23 CO 184/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobce: ; jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; jméno příjmení , IČO sídlem adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 156.700 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách z 11.4.2022, č.j. 16 C 114/2020-121,

I. Rozsudek okresního soudu se vyjma odvoláním nenapadeného výroku pod bodem II, potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 24.684 Kč do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady odvolacího řízení ve výši 4.445 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Hradci Králové.

1. Okresní soud takto rozhodl o požadavku žalobce na vrácení si vzájemně poskytnutého plnění v souvislosti s odstoupením od smlouvy o dílo ze strany žalobce vůči žalovanému. Žalobce vstoupil do řízení s tvrzením, že na přelomu let 2017 – 2018 si objednal u žalovaného zhotovení kuchyňské linky do jeho rodinného domu za částku [částka], přičemž žalovaný tuto kuchyňskou linku zhotovil a namontoval v květnu 2018, za což následně žalobce zaplatil žalovanému dne [datum] sjednanou cenu díla. Již při převzetí díla zjistil žalobce vady předaného díla, a to zprvu prosvítající bílé lepidlo v olepení hran a odlupování rohů dýhy. I přes počáteční ochotu žalovaného vyřídit reklamaci u jeho subdodavatele k tomu nakonec nedošlo, naopak v souvislosti se zpracovaným znaleckým posudkem na objednávku žalobce ze strany znalce [titul] [jméno] [příjmení] byla na základě takto podaného znaleckého posudku v dubnu 2019 zjištěna celá řada dalších vad na kuchyňské lince, pro což žalobce od smlouvy o dílo odstoupil a žádal vrácení si vzájemného plnění, z jeho pohledu především vrácení zaplacené ceny díla.

2. Obrana žalovaného byla zprvu vystavěna na tom, že nesouhlasí se závěry znalce [příjmení] [příjmení], zpochybňuje existenci vad dodané kuchyňské linky. V případě vady spočívající ve vnikání vlhkosti do dvířek a z tohoto důvodu k bobtnání povrchové úpravy dvířek žalovaný namítal, že příčinou je buď nevhodná údržba čelních ploch, případně pak zvýšené vlhkostní poměry v rodinném domě žalobce. Posléze se pak žalovaný bránil i argumentem o tom, že některé z vad byly uplatněny opožděně a k takové reklamaci nemá být přihlíženo.

3. Soud prvého stupně vyšel ze skutkového závěru o tom, že si žalobce jako objednatel objednal u žalovaného jako zhotovitele zhotovení a montáž kuchyňské linky za ujednanou cenu [částka]. Takto objednané dílo bylo zhotoveno a namontováno v rodinném domě žalobce v květnu 2018 a obratem byla ze strany žalobce zaplacena i cena díla [částka]. Kuchyňská linka byla převzata s výhradami ze strany žalobce v podobě osekaných hran dvířek a prosvítání hnědého podkladu. Po dvou měsících po namontování linky žalobce zjistil bobtnání povrchové úpravy, přičemž za účelem ověření existence vad si žalobce zadal zpracování znaleckého posudku [titul] [příjmení], k čemuž došlo v dubnu 2019. Na základě zjištění znalce o existenci i dalších vad, žalobce odstoupil od uvedené smlouvy a požadoval vrácení peněz oproti odvozu kuchyňské linky ze strany žalovaného. Z hlediska existence vad soud prvého stupně vycházel z názoru, že za vadu lze považovat nejen vady funkčního charakteru, ale i estetické vady zvláště, jde-li o věc denní potřeby, která je neustále na očích. Z hlediska včasnosti zjištěných vad a jejich reklamace vyložil, že kromě vad zjištěných bezprostředně po předání díla byly další vady zjištěné až po odborné prohlídce znalcem, přičemž se jednalo o vady pro laika skryté. Podle názoru soudu prvého stupně tak vady byly uplatněny včas ve smyslu ust. § 2618 o.z. Pro větší četnost vad pak soud prvého stupně s odkazem na ust. § 2615 odst. 2 ve spojení 2169 odst. 2 o.z. uzavřel, že odstoupení od smlouvy bylo důvodné, protože jako objednatel pro větší počet vad bránících v užívání kuchyňské linky je oprávněn podle 2169 odst. 2 o.z. od takové smlouvy o dílo odstoupit. Měl přitom za to, že k odstoupení skutečně došlo tím, že žalobce dal žalovanému jednoznačně na vědomí, že požaduje vrácení zaplacené ceny díla oproti odvozu kuchyňské linky. Tím tak byl právní vztah mezi stranami od počátku zrušen ve smyslu § 2004 odst. 1 o.z. s důsledky vypořádání vzájemných vztahů mezi účastníky podle pravidel o bezdůvodném obohacení podle § 2991 a násl. o.z.

4. Pokud soud prvého stupně částečně požadavku žalobce nevyhověl a v rozsahu částky [částka] požadavek žalobce ve výroku pod bodem II. zamítl, šlo o hodnotu díla zatíženého vadou v podobě bobtnání povrchové úpravy dvířek kuchyňské linky, které bylo podle názoru soudu způsobeno neznámou příčinou na straně žalobce. O hodnotu dvířek ponížil tu část ceny díla, která má být vrácena.

5. Proti tomuto rozsudku si podal včasné odvolání žalovaný, kdy své odvolání mířil proti výrokům pod body I., III., IV., V. rozsudku. Soudu prvého stupně vytýkal nesprávná skutková zjištění, zejména ve vztahu ke zjištěným vadám, a to zejména proto, že soud prvého stupně učinil zjištění o existenci vad toliko na základě závěrů znaleckého posudku, aniž by znalce vyslechl a správnost jeho podaného znaleckého posudku prověřil. Kromě vad, které žalobce uplatňoval již po předání díla, tedy odštípané a osekané hrany a prosvítající lepidlo, považoval reklamaci vad provedenou až po zpracování znaleckého posudku [titul] [příjmení] za opožděnou a pro tuto opožděnost odmítl důvodnost odstoupení. V zásadě ke každé znalcem zmiňované vadě předložil své vlastní vyjádření, kterým se snažil každou jednotlivou vadu zpochybnit. Pokud v průběhu odvolacího řízení znalec [titul] [příjmení] doplňoval svůj původně písemně podaný znalecký posudek na objednávku žalobce v rámci výslechu znalce, tak žalovaný namítal, že převážná část závěrů znalce je vystavěna na subjektivních názorech znalce, aniž by tyto závěry byly jakkoliv objektivizovány. Podle přesvědčení žalovaného mnohé znalcem tvrzené vady jsou dle samotného znalce zaužívanou praxí, aniž jsou současně v rozporu s technickými normami.

6. Žalobce setrval na názoru, že rozsudek soudu prvého stupně je správný, jakož závěry znalce, které byly základem rozhodnutí soudu prvého stupně. Navrhl tak potvrzení rozsudku okresního soudu.

7. Odvolací soud projednal podle § 212 a 212a o.s.ř. odvolání žalovaného a přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně vyjma odvoláním nenapadeného výroku pod bodem II. a dospěl k následujícím závěrům.

8. Předně odvolací soud konstatuje, že ty skutkové závěry soudu prvého stupně, které se váží k okolnostem uzavírání smlouvy o dílo, tedy k předmětu a ceně díla, k termínu dodávky a okolnosti, že dílo bylo zaplaceno, účastníci nijak nezpochybňovali a odvolací soud z těchto okolností bez dalšího pro své rozhodování dále vycházel a lze tak na závěry soudu prvého stupně pro stručnost odkázat.

9. Odvolací soud rovněž vyšel ze závěru rozsudku prvého stupně o tom, že ze strany žalobce došlo k odstoupení od smlouvy o dílo, a to tím, že žalobce dal žalovanému jednoznačně na vědomí, že dílo jím dodané vykazuje množství vad, které mu neumožňují dílo řádně užívat, a že žádá o zrušení této smlouvy, o vrácení jím zaplacené ceny díla oproti tomu, že si žalovaný jako zhotovitel dodanou kuchyňskou linku má odvést zpět. Tímto dal žalobce jednoznačně najevo svůj úmysl zrušit vzájemný vztah a vrátit si poskytnutá plnění.

10. Protože žalovaný se i v odvolacím řízení bránil mimo jiné argumentem o tom, že vady byly ze strany žalobce uplatněny opožděně, považuje odvolací soud pro stručnost za možné v tomto směru odkázat na závěry soudu prvého stupně zmíněné především v bodem 35 až 44 jeho odůvodnění, kde soud prvého stupně podrobně vysvětlil rozdíl mezi vadami zjevnými a vadami skrytými, kdy v případě vad skrytých tyto vady byly zjištěny až odborným posouzením dodané kuchyňské linky ze strany znalce [titul] [příjmení], přičemž ihned po jejich zjištění žalobce na tyto vady žalovaného upozornil a spolu s těmito vadami pak spojil následně svůj požadavek na odstoupení od smlouvy, resp. vrácení si vzájemně poskytnutého plnění. K této argumentaci soudu prvého stupně je možné jen dodat, že je třeba mít na zřeteli samotnou existenci vady oproti případnému projevu vady. Je totiž nepodstatné, zda se vady již projevily, ale to, zda tu byly v době předání a převzetí díla. To se týká těch vad zjištěných znalcem a reklamovaných žalobcem, které teprve potenciálně vytvářejí prostor pro následné poškození jednotlivých prvků kuchyňské linky v podobě vnikající vlhkosti anebo případně spočívající v riziku průhybu některých nosných prvků kuchyňské linky. Ohledně vad, svojí povahou skrytými, které odhalí až odborník při podrobné prohlídce jeho díla, pak bylo podstatné, že byly tyto vady uplatněny bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, ale stále ještě ve lhůtě dvou let od předání díla podle § 2618 o.z..

11. Stěžejní otázkou pro vyřešení tohoto sporného případu bylo samotné zjištění, zda dodané dílo má či nemá vady, zda tyto vady brání užívání díla, a to i vzhledem k jejich větší četnosti. Protože soud prvého stupně své skutkové závěry v tomto směru vystavěl pouze na písemně podaném znaleckého posudku doloženém žalobcem na počátku tohoto řízení a znalce k tomuto posudku i přes námitky ze strany žalovaného nevyslechl, musel odvolací soud tuto vadu v řízení odstranit výslechem znalce (§ 213 odst. 4 ve spojení s ust. § 219a odst. 1 o.s.ř.). Z výslechu znalce odvolací soud zjistil, že požadavky na nutnou kvalitu v základním standardu kuchyňské linky (tak, aby ve smyslu ust. § 1914 odst. 1 o.z. byly splněny alespoň obvyklé (nutné) vlastnosti, nebyly v některých směrech splněny. Znalec v průběhu znalecké výpovědi přesvědčivým způsobem vysvětil své dříve podané písmenné závěry a žalovanému se je v průběhu tohoto výslechu nepodařilo zpochybnit. Tímto zpochybněním nemůže být argument o tom, ten který výrobní postup či technické řešení je tzv. zaužívanou praxí, kterou i žalovaný sdílí. Takto znalec stvrdil své závěry o nesprávném konstrukčním řešení některých prvků stran jejich nepřípustného resp. nevhodného zatížení (vady vytčené znalcem v bodě 3.3.2 a 3.3.6 jeho znaleckého posudku), přičemž v případě vady popsané v bodě 3.3.6, tj. v nepřípustném zatížení dna korpusu v sekci C, se už vadná konstrukce sekce úložných prostor začala projevovat v podobě prohnutí dna a tím deformací celé sekce. Absence nějaké mechanické zkoušky ve zkušebně nevylučuje existenci vady, resp. nezpochybňuje správnost znaleckých závěrů.

12. Za chybné konstrukční řešení znalec označil i konstrukci vrchních skříněk a bočnic, kdy kromě rizika průhybu ve střední části spodní části korpusu byla tato vada doprovázena vadou v uchycení bočnic na dno korpusu, kdy bočnice jsou svrchu nasazeny na dno a hrozí riziko nadměrného tahu a zřícení spodní desky (bod 3.3.2.2 posudku). Vadou podle znalce rovněž je konstrukční řešení, při němž výška dvířek je menší než je korpus o 10 mm (3.3.1 posudku), což má za následek v daném případě viditelné dno korpusu. Ačkoliv dvířka, resp. jejich panty jsou seřiditelné, vždy v důsledku rozdílné výšky bude nějaká část korpusu viditelná, což znalec považuje za estetickou vadu (pokud takové řešení není odsouhlaseno zákazníkem). Za potenciálně rizikové, a tedy vadné, lze označit ty části konstrukčního řešení či řešení zamezení průniku vlhkosti do pracovní desky, a to jednak v podobě nastavované pracovní desky za dřezem (3.3.3 posudku), anebo špatným konstrukčním řešením ošetření hran pod dřezem (3.4.6 posudku), které umožňuje průnik vlhkosti okolo dřezu a posléze do pracovní desky s následnou deformací. Řešením podle názoru znalce bylo použití pracovní desky z jednoho kusu materiálu, anebo pracovní desky z jiného materiálu, než byl použit. Podle názoru znalce měl být pod dřezem u pracovní desky použit nějaký dodatečný materiál k dalšímu omezení průniku vlhkosti do pracovní desky. Za špatné konstrukční řešení, resp. kvalitu výroby, označil znalec viditelné odštípání hran a prosvítající jádro DTDL, kdy desky podle znalce nebyly řádně nařezány a následně došlo k nesprávnému hranění (body 3.4 posudku). Pravděpodobně podle znalce byla použita technologie řezání desek, která nebrala v úvahu křehkost materiálu. S kvalitou provedení těchto prací souvisí i zvýšené riziko průniku vlhkosti, což se projevilo v následném rychlém bobtnání povrchového materiálu. Znalce setrval i na dalších zjištěných vadách, a to například v podobě nesprávného konstrukčního řešení kování, resp. jejího umístění, případně nezašroubovaným vrutem v místě těsnění myčky a rizikem průniku vlhkosti z myčky ven. Znalec v některých ohledech připustil, že zjištěné vady mají i subjektivní, resp. estetický charakter, včetně znalcem konstatovaných nepřijatelných zvuků při nevyřešené otázce dojezdů.

13. Na základě výslechu znalce před odvolacím soudem odvolací soud konstatuje, že závěry soudu prvého stupně učiněné o existenci zjištěných vad, o jejich charakteru včetně toho, že u podstatné části těchto vad se jedná o vady skryté (nikoliv zjevné), a o jejich četnosti nemá odvolací soud pochyb. Znalec v rámci svého výslechu, a to i k dotazům žalovaného, obhájil své závěry o existenci vad, byť v některých směrech jde o vady subjektivního, tedy estetického charakteru. V tomto směru považuje odvolací soud za správnou úvahu soudu prvého stupně o tom, že kuchyňská linka tak, jak byla zhotovena, je neustále na očích a je tak možno vyžadovat bezvadnost nejen v rovině funkční, ale zjevně i estetické (pohledové). Znalec rovněž ve svém znaleckém posudku vysvětlil, že posuzoval existenci vad z pohledu standardních vlastností zhotoveného díla, tedy zjevně z pohledu ust. § 1914 odst. 1 o.z., tedy toho, aby dodané dílo mělo vlastnosti obvyklé a bylo použitelné podle obvyklého účelu smlouvy.

14. Namítal-li žalovaný absenci konkrétních propočtů, resp. technických zkoušek v akreditované zkušebně na nosnost korpusů, tak tento argument odvolací soud nepřijal. To již proto, že sám znalec konstatoval, že kromě existence vady v podobě nesprávného konstrukčního řešení na místě samém v době šetření zjistil již průhyby minimálně v sekci C, a tedy nemůže být pochyb o tom, že minimálně v této části bylo zvolené technické řešení nesprávné, aniž k tomu je třeba provádět konkrétní znalecké zkoušky. Ohledně dalších vad znalcem poskytnutá fotodokumentace o zjištěních na místě samém je dostatečně ilustrativní a přesvědčující o tom, že zvolený vizuální efekt jednotlivých dílčích prvků je těžko akceptovatelný a pro jejich četnost, rozsáhlost a přitomnost na různých konstrukčních prvcích ani odvolací soud nemá pochyby o tom, že tu je množství vad, pro která objednatel – žalobce podle § 2169 o.z. od smlouvy měl právo odstoupit a požadovat vrácení poskytnutých plnění. I v tomto lze odkázat na poměrně přesné a výstižné odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně v bodech 46 až 51, na které odvolací soud odkazuje.

15. Z vyložených důvodů proto odvolací soud považuje závěry soudu prvého stupně o podmínkách pro odstoupení, za správné a rozsudek soudu prvého stupně v rozsahu podaného odvolání za věcně správný a mohl jej tak proto podle § 219 o.s.ř. potvrdit, to včetně závislých nákladových výroků.

16. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud s ohledem na procesní úspěch žalobce, jemuž přiznal podle § 7 a 8 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) z předmětu odvolacího řízení odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 6.100 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč podle 13 odst. 1 a 4 AT, náhradu za promeškaný čas za dvě cesty ze [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 12 půlhodin po 100 včetně DPH podle § 14 odst. 1 a 3 AT, celkem tedy 24.684 Kč Lhůta pro zaplacení a splatnost byly stanoveny podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů k rukám advokáta žalobce.

17. Protože v průběhu odvolacího řízení vznikly náklady řízení státu, a to za výslech znalce [titul] [příjmení] ve výši 4.445 Kč podle usnesení odvolacího soudu z 20.10.2022, č.j. 23 Co 184/2022-163, rozhodl odvolací soud i o těchto nákladech, přičemž povinnost k úhradě těchto nákladů uložil procesně neúspěšnému žalovanému opětovně ve lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch Krajského soudu v Hradci Králové.