16 C 114/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 156 700 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 124 462 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 22. 8. 2019 do zaplacení oproti vydání kuchyňské linky sestávající ze:</b> <b>sekce A</b> <b>-) spodní skříňky – celková výše 905 mm vč. pracovní desky</b> <b>v. 760 mm + 100 mm š. 910 mm 3 zásuvky</b> <b>š. 680 mm 3 zásuvky</b> <b>š. 900 mm dvojdvéřová se dřezem s odpadkovými koši</b> <b>š. 600 mm – myčka s čelním panelem</b> <b>š. 910 mm 3 zásuvky</b> <b>-) horní skříňky – výška 400 mm</b> <b>š. 1 000 mm – s klopnou</b> <b>š. 1 000 mm – s klopnou</b> <b>š. 1 000 mm – s klopnou</b> <b>š. 1 000 mm – s klopnou</b> <b>sekce B –„ ostrůvek – spodní skříňky – celková výška 915 mm vč. pracovní desky</b> <b>v. 760 mm + 115 mm š. 500 mm jednodřezová</b> <b>š. 600 mm třízásuvková s varnou deskou</b> <b>š. 1 100 mm dvoudveřové</b> <b>sekce C – úložná sekce</b> <b>v. 1 710 mm + 115 mm š. 1830 mm tvořená dvěma sekcemi</b> <b>vestavnou lednicí</b> <b>zásuvková spižní sekce,</b> <b>a to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení 32 238 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 38 154,60 Kč, a to k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách náhradu nákladů řízení ve výši 5 569,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách náhradu nákladů řízení ve výši 1 392,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 156 700 Kč a úroku z prodlení z důvodu odstoupení od smlouvy o dílo – zhotovení a montáž kuchyňské linky, kterou žalobce jako objednatel uzavřel se žalovaným jako zhotovitelem. Posléze žalobu změnil tak, že žalovanou částku žádá oproti své povinnosti vydat kuchyňskou linku, jak je specifikována ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že kuchyni převzal v květnu 2018 s výhradami (viditelné lepidlo, špatné řezy dvířek u horních skříněk). Posléze se projevily další vady – bobtnání materiálu jádra v rozích a místech olepení a dále odlupování rohů dýhy. Závada byla sdělena žalovanému, ten se rozhodl reklamovat materiál u dodavatele [právnická osoba] a ten dále u subdodovatele [anonymizováno] [právnická osoba] Subdodavatel reklamaci zamítl a jako pravděpodobný důvod bobtnání uvedl nekvalitní zpracování řezu a ohranění. Proto se strany dohodly na zpracování znaleckého posudku. Znalec [příjmení] [příjmení] v lednu 2019 prohlédl kuchyni, přičemž předběžně konstatoval pochybení, žalovaný to neuznal a z místa odjel. V dubnu 2019 byl posudek písemně zpracován, konstatoval závažné vady zpracování, vyloučil spoluzavinění žalobcem. Žalobce proto odstoupil od smlouvy, žádal vrácení ceny díla a nabídl součinnost při rozmontování a odvozu díla. Žalovaný s tím nesouhlasil, nechal zpracovat posudek doc. [příjmení], který vytýká pochybení na straně žalobce. Žalobce žalovaného několikrát vyzýval k zaplacení a vyzvednutí předmětu díla, žalovaný to naposledy přípisem ze dne 22. 8. 2019 odmítl. Úrok z prodlení žalobce žádá právě od 22. 8. 2019.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Asi po měsíci od montáže se ozval žalobce s tím, že se dvířka začínají nafukovat. Domníval se, že se jedná o vadu materiálu. Majitel [anonymizováno] [obec] se na místo dostavil a vadu materiálu uznal. Vzal s sebou dvířka za účelem laboratorního zkoumání. To mu řekl i zástupce [anonymizována dvě slova] poté odmítl vydat žalovanému jakoukoli zprávu a později zástupce této společnosti přestal s žalovaným komunikovat. Znalce [příjmení] považuje za podjatého, nadto bez kvalifikace pro takový posudek – dle žalovaného by musel mít specializaci kvalitativní znaky nábytku a interiéru. Dle závěru znalce [příjmení] vada rozhodně nemohla vzniknout u zhotovitele. Žalovaný má tedy za to, že smlouvu o dílo neporušil a dílo předal objednateli bezvadné.

3. Soud věc projednal a z provedených důkazů a nesporných tvrzení učinil následující zjištění:

4. Mezi účastníky nebylo sporné, že spolu uzavřeli smlouvu o dílo – zhotovení a montáž kuchyňské linky v rozsahu, jek je uveden ve výroku I tohoto rozsudku. Rovněž nebylo sporné, že linka byla v květnu 2018 dodána a cena díla 156 700 Kč byla zaplacena.

5. Z dopisu společnosti [právnická osoba] ze dne 17. 12. 2018 (č. l. 5), adresovaného společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že [právnická osoba] zamítl reklamaci dvířek, jako důvod nabobtnání desek a odlupování laminátu shledali pravděpodobně nekvalitní zpracování (čistota řezu a následné ohranění).

6. Z výzvy ze dne 25. 7. 2019 (č. l. 5 vzadu) soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení a nabízel domluvu na odvezení kuchyně. Dopisem ze dne 22. 8. 2019 (č. l. 6) žalovaný výzvu odmítl.

7. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] ze dne 8. 4. 2019 (č. l. 20) soud zjistil, že znalec je jmenován v oboru dřevo zpracování, specializaci má projektování, konstrukce a výroba nábytku a interiérů. Dle posudku trpí sporná kuchyňská linka řadou vad, které jsou popsány pod body 3.3 – 3.5 posudku (celkem 20 vad, z toho vady předních ploch – dvířek způsobených již proběhlým, tedy nikoliv pouze hrozícím, bobtnání se týkají tři vady: 3.4.2, 3.4.9 a 3.4.10). Jedná se např. o tyto vady: Pracovní plocha u sekce A je ve své hloubce nadstavena, tj. vytvořena ze dvou dílů. Toto nadstavení je v místech těsně za dřezem a je tak vystaveno zvýšenému namáhání vodou. Takový spoj přitom není možné vytvořit tak, aby nedošlo k proniknutí vody do jádra z DTD a v důsledku toho k nabobtnání tohoto materiálu. Pracovní plocha tedy měla být zhotovena z jednoho kusu. Vada je způsobena nevhodným konstrukčním řešením (3.3.3). V sekci B u dveřové skříňky široké 1100 mm nejdou plně otevřít pravé dveře. Je to způsobeno tím, že úchytka na dveřích aplikovaná naráží do zdi. Vada je způsobena nevhodným konstrukčním řešením (3.3.5). Sekce C je tvořena jedním korpusem s vertikální mezistěnou položenou na dno. Dno je zhotoveno z běžné DTDL tl. 18 mm. Veškerá hmotnost lednice vč. jejího obsahu a jedna polovina hmotnosti úložných zásuvek vč. obsahu je přenášena na dno. Dno o celkové šířce 1776 mm je podepřeno jen čtyřmi nožkami po krajích, nožky, které by podpíraly střed dna, absentují. V důsledku toho došlo k výraznému prohnutí dna a tím k deformaci celé sekce (3.3.6). Naprostá většina dílců z DTDL černé lesklé barvy má oštípané hrany, oštípání je velmi viditelné. Vada vznikla použitím nevhodné technologie řezání nebo špatnou prací ve výrobě (3.4.1). Některé dílce nemají řádně odřezánu přebytečnou ABS hranu, na hraně tak vzniká výstupek. Při zachycení za tento výstupek může dojít k odtržení hrany nebo i ke zranění uživatele. Vada vznikla použitím nevhodné technologie olepování hran nebo špatnou prací ve výrobě (3.4.4.2). Pracovní deska sekce A není řádně usazena vůči okolním zdem a není vůči těmto stěnám dostatečně utěsněna. Deska na pravé straně nedosahuje až ke stěně a utěsnění je zde propadené (3.4.7). Bočnice sekce C nejsou ze spodní strany nijak ohranovány, ve výšce 115 mm nad podlahou tak vzniká ostrá hrana, což může způsobit zranění (3.4.8). Spodní hrany krytů podnoží nejsou nijak hranovány, jsou jen kryty těsnícím profilem. Těsnění obepíná spodní hranu a tvoří hlubokou štěrbinu, do které může vniknout voda, což způsobí nabobtnání (3.4.9). Spodní hrany obou vnějších bočních ploch krajních korpusů na sekci B nejsou nijak hranovány, jsou jen kryty těsnícím profilem. Těsnění obepíná spodní hranu a tvoří hlubokou štěrbinu, od které vniká voda, což způsobuje nabobtnání (3.4.10). Upevnění myčky do bloku spodních skříněk sekce A je nedbalé, vrut upevňující myčku je zašroubován křivě, odchlupuje tak těsnění myčky a obnažuje navrtaný korpus. To má za následek výrazné vlhkostní a tepelné namáhání DTDL, což v budoucnu způsobí nabobtnání tohoto dílce (3.5.3)

8. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] ze dne 7. 2. 2019 (č. l. 45; pozn. soudu: na posudku je uvedeno evidentně chybné vročení 2018, číslo posudku je č. 149 – 2/19) soud zjistil, že znalec posuzoval toliko dvě dvířka – jedna nepoškozená ze zásob žalovaného, jedna poškozená bobtnáním ze sporné kuchyňské linky. Vada je způsobena vnikáním vody do konstrukční desky, vada vznikla při užívání výrobku, např., nevhodnou údržbou čelních ploch, případně v součinnosti s čelními parametry stavby. Ani ohranování pomocí tavných lepidel nikdy nezaručí plné uzavření řezných ploch.

9. Žalobce vypověděl (č. l. 56 a znovu na č. l. 58), že odstupovali někdy před lednem, případně v lednu, definitivně odstoupili v dubnu, ústně, když přišel znalecký posudek a kopii posudku předal žalovanému. Vyloženě řekl, že odstupuje, protože s žalovaným nebyla řeč. Řekl, že budou chtít vrátit všechny peníze, protože žalovaný nechtěl přistoupit na to, aby opravil černé díly linky. Žalovaného vyzval, aby si odvezl kuchyni.

10. Žalovaný vypověděl (č. l. 56 vzadu a 57, 58), že ohledně odstoupení jako takového„ v podstatě tak nějak souhlasí“ s tím, co vypověděl žalobce. Pokyny, jak zacházet s kuchyní dával žalobci ústně. Neměl za to, že bylo odstoupeno od smlouvy. Materiál, který mu ze zakázky zbyl, se nenafoukl ani nezkroutil. Nepamatuje si doslova, že by při setkání s žalobcem doslova padlo, že žalobce odstupuje od smlouvy, chce vrátit cenu díla a žalovaný si má odvézt kuchyni, setkání nebylo v klidu. Žalovaný uvedl, že nepopírá, že by zaznělo, že žalobce chce vrátit peníze a odvézt kuchyni, začaly ostré rozhovory a tam to určitě zaznělo. Žalobce neřekl, že odstupuje, ale že chce vrátit peníze. Je možné, že padlo, že chce vrátit peníze a odvézt linku, ale hlavně řešili, čí je to vina.

11. Svědkyně [příjmení] (č. l. 68 vzadu), partnerka žalobce vypověděla, že některé vady se objevily hned – osekané hrany dvířek, prosvítání hnědého podkladu. Žalovaný slíbil, že dvířka vymění, což neučinil. Po dvou měsících se objevilo bobtnání, což reklamovali. Výrobce materiálu přislíbil dodání nového materiálu, ale nechtěl proplatit práci zhotovitele. Pracovník výrobce materiálu byl na místě a uvedl, že se nejedná o vadu materiálu. Poté již nechtěl dodat nový materiál. Reklamace se tak dostala do bodu mrazu, došlo tedy k vyhotovení znaleckého posudku. O kuchyni se starala svědkyně, udržovala ji pomocí čisticích prostředků, když někde něco ukáplo, takto setřela. Od smlouvy s partnerem odstoupili asi dva měsíce po vypracování znaleckého posudku, bylo to u nich doma. K odstoupení došlo poté, co žalovaný chtěl proplatit nový materiál, s čímž nesouhlasili. Znalecký posudek doručili dříve, on pak za týden přišel právě s tím, že on udělá práci zdarma, ale chce proplatit nový materiál. Odstoupili, protože nechtěli platit nový materiál. Údržbu kuchyně provádí vlhkým a poté suchým hadříkem, dlažbu vysává nebo vytírá vyždímaným mopem.

12. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 27. 9. 2021 (č. l. 77) soud zjistil, že pro celou zakázku je pravidlem zřetelně nedokonale zpracovaná hrana naformátováním s jemnými odštěpky a tím vznik velmi drobných skulin umožňujících vnik vody. I kdyby však byla dvířka neohraněná a visela v prostoru, tak by při údržbě vlhkým hadrem a následným utřením do sucha nemohlo k takovému nabobtnání dojít. K nabobtnání došlo vždy v dolní části dvířek a boků. Vlhkost srážející se na povrchu dvířek či při údržbě stekla na spodní hranu, tam došlo k jejímu zadržení a vniku do jádra DTD desky. Nelze se jednoznačně přiklonit k jednomu či druhému předcházejícímu posudku. Použitý materiál je standardní, ohranění dvířek není provedeno kvalitně a nejvýhodnější technologií, která je již 5 let standardem. Za předpokladu dodání linky v suchém stavu nebylo dodrženo ideální prostředí pro či návod na údržbu. Z nákresu kuchyňské linky v rámci posudku (č. l. 88) je patrné, že k nabobtnání došlo vždy při spodní hraně dvířek. V rámci svého výslechu (č. l. 114 vzadu) znalec doplnil, že k bobtnání by mohlo dojít již po týdnu užívání i pokud by linka byla dodána v suchém stavu. Pokud by dvířka visela v prostoru při normativní vlhkosti, tj. 50 – 55 %, tak by k takovému nabobtnání nemohlo dojít za předpokladu dodání dvířek v suchém stavu. Pokud by materiál kuchyňské linky byl dříve skladován v nevhodném prostředí, kde došlo ke zvlhnutí tohoto materiálu, byla by dvířka stižena bobtnáním po celém objemu, nikoli pouze v dolní části, jak je patrné z nákresu. Nelze vyloučit, že pokud by byla dvířka přepravována na nezakryté korbě, na dvířka by pršelo a posléze by takto byl materiál použit bez jeho utření, mohlo by dojít k nabobtnání v dolní části dle nákresu, avšak takto by byl zároveň pravděpodobně stižen další materiál na linku, nejen dvířka. V případě kvalitnějšího provedení ohranění by dvířka vydržela déle, ale k bobtnání by stejně došlo. Příčinu vlhkosti znalec nedokázal stanovit. Při mokré údržbě dvířek je třeba vlhkost hned setřít. Podobně například, když se na dvířkách sráží pára z vaření. Použitá metoda ohranění nebyla proti žádným normám. K odštípnutí hran nejspíše došlo již před nabobtnáním, neboť odštípnutí hran bylo i na hranách svislých, které nebyly stiženy nabobtnáním. Pokud by materiál zmokl při přepravě, projevilo by se bobtnání do jednoho až dvou dnů. Nadměrná vlhkost může být způsobena i tím, že se jedná o novou stavbu. Kuchyňská linka ve stavu jak byla dodána objednateli, tak pokud by byla dodána do prostředí s normativní vlhkostí a teplotou, tak by k nabobtnání nedošlo. Pokud by dodaná linka ve stavu v jakém byla dodána v této věci, tzn. s odštěpky na hranách, byla v běžném provozu, řádně udržována, včetně větrání, tak by k nabobtnání nedošlo. Je běžné, že součástí dodávky kuchyňské linky je i návod, ve kterém jsou obsaženy pokyny k řádné údržbě linky.

13. Z učiněných zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

14. Žalobce jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel spolu uzavřeli smlouvu o dílo – zhotovení a montáž kuchyňské linky v rozsahu, jek je uveden ve výroku I tohoto rozsudku. Linka byla v květnu 2018 dodána a cena díla 156 700 Kč byla zaplacena (nesporná tvrzení). Linka byla převzata s výhradami - osekané hrany dvířek, prosvítání hnědého podkladu. Žalovaný však dvířka navzdory svému slibu nevyměnil. Dva měsíce po namontování linky se objevilo bobtnání (výslech svědkyně [příjmení], která nebyla nijak zpochybněna). Účastníci poté spolu jednali o možné opravě, ale nedohodli se. Byly zpracovány znalecké posudky, přičemž spolu s předáním posudku [anonymizováno] [příjmení] v či v blízké časové souvislosti s tímto předáním (duben 2019) žalobce (s partnerkou) sdělil žalovanému, že odstupuje od smlouvy, chce vrátit peníze a žalovaného vyzývá k odvozu kuchyně (výslech obou účastníků a svědkyně [příjmení] – žalovaný nejprve uvedl, že v podstatě souhlasí s výpovědí žalobce, později sice uvedl, že neměl za to, že bylo odstoupeno, nakonec však upřesnil, že určitě ze strany žalobce zaznělo, že chce vrátit peníze a ať si žalovaný odveze kuchyni). Na kuchyňské lince bylo celkem 20 vad (posudek [anonymizováno] [příjmení]). Nabobtnání však nebylo způsobeno nekvalitním ohranováním, pouze jím bylo urychleno. Nekvalitní ohranování bylo pravidlem pro celou linku (posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce]). Posudek [anonymizováno] [příjmení] posuzoval pouze izolovaně jedna dvířka dotčené linky, s posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce] se však shoduje co do závěru, že ani kvalitní ohranování nemůže nabobtnání při nesprávné údržbě zabránit. S posudkem [anonymizováno] [příjmení] se posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] shoduje v určení nekvality ohranování. Ostatně posudek [anonymizováno] [příjmení] není ani ohledně bobtnání zcela rozporný s posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce] – [anonymizováno] [příjmení] u vad pod body 3.4.9 a 3.4.10 pouze konstatuje, že dotčený díl není vůbec ohranován a dochází tak ke vniku vody a nabobtnání. Pouze pod bodem 3.4.2 znalec [příjmení] [příjmení] konstatuje, že odchlípnutí horní vrstvy DTDL bylo nejspíše způsobeno použitím vadného materiálu nebo chybným skladováním před zpracování či nevhodnou technologií zpracování. Závěr znalce [příjmení] [příjmení] uvedený pod bodem 3.4.2 jeho posudku však můžeme vyloučit s poukazem na posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] – nabobtnání/odchlípnutí se nachází vždy na dolní straně dílů – při chybném skladování by všechny díly musely být stejnou stranou dolů, což je s ohledem na množství dílů krajně nepravděpodobné (navíc se neprojevuje u jiných dílů než dvířek); při zmoknutí při přepravě by se vada projevila po celé ploše (a i na dalších dílech, nejen dvířkách); především by se však vada projevila dříve, než po dvou měsících. Naopak místo vady – vždy dolní strana dvířek – nasvědčuje tomu, že vada vznikla tak, že po již pověšených dvířkách stékala vlhkost, ať už při údržbě či srážením z vyšší vzdušné vlhkosti, a dole vnikla do dvířek. Soud má tedy za to, že vadu – nabobtnání dvířek – nezpůsobil žalovaný (ani použitím vadného materiálu). Toto poškození tedy muselo vzniknout na straně žalobce. Naopak ostatní vady byly způsobeny žalovaným – jedná se totiž o vady, které z jejich podstaty těžko mohl způsobit objednatel (snad jedině u odštípaných hran by o tom bylo možné uvažovat, avšak s ohledem na závěry znalců o nekvalitním ohranování – které se shodují s výpovědí svědkyně [příjmení] o tom, že osekané hrany dvířek reklamovali již při převzetí – soud na tuto úvahu nepřistoupil; ostatně žalovaný ani netvrdil, že žalobce způsobil odštípání hran, pouze to až v závěrečném návrhu uvedl jako možnost). Cena kuchyně se vlivem nabobtnání dvířek snížila o 32 238 Kč (posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce]).

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

17. Podle § 2615 odst. 1 OZ platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

18. Podle odst. 2 téhož paragrafu platí, že o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

19. Podle § 2605 odst. 2 OZ platí, že převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

20. Podle § 2618 OZ platí, že soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

21. Podle § 2158 odst. 1 OZ platí, že je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu (pozn. soudu: tj. § 2158 - § 2174 OZ), ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

22. Podle § 2161 odst. 1 OZ platí, že prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

23. Podle § 2169 odst. 1 OZ platí, že nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

24. Podle odst. 2 téhož paragrafu platí, že právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

25. Podle § 2004 odst. 1 OZ platí, že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

26. Podle § 2991 odst. 1 OZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 2991 odst. 2 OZ platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2993 OZ platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle § 2999 odst. 1 OZ platí, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

30. Podle § 553 odst. 1 OZ platí, že o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

31. Podle odst. 2 téhož paragrafu platí, že byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

32. Ve věci byla uzavřena ústní smlouva o dílo, předmětem díla bylo zhotovení kuchyňské linky (včetně montáže), jak je popsána ve výroku I tohoto rozsudku. Jak vyplývá ze skutkových zjištění, cena byla zaplacena.

33. Pro posouzení, zda bylo řádně odstoupeno, je nejprve nutné vyložit, co se rozumí vadou. Definice vady díla je kusá - dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (§ 2615 odst. 1 OZ). Odborná literatura (Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. Občanský zákoník: komentář. Svazek VI. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2021. Komentář k § 2615) doplňuje, že shodou se smlouvou se rozumí shoda s účelem, vlastnostmi a jinými charakteristikami ujednanými ve smlouvě. V této věci nebylo tvrzeno žádné ujednání kromě toho, že předmětem díla bylo zhotovení a montáž kuchyňské linky. Je proto nutné vycházet toliko z účelu a vlastností, jaké bylo možné očekávat s ohledem na povahu předmětu díla, tj. kuchyňské linky.

34. Přítomnost vad je možné konstatovat, i pokud nebyly porušeny žádné technické normy (což potvrdil i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4867/2007, v němž dovodil, že předpoklady pro posouzení, zda provedení díla odpovídá výsledku určenému ve smlouvě, nejsou omezeny toliko na soulad či nesoulad s ČSN). Kuchyňská linka je věc denní potřeby, je neustále na očích, vady je proto možno nalézat nejen v rovině funkční, ale i estetické.

35. V tomto směru jsou vadou (vadami) zcela jistě i odštípané/osekané hrany. Vadu (vady) spočívající v odštípaných/osekaných hranách žalobce spolu se svou přítelkyní oznámil již při převzetí (převzato„ s výhradami“). Tato zjevná vada tedy byla uplatněna včas v souladu s § 2605 odst. 2 OZ (z porovnání § 2605 odst. 2 OZ a § 2618 OZ vyplývá, že § 2618 OZ se vztahuje na skryté vady). Žalobce tuto vadu chtěl odstranit výměnou dvířek, což se nestalo (žalovaný navzdory svému slibu dvířka nevyměnil).

36. Ostatní vady pak byly oznámeny nejpozději předáním znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], tedy v dubnu 2019. Soud tedy musel zkoumat, zda se jednalo o vady skryté (a tedy je bylo možné uplatnit později a jinak než výhradou), kdy tyto další vady bylo lze zjistit při náležité pozornosti a zda případně byly od tohoto okamžiku oznámeny ve lhůtě bez zbytečného odkladu.

37. Vadu pracovní plochy v sekci A spočívající ze slepení této plochy ze dvou dílů (bod 3.3.3 posudku [anonymizováno] [příjmení]) žalobce nemohl zjistit dříve než ze znaleckého posudku – laik nemůže bez poučení odborníka vědět, že pracovní plocha nemůže být ze dvou dílů z důvodu zatékání do slepeného místa (které bylo navíc přímo u dřezu).

38. Stejně tak laik nemůže znát nosnost DTDL desky tloušťky 18 mm a nemůže tak předvídat (míru) prohnutí takové desky a následné deformace celé sekce C a z tohoto dovodit nutnost přídavného podepření uprostřed desky (bod 3.3.6 posudku [anonymizováno] [příjmení]).

39. Rovněž (ne) kvalitu usazení pracovní desky (3.4.7 posudku [anonymizováno] [příjmení]), pokud nejsou mezi deskou a zdí viditelné díry, což ve věci nebyly – z fotografie v posudku je patrné, že mezera mezi deskou a zdí byla nejspíš zaplněna tmelem či obdobným materiálem – může spotřebitel stěží posoudit bez konzultace s odborníkem.

40. Žalovaný nemohl zjistit ani to, že nejsou hranovány spodní hrany krytů podnoží ([číslo] posudku Ing. [příjmení]) a spodní hrany obou vnějších bočních ploch korpusů na sekci B ([datum] posudku [anonymizováno] [příjmení]), neboť byly kryty těsnícím profilem. I kdyby to žalovaný viděl, nemohl vědět, zda je krytí těsnícím profilem dostačující či nikoliv.

41. I kdyby žalovaný kontroloval kvalitu zašroubování vrutů upevňujících myčku (3.5.3 posudku [anonymizováno] [příjmení]), nemohl by bez konzultace s odborníkem vědět, jaké to bude mít následky.

42. Lze tedy shrnout, že minimálně vady uvedené v posudku [anonymizováno] [příjmení] pod body 3.3.3, 3.3.6, 3.4.7, 3.4.9, 3.4.10 a 3.5.3 nemohl žalobce ani při náležité pozornosti zjistit dříve, než po kontrole kuchyně znalcem. Jednalo se o vady objednateli skryté, při přebírání běžné řemeslnické zakázky spotřebitelem totiž nelze očekávat, že by spotřebitel zajišťoval kontrolu kvality odborníkem dříve, než se objeví problémy. Pouhým laickým pozorováním byly přitom nezjistitelné.

43. Oznámení těchto vad pak proběhlo předáním znaleckého posudku krátce po jeho vyhotovení, tedy bez zbytečného odkladu v souladu s § 2618 OZ.

44. Nejméně u těchto šesti vad a dále u výše uvedené vady spočívající v odštípaných hranách tedy byla dodržena lhůta stanovená k jejich oznámení (resp. výhradám), pro tyto vady tedy lze přiznat práva z vad.

45. Soud proto dále zkoumal, zda žalobce mohl jako právo z vad uplatnit odstoupení. Ohledně práv objednatele z vadného plnění odkazuje úprava smlouvy o dílo (§ 2615 odst. 2 OZ) na obdobnou aplikaci úpravy kupní smlouvy.

46. Úprava kupní smlouvy obsahuje kromě obecné úpravy práv z vad (§ 2099 - § 2112 OZ) i úpravu zvláštní, která se uplatní v případě, kdy na straně prodávajícího figuruje podnikatel, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti (§ 2158 odst. 1 OZ).

47. V posuzované věci byl zhotovitelem podnikatel, objednatel jím nebyl. Uplatní se proto speciální úprava § 2169 odst. 2 OZ, která umožňuje od smlouvy odstoupit v případě většího počtu vad bránících řádnému užívání.

48. Větším počtem vad se podle ustálené rozhodovací praxe rozumí alespoň tři vady (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. Komentář k § 2169)). Jak bylo vyloženo, kuchyňská linka měla nejméně 7 vad způsobených zhotovitelem, které byly oznámeny včas.

49. Tyto vady zároveň bránily řádnému užívání – žalobce sice mohl užívat pracovní plochu sekce A, ale zatékalo by do ní, což by časem způsobilo nevratné poškození pracovní plochy. Žalobce sice mohl zavírat dvířka od skříněk, ale pokaždé přitom musel pohledem spočinout na odštípaných hranách. Žalovaný sice mohl (prozatím) používat sekci C, ale používáním poliček prohluboval deformaci. Mohl užívat myčku, ale zvýšeným tepelným a vlhkostním namáháním tím poškozoval korpus, ke kterému byla myčka přichycena. Mohl provádět úklid kolem hran krytých pouze těsnícími profily, ale i nepatrné„ šplíchnutí“, kterému při úklidu nelze zabránit, by bez zábran vniklo do materiálu linky. Jinými slovy, žalovaný mohl linku užívat, ale nikoliv řádně, neboť mnohostí vad byly narušeny její užitné i estetické funkce.

50. Žalobce tedy mohl od smlouvy odstoupit podle § 2169 odst. 2 OZ pro větší počet vad bránících řádnému užívání.

51. Žalovaný namítal, že ustanovení § 2158 - § 2174 OZ (a tedy i § 2169 odst. 2 OZ) nemají být na základě odkazu v § 2615 odst. 2 OZ užita a má být užito pouze obecné úpravy týkající se práv z vad u kupní smlouvy, neboť by takto bylo možné odstoupit od jakékoliv větší smlouvy o dílo. Tato námitka je však lichá. V první řadě je v rozporu s výkladovým pravidlem lex specialis (přednost normy zvláštní před normou obecnou, přičemž úprava § 5158 Oz a n. je zvláštní vůči obecné úpravě kupní smlouvy). V druhé řadě tam, kde zákonodárce chtěl ve prospěch zhotovitele omezit následky spojené s vadami, takto učinil (srov. § 2628 OZ). Dále vytýkanému hrozícímu absurdnímu následku brání i podmínka„ bránící řádnému užívání“, která vylučuje odstoupení při„ jakékoli“ mnohosti vad.

52. Soud proto dále zkoumal, zda bylo od smlouvy řádně odstoupeno.

53. Zákon nestanoví formu odstoupení. Odstoupení tedy může proběhnout i ústně a právě tak tomu bylo i v této věci.

54. Zákon nestanoví ani náležitosti odstoupení. Je však třeba, aby odstoupení splňovalo obecné náležitosti právních jednání, mj. aby bylo určité a srozumitelné (§ 553 odst. 1 OZ), případně aby obsah jednání byl mezi stranami později vyjasněn (§ 553 odst. 2 OZ). Žalobce žalovanému sdělil, že odstupuje, chce vrátit peníze a žalovaného vyzval k odvozu kuchyně. Bylo tedy zřejmé, že žalobce má v úmyslu odstoupit a co si pod tímto pojmem obsahově představuje. Vzhledem k tomu, že v časové souvislosti s odstoupením došlo i k předání znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] žalovanému, bylo zřejmé i to, z jakého důvodu je odstupováno.

55. Soud tedy dospěl k závěru, že od smlouvy bylo řádně odstoupeno. Tím byl právní vztah mezi stranami zrušen od počátku (§ 2004 odst. 1 OZ) a jejich poměry je nutné vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a n. OZ).

56. Žalobce plnil peněžitou částku 156 700 Kč, má tedy právo na její vrácení. Žalobce během řízení žalobu rozšířil i o svou povinnost vydat oproti zaplacení této částky kuchyňskou linku. To sice s ohledem na aktuální právní úpravu bezdůvodného obohacení v případě od počátku zrušených synallagmatických vztahů (§ 2993 OZ) nebylo nezbytné, ale není to ani vyloučené. Žalovaný plnil dodávkou kuchyňské linky, má tedy právo na její vrácení.

57. V řízení vyšlo najevo, že poškození linky spočívající v nabobtnání dvířek bylo způsobeno neznámou příčinou na straně žalobce. Vydání těchto dvířek není tedy dobře možné, neboť jsou nevratně poškozeny. Žalovaný má tedy právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 odst. 1 OZ). V řízení bylo zjištěno, že cena kuchyňské linky se tímto poškozením snížila o 32 238 Kč.

58. Soud proto žalobci přiznal žalovanou částku po odečtení částky, kterou je povinen zaplatit žalovanému za poškození linky. Žalovaný sice v závěrečném návrhu žádal zohlednit i opotřebení linky způsobené jejím užíváním, avšak žádné opotřebení nebylo do koncentrace řízení (jednání 14. 10. 2020) tvrzeno a v řízení ani jinak nevyšlo najevo, natož aby byla vyčíslena částka, o kterou se snížila cena linky. Soud se tedy nezabýval tím, zda by takový nárok byl vůbec po právu, neboť tvrzení o opotřebení již nebylo podle § 118b odst. 1 o. s. ř. možné doplnit. Žalobce má tedy vůči žalovanému právo na 124 462 Kč oproti povinnosti vydat kuchyňskou linku.

59. Závěrem odůvodnění již zbývá jen vypořádat dvě námitky žalovaného, které nebyly řešeny v předcházejícím textu.

60. Námitka nedostatku kvalifikace znalce [příjmení] [příjmení] je neoprávněná. Znalecký posudek byl vyhotoven v dubnu 2019. Tehdy byly znalecké obory a odvětví stanoveny vyhláškou č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti. Obory a odvětví znalců byly stanoveny v Příloze 1 této vyhlášky, přičemž v rámci oboru„ dřevo zpracování“ bylo stanoveno pouze stejnojmenné odvětví„ dřevo zpracování“. Znalec [příjmení] [příjmení] má tento obor a odvětví zapsané v seznamu znalců. Nadto má jako specializaci, která je však nepovinnou položkou, zapsáno„ projektování, konstrukce a výroba nábytku a interiéru“, přičemž soud nevidí důvod, proč by znalec se specializací na výrobu nábytku nemohl zjišťovat, zda je nábytek řádně vyroben. Žádný konkrétní důvod nedostatku kvalifikace znalce žalovaný neuvedl.

61. Námitka neprovedení výslechu znalce [příjmení] [příjmení] je rovněž lichá. Žalovaný věcně zpochybnil pouze závěr znalce [příjmení] [příjmení] o příčině bobtnání dvířek (a předkládal k tomu svůj znalecký posudek), jiné jeho závěry nezpochybňoval (přičemž tyto jiné závěry nejsou nijak nelogické či vnitřně rozporné). Za účelem posouzení příčiny bobtnání byl proto soudem ustanoven znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. V řízení tedy nevyvstal důvod vyslýchat znalce [příjmení] [příjmení], přičemž výslech tohoto znalce, resp. doplnění znaleckého posudku ústně před soudem ani žádná ze stran nenavrhla (pouze žalovaný v závěrečném návrhu namítl nepovedení jeho výslechu).

62. Lhůtu k plnění soud stanovil s ohledem na nutnost organizace odvozu kuchyňské linky delší oproti běžnému standardu, a sice patnáctidenní.

63. Převážně úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný v poměru cca 80:20, má proto právo na náhradu 60 % účelně vynaložených nákladů řízení.

64. Žalobce účtoval náhradu pouze za 6 úkonů právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, jednání 14. 10. 2020, 28. 4. 2021, 19. 1. 2022, 11. 4. 2022) a 6 náhrad hotových výdajů a náhradu DPH, ve zbývajícím rozsahu se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Při plném úspěchu by tak žalobce měl právo na náhradu nákladů zastoupení ve výši 55 756 Kč (6 úkonů po 7 380 Kč dle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 6 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 133 odst. 4 uvedené vyhlášky a náhrada DPH 21 %) a právo na náhradu za zaplacený soudní poplatek 7 835 Kč, celkem tedy 63 591 Kč. Z toho 60 % činí 38 154,60 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 38 154,60 Kč, a to k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 dost. 1 o. s. ř.).

65. Stát má podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Stát platil znalečné ve výši 6 962 Kč. Má proto proti žalovanému právo na náhradu 5 569,60 Kč (80 % nákladů státu), proti žalobci má právo na náhradu 1 392,40 Kč (20 % nákladů státu).