22 CO 57/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě s,oženém z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Šárky Hůrkové, Ph.D., ve věci žalobců: a) jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa b) jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 11 990 Kč s příslušenstvím oproti vrácení předmětných hodinek, k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. října 2021, č.j. 20 C 260/2020-154, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 20. ledna 2022, č.j. 20 C 260/2020-170,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a nákladovém výroku doplňujícího usnesení potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení před okresním soudem ve výši 21.638,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované titul jméno příjmení.

III. Žalobci jsou povinni žalované nahradit náklady odvolacího řízení ve výši 7.941,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované titul jméno příjmení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobcům částku 11 990 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 5. 1. 2020 do zaplacení oproti vrácení hodinek název číslo název anonymizována tři slova), zamítl (výrok I.) a žalobcům uložil nahradit společně a nerozdílně žalované náklady řízení ve výši 22 058,80 Kč k rukám jejího zástupce titul jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Žalobci se žalobou podanou dne 23. 10. 2021 domáhali po žalované zaplacení částky 11 990 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 5. 1. 2020 do zaplacení oproti (po připuštění změny žaloby v této části) vrácení předmětných hodinek. Tvrdili, že dne datum byla mezi žalobci jako kupujícími a žalovanou jako prodávající uzavřena kupní smlouva na hodinky název jméno příjmení anonymizována dvě slova), dále„ předmětné hodinky“, za kupní cenu 11 990 Kč. Žalobci jsou manželé a hodinky nabyli za trvání manželství do společného jmění. Žalobce a/ připustil, že seděl v křesle a hodinky měl položené na stehně, ty pak z výšky cca 50 cm dopadly na dlažbu. Po tomto dopadu je prohlížel a žádné poškození na ciferníku ani na korunce vidět nebylo. Dne 30. 12. 2019, asi 4 - 5 dní po pádu, žalobce a/ zjistil u hodinek vadu v nástřiku barvy na ciferníku spočívající v odloupnutí černé barvy číselníku u segmentu na číslici 3 v délce 11 milimetrů. Tuto vadu reklamoval u žalované dopisem z téhož dne a odstoupil od kupní smlouvy. Žalovaná plnit odmítla s tím, že žalobce a/ poškození hodinek způsobil sám. Žalobci ke svému tvrzení předložili znalecký posudek znalce titul jméno příjmení.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že žalobkyně b/ si dne datum na internetovém e-shopu žalované objednala předmětného hodinky, které jí byly ještě téhož dne odeslány. Hodinky byly ručně zkontrolovány po funkční i vzhledové stránce. Po obdržení reklamovaných hodinek je žalovaná přezkoumala a došla k závěru, že se jedná o mechanické poškození vzniklé od silného nárazu na pevnou podložku (dlažba, beton apod.), na které se reklamace a záruka nevztahuje. Nabídla žalobcům zpoplatněnou opravu hodinek, kterou tito odmítli. Žalovaná nesouhlasila se závěry znalce příjmení, neboť předmětné hodinky mají z důvodu absorbování středně velkých otřesů a nárazů strojky v pouzdru uloženém do silikonového obložení. Číselná stupnice není k číselníku přilepena, nýbrž přinýtována. Dále poukázala na to, že poškození nástřiku mělo vlnovou charakteristiku, tedy prvotní důsledek je poškození na hraně lunety (= obvodového kroužku na pouzdře hodinek v místě, kde je přechod mezi sklem a pouzdrem). Jelikož v daném případě došlo k pádu hodinek z relativně větší výšky na pevný povrch, příčinou poškození hodinek není vada věci. Žalobci proto od kupní smlouvy řádně neodstoupili a nemají právo na vrácení kupní ceny. Žalovaná dále namítla nedostatek aktivní legitimace žalobce a/, když hodinky zakoupila žalobkyně b/.

4. Okresní soud po provedeném řízení dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Ačkoliv žalobkyně b/ při reklamaci použila formulář žalované určený k odstoupení od smlouvy dle § 1829 a násl. o.z., z předžalobní korespondence účastníků a obsahu žaloby je zjevné, že záměrem bylo odstoupit od kupní smlouvy pro její podstatné porušení žalovanou, a to z důvodu dodání hodinek s výrobní vadou, a vrácení kupní ceny od žalované. Ve věci byly zpracovány tři znalecké posudky. Znalecký posudek jméno příjmení vykazoval jisté nedostatky z formálního hlediska. To však nesnižuje jeho důkazní váhu, když odůvodnění umožňující přezkoumatelnost znalec podal při ústním výslechu. Pokud žalobci namítají nepřezkoumatelnost znaleckého posudku, je na místě uvést, že z hlediska struktury jsou všechny tři znalecké posudky obdobné, byť znalecké posudky jméno příjmení a titul příjmení jsou po formální stránce strukturovanější a úhlednější. Je třeba přisvědčit žalované, že váhu posudku znalce příjmení částečně snižuje skutečnost, že je zapsán pouze jako znalec v oboru ekonomika (ceny a odhady hodinek, hodin, hodinářského zboží), nikoliv v oboru technické obory – různé (hodinářství). Z pozice znalce je tak oprávněn vyjadřovat se toliko k ocenění hodinek. To však neznamená, že by soud závěry posudku s ohledem na zkušenosti a praxi znalce zcela opomíjel či k nim vůbec nepřihlížel; jinými slovy absence oprávnění tohoto znalce není jediným důvodem, proč se soud k závěru znalce nepřiklonil.

5. Všichni znalci vycházeli primárně ze svých zkušeností, nikoliv z technických norem, odborné literatury, či vyjádření výrobců. Na základě zkušeností pak každý znalec předkládá svou skutkovou verzi ohledně poškození hodinek. To podle okresního soudu nasvědčuje tomu, že v daném specifickém odvětví (hodinářství) byl zvolený postup znaleckého zkoumání všech znalců principiálně nejvhodnější, byť dospěli k rozdílným závěrům. Znalci se shodují v závěru, že hodinky byly poškozeny při pádu z výšky, což jednoznačně vyplývá z poškozené korunky hodinek. Přestože náraz mohl být impulsem k odloupnutí barvy, podle znalců příjmení a příjmení se tak muselo stát v důsledku špatného nanesení barvy, a to proto, že číselnice by se při nárazu pouze odloupla, tedy nedošlo by ke chvilkové deformaci (příjmení), resp. proto, že minutový kroužek číselníku nebyl nijak poškozen (příjmení). Ani jedno ze zdůvodnění znalců příjmení a příjmení, proč by se u hodinek měla vyskytovat výrobní vada, která by měla za následek odloupnutí číselníku, a současně by vylučovala, že by poškození bylo způsobeno jen silným nárazem, okresní soud nepřesvědčilo. Chvilková deformace plastu dle zdůvodnění znalce příjmení se soudu jeví jako možná a kromě znalcem příjmení uváděné tvrdosti plastu (což je neurčitý pojem, který fakticky může znamenat různou tvrdost) nebylo popsáno, proč by možná být neměla. Taktéž se soud neztotožnil se závěrem znalce příjmení o tom, že nepoškození minutového kroužku číselníku může jednoznačně vypovídat o tom, zda k odloupnutí barvy číselníku došlo v důsledku pádu nebo vadného nástřiku barvy. Znalec příjmení i znalec příjmení se shodli, že v daném případě nešlo o běžný pád, nýbrž o pád na tvrdou podložku přímo na korunku, o čemž svědčí její poškození. Podle závěru znalce příjmení, se kterým se soud ztotožnil a považuje jej za srozumitelný, logický a vnitřně konzistentní, byl silný náraz na korunku absorbován dovnitř hodinek, což mělo za následek chvilkovou deformaci plastové stupnice, v jejímž důsledku došlo ke stěru barvy. Pro závěr o odloupnutí barvy v důsledku pádu svědčí i skutečnost, že se odloupnutí vyskytlo v místě největšího nárazu, tedy přímo u korunky, když se současně nejeví pravděpodobné, že by k nekvalitnímu nástřiku barvy při výrobě, jež tvrdí žalobci, došlo právě v místě, v němž hodinky při pádu absolvovaly největší náraz. Soud se neztotožňuje s názorem žalobců, že otázka položená soudem znalci příjmení působila sugestivně, napovídala odpověď a měla by ovlivnit znalecké zkoumání. Byly položeny dvě rovnocenné možnosti, přičemž v průběhu řízení nebyly účastníky jiné možnosti tvrzeny. Dále jako podpůrný důkaz soud zohlednil i výpověď svědka příjmení, který je nepochybně taktéž odborníkem v oblasti hodinářství, a jehož výpověď se se závěrem znalce příjmení shoduje.

6. Okresní soud proto uzavřel, že k poškození barevného nástřiku číselníku došlo v důsledku silného nárazu hodinek při jejich pádu, který způsobil žalobce a/. Nejednalo se tedy o výrobní vadu, za kterou by žalovaná byla odpovědná. Jelikož nedošlo k podstatnému porušení kupní smlouvy ve smyslu § 2002 o.z. ze strany žalované, žalobkyně b/ nebyla oprávněna odstoupit od kupní smlouvy podle § 2106, ani podle § 2169 o.z., a právo na vrácení kupní ceny oproti vrácení předmětných hodinek jim nenáleží. Jelikož došlo k zamítnutí žaloby, okresní soud se pak nezabýval více aktivní legitimací žalobců (žalobci byli ke dni uzavření kupní smlouvy manželi, avšak kupní smlouva vznikla mezi prodávajícím a kupující žalobkyní b/, jež byla aktivně legitimována v této věci), což by mělo vliv zejména v případě vyhovění žalobě ve vztahu k nákladům řízení.

7. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované byla přiznána složená záloha na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 2 000 Kč. Dále podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta z tarifní hodnoty 11 990 Kč za jeden úkon právní služby 1 580 Kč. Žalované náleží odměna advokáta za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření ze dne 23. 11. 2020, vyjádření ze dne 3. 2. 2021, účast na jednání dne 4. 6. 2021, účast na jednání dne 1. 10. 2021) po 1 580 Kč, celkem 9 480 Kč, 6x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč, celkem 1 800 Kč, náhrada cestovních výdajů k soudním jednáním ve dnech 4. 6. 2021 a 1. 10. 2021 vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla VW Touareg (11,4 litru na 100 km), ujeté vzdálenosti (obec – obec a zpět 2 x 250 km) a sazby základní náhrady (4,40 Kč za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot (27,20 Kč za 1 litr motorové nafty) stanovených vyhláškou č. 589/2020 Sb., celkem 3 750,40 Kč, náhrada za promeškaný čas na cestě dle § 14 advokátního tarifu za 12 půlhodin po 100 Kč, celkem 1 200 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 % (celkem 3 828,40 Kč), když zástupce žalované je plátcem této daně. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. žalobcům uložil náklady uhradit k rukám advokáta žalované. Lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod pro jiný postup.

8. V doplňujícím usnesení pak okresní soud připojil výrok o nákladech státu, které sestávají z vyplaceného znalečného 8.409,20 Kč se zohledněním zálohy složené žalovanou 2.000 Kč, tedy v částce 6.409,20 Kč, k jejichž náhradě (§ 148 odst. 1 o.s.ř.) zavázal s ohledem na výsledek řízení o věci samé žalobce v třídenní lhůtě od právní moci usnesení.

9. Proti rozsudku okresního soudu a doplňujícímu usnesení podali včas odvolání žalobci. Uvedli, že soud prvního stupně v rámci dokazování provedl tři znalecké posudky včetně výpovědi soudních znalců ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 o.s.ř. Dva ze tří soudních znalců (jméno příjmení, titul jméno příjmení) se přiklonili k závěru, že odloupnutá barva na hodinkách byla primárně způsobena výrobní vadou při nanášení barvy. Jeden znalec (jméno příjmení) se klonil ve svém znaleckém posudku k tomu, že vada je způsobena výlučně pádem hodinek na zem. Soud upřednostnil názor posledně jmenovaného znalce a tento svůj názor odůvodnil. Žalobci však nesouhlasí s odůvodněním upřednostnění znaleckého posudku jméno příjmení. Dále spatřují procesní pochybení soudu prvního soudu, kdy žalobcům nebylo poskytnuto vyjádření či odpor žalované, ani žalobci nebyli vyrozuměni o záměru soudu zadat znalecký posudek soudnímu znalci jméno příjmení, natož položit znalci otázky. Taková praxe je zcela běžná a zaručuje naplnění zásady kontradiktronosti a zásady předvídatelnosti. Znalecký posudek vypracovaný soudním znalcem příjmení, odpovídá na otázku soudu„ Zda hodinky zn. název číslo anonymizována čtyři slova), které žalobce č. 2 koupil od žalovaného, trpí vadou, která vedla při běžném nošení k poškození barevného nástřiku číselníku v místě číslice 3, nebo zda je odloupnutí barvy na číselníku způsobeno nárazem hodinek na pevný povrch, tzn. mechanickým poškozením“, kterou navrhla žalovaná. Žalobci v soudním řízení uvedli, že s takto položenou otázkou nesouhlasí. Žalobci pokládají takto položenou otázku za sugestivní, když obsahuje odpověď (buď ve formě vzniku vady běžným nošením, nebo nárazem) a zcela vylučuje vznik vady jakýmkoliv jiným způsobem. Znalci totiž není uloženo, aby zjistil příčinu vzniku vady, nýbrž, aby se vyjádřil k skutečnosti A nebo B. Znalecký posudek soudního znalce jméno příjmení trpí závažnými vadami a činí jej naprosto nepřezkoumatelným. Žalobci sporují metodu znaleckého posudku podaného soudním znalcem jméno příjmení, jako absolutně nepřezkoumatelnou. Chybí jakákoliv metodologie, která by mohla být podrobena přezkumu. Metodologie nebyla ozřejměna ani výslechem znalce. Závěry jsou velmi problematické již s ohledem na zcela strohé vyjádření závěrů tohoto znalce, což činí takový znalecký posudek naprosto nepřezkoumatelný. Žalobci v tomto smyslu poukazují na právní závěry ohledně přezkumu znaleckého posudku, ke kterým se vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009, dle něhož hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. příjmení soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. Pokud by znalecký posudek nebyl pro správního úředníka či soudce srozumitelný, nemohl by dále posuzovat, zda nejsou dány žádné jiné skutečnosti a důkazy, kterými by správnost závěrů posudku mohla být zpochybněna. Znalecký posudek soudního znalce příjmení obsahuje toliko závěr. Jak k takovému závěru došel, však ve znaleckém posudku zcela absentuje. Stejně tak není zadokumentováno, zda soudní znalec příjmení vůbec hodinky otevřel, když nepořídil fotodokumentaci vnitřku hodinek. Odpověď soudního znalce, že nebyl důvod fotit vnitřek hodinek je naprosto neudržitelná za předpokladu, že soudní znalec má unést své závěry o příčině poškození.

10. Pokud jde o právní stránku věci, dopadá na smluvní vztah žalobců a žalovaných zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě ve smyslu § 2158 a násl. o.z., neboť jde o vztah prodávajícího (podnikatele) a kupujícího (spotřebitele). Ustanovení § 2161 odst. 2 o.z. platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Předmětem úpravy je významný institut sloužící slabší straně (spotřebiteli), jenž posiluje jeho postavení v režimu odpovědnosti za vady prodávajícího. Jde o tzv. domněnku vadnosti věci a s tím související převrácení důkazního břemene ohledně vady, jež se projeví v prvních šesti měsících po převzetí, a to na rozdíl od režimu koupě movité věci podle § 2085 a násl. o.z. Postavení spotřebitele jako kupujícího je ve dvou směrech výhodnější. Předně platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, platí domněnka, že existovala již v době převzetí. Druhou významnou odchylkou je, že podle zákonodárce je důvodem vzniku konkrétní vady, resp. práva kupujícího z odpovědnosti za vady, vadnost věci, ("věc byla vadná"), a to i když konkrétní vadu způsobila absence jiného předpokladu bezvadnosti v katalogu podle odstavce 1 citovaného ustanovení. Ve vztahu k provedenému dokazování je třeba uvést, že důkazní břemeno o tom, že existuje vada věci a že se projevila během šesti měsíců od převzetí, nese kupující. Žalobci tomuto důkaznímu břemeni zcela dostáli, jak vyplývá z provedeného dokazování. Nicméně důkazní břemeno ohledně vyvrácení domněnky vadnosti nese prodávající - žalovaná. Je proto povinností žalované domněnku plně vyvrátit. Pouhé její zpochybnění není dostačující. Je to právě žalovaná, která musí dokázat, že vada, jež se projevila v době šesti měsíců od převzetí věci, nemá příčinu ve vadnosti věci existující v době převzetí. K takovému vyvrácení nemůže sloužit ani provedený znalecký posudek jméno příjmení ani jeho znalecká výpověď, neboť tento soudní znalec„ to, zda hodinky měly výrobní vadu, nezkoumal“ (odst. 7 rozsudku, jednání ze dne 1.10.2021 – str. 4 protokolu„ …Jinou příčinu poškození, než náraz, jsem neposuzoval, neboť s ohledem na mou praxi byla příčina jasná. Zda hodinky měly výrobní vadu, jsem nezkoumal“). Naopak soudní znalci (příjmení, titul příjmení) zkoumali možnost výrobní vady a shodli se na tom, že hodinky byly vadné, když vada spočívala v důsledku vadné výroby (výrobní vada – nedodržení technologického postupu výrobce). Dále lze důvodně pochybovat o nepodjatosti znalce příjmení, který byl vybrán žalovanou, po zpracování znaleckého posudku informoval žalovanou o„ dalším prověřování“, kdy zprávy o tomto prověřování (konzultace s hodináři v oboru) v identické textaci poskytuje nikoliv soudu, případně všem účastníkům, nýbrž toliko žalované. Takový postup, nejen že je zcela neobvyklý, nýbrž vyvolává otázky, z jakého důvodu jsou tyto dodatečná ujištění poskytovány právě žalované. S ohledem na výše uvedené žalobci mají žalobci dle § 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř., za to, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dále dle § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř., neboť soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a konečně dle § 205 odst. 2 písm. f) o.s.ř., neboť rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. S ohledem na výše uvedené navrhují, aby Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako odvolací soud rozhodl tak, že se rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11.11.2021, č.j. 20 C 260/2020-154, mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 11 990 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení oproti vrácení hodinek název číslo anonymizována čtyři slova) a dále zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení, případně rozhodl tak, že rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11.11.2021, č.j. 20 C 260/2020-154, zrušil a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Žalovaná navrhla potvrzení věcně správného rozsudku okresního soudu. Nesouhlasila s námitkou, že byl upřednostněn znalecký posudek znalce příjmení. Znalci položená otázka není sugestivní ani jinak neovlivňuje znalecké zkoumání. Naopak je položena jednoznačně. Pokud by vada hodinek byla způsobena jiným způsobem, tak by to v posudku uvedl. Otázky položené znalci vycházely z tvrzení žalobce a žalovaného. Nejde o posudek nepřezkoumatelný. Jde o posudek o málo stručnější, než posudky znalců příjmení a titul příjmení, to však nesnižuje jeho důkazní váhu. Odůvodnění umožňující přezkoumatelnost znalec podal při ústním výslechu u jednání, jak předpokládá ust. § 127 o.s.ř. Žalobci sice sporují metodu znaleckého posudku znalce příjmení, avšak všichni znalci vycházeli primárně z ohledání hodinek a ze svých vlastních zkušeností a nikoli z technických norem, odborné literatury nebo vyjádření výrobců. Všichni se shodli na tom, že hodinky byly poškozené při pádu z výšky, což jednoznačně vyplývá z poškozené korunky hodinek. Ostatně pád hodinek na zem potvrdil i žalobce. Na smluvní vztah dopadají zvláštní ustanovení o prodeji v obchodě ve smyslu ust. § 2158 a násl. o.z.. Podle § 2161 odst. 2 o.z. platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již před převzetím. Kupující musí prokázat pouze rozpor se smlouvou a dále, že se rozpor se smlouvou v dané lhůtě projevil. Prodávající je povinen předložit důkaz, že rozpor se smlouvou v okamžiku dodání zboží neexistoval a doloží, že příčina tohoto rozporu spočívá v konání či opomenutí až po dodání zboží. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že vada byla způsobena v důsledku jednání žalobce, kdy hodinky spadly z větší výšky na tvrdý povrch, v důsledku čehož došlo ke chvilkové deformaci plastové stupnice směrem ke středu, což mělo za následek stržení barevného nástřiku číselníku v místě nárazu. Nešlo o výrobní vadu, ale o mechanické poškození hodinek. Žalobci nereklamovali hodinky okamžitě po převzetí, nýbrž až poté, co žalobci spadly na zem. Okresní soud se správně přiklonil ke znaleckému posudku jméno příjmení, neboť pro závěr o odloupnutí barvy v důsledku pádu svědčí i skutečnost, že se odloupnutí vyskytlo v místě největšího nárazu, tedy přímo u korunky. Naopak se jeví nepravděpodobné, že by k nekvalitnímu nástřiku barvy při výrobě došlo jenom v místě, v němž hodinky při pádu absorbovaly největší náraz. I svědek jméno příjmení potvrdil, že hodinky byly před odesláním vizuálně i funkčně kontrolovány, byly řádně zabaleny a v krabičce odeslány zákazníkovi. Znaleckým posudkem jméno příjmení i odbornými vyjádřeními bylo prokázáno, že vada hodinek byla způsobena jednáním žalobce a že se jednalo o mechanickou vadu. Žalovaný tak svému důkaznímu břemenu v řízení zcela dostál. Skutečnost, že hodinky utrpěly pád na korunku je důkazně podloženo a nezpochybnil ji nikdo, jde o silné a viditelné poškození. Jak vedoucí servisu jméno příjmení, tak znalec příjmení, tak v rámci odborného vyjádření jméno příjmení a jméno příjmení označili tento pád hodinek jako důvod sloupnutí barvy nad číslo. Znalec příjmení příjmení (byť v době jeho výslechu se již nejednalo o soudního znalce) v rámci svého slyšení uvedl, že se domnívá, že tento pád byl akcelerátorem odloupnutí barvy s tím, že bez pádu hodinek si nedovede představit způsob, jak by se barva tímto způsobem sloupla. Tudíž pád rovněž označil za příčinu sloupnutí barvy. Jediný znalec příjmení, který nemá odbornost v technickém oboru, nýbrž pouze v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace hodinářské zboží, tvrdil, že hodinky mají údajně výrobní vadu, která mohla být způsobena mastnotou při nanášení barvy na číselník (což jako pouhou hypotézu připouští i titul příjmení), avšak na otázku, co je jim známo o technologii nanášení barvy u předmětných hodinek, k tomu nic nevěděli. Z výslechu jméno příjmení a jméno příjmení a titul příjmení vyplývá, že dojde-li k silnému nárazu na korunku řízení ruček v místě č. 3 (kde není číselná stupnice do číselníku fixovaná výstupkem) jako v tomto případě, dojde k posunu celého bloku, tedy stroje, číselníku a přilepené lunety oproti ocelovému tělu hodinek. V takové chvíli dojde k deformaci mezi přilepenou lunetou a číselníkem- luneta se opře o tělo hodinek a nemá již kam„ uhnout“. Strojek hodinek vč. číselníku„ pokračuje“ dál. Tento tlak je natolik velký, že je stržen nátěr na číselníku právě v této části. Tedy je zřejmé, že nebýt pádu, nedošlo by ani k poškození barvy. Rozsudek okresního soudu má za věcně správný.

12. Krajský soud z podnětu včas podaného a přípustného odvolání přezkoumal napadený rozsudek, a to nejen z důvodů v něm uplatněných (§ 212, § 212a odst. 1 o.s.ř.). Odvolání neshledal z dále uvedených důvodů opodstatněným.

13. Podle § 2002 odst. 1 o.z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

14. Podle § 2106 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

15. Podle § 2161 odst. 1 o.z. prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů. Podle odst. 2 projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

16. Podle § 2169 odst. 1 o.z. nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

17. Podle § 2170 o.z. právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.

18. V ust. § 2161 odst. 2 o.z. je zakotvena domněnka vady a převrácení důkazního břemene, což je institut sloužící slabší straně (spotřebiteli), jenž posiluje jeho postavení v režimu odpovědnosti za vady prodávajícího. Jde o tzv. domněnku vadnosti věci a s tím související převrácení důkazního břemene ohledně vady, jež se projeví v prvních šesti měsících po převzetí, a to na rozdíl od režimu koupě movité věci podle § 2085 a násl., v němž je povinností kupujícího prokázat, že vadu, byť se projevila až později, měla věc již při přechodu nebezpečí škody na kupujícího (§ číslo odst. 1 věta první). Kupující je povinen pouze prokázat výskyt vady a okolnost, že se vada projevila v době 6 měsíců od převzetí. Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, platí domněnka, že existovala již v době převzetí. Projevení vady znamená, že se musí stát zřejmou, a to buď opticky anebo v důsledku používání. Období (doba) šesti měsíců rozhodné k projevení vady počíná dnem po uskutečnění převzetí věci. Domněnka vadnosti se týká pouze vady, která se projevila po převzetí.

19. Důkazní břemeno o tom, že existuje vada věci a že se projevila během šesti měsíců od převzetí, nese kupující. Důkazní břemeno ohledně vyvrácení domněnky vadnosti nese prodávající. Je povinností prodávajícího domněnku vyvrátit, tedy prokázat, že vada, jež se projevila v době šesti měsíců od převzetí věci, nemá příčinu ve vadnosti věci existující v době převzetí.

20. Ust. § 2170 o.z. pak obsahuje důvod vylučující odpovědnost prodávajícího za vady věci způsobené kupujícím (spotřebitelem). "Způsobení vady" znamená, že spotřebitel nejen svojí činností, ale i nečinností přivodil stav věci, jenž neodpovídá standardům smlouvy či zákona (§ 2161 odst. 1 písm. a) až e)). Způsobení vady spotřebitelem jako důvod vylučující odpovědnost prodávajícího lze vyložit tak, že bezprostřední příčinou vzniku vady na jinak bezvadné věci je jednání spotřebitele, které je buď evidentně hrubě nedbalé, neopatrné či nesmyslné (např. rozebírání přístroje). Nemůže jít o užívání věci (v souladu s běžným způsobem užívání či pokyny výrobce) v rámci něhož se vada projevila.

21. Krajský soud předesílá, že převzal skutkové závěry okresního soudu, jak se podávají z jednotlivých důkazních prostředků uvedených v odůvodnění rozsudku. Tyto stručně shrnuje.

22. V posuzovaném případě je nesporné, že žalobkyně b) uzavřela se žalovanou číslo kupní smlouvu, jejímž předmětem se staly„ předmětné hodinky“ (viz výrok napadeného rozsudku). Dále, že žalobci dopisem z 30.12.2019 uplatnili práva z odpovědnosti za vady a domáhali se odstoupení od kupní smlouvy pro jím popsanou vadu (odloupnutí černé barvy číselníku na číslici 3 v délce 11mm) a dále vrácení kupní ceny 11.990 Kč. Dále je nesporné, že popsanou vadu žalobce zjistil po převzetí věci od kupujícího (30.12.2019), a to asi 4-5 dní poté co mu hodinky spadly na dlažbu. Žalovaná odmítla odpovědnost za vady s tím, že na mechanické poškození se záruka a možnost reklamace nevztahuje. Nesporné je, že žalobci uplatnili nárok ve lhůtě uvedené v ust. § 2161 odst. 2 o.z. a splnili povinnost prokázat výskyt vady a okolnost, že se vada projevila v době 6 měsíců od převzetí. Za této situace se na žalovanou překlopilo důkazní břemeno prokázat, že vada, jež se projevila v době šesti měsíců od převzetí věci, nemá příčinu ve vadnosti věci existující v době převzetí.

23. Ačkoli žalobci poukazují na to, že důkazní břemeno ohledně tvrzené vady, nese žalovaná, aktivně v řízení předkložili dva znalecké posudky (znalec příjmení a titul příjmení) k prokázání příčiny uplatněné vady věci. Podle znalce příjmení odloupnutá barva na číselníku je výrobní vadou a není způsobena pádem hodinek. Okresní soud správně poukazuje na to, že znalec má odbornost jen pro obor ekonomika a oceňování hodin a hodinářského zboží, nicméně jej zcela nepřehlíží, byť již z uvedeného důvodu nemá potřebnou vypovídací hodnotu. Okresní soud k návrhu žalované ustanovil znalce z oboru technické obory-hodinářství a klenotnictví, jméno příjmení a zadal znalecký úkol k odpovědi na otázky, které vycházely ze skutkových verzí účastníků, tedy zda vada se projevila při běžném nošení nebo zda byla důsledkem mechanického poškození – nárazem hodinek na pevný povrch. Znalec ustanovený soudem bez pochybností uzavřel, že poškození číselníku bylo způsobeno velkým nárazem na ocelovou korunku-tedy mechanickým poškozením a že nejde o výrobní vadu, která by zapříčinila odloupnutí barvy na číselníku. Se závěry posudku znalce příjmení nesouhlasili žalobci a předložili posudek titul jméno příjmení, který byl v době podání posudku znalcem i v technickém oboru posuzování hodinek a uzavřel, že poškození černé barvy je způsobeno skrytou výrobní vadou spočívající v nedodržení technologické kázně při nanášení barvy na kovový číselník. Svědek jméno příjmení pak jednoznačně označil za důvod vady pád hodinek na beton či dlažbu z výšky 1,5-2m a popsal důvody, které ho k takovému závěru vedly. Znalci byli slyšeni soudem. titul příjmení trval na tom, že pád hodinek byl prvotním impulsem, že se barva odloupla, ale i tak by při dodržení všech postupů k odloupnutí nedošlo. Nesoulad s výrobními postupy uvedl jen v hypotetické rovině, výrobní postup při nástřiku neznal. Při výslechu znalec příjmení popsal nález a zopakoval závěr, že příčina poškození jasně spočívala v nárazu pádem, nemohlo se jednat o výrobní vadu. jméno příjmení uvedl, že k odloupnutí barvy by mohlo dojít i bez pádu hodinek, a to pokud by byla brava špatně nanesena. Postup při nanášení barev výrobce mu není znám.

24. Pokud žalobci v odvolání vyslovili výhrady k metodě posudku znalcem příjmení, pak okresní soud v odůvodnění svého rozsudku správně poukazuje na to, že všichni znalci si hodinky prohlédli a na základě prohlídky a svých znalostí či zkušeností vyslovili svůj nález. Všechny posudky jsou v tomto směru téměř shodné, velmi stručné, neobsahují žádné odkazy na technické normy, odbornou literaturu či vyjádření výrobce. Ke svým závěrům neprovedli žádné technologické testy. Znalec příjmení při svém slyšení popsal svůj nález a obhájil svůj závěr o příčině uplatňované vady. Výhrady vůči zadání posudku nepovažuje krajský soud za důvodné, zadané znalecké otázky vycházejí ze skutkových tvrzení účastníků a byly zodpovězeny a je logické, že pokud je zjištěnou příčinou vady pád hodinek, pak to současně vylučuje výrobní vadu. Okresní soud přesvědčivě a způsobem předvídaným v ust. § 132 o.s.ř. hodnotí důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, a dospívá k tomu, že důvody formulované výrobní vady nástřiku číselníku jak v posudku znalce příjmení (s poznámkou, že nemá příslušnou odbornost) ani titul příjmení jsou nepřesvědčivé a v převážně hypotetické rovině, která však nemá oporu ani ve znalosti výrobního postupu při nástřiku číselníku hodinek této značky. Naproti tomu posudek znalce příjmení logicky a přesvědčivě dochází k závěru, že příčinou vady je pád hodinek na tvrdou podložku s popisem tohoto děje, což logicky navazuje na to, že k odloupnutí barvy došlo v místě největšího nárazu. Tento závěr potvrzuje i jméno příjmení. Skutečnost, že žalobci vadu uplatnili až po pádu hodinek, kdy ji až po 4-5 dnech údajně zjistili, tento důvod odloupnutí barvy číselníku v místě nárazu jen potvrzují, neboť není důsledkem běžného spotřebitelského užívání věci.

25. Je třeba poznamenat, že ačkoli žalobci brojí proti zadaným odborným otázkám soudem ustanoveného znalce, zcela přehlíží, že z posudku jimi zadaného znalci příjmení se nepodává, jaká odborná otázka mu byla položena. Pokud činí znalecký závěr k nezadané otázce, pak je třeba na něho nahlížet i z tohoto důvodu velmi kriticky. Znalec příjmení příjmení pak uvádí účel posudku-zjistit příčinu odloupnutí barvy na číselníku hodinek. Závěr vyznívá tak, že„ poškození černé barvy číselníku je způsobeno skrytou výrobní vadou spočívající v nedodržení technologické kázně při nanášení barvy na kovový číselník“. V nálezu znalce se však nikterak neuvádí rozbor dodržení technologické kázně při nanášení barvy na kovový číselník, tedy jaký je správný postup a jaký byl v posuzovaném případě a ke konkrétnímu dotazu znalec ani výrobní postup neznal. Jeho závěr je tak nemá oporu v posudku.

26. Za tohoto stavu okresní soud správně uzavírá, že žalovaná unesla důkazní břemeno o tom, že příčina vady nemá původ ve vadnosti věci v době převzetí. Krajský soud pak může dodat, že, její odpovědnost za vadu je navíc s odkazem na ust. § 2170 o.z. vyloučena. Příčinou vzniku vady na jinak bezvadné věci je neopatrné či nedbalé jednání žalobce.

27. Krajský soud z výše uvedených důvodů nesdílel odvolací výhrady žalobců a věcně správné rozhodnutí okresního soudu ve výroku I. potvrdil dle § 219 o.s.ř.

28. Krajský soud dodává, že s ohledem na výsledek řízení již bylo nadbytečné se dále zabývat aktivní legitimací žalobce, který nebyl účastníkem závazkového vztahu, z něhož dovozoval uplatněný nárok, a jeho úspěch v řízení byl vyloučen, jakož i důsledky toho, že oproti běžnému užívání byl předmět kupní smlouvy poškozen. Je pak nerozhodné, zda poškození věci způsobil kupující či osoba, jíž umožnil věc užívat.

29. Krajský soud při přezkumu nákladového výroku, u něhož okresní soud správně vycházel z úspěchu žalované v řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., uzavřel, že účelně vynaložené náklady žalované sestávají z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby po 1.580 Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. dále jen advokátní tarid-AT), 6 paušálních náhrad hotových výloh po 300 Kč za každý úkon právní služby dle § 13 odst. 3 AT, náhrady cestovních výdajů ke dvěma jednáním soudu za celkem 500 ujetých km v sazbě 7,50 Kč za 1 km (dle § 13 odst. 4 AT) v celkové částce 3.750,40 Kč, náhrady ztráty času za 12 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. AT), se zvýšením o 21 % DPH z uvedených položek a s připočtením zálohy na znalecký posudek 2.000 Kč, tyto činí částku 21.638,78 Kč a nikoli 22.058,80 Kč, k níž dospěl soud okresní. Krajský soud proto výrok II. napadeného rozsudku změnil (§ 220 o.s.ř.) a žalobcům uložil nahradit žalované náklady řízení před okresním soudem částkou 21.638,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované (§ů 1459 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

30. Protože byla žalovaná plně úspěšná i v odvolacím řízení, krajský soud uložil žalobcům nahradit žalované náklady odvolacího řízení sestávající z dvou úkonů právní služby advokáta po 1.580 Kč, dvou paušálních náhrad hotových výloh po 300 Kč, ztráty času za 6 půlhodin po 100 Kč, cestovného za ujetých 250 km po 8,81 Kč za 1 km v částce 2203 Kč (vyhlášková cena se spotřebou 11,4 l /100 km a 4,70 Kč pevné sazby), se zvýšením o 21% DPH vše v částce 7.941,23 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1, § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení u Okresního soudu v Pardubicích, a to jen z důvodů uvedených v § 237 o.s.ř. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ČR se sídlem v Brně.