25 Co 110/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudců Mgr. Ing. Borise Nypla a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobců: a) jméno FO datum narození b) jméno FO datum narození obou adresa zastoupených advokátem jméno sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO: IČO sídlem adresa 2. jméno FO datum narození adresa zastoupeným advokátkou jméno sídlem adresa o žalobě pro zmatečnost proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2023 č. j. 12 C 50/2022-251 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2023 č. j. 21 Co 131/2023-297, k odvolání žalobců proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 11. 2023 č. j. 12 C 50/2022-356

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náklady odvolacího řízení prvé žalované ve výši , částka, a druhému žalovanému ve výši , částka, , to vše k rukám jejich právní zástupkyně do tří dnů od právní moci usnesení.

1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným usnesením zamítl žalobu pro zmatečnost a ve spojitosti s tím žalobcům uložil, aby společně a nerozdílně zaplatili každému ze žalovaných náklady řízení po , částka, .

2. Soud prvního stupně shrnul, že žalobci svojí žalobou pro zmatečnost ze dne , datum, , která napadla u soudu , datum, , napadli rozsudek soudu prvního stupně vydanému v původním řízení dne , datum, pod č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu odvolacího (dále jen „odvolací soud“) ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ; rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalobcům , datum, a téhož dne nabyl právní moci. Dlužno dodat, že napadeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba, kterou žalobci usilovali o určení, že jsou vlastníky pozemku p. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, to vše zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, .

3. Žalobci ve své žalobě pro zmatečnost uplatnili důvod předjímaný v ustanovení § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. s tím, že druhý žalovaný nebyl v původním řízení nadán způsobilostí být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.). Absenci způsobilosti být účastníkem řízení (procesní subjektivity) na straně druhého žalovaného spatřovali v tom, že soud prvního stupně k jejich návrhu ze dne , datum, při ústním jednání konaném , datum, usnesením připustil, aby na straně žalované přistoupil jako další účastník druhý žalovaný; ten v té době nebyl a ani nemohl být právně zastoupen. Soud prvního stupně své usnesení ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , kterým mimo jiné připustil přistoupení druhého žalovaného do řízení, doručil namísto druhému žalovanému jeho právní zástupkyni – advokátce , jméno, . Jmenovaná advokátka v mezidobí od konání ústního jednání , datum, do doručení posledně označeného usnesení , datum, předložila soudu prvního stupně plnou moc vystavenou druhým žalovaným , datum, . Žalobci argumentovali, že pro pochybení soudu prvního stupně při doručování označeného usnesení nemohl druhý žalovaný disponovat způsobilostí být účastníkem (původního) řízení.

4. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 19 o. s. ř. definoval pojem způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu) tak, že ji má právní osobnost, jinak ten, komu ji zákon přiznává. Právní osobnost přitom upravuje § 15 a násl. o. z. jako způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Zákon rozlišuje osoby na fyzické a právnické (§ 18 o. z.), přičemž člověk má právní osobnost od narození až do smrti (§ 23 o. z.). Způsobilost být účastníkem řízení vyplývá především z hmotného práva. Procesní způsobilost ve smyslu ustanovení § 20 o. s. ř. navazuje na procesní subjektivitu a je nutno ji chápat jako schopnost samostatně jednat v řízení před civilním soudem.

5. Soud prvního stupně zdůraznil, že žalovaný měl kdykoliv v průběhu původního řízení právo dát se v řízení zastupovat zástupcem, zde advokátkou. Plná moc potvrzuje, že mezi stranami došlo k uzavření dohody o plné moci. Žádný zákonný zákaz či omezení, proč by nemohl i budoucí účastník uzavřít dohodu o budoucím zastupování v soudním řízení, neexistuje, ba naopak, právní řád počítá i s tzv. generální plnou mocí, jež je v souladu s vnitřním kancelářským řádem možno uložit u konkrétního soudu pro všechna řízení daného zmocnitele. Není tu proto legitimního důvodu pro pochybnosti o tom, že druhý žalovaný se stal po právní moci usnesení soudu prvního stupně o připuštění i o přistoupení do původního řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) účastníkem tohoto řízení.

6. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobci při ústním jednání dne , datum, vznesli námitku podjatosti soudu prvního stupně jako celku. Na přímý dotaz však tehdejší obecná zmocněnkyně žalobců sdělila, že proti soudkyni , jméno, , která věc dle rozvrhu práce projednávala, námitku podjatosti nevznáší.

7. Proti usnesení se odvolali žalobci, přičemž brojili vůči zamítavému výroku a na něj navazujícímu nákladovému výroku. Trvali na svém stanovisku, že druhý žalovaný postrádal v původním řízení způsobilost být účastníkem řízení a nesourodě pak namítali, že soud prvního stupně považoval druhého žalovaného jako procesně způsobilého účastníka, ačkoliv v původním řízení nebyl zadán znalecký posudek na zdravotní stav druhého žalovaného. Následně se obšírně zaobírali otázkou věcné správnosti napadeného rozsudku z pohledu hmotného práva; totéž platilo o jejich podáních ze dne , datum, a , datum, . Žádali, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že jejich žalobě pro zmatečnost bude vyhověno.

8. Vzhledem k tomu, že žalobci ve svém podání ze dne , datum, , jež došlo soudu prvního stupně , datum, (tj. ještě před předložením věci k odvolacímu soudu), neurčitě zmínili skutečnosti, které umožňovaly přijmout výklad, že se z jejich strany jednalo o námitku podjatosti nejmenovaných soudců soudu prvního stupně či snad i soudců odvolacího soudu, odvolací soud usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, žalobce vyzval, aby do sedmi dnů od doručení usnesení písemně sdělili, zda se vskutku jednalo o námitku podjatosti, a pokud ano, aby námitku podjatosti doplnili o zákonem předepsané náležitosti (§ 14 odst. 1, § 15a odst. 3 o. s. ř.). Žalobci reagovali podáním ze dne , datum, , v němž uvedli, že důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně soudu prvního stupně , jméno, lze shledat v tom, že při jednání konaném , datum, zamítla jejich návrh na přerušení zmatečnostního řízení, podaného proto, že podali trestní oznámení, které v té době ještě nebylo vyřízeno. Vedle toho poznamenali, že se zde jedná o spor, který zásadně zasahuje do výkonu státní správy soudů v obvodu odvolacího soudu, a vzhledem k pracovním poradám pořádaným na soudu prvního stupně a na odvolacím soudu za účasti ostatních předsedů okresních soudů, není možno označit žádného soudce kteréhokoli okresního soudu a odvolacího soudu za nepodjatého. Jmenovitě zmínili soudkyni odvolacího soudu , jméno, , která je pověřena mimo jiné prováděním prověrek vyřizování námitek proti evidenci u podřízených soudů a která je navíc v důsledku blízkého rodinného vztahu s advokátkou žalovaných (sestrou) ve střetu zájmů. Žalobci dále uvedli, že soud prvního stupně závažně pochybil, když nevyhotovil doslovný přepis záznamu o jednání, přičemž nebylo patrné, zda měli na mysli původní řízení či řízení zmatečnostní.

9. Odvolací soud nařídil ústní jednání na , datum, ve 13:00 hodin, přičemž předvolání k jednání bylo doručeno žalobcům prostřednictvím jejich tehdejší obecné zmocněnkyně , datum, . Žalobci ústy své obecné zmocněnkyně v podání ze dne , datum, požádali o odročení tohoto jednání z důvodu dočasné pracovní neschopnosti jejich obecné zmocněnkyně; sdělili, že termín ukončení dočasné pracovní neschopnosti obecné zmocněnkyně odvolacímu soudu písemně sdělí. Odvolací soud jednání odročil na neurčito. Následně se obrátil s dotazem na ošetřujícího lékaře obecné zmocněnkyně žalobců, kdy lze reálně očekávat ukončení její dočasné pracovní neschopnosti. Odpověď zněla tak, že obecná zmocněnkyně žalobců byla pro progresi obtíží odeslána , datum, ke specialistovi v oboru neurologie. Objednací termíny jsou přitom v daném oboru vyřizovány v řádech týdnů až měsíců, pročež nelze seriózně určit, kdy dočasná pracovní neschopnost obecné zmocněnkyně žalobců skončí. Odvolací soud v reakci na to usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, nepřipustil další zastoupení žalobců obecnou zmocněnkyní s odůvodněním, že ta z objektivního důvodu není způsobilá k řádnému zastupování (§ 27 odst. 2 o. s. ř.); usnesení nabylo právní moci , datum, .

10. Odvolací soud nařídil další ústní jednání na , datum, ve 14:00 hod. Předvolání k tomuto jednání bylo žalobcům doručeno , datum, . Dne , datum, byla odvolacímu soudu prostřednictvím advokáta , jméno, předložena žádost žalobců o odročení jednání nejméně o jeden měsíc s tím, že jmenovaným advokátem se nově dali ve zmatečnostním řízení zastupovat a ten se nutně potřebuje seznámit s věcí. K žádosti byla připojena plná moc vystavená žalobci jmenovanému advokátu s datem , datum, . Odvolací soud téhož dne jmenovanému advokátovi sdělil, že žádosti o odročení jednání se nevyhovuje.

11. Žalobci zopakovali svoji žádost o odročení jednání nařízeného na , datum, v podání ze dne , datum, , jež napadlo u odvolacího soudu , datum, . V žádosti uvedli, že trvají na osobní účasti jejich právního zástupce – advokáta , jméno, při jednání.

12. Jednání před odvolacím soudem konané , datum, od 14:00 hodin proběhlo bez účasti žalobců a jejich právního zástupce (advokáta).

13. Žalovaní se s napadeným usnesením ztotožnili a navrhli jeho potvrzení.

14. Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

15. Podle § 15 odst. 1 o. z. právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.

16. Podle § 18 o. z. osoba je fyzická, nebo právnická.

17. Podle § 23 o. z. člověk má právní osobnost od narození až do smrti.

18. Podle § 24 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Podle § 25 odst. 1 o. s. ř. zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení.

19. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. V souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

20. Podle § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení.

21. Podle § 232 odst. 2 o. s. ř. rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.

22. Podle § 234 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

23. Nejprve se sluší poznamenat, že byl-li napadený rozsudek doručen žalobcům , datum, a žaloba pro zmatečnost napadla u soudu prvního stupně , datum, , byla žaloba pro zmatečnost podána v obecné tříměsíční zákonné lhůtě (viz § 234 odst. 1 o. s. ř.). Je třeba podtrhnout, že během této lhůty žalobci nezměnili použitý zmatečnostní důvod předvídaný v shora citovaném ustanovení § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Pro identifikaci uplatněného zmatečnostního důvodu přitom nebyl důležitý výslovný odkaz na § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř., nýbrž jeho skutkové vymezení v žalobě pro zmatečnost. Žádný jiný zmatečnostní důvod žalobci nevyužili.

24. Způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivita) podle § 19 o. s. ř. vychází zejména z hmotného práva a obnáší způsobilost být nositelem procesních práv a povinností, které zákon přiznává, popř. ukládá účastníkům. Jde o jednu z podmínek řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit, a soud ji musí zkoumat kdykoli za řízení (§ 103 o. s. ř.). Platí, že ten, kdo má právní osobnost, je způsobilý mít práva a povinnosti procesní, tedy být účastníkem řízení. Hmotněprávní subjektivita fyzické osoby zanikne její smrtí, případně prohlášením za mrtvého (§ 23, § 71 odst. 2 o. z.).

25. Procesní způsobilost podle § 20 odst. 1 o. s. ř. je schopnost účastníka vykonávat v řízení procesní práva a plnit procesní povinnosti, a to buď samostatně, nebo prostřednictvím zástupce.

26. V tzv. sporném řízení určuje okruh účastníků žalobce a jsou jimi sám žalobce a žalovaný (§ 90 o. s. ř.). Žalobce a žalovaný jsou účastníky řízení, jehož předmětem je spor mezi dvěma stranami o vzájemná práva a povinnosti (viz § 2 o. s. ř.).

27. Účastenství ve sporném řízení se tak zakládá výlučně formálním způsobem (§ 90 o. s. ř.); nedostatek aktivní či pasivní věcné legitimace nemá na účastenství žalobce a žalovaného v řízení vliv. Ukáže-li se však v průběhu řízení, že žalobce nebo žalovaný není věcně legitimován, hovoří důvody procesní ekonomie pro to, aby došlo buď k přistoupení dalšího účastníka k jedné ze stran sporu, nebo k záměně strany řízení, a zahájené řízení tak bylo dovedeno do konce s osobami, u nichž je dána věcná legitimace. Přesně tímto způsobem uvažovali žalobci, když ve svém podání ze dne , datum, v původním řízení navrhli, aby soud prvního stupně připustil, aby do řízení na straně žalované přistoupil druhý žalovaný (§ 92 odst. 1 o. s. ř.). Soud prvního stupně tomuto jejich procesnímu návrhu vyhověl a nabízí se tak legitimní otázka, proč právě sami žalobci procesně právní základ účasti druhého žalovaného v původním řízení zpochybňují.

28. Druhý žalovaný stejně jako každý jiný účastník civilního procesu mohl využít ústavně garantovaného práva na právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, § 24 a násl. o. s. ř.). Druhý žalovaný se mohl nechat zastupovat jím zvoleným právním zástupcem (advokátem) kdykoliv v průběhu původního řízení (§ 24 odst. 1, § 25 odst. 1 o. s. ř.). Druhý žalovaný tohoto svého práva využil, když v mezidobí od okamžiku, kdy soud prvního stupně při jednání konaném , datum, připustil jeho přistoupení do původního řízení, do okamžiku, kdy soud toto své usnesení vyhotovil v písemné formě a doručil je již jeho advokátce (§ 50b odst. 1 o. s. ř.). Druhý žalovaný uzavřel s touto advokátkou dohodu o plné moci , datum, a tu pak navenek osvědčil plnou mocí.

29. Druhý žalovaný byl nadán způsobilostí být účastníkem řízení (procesní subjektivitou) po celou dobu, kdy k návrhu samotných žalobců přistoupil do původního řízení, až do jeho pravomocného skončení, a tuto způsobilost měl a má i ve zmatečnostním řízení.

30. Pokud by snad měl být aplikován zmatečnostní důvod předjímaný v § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (ten však žalobci ve své žalobě pro zmatečnost přímo ani nepřímo nepoužili) spočívající v absenci procesní způsobilosti druhého žalovaného nebo v jeho nemožnosti před soudem v původním řízení vystupovat, aniž by byl řádně zastoupen, je třeba podtrhnout, že aktivní legitimace k podání žaloby pro zmatečnost zde svědčí výhradně tomuto dotčenému účastníkovi, v daném případě tedy druhému žalovanému.

31. K námitce podjatosti soudců prvního stupně i odvolacího soudu, kterou vznesli žalobci, je nutno poznamenat, že v řízení před soudem prvního stupně nijak nezpochybnili nepodjatost soudkyně , jméno, , která věc vyřizovala podle rozvrhu práce, ba dokonce výslovně prohlásili, že vůči ní námitku podjatosti nevznášejí. Pokud šlo o soudce odvolacího soudu, explicitně se zmínili pouze o soudkyni , jméno, , která však podle rozvrhu práce odvolacího soudu není členkou senátu 25 Co, který ve věci konal, a ani ji předseda odvolacího soudu neurčil podle rozvrhu práce místo podjatého soudce (§ 14 odst. 1, § 15 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Soudci – členové odvolacího senátu 25 Co, pak nejsou účastni státní správy soudů v pozici orgánů vykonávajících státní správy soudů (§ 118 odst. 1, § 119 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů).

32. K opakovaným žádostem žalobců o odročení jednání před odvolacím soudem je třeba uvést, že v pořadí prvé jejich žádosti z , datum, na odročení jednání nařízeného na , datum, bylo vyhověno. Žalobci poté již od , datum, věděli, že jejich zastoupení obecnou zmocněnkyní nebylo připuštěno a do dalšího jednání před odvolacím soudem dne , datum, se jim tak nabízelo dostatek času na to, aby zvážili, zda se dát v řízení zastupovat právním zástupcem, či nikoli. Předvolání k jednání před odvolacím soudem na , datum, jim pak bylo doručeno , datum, . Žalobci však teprve , datum, uzavřeli dohodu o plné moci s advokátem , jméno, a téhož dne požádali o odročení jednání před odvolacím soudem nařízeného o pouhé tři dny déle na , datum, . Odvolací soud již této žádosti nevyhověl, protože jednak z něj byla patrná (v rozporu s § 2 o. s. ř.) snaha o obstrukční postup, a jednak žalobci měli dostatek času na to, aby si advokáta zvolili s dostatečným časovým předstihem. K poslední žádosti žalobců o odročení jednání, doručené odvolacímu soudu , datum, , nezbývá než uvést, že advokát žalobců ve svém podání ze dne , datum, adresovaném odvolacímu soudu, neoznámil, že by se jednání před odvolacím soudem , datum, nemohl či nechtěl osobně zúčastnit.

33. Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry napadené usnesení jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

34. Vzhledem k tomu, že žalovaní se s úspěchem ubránili odvolání, vzniklo jim na vrub žalobců právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů této fáze řízení (§ 137, § 142 odst. 1, § 151 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř.). Jednalo se o odměnu jejich advokátky za poskytnutí placené právní služby v podobě jednoho úkonu ve snížené sazbě 20 % ve výši 2 480 Kč pro každého z nich a o jednu paušální náhradu jejich hotových výdajů po 300 Kč, tj. úhrnem o 2 780 Kč pro každého žalovaného (§ 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. g), § 12 odst. 4, § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu). O náhradě nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost soud nerozhoduje izolovaně, odděleně od nákladů řízení původního; naopak tyto náklady tvoří součást všech nákladů, jež v obou řízeních vznikly, a pro náhradový režim pak rozhodující rámec představuje řízení původní, resp. jeho výsledek. V řízení o žalobě pro zmatečnost se tak pro účely stanovení sazby mimo smluvní odměny za jeden úkon právní služby vychází z tarifní hodnoty určené podle předmětu původního řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019 sp. zn. 27 Cdo 5307/2017).