25 Co 217/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudkyní JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , r. č. číslo bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , r. č. číslo bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce B , r. č. číslo bytem Adresa žalobce C d) Jméno žalobce D , r. č. číslo bytem Adresa žalobce B všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum narození bytem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. května 2024 č. j. 13 C 411/2019-439 ve znění usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 6. června 2024 č. j. 13 C 411/2019-447,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náklady odvolacího řízení ve výši 31 951,24 Kč, a to žalobci a) částku 7 987,81 Kč, žalobci b) částku 7 987,81 Kč a žalobcům c) a d), oprávněným společně a nerozdílně, částku 15 975,62 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem určil, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky části pozemku odděleného z pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, a schváleným dne 13. 7. 2020 Katastrálním úřadem pro , adresa, katastrální pracoviště , adresa, , označené v tomto geometrickém plánu jako pozemek p. č. , hodnota, o výměře 2 m2 v katastrálním území , adresa, , a to žalobci a) a b) každý s podílem ve výši ¼ a žalobci c) a d) s podílem ve společném jmění manželů ve výši ½ (výrok I). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení 282 616,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců (výrok II). Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 6. 6. 2024 č. j. , spisová značka, byl rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 28. 5. 2024 č. j. , spisová značka, doplněn o výrok III, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit , název, náklady řízení 10 386 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Žalobci se nejprve domáhali určení vlastnictví k části zdi stojící na pozemku p. č. , hodnota, v , město, . Poté změnili žalobu tak, že se domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky části pozemku odděleného z pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, a schváleným dne , datum, Katastrálním úřadem pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , označené v tomto geometrickém plánu jako pozemek p. č. , hodnota, o výměře 2 m2 v katastrálním území , adresa, . Tvrdili, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je dům č. p. , číslo, a pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , obec a katastrální území , adresa, . Žalovaný (tehdy , jméno FO, ) je výlučným vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je dům č. p. , číslo, a pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, . V domě č. p. , číslo, provozuje společnost , právnická osoba, (dříve , název, ). Tato společnost podala dne 16. 9. 2009 žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby „přístavba vstupu, úprava parkoviště a stavební úpravy v hotelu , adresa, “ a žalobci i žalovaný byli účastníky tohoto řízení. Stavební úřad vydal dne 12. 11. 2009 rozhodnutí o umístění stavby č. l. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 19. 12. 2009 a následně bylo vydáno stavební povolení. K odvolání žalovaného bylo uvedené stavební povolení zrušeno rozhodnutím ze dne 22. 10. 2010 č. j. , spisová značka, a věc byla vrácena zpět stavebnímu úřadu. Odvolací orgán mimo jiné uložil stavebnímu úřadu zabývat se námitkou žalovaného týkající se rozsahu vlastnických práv, konkrétně k hraniční zdi mezi domy č. p. , číslo, a č. p. , číslo, . Tvrdili, že zeď o tloušťce 30 cm slouží funkčně domu č. p. , číslo, jako obvodová nosná zeď, zatímco ze strany domu č. p. , číslo, se jedná pouze o pohledovou plochu. Pro dům č. p. , číslo, neplní zeď žádnou funkci. Společenský salonek hotelu , název, včetně sporné zdi byl přistavěn k samotnému domu č. p. , číslo, v roce 1943 bývalými majitelkami domu č. p. , číslo, , jméno FO, a , jméno FO, . Obvodové zdi společenského salonku domu č. p. , číslo, nebyly od roku 1943 do současnosti jakkoli upravovány či měněny. Sporná zeď stojí na svém původním místě tak, jak byla postavena v roce 1943. V roce 2004 probíhaly stavební úpravy hotelu , adresa, na základě povolení stavebního úřadu, tj. v souladu s právními předpisy. Jsou přesvědčeni, že část pozemku p. č. , hodnota, o výměře 2 m2, na které se nachází zeď, vydrželi. Obvodová zeď tehdejšího hotelu , název, , tj. stavby č. p. , hodnota, , o tloušťce 30 cm, byla vystavěna již v roce 1943. Oni pozemek a stavbu čp. , číslo, koupili v roce 2003 v dobré víře, že obvodová stěna tvořící součást budovy č. p. , číslo, je logicky také v jejich vlastnictví a nic jim nebrání provést u této stěny stavební úpravy a následně na ní vystavět další nadzemní podlaží. Stavební úpravy v roce 2004 proběhly zcela v souladu se stavebním zákonem. Žalobci se stali vlastníky části pozemku p. č. , hodnota, na základě vydržení. Do doby vydržení je třeba zahrnout rovněž oprávněnou držbu jejich právních předchůdců. Dále tvrdili, že se stali vlastníky části pozemku p. č. , hodnota, na základě ustanovení občanského zákoníku o přestavku. Stavba č. p. , číslo, zasahuje na pozemek p. č. , hodnota, ve vlastnictví žalovaného pouze nepatrnou částí. V režimu přestavku byla již výstavba obvodové zdi hotelu , název, v roce 1943.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že předmětná sporná zeď o tloušťce 30 cm byla postavena už v roce 1909 spolu s domem č. p. , číslo, , zeď byla vždy součástí jeho domu č. p. , číslo, . Žalobci ani jejich právní předchůdci nemohli být nikdy v dobré víře, že staví na svém. Přestavek předpokládá přesah stavby na pozemek, který není ve vlastnictví stavebníka, ale v tomto případě se jedná o situaci, kdy stavba nepřesahuje na pozemek jako takový, ale přesahuje na stavbu ve vlastnictví žalovaného. Kromě toho o přestavku je možné uvažovat pouze v případě, že stavebník staví v dobré víře, že staví na pozemku vlastním. Pozemek, jehož součástí je také sporná zeď, byl vždy součástí domu č. p. , číslo, a nelze jej oddělit od věci hlavní jen proto, že na ní žalobci vystavěli další konstrukce. To, že se stala předmětná zeď konstrukční součástí domu č. p. , číslo, , považuje za nezákonné jednání žalobců, kteří provedli bez stavebních povolení stavební úpravy. Žalobci tak nejednali v dobré víře, věděli, že staví na cizím pozemku a na cizí zdi.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky mimo jiné pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavební objekt č. p. , číslo, , vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavební objekt č. p. , číslo, , vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, . Dle stavebního povolení ze dne 3. 1. 2005 vydaného MÚ v , adresa, , odborem výstavby, povolil MÚ v , adresa, , odbor výstavby, stavbu – vybudování sociálního zařízení pro klienty letní zahrádky hotelu , adresa, , rozšíření zázemí hotelové kuchyně o pohotovostní WC pro zaměstnance a hrubou úpravu zeleniny. V rozhodnutí je uvedeno, že účastníci stavebního řízení v rámci řízení neuplatnili žádné námitky. Z rozhodnutí vyplývá, že jako účastník řízení byl veden i žalovaný. Rozhodnutí o stavebním povolení nabylo právní moci 29. 1. 2005. Z projektové dokumentace přístavby sociálního zařízení pro zahrádku, rekonstrukci kuchyně hotelu , název, – uložení stropního systému MIAKO, vyplývá, že mimo jiných podmínek pro uložení tohoto stropního systému byla také nezbytnost uložení nosníků na nosném zdivu vždy minimálně 140 mm. Z další projektové dokumentace nebylo zjištěno, že by projektová dokumentace předpokládala přesah stropních nosníků ve větším rozsahu, než jak uvádí shora uvedená konstrukce stropu. Územním rozhodnutím ze dne 12. 11. 2009 MÚ , adresa, , odbor výstavby, rozhodl o umístění stavby, a to přístavby vstupu, úpravy parkoviště a stavební úpravy hotelu , název, na pozemcích p. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z tohoto rozhodnutí není zřejmé, zda byl obeslán také právní předchůdce žalovaného či nikoliv. Z dílčího kolaudačního rozhodnutí ze dne 7. 5. 2010 vyplývá, že MÚ v , adresa, , odbor výstavby, povolil užívání části stavby – přístavby kuchyně a sociální zařízení pro hotel , název, na pozemcích p. č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z tohoto rozhodnutí nevyplývá, že by bylo zasíláno k rukám právního předchůdce žalovaného. Dle stavebního povolení ze dne 6. 8. 2010 MÚ v , adresa, , odbor výstavby, povolil stavbu – přístavbu vstupu, úpravy parkoviště a stavebních úprav hotelu , název, na pozemcích p. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z obsahu rozhodnutí vyplývá, že žalovaný v rámci řízení o povolení stavby uplatnil své námitky a o těchto námitkách bylo rozhodnuto. Z rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 22. 12. 2010 vyplývá, že Krajský úřad Královéhradeckého kraje zrušil rozhodnutí MÚ v , adresa, , odboru výstavby, ze dne 6. 8. 2010 a věc vrátil Městskému úřadu v , adresa, , odboru výstavby, k novému projednání. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že právní předchůdce žalovaného nesouhlasil se stavebními úpravami hotelu , název, v , město, , neboť bez jeho předchozího souhlasu žalobci využívají jeho dům č. p. , číslo, . Odvolací orgán uložil Městskému úřadu v , adresa, , odboru výstavby, zabývat se odvolacími důvody, které právní předchůdce žalovaného v tomto odvolání uplatnil. Výslovně zmínil zejména výstavbu části jižní stěny kavárny navázanou na hraniční zeď. Dle rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne 16. 1. 2017 MÚ v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí, dodatečně povolil stavbu přístavby vstupu a nástavby a stavebních úprav hotelu , název, v , město, ., Anonymizováno, Z rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 25. 4. 2017 je prokázané, že tento odvolací orgán rozhodl o odvolání právního předchůdce žalovaného tak, že rozhodnutí MÚ v , adresa, , odboru výstavby a životního prostředí, ze dne 16. 1. 2017 zrušil a vrátil věc Městskému úřadu v , adresa, , odboru výstavby a životního prostředí, k novému projednání. Odvolací orgán vytkl Městskému úřadu v , adresa, , odboru výstavby a životního prostředí, že zůstává otázkou, zda předmětem územního řízení byla i nástavba druhého nadzemního podlaží s oknem při hranici pozemku žalovaného a zda je vůbec územní rozhodnutí platné. Z okolností vyplynulo, že územní rozhodnutí o umístění stavby zřejmě platilo pouze 2 roky a nebylo zjištěno, že by byla jeho platnost delší než 2 roky. Dále Krajsky úřad , adresa, vytkl Městskému úřadu v , adresa, skutečnost, že není zřejmé, kterým konkrétním rozhodnutím z roku 2004 byla povolena stavba obsahující železobetonový strop nad společenským sálem hotelu , adresa, a není ani patrno, kterým rozhodnutím byla stavba obsahující železobetonový strop zkolaudována. Z rozhodnutí o přerušení řízení ze dne 15. 11. 2017 vyplývá, že MÚ v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí, přerušil řízení o dodatečném povolení na stavbu do doby skončení soudního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Rozhodnutím MÚ v , adresa, ze dne 13. 2. 2019 došlo k zastavení řízení o dodatečném povolení stavby – přístavy vstupu, nástavby a stavební úpravy hotelu , název, v , město, . Dle rozhodnutí Krajského úřadu , město, kraje, odboru územního plánování, ze dne 12. 6. 2019, odvolací orgán zrušil rozhodnutí MÚ v , adresa, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 13. 2. 2019 a věc vrátil Městskému úřadu v , adresa, k novému projednání. Usnesením ze dne 11. 7. 2019 MÚ v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí, rozhodl o přerušení řízení o dodatečném povolení stavby – přístavby vstupu, nástavby a stavební úpravy hotelu , název, . Místním šetřením bylo zjištěno, že na sporné zdi je umístěna přístavba ze stavebních bloků Ytong a že tato přístavba částečně zasahuje i do sporné zdi o tloušťce 30 cm. Z pozvání ze dne 8. 12. 1942 vyplývá, že právní předchůdkyně žalovaného , jméno FO, byla pozvána ke komisionálním šetření o žádosti tehdejších vlastníků hotelu , název, , jde o povolení k přístavbě společenské místnosti při tomto hotelu. Z přiloženého polního náčrtu vyplývá, že hotel , název, sousedil s pozemkem p. č. , hodnota, , který byl ve vlastnictví , jméno FO, . Dle zápisu o jednání komise ze dne 24. 11. 1943 bylo provedeno shlédnutí přístavby hotelu „, název, “ v , adresa, a komise konstatovala, že přístavba byla provedena podle schválených stavebních plánů a podle stavebního povolení ze dne 14. 12. 1942. Z vysvědčení o dokončení stavby ze dne 26. 11. 1943 bylo zjištěno, že obecní úřad v , adresa, stvrdil, že právní předchůdkyně žalobců daly přistavit u svého hotelu společenskou místnost. Stavba byla dokončena v listopadu 1943 a povolení o užíváni bylo vydáno Okresním úřadem v , adresa, výměrem ze dne 25. 11. 1943. Povolení ke stavbě bylo uděleno Okresním úřadem v , adresa, dne 14. 12. 1942. Dle projektové dokumentace přestavby kuchyně, přístavby WC pro zahrádku v hotelu , název, , město, z června 2004 byla vypracována stavební dokumentace k provedení přestavby kuchyně, přístavby WC pro zahrádku v hotelu , název, v , město, . Geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 3. 7. 2020 byl prokázán rozsah pozemku, jehož určení vlastnictví se žalobci domáhají. Jedná se o pozemek oddělený od pozemku p. č. , hodnota, nově označený jako p. č. , hodnota, o výměře 2 m². Dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 15. 12. 2020 původně plotová stěna tloušťky 30 cm v úrovni přízemí objektu č. p. , číslo, mezi objekty č. p. , číslo, na pozemku p. č. , hodnota, a č. p. , číslo, na pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, není provázána s obvodovým nosným pláštěm objektu č. p. , číslo, , protože v realizované sondě do zdiva ze strany objektu č. p. , číslo, byla zjištěna svislá dilatační spára mezi touto zdí a zděného objektu číslo , hodnota, . Také keramické tvárnice, které se vyskytují v konstrukci této stěny, potvrzují, že nemohla být realizována současně s objektem č. p. , číslo, ale až s objektem č. p. , číslo, nebo následně po jeho dostavbě. Ze strany domu č. p. , číslo, je do úrovně 210 cm od čisté podlahy salonku vyzděná bez provázání, před zdí o tloušťce 30 cm, nosná přezdívka z cihel klasického formátu 65× 140 × 290 mm, která je od této výškové úrovně provázána s vyzdívkou na hlavě plotové zdi tloušťky 30 cm a dohromady tvoří nosnou stěnu v tloušťce 450 mm, která vynáší část nosné vodorovné stropní konstrukce nad půdorysem salonku v domě č. p. , číslo, . V půdorysné poloze nosného zdiva obvodového pláště objektu č. p. , číslo, je v úrovni přízemí ze strany salonku objektu č. p. , číslo, pouze dilatační přisazená nosná přizdívka tloušťky 15 cm z cihel klasického formátu 65 × 140 × 290 mm. Dle revizního znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, se znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, shoduje se zjištěním znalecké kanceláře a znalecká kancelář souhlasí se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Zároveň znalecká kancelář uvedla, že sporná stěna je v současnosti konstrukční součástí domu č. p. , číslo, , neboť je na ní uložena stropní konstrukce salonku i další nástavba. Při odstranění stěny by došlo ke zřícení části domu č. p. , číslo, . Předmětná stěna je také konstrukční součásti dvorní hospodářské stavby (dříve prádelny) objektu č. p. , číslo, , neboť tvoří její štítovou stěnu. Spodní část stěny do úrovně asi 2 m nad podlahou salonku se skládá ze dvou samostatných zdí, a to dvorní zdi objektu č. p. , číslo, z plných cihel celkové tloušťky 30 cm z roku 1909 a přizdívky z dutinových tvarovek tloušťky 15 cm patrně z roku 1943. Stěny jsou vzájemně odděleny původní vnější omítkou dvorní stěny. Od úrovně dvou metrů je stěna vyzděna na šířku 45 cm z dutinových cihel, od této úrovně se jedná o jednu zeď. V roce 1942 se na místě nacházela pouze dvorní stěna domu č. p. , číslo, , která navazovala na jeho obvodovou stěnu. Tento stav se nezměnil ani při výstavbě objektu č. p. , číslo, v roce 1938, neboť tento nový objekt do předmětné části nezasahoval. Při dostavbě salonku č. p. , číslo, v roce 1943 byla doplněna přizdívka tloušťky 15 cm ke stávající obvodové dvorní stěně objektu č. p. , číslo, a zároveň od úrovně dvou metrů nad podlahou salonku nadezděná nad nádvorní stěnu č. p. , číslo, na celkovou šíři 45 cm. Z obsahu přílohového spisu Státního notářství v , adresa, , spisová značka, bylo prokázáno, že právní předchůdci žalobců , jméno FO, a , jméno FO, nabyli dům č.p. , číslo, s pozemkem p. č. , hodnota, a zahradou p. č. , hodnota, na základě dohody o vydání věci dle z. č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd ze dne 20. 2. 1991. Za tehdejšího vlastníka , název, , adresa, dohodu podepsal právní předchůdce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, . Dohoda neobsahuje žádné ustanovení, kterým by vydávající upozornil kupující na skutečnost, že stavba hotelu částečně zasahuje do pozemku p. č. , hodnota, . Dohoda byla registrována Státním notářstvím v , adresa, dne 5. 3. 1991.

5. Okresní soud uzavřel, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavební objekt č. p. , číslo, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný je v katastru nemovitostí veden jako vlastník pozemku p. č. , hodnota, (případně tedy p. č. , hodnota, o výměře 2 m2 oddělené od p. č. , hodnota, geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 3. 7. 2020), jehož součástí je stavební objekt č. p. , číslo, v katastrálním území , adresa, . Právní předchůdci žalobců , jméno FO, a , jméno FO, nabyli dům č. p. , číslo, s pozemkem p. č. , hodnota, a zahradou p. č. , hodnota, na základě dohody o vydání věci ze dne 20. 2. 1991 dle zákona č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd. Dohoda byla registrována Státním notářstvím v , adresa, dne 5. 3. 1991. Mezi oběma domy je zeď následujícího konstrukčního řešení. Do úrovně 210 cm od čisté podlahy salonku jsou vyzděny dvě zdi bez provázání. Jednak zeď o síle 30 cm, která byla postavena v roce 1909, tedy před postavením domu č. p. , číslo, . Jednalo se o dvorní zeď a zároveň štítovou stěnu pro budovu prádelny přiléhající k domu č. p. , číslo, . Vedle této stěny byla vyzděna zeď další, a to o síle 15 cm, nosná přizdívka z cihel klasického formátu 65 x 140 x 290 mm. Tato zeď byla vystavěna při výstavbě domu č. p. , číslo, , případně po jeho dostavbě. Stěny 30 cm a 15 cm nebyly stavěny současně, protože na starší stěně o síle 30 cm je omítka mezi stěnami. Stěny jsou vystavěny z rozdílného materiálu. Stavební materiál, ze kterého byl vystavěn dům č. p. , číslo, , se částečně shoduje s materiálem ve stěně o tloušťce 15 cm. Od výškové úrovně 2,10 m od podlahy salonku jsou obě stěny provázány a dohromady tvoří nosnou stěnu v tloušťce 450 mm, která vynáší část nosné vodorovné stropní konstrukce nad půdorysem salonku v domě č. p. , číslo, . V současné době je zmíněná zeď nosnou zdí domu č. p. , číslo, a její odstranění by znamenalo zřícení části domu č. p. , číslo, . Uvedené míry jsou počítány od čisté podlahy salonku domu č. p. , číslo, a nikoli od začátku nadzemní části zdi na dvoře domu č. p. , číslo, . Salonek byl vystavěn v roce 1943. Před započetím stavby proběhlo komisionální řízení, bylo vydáno stavební povolení ke stavbě a také bylo vydáno povolení k užívání stavby. O stavebním řízení byla právní předchůdkyně žalovaného informována a z listin nevyplývá, že by v průběhu stavby vznesla proti stavbě či jejímu umístění jakékoliv námitky. V současné době zeď o tloušťce 30 cm s přizdívkou 15 cm funkčně slouží jako obvodová nosná zeď domu č. p. , číslo, , zatímco ze strany domu č. p. , číslo, se jedná o pohledovou plochu. K přesahu stropní konstrukce přístavby hotelu , název, , která byla zhotovena ze stropních dílců MIAKO, došlo po vydání stavebního povolení ze dne 3. 1. 2005, které nabylo právní moci dne 29. 1. 2005. Rozhodnutím Krajského úřadu , název, kraje bylo zrušeno rozhodnutí Městského úřadu v , adresa, ze dne 7. 5. 2010, kterým bylo částečným kolaudačním rozhodnutím rozhodnuto o povolení užívání stavby povolené na základě rozhodnutí Městského úřadu v , adresa, ze dne 3. 1. 2005. Právní předchůdce žalovaného opakovaně v rámci svých podání v rámci stavebního řízení upozorňoval na skutečnost, že žalobci nemají žádné právo zasahovat do sporné zdi svými stavebními úpravami. Okresní soud konstatoval, že předpokladem aplikace institutu o přestavku (§ 1087 zákona č. 89/2012 Sb.) je existence malé části cizí stavby na malé části cizího pozemku a existence dobré víry zřizovatele stavby při výstavbě této stavby. Dům č. p. , číslo, (hotel , název, ) byl vystavěn v letech 1939 – 1940. Následně v roce 1943 byl vystavěn salonek hotelu , název, . V tomto období byla také postavena jednak zeď o šířce 15 cm, která přiléhala ke stěně o šířce 30 cm a jednak obě tyto stěny byly provázány ve výšce 210 cm od podlahy salonku do jednolité zdi o šířce 45 cm. Stěnu o šířce 30 cm vybudovali právní předchůdci žalovaného. Stěnu o šířce 15 cm a jednolitou stěnu o šířce 45 cm vybudovali právní předchůdci žalobců, a to na základě řádně vedeného stavebního řízení, kdy stavba byla nejen povolena, ale následně i zkolaudována. Právní předchůdce žalovaného se stavebního řízení účastnil a nevznesl žádné námitky či připomínky. Institut přestavbu u staveb zřízených před 1. 1. 2014 lze však aplikovat jen tehdy, byla-li dobrá víra stavebníka, že stavbu zřídil na vlastním pozemku, dána i k 1. 1. 2014, což v daném případě nebylo splněno. Dobrá víra, nastala-li v dané věci vůbec, nemohla k 1. 1. 2014 na straně žalobců existovat, protože v té době byla narušena například rozhodnutím Krajského úřadu , název, kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 22. 12. 2010, či z průběhu soudního sporu vedeného v Okresního soudu v , adresa, a rozhodnutého rozsudkem ze dne 25. 2. 2015, ze kterých jasně plyne, že zeď je vystavěna na pozemku ve vlastnictví žalovaného dnes odznačeného jako p. č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobců, které vystavěly hotel , název, (, jméno FO, a , jméno FO, ), nemohly být v dobré víře, že staví na vlastním pozemku, protože musely vědět, že staví na zdi a pozemku ve vlastnictví právního předchůdce žalovaného. První zeď byla vystavěna již v roce 1909 a pokud při výstavbě hotelu , název, přistavěly zeď druhou a následně na tyto dvě zdi vystavěly další již jednolitou zeď, nemohly si nevšimnout, že staví na cizí zdi a cizím pozemku. Sporná zeď se stala konstrukčním prvkem domu č. p. , číslo, již v roce 1943, od té doby se její konstrukce nezměnila až do doby, kdy se vlastníky stali žalobci (v roce 2003). Dle závěrů znaleckých posudků je předmětná zeď v současné době konstrukční součástí domu č. p. , číslo, , je na ní uložena stropní konstrukce salonku. Při odstranění stěny by tedy došlo ke zřícení části hotelu. Dřívější stropní konstrukce salonku byla vybudována již v roce 1943 a není podstatné, zda při následné rekonstrukci probíhající v letech 2005 - 2010 došlo k uložení nosních prvků na tuto stěnu či nikoli, neboť v této době byla narušena i dobrá víra žalobců, kteří se tak nemohli stát vlastníky pozemku na základě ustanovení o přestavku. Okresní soud však dospěl k závěru, že žalobci jako právní nástupci původních vlastníků jsou podílovými spoluvlastníky části pozemku odděleného z pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, dne 13. 7. 2020 označeném v geometrickém plánu jako pozemek p. č. , hodnota, v důsledku jeho vydržení. Zdůraznil, že právní předchůdci žalobců nabyli nemovitost (dům č. p. , číslo, ) do svého vlastnictví na základě dohody dle zákona č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd uzavřené dne 20. 2. 1991 a registrované Státním notářstvím v , adresa, dne 5. 3. 1991. V době uzavření této dohody nebylo do konstrukce zmíněné zdi zasahováno, poslední zásah do sporné zdi byl realizován v roce 1943. V době uzavření dohody byla sporná zeď konstrukční součástí domu č. p. , číslo, , kdy tvořila část nosné zdi tohoto domu. Jestliže právní předchůdci žalobců uzavřeli dohodu o vydání věci právě v době, kdy sporná zeď byla součástí domu č. p. , číslo, (který byl uvedenou dohodou vydáván), stali se oprávněnými držiteli nemovitosti, neboť byli v dobré víře, že nosná zeď je součástí domu č. p. , číslo, a logicky museli být též v dobré víře, že tato zeď stojí na jejich pozemku. Ve své držbě měli nemovitost až do doby, kdy ji prodali žalobcům, tzn. až do roku 2003. Tato držba tedy trvala více než 10 let. Po dobu jejich držby nebyla dobrá víra právních předchůdců žalobců nijak narušena. Dohodu o vydání nemovitosti (domu č. p. , číslo, ) podepisoval za vydávajícího právní předchůdce žalovaného, přitom dohoda neobsahuje žádné upozornění na to, že by vydávaná nemovitost měla mít nějaké právní závady (zejména pak právní závady spočívající v tom, že část nosné zdi domu č. p. , číslo, stojí na pozemku dnes označeném v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, jako pozemek p. č. , hodnota, ). Právní předchůdci žalobců tedy uvedený pozemek vydrželi, neboť byli v dobré víře, že pozemek a nosná zeď je v jejich vlastnictví a držba trvala více než 10 let. Okresní soud též konstatoval, že nebylo jeho úkolem řešit otázku statiky zdi, jejího technického stavu či případných rizik spojených s další výstavbou na této zdi, když tyto okolnosti nemají žádný vliv na závěr, zda jsou žalobci vlastníky předmětné zdi.

6. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Namítal, že závěr okresního soudu o tom, že vlastnické právo k předmětné části pozemku bylo vydrženo právními předchůdci žalobců, nemá oporu v provedeném dokazování. Dle jeho názoru v takto zásadní otázce nabytí vlastnického práva vydržením nemůže obstát pouze argument, že dohoda o vydání věci uzavřená podle zákona č. 403/1990 Sb. neobsahovala žádné upozornění na to, že by vydávaná věc měla mít nějaké právní závady, zejména pak právní závadu spočívající v tom, že část nosné zdi domu č. p. , číslo, stojí na pozemku dnes označeném jako pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Poukazoval na to, že z historických grafických katastrálních map jednoznačně vyplývá, že předmětná zeď vždy stála na pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a i z tohoto důvodu nemohl být žádný nabyvatel domu č. p. , číslo, v dobré víře, že mu tato zeď spolu s pozemkem pod ní náleží. Konstatoval, že obdobná věc již byla Okresním soudem v , adresa, projednávána v řízeních vedených u tohoto soudu pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, . Tehdy byla žaloba , tituly před jménem, , jméno FO, (právního předchůdce žalovaného) zamítnuta z toho důvodu, že okresní soud dospěl k závěru, že zeď o tloušťce 30 cm náleží k domu č. p. , číslo, , je součástí domu č. p. , číslo, a stavebně přísluší k tomuto domu. Dle znaleckého posudku vyhotoveného Technickým a zkušebním ústavem stavebním , název, , ze dne 17. 1. 2013, ve znění dodatku ze dne 28. 8. 2013 a především znaleckého posudku , název, , , název, , ze dne 22. 9. 2014, vyplývá, že předmětná zeď o tloušťce 30 cm přináleží k domu č. p. , číslo, , který je ve vlastnictví žalovaného (posudky byly vyhotoveny ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, ). Všechny znalecké posudku se shodují v závěru, že na pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je dům č. p. , číslo, , je zeď tloušťky 300 mm a na pozemku p. č. , hodnota, je zeď tloušťky 150 mm. Obě zdi nejsou stavebně provázány a jsou od sebe vzdáleny 50 mm. Není tedy pravdivé tvrzení žalobců, že se jedná o jednu kompaktní zeď o síle 450 mm. Znalecký posudek znalecké kanceláře , právnická osoba, pak konstatuje, že předmětná zeď byla postavena ve čtyřech etapách, a to spodní část při výstavbě domu č. p. , číslo, do výšky cca 2 m 14 cm, druhá část jako závětrná zeď domu č. p. , číslo, do výšky 5,6 m (2,1 m od podlahy sálu) a teprve následně v roce 1943 byla v sále hotelu , název, přistavěna 15 cm přizdívka této zdi do výšky 2,10 m od podlahy salonku a až v konečné etapě byl dozděn věnec na obou těchto zdech. Jedná se tedy o dvě samostatné zdi, a to dvorní zeď domu č. p. , číslo, a zeď salonku a teprve od cca 2 m nad podlahou salonku je to jedna zeď 45 cm. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, konstatuje pouze skutečnost, že zdivo nad dřevníky od výšky 2 m 14 cm už není provázáno s domem č. p. , číslo, a není postaveno ze stejného materiálu jako dům č. p. , číslo, . Namítal, že skutečnost, že je nyní předmětná zeď konstrukční součástí domu č. p. , číslo, , byla způsobena nezákonným jednáním žalobců, kdy bez stavebních povolení provedli stavební úpravy. Zeď tloušťky 300 mm je součástí věci hlavní, kterým je dům č. p. , číslo, , který je dále součástí pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Tato zeď zároveň tvoří štítovou zeď dvorní stavby (kolny) na tomto pozemku a nelze ji oddělit od věci hlavní. Navíc tato zeď není nosnou zdí, neboť nesplňuje technické parametry nosné zdi. Žalobci též neprokázali naléhavý právní zájem na předmětné určovací žalobě. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu změněn a žaloba byla zamítnuta.

7. Žalobci ve svém vyjádření k odvolání žalovaného navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Zdůraznili, že ohledně zdi 30 cm bylo jednoznačně prokázáno, že je stavebně i funkčně součástí domu č. p. , číslo, , který je ve vlastnictví žalobců, neboť jde o nosnou zeď společenského salonku tohoto domu a není pochyb o tom, že zeď je součástí věci hlavní, a to domu č. p. , číslo, . Tyto závěry byly jednoznačně potvrzeny znaleckými posudky znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z 15. 12. 2020 a , název, z 9. 10. 2023. Závěry soudu v jiné věci učiněné v odůvodnění zamítavého rozsudku (s čímž žalobci jako tehdy procesně úspěšná strana nemohli nic dělat) nejsou relevantní. Až v tomto řízení byla zjišťována podrobná historie stavby předmětné 30 cm zdi a bylo zjištěno a prokázáno, že historicky se skládá v podstatě z několika stěn, přičemž je podstatné, že na základě řádně povolených stavebních úprav v roce 1943 došlo v rámci přístavby salonku k zakomponování celé zdi do salonku jako její nosné zdi. K původní zdi 30 cm byla přistavěna další zeď tloušťky 15 cm a od výšky nad 2 m již jde o jednolitou svázanou zeď tloušťky 45 cm. To je rozhodující pro danou věc. Od té doby totiž vlastníkům domu č. p. , číslo, svědčila i dobrá víra, že na základě řádně povolené stavby salonku mají ve vlastnictví jeho obvodovou stěnu, potažmo pozemek pod ní. Od té doby se také celá zeď stala jednou jedinou zdí, a to zdí, která je stavebně, funkčně i věcně právně součástí domu č. p. , číslo, . Ze znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a , název, jednoznačně vyplývá, že konstrukčně se zeď stala součástí domu č. p. , číslo, již v rámci řádně provedených stavebních úprav v roce 1943. Pokud žalovaný opakovaně namítá nedostatečné statické vlastnosti předmětné zdi, ty za celou dobu řízení neprokázal.

8. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu uvedenými v odůvodnění jako rozsudku, na které odkazuje a které vzhledem k odvolacím námitkám žalovaného doplňuje pouze následujícím způsobem.

10. Dle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“, platného do 31. 12. 2013) oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost.

11. Dle § 129 odst. 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

12. Dle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

13. Vydržení je originálním způsobem nabytí vlastnického práva a dochází k němu při splnění zákonem stanovených podmínek. Vydržení vlastnického práva je jeho nabytí v důsledku kvalifikované držby věci vykonávané po zákonem stanovenou dobu. Účelem vydržení je uvést do souladu dlouhodobý faktický stav se stavem právním a umožnit nabytí vlastnictví držiteli, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem, přičemž tato dobrá víra je dána „se zřetelem ke všem okolnostem“. Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní - prvek subjektivní - a faktické ovládání věci – panství nad věcí - prvek objektivní (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2005 sp. zn 22 Cdo 2128/2005, ze dne 27. 2. 2002 sp. zn. 22 Cdo 1398/2000, sp. zn. 22 Cdo 1253/99, ze dne 17. 1. 2002 sp. zn. 22 Cdo 728/2000). Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před 1. 1. 1992, a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví (srovnej R 50/2000).

14. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, a pozemků p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, (žalobci a) a b) každý v rozsahu ¼ a žalobci c) a d) mají ve společném jmění manželů ½ nemovitostí). Žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , číslo, . Mezi domy č. p. , číslo, a č. p. , číslo, je zeď o tloušťce 30 cm, která stojí na pozemku ve vlastnictví žalovaného p. č. , hodnota, , resp. na jeho části oddělené z pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, dne 13. 7. 2020, přičemž tato část pozemku je v geometrickém plánu označena jako pozemek p. č. , hodnota, . Žalobci koupili dům č. p. , číslo, v roce 2003 a poté provedli v letech 2005 – 2010 zásah do konstrukce již stojící sporné zdi 30 cm ubouráním části zdi a vybudováním stropní konstrukce ze stropních dílců MIAKO, resp. sporná zeď o tloušťce 30 cm byla postavena na pozemku žalovaného p. č. , hodnota, již předtím, než žalobci dům čp. , číslo, koupili a zejména předtím, než provedli rekonstrukci zasahující do sporné zdi v letech 2005 – 2010. V řízení bylo prokázáno, že sporná zeď 30 cm se stala konstrukčním prvkem domu č. p. , číslo, již v roce 1943, od té doby se konstrukce samotné zdi nezměnila až do doby, kdy se vlastníky domu č. p. , číslo, stali žalobci. Do úrovně 210 cm od čisté podlahy salonku hotelu , název, v domě č. p. , číslo, jsou vystavěny dvě zdi bez provázání, a to zeď o síle 30 cm, která byla postavena v roce 1909, a vedle ní další zeď o síle 15 cm, která byla postavena při výstavbě domu č. p. , číslo, , případně po jeho dostavbě. Od výškové úrovně 2,1 m od podlahy salonku jsou obě zdi provázány a dohromady tvoří nosnou zeď v tloušťce 45 cm, která vynáší část nosné vodorovné stropní konstrukce nad půdorysem salonku v domě č. p. , číslo, . Zeď je v současné době konstrukční součástí domu č. p. , číslo, a při jejím odstranění by došlo ke zřícení části domu č. p. , číslo, (je na ní uložena stropní konstrukce salonku, která byla vybudována již v roce 1943). Zeď o tloušťce 30 cm s přizdívkou 15 cm funkčně slouží jako obvodová nosná zeď domu č. p. , číslo, , zatímco ze strany domu č. p. , číslo, se jedná o pohledovou plochu. Tento závěr má oporu v provedeném dokazování, když vyplývá ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 15. 12. 2020 a revizního znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, č. , číslo, ze dne 9. 10. 2023.

15. Podstatným v dané věci je, že sporná zeď se stala konstrukčním prvkem domu č. p. , číslo, již v roce 1943 a od té doby se konstrukce samotné zdi nezměnila až do doby, kdy se vlastníky domu č. p. , číslo, stali žalobci (tzn. nezměnila se do roku 2003). Zeď byla postavena v rámci výstavby společenského salonku hotelu , název, k domu č. p. , číslo, v roce 1943 a v rámci přístavby salonku došlo k zakomponování zdi o tloušťce 30 cm do salonku jako jeho nosné zdi. K původní zdi 30 cm byla přistavena další zeď tloušťky 15 cm a od výšky nad 2,1 m od podlahy salonku jde o jednolitou svázanou zeď tloušťky 45 cm. Právní předchůdci žalobců , jméno FO, a , jméno FO, nabyli dům č. p. , číslo, do svého vlastnictví na základě dohody o vydání věci uzavřené dne 20. 2. 1991 podle zákona č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd, registrované Státním notářstvím v , adresa, dne 5. 3. 1991. Do konstrukce zdi bylo naposledy zasahováno v roce 1943 a poté až po roce 2003. V době uzavření dohody o vydání věci byla sporná zeď konstrukční součástí domu č. p. , číslo, , tvořila část nosné zdi tohoto domu a právní předchůdci žalobců tedy byli vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že nosná zeď je součástí domu č. p. , číslo, , který jim byl vydán dohodou o vydání věci a museli být logicky i v dobré víře, že tato zeď stojí na jejich pozemku p. č. , hodnota, . V roce 1991 se tedy chopili držby zdi 30 cm i pozemku pod ní se nacházejícím (resp. části pozemku p. č. , hodnota, o výměře 2 m2) a nemovitosti měli ve své držbě až do roku 2003, kdy je převedli do vlastnictví žalobců. Tato držba trvala více než 10 let a po dobu jejich držby nebyla dobrá víra právních předchůdců žalobců žádným způsobem narušena. Odvolací soud tedy ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že právní předchůdci žalobců vydrželi část pozemku p. č. , hodnota, označeného v geometrickém plánu jako p. č. , hodnota, , neboť byli vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře od roku 1991 do roku 2003, že pozemek a nosná zeď 30 cm je v jejich vlastnictví a jejich držba trvala více než 10 let.

16. K námitce žalovaného, že v řízeních vedených u okresního soudu pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, byly vypracovány jiné znalecké posudky, a to znalecký posudek vyhotovený , název, ze dne 17. 1. 2013 ve znění dodatku ze dne 28. 8. 2013 a znalecký posudek , název, ze dne 22. 9. 2014, dle nichž zeď o tloušťce 30 cm přináleží k domu č. p. , číslo, v katastrální území , adresa, , je třeba pouze uvést, že tyto znalecké posudky byly vypracovány v jiných řízeních, v tomto řízení byl vypracován znalecký posudek znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 15. 12. 2020 a poté znalecký posudek znalecké kanceláře , právnická osoba, ze dne 9. 10. 2023 (revizní znalecký posudek ke znaleckému posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ), byl vyslechnut , tituly před jménem, , jméno FO, , zpracovatel znaleckého posudku , právnická osoba, , přičemž žalovaný poté již nevznesl žádné námitky proti znaleckým posudkům vypracovaným v dané věci a nevznesl ani návrh na doplnění dokazování znaleckými posudky, na které poukazuje až v odvolacím řízení. Jedná se tedy o skutečnosti a důkazy v odvolacím řízení nepřípustné (§ 205a o. s. ř.).

17. Námitka žalovaného, že žalobci neprokázali naléhavý právní zájem na určovací žalobě a z tohoto důvodu by měla být žaloba zamítnuta, nebyla též shledána důvodnou. Žalobci se domáhali určení vlastnictví k části pozemku p. č. , hodnota, označené jako p. č. , hodnota, v geometrickém plánu č. , hodnota, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, a schváleném dne 13. 7. 2020 Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a to z důvodu přestavku či vydržení tohoto pozemku. V takovém případě není nutné prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Námitky žalovaného týkající se nedostatečné statické vlastnosti předmětné zdi jsou v řízení o určení vlastnictví k pozemku právně irelevantní, jak konstatoval již okresní soud.

18. Rozsudek okresního soudu tedy byl jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

19. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a je tedy povinen ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalobcům náklady tohoto řízení. Náklady odvolacího řízení žalobců spočívají v nákladech jejich právního zastoupení, a to v odměně za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalovaného ze dne 13. 8. 2024 a účast u jednání odvolacího soudu dne 16. 1. 2025) při zastupování čtyř osob, resp. odměna za úkon – vyjádření k odvolání ve výši 3 100 Kč snížená o 20 % x 4 osoby činí 9 920 Kč, odměna za úkon - účast u jednání odvolacího soudu dne 16. 1. 2025 ve výši 5 620 Kč snížená o 20 % x 4 osoby činí 15 736 Kč, v 1 paušální náhradě hotových výloh ve výši 300 Kč, v 1 paušální náhradě hotových výloh ve výši 450 Kč a v 21% DPH ve výši 5 545,24 Kč; celkem činí náklady odvolacího řízení žalobců 31 951,24 Kč. Žalobci a) a b) mají každý nárok na čtvrtinu těchto nákladů, tzn. na částku 7 987,81 Kč a žalobci c) a d) jsou oprávněni společně a nerozdílně k náhradě nákladů ve výši ½, tzn. 15 975,62 Kč (§ 7 bod 5, § 9 odst. 4, § 12 odst. 4 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.).