23 Co 48/2026

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupené advokátem jméno . sídlem adresa o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku soud ze datum , č. j. číslo jednací ,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám jejího advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 24.633 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a žalobkyni uložil nahradit žalované k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno, , , tituly za jménem, , náklady řízení v částce 105.203,45 Kč (výrok II), Anonymizováno2. Okresní soud rozhodoval o požadavku žalobkyně na výplatu pojistného plnění na základě pojistné události, k níž mělo dojít dne , datum, v důsledku vloupání do garáže v jejím vlastnictví, kdy byly odcizeny movité věci a poškozena vrata. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl uznán , jméno FO, vinným za skutek vloupání a bylo mu uloženo nahradit žalobkyni škodu v rozsahu ceny věcí, které nebyly vráceny, v částce 150.800 Kč, a dále nahradit škodu za poškozené dveře 2 500 Kč. Jmenovaný však škodu ani z části neuhradil. Žalobkyně dále uvedla, že měla u žalované sjednané pojištění majetku. Předmětná garáž je pojištěna jako součást bytu, respektive domácnosti. Přestože svůj nárok na pojistné plnění u žalované uplatnila, požadovala žalovaná další jeho zdůvodnění a pojistné plnění nevyplatila. V tomto soudním řízení se tak žalobkyně původně domáhala zaplacení částky ve výši 153.300 Kč, v průběhu řízení vzala žalobu o 53.300 Kč (s ohledem na limit pojistného plnění) zpět, okresní soud v rozsahu zpětvzetí řízení částečně zastavil, a předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím.

3. Žalobkyně se dovolávala ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. Poukázala na to, že žalovaná v trestním řízení proti , jméno FO, vystupovala jako poškozená, neboť o jeho více skutcích bylo vedeno společné řízení. Žalovaná tak byla stranou trestního řízení a měla procesní práva, mohla činit návrhy na doplnění dokazování, a to nejen ohledně skutku, u něhož nárok na náhradu škody uplatnila. Žalovaná věděla o uplatněném nároku na plnění z pojistné smlouvy a mohla své postavení poškozené uplatnit také u skutku, který se týkal žalobkyně.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že mezi účastnicemi byla uzavřena pojistná smlouva s tím, že garáž je pojištěná podle pojistných podmínek jako příslušenství bytu, respektive domácnosti, včetně toho, že žalobkyně dne , datum, nahlásila pojistnou událost ze dne , datum, a jako příčinu uvedla násilné vloupání, krádež. Dále žalovaná uvedla, že dne , datum, byla provedena prohlídka místa škody technikem žalované. Šetření pojistné události nebylo dokončeno, neboť žalobkyně nepředložila doklady prokazující existenci a vlastnictví odcizených věci. Z policejních protokolů vyplývalo, že při ohledání na místě samém policie na zadních vratech garáže nenašla stopy po násilném vniknutí. , adresa, byl viditelně opotřebený, vnitřní otočný mechanismus dveří v době ohledání nefungoval a zámky nejevily známky násilné manipulace. Žalobkyně tak neprokázala naplnění pojistných podmínek, když nebylo prokázáno, že vrata garáže byla uzamčena a že by pachatel překonal zabezpečení místa pojištění a jednalo by se tak o odcizení věcí formou krádeže vloupáním podle pojistných podmínek. Žalobkyně také neprokázala vlastnictví, stáří a opotřebení a účel věcí, což má vliv na výši pojistného plnění dle pojistných podmínek. Uplatněný nárok na pojistné plnění je tak neoprávněný také proto, že žalobkyně uvedla nepravdivé či hrubě zkreslené údaje5. Dále žalovaná tvrdila, že nejsou splněny podmínky pro aplikaci § 135 odst. 1 o. s. ř., neboť v rámci trestního řízení nevystupovala ve vztahu nároku žalobkyně jako jeho subjekt, ale účastnila se jako poškozená na místo původně poškozeného , adresa, v rámci jiného skutku.

6. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , okresní soud zjistil, že obžalovaný , jméno FO, byl shledán vinným z 15 skutků, které se týkaly různých poškozených, včetně žalobkyně. V případě žalobkyně byl shledán vinným tím, že dne , datum, v , adresa, v , adresa, vstoupil na oplocený pozemek domu, poškodil vrata garáže a vnikl do uzamčené garáže, odkud odcizil finanční hotovost 14.000 Kč, pánské horské jízdní kolo značky , název, , pánské elektrokolo značky , název 1, v hodnotě 60.000 Kč a soubor pracovního nářadí, čímž žalobkyni způsobil škodu nejméně ve výši 165.800 Kč a poškozením vrat škodu ve výši 2.500 Kč. Obžalovaný byl odsouzen i k náhradě škody, která u žalobkyně činila částku 150.800 Kč.

7. Z pojistné smlouvy ze dne , datum, soud prvního stupně zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem byla uzavřena pojistná smlouva na dobu neurčitou od , datum, . Předmětem pojištění byl rodinný dům na adrese , adresa, v , adresa, v rozsahu pojištění ve variantě , název, , dále bylo sjednáno pojištění domácnosti ve variantě , název, , včetně pojištění odcizení a vandalismu, s limitem pojistného plnění 100.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pojištění majetku odpovědnosti občanů 2018 (dále jen „VPP PMO 2018“).

8. Z VPP PMO 2018, částí D a H, týkající se pojištění domácnosti, okresní soud zjistil, následující skutečnosti:- dle článku 31 je pojistnou událostí poškození, zničení, odcizení nebo ztráta předmětu pojištění, které byly způsobeny pojistným nebezpečím uvedeným v pojistné smlouvě nastalým na místě pojištění nebo v příčinné souvislosti s ním;- dle článku 32 bodu 5 se pojištění ve variantě , název, vztahuje na škodné události způsobené všemi pojistnými nebezpečími uvedenými ve variantě pojištění , název, podle bodu 4 tohoto článku;- dle článku 32 bodu 4 se pojištění ve variantě , název, vztahuje na škodné události způsobené všemi pojistnými nebezpečími uvedenými ve variantě pojištění , název, podle bodu 2 tohoto článku a dále se vztahuje na škodné události na předmětu pojištění způsobené odcizením a vandalismem;- dle článku 53 bodu 24 se odcizením se rozumí krádež vloupáním nebo loupežným přepadením;-dle článku 53 bodu 15 se krádeží vloupáním rozumí přisvojení si věci, její části nebo jejího příslušenství tak, že se jí pachatel zmocnil překonáním zabezpečení místa pojištění jedním z dále uvedených způsobů: a) do místa pojištění se dostal tak, že jej prokazatelně zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání, d) do místa pojištění se dostal jinak, než je uvedeno pod písm. a) nebo b) tohoto bodu, přičemž existují trasologické stopy nebo jiné důkazy (např. záznamy z kamerového systému) potvrzující vniknutí pachatele;- dle článku 53 bodu 45 se příslušenstvím domácnosti rozumí místo – uzavřený prostor (sklep nebo komora v bytovém domě umístěné ve společných prostorách bytového domu nebo stavba v místě pojištění domácnosti bez propojení s vlastní domácností jakýmkoli vstupem – dveřmi či vraty) a pozemek příslušející k místu pojištění pojištěné domácnosti. Uzavřený prostor i pozemek jsou považovány za příslušenství domácnosti jen pokud je využívá pouze pojištěný a spolupojištěné osoby;- dle článku 38 (upravujícího stupně zabezpečení a výše limitů pojistného plnění) v případě vloupání do uzavřeného prostoru je vyžadováno zabezpečení tohoto uzavřeného prostoru (překonaných pachatelem), a základním předpokladem je, že dveře nebo vrata jsou uzavřena a uzamčena (zámkem s cylindrickou vložkou nebo dozickým zámkem nebo visacím zámkem.

9. Dále vycházel okresní soud z toho, že žalobkyně oznámila dne , datum, žalované škodní událost, ke které mělo dojít , datum, na adrese , adresa, , a jako příčinu označila násilné vloupání, krádež.

10. Ze zápisu o poškození majetku vypracovaného dne , datum, technikem žalované , jméno FO, soud prvního stupně zjistil, že ten dne , datum, provedl prohlídku na adrese , adresa, . Bylo konstatováno vloupání neznámého pachatele nezjištěným způsobem do příslušenství domácnosti – garáže. Jako zabezpečení garáže byla uvedena sekční vrata (1x zámek kulatý s cylindrickou vložkou) a dveře garáže (1x cylindrická vložka) bez viditelného poškození.

11. Z úředních záznamů o podaném vysvětlení na policii bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, uvedla, že garáž byla zamčená, jak se do ní pachatel dostal, neví. Dne , datum, uvedla, že po vniknutí na pozemek pachatel vstoupil do uzamčené garáže v suterénu domu vnitřními vraty. Vrata byla zevnitř zajištěná na otočný mechanismus, ze kterého vyjíždí západky do postranních zdí. Otočný mechanismus byl poškozen, otáčející kolo se protáčí a západky do zdí nezajíždí. Dveře ve vratech zůstaly uzamčené a nepoškozené. Dne , datum, uvedla, že pachatel odcizil z uzamčené garáže movité věci, poškodil zavírací mechanismus vjezdových vrat do garáže a celá vrata.

12. Z protokolu o ohledání ze dne , datum, , učiněného , právnická osoba, bylo zjištěno, že vrata do garáže ze zahrady domu , adresa, mají ve svém středu umístěné menší dveře s kovovým rámem a plastovou výplní. , adresa, typu FAB je bez viditelného poškození nebo známek násilného vniknutí, kolem zámku jsou pouze drobné škrábance. Závora, vložka i střelka jsou též bez viditelného poškození a bez stop násilného vniknutí. Horní část dveří nepasuje k obrubni, po zavření dveří vzniká mezera 2 cm. Z vnitřní strany garáže je na dveřích zámek s otočným mechanismem, kolem kterého je umístěna hliníková krytka v půlce ulomená, jinak mechanismus nejeví známky násilného vniknutí, pouze běžného používání. Vrata garáže mají též zámek FAB, viditelně opotřebený, bez známek násilného vniknutí. Z vnitřní strany garáže je na vratech plastový otočný mechanismus, kdy otočením mají zajet západky do zdi. V době ohledání není funkční, protáčí se, dveře nejdou uzamknout, nejeví známky násilné manipulace.

13. Z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud prvního stupně zjistil, že obžalovaný , jméno FO, doznal odcizení pouze části žalobkyní tvrzeného nářadí a ke skutku dále uvedl, že vrata do garáže normálně otevřel, nebyla vůbec poškozena s tím, že tam byla klička, kterou zmáčkl a samo se to vysunulo. Pokud tam bylo nějaké poškození, nebylo od něj.

14. Soud prvního stupně poté požadavek žalobkyně posuzoval dle ustanovení § 2758 o. z a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že v době škodní události byla žalobkyně u žalované pojištěna pojistnou smlouvou ze dne , datum, . Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky VPP PMO 2018. V rámci pojistné smlouvy byla pojištěna domácnost a nárok na plnění by vznikl podle čl. 53 bodu 6 pojistných podmínek. V dané věci ale nedošlo k jejich naplnění.

15. Okresní soud vyložil, že v této věci soud není vázán trestním rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, dle § 135 o. s. ř., neboť dle nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1424/09 je v civilním řízení soud vázán výrokem pravomocného odsuzujícího rozsudku, a to pouze v rozsahu, že byl trestný čin spáchán a kdo jej spáchal. Tato vázanost civilního soudu se vztahuje pouze k osobám, které v trestním řízení vystupovaly a měly možnost jak skutkově, tak i právně argumentovat a činit důkazní návrhy. Vůči osobám, které tuto možnost v rámci trestního řízení neměly, se vázanost trestním rozsudkem neuplatní a je možno provádět dokazování i k těm okolnostem, které byly zjišťovány v trestním řízení a jsou významné pro soukromoprávní posouzení věci. O takovou situaci se v dané věci jedná. V rámci trestního řízení bylo projednáváno 15 skutků , jméno FO, . Žalobkyně vystupovala jako strana poškozená v rámci jednoho ze skutků. Žalovaná v trestním řízení také vystupovala jako strana poškozená, avšak v rámci jiného skutku než žalobkyně. Jednalo se o skutek, kdy obžalovaný způsobil škodu , adresa, , který škodu úspěšně uplatnil u žalované, na níž přešel nárok na náhradu škody, který následně uplatnila v trestním řízení. Dle § 43 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. trestního řádu je poškozený procesním subjektem trestního řízení a má právo činit návrhy na doplnění dokazování, vyjadřovat se k věci, uplatňovat nárok na náhradu škody, avšak pouze ke skutku, v němž byl trestným činem přímo dotčen. Protože žalovaná byla poškozenou pouze ve vztahu k jednomu skutku, neměla možnost využít procesních oprávnění ve vztahu ke skutku, v němž poškozená nebyla. Žalovaná tak nemohla tvrdit rozhodné skutečnosti či navrhovat důkazy ke skutku, který se týkal žalobkyně, protože v rámci tohoto skutku nebyla subjektem trestního řízení. V projednávané věci se tak vázanost trestním rozsudkem , Anonymizováno, . Soud proto v tomto řízení není vázán v otázce vzniku a výše škody, ale posuzuje ji samostatně.

16. V daném řízení okresní soud tak zkoumal, zda ke škodní události došlo odcizením, jímž pojistné podmínky rozumí krádež vloupáním, kterou pojistné podmínky specifikují jako přisvojení si věci překonáním zabezpečení místa pojištění. Zabezpečením dveří se rozumí jejich uzavření a uzamčení. Z protokolu o ohledání věci – garážových vrat s dveřmi, vyplynulo, že zámek dveří, závora, vložka a střelka jsou bez poškození nebo stop násilného vniknutí. Horní část dveří nepasuje k obrubni. Toto zjištění koresponduje i s tvrzením odsouzeného , jméno FO, , který tvrdil normální otevření dveří, nikoliv násilné vniknutí. Oba tyto důkazy vyvracejí tvrzení žalobkyně o tom, že dveře garáže byly v době vniknutí pachatele uzamčeny a pachatel uzamčený zámek musel překonat. Žalobkyně neprokázala, že by garážová vrata s dveřmi, kterými pachatel vnikl do garáže, byly zabezpečeny ve smyslu pojistných podmínek, tj. že by byly uzamčeny. Protože nebyla prokázána tato skutečnost, nelze dovodit splnění pojistných podmínek týkajících se zabezpečení pojištěného prostoru a nelze dovodit vznik nároku na pojistné plnění, neboť nebyly naplněny podmínky stanovené pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami. S ohledem na výše uvedené okresní soud požadavek žalobkyně zamítl a nezabýval se dále skutečnostmi, majícími vliv na výši a rozsah pojistného plnění.

17. Procesně úspěšné žalované přiznal soud prvého stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v nákladech na zastupování advokátem, tj. odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po 7.260 Kč (z tarifní hodnoty 153.300 Kč) a dále za 6 úkonů po 5.100 Kč (z tarifní hodnoty 100.000 Kč), dále paušální náhradu hotových výdajů 4 x 300 Kč, 7 x 450 Kč, náhradu ztráty času cestovních výdajů 3 x 2.548 Kč (§ 7 bod 5, § 13, § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a daň z přidané hodnoty.

18. Rozsudek okresního soudu napadla odvoláním žalobkyně. Namítala, že soud prvního stupně nesprávně právně posoudil pojem překonání zabezpečení a zúžil jej výlučně na mechanické poškození zámku, aniž by zohlednil celkový způsob vniknutí pachatele do objektu. Je nesporné, že pachatel musel překonat uzavřený areál nemovitosti, vniknout na pozemek a teprve následně se dostat do garáže. Již samotné překonání oplocení a vstup do uzavřeného prostoru, představuje relevantní překonání překážky ve smyslu ustálené trestněprávní i civilní judikatury, k němuž soud nepřihlédl. Stav garážových vrat a dveří po události svědčil o jejich poškození, respektive o tom, že dveře neseděly, což je okolnost, která nebyla soudem nijak vyhodnocena, ačkoliv je zásadní. Soud nekriticky převzal výpověď odsouzeného pachatele, který svou výpověď v průběhu trestního řízení měnil a upravoval. Nelze bez dalšího akceptovat závěr, že k vniknutí do garáže došlo běžným otevřením dveří, pokud je současně prokázáno, že pachatel musel překonat uzavřený prostor (přelézt plot do zahrady) a že na přístupových prvcích (vstupních dveřích včetně rámu) bylo zjištěno poškození. Soud prvního stupně provedl nedostatečné a jednostranné dokazování a omezil se pouze na posouzení otázky uzamčení dveří a nezabýval se širším skutkovým rámcem celé události a dalšími okolnostmi svědčícími o násilném vniknutí. Okresní soud pominul odůvodnění trestního rozsudku, kde je výslovně uvedeno, že čin spáchal odsouzený vloupáním a že při tomto činu překonal překážku, když poškodil vrata a vnikl do uzamčené garáže.

19. Na podporu svých tvrzení předložila žalobkyně v odvolacím řízení znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne , datum, , ve kterém znalec potvrdil, že vstupní dveře do garáže vykazují viditelné poškození rámu, na němž jsou patrné promáčkliny a celé dveře jsou jednoznačně svěšeny v důsledku jejich páčení. Takové poškození je důkazem o tom, že dveře byly v době napadení v zamčeném stavu. Tento stav znalec dovodil ze zjevného odchýlení křídla dveří, neboť právě na základě odchýlení dveří je možné protažení ruky a násilné odemčení dveří zevnitř. Závěry znalce tak zásadně podporují její tvrzení o naplnění podmínek pojistné události.

20. Žalobkyně považovala dále za nespravedlivý rozsudek okresního soudu ve výroku o náhradě nákladů řízení. K podání žaloby byla donucena postupem žalované, která po dobu několika let neukončila šetření pojistné události a s žalobkyní přestala komunikovat. Žaloba byla podána kvůli možnému promlčení nároku. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

21. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. Zdůraznila, že pojistné podmínky jednoznačně vážou vznik pojistného plnění na situaci, kdy pachatel překoná zabezpečení místa pojištění, tedy v daném případě zabezpečení samotné garáže. Základním předpokladem vzniku nároku je existence uzavřeného a uzamčeného prostoru, jehož řádné zabezpečení je následně překonáno s tím, že konkrétní kvalitě a rozsahu zabezpečení je věnována zvláštní pozornost a je na něj navázáno posouzení právního základu nároku i limitace případného pojistného plnění. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že prostor nebyl řádně zabezpečen a podmínka pro vznik nároku žalobkyně tak splněna nebyla. Tento závěr je opřen zejména o zjištění z dvojnásobného ohledání , právnická osoba, , která popsala, že na vstupních prvcích garáže, nebyly zjištění žádné stopy násilného vniknutí, zámky se spíše jevily opotřebované, nevykazovaly známky překonání a uzamykací mechanismus byl pravděpodobně nefunkční dlouhodobě. O dlouhodobé nefunkčnosti ostatně svědčí i druhé ohledání policie, které nefunkční uzamykací mechanismus vrat potvrdilo s významným časovým odstupem po škodní události. Tyto skutečnosti korespondují s výpovědí pachatele. Za této situace soud správně uzavřel, že nebylo prokázáno překonání zabezpečení ve smyslu pojistných podmínek, a tedy ani nemohlo dojít ke vzniku pojistné události ve smyslu pojistné smlouvy a pojistných podmínek. Pojistné podmínky přitom nepracují s obecným pojmem jakékoliv překážky, nýbrž výslovně vyžadují překonání zabezpečení místa pojištění, tedy konkrétně uzavřeného prostoru, z něhož měly být věci odcizeny. Překonání oplocení pozemku, byť by bylo prokázáno, tuto podmínku samo o sobě nesplňuje. Výklad prosazovaný žalobkyní by vedl k nepřípustnému rozšíření pojistného krytí nad rámec sjednaných pojistných podmínek.

22. Předložený znalecký posudek v odvolacím řízení je nepřípustnou novotou dle § 205a o. s. ř. Žalobkyně neuvedla, proč neuplatnila a nenavrhovala takový důkaz již v řízení před okresním soudem, byť vniknutí do prostor garáže a stav vstupních dveří byl od počátku zásadní spornou okolností. Znalecký posudek byl vypracován s odstupem téměř pěti let od škodní události. Nejde ani o důkaz reagující na nově vzniklou skutečnost, ani o důkaz, jež by žalobkyně nemohla bez své viny uplatnit dříve. Nejde také ani o případ, kdy by žalobkyně zpochybňovala věrohodnost důkazů, nýbrž navrhuje jiné a další důkazy, jimiž se snaží o to, aby odvolací soud po jejich provedení dospěl k jiným skutkovým závěrům. Bez ohledu na svou procesní nepřípustnost není znalecký posudek způsobilý zpochybnit závěry soudu prvního stupně ani po věcné stránce. Sporná otázka, týkající se překonání zabezpečení ve smyslu pojistných podmínek, byla okresním soudem posouzena na základě důkazů bezprostředně zachycujících stav místa škodní události v daném čase, a to zejména na základě dvojí protokolace ohledání místa činu , právnická osoba, . Naproti tomu znalecký posudek vychází z místního šetření ze dne , datum, , tedy s odstupem téměř pěti let od škodní události. Znalec tak neposuzoval stav dveří v době škodní události, ale jejich stav v době ohledání, aniž by byl tento časový odstup, jakkoliv metodicky reflektován. Závěry tak mají pouze hypotetický charakter a nejsou způsobilé vyvrátit skutková zjištění soudu prvního stupně, která byla založena na bezprostředních a objektivních důkazech.

23. Žalovaná dále poukázala na to, že neobstojí tvrzení žalobkyně o tom, že by byla v průběhu šetření pojistné události nečinná. S žalobkyní po celou dobu komunikovala, o čemž svědčí korespondence. Problémem pro uzavření pojistné události bylo nedostatečné doložení podkladků ze strany žalobkyně k prokázání nároku a stanovení jeho výše. Dokládání podkladů bylo chaotické, neúplné ba dokonce nepravdivé. Pokud by soud dospěl k odlišnému závěru ohledně právního základu nároku na pojistné plnění, nemohlo by být žalobě vyhověno z důvodu aplikace výluk pojištění, neboť pojistné podmínky stanoví, že pojištění se nevztahuje na případy, kdy oprávněná osoba při uplatňování nároku uvede vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, případně podstatné údaje zamlčí, když v této věci žalobkyně poskytovala v průběhu šetření škodní události i v soudním řízení rozporné a nepravdivé informace, a to zejména ohledně stáří a původu odcizeného nářadí, jeho vlastnictví, jakož i ohledně existence společné domácnosti s bývalým manželem. Tyto údaje mají zásadní význam pro posouzení samotné existence nároku i jeho rozsahu, jejich zkreslení či zamlčení proto zakládá aplikaci výluky z pojištění, která sama o sobě vede k závěru o neoprávněnosti uplatněného nároku.

24. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , který žalobkyně předložila v odvolacím řízení, je přípustným důkazem dle § 205a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). K dotazu odvolacího soudu na přípustnost uvedeného důkazu žalobkyně uvedla, že znalecký posudek je reakcí na skutkové závěry soudu prvního stupně ve snaze tyto závěry zpochybnit a prokázat jiný skutkový děj a naplnění pojistných podmínek pro výplatu pojistného plnění. Znalecký posudek má potvrzovat skutkovou verzi o tom, že odsouzený , jméno FO, po vniknutí na zahradu rodinného domu páčil či vypáčil vnitřní dveře garážových vrat ze zahrady, tím se dostal do objektu garáže, ze které odešel předními, zevnitř elektronicky ovládanými vraty do ulice.

25. Při úvaze o přípustnosti navrženého důkazu odvolací soud vycházel z ustálené judikatury soudů, dle níž zásada projednací vymezuje v občanském soudním řízení důkazní břemeno jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, které stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou. Předložení "rozhodujícího důkazu" až v odvolacím řízení jde k tíži žalobce. Zásada koncentrace řízení je zákonným zákazem adresovaným soudu, podle něhož ke skutečnostem a důkazům, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, nelze přihlížet. , adresa, neúplné apelace pak připouští doplnění dokazování v odvolacím řízení, a to pouze ve výjimečných případech taxativně uvedených v § 205a občanského soudního řádu. Naproti tomu, skutečnosti a důkazy, o nichž se účastník dozvěděl až po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně, které ale nastaly před jeho vyhlášením, lze uplatnit pouze žalobou na obnovu řízení, budou-li splněny i další předpoklady vyžadované § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 8.12.2015, sp. zn. II. ÚS 385/15). Novými skutečnostmi (potažmo důkazy) poté z pohledu ustanovení § 205a o. s. ř. jsou okolnosti, jimiž má být skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak byl dosud zjištěn, které nebyly uplatněny již před soudem prvního stupně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 33 Cdo 5795/2016).

26. V této konkrétní věci nelze přehlédnout (jak vyplývá z protokolu o jednání okresního soudu ze dne , datum, , na čísle listu 189 spisu), že okresní soud opakovaně žalobkyni poučoval o tom, že k dosažení úspěchu ve věci je třeba prokázat uzamčení (zabezpečení) garážových vrat, kterými pachatel vnikl do garáže, a to ve smyslu pojistných podmínek, které byly čteny k důkazu. Žalobkyně na tuto výzvu a poučení okresního soud reagovala tak, že již nechce nic dokládat. Okresní soud poté účastníky poučil dle § 119a o. s. ř. o tom, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a důkazy musí být označeny dříve, než bude ve věci vyhlášeno rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a o. s. ř. Na toto poučení žalobkyně uvedla, že nemá návrhy na doplnění dokazování ani doplňující skutková tvrzení.

27. S ohledem na výše uvedené principy odvolací soud sdílí argumentaci žalované, že žalobkyní předložený znalecký posudek v odvolacím řízení je nepřípustnou novotou, neboť žalobkyni nic nebránilo tento posudek předložit v řízení před okresním soudem. Nejde přitom o důkaz, který by zpochybňoval věrohodnost dosud provedených důkazů ani o důkaz, který by se opíral o skutečnosti, jež nastaly (vznikly) po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně. Předloženým důkazním prostředkem žalobkyně usiluje o jiné zjištění skutkového stavu, než jak byl dosud zjištěn okresním soudem. Jedná se tak o důkaz nepřípustný dle § 205a o. s. ř. a odvolací soud k němu nemohl přihlédnout. Vedle výše uvedeného nelze pominout, že závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, (ve spise na čísle listu 227 – 236), vycházejí z místního šetření (ohledání), které znalec realizoval dne , datum, , tj. téměř pět let po tvrzené pojistné události. Pro tak značný časový postup je sporné, zda by jeho závěry mohly být relevantním podkladem pro rozhodnutí (tj. pokud by byla dána přípustnost takového důkazu dle § 205a o. s. ř.).

28. Poté odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu dle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

29. Soud prvního stupně ve věci provedl potřebné dokazování, s provedených důkazů učinil odpovídající skutková zjištění a věc správně právně posuzoval dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném k datu uzavření pojistné smlouvy dne , datum, (dále jen „o. z.“). Odvolací soud odkazuje na podrobné a přesvědčivé odůvodnění rozhodnutí okresní soudu a s ohledem na odvolací námitky žalobkyně dodává následující:

30. Odvolací soud sdílí závěry soudu prvního stupně o tom, že ve vztahu k žalované není dána vázanost civilního soudu odsuzujícím trestním rozsudkem dle § 135 o. s. ř. a soud se tak může zabývat jejími námitkami o tom, že nedošlo k pojistné události. Okresní soud odkázal přiléhavě na rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1424/09, týkající se subjektivní vázanosti soudu v civilním řízení trestním rozsudkem dle § 135 o. s. ř., která se může prosadit jenom ve vztahu k osobám, které vystupovaly v trestním řízení, v němž měly možnost skutkově a právně argumentovat jakož i činit důkazní návrhy. Výklad o subjektivní vázanosti trestním rozsudkem je aprobován nadále v judikatuře Nejvyššího soudu (například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2025, sp. zn. 21 Cdo 2675/2024).

31. V tomto případě se subjektivní vázanost trestního rozsudku vůči žalované neuplatní. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že pokud žalovaná byla účastna předmětného trestního řízení (ve kterém byl odsouzený , jméno FO, stíhán za celkem , hodnota, , Anonymizováno, skutků) a vystupovala jako poškozená, týkala se její účast uplatnění nároku na náhradu škody podle § 2894 o. z., který na ní přešel podle § 2820 o. z. výplatou plnění z pojištění poškozenému , jméno FO, . V případě poškozené žalobkyně takové procesní postavení žalovaná neměla a trestní rozsudek jí subjektivně nezavazuje. Žalovaná ani v trestním řízení v případě skutku žalobkyně jako poškozená vystupovat nemohla, neboť pokud nebylo vyplaceno pojistného plnění, nedošlo k přechodu práva na žalovanou jako pojistitele (dle § 2820 o. z.) a žalovaná nemohla mít v trestním řízení postavení poškozené (a uplatňovat svá práva a námitky vůči skutku, týkajícího se žalobkyně).

32. Okresní soud správně posuzoval požadavek žalobkyně jako nárok se soukromoprávního závazku založeného pojistnou smlouvou, uzavřenou mezi účastnicemi dne , datum, (dle § 2758 a násl. o. z.), a správně se zabýval tím, zda nastala pojistná událost a žalobkyni vznikl nárok na pojistné plnění dle této pojistné smlouvy (kdy součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky VPP PMO 2018 dle § 2774 o. z.). Pojistnou smlouvu a pojistné podmínky správně vyložil.

33. Tvrzenou pojistnou událostí v daném případě je odcizení věcí dne , datum, z garáže žalobkyně. Odcizením se rozumí krádež vloupáním (srov. článek 53 bod 24 VPP PMO 2018), tj. přisvojení si věci, její části nebo jejího příslušenství tak, že se jí pachatel zmocnil překonáním zabezpečení místa pojištění (srov. článek 53 bodu 15 VPP PMO 2018). V případě vloupání do uzavřeného prostoru je vyžadováno zabezpečení tohoto uzavřeného prostoru a základním předpokladem je, že dveře nebo vrata jsou uzavřena a uzamčena - zámkem s cylindrickou vložkou nebo dozickým zámkem nebo visacím zámkem (srov. článek 38 VPP PMO 2018). Bylo tak na žalobkyni, která se domáhá výplaty pojistného plnění, aby prokázala, že nastala pojistná událost, tj. že k odcizení věcí došlo krádeží vloupáním - překonáním zabezpečení místa pojištění, tj. z uzavřené a uzamčené garáže.

34. Okresní soud vyšel ze zjištění z protokolů o ohledání dveří a vrat garáže, která učinila Policie České republiky ve dnech , datum, a , datum, (ve spise na číslech listu 74 a 75). Zjištění učiněná Policí České republiky korespondují s ohledáním, které provedl technik žalované , jméno FO, dne , datum, . Na základě těchto zjištění dospěl okresní soud ke správnému závěru o tom, že žalobkyně neprokázala, že dveře garáže byly v době překonání překážky (vniknutí odsouzeného , jméno FO, ) uzamčeny, neboť z protokolů o ohledání bylo zjištěno, že zámek dveří, závora, vložka a střelka jsou bez poškození nebo stop násilného vniknutí, horní část dveří nepasuje k obrubni. Odvolací soud tento závěr okresního soudu sdílí.

35. Ve výsledku se může jevit pro žalobkyni příliš striktní, pokud v trestním řízení byl skutek odsouzeného , jméno FO, kvalifikován jako vloupání, a v tomto občanskoprávním řízení při posuzování nároku na výplatu pojistného plnění takto posuzován není. Trestní rozsudek není ale pro žalovanou závazný, rozhodné je, zda došlo k pojistné události ve smyslu pojistné smlouvy (pojistných podmínek). To prokázáno nebylo. Lze také dodat, že kvalifikace konkrétního jednání jako vloupání je v trestním právu širší, za vloupání je považováno každé jednání pachatele, který překoná jakoukoliv jistící překážku (i plot přelezením) a s použitím vlastní fyzické síly vnikne do uzavřeného prostoru (srov. např. rozhodnutí , soud, sp. zn. , spisová značka, ); kdy v daném případě odsouzený , jméno FO, rovněž přelezl plot do zahrady žalobkyně, odkud vstoupil do garáže, kde věci odcizil. Nelze dále pominout, že i v případech vázanosti civilního soudu trestním rozsudkem (která ale v této konkrétní věci není dána) o spáchání trestného činu, se vázanost civilního soudu nedotýká všech předpokladů občanskoprávní odpovědnosti za škodu, neboť ty podléhají odlišným pravidlům. Soud rozhodující v občanskoprávním řízení není při svém rozhodnutí vázán ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. trestním rozsudkem v otázce existence a míry spoluzavinění poškozeného na vzniku škody, ani výší škody, i tehdy je-li v trestním rozsudku uvedena (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1019/2023 nebo usnesení ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1689/2017, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 130/2018).

36. S ohledem na výše uvedené postupoval odvolací soud dle § 219 o. s. ř. a věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, které okresní soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal procesně úspěšné žalované.

37. Odvolací soud neshledal důvody k výjimečnému použití § 150 o. s. ř. a nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení procesně úspěšné žalované.

38. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že rozhodování o náhradě nákladů řízení obecně ovládá zásada úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). I při rozhodování o náhradě nákladů řízení je nutné vycházet z principů spravedlnosti (rozhodnutí nesmí být s ohledem na okolnosti konkrétní věci zjevně nespravedlivé). Výrok o náhradě nákladů řízení proto musí být v souladu s průběhem řízení, úkony účastníků i s obsahem příslušného soudního spisu, jinak může být porušen čl. 36 odst. 1 Listiny a stejně tak obsahově shodný čl. 6 odst. 1 Úmluvy (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20).

39. Ustanovení § 150 o. s. ř. slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. I. ÚS 2862/07).

40. V dané věci byla žalovaná v řízení zcela procesně úspěšná. Náleží jí proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Odvolací soud v této konkrétní věci neshledává, že by skutkové okolnosti případu odůvodňovaly výjimečnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pokud žalobkyně tvrdila, že musela žalobu podat z důvodu liknavosti žalované, tak nelze pominout opakované námitky žalované (o jejichž existenci vypovídá obsah soudního spisu), že s žalobkyní jednala a pokud odmítala poskytnout plnění, bylo to z důvodu nedostatečné součinnosti žalobkyně - nedoložení vlastnictví a stáří odcizených věcí.

41. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na zastupování advokátem, tj. odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 5.100 Kč, dále 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, náhrada za promeškaný čas za 10 půlhodin po 150 Kč (dle § 7 bod 5, § 13 odst. 4, § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada cestovních výdajů ve výši 2.207,70 Kč (dle vyhl. č. 573/2025 Sb. z , adresa, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkové náklady žalované za odvolací řízení představují částku 24.633 Kč. Tyto náklady je žalobkyně povinna nahradit žalované k rukám jejího advokáta v zákonné třídenní lhůtě (dle § 149 odst. 1 ve spojení s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).