nachází výše uvedený vrt HP1, byla převedena do vlastnictví obce adresa.

43. Dále krajský soud ze shodných tvrzení účastníků zjistil, že znalecký posudek zadaný v řízení před Okresním soudem v adresa nebyl dosud vypracován. Krajský soud má ve shodě s okresním soudem za to, že závěry znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO, které tento znalec obhájil při svých výsleších, jsou jasné a úplné a nejsou pochybnosti o správnosti posudku. Nebylo tedy ani na místě vyčkávat zpracování žalovaným navrhovaného nového znaleckého posudku. Proto krajský soud nevyhověl návrhu žalovaného a nepřerušil řízení do vypracování tohoto nového posudku v řízení před Okresním soudem v Litoměřicích.

44. K otázkám skutkového stavu ve vztahu k charakteru odňatých pozemků v době přechodu na stát je soudu z úřední činnosti známo, že podrobné zjišťování těchto skutečností se odehrálo mj. v řízení mezi týmiž účastníky, jež vyústilo v rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, který byl potvrzen rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka. Od vyhlášení posledně uvedeného rozsudku nedoznala v tomto směru skutková zjištění žádných změn, neboť nebyly provedeny (a s výjimkou revizního znaleckého posudku zadaného v řízení před Okresním soudem v Litoměřicích) ani označeny žádné jiné (resp. další) důkazy. Lze proto odkázat na podrobný rozbor skutkových okolností týkající se jednotlivých odňatých pozemků, jak je obsažen v bodech 42–47 rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka.

45. Konečně krajský soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum, č. j. spisová značka, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne datum, č. j. spisová značka, jímž byly na restituční nárok žalobkyně za nevydaný pozemek č. PK hodnota v k. ú. adresa vydány náhradní pozemky v hodnotě částka.

46. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

47. Podle § 11a odst. 14 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

48. Podle § 28a zákona o půdě, pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni datum, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

49. Okresní soud po právní stránce dospěl ke správnému závěru, že původní žalobkyně byla oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě, že jí byly v době nesvobody odňaty pozemky uvedené shora, které jí nemohly být v rámci restituce vráceny zpět, neboť byly po přechodu na stát zastavěny, a že má z tohoto titulu vůči žalovanému právo na vydání náhradních pozemků. Okresní soud také dospěl ke správnému závěru, že počínání žalovaného vůči původní žalobkyni neslo známky liknavosti a svévole; v podrobnostech lze odkázat na odůvodnění rozsudku okresního soudu.

50. Pokud žalovaný namítal, že ve vztahu k pozemku parc. č. hodnota existuje překážka jeho vydání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, resp. ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., pak tato námitka se po rozdělení pozemku parc. č. hodnota a částečném zpětvzetí žaloby ohledně pozemku parc. č. hodnota na němž se nachází vrt, jenž měl být právě tou překážkou vydání pozemku, stala bezpředmětnou.

51. Měly-li všechny odňaté pozemky v době jejich přechodu na stát charakter stavebních pozemků, nebo byly bezprostředně určeny k výstavbě, pak okresní soud zcela správně převzal za své i závěry znalce tituly před jménem jméno FO o jejich ocenění základní cenou částka na metr čtverečný, neboť to je cena vyplývající z prováděcího předpisu uvedeného v § 28a zákona o půdě. Uvedený znalec se obsáhle vyjádřil i k tomu, proč při ocenění neaplikoval srážky z ceny dle přílohy č. hodnota vyhlášky č. 182/1988 Sb., a okresní soud správně vycházel ze závěrů znalce i v tomto bodu.

52. Nicméně, případná existence důvodů pro provedení těchto srážek by na samotnou podstatu rozhodnutí v této věci (tedy zda je žalovaná povinna vydat žalobci ty pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení), neměla vliv. Uvedené srážky totiž mohou i v tom nejextrémnějším případě dosáhnout v souhrnu nanejvýš 40 %. V daném případě restituční nárok žalobce vycházející z ocenění sporných pozemků jako pozemků stavebních bez jakýchkoli srážek činí částka, tudíž i po provedení maximálních srážek by šlo o částku částka. Pokud tedy před tímto rozsudkem krajského soudu byly uspokojeny nároky původní žalobkyně ve výši celkem částka, je zřejmé, že i při případném uplatnění zmíněných srážek u všech pozemků by nárok žalobce zcela bezpečně převyšoval cenu pozemků, ohledně nichž okresní soud uložil žalovanému uzavřít dohodu o vydání. Samotná cena náhradních pozemků vycházela ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO předloženého žalovaným, tato cena byla mezi účastníky nesporná, takže není zcela zřejmé, proč žalovaný okresnímu soudu vytýká, že v rozsudku neuvedl jednotlivě cenu každého převáděného pozemku. Oproti vyčíslení provedenému okresním soudem se snížila pouze o částku připadající na pozemkovou parcelu č. hodnota v k. ú. adresa, tedy oproti částce obsažené ve výroku rozsudku okresního soudu (částka) se snížila o částka (součin výměry, jednotkové ceny a koeficientu 330 x 3,55 x 0,75).

53. K uvedenému lze navíc připomenout, že otázka výše nároku odvíjející se od ocenění nevydaných pozemků a současně ocenění náhradních pozemků není předmětem restitučního řízení o nahrazení projevu vůle. Jde o řešení pouze předběžných otázek umožňujících přijmout závěr o tom, že na straně oprávněné osoby nevznikne vydáním konkrétních pozemků bezdůvodné obohacení, pokud by na oprávněnou osobu v rámci restitučního řízení byly převedeny náhradní pozemky v hodnotě vyšší, než odpovídá hodnotě jejího restitučního nároku. Formálně je hodnota nároku oprávněné osoby a hodnota vydávaného pozemku technicky součástí výroku rozhodnutí, jímž je však autoritativně rozhodováno toliko o vlastnictví oprávněné osoby, nikoliv o výši restitučního nároku či hodnotě náhradních pozemků, jimiž má být restituční nárok takto saturován (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). I kdyby tedy ke dni vydání tohoto rozsudku neuspokojené nároky žalobkyně nečinily částka, nýbrž pouze částka, nebránilo by to nijak vyhovění žalobě.

54. Rozsudek okresního soudu ve věci samé je tedy jinak (tj. s výjimkou pozemku parc. č hodnota) věcně správný, nicméně s ohledem na upřesnění petitu žaloby provedené v odvolacím řízení a skutečnosti nastalé po vyhlášení rozsudku okresního soudu jej nebylo možno potvrdit podle § 219 o. s. ř. Krajský soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil rozsudek okresního soudu tak, jak je uvedeno shora.

55. Okresní soud správně rozhodl i o nákladech řízení, a to jak co do základu, tak co do výše. Z těchto důvodů proto krajský soud podle § 224 odst. 2 ve spojení s 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů za řízení před okresním soudem shodně, jako okresní soud. Na odůvodnění výše náhrady nákladů řízení obsažené v rozsudku okresního soudu tímto krajský soud odkazuje.

56. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl v odvolacím řízení takřka plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit mu vynaložené náklady odvolacího řízení, tedy odměnu advokáta za čtyři úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání, 2x sepis vyjádření k doplněním odvolání, účast advokáta u jednání krajského soudu) po částka (podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušální náhradu hotových výdajů advokáta ve výši částka (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do datum), tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po částka (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradu za ztrátu času advokáta na cestě k soudu ve výši částka, cestovné advokáta k soudu osobním automobilem na trase adresa a zpět ve výši částka, DPH z odměny a náhrad advokáta v sazbě 21 %, tedy celkem částka.

57. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť krajský soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších. Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 o. s. ř. podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení. Dovolání se podává dvojmo k Okresnímu soudu ve Svitavách. O přípustnosti dovolání a o dovolání samém rozhoduje Nejvyšší soud. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.