25 CO 263/2021

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. jméno příjmení , datum narození bytem adresa 2. jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o určení vlastnického práva k části pozemku k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 6. 2021, č. j. 30 C 43/2020-123 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 19. 7. 2021 č. j. 30 C 43/2020-126

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, náklady odvolacího řízení ve výši 14 170,90 Kč k rukám jejich právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] odděleného z pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemků [číslo] vyhotoveného společností [právnická osoba] (výrok I). Žalobci uložil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 34.114 Kč k rukám zástupce žalovaných do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 19. 7. 2021 č. j. 30 C 43/2020-126 byl rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 6. 2021 č. j. 30 C 43/2020-123 doplněn o další výrok ve znění, že žalobce je povinen zaplatit České republice náklady řízení 1.041 Kč na účet Okresního soudu v Trutnově do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] s výměrou 4 m2, odděleného z pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] vyhotoveného společností [právnická osoba] Tvrdil, že pozemek [parcelní číslo] je celý zapsán jako vlastnictví žalovaných. Kupní smlouvou ze dne 29. 8. 1967 nabyli jeho rodiče [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] od Československého státu vlastnické právo k pozemkům p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. V této době nebyly vedlejší pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] zastavěny. Hranice plotu, která oddělovala pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] od pozemku [parcelní číslo] byla stále stejná. Tyto vedlejší pozemky odkoupili od Československého státu bratři [anonymizováno], kteří na nich postavili stávající dvojdomek a vyměnili tehdy dřevěný rozpadlý plot za současný drátěný. Sloupky plotu stavěli na stávající hranici. Žalobce se stal vlastníkem pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] na základě darovací smlouvy ze dne 6. 1. 1988. Geometrický plán ze dne 2. 6. 1967 [číslo] obsahoval znázornění vlastnických hranic v katastrální mapě mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo]. Následně v letech 1977 až 1980 byly vyšetřeny a zaměřeny pozemky při obnově katastrálního operátu, čímž došlo ke změně hranic mezi dotčenými pozemky. On podal dne 4. 9. 1989 na MNV v [obec] ohlášení drobné stavby, čímž umístil dvoudílnou ocelovou bránu v důsledku uzavření vstupu na pozemky p. [číslo] [parcelní číslo]. Tuto bránu umístil na hranici pozemku p. [číslo] p. [číslo] neboť předpokládal, že je na své hranici. Manželé [příjmení] však následně dopisem určeným paní [příjmení] z 16. 2. 1998 poprvé písemně žalobce upozornili, že část dotčené brány se nachází na jejich pozemku. Geodezie [obec] dne 14. 11. 1997 provedla vytyčení hranic, u kterého ovšem nebyl přítomen. Proto zaslal dne 3. 4. 1998 na Katastrální úřad v [obec] žádost o opravu zákresu hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo]. Na základě této žádosti mu katastrální úřad dne 11. 5. 1998 zaslal oznámení o neprovedené opravě chyby v katastrálním operátu. Následně žalobce dne 11. 6. 1998 zaslal katastrálnímu úřadu vyjádření, ve kterém nesouhlasil se zmíněným oznámením a dne 16. 7. 1998 vydal Katastrální úřad v [obec] rozhodnutí o opravě chyby v katastrálním operátu a rozhodl o zachování operátu beze změn. Žalovaní začali v roce 2018 bourat část stávajícího objektu na [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] s úmyslem postavit další přístavby a opěrnou zeď 3 metry vysokou na hranici pozemku. V dopise ze dne 19. 6. 2018 ho vyzvali k okamžitému odstranění vjezdové brány na [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] nejpozději do 30. 6. 2018. Na základě této výzvy bránu pootočil a druhý sloupek brány umístil na vlastní pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Vzhledem k dalším stavebním záměrům ze strany žalovaných má za to, že je dán naléhavý právní zájem jako předpoklad pro podání určovací žaloby. Má za to, že část pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] je v jeho vlastnictví, když v letech 1977 až 1980 byly vyšetřeny a zaměřeny pozemky při obnově katastrálního operátu, čímž došlo ke změně hranic mezi dotčenými pozemky, avšak způsobem, kdy byl neoprávněně zkrácen na vlastnickém právu k pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Z tohoto pozemku [parcelní číslo] byla oproti stavu vyznačenému v geometrickém plánu ze dne 2. 6. 1967 [číslo] nedůvodně přesunuta část k pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. V rámci obnovy operátu v letech 1977 až 1980 tedy došlo k nepřesnému určení průběhu hranic, které byly chybně vyznačeny v náčrtu, resp. došlo k vyznačení průběhu hranic pozemků způsobem, který neodpovídá vlastnickému právu. Žalobce předložil geometrický plán pro rozdělení pozemku vyhotovený společností [právnická osoba], kterým byl z pozemku [parcelní číslo] oddělen pozemek označený jako [parcelní číslo] s výměrou 4 m2.

3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Tvrdili, že historicky veškeré pozemky v lokalitě včetně jejich pozemků patřily rodině [příjmení], která měla na současných pozemcích p. [číslo] [parcelní číslo] okrasnou zahradu, která byla oddělena od zbylé části pozemků. Původní betonové kůly vymezovaly hranice mezi pozemky p. [číslo] p [číslo] p. [číslo] tyto kůly jsou stále mezi hranicemi pozemků p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] patrné. Geometrický plán z roku 1967 byl vypracován pouze pro rozdělení parcel [parcelní číslo] a [parcelní číslo] ve vlastnictví [příjmení], vlastní mapa na straně 2 a 3 plánu tedy znázorňuje jen ty části, které geometrický plán řeší. Mapové podklady nebyly v dané době v digitální podobě a geometrický plán z roku 1967 není důkazem o jiné hranici mezi pozemky. Předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] při zjišťování průběhu hranic již v roce 1977 souhlasil s průběhem vlastnických hranic mezi účastníky. Oni mají snahu zabezpečit svůj pozemek p. [číslo] to stavbou opětné zídky. Žalobce je již delší dobu šikanuje ve snaze stavbě zabránit a ve stavebním řízení začal zpochybňovat jejich vlastnické právo. V roce 2000 byla v [katastrální uzemí] provedena další obnova katastrálního aparátu přepracováním původní katastrální mapy do původního stavu. Ani proti výsledkům nového mapování nebyly žalobcem vzneseny námitky. Trvají na tom, že hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] byla řádně vytyčena, nebyla určena nepřesně a je zobrazena v souladu se založenými podklady. K potvrzení souladu stávající vlastnické hranice dle katastrální mapy a skutečného stavu předložili protokol o vytyčení hranice vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení].

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek [parcelní číslo]. Mezi žalobcem a žalovanými panují vleklé neshody v otázkách využití sousedních pozemků p. [číslo] p. [číslo] to právě v místě jejich styčné hranice. Z žádosti žalobce ze dne 3. 4. 1998, oznámení Katastrálního úřadu v [obec] o neprovedené opravě chyby v katastrálním operátu ze dne 11. 5. 1998, rozhodnutí Katastrálního úřadu v [obec] o opravě chyby v katastrálním operátu č. j. [spisová značka] ze dne 16. 7. 1998, žádosti žalobce ze dne 24. 11. 2013 a oznámení [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 5. 2. 2014 vzal za prokázané, že žalobce byl opakovaně neúspěšný se svými návrhy na opravu údajů katastru ve věci určení hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobce k prokázání jím tvrzené hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] která se dle něj ve skutečnosti odchyluje od údajů v katastrální mapě, doložil geometrický plán pro rozdělení pozemků vyhotovený společností [právnická osoba], v němž byl z části pozemku [parcelní číslo] vytvořen pozemek [parcelní číslo] o výměře 4 454 m2. Žalobce má být v tomto řízení určen vlastníkem pozemku [parcelní číslo]. Geometrický plán nechal žalobce zpracovat dle původního geometrického plánu ze dne 2. 6. 1967 [číslo] který dle něho na rozdíl od pozdějších údajů v katastru nemovitostí reflektoval jeho vlastnické právo. Žalovaní předložili k potvrzení souladu stávající vlastnické hranice dle katastrální mapy a skutečného stavu protokol o vytyčení hranice vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení]. Soudem ustanovený znalec z oboru geodézie a kartografie Ing. [jméno] [příjmení], CSc. po prozkoumání a porovnání obou uvedených dokumentů potvrdil, že oba zobrazují platnou vlastnickou hranici mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] shodně. Oba dokumenty akceptují platnou hranici dle technickohospodářského mapování [číslo] z roku 1977, resp. digitální katastrální mapy. Znalec provedl prohlídku místa sporu a zjistil, že plot, který tvoří fyzické rozhraničení pozemků, v místě sporu existuje (byť v nedobrém technickém stavu) a v mezích povolené mezní polohové chyby vyznačuje hranici mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Za přesnou platnou hranici mezi dotčenými pozemky v terénu je však nutné považovat spojnici mezi kolíkem v drátěném plotu (bod [číslo]) a sloupkem plotu (bod [číslo]), jak je znázorněno ve vytyčovacím protokolu Ing. [příjmení]. Tato současně platná, ale sporná hranice tvořená podrobnými body [číslo] a [číslo] je výsledkem technickohospodářského mapování prováděného v roce 1977. Mapa je platná od 1. 7. 1980. Geometrický (polohopisný) plán na rozdělení parcel [číslo] p. č. st. [číslo] vyhotovený dne 2. 6. 1967 je vázaný na obraz mapy evidence nemovitostí udržované na podkladě původní pozemkové mapy S-SK GS v měřítku 1: 2880 již od roku 1840. Geometrický (polohopisný) plán vyjadřuje spornou hranici neúplně a pouze graficky v měřítku 1: 2880. Kvalita tohoto geometrického plánu odpovídá metodám a postupům používaným při údržbě map evidence nemovitostí v té době. Důležitou zásadou v té době bylo přizpůsobování zobrazování hranic mezi pozemky obrazu mapy evidence nemovitostí (v tomto případě pozemkové mapě z roku 1840). Přesnost map pozemkového katastru v měřítku 1: 2880 vyjádřil znalec konkrétním kódem kvality, resp. střední souřadnicovou chybou, resp. mezní polohovou chybou a zdůraznil, že použití katastrální mapy a i geometrického (polohopisného) plánu v analogové formě v měřítku 1: 2880 k upřesnění polohy hranice o cca 0,45 m je s ohledem na nízkou přesnost obou podkladů zcela irelevantní. Rozhodnutí o provedení nového technickohospodářského mapování v 80. letech předcházelo zhodnocení kvality původní mapy evidence nemovitostí v měřítku 1: 2880 a právě nízká kvalita této mapy byla důvodem pro nové technickohospodářské mapování. Dne 1. 7. 1980 vstoupila v tomto místě v platnost nová mapa evidence nemovitostí – technickohospodářská mapa a původní mapa se stala archiválií. Znalec uvedl, že změnu zobrazení předmětné sporné hranice v technickohospodářské mapě oproti zobrazení v původní mapě evidence nemovitostí v měřítku 1: 2880 nelze považovat za chybu, nýbrž za upřesnění původního zobrazení hranice v mapě s využitím přirozeného fyzického rozhraničení pozemků v terénu v době místního šetření.

5. Okresní soud především na základě znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], CSc., uzavřel, že žalobce není vlastníkem pozemku p. [číslo] naopak lze mít za spolehlivě prokázané, že vlastníky celého pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] jsou žalovaní. Neshledal tedy důvod poskytnout žalobci ochranu tvrzeného vlastnického práva, neboť existence práva žalobce nebyla v řízení prokázána. Uvedl též, že žalobce poté, co se seznámil s obsahem a závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., přišel s tvrzením, že za dobu od roku 1977 – 1980 do doby vzniku sporu o vlastnické právo k části předmětného pozemku došlo v důsledku přírodních vlivů (např. půdní eroze a atmosférických srážek) k posunutí faktické (a nezpevněné) hranice pozemku o významnou vzdálenost. Vyjádřil přesvědčení, že hranice pozemku měla být stejná, jako na původní mapě. Jelikož se pozemek žalovaných svažoval, veškeré větší srážky stahovaly zeminu na jeho pozemek a současně s tím se i betonové základy dřevěných sloupků plotu postupně posunuly k dřevěné kůlně na jeho pozemku, neboť zemina okolo základů těchto sloupků se postupně vyplavovala. Na posunutí obou betonových základů měl vliv i růst velké lípy, která svými kořeny zvedla tyto základy, a ty se posunuly. Na podporu svého tvrzení o faktickém posunu hranic předložil žalobce posudek Ing. [jméno] [příjmení], který je autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, geotechniku, pozemní stavby. Okresní soud uvedl, že jde o znalce zapsaného v seznamu soudních znalců z oboru stavebnictví se specializací na geotechniku. Předložený posudek však neobsahuje doložku znalce dle § 127a o. s. ř., a proto byl proveden pouze jako listinný důkaz. Předmětem geotechnického posudku Ing. [jméno] [příjmení] bylo dle zadání žalobce posouzení stability stávajícího svahu na styku pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] a dělícího plotu. Zpracovatel posudku učinil technický závěr, že sesuté části hlavně v patě svahu se přesunují na sousední pozemky, plot v patě svahu se vyklápí, dochází k odtrhům. Stávající sklon svahu je na hranici rovnovážného stavu a při nepříznivém zvodnění nebo zvětšení odtrhů v patě může dojít k dalšímu zvětšení poruch. Dochází k vyklánění sloupů a následně k naklonění a posunu jejich základových patek. Zajištění svahu plechy opřenými o sloupky plotu je zcela nevyhovující a vede k deformacím plotu a jeho patek. Okresní soud zdůraznil, že posudek Ing. [jméno] [příjmení] popisuje aktuální stav svahu jako celku, který znalec po místním šetření označil za neuspokojivý. Z obsahu posudku však nevyplývá, zda, kdy a v jaké míře se v důsledku staticky nestabilního svahu začaly prokazatelně„ posunovat“ patky a sloupky plotu a není ani zřejmé, v jaké části svahu má docházet k deformacím plotu a jeho patek. Zpracovatel posudku nikde v posudku neprohlásil, že by prokazatelně zjistil posun patek plotu právě z hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] směrem do pozemku žalobce. Zcela chybí konkrétní popis rozsahu možného posunu, není zmíněno, od kdy do kdy se měl případný posun realizovat. Posun základových patek je zmíněn pouze na jediném místě posudku, v závěru se hovoří o pouhé deformaci plotu a jeho patek. Obsah posudku je v uvedeném směru natolik vágní a neurčitý, že dle přesvědčení okresního soudu se žalobci nepodařilo jeho tvrzení o fyzickém posunu hranice mezi pozemky, se kterým navíc přišel až po koncentraci řízení, prokázat.

6. Proti rozsudku okresního soudu podal žalobce odvolání. Uvedl, že se musí ohradit proti tvrzení okresního soudu, že s posudkem Ing. [jméno] [příjmení] přišel až po koncentraci řízení, neboť tento posudek byl reakcí na znalecký posudek znalce Ing. [jméno] [příjmení], CSc., jehož závěry jím měly být zpochybněny. Proto k němu soud může přihlédnout podle § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř. Namítal, že okresní soud nevzal v potaz, že podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], CSc., je současnou fyzickou hranicí mezi pozemky účastníků řízení plot. Tento plot je zároveň zaměřen v geometrickém plánu od společnosti [právnická osoba], jako spojnice bodů [číslo] a [číslo]. On se tedy nedomáhá posunutí vlastnické hranice a posunutí plotu do části pozemku, kterou užívají žalovaní, domáhá se pouze toho, aby v katastrální mapě bylo správně (s přípustnou mírou tolerance) zobrazeno to, co který z účastníků tohoto řízení skutečně ke dni zahájení řízení užíval. Zdůraznil, že je-li dlouhodobý stav takový, že účastníci užívají své pozemky v hranici plotu, jenž je přesně zaměřen geometrickým plánem společností [právnická osoba], tak on již vydržel pozemek p. [číslo] svědčí mu k němu vlastnické právo, kterého se v tomto řízení domáhá. Vytýkal okresnímu soudu, že se touto možností nezabýval. Poukazoval na to, že patky plotu nebyly uměle vyjmuty ze země a zapuštěny v jiném místě, ale k posunu plotu mohlo dojít pouze v důsledku přirozeného pohybu svahu prokázaného posudkem Ing. [jméno] [příjmení]. Je-li tedy plot, který se sám v důsledku přírodní eroze mohl posunout pouze východním směrem, v současné době na hranici zobrazené geometrickým plánem mezi body [číslo] a [číslo] je přesně toto skutečná a správná hranice vlastnických práv účastníků řízení, jehož zápisu do katastru nemovitostí se domáhá. Hranice zanesená v katastrální mapě je nesprávně posunuta východním směrem do jeho pozemku a odstranění této vady se domáhá. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

7. Žalovaní ve svém vyjádření k odvolání žalobce navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Připomněli, že mají přerušeno stavební řízení před [stát. instituce] do doby, než soud rozhodne o podané žalobě. V daném řízení chtějí vybudovat opěrnou zeď a oplocení, aby mimo jiné zajistili zpevnění terénu. Žalobce hledá cesty, jak co nejvíce realizaci stavby protahovat. Je zřejmé, že listinným důkazem – posudkem Ing. [jméno] [příjmení] (nejedná se o posudek ve smyslu § 127a o. s. ř.) nemohly být zpochybněny závěry soudem ustanoveného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., je znalcem z oboru geodézie a kartografie a Ing. [jméno] [příjmení] je autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb. Navíc posouzení znalce Ing. [jméno] [příjmení] nijak nezpochybňuje závěry znalce Ing. [jméno] [příjmení] a přináší pouze povšechné konstatování, že svah je na hranici stability. To ostatně vědí i oni, proto chtějí svah zpevnit a žalobce jim v tom účelově brání. Geometrický plán vyhotovený společností [právnická osoba], který na přání žalobce vyznačuje spojnici mezi účelově určeným bodem č. 1 a bodem na skutečné hranici, není nic jiného než návrhem na oddělení části pozemku. Nejedná se o vytyčení skutečné hranice mezi pozemky. Skutečnou hranici mezi pozemky určil znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], CSc., který potvrdil správnost závěrů zaměření skutečné hranice mezi pozemky od Ing. [jméno] [příjmení].

8. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen„ odvolací soud“) přezkoumal napadené rozhodnutí okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu vyjádřenými v odůvodnění jeho rozsudku, na které tímto odkazuje a které s ohledem na odvolací námitky žalobce doplňuje pouze způsobem níže uvedeným.

10. Žaloba na„ určení sporné hranice“ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. Ukáže-li se, že žalobce je vlastníkem jen části pozemku, který jako své vlastnictví v žalobě vymezil, soud mu vyhoví jen částečně; pak bude třeba vyhovit geometrický plán jako součást rozsudku, a v něm vlastnictví žalobce vymezit stejně jako tu část, ve které není žaloba důvodná. V případě, že žalobce svá tvrzení ohledně průběhu hranice neprokáže, soud nemůže bez změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení, ale musí žalobu zamítnout. Jde o řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí, jehož smyslem je určení skutečných hmotněprávních vztahů tak, jak byly zjištěny ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4071/2016).

11. Žalobce se domáhal určení vlastnického práva k pozemku p. [číslo] odděleného z pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Úpice na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemků [číslo] vyhotoveného společností [právnická osoba] Tvrdil, že jeho rodiče [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne 29. 8. 1967 nabyli od Československého státu vlastnické právo k pozemkům p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Geometrický plán ze dne 2. 6. 1967 [číslo] obsahoval znázornění vlastnických hranic v katastrální mapě mezi pozemky [parcelní číslo] (pozemek ve vlastnictví žalobce) a [parcelní číslo] (pozemek ve vlastnictví žalovaných). Následně v letech 1977 až 1980 byly vyšetřeny a zaměřeny pozemky při obnově katastrálního operátu, čímž došlo ke změně hranic mezi dotčenými pozemky a on má za to, že část pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] je v jeho vlastnictví, když ke změně hranic došlo v letech 1977 až 1980 způsobem, kdy byl neoprávněně zkrácen na vlastnickém právu k pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Z tohoto pozemku byla oproti stavu vyznačenému v geometrickém plánu ze dne 2. 6. 1967 [číslo] nedůvodně přesunuta část k pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. K prokázání jím tvrzené hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] žalobce předložil geometrický plán pro rozdělení pozemků vyhotovený společností [právnická osoba] V něm byl z části pozemku [parcelní číslo] vytvořen pozemek [parcelní číslo] o výměře 4,454 m2 a žalobce má být určen vlastníkem tohoto pozemku. Geometrický plán nechal zpracovat dle původního geometrického plánu ze dne 2. 6. 1967 [číslo] který dle jeho názoru na rozdíl od pozdějších údajů v katastru nemovitostí reflektoval jeho vlastnické právo. Dle geometrického plánu vyhotoveného společností [právnická osoba], [číslo] by správná hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] měla být mezi body [číslo] a bodem [číslo]. Žalovaní naopak tvrdili, že hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] odpovídá hranici v katastru nemovitostí z roku 1980, k žádné chybě v roce 1977 až 1980 nedošlo. Předložili vytyčení hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] vyhotovené Ing. [jméno] [příjmení] dne 27. 7. 2020 Okresním soudem ustanovený znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., znalec z oboru geodezie a kartografie (který měl k dispozici geometrický plán pro rozdělení pozemku [číslo] vyhotovený společností [právnická osoba] i protokol o vytyčení hranice ze dne 27. 7. 2020 vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení]) ve znaleckém posudku ze dne 31. 12. 2020 uzavřel, že oba dokumenty zobrazují současně platnou vlastnickou hranici mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Za přesnou platnou hranici mezi dotčenými pozemky v terénu je však nutné považovat spojnici mezi kolíkem v drátěném plotu (bod [číslo]) a sloupkem plotu (bod [číslo]), jak je znázorněno ve vytyčovacím protokolu Ing. [jméno] [příjmení]. Uvedl, že spojnice mezi podrobnými body [číslo] a [číslo] zobrazená v geometrickém plánu [číslo] ze dne 16. 6. 2020 zobrazuje hranici navrhovanou žalobcem, cílem je geometrické a polohové určení spojného pozemku p. [číslo] vymezeného podrobnými body [číslo] [číslo] a [číslo] v katastrálním území Úpice o výměře 4 454 m2, jehož vlastnictví má být určeno v tomto soudním řízení. Vysvětlil, že současně platná, ale sporná vlastnická hranice tvořená podrobnými body [číslo] a [číslo] je výsledkem technickohospodářského mapování prováděného v roce 1977 (mapa je platná od 1. 7. 1980). Geometrický (polohopisný) plán na rozdělení pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] vyhotovený dne 2. 6. 1967 je vázaný na obraz mapy evidence nemovitostí (udržované na podkladě původní pozemkové mapy S-SK GS v měřítku 1: 2880 již od roku 1840) a vyjadřuje spornou hranici neúplně a pouze graficky, a to v měřítku 1: 2880. Jeho kvalita odpovídá metodám a postupům používaným při údržbě map evidence nemovitostí v této době, kdy důležitou zásadou bylo přizpůsobování zobrazování hranic mezi pozemky obrazu mapy evidence nemovitostí. Právě nízká kvalita této mapy byla příčinou pro nové technickohospodářské mapování. Změnu zobrazení předmětné sporné hranice v technickohospodářské mapě oproti zobrazení v původní mapě evidence nemovitostí v měřítku 1: 2880 nelze považovat za chybu, nýbrž za upřesnění původního zobrazení hranice v mapě s využitím přirozeného fyzického rozhraničení pozemku v terénu v době místního šetření. Dle jeho závěru hranice mezi pozemkem ve vlastnictví žalobce (pozemkem [parcelní číslo]) a pozemkem ve vlastnictví žalovaných (pozemkem [parcelní číslo]), tak jak je zobrazena v katastru nemovitostí, odpovídá vytyčovacímu náčrtu Ing. [jméno] [příjmení] i geometrickému plánu z roku 1967, tzn. v letech 1977 až 1980 nedošlo k chybě v zobrazení sporné hranice.

12. Odvolací soud se tedy ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že vzhledem k závěrům znaleckého posudku znalce Ing. [jméno] [příjmení], CSc., žalobce svá tvrzení ohledně jiného průběhu hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] neprokázal, resp. žalobce neprokázal, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] odděleného z pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemků [číslo] vyhotoveného společností [právnická osoba]

13. K námitce žalobce, že znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] byl reakcí na znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], CSc., jehož závěry jím měly být zpochybněny, a proto nelze souhlasit se závěrem okresního soudu, že tento znalecký posudek předložil až po koncentraci řízení, je třeba uvést následující. Zákon stanoví jako zásadu pro projednání všech věcí ve sporném řízení koncentraci řízení. Koncentrace řízení ve své definici znamená, že pro splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní zákon vymezuje přesný úsek řízení. Účastníci nemají právo tvrdit skutečnosti a navrhovat (označovat) důkazy kdykoliv za řízení v prvním stupni, ale jen do skončení zákonem stanovené, popřípadě soudem dodatečně poskytnuté lhůty. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Zpochybněním věrohodnosti důkazních prostředků se rozumí tvrzení a pomocí důkazů prokázání takových skutečností, které mohou mít samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi vliv na hodnocení soudem provedeného důkazního prostředku z hlediska jeho věrohodnosti. Provedený důkazní prostředek je například zpochybněn prokázáním toho, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky, že znalec byl při podání posudku ovlivněn úplatkem apod. Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení navrhne důkazy, pomocí kterých lze skutkový stav věci zjistit jinak, než jak vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo. Navržením takových důkazů účastník totiž nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu s koncentrací řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů.

14. První jednání u Okresního soudu v Trutnově se konalo dne 5. 8. 2020 a okresní soud stanovil žalobci i žalovaným lhůtu třiceti dnů pro možnost doplnění tvrzení a označení důkazů. Přípisem ze dne 17. 8. 2020 okresní soud lhůtu třiceti dnů k doplnění tvrzení stanovenou účastníkům u jednání dne 5. 8. 2020 nově stanovil na třicet dnů od doručení sdělení katastrálního úřadu spolu s kopií protokolu č. 236 ze dne 17. 8. 1977 Tyto podklady byly právnímu zástupci žalobce doručeny dne 24. 8. 2020 a dne 24. 9. 2020 uplynula lhůta k doplnění tvrzení stanovená účastníkům okresním soudem. Žalobce do konce této lhůty tvrdil, že hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] měla být stejná, jako byla na původní mapě před rokem 1977 a že ke změně hranic mezi pozemky došlo v letech 1977 až 1980 při obnově katastrálního operátu. Po vypracování znaleckého posudku znalce Ing. [jméno] [příjmení], CSc., ze dne 31. 12. 2020, který konstatoval, že za přesnou platnou hranici mezi dotčenými pozemky v terénu je nutné považovat spojnici mezi kolíkem v drátěném plotu (bod [číslo]) a sloupkem plotu (bod [číslo]), jak je znázorněno ve vytyčovacím protokolu Ing. [jméno] [příjmení], začal žalobce v přípise ze dne 22. 4. 2021 (tzn. až po koncentraci řízení) nově tvrdit, že až v době od roku 1977 až 1980 do doby vzniku sporu o vlastnické právo k části pozemku [parcelní číslo] došlo v důsledku přírodních vlivů (například půdní eroze a atmosférických srážek) k posunutí faktické (a nezpevněné) hranice pozemků o významnou vzdálenost. Nově tedy tvrdil, že došlo k posunu hranice v důsledku přírodních vlivů v době od roku 1977 až 1980 do doby vzniku sporu o vlastnické právo. Při dalším jednání okresního soudu dne 9. 6. 2021 žalobce předložil geotechnický posudek Ing. [jméno] [příjmení]. Tvrzení žalobce o posunutí hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v době od roku 1977 až 1980 do zahájení sporu o vlastnické právo je tedy novým tvrzením uplatněným až po koncentraci řízení a stejně tak znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] je novým důkazem předloženým až po koncentraci řízení, a proto k nim nelze přihlížet. Odvolací soud dospěl k závěru, že se nejedná o výjimku z koncentrace spočívající v tom, že znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] má být zpochybněna věrohodnost znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], CSc. Je tomu tak z toho důvodu, že znalec Ing. [jméno] [příjmení], CSc., je znalcem z oboru geodézie a kartografie a znalec Ing. [jméno] [příjmení] je autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb. Kromě toho posouzení znalce Ing. [jméno] [příjmení] nezpochybňuje závěry znalce Ing. [jméno] [příjmení], CSc., o průběhu hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] zabývá se posouzením stability svahu na styku pozemků p. [číslo] p. č [číslo] v katastrálním území Úpice. Navíc je třeba zdůraznit, že z obsahu posouzení znalce Ing. [jméno] [příjmení] ani nevyplývá, zda, kdy a v jaké míře se v důsledku staticky nestabilního svahu začaly prokazatelně„ posunovat“ patky a sloupky plotu a není ani zřejmé, v jaké části svahu má docházet k deformacím plotu a jeho patek, nikde není prohlášeno, že by byl prokazatelně zjištěn posun patek plotu právě z hranice mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] směrem do pozemku žalobce, chybí konkrétní popis rozsahu možného posunu, posun základových patek je zmíněn pouze na jediném místě posudku, když v závěru se hovoří o pouhé deformaci plotu a jeho patek, obsah posudku je vágní a neurčitý. I kdyby tedy tvrzení žalobce o posunutí hranice mezi pozemky v důsledku přírodních vlivů v době od roku 1977 až 1980 do doby vzniku sporu o vlastnické právo bylo uplatněno před tím, než nastaly účinky koncentrace, a bylo by k nim možno přihlížet, i v takovém případě by bylo třeba uzavřít, že se žalobci nepodařilo jeho tvrzení o fyzickém posunu hranice mezi pozemky prokázat.

15. Nebyla shledána důvodnou ani námitka žalobce, že okresní soud se měl zabývat tím, zda žalobce vydržel pozemek p. [číslo] zda mu k němu svědčí vlastnické právo, kterého se v tomto řízení domáhá. Žalobce totiž v řízení před okresním soudem ani netvrdil skutečnosti rozhodné pro posouzení, zda pozemek [parcelní číslo] vydržel (tzn. žalobce netvrdil, kdo, ke kterému datu a na základě čeho se event. chopil držby pozemku p. [číslo] jakým způsobem byla držba vykonávána, že tato držba byla vzhledem ke všem okolnostem oprávněná, že trvala nepřetržitě po zákonem stanovenou dobu a kdo a ke kterému datu event. pozemek [parcelní číslo] vydržel, resp. ke kterému datu a kdo nabyl vlastnické právo k němu vydržením). Přitom bylo na žalobci, pokud měl za to, že nabyl vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] vydržením, aby uvedené skutečnosti nejen tvrdil, ale i prokázal. Žalobce však naopak sám tvrdil, že dne 4. 9. 1989 podal na MNV v [obec] ohlášení drobné stavby, čímž umístil dvoudílnou ocelovou bránu na hranici pozemku p. [číslo] p. [číslo] jelikož předpokládal, že je na své hranici, avšak žalovaní následně dopisem již ze dne 16. 2. 1998 (tzn. před uplynutím potřebné desetileté doby pro vydržení) žalobce písemně upozornili, že část dotčené brány se nachází na jejich pozemku.

16. Rozsudek okresního soudu tedy byl jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

17. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a je tedy povinen ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalovaným náklady tohoto řízení. Náklady odvolacího řízení žalovaných spočívají v nákladech jejich právního zastoupení, a to v odměně za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobce a účast u jednání odvolacího soudu dne 12. 5. 2022) z tarifní hodnoty 50.000 Kč při zastupování dvou osob á 4 960 Kč, ve dvou paušálních náhradách hotových výloh á 300 Kč, v náhradě za ztrátu času ve výši 500 Kč, v cestovném právního zástupce žalovaných z Trutnova do Hradce Králové a zpět ve výši 691,50 Kč (osobní automobil Volkswagen Tiguan, ujeto celkem 102 km, průměrná spotřeba 5,6 l /100 km, průměrná cena za litr pohonné hmoty 44,50 Kč, sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč) a v 21% DPH ve výši 2 459,40 Kč, celkem činí náklady odvolacího řízení žalovaných 14 170,90 Kč (§ 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b/, § 12 odst. 4, § 13 odst. 4 a 5, § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.).