13 C 411/2019

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce B bytem Žamberecká 228, 517 54 Vamberk d) Jméno žalobce D bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum narození bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky části pozemku odděleného z pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, a schváleným dne 13. 7. 2020 Katastrálním úřadem pro , adresa, , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , označené v tomto geometrickém plánu jako pozemek parc. č. , hodnota, , hodnota, o výměře 2 m2 v k. ú. , adresa, , a to žalobci a) a b) každý s podílem ve výši ¼ a žalobci c) a d) s podílem ve společném jmění manželů ve výši ½.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení 282 616,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky části pozemku odděleného z pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, geometrickým plánem č. , hodnota, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, a schváleným dne 13.7.2020 Katastrálním úřadem pro , adresa, , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , označené v tomto geometrickém plánu jako pozemek parc. č. , hodnota, , hodnota, o výměře 2 m2 v k. ú. , adresa, , a to žalobci a) a b) každý s podílem ve výši ¼ a žalobci c) a d) s podílem ve společném jmění manželů ve výši ½. Svoji žalobu žalobci opřeli o tvrzení, že ve vztahu k předmětné části pozemku došlo k vydržení, případně se jedná o přestavek. Předmětnou nemovitost zakoupili v roce 2003 v dobré víře, že obvodová stěna tvořící součást budovy č. p. , hodnota, je v jejich vlastnictví. Měli za to, že mohou do této stěny provést stavební úpravy a na ní vystavět následně další nadzemní podlaží. Proto také podle nich stavební řízení v roce 2004 proběhlo v souladu se stavebním zákonem a ani žalovaný v rámci stavebního řízení žádné námitky nevznášel. Žalobci uvedli, že sporná zeď byla vystavěna již v roce 1943.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že pozemek, jehož součástí je také sporná zeď, byl vždy součástí domu č. p. , hodnota, a nelze ji tedy oddělit od věci hlavní jen proto, že na ní žalobci vystavěl další konstrukce. Žalovaný uzavírá, že dosud neproběhlo řádné stavební řízení, žalobci pokračovali ve stavbě i bez stavebního povolení. Žalovaný dále tvrdil, že jeho právní předchůdce nikdy nebyl informován o stavebním řízení probíhajícím v roce 2004 a 2005, jehož výsledkem bylo stavební povolení ze dne 3. 1. 2005 a následně i kolaudační zápis z roku 2010. Žalovaný poukazoval na závěry znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, , ze kterého vyplývalo, že sporná zeď byla až do výšky 5,6 metru vystavěna na pozemku žalovaného, a to bezesporu právními předchůdci žalovaného. Teprve následně byla vystavěna přezdívka o šířce 15 cm do výšky 2,10 m od podlahy salonku. To, že se stala předmětná zeď konstrukční součásti domu č. p. , hodnota, spatřuje žalovaný za nezákonné jednání žalobce, který provedl bez stavebních povolení stavební úpravy. Žalobci tak nejednali v dobré víře, věděli, že staví na cizím pozemku a na cizí zdi. Žalovaný se také zabýval otázkou konstrukce zdi s tím, že stavba žalovaných na zdi žalobce ohrožuje zdraví život osob.

3. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl rozsudkem ze dne 3. září 2020, č. j. 13 C 411/2019-196, když žalobu zamítl.

4. O odvolání žalobců rozhodl ve věci Krajský soud v Hradci Králové dne 20. října 2022 tak, že rozhodnutí Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení.

5. Ve svém rozhodnutím Krajský soud v Hradci Králové uložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, aby se zabýval historií zdi o tloušťce 30 cm nacházející se mezi domy účastníků. Soud se měl zabývat otázkou, kdo byl stavebníkem této zdi, kdy byla zeď postavena, zda je součástí domu č. p. , hodnota, , zda jde o trvalou stavbu, zda zasahuje jen malou část pozemku parcelní číslo , hodnota, , a dále tím, zda byl stavebník této zdi v době výstavby zdi v dobré víře, že staví na svém. Poté měl soud posoudit, zda byly splněny podmínky ustanovení § 1087 odst. 1 respektive, zda se část pozemku odděleného z pozemku p. č. , hodnota, označená jako p. č. , hodnota, , hodnota, stala vlastnictvím žalobců.

6. Z informace z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky mimo jiné k pozemkové parc. č. , hodnota, , jejíž součástí je stavební objekt č. p. , hodnota, , vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, .

7. Z informace z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem pozemkové parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavební objekt , hodnota, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, .

8. Ze stavebního povolení ze dne 3. ledna 2005 vydaného MÚ v , adresa, , odborem výstavby má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, odbor výstavby povolil stavbu – vybudování sociální zařízení pro klienty letní zahrádky hotelu „, název, “ rozšíření zázemí hotelové kuchyně o pohotovostní WC pro zaměstnance a hrubou úpravu zeleniny. V rozhodnutí je uvedeno, že účastníci stavebního řízení v rámci řízení neuplatnili žádné námitky. Z rozhodnutí vyplývá, že jako účastník řízení byl veden i žalovaný. Na č. l. 158 spisu je doložka právní moci, podle které mělo rozhodnutí o stavebním povolení nabýt právní moci 29. ledna 2005.

9. Z projektové dokumentace přístavby sociálního zařízení pro zahrádku, rekonstrukce kuchyně hotelu , název, – uložení stropního systémů MIAKO, č.l. 143-144 má soud za prokázané, že mimo jiných podmínek pro uložení tohoto stropního systému byla také nezbytnost uložení nosníků na nosném zdivu vždy minimálně 140 mm. Z další projektové dokumentace soud nezjistil, že by projektová dokumentace předpokládala přesah stropních nosníků ve větším rozsahu, než jak uvádí shora uvedená konstrukce stropu.

10. Z územního rozhodnutí ze dne 12. listopadu 2009 má soud za prokázané, že MÚ , adresa, odbor výstavby vydal rozhodnutí o umístění stavby, a to přístavby vstupu, úpravy parkoviště a stavební úpravy hotelu „, název, “ na pozemkové parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z tohoto rozhodnutí není zřejmé, zdali byl obeslán také právní předchůdce žalovaného či nikoliv.

11. Z dílčího kolaudačního rozhodnutí ze dne 7. května 2010 má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, , odboru výstavby povolil užívání část stavby – přístavby kuchyně a sociální zařízení pro hotel „, název, “ na pozemku pozemkové parc. č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z tohoto rozhodnutí nevyplývá, že by bylo zasíláno k rukám právního předchůdce žalovaného.

12. Ze stavebního povolení ze dne 6. srpna 2010 má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, , odbor výstavby povolil stavbu – přístavbu vstupu, úpravy parkoviště a stavebních úprav hotelu „, název, “ na pozemkové parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Z obsahu rozhodnutí vyplývá, že žalovaný v rámci řízení o povolení stavby uplatnil své námitky a o těchto námitkách bylo rozhodnuto.

13. Z rozhodnutí Krajského úřadu , adresa, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 22. 12. 2010 má soud za prokázané, že Krajský úřad , adresa, zrušil rozhodnutí MÚ v , adresa, odboru výstavby ze dne 6. 8. 2010 a věc vrátil Městskému úřadu v , adresa, odboru výstavby k novému projednání. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že právní předchůdce žalovaného nesouhlasil se stavebními úpravami hotelu „, název, , adresa, , neboť bez jeho předchozího souhlasu žalobci využívají jeho dům č. p. , hodnota, . Odvolací orgán uložil , právnická osoba, v , adresa, , odboru výstavby zabývat se odvolacími důvody, které právní předchůdce žalovaného v tomto odvolání uplatnil. Výslovně zmínil zejména výstavbu části jižní stěny kavárny navázanou na hraniční zeď, Anonymizováno14. Z rozhodnutí dodatečného povolení stavby ze dne 16. ledna 2017 má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí dodatečně povolil stavbu přístavby vstupu a nástavby a stavebních úprav hotelu „, název, , adresa, .

15. Z rozhodnutí Krajského úřadu , adresa, , odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 25. 4. 2017 má soud za prokázané, že tento odvolací orgán rozhodl o odvolání právního předchůdce žalovaného tak, že rozhodnutím MÚ v , adresa, odboru výstavby a životního prostředí ze dne 16. ledna 2017 zrušil a vrátil věc Městskému úřadu v , adresa, odboru výstavby a životního prostředí k novému projednání. Odvolací orgán vytkl Městskému úřadu v , adresa, , odboru výstavby a životního prostředí že zůstává otázkou, zdali předmětem územního řízení byla i nástavba druhého nadzemního podlaží s oknem při hranici pozemku žalovaného a zda je vůbec územní rozhodnutí platné. Z okolnosti vyplynulo, že územní rozhodnutí o umístění stavby zřejmě platilo pouze 2 roky a nebylo zjištěno, že by byla jeho platnost delší než 2 roky. Dále Krajsky úřad , adresa, vytýká Městskému úřadu v , adresa, skutečnost, že není zřejmé, kterým konkrétním rozhodnutím z roku 2004 byla povolena stavba obsahující železobetonový strop nad společenským sálem hotelu „, název, “ a není ani patrno, kterým rozhodnutím byla stavba obsahující železobetonový strop zkolaudována.

16. Z rozhodnutí o přerušení řízení ze dne 15. listopadu 2017 má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí rozhodl tak, že přerušil řízení o dodatečném povolení na stavbu do doby skončení soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 6 C 164/2017.

17. Z rozhodnutí MÚ v , adresa, ze dne 13. února 2019 má soud za prokázané, že došlo k zastavení řízení o dodatečném povolení stavby – přístavy vstupu, nástavby a stavební úpravy hotelu „, název, , adresa, .

18. Z rozhodnutí Krajského úřadu , adresa, , odboru územního plánování a z řádu ze dne 12. června 2019 má soud za prokázané, že odvolací orgán zrušil rozhodnutí MÚ v , adresa, odboru územního plánování stavebního řádu ze dne 13. února 2019 a věc vrátil Městskému úřadu v , adresa, k novému projednání.

19. Z usnesení o přerušení řízení ze dne 11. července 2019 má soud za prokázané, že MÚ v , adresa, , odboru výstavby a životního prostředí rozhodl o přerušení řízení o dodatečném povolení stavby – přístavby vstupu, nástavby a stavební úpravy hotelu „, název, “.

20. Z místního šetření soud zjistil, že na sporné zdi je umístěna přístavba ze stavebních bloků Ytong a že tato přístavba částečně zasahuje i do sporné zdi o tloušťce 30 cm.

21. Z pozvání ze dne 8. 12. 1942 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalovaného paní , jméno FO, byla pozvána ke komisionálním šetření o žádosti tehdejších vlastníků hotelu „, název, “ jde o povolení k přístavbě společenské místnosti při tomto hotelu. Z přiloženého polního náčrtu pak vyplývá, že hotel „, název, “ sousedil s pozemkem , hodnota, , který byl ve vlastnictví paní , jméno FO, .

22. Ze zápisu o jednání komise ze dne 24. listopadu 1943 má soud za prokázané, že bylo provedeno zhlédnutím přístavby hotelu „, název, “ v , adresa, a komise konstatovala, že přístavba byla provedena podle schválených stavebních plánů a podle stavebního povolení ze dne 14. 12. 1942.

23. Z vysvědčení o dokončení stavby ze dne 26. 11. 1943 má soud za prokázané, že obecní úřad , adresa, stvrdil, že právní předchůdkyně žalobců dali přistavit u svého hotelu společenskou místnost. Stavba byla dokončena v listopadu 1943 a povolení o užíváni bylo vydáno Okresním úřadem v , adresa, výměrem ze dne 25. 11. 1943. Povolení ke stavbě bylo uděleno Okresním úřadem v , adresa, dne 14. 12. 1942.

24. Z projektové dokumentace přestavby kuchyně, přístavby WC pro zahrádku v hotelu „, název, , adresa, z června 2004 má soud za prokázané, že byla vypracována stavební dokumentace k provedení přestavby kuchyně, přístavby WC pro zahrádku v hotelu „, název, , adresa, .

25. Z geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 3. července 2020 má soud za prokázaný rozsah pozemku, jehož určení vlastnictví se žalobci domáhají. Jedná se o pozemek oddělený od pozemkové parc. , hodnota, nově označený číslem parcelním , hodnota, o výměře 2 m².

26. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. 2. 2015, č. j. 4 C 36/2011-462 má soud za prokázané, že Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou zamítl žalobu, kterou se právní předchůdce žalovaného domáhal určení, že je výlučným vlastníkem zdi od tloušťce 300 mm, která je součástí domu č. p. , hodnota, v , adresa, . Z rozsudku vyplývá, že předmětná sporná zeď je vlastně složená ze dvou zdí, a to o síle 30 cm a 15 cm. Tato zeď pak slouží jako obvodová nosná zeď domu č. p. , hodnota, , zatímco ze strany domu , hodnota, se jedná pouze o pohledovou plochu. Z rozsudku vyplývá, že v roce 2004 byla předmětná zeď při rekonstrukci střechy domu č. p. , hodnota, ubourána a na ní byly položeny ocelové nosníky nové střešní konstrukce pro tento dům. K této úpravě pak byla použita již existující zeď náležející k domu č. p. , hodnota, . Soud uzavřel, že zmíněná zeď je jednoznačně součástí domu č. p. , hodnota, a stavebně přísluší k domu č. p. , hodnota, , avšak zároveň stavebně spojena ze zdí od tloušťce 15 cm náležející stavebně domu č. p. , hodnota, . V době rozhodnutí pak tato zeď o tloušťce 30 cm společně se zdí 15 cm funkčně sloužila jako obvodová nosná zeď domu č. p. , hodnota, , zatímco ze strany domu č. p. , hodnota, se jednalo pouze o pohledovou plochu. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou ve svém rozhodnutí uzavřel, že se, co se týče sporné zdi, nejedná se o samostatnou věc, ale o součást nemovité věci, a proto žaloba nemůže být shledána jako důvodná. V té době vycházel Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 3/90 ze 31. ledna 1990 s tím, že součást věci není způsobilým předmětem občanskoprávního vztahu. Soud podotýká, že tento právní názor byl však posléze judikatorně překonán.

27. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 2. května 2018, č. j. 6 C 164/2017-112 má soud za prokázané, že Okresní soud Rychnov nad Kněžnou zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky zdi, která je předmětem tohoto sporu, s odůvodněním, že žalobci neprokázali naléhavý právní zájem na této určovací žalobě.

28. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 15.12.2020 má soud za prokázané, že původně plotová stěna tloušťky 30 cm v úrovni přízemí objektu č. p. , hodnota, mezi objekty č. p. , hodnota, na pozemku p. č. , hodnota, a č. p. , hodnota, na pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , není provázána s obvodovým nosným pláštěm objektu č. p. , hodnota, , protože v realizované sondě do zdiva ze strany objektu č. p. , hodnota, byla zjištěna svislá dilatační spára mezi touto zdí a zděného objektu číslo , hodnota, . Také keramické tvárnice, které se vyskytují v konstrukci této stěny potvrzují, že nemohla být realizována současně s objektem č. p. , hodnota, ale až objektem č. p. , hodnota, nebo následně po jeho dostavbě. Ze strany domu č. p. , hodnota, je do úrovně 210 cm od čisté podlahy salonku vyzděná bez provázání, před zdí o tloušťce 30 cm, nosná přezdívka z cihel klasického formátu 65× 140 × 290 mm, která je od této výškové úrovně provázána s vyzdívkou na hlavě plotové zdi tloušťky 30 cm a dohromady tvoří nosnou stěnu v tloušťce 450 mm, která vynáší část nosné vodorovné stropní konstrukce nad půdorysem salonku a v domě č. p. , hodnota, . V půdorysném poloze nosného zdiva obvodového pláště objektu č. p. , hodnota, je v úrovni přízemí ze strany salonku objektu č. p. , hodnota, pouze dilatační přisazená nosná přizdívka tloušťky 15 cm se cihel klasického formátu 65× 140 × 290 mm.

29. Z revizního znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, . má soud za prokázané, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, se shoduje se s jištěním znalecké kanceláře a znalecká kancelář souhlasí se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Zároveň znalecká kancelář uvedla, že sporná stěna je v současnosti konstrukční součástí domu č. p. , hodnota, , neboť je na ni uložená stropní konstrukce salonku i další nástavba. Při odstranění stěny by došlo ke zřícení části domu č. p. , hodnota, . Předmětná stěna je také konstrukční součásti dvorní hospodářské stavby (dříve prádelny) objektu č. p. , hodnota, , neboť tvoří její štítovou stěnu. , právnická osoba, také uvedla, že spodní část stěny do úrovně asi 2 m nad podlahou salonku se skládá ze dvou samostatných zdí, a to dvorní zdi objektu č. p. , hodnota, z plných cihel celkové tloušťky 30 cm z roku 1909 a přizdívku z dutinových tvarovek tloušťky 15 cm patrně z roku 1943. Stěny jsou vzájemně odděleny původní vnější omítkou dvorní stěny. Od úrovně dvou metrů je stěna vyzděna na šířku 45 cm z dutinových cihel, od této úrovně se jedná o jednu zeď. V roce 1942 se na místě nacházela pouze dvorní stěna domu č. p. , hodnota, , která navazovala na jeho obvodovou stěnou. Tento stav se nezměnila ani při výstavbě objektu č. p. , hodnota, v roce 1938, neboť tento nový objekt do předmětné části nezasahoval. Při dostavbě salonku č. p. , hodnota, v roce 1943 byla doplněna přezdívka tloušťky 15 cm ke stávající obvodové dvorní stěně objektu č. p. , hodnota, a zároveň od úrovně dvou metrů nad podlahou salonku nade zděná nad nádvorní stěnu č. p. , hodnota, na celkovou šíři 45 cm.

30. Z obsahu přílohového spisu Státního notářství v , adresa, Re73/1991 má soud za prokázané, že právní předchůdci žalobců, , jméno FO, a , jméno FO, nabyli dům č.p. , hodnota, se st. p. , hodnota, a zahradou , hodnota, na základě dohody o vydání věci dle z. č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd ze dne 20.2.1991. Za tehdejšího vlastníka , název, , adresa, dohodu podepsal právní předchůdce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, . Dohoda neobsahuje žádné ustanovení, kterým by vydávající upozorňoval kupující na skutečnost, že stavba hotelu částečně zasahuje do pozemku , hodnota, . Dohoda byla registrována Státním notářstvím v , adresa, dne 5. 3. 1991.

31. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

32. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parc. č. , hodnota, , jejíž součástí je stavební objekt č. p. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný je v katastru nemovitostí veden jako vlastník pozemkové parc. č. , hodnota, (případně tedy také p. p. č. , hodnota, o výměře 2 m² oddělené od p.p.č., hodnota, geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 3. července 2020), jehož součástí je stavební objekt , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Právní předchůdci žalobců, , jméno FO, a , jméno FO, nabyli dům č. p. , hodnota, se st. p. , hodnota, a zahradou , hodnota, na základě dohody o vydání věci dle z. č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd ze dne 20. 2. 1991. Dohoda byla registrována Státním notářstvím v , adresa, dne 5. 3. 1911.

33. Mezi oběma domy je zeď následujícího konstrukčního řešení.

34. Do úrovně 210 cm od čisté podlahy salonku jsou vyzděny dvě zdi bez provázání. Jednak zeď o síle 30 cm, která byla postavena v roce 1909, tedy před postavením domu č.p. , hodnota, . Jednalo se o dvorní zeď a zároveň štítovou stěnu pro budovu prádelny přiléhající k domu č.p. , hodnota, . Vedle této stěny byla vyzděna zeď další, a to o síle 15 cm, nosná přizdívka z cihel klasického formátu 65× 140 × 290 mm. Tato zeď byla vystavěna při výstavbě domu č. p. , hodnota, , případně po jeho dostavbě. Stěny 30 cm a 15 cm nebyly stavěny současně, protože na starší stěně o síle 30 cm je omítka mezi stěnami. Stěny jsou vystavěny z rozdílného materiálu. Stavební materiál, ze kterého byl vystavěn dům č. p. , hodnota, se částečně shoduje s materiálem ve stěně o tloušťce 15 cm. Od výškové úrovně 2,1 m od podlahy salonku jsou obě stěny provázány a dohromady tvoří nosnou stěnou v tloušťce 450 mm, která vynáší část nosné vodorovné stropní konstrukce nad půdorysem salonku v domě č. p. , hodnota, . Dnes je zmíněná zeď nosnou zdí domu č. p. , hodnota, a její odstranění by znamenalo zřícení části domu č. p. , hodnota, . Soud připomíná, že míry uvedené v tomto odstavci jsou počítány od čisté podlahy salonku domu č. p. , hodnota, a nikoliv pod začátku nadzemní části zdi na dvoře domu č. p. , hodnota, .

35. Salonek byl vystavěn v roce 1943. Před započetím stavby proběhlo komisionální řízení, bylo vydáno povolení ke stavbě a také bylo vydáno povolení k užívání stavby. O stavebním řízení byla právní předchůdkyně žalovaného informována a z listin nevyplývá, že by v průběhu stavby učinila proti stavbě či jejímu umístění jakékoliv námitky.

36. Jak již bylo uvedeno výše, v současné době zeď o tloušťce 30 cm s přizdívkou 15 cm funkčně slouží jako obvodová nosná zeď domu č. p. , hodnota, , zatímco ze strany domu č. p. , hodnota, se jedná o pohledovou plochu. Soud zjistil, že k přesahu stropní konstrukce přístavby hotelu „, název, “, která byla zhotovena ze stropních dílců MIAKO došlo po vydání stavebního povolení ze dne 3. ledna 2005, které nabylo právní moci 29. ledna 2005. Rozhodnutím Krajského úřadu , adresa, bylo zrušeno rozhodnutí MÚ v , adresa, ze dne 7. května 2010, kterým bylo částečným kolaudačním rozhodnutím rozhodnuto o povolení užívání stavby povolené na základě rozhodnutí MÚ v , adresa, ze dne 3. ledna 2005. Právní předchůdce žalovaného opakovaně v rámci svých podání v rámci stavebního řízení upozorňoval na skutečnost, že žalobci nemají žádné právo zasahovat do sporné zdi svými stavebními úpravami.

37. Žaloba je důvodná.

38. K otázce přestavku.

39. Podle § 1087 z. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

40. Soud, veden závěry Krajského soudu v Hradci Králové, uzavřel, že podle přechodného ustanovení § 3059 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí toho pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku. Tedy toto ustanovení „rozšiřuje“ možnost užití institutu přestavku i na stavby zřízené před 1. 1. 2014, avšak podmínky pro nabytí vlastnického práva přestavkem se v takovém případě posoudí podle § 1087 nového občanského zákoníku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 4572/2015 ze dne 18. 4. 2017). Ustanovení § 1087 OZ pak vymezuje přestavek tak, že zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.

41. Předpokladem aplikace tohoto institutu je existence malé části cizí stavby na malé části cizího pozemku a existence dobré víry zřizovatele stavby při výstavbě této stavby. Soud po doplněném dokazování zjistil, že dům č. p. , hodnota, (hotel , název, ) byl vystavěn v roce 1939-1940. Následně v roce 1943 byl vystavěn salonek hotelu , název, . V tomto období byla také postavena jednak zeď o šířce 15 cm, která přiléhá ke stěně o šířce 30 cm a jednak obě tato stěny byly provázány ve výšce 210 cm od podlahy salonku do jednolité zdi o šířce 45 cm. Stěnu o šířce 30 cm vybudovali právní předchůdci žalovaného. Stěnu o šířce 15 cm a jednolitou stěnu o šířce 45 cm vybudovali právní předchůdci žalobců, a to na základě řádně vedeného stavebního řízení, kdy stavba byla nejen povolena, ale následně i zkolaudována. Právní předchůdce žalovaného se stavebního řízení účastnil a nevznesl žádné námitky či připomínky.

42. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2593/2021 lze institut přestavku u staveb zřízených před 1. 1. 2014 aplikovat jen tehdy, byla-li dobrá víra stavebníka, že stavbu zřídil na vlastním pozemku, dána k 1. 1. 2014.

43. Z obsahu spisu je zřejmé že dobrá víra, nastala-li v dané věci vůbec, nemohla k 1. 1. 2014 na straně žalobců existovat, protože v té době byla narušena, např. rozhodnutím Krajského úřadu , adresa, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 22. 12. 2010 či z průběhu soudního sporu vedeného u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a rozhodnutého rozsudkem ze dne 25. 2. 2015, ze kterých jasně plyne, že zeď je vystavěna na pozemku ve vlastnictví žalobce, dnes označeného jako , hodnota, .

44. Právní předchůdkyně žalobců, které vystavěly hotel , název, (, jméno FO, a , jméno FO, ) nemohly být v dobré víře, že staví na vlastním pozemku, protože musely vědět, že staví na zdi a pozemku ve vlastnictví právního předchůdce žalovaného. Jak je popsáno výše, první zeď byla vystavěna již v roce 1909 a pokud při výstavbě hotelu , název, právní předchůdkyně žalobce přistavěly zeď druhou a následně na tyto dvě zdi vystavěly další již jednolitou zeď, nemohly si nevšimnout, že staví na cizí zdi a cizím pozemku. Z provedeného dokazování lze dovodit, že právní předchůdkyně žalovaného o této skutečnosti věděla a nijak se proti ní nebránila, nelze vyloučit, že se tak dělo za jejího souhlasu. Avšak tato skutečnost neznamená, že tím byla nastolena dobrá víra právních předchůdkyň žalobců, že staví na svém pozemku a soud má za to, že taková dobrá víra je zcela vyloučena. Z historického vývoje výstavby obou domů i zdí i jejich konstrukce a způsobu napojení nelze ani jiný závěr učinit.

45. Soud dále uzavírá, že sporná zeď se stala konstrukčním prvkem domu č. p. , hodnota, již v roce 1943, od té doby se konstrukce samotné zdi nezměnila až do doby, kdy se vlastníky stali žalobci. Ze závěrů znaleckých posudků jednoznačně plyne, že předmětná zeď je v současné době konstrukční součásti domu č. p. , hodnota, , je na ní uložena stropní konstrukce salonku. Při odstranění stěny by tedy došlo ke zřícení části hotelu. Soud připomíná, že dřívější stropní konstrukce salonku byla vybudována již v roce 1943. Není podstatné, zdali při následné rekonstrukci probíhající v letech 2005-2010 došlo k uložení nosných prvků na tuto stěnu či nikoliv, neboť v této době byla narušena i dobrá víra žalobců, jak je popsáno v odst. 41 a 43. Žalobci se tak nemohli stát vlastníky pozemku za základě přestavku.

46. K otázce vydržení.

47. Soud otázku vydržení posuzoval podle právního předpisu platného v době, kdy k vydržení mohlo dojít. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobci nabyli nemovitost v době účinnosti z. č. 40/1964 Sb. a jejich dobrá víra byla narušena taktéž za doby účinnosti tohoto zákona, má soud za to, že otázku vydržení je nutno posuzovat právě podle z. č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku.

48. Podle § 134 odst.1) z. č. 40/1964 Občanského zákoníku platného do 1.1.2014 se oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

49. Podle § 872 z. č. 40/1964 Občanského zákoníku platného do 1.1.2014. Jde-li o vydržení vlastnického práva k pozemku podle tohoto zákona, kde na základě dosavadních předpisů bylo možné nabýt jen právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemků, může si oprávněná osoba započítat dobu, po kterou její právní předchůdce měl pozemek nepřetržitě v držbě i před účinností tohoto zákona.

50. Soud z nově provedených důkazů, zejména pak ze spisu státního notářství v , adresa, sp. zn. Re73/91-P zjistil, že právní předchůdci žalobců nabyli nemovitost do svého vlastnictví na základě dohody pod zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. V době uzavření této dohody nebylo do konstrukce zmíněné zdi zasahováno, poslední zásah do sporné zdi proběhl v roce 1943. V době uzavření dohody, byla sporná zeď konstrukčních součástí domu č. p. , hodnota, , kdy tvořila část nosné zdi tohoto domu. Jestliže právní předchůdci žalobců uzavřeli dohodu o vydání věci, právě v době, kdy sporná zeď byla součástí domu č. p. , hodnota, , stali se právní předchůdci žalobců oprávněnými držiteli nemovitosti, neboť byli v dobré víře, že nosná zeď je součástí domu č.p. , hodnota, a logicky museli být též v dobré víře, že tato zeď stojí na jejich pozemku. Ve své držbě pak nemovitost měli až do doby, kdy nemovitost prodali žalobcům. Tato doba trvala více jak 10 let. Po dobu držby nebyla dobrá víra právních předchůdců žalobců nikterak narušená. Pro doplnění soud dodává, že tím, kdo podepisoval za vydávajícího dohodu o vydání věci byl právní předchůdce žalobce. Dohoda přitom neobsahuje žádné upozornění na fakt, že by vydávaná věc měla mít nějaké právní závady, zejména pak právní závadu spočívající v tom, že část nosné zdi domu č. p. , hodnota, stojí na pozemku dnes označeném v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, jako pozemek číslo , hodnota, . Právní předchůdci žalobců vydrželi uvedený pozemek, neboť byli v dobré víře, že pozemek a nosná zeď je v jejich vlastnictví a držba trvala více jak 10 let.

51. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobci jsou, jako právní nástupci původních vlastníků, podílovými spoluvlastníky části pozemku odděleného z pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, geometrickým plánem číslo , hodnota, vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, dne 13. 7. 2020, když tento pozemek je v geometrickém plánu označen jako pozemek p. č. , hodnota, . Proto také soud žalobě zcela vyhověl.

52. Soud také připomíná, že nebylo jeho úkolem řešit otázku statiky zdi, jejího technického stavu, či případných rizik spojených se další výstavbou na této zdi. Tyto okolnosti totiž nemají žádný vliv na závěr, zdali jsou žalobci vlastníky předmětné zdi. To však neznamená, že by na žalobce nepřicházela veškerá rizika spojená s vlastnictvím zdi tedy rizika spojená se případnou škodou, která by vznikla v důsledku špatného technického stavu zdi.

53. Soud dospěl k závěru, že za dané situace jsou vlastníky sporné nemovitosti a žalobě zcela vyhověl.

54. O náhradě nákladů řízení při prvním projednání v I. stupni rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 149 529,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč, nákladů za vyhotovení geometrického plánu ve výši 3 630 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z čtyř úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení), z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 10. 2020, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 11. 2019, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 1. 2020, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 2. 2020, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 3. 2020, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 5. 2020, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 6. 2020, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 7. 2020, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 7. 2020 a z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 8. 2020. Zároveň soud v souladu s ustanovením § 12 odst. 4, vyhlášky č. 177/1996 Sb., rozhodl o tom, že odměna advokáta bude o 20 % snížena, neboť se jednalo o společné úkony při zastupování dvou a více osob. Zástup. žalobců zastupoval v dané věci čtyři účastníky. Výsledná odměna je snížená o 20 % ((11 x 3 100 Kč) *4*0,8 %=109 120 Kč). Dále se tyto náklady skládají z jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 026 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 11. 2019 náhrada 786 Kč za 80 ujetých km v částce 486 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 2. 2020 náhrada 810,08 Kč za 80 ujetých km v částce 510,08 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 5. 2020 náhrada 810,08 Kč za 80 ujetých km v částce 510,08 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 7. 2020 náhrada 810,08 Kč za 80 ujetých km v částce 510,08 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 8. 2020 náhrada 810,08 Kč za 80 ujetých km v částce 510,08 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 116 446 Kč ve výši 24 453,70 Kč.

55. O náhradě nákladů řízení v odvolacím řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 098,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. ze dne 21. 10. 2020, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 18. 1. 2021 a z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 10. 2022. Zároveň soud v souladu s ustanovením § 12 odst. 4, vyhlášky č. 177/1996 Sb., rozhodl o tom, že odměna advokáta bude o 20 % snížena, neboť se jednalo o společné úkony při zastupování dvou a více osob. Zástup. žalobců zastupoval v dané věci čtyři účastníky. Výsledná odměna je snížená o 20 % ((3 x 3 100 Kč) *4*0,8 %=29 760 Kč). Dále se tyto náklady skládají ze tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 660 Kč ve výši 6 438,60 Kč.

56. O náhradě nákladů řízení v opakovaném projednání v I. stupni rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 90 987,90 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 2. 2023, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 27. 3. 2023, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 4. 2023, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 2. 11. 2023, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 1. 2024, z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 24. 1. 2024 a z částky 12 400 Kč (4 x 3 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 2. 2024. Zároveň soud v souladu s ustanovením § 12 odst. 4, vyhlášky č. 177/1996 Sb., rozhodl o tom, že odměna advokáta bude o 20 % snížena, neboť se jednalo o společné úkony při zastupování dvou a více osob. Zástup. žalobců zastupoval v dané věci čtyři účastníky. Výsledná odměna je snížená o 20 % ((7 x 3 100 Kč) *4*0,8 %=69 440 Kč). Dále se tyto náklady skládají ze sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 656,64 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 2. 2023 náhrada 910,04 Kč za 80 ujetých km v částce 610,04 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 4. 2023 náhrada 910,04 Kč za 80 ujetých km v částce 610,04 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 1. 2024 náhrada 918,28 Kč za 80 ujetých km v částce 618,28 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 2. 2024 náhrada 918,28 Kč za 80 ujetých km v částce 618,28 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 75 196,6 Kč ve výši 15 791,30 Kč.