23 Co 76/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., a Mgr. Jiřího Kopeckého ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 43 200 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 10. 10. 2024, č. j. 15 C 37/2024-80,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 11.959 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 43 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, a to vše v třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a žalovaného zavázal rovněž k povinnosti nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení v částce 25 727 Kč, opětovně v třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).

2. Předmětem tohoto řízení byl požadavek žalobkyně na úhradu smluvní pokuty za porušení podmínek elektronické aukce organizované žalobkyní (dále případně i dražba), jejímž předmětem byla nabídka prodeje pozemkové parcely č. hodnota v k.ú. adresa ve snaze tímto způsobem zjistit zájemce o budoucí uzavření kupní smlouvy s nejvyšší nabízenou kupní cenou. Přestože žalovaný účastí v dražbě souhlasil s jejími podmínkami a následně pak při ní učinil nejvyšší podání ve výši 216.000 Kč, odmítl za vydražených podmínek uzavřít kupní smlouvu; tímto porušením podmínek mu pak ve smyslu článku 11 odst. 2 aukční vyhlášky vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 20 % z vydražené ceny pozemku, tedy ve výši 43 200 Kč.

3. Žalovaný odmítal důvodnost tohoto žalobního požadavku tím, že jako spotřebitel byl v souvislosti s předmětnou dražbou uveden v omyl, a to současně v několika aspektech takto dražené nemovitosti. Ještě před samotnou realizací dražby na webových stránkách Anonymizováno byla dražená nemovitost zveřejněna s nejasnou specifikací, tedy nebyly tam uveřejněny kompletní údaje označením pozemku parcelním číslem, výměrou, kulturou a listem vlastnictví, na kterém je tento pozemek zapsán. Tyto údaje pak rovněž nebyly uveřejněny ani v aukční vyhlášce. Další nesoulad mezi inzerovanými údaji, ať už v prvotní inzerci, tak následně v aukční vyhlášce spočíval v rozdílnosti, jakým způsobem byla stanovena cena draženého pozemku, neboť v inzerci bylo deklarováno, že cena ve výši 432 000 Kč byla stanovena znaleckým posudkem, oproti tomu v aukční vyhlášce byla uvedena informace o tom, že cenu stanovil navrhovatel. Konečně žalovaný namítal, že byl uveden v omyl tím, že neobdržel úplnou informaci o tom, že dražený pozemek má faktickou vadu, neboť byl ze Anonymizováno v lesním porostu vytěžen a je tak bez dřevní hmoty. Protože měl zájem vydražit pozemek jako pozemek plnohodnotný s lesním porostem v celém jeho rozsahu, byla pro něj tato informace podstatná, včetně vlivu na skutečnou hodnotu pozemku, o nějž sice žalovaný měl nadále zájem, ale vzhledem k vytěžení dřevní hmoty za sníženou cenu.

4. Soud prvého stupně po provedeném dokazování po skutkové stránce uzavřel, že se žalovaný skutečně dne datum zúčastnil aukce pořádané žalobkyní dle aukční vyhlášky dobrovolné elektronické aukce, která měla vést k prodeji pozemku parc. č. hodnota, v k.ú. adresa o výměře hodnota m2, v rámci této aukce učinil žalovaný nejvyšší nabídku v částce 216 000 Kč, byl mu udělen příklep, a přesto nakonec na výzvu žalobkyně odmítl uzavřít kupní smlouvu.

5. Vzhledem ke znění aukční vyhlášky dobrovolné elektronické aukce ke zjištění nejvýhodnější nabídky k prodeji pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa měl dále za to, že označení draženého pozemku bylo dostatečné uvedením parcelního čísla, výměry a katastrálním územím a absentující údaje o kultuře či číslu listu vlastnictví nemohly v žalovaném vyvolat pochybnosti, co je předmětem aukce. Neuznal dále ani obranu žalovaného o rozdílném způsobu stanovení ceny dražené nemovitosti, neboť za rozhodující považoval informaci uveřejněnou v aukční vyhlášce a se kterou se měl žalovaný jako účastník aukce seznámit. Tam bylo jednoznačně uvedeno, že cenu určoval navrhovatel. Rozpor v tomto směru nepovažoval za podstatný, resp. rozhodující byly informace v aukční vyhlášce.

6. Pokud šlo o obranu žalovaného, že pozemek byl v podstatné části vytěžen, pak soud prvého stupně vycházel z toho, že již v inzerci byla případným zájemcům poskytnuta informace, že se jedná o lesní pozemek, který je ale částečně po těžbě. Jiná informace pak nebyla pro účely aukce poskytnuta ani v aukční vyhlášce. Samotné označení druhu pozemku jako lesní pozemek pak nutně neznamená, že je celý pozemek zalesněný, zvláště, pokud výslovnou zmínkou, tak graficky bylo inzerováno částečné vytěžení tohoto pozemku. Měl-li pak žalovaný pochybnosti o rozsahu těžby, mohl a měl si tuto informaci ověřit. To už proto, že bydliště žalovaného je v relativní blízkosti předmětného pozemku.

7. Protože nakonec obranu žalovaného neshledal za důvodnou, a v případě nároku na smluvní pokutu důvodně vycházející z podmínek aukce, žalobě nakonec vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě smluvní pokuty včetně úroků z prodlení od doby splatnosti smluvní pokuty.

8. Proti uvedenému rozsudku se žalovaný včas odvolal a navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Pro případ stvrzení jeho povinnosti zaplatit žalobkyni smluvní pokutu navrhoval, aby ta byla moderována max. do 5% výše z hodnoty obchodu. Žalovaný v zásadě zopakoval svoje argumenty, které uplatňoval již v řízení před soudem prvého stupně, tedy o nedostatečných či rozporných informacích o dražbě předmětného pozemku se zdůrazněním jeho role spotřebitele. Výslovně pak v odvolacím řízení uplatnil námitku nepřiměřenosti výše smluvní pokuty, kterou podle přesvědčení uplatnil již v řízení před soudem prvého stupně, ale soud prvého stupně se touto námitkou nezabýval. Důvodem pro tuto moderaci má být skutečnost, že znění aukční vyhlášky, a tedy informací o dražbě, vyhotovovala žalobkyně, žalovaný se na tom nijak nepodílel, textu pak nerozuměl a výše smluvní pokuty nemusí ani odpovídat skutečným nákladům na zmařenou aukci. Samotnou výši těchto nákladů přitom žalobkyně nijak neodůvodnila. Posledním argumentem, uplatněným až v odvolacím řízení, byla námitka, že ačkoliv žalobkyně vůči němu uplatňuje smluvní pokutu za nedodržení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, sama žalobkyně takovou povinností nebyla vázána, když podle textu aukční vyhlášky nebyla povinna akceptovat nabídku nejvyššího podání.

9. Žalobkyně považovala rozsudek prvého stupně za správný a navrhla jeho potvrzení. K případné roli žalovaného jako spotřebitele připomněla, že jde o fyzicky podnikající osobu, která zcela standardně kupuje nemovitosti, a těžko si tak představit, že by neporozuměl informacím poskytnutým pro účel dražby. Jinak zopakovala argumenty týkající se námitek žalovaného, které již akceptoval soud prvého stupně.

10. Odvolací soud projednal odvolání žalovaného, přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně a dospěl k následujícím závěrům.

11. Především má odvolací soud za to, že soud prvého stupně si pro své rozhodnutí v souladu s návrhy účastníků opatřil po provedeném dokazování relevantní skutková zjištění, tato zjištění náležitě vyhodnotil, v rozsudku vyložil, jaký má závěr o skutkovém stavu, tedy o skutečnostech významných pro tuto věc, co se týká prvotní inzerce zamýšlené dražby, znění aukční vyhlášky, skutečnosti týkající se samotné aukce a skutečnosti, že i přes nejvyšší podání žalovaný nakonec odmítl uzavřít kupní smlouvu, oproti tomu žalobkyně odmítla vyhovět požadavku žalovaného na snížení kupní ceny odůvodňované tvrzením žalovaného, že dražený lesní pozemek byl částečně po těžbě. Na tyto skutkové závěry, které soud prvého stupně ve svém rozsudku srozumitelně a přehledně vyložil, které ostatně ani sám žalovaný jako odvolatel nezpochybňuje, odvolací soud odkazuje a nemá v podstatné části potřebu je opakovat.

12. Pokud jde o následné právní hodnocení skutkových závěrů, tak předně odvolací soud akceptuje námitku žalovaného, že v rámci posuzované dražby byl v postavení spotřebitele, který podle § 419 o.z. mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání se účastnil aukce, z níž mu měly plynout ve vztahu k žalobkyni nějaká práva či povinnosti a tedy bylo třeba mimo jiné zabývat se otázkou, zda na posuzování těchto práv či povinností mají vliv zvláštní ustanovení na ochranu spotřebitele podle ust. § 1810 a následující o.z.

13. I přes akceptaci odvolacího soudu o postavení žalovaného jako spotřebitele ve vztahu k žalobkyni jako podnikateli realizující výdělečnou činnost na vlastní účet a odpovědnost podle ust. § 420 a násl. o. z. lze považovat závěry soudu prvého stupně o důvodech, pro které žalovaný odmítal nakonec uzavřít kupní smlouvu, za správné, tedy soud prvého stupně důvodně odmítl procesní obranu žalovaného spočívající v tom, že byl uveden v omyl, a tedy že by v důsledku toho nebyl vázán aukčními podmínkami včetně povinnosti uzavřít kupní smlouvu, resp. následně pak pro případ neuzavření kupní smlouvy zaplatit smluvní pokutu. Samotné postavení žalovaného jako spotřebitele na těchto závěrech ničeho nemění. V tomto směru považuje odvolací soud úvahy soudu prvého stupně za správné, v plném rozsahu na ně odkazuje a jen v některých aspektech má potřebu k nim doplnit následující.

14. V případě námitky žalovaného o nedostatečné identifikaci dražené nemovitosti lze připomenout ustálenou judikaturu, podle které v případě převodu vlastnictví k nemovitosti nutně nemusí být tato nemovitost popsána plně v souladu s požadavky katastrálního zákona, tedy uvedením parcelního čísla, katastrálního území, obce, údajem o druhu (kultuře) a výměře pozemku, popř. o způsobu užívání; pokud převáděná nemovitost není ve smlouvě označena v souladu s požadavky katastrálního zákona, nepředstavuje tato okolnost vadu v identifikaci předmětu právního úkonu, jíž by způsobovala jeho neplatnost, je-li jinak označena nezaměnitelným způsobem, např. dalšími identifikačními znaky, anebo vyplývá-li z výkladu celého obsahu právního úkonu, popř. objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, aniž by tím došlo k odklonu od toho, co bylo vyjádřeno navenek v písemné formě (zde srovnej závěry např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 2591/2008, 30 Cdo 4286/2017 a nebo 24 Cdo 1355/2020). Vztaženo na poměry této věci zcela pro řádnou identifikaci draženého pozemku postačovalo uvedení parc. čísla hodnota se spojením k.ú. adresa. Tyto dva údaje pak nezaměnitelným způsobem identifikovaly předmět elektronické aukce, ostatně ani sám žalovaný nepředkládá žádné tvrzení, s jakým jiným pozemkem si tento pozemek mohl zaměnit.

15. V případě omylu vyvolaného žalobkyní ve vztahu k tomu, jakým způsobem byla určena cena draženého pozemku, tedy v rozdílném způsobu určení této ceny v inzerci a následně pak v aukční vyhlášce není toto podle odvolacího soudu ve shodě se soudem prvého stupně důvodem, pro který by mohl žalovaný legitimně odmítnout uzavřít kupní smlouvu. Ačkoliv podle ust. § 1811 odst. 2 písm. c) o.z. v rámci informační povinnosti podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli má být uvedena cena zboží, resp. služby, případně způsobu jejího určení, pak v tomto směru považuje odvolací soud za podstatné, že nebylo pochyb o tom, jaká cena pozemku byla inzerována, ať už v prvotní inzerci či pak následně v aukční vyhlášce. V obou těchto zdrojích byla uvedena cena stejná, tedy pevnou částkou ve výši 432 000 Kč. Přestože způsob stanovení této ceny byl vskutku rozdílný, původně bylo inzerováno, že tato cena byla stanovena znalcem, oproti tomu v aukční vyhlášce byla poskytnuta informace, že cenu určil navrhovatel, nemůže tento rozpor být považován za nedostatečnou či matoucí informaci ve smyslu § 1811 odst. 2 písm. c) o.z. Vyžaduje-li příslušné ustanovení, aby spotřebiteli byla poskytnuta informaci o způsobu výpočtu ceny, je tomu nepochybně tehdy, pokud cena není stanovena v konkrétní částce, ale má být stanovena teprve na základě nějakého dodatečného výpočtu. Zcela logicky má být takový výpočet či jiný způsob stanovení ceny dopředu srozumitelný a informace o tom musí být vskutku ze strany podnikatele vůči spotřebiteli dopředu sdělena. Pokud ale byla cena v této konkrétní věci stanovena pevnou částkou, pak bez dalšího rozdílná informace v inzerci v aukční vyhlášce, jakým způsobem se tak stalo, není podstatné. Ostatně informace v bodu 6. aukční vyhlášky, že cenu určil navrhovatel sama o sobě nevylučuje, že tak učinil skutečně navrhovatel ale na základě stanoviska znalce; oproti tomu, pokud v inzerci byla zmínka o ceně stanovené znalcem, nutně to nemusí být spojeno s tím, že znalec vyhotovil znalecký posudek, neboť mohl učinit pouze jeho odborný odhad bez zpracování posudku se všemi náležitostmi řádného znaleckého posudku tak, jak vyžaduje právní úprava (srov s z.ř. 254/2019 Sb. včetně prováděcích předpisů). Konečně, a v tomto smyslu má soud prvého stupně pravdu, že rozhodujícím údajem byl údaj v aukční vyhlášce, ostatně šlo pouze o informaci rozhodující o stanovení nejnižšího podání a teprve v dražbě měla být a také nakonec byla určena částka nejvyššího podání.

16. Jak vyplývá ze shora uvedeného, odvolací soud se ztotožňuje i se závěry soudu prvého stupně, že ze strany žalobkyně ve vztahu k žalovanému nedošlo k záměrnému vyvolání omylu o vadě draženého pozemku. Ani v prvotní inzerci ani v aukční vyhlášce není žádná informace o tom, že předmětem aukce měl být zcela zalesněný lesní pozemek, naopak v prvotní inzerci byla poskytnuta zcela jasná informace, že pozemek je po částečné těžbě. Jestliže žalovaný na podporu této námitky předkládal ortofotomapu s vyznačeným šrafováním a současně i pak letecký snímek plně zalesněného pozemku č. hodnota, pak zjevně takové informace byly pouze doprovodnými informacemi, zvláště v případě leteckého snímku bylo (mělo být) zřejmé, že tento letecký snímek nemůže (nemusí) zachycovat aktuální stav draženého pozemku, neboť pokud k němu byla poskytnuta informace o pozemku po těžbě, pak to bylo v přímém rozporu s leteckým snímkem. Je obecně známou skutečností, že na webových portálech uveřejňované letecké snímky jsou vždy vyhotovovány a nadále prezentovány v různých časových pásmech a že tedy nutně tyto snímky nemusí být aktuální s aktuálně zachyceným stavem lesního porostu. Žalovanému nic nebránilo vyžádat si od žalobkyně podrobnější informace k rozsahu těžby, případně si pozemek, nepochybně veřejně přístupný, i s ohledem na vzdálenost svého bydliště, sám osobně prověřit. To zvláště tehdy, pokud mu zvláště záleželo na tom, že nejde o prostý lesní pozemek, ale o pozemek plně zalesněný.

17. Na základě uvedeného dospívá odvolací soud k závěru, že tedy obstojí úvahy soudu prvého stupně o povinnosti žalovaného zaplatit ve prospěch žalobkyně smluvní pokutu jako důsledek porušení povinností vyplývajících z aukční vyhlášky z datum pod bodem 11. Lze k tomu doplnit, že pokud znění aukční vyhlášky výslovně odkazovalo na ust. § 1772 o.z., tedy na veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku, bylo zřejmé, že okamžikem udělení nejvyššího podání nedochází k uzavření smlouvy, resp. ke změně vlastnického práva, ale jen k výběru zájemce s nejvyšší nabídkou úhrady kupní ceny a pokud si žalobkyně vyhradila ve smyslu § 1778 odst. 2 o.z. právo odmítnout všechny nabídky, pak to nemůže být argumentem pro žalovaného, aby on sám rovněž měl možnost odmítnout uzavření kupní smlouvy, resp. odmítnout ji bez současného zaplacení smluvní pokuty.

18. Žalovaný v průběhu odvolacího řízení se dožadoval tzv. moderace smluvní pokuty, tedy snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o.z. Podle tohoto ustanovení může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

19. Jestliže je možnost moderace vázána na návrh dlužníka, pak k takové moderaci nemůže přistoupit sám z vlastní aktivity soud. S ohledem na pravidla občanského soudního řízení podle zák. č. 99/1963 Sb., v platném znění, měl žalovaný jako dlužník návrh moderace učinit v řízení před soudem prvého stupně. To podle přesvědčení odvolacího soudu řádně neučinil, přičemž za tento úkon nelze považovat jeho závěrečné vyjádření při jednání soudu dne datum, že „ani 20% penále nepovažuje za opodstatněné“. Z tohoto vyjádření nevyplývá jeho vůle ke snížení smluvní pokuty a ostatně ani žádné důvody. Pokud se tak toho dovolává žalovaný až v průběhu odvolacího řízení, jde o procesní postup z pohledu ust. § 212a odst. 3 o.s.ř. nepřípustný, neboť k této námitce a s ní spojenými skutečnostmi již nelze přihlížet.

20. Nad rámec uvedeného ve vztahu k výši smluvní pokuty lze snad jen dodat, že důvodem k moderaci smluvní pokuty nemůže být fakt, že znění aukční vyhlášky připravovala žalobkyně, že žalovaný se na ní nijak nepodílel a že této části aukční vyhlášky žalovaný neporozuměl. Samotné znění aukční vyhlášky je na třech stranách, text je srozumitelný, je dělený do jednotlivých článků a v článku 11 nazvaný jako lhůta a způsob úhrady kupní ceny dosažené v aukci je zcela jednoznačné ujednání o důsledcích, pokud vítěz aukce neuzavře kupní smlouvu, ačkoliv učinil nejvyšší podání. Samotná koncepce smluvní pokuty jako paušalizovaná náhrada škody za porušení smluvní povinnosti pak vylučuje, aby žalobkyni bez dalšího pro úspěšné uplatňování smluvní pokuty prokazovala, že jí vznikla škoda, případně v jaké výši (srovnej ust. § 2048 o.z.).

21. Na základě vyloženého odvolací soud považuje rozsudek soudu prvého stupně za správný a jako takový jej podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

22. S ohledem na procesní úspěch žalobkyně v odvolacím řízení jí přiznal také podle § 224 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, a to za dva úkony právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání žalovaného a účasti na odvolacím jednání podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění od datum tedy 2x 2 860 Kč, k tomu dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, náhradu cestovného z adresa a zpět při použití osobního automobilu při celkové vzdálenosti 260 km, spotřebě nafty 6,16 l/100 km, ceně nafty 34,70 Kč/l a stanovené paušální náhrady sazby 5,80 Kč/km, a náhrady za ztrátu času za 4 hodiny, což představuje 8 půlhodin po 150 Kč, celkem tedy 9 883 Kč a k tomu připočteno DPH, což celkově činí po zaokrouhlení 11 959 Kč. Lhůta a místo splatnosti vychází z ust. § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Dovolání by bylo lze podat za splnění předpokladu podle § 237 o.s.ř., a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku u soudu, který rozhodoval v prvém stupni.