23 Co 6/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobce: právnická osoba sídlem adresa zastoupená advokátem jméno FO sídlem adresa proti žalovanému: právnická osoba ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 230.191 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 26. 6. 2024, č. j. 5 C 10/2024-51,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadených výrocích II. a III. potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před odvolacím soudem ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta žalovaného.

1. Okresní soud svým rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I), ve zbývající části, tedy do rozsahu požadavku na zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od , datum, do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, (výrok III).

2. Rozhodl tak o žalobě žalobce ze dne , datum, .

3. Žalobce se touto žalobou domáhal zaplacení žalované částky s tvrzením, že jako veřejný zadavatel uzavřel s žalovaným, co by podnikatelem v oblasti projekčních činností, Smlouvu o dílo č. 12/2017 ze dne , datum, , jejímž předmětem byla kompletní projektová dokumentace na stavbu domu s pečovatelskou službou v , adresa, . Žalovaný předmět díla vyhotovil a v rámci navazujícího zadávacího řízení zareagoval na účastníky zadávacího řízení vznesené připomínky. Provedl tak úpravu mimo jiné položkového rozpočtu s takzvaným slepým výkazem výměr. V rámci této úpravy rozpočtu se však dopustil pochybení, neboť doplněné položky nepropojil v rámci součtových vzorců s ostatními položkami výkazu v rámci zvoleného formátu v tabulkovém procesoru Excel. V důsledku této chyby, kterou žalobce objevil až při fakturaci, uplatnil zhotovitel díla společnost , právnická osoba, vůči žalobkyni nárok na náhradu škody ve výši , částka, s příslušenstvím. O této škodě bylo vedeno řízení před Okresním soudem v , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, , které na základě dohody v odvolacím řízení bylo skončeno povinností žalobce nahradit zhotoviteli díla částku , částka, . Žalobce pak požaduje po žalovaném tuto částku nahradit jako postižný nárok. To proto, že se na žalovaného obrátil jako na profesionála v daném oboru, svým povinnostem žalovaný nedostál a dopustil se pochybení, jehož důsledkem byl vznik škody zhotoviteli díla. Nebylo možné požadovat finanční částku po administrátorovi předmětné veřejné zakázky, společnosti , právnická osoba, r.o., neboť tato chybná část zadávací dokumentace nebyla jeho dílem.

4. Žalovaný se bránil a s žalobním požadavkem nesouhlasil.

5. Potvrdil, že zpracoval prováděcí projektovou dokumentaci dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. včetně rozpočtového výkazu výměr dle vyhlášky č. 169/2016 Sb. Nikde však není stanoveno, že by výkaz výměr měl obsahovat výpočtové vzorce. Taková povinnost nevyplývá ze zákona ani z uzavřené smlouvy. Pokud tedy takovou povinnost žalovaný neměl, nemohl se dopustit jejího porušení a žalobci tak nemohl způsobit škodu. Namítá rovněž, že žádná škoda žalobci nevznikla. Žalobce měl a mohl funkčnost součtových vzorců rozpočtu zkontrolovat sám. Jde o běžné základní funkce tabulkového procesoru nevyžadující žádné specializované vzdělání. Povinnost zaplatit , částka, si žalobce způsobil sám nezkontrolováním funkčnosti vzorců. Navíc takovou nefunkčnost součtových vzorců mohly zjistit všechny osoby zúčastněné na předmětné veřejné zakázce, tedy žalobce jako objednatel, administrátor veřejné zakázky i zhotovitel stavebních prací. Obecně žalobci nemohla vzniknout škoda tím, že zaplatil pouze polovinu prací, které si objednal, a které zhotovitel stavby skutečně provedl, a jejichž cena nebyla v plném rozsahu promítnuta do nabídkové ceny tohoto zhotovitele stavebních prací.

6. Okresní soud po provedeném dokazování skutkově uzavřel, že žalovaný vyhotovil pro žalobce projektovou dokumentaci, ve které vinou následných zásahů nedošlo k propojení v rámci součtových vzorců s ostatními položkami výkazu výměr. Tato projektová dokumentace posloužila pro vymezení stavebního projektu, ohledně jehož realizace vypsal žalovaný veřejnou zakázku a součástí zadávacích podmínek v rámci této veřejné zakázky byl soupis prací obsahujících chybu v rozpočtových položkách – v součtovém vzorci – který byl prohlášen za součást zadávací dokumentace. Veřejnou zakázku vyhrála firma, která předložila nejnižší cenu, která však v důsledku chyby součtového vzorce neohodnotila práce, které byly na daném projektu provedeny ve výši částky , částka, , které byly následně zaplaceny žalovaným v rozsahu soudem přiznané částky , částka, .

7. Při řešení právních otázek okresní soud vycházel z ust. § 2894 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z jehož odůvodnění vyplývá, že i porušení právních povinností účastníků veřejné soutěže stanovené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je třeba posuzovat podle obecných ustanovení o náhradě škody. Účelem náhrady škody podle občanského zákoníku je potom vyrovnání rozdílu mezi stavem, který tu je v důsledku existence skutečnosti vyvolávající škodu a stavem, který by tu byl, pokud by k této skutečnosti nedošlo. Neobstojí obrana žalovaného o tom, že jeho povinností nebylo dodat slepý rozpočet s funkčními vzorci. Dle ust. § 2950 občanského zákoníku, kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Obdobně pak stejný závěr vyplývá z ust. § 5 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobci škodu, pokud mu na základě smluvního vztahu při zhotovení projektové dokumentace dodal chybné součtové vzorce, a to i tehdy, kdyby jejich dodání nebylo smlouvou ujednáno.

8. Při stanovení výše škody vycházel okresní soud z toho, že vítězem veřejné zakázky se stala společnost , právnická osoba, , která nabídla cenu , částka, a vycházela ze součtových vzorců, kde nebyly ohodnoceny všechny položky v důsledku chyby žalovaného. Prvý zhotovitel, který vzorce opravil a který nabídl nejnižší cenu v rámci výběrového řízení, byla společnost , právnická osoba, , která nabídla cenu , částka, . Soud tedy vycházel z toho, že nebýt pochybení součtových vzorců způsobených žalovaným, vybral by žalobce jako vítěze veřejné zakázky společnost , právnická osoba, . Společnost , právnická osoba, , která byla vítězem veřejné zakázky, zhotovila dílo za částku , částka, a dále jí bylo zaplaceno , částka, . Takto tedy zaplatil žalobce za zhotovení domu s pečovatelskou službou v , adresa, částku , částka, . Nebýt pochybení žalovaného, zaplatil by za stejné práce částku , částka, . V příčinné souvislosti s pochybením žalovaného je tedy rozdíl mezi těmito částkami, a to částka , částka, . Tato částka byla tudíž spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku žalobci přiznána a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce byl se svojí žalobou úspěšný do 24 % a neúspěšný v rozsahu 76 % a lze tedy dovodit, že žalovaný měl úspěch přibližně v 50 % předmětu sporu. Žalovanému tak bylo přiznáno vůči žalobci 50 % uplatněných nákladů řízení, tedy jedna polovina z částky , částka, , kdy tato částka byla podrobněji odůvodněna v odůvodnění rozhodnutí okresního soudu.

10. Proti výrokům II a III rozsudku okresního soudu podala žalobkyně odvolání. Namítá, že okresní soud nehodnotil a při svém rozhodování tak neaplikoval ust. § 2917 občanského zákoníku a neposoudil nárok žalobce jako nárok postižný. Ostatně i při apl. ust. § 2894 odst. 1 a § 2895 občanského zákoníku postupoval spekulativně za předpokladu jiného skutkového děje v minulosti, který se ve skutečnosti neudál. Odkázala na závěry řízení u Okresního soudu v , adresa, a shrnula, že chybu neučinila, najala si specialistu na výběrová řízení a jeho chyba by neměla vést k tomu, že bude za tuto chybu obec platit. Domáhá se změny napadeného rozhodnutí a vyhovění žalobě v plném rozsahu.

11. Naopak žalovaný navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu v napadené části jako věcně správného. Argumentace žalované akceptuje závěry okresního soudu a její obranu učiněnou již před okresním soudem.

12. Odvolání není důvodné.

13. Primárně odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu o tom, že žalovaný jako zhotovitel vyhotovil pro žalobce projektovou dokumentaci, ve které pro následné zásahy nedošlo k propojení součtových vzorců s ostatními položkami výkazu výměr. Byť se žalovaný bránil tím, že takováto činnost nebyla jeho smluvní povinností, tedy že takovýto závazek nepřevzal, a že tedy nemůže i v případě vadně provedeného úkonu odpovídat za újmu, okresní soud správně dovodil, že tomu tak není.

14. Žalobce se dovolává svého nároku vůči žalovanému z titulu porušení smlouvy uzavřené mezi účastníky, ve které se zavázal žalovaný zpracovat kompletní projektovou dokumentaci na stavbu domu s pečovatelskou službou. Povinnost k náhradě škody v takovém případě vzniká dle § 2913 odst.1 občanského zákoníku bez ohledu na zavinění, jedná se tedy o objektivní odpovědnost s možností liberace. Předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu je: (i) porušení smluvní povinnosti škůdcem, (ii) vznik škody, (iii) příčinná souvislost mezi nimi, (iv) předvídatelnost škody, (v) neexistence liberačního důvodu. Důkazní břemeno ve vztahu k naplnění prvních čtyř předpokladů, včetně rozsahu vzniklé škody, má poškozený. Škůdce nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně existence liberačního důvodu. K tomu viz dílo: PAŠEK, Martin. § 2913 [Porušení smluvní povinnosti]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

1. Okresní soud shledal, to i s odkazem na ust. § 2950 o.z., pro případ, že by předmětné pochybení nebylo součástí smluvního ujednání účastníků, že žalovaný jednal protiprávně, že tímto jednáním vznikla žalobci škoda do výše doplatku do nabídky zhotovitele , právnická osoba, , která byla učiněna se zjištěním pochybení žalovaného, to za cenu , částka, a že v tomto rozsahu je zde příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody. Žalovaný neprokázal, že by újmu nezavinil či, že zde je liberační důvod.

15. V tomto rozsahu je rozhodnutí soudu pravomocné.

16. Žalobce tvrdí, že pro jednání žalovaného musel nahradit zhotoviteli díla – stavby domu – celkem , částka, dle usnesení Krajského soudu v Praze (usnesení o schválení smíru) ze dne , datum, , a že do částky , částka, má vůči žalovanému nárok – postih dle § 2917 o.z.

17. Toto ustanovení dopadá zejména na případy, kdy někomu vznikne povinnost nahradit újmu způsobenou pomocníkem, který není jeho zaměstnancem, nebo poddodavatelem, jehož použil při své činnosti (§ 2914), a dále na případy, kdy někomu vznikne povinnost k náhradě újmy bez ohledu na zavinění (objektivní odpovědnosti za újmu), ačkoliv tuto újmu způsobila třetí osoba, jako je tomu u věci převzaté (§ 2944), odložené (§ 2945) nebo vnesené (§ 2946), na níž způsobí škodu třetí osoba (např. zloděj). Povinnost k náhradě škody nemusí vyplývat jen z ObčZ, ale i z jiných právních předpisů, např. ze zákona o služebním poměru (NS , spisová značka, ). Pojem „způsobené“ je širší nežli pojem „zaviněné“. Nezahrnuje jen škodu třetí osobou zaviněnou ve smyslu jejího vnitřního psychického stavu k jejímu jednání a jeho následku, ale rozumí se jím to, zda a do jaké míry lze osobě, která škodu způsobila, přičítat okolnosti, které ke vzniku škody vedly. Komentované ustanovení proto dopadá i na případy objektivní odpovědnosti toho, vůči němuž je postih uplatňován (NS 23 Cdo 1053/2015 = Rc 8/2018).

18. Ten, kdo je povinen k náhradě újmy, má vůči přímému (skutečnému) škůdci právo postihu (regresu). Jde o postih následný, tj. může po přímém škůdci požadovat náhradu teprve v případě, že již poškozenému poskytl plnění. Škoda musí být přímému škůdci přičitatelná. U toho, vůči němuž je postih uplatňován, tudíž musí být splněny veškeré předpoklady pro vznik jeho povinnosti k náhradě újmy, včetně jeho deliktní způsobilosti. Ve vztahu mezi osobou povinnou k náhradě újmy a skutečným škůdcem tu nejde o nárok na náhradu škody, proto se uplatní obecná promlčecí lhůta a nelze použít moderační právo podle § 2953. K tomu viz dílo: PAŠEK, Martin. § 2917 [Postih vůči skutečnému škůdci]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1–3.

19. Odvolací soud však takovou škodu nepovažuje za přičitetelnou žalovanému.

20. Soudní praxe je ustálena v závěru, že právní posouzení příčinné souvislosti může spočívat toliko ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou či naopak nejsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3471/2009).

21. Příčinná souvislost je dána, pokud by ke škodě nedošlo nebýt konkrétního jednání. Nemusí se přitom jednat o příčinu jedinou, nýbrž postačuje, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, který má být odškodněn (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2000,sp.zn. 25 Cdo 786/99).Dle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (conditio sine qua non) – srov. např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 312/05, uveřejněný pod č. 177/2007 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a v něm označené odkazy na literaturu k teorii adekvátní příčinné souvislosti. Je běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1729/2013).

22. Z výše uvedeného vyplývá, že pro posouzení příčinné souvislosti má zásadní význam otázka, jak žalobce vymezí škodu, za niž požaduje náhradu. Úkolem soudu je pak stanovit, mezi jakou újmou (jako následkem) a jakou skutečností (jakožto příčinou této újmy) má být příčinná souvislost zjišťována (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2597/2020).

23. Je k tomu nutné doplnit, že v nálezu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. I. ÚS 2283/17, Ústavní soud zdůraznil, že teorie adekvátní příčinné souvislosti je postavena na subjektivním principu a že k jejímu použití v případech objektivní odpovědnosti (jakou představuje § 2913 o. z.) je třeba přistupovat obezřetně. Základním kritériem, z něhož vychází teorie adekvátnosti příčinné souvislosti, je objektivní předvídatelnost škodního následku. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1788/2021, v souladu s výše označeným nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 312/05, uvedl, že logické právní posouzení vyžaduje, aby soud vždy zkoumal danou příčinu nejprve prostřednictvím teorie podmínky (conditio sine qua non) a až poté teorií adekvátního kauzálního nexu. Pro uložení povinnosti nahradit škodu „není nutné, aby vznik určité škody byl pro jednajícího (škůdce) konkrétně předvídatelný, nýbrž je dostatečné, že pro optimálního pozorovatele není vznik škody vysoce nepravděpodobný.“24. V dané věci by při neexistenci chyby žalovaného výsledný zhotovitel díla nenabídl cenu díla , částka, . O tom svědčí to, že po zjištění chyby uplatnil svůj nárok na zaplacení dalších , částka, . Žalobce by tak za dílo zaplatil více a závěr o tom, že by to bylo nejméně , částka, odpovídá výsledkům výběrového řízení a logickému běhu věcí. Žalobce však za zhotovení díla zaplatil částku vyšší, avšak jen o okresním soudem přiznaných , částka, (tedy částky 14 733 917 a , částka, ), nikoliv o dalších , částka, , které požaduje přiznat v tomto odvolacím řízení.

25. Jen do částky , částka, je tak dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Do zbytku požadovaného nároku nepovažuje soud újmu za přičitetelnou žalovanému v režimu § 2917 o.z. To pro absenci příčinné souvislosti a i proto, že při výpočtu pravomocně přiznané částky , částka, byla celá částka zaplacená žalobcem zhotoviteli stavby – tedy částka , částka, – vyčerpána při výpočtu výše škody, a i případný nárok dle § 2917 o.z. je tak vyčerpán již pravomocným rozhodnutím okresního soudu.

26. Z výše uvedených důvodů přistoupil odvolací soud k potvrzení rozsudku okresního soudu v napadené části, tedy ohledně výroku II a III dle § 219 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši dle § 142 odst. 1 a § 224 o.s.ř., ve výši stanovené dle advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za dva úkony právní služby vypočtené z tarifní hodnoty , částka, , 2 x , částka, dle požadavku žalovaného za úkony právní služby vyjádření k odvolání a účast u soudního jednání, to vše povýšeno o paušální náhradu za dva úkony právní služby po , částka, , náhradu za ztrátu času za cestu advokáta žalovaného k jednání odvolacího soudu z , adresa, a zpět 6 x , částka, , cestovné za tuto cestu , částka, , ujeto 120 km, kdy údaje o spotřebě benzinu vyplývají z předloženého technického průkazu, to vše povýšeno o 21 % DPH. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a náklady řízení se hradí k rukám advokáta žalovaného dle § 149 odst. 1 o.s.ř.