30 C 43/2020

Plný text

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o určení vlastnického práva k části pozemku

I. Žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku [číslo] odděleného z pozemku [číslo] v [katastrální uzemí] na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemků [číslo] vyhotoveného [právnická osoba], s.r.o., se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 34.114 Kč k rukám zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [jméno] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem konkretizované části pozemku [číslo] v [katastrální uzemí], který je celý zapsán jako vlastnictví žalovaných. K odůvodnění žalobce uvedl, že kupní smlouvou ze dne 29. 8. 1967 nabyli rodiče žalobce pan [celé jméno žalobce] paní [jméno] [příjmení] od Československého státu vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] kat. území [obec]. V této době nebyly vedlejší pozemky par. [číslo] dosud zastavěny. Hranice plotu, která oddělovala pozemky par. [číslo] od pozemku par. [číslo] byla stále stejná. Tyto vedlejší pozemky odkoupili od Československého státu bratři [anonymizováno], kteří na nich postavili stávající dvojdomek a vyměnili tehdy dřevěný rozpadlý plot za současný drátěný. Sloupky onoho plotu stavěli na stávající hranici. Žalobce se stal vlastníkem pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] z titulu darovací smlouvy, která byla sepsána dne 6. 1. 1988. Geometrický plán z 2. 6. 1967 [číslo] obsahoval znázornění vlastnických hranic v katastrální mapě mezi pozemky parc. [číslo]. Následně v letech 1977 až 1980 byly vyšetřeny a zaměřeny pozemky při obnově katastrálního operátu, čímž došlo ke změně hranic mezi dotčenými pozemky. Ovšem při místním šetření hraniční body nebyly značeny, proto žalobce posunutí hranice neregistroval, následně ho na tuto změnu upozornil až pan [celé jméno žalovaného]. Žalobce podal dne 4. 9. 1989 na MNV v [obec] ohlášení drobné stavby, čímž umístil dvoudílnou ocelovou bránu v důsledku uzavření vstupu na pozemky parc. [číslo]. Tuto bránu umístil na hranici pozemku parc. [číslo] jelikož předpokládal, že je na své hranici. Manželé [celé jméno žalovaného] následně dopisem určeným paní [příjmení] z 16. 2. 1998 poprvé písemně žalobce upozornili, že část dotčené brány se nachází na jejich pozemku. Geodezie [obec] dne 14. 11. 1997 provedla vytyčení hranic, u kterého ovšem žalobce nebyl přítomen. Proto žalobce zaslal dne [datum] na Katastrální úřad v [obec] žádost o opravu zákresu hranice mezi parcelami [číslo] a [číslo]. Na základě této žádosti katastrální úřad dne 11. 05. 1998 zaslal žalobci oznámení o neprovedené opravě chyby v katastrálním operátu. Následně žalobce dne 11. 06. 1998 zaslal katastrálnímu úřadu vyjádření, ve kterém nesouhlasil se zmíněným oznámením a uvedl důvody, že otec žalobce byl v té době již nemocen a nikdo si zároveň není vědom, že by podepsal protokol při obnově katastrálního operátu z let 1977 1980. Dne 16. 07. 1998 vydal Katastrální úřad v [obec] rozhodnutí o opravě chyby v katastrálním operátu a rozhodl o zachování operátu beze změn. V roce 2018 začali žalovaní bourat část stávajícího objektu na parc. [číslo] kat. území. [obec], s úmyslem postavit další přístavby a opěrnou zeď 3 metry vysokou na hranici pozemku. Jelikož mu žalobce toto jednání neodsouhlasil, začal pan [celé jméno žalovaného] žalobci posílat výhružné dopisy. V dopise ze dne 19. 06. 2018 žalovaní vyzvali žalobce k okamžitému odstranění vjezdové brány na parc. [číslo] kat. ú. [obec] do nejpozdějšího data 30. 6. 2018. Na základě této výzvy žalobce bránu pootočil a druhý sloupek brány umístil na vlastní pozemek, parc. [číslo] kat. ú. [obec]. Tuto změnu umístění vjezdové brány žalobce nahlásil na odboru výstavby v [obec] a následně dostal souhlas s provedením. Vzhledem k dalším stavebním záměrům ze se strany žalovaných má žalobce za to, že je dán i naléhavý právní zájem jako předpoklad pro podání určovací žaloby, což ostatně dokládá již sama existence rozporů ve vlastnických vztazích. Žalobce namítal chybu v katastrálním operátu [územní celek] p. [číslo] – určení hranic i v listopadu 2013, avšak i přes doložení posudku nebylo žádosti žalobce Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj vyhověno. Žalobce má za to, že část pozemku parc. [číslo] kat. území. [obec] je v jeho vlastnictví, když v letech 1977 až 1980 byly vyšetřeny a zaměřeny pozemky při obnově katastrálního operátu, čímž došlo ke změně hranic mezi dotčenými pozemky, avšak způsobem, kdy byl neoprávněně žalobce zkrácen na vlastnickém právu k pozemku parc. [číslo] kat. území. [obec]. Z tohoto pozemku byla oproti stavu vyznačeném v geometrickém plánu z 2. 6. 1967 [číslo] nedůvodně přesunuta část k pozemku par. [číslo] kat. území [obec]. V rámci obnovy operátu v letech 1977 až 1980 tedy došlo k nepřesnému určení průběhu hranic, které byly chybně vyznačeny v náčrtu. V důsledku tohoto administrativního pochybení, které nebylo nikým ze strany právního předchůdce žalobce řízení aprobováno, došlo k vyznačení průběhu hranic pozemků způsobem, který neodpovídá vlastnickému právu.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že historicky veškeré pozemky v lokalitě včetně pozemků žalovaných patřily rodině [příjmení], která měla na současných pozemcích [číslo] okrasnou zahradu, která byla oddělena od zbylé části pozemků. Původní betonové kůlky vymezovaly hranice mezi pozemky p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] tyto kůlky jsou stále mezi hranicemi pozemků p.p. [číslo] p.p. [číslo] p.p. [číslo] patrné. Geometrický plán z roku 1967 byl vypracován pouze pro rozdělení parcel [číslo] st. [parcelní číslo] ve vlastnictví [anonymizováno], vlastní mapa na straně 2 a 3 plánu tedy znázorňuje jen ty části, které geometrický plán řeší. Mapové podklady nebyly v dané době v digitální podobě a geometrický plán z roku 1967 není důkazem o jiné hranici mezi pozemky. Předchůdce žalobce [celé jméno žalobce] při zjišťování průběhu hranic již v roce 1977 souhlasil s průběhem vlastnických hranic mezi účastníky. Argumentace žalobce o onemocnění jeho otce, které by mu v rozhodné době bránilo odsouhlasit hranici mezi pozemky, je nepřesvědčivá a účelová. Žalovaní mají snahu zabezpečit svůj pozemek [číslo] to stavbou opětné zídky. Žalobce již delší dobu žalovanou stranu šikanuje ve snaze stavbě zabránit a ve stavebním řízení začal zpochybňovat vlastnické právo žalovaných. V roce 2000 byla v [katastrální uzemí] provedena další obnova katastrálního aparátu přepracováním původní katastrální mapy do původního stavu. Ani proti výsledkům nového mapování nebyly žalobcem vzneseny námitky. Žalovaní proto trvající na tom, že hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] byla řádně vytyčena, nebyla určena nepřesně a je zobrazena v souladu se založenými podklady.

3. Žalobce v průběhu řízení doložil geometrický plán pro rozdělení pozemků vyhotovený [právnická osoba], [anonymizováno], kterým byl z pozemku parc. [číslo] oddělen pozemek označený parc. [číslo] s výměrou 4 m2. Plán byl ověřen úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce uvedl, že pozemek označený v plánu parc. [číslo] je jeho vlastnictvím a učinil z něj předmět určovací žaloby.

4. Zprávou katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, [stát. instituce] ze dne [datum] má soud za osvědčené, že dne 17. 6. 2020 byla na [stát. instituce] zaslána žádost o potvrzení geometrického plánu [číslo] v [katastrální uzemí], od firmy [právnická osoba], [IČO]. Po zaevidování žádosti byla v založeném řízení provedena kontrola předložených výsledků zeměměřické činnosti podle § 74 odst. 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Dne 19. 6. 2020 byl geometrický plán [číslo] potvrzen a současně bylo předkladateli geometrického plánu zasláno sdělení o potvrzení geometrického plánu s výčtem drobných vad, které nebránily jeho potvrzení.

5. Žalovaní po upřesnění žaloby uvedli, že geometrický plán vyhotovený [právnická osoba], [anonymizováno], na přání žalobce vyznačuje spojnici mezi účelově určeným bodem 1 a bodem na skutečné hranici mezi pozemky. Žalovaní předložili listinu vyhotovenou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který zaměřil skutečnou hranici mezi pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] s tím, že vytyčená hranice odpovídá současné hranici vyznačené v katastru nemovitostí.

6. Soud vychází z aktuálních vlastnických vztahů účastníků k nemovitostem v katastrálním území v [obec], kdy žalobce je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. [číslo] žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo]. Vlastnické právo žalobce a žalovaných k uvedeným sousedícím pozemkům bylo osvědčeno výpisy z katastru nemovitostí a je nesporné.

7. Ze shodných prohlášení účastníků a z dopisů žalovaných (žádost adresovaná matce žalobce o odstranění části brány z 16. 2. 1998, výzva žalobci z 19. 6. 2018 k odstranění vjezdové brány na pozemku parc. [číslo] ukončení neoprávněného užívání této parcely, dopis žalobci z 25. 6. 2018 s žádostí o ukončení veškerých zásahů do pozemku parc. [číslo] reakce na dopis žalobce z 2. 7. 2018) je zřejmé, že mezi žalobcem a žalovanými panují vleklé neshody v otázkách využití sousedních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] to právě v místě jejich styčné hranice.

8. Žádostí žalobce ze dne 3. 4. 1998, oznámením Katastrálního úřadu v [obec] o neprovedené opravě chyby v katastrálním operátu ze dne 11. 5. 1998, rozhodnutím Katastrálního úřadu v [obec] o opravě chyby v katastrálním operátu čj. [spisová značka] ze dne 16. 7. 1998, žádostí žalobce ze dne 24. 11. 2013 a oznámením Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, [stát. instituce] čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [anonymizováno] [číslo] ze dne 5. 2. 2014 vzal soud za prokázané, že žalobce byl opakovaně neúspěšný se svými návrhy na opravu údajů katastru ve věci určení hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Úpice.

9. Žalobce k prokázání jím tvrzené hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] která se dle něj ve skutečnosti odchyluje od údajů v katastrální mapě, doložil geometrický plán pro rozdělení pozemků vyhotovený [právnická osoba], [anonymizováno]. V něm byl z části pozemku parc. [číslo] vytvořen pozemek parc. [číslo] o výměře 4,454 m2 (viz přesnější údaj o výměře nového pozemku uvedený v posudku [celé jméno znalce]), kdy žalobce má být v tomto soudním řízení určen vlastníkem pozemku parc. [číslo]. Žalobce nechal geometrický plán zpracovat dle původního geometrického plánu z [datum] [číslo] který dle žalobce na rozdíl od pozdějších údajů v katastru nemovitostí reflektoval jeho vlastnické právo. Žalovaní předložili k potvrzení souladu stávající vlastnické hranice dle katastrální mapy a skutečného stavu protokol o vytyčení hranice, který vyhotovil [anonymizováno] [příjmení] [příjmení].

10. Soudem ustanovený znalec z oboru geodézie a kartografie [celé jméno znalce] po prozkoumání a porovnání obou shora zmíněných dokumentů potvrdil, že oba zobrazují platnou vlastnickou hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] shodně. Oba dokumenty akceptují platnou hranici dle technickohospodářského mapování [číslo] z roku 1977, respektive digitální katastrální mapy. Znalec provedl prohlídku místa sporu a zjistil, že plot, který tvoří fyzické rozhraničení pozemků, v místě sporu existuje (byť v nedobrém technickém stavu) a v mezích povolené mezní polohové chyby vyznačuje hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Za přesnou platnou hranici mezi dotčenými pozemky v terénu je však nutné považovat spojnici mezi kolíkem v drátěném plotu (podrobný bod [číslo]) a sloupkem plotu (podrobný bod [číslo]), jak je znázorněno ve vytyčovacím protokolu [anonymizováno] [příjmení]. Tato současně platná, ale sporná hranice tvořená podrobnými body [číslo] a [číslo] je výsledkem technickohospodářského mapování prováděného v roce 1977. Mapa je platná od 1. 7. 1980. Geometrický (polohopisný) plán na rozdělení parcel čís. [anonymizováno] a st. p. [anonymizováno] vyhotovený dne 2. června 1967 je vázaný na obraz mapy evidence nemovitostí udržované na podkladě původní pozemkové mapy S-SK GS v měřítku 1: [číslo] již od roku [číslo]. Geometrický (polohopisný) plán vyjadřuje spornou hranici neúplně a pouze graficky a to v měřítku 1: 2880. Kvalita tohoto geometrického plánu odpovídá metodám a postupům používaných při údržbě map evidence nemovitostí v této době. Důležitou zásadou v této době bylo přizpůsobování zobrazování hranic mezi pozemky obrazu mapy evidence nemovitostí (v tomto případě pozemkové mapě z roku 1840). Přesnost map pozemkového katastru v měřítku 1: 2880 vyjádřil znalec konkrétním kódem kvality, respektive střední souřadnicovou chybou, respektive mezní polohovou chybou a zdůraznil, že použití katastrální mapy a i geometrického (polohopisného) plánu v analogové formě v měřítku 1: 2880 k upřesnění polohy hranice o cca 0,45 m je s ohledem na nízkou přesnost obou podkladů zcela irelevantní. Rozhodnutí o provedení nového technickohospodářského mapování v 80. letech předcházelo zhodnocení kvality původní mapy evidence nemovitostí v měřítku 1: 2880 a právě nízká kvalita této mapy byla důvodem pro nové technickohospodářské mapování. Dne 1. 7. 1980 vstoupila v tomto místě v platnost nová mapa evidence nemovitostí – technickohospodářská mapa a původní mapa se stala archiválií. Znalec uzavřel, že změnu zobrazení předmětné sporné hranice v technickohospodářské mapě oproti zobrazení v původní mapě evidence nemovitostí v měřítku 1: 2880 nelze považovat za chybu, nýbrž za upřesnění původního zobrazení hranice v mapě s využitím přirozeného fyzického rozhraničení pozemků v terénu v době místního šetření.

11. Poté, co se žalobce seznámil s obsahem a závěry posudku [celé jméno znalce], přišel s tvrzením, že za dobu od roku 1977 – 1980 do doby vzniku sporu o vlastnické právo k části předmětného pozemku došlo v důsledku přírodních vlivů (např. půdní eroze a atmosférických srážek) k posunutí faktické (a nezpevněné) hranice pozemku o významnou vzdálenost. Z uvedeného důvodu nelze převzít nález znalce, když se takovou možností v posudku ani okrajově nezabýval. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že hranice pozemku měla být stejná, jako na původní mapě. Jelikož se pozemek žalovaných svažoval, veškeré větší srážky stahovaly zeminu na pozemek žalobce. Současně s tím se i betonové základy dřevěných sloupků plotu postupně posunuly k dřevěné kůlně na pozemku žalobce, neboť zemina okolo základů těchto sloupků se postupně vyplavovala. Na posunutí obou betonových základů měl vliv i růst velké lípy, která svými kořeny zvedla tyto základy a tyto se posunuly.

12. Žalobce k podpoře tvrzení o faktickém posunu hranic pozemku předložil posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který je autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, geotechniku, pozemní stavby. Soud ověřil, že jde o znalce zapsaného v seznamu soudních znalců z oboru stavebnictví se specializací na geotechniku. Předložený posudek neobsahuje doložku znalce dle § §127a o.s.ř., že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, soud proto posudek provedl pouze jako listinný důkaz. Předmětem geotechnického posudku [anonymizováno] [příjmení] bylo dle zadání žalobce posouzení stability stávajícího svahu na styku pozemků parc. [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí] a dělícího plotu. Zpracovatel posudku učinil technický závěr, že sesuté části hlavně v patě svahu se přesunují na sousední pozemky. Plot v patě svahu se vyklápí, dochází k odtrhům. Stávající sklon svahu je na hranici rovnovážného stavu a při nepříznivém zvodnění nebo zvětšení odtrhů v patě může dojít k dalšímu zvětšení poruch. Dochází k vyklánění sloupů a následně k naklonění a posunu jejich základových patek. Zajištění svahu plechy opřenými o sloupky plotu je zcela nevyhovující a vede k deformacím plotu a jeho patek.

13. Posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] popisuje aktuální stav svahu jako celku, který znalec po místním šetření označil za neuspokojivý. Z obsahu posudku nevyplývá, zda, kdy a v jaké míře se v důsledku staticky nestabilního svahu začaly prokazatelně„ posunovat“ patky a sloupky plotu není ani zřejmé, v jaké části svahu má docházet k deformacím plotu a jeho patek. Zpracovatel posudku nikde v posudku neprohlásil, že by prokazatelně zjistil posun patek plotu právě z hranice mezi pozemky parc. [číslo] a parc. [číslo] směrem do pozemku žalobce. Zcela chybí konkrétní popis rozsahu možného posunu, není zmíněno, odkdy dokdy se měl případný posun realizovat. Posun základových patek je zmíněn pouze na jediném místě posudku, v závěru se hovoří o pouhé deformaci plotu a jeho patek. Obsah posudku je v uvedeném směru natolik vágní a neurčitý, že dle přesvědčení soudu se žalobci nepodařilo jeho tvrzení o fyzickém posunu hranice mezi pozemky, se kterým navíc přišel až po koncentraci řízení, prokázat.

14. Žalobce setrval na důkazním návrhu grafologického přezkumu podpisu jeho předchůdce [celé jméno žalobce] na protokolu o výsledku zjišťování hranic z roku 1977 s tím, že on ani nikdo z příbuzných nemá žádné povědomí o tom, že by otec žalobce takový dokument podepsal. Zároveň žalobce namítal, že z obsahu protokolu se nepodává ničeho ohledně průběhu hranic pozemků, naopak je z něj zjevné, že v případě otce žalobce se mělo jednat pouze a výlučně o změnu adresy. I pokud by byl podpis otce žalobce pravý, dle přesvědčení žalobce by to neprokazovalo odsouhlasení změny hranic pozemků jeho předchůdcem. Soud má za to, že hranice mezi pozemky byla dostatečně zjištěna jinými důkazními prostředky, přičemž pravost podpisu předchůdce žalobce na soupisu nemovitostí v katastrálním území v [obec], protokolu [číslo] je bez právního významu. Navrhovaný důkaz posudkem z oboru grafologie proto soud pro nadbytečnost neprovedl. Soud nevyhověl ani žádosti žalobce o vyžádání mapových podkladů z katastru nemovitostí před rokem 1977, neboť dle znalce [celé jméno znalce] byla právě nízká kvalita těchto map důvodem pro nové technickohospodářské mapování, načež v roce 1980 vstoupila v platnost nová mapa evidence nemovitostí (technickohospodářská mapa) a původní mapa se stala archiválií. Soud pro nadbytečnost neprovedl ani navrhovaný výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], neboť posudek vyhotovený uvedenou společností byl proveden k důkazu a následně po důkazní stránce dostatečně zhodnocen.

15. Podle § 1011 o. z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Podle § 1012 věta první o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

16. Soud především na základě znaleckého posudku [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že žalobce není vlastníkem pozemku parc. [číslo] naopak má za spolehlivě prokázané, že vlastníky celého pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] jsou žalovaní. Nebyl tak shledán důvod poskytovat žalobci ochranu tvrzeného vlastnického práva, neboť existence práva žalobce nebyla v řízení prokázána. Soud proto rozhodl o zamítnutí žaloby.

17. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaní měli ve věci plný úspěch, náleží jim náhrada nákladů řízení. Žalovaní byli zastoupení advokátem, kterému při zastupování dvou žalovaných náleží odměna 4.000 Kč za jeden úkon, která byla účtována z tarifní hodnoty 35.000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb. Odměna byla zástupci žalovaných přiznána za 6 úkonů právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření žalovaných z 24. 3. 2020, vyjádření žalovaných z 20. 4. 2020, účast u jednání soudu dne 5. 8. 2020, vyjádření žalovaných z 22. 2. 2021 reagující na nová tvrzení žalobce po znaleckém posudku a účast u jednání soudu dne 9. 6. 2021). Ke každému z vyjmenovaných úkonů náleží paušální náhrada 300 Kč, celkem 1.800 Kč. Zástupce žalovaných je plátcem DPH, odměny a náhrady v částce 25.800 Kč se proto navyšující o DPH ve výši 21 %, což činí 5.418 Kč.

18. Soud zástupci žalovaných nepřiznal požadovanou odměnu za podání ze dne 8. 9. 2020, které je co do obsahu totožné s předchozími písemnými podáními žalovaných, dále za podání ze dne 20. 7. 2020 a 30. 7. 2020, obsahující pouze důkazní návrhy žalovaných, a za sdělení žalovaných z 28. 4. 2021 k procesnímu postupu soudu v souvislosti s odročením jednání.

19. Žalovaní doložili, že za vytyčení hranice mezi p. p. [číslo] v [katastrální uzemí] a dopravu zpracovatele zaplatili na základě faktury ze dne 28. 7. 2020 [číslo] částku 2.896 Kč. Šlo o podstatný důkaz předložený žalovanými v řízení, k jehož obsahu se vyjadřoval soudem ustanovený znalec. Soud proto náklady tohoto důkazu uložil žalobci k náhradě.

20. Celkové náklady řízení žalovaných činí 34.114 Kč, podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se platí advokátovi žalovaných. Lhůtu k náhradě nákladů stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod ke stanovení jiné lhůty k plnění.