25 Co 273/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudkyní JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobkyně Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vypořádání společného jmění manželů k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 18. 6. 2025 č. j. 14 C 175/2024-91

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku , částka, (zhodnocení , Anonymizováno, ) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Zamítl žalobu v části, ve které byl učiněn předmětem vypořádání společného jmění manželů družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu č. , číslo, nacházejícího se ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, , , adresa, , , adresa, a výnosy z podnájmu družstevního bytu v bytovém družstvu „, právnická osoba, “, se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu č. , číslo, nacházejícího se ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, , , adresa, , , adresa, , za posledních 36 měsíců trvání společného jmění (výrok II). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobkyně dne , datum, podala proti žalovanému žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud schválil částečný smír mezi účastníky ve znění, že movité věci, které byly předmětem žaloby, a to kávovar, nábytek IKEA v ložnici, zahradní nábytek IKEA a plynový gril, které jsou v držení žalobkyně, zůstávají výlučným majetkem žalobkyně bez povinnosti poskytnout za tyto věci náhradu na vypořádací podíl. Následně účastníci prohlásili, že netrvají na vypořádání výnosů z podnikatelských aktivit souvisejících s podílem ve společnosti , právnická osoba, , a v tomto směru nadále nevznášejí žádné vzájemné nároky. Nadále se žalobkyně domáhala vypořádání družstevního podílu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku, výnosů z podnájmu družstevního bytu za dobu 36 měsíců před podáním žaloby na vypořádání společného jmění manželů a výnosů z kryptoměny , Anonymizováno, za dobu trvání manželství, které žalovaný využíval výlučné pro svoji vlastní potřebu. Podíl v bytovém družstvu měli oba účastníci řízení nabýt do společného jmění manželů na základě darovací smlouvy. Žalovaný naopak tvrdil, že podíl v bytovém družstvu není součástí společného jmění manželů, neboť ho nabyl do svého výlučného vlastnictví na základě darovací smlouvy od svého otce , jméno FO, . Z toho důvodu nemohou být předmětem vypořádání ani výnosy z podnájmu družstevního bytu.

3. Okresní soud vzal za prokázané, že manželství účastníků bylo rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozvedeno. Mezi účastníky bylo nesporné, že v době trvání manželství došlo ke zhodnocení , Anonymizováno, o , částka, . Žalovaný je tedy povinen polovinu z výnosů z , Anonymizováno, , tzn. částku , částka, , vyplatit žalobkyni jako vypořádací podíl. Otec žalovaného , jméno FO, jako převodce převedl smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne , datum, družstevní podíl na nabyvatele/žalovaného. Dle smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne , datum, , jméno FO, označený ve smlouvě jako „převodce“ převedl družstevní podíl na žalovaného označeného v části smlouvy „nabyvatel(é)“. Ve smlouvě je vyznačena i „manželka převodce“ , jméno FO, a „manželka nabyvatele“, žalobkyně. Smlouva je všemi čtyřmi osobami podepsána. Pod podpisem , jméno FO, je uvedeno „podpis převádějícího člena“, pod podpisem žalovaného „podpis nabyvatele“, pod podpisem , jméno FO, „podpis manžela/ky převodce“ a pod podpisem žalobkyně „podpis manžela/ky nabyvatele“. Ve smlouvě je tedy označena i manželka převodce , jméno FO, a žalobkyně jako manželka nabyvatele. Z výpovědi , jméno FO, bylo zjištěno, že chtěl, aby byt zůstal pouze žalovanému, když ho převáděl. Družstvo však trvalo na tom, že do smlouvy má být zapsána i manželka žalovaného. Dle výpovědi svědka , jméno FO, manželům vzniklo společné členství v družstvu. Převést družstevní podíl lze jen na předpřipraveném formuláři SBD , adresa, . Je praxí SBD , adresa, , aby byl na smlouvě o převodu i manžel převodce a nabyvatele. Stavební družstvo , adresa, na základě dodatku smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne , datum, přenechalo družstevní byt do užívání nájemci (žalovanému) na dobu neurčitou, společným nájemcem byla i žalobkyně a vzniklo společné členství manželů. Okresní soud dospěl k závěru, že družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “, se sídlem , adresa, , s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu číslo , číslo, , nacházejícího se ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, , , adresa, , , adresa, , je ve výlučném vlastnictví žalovaného, a proto nemůže být předmětem vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Smlouvy o převedení družstevního podílu v SBD , adresa, bylo možno uzavřít jen na jejich speciálním formuláři, jak vyplynulo z výpovědi svědka , jméno FO, . Okresní soud vyložil smlouvu podle § 555 a násl. o. z. tak, že podle obsahu (i s přihlédnutím k úmyslu , jméno FO, zjištěném z jeho výpovědi) a jejího písemného znění je nepochybné, že nabyvatelem je pouze žalovaný. Žalobkyně je ve smlouvě označena „pouze“ jako „manželka nabyvatele“ nikoli jako nabyvatel samotný. I když by úmysl , jméno FO, nebyl druhé straně znám, smlouva neposkytuje žádný jiný náhled ani pro stranu, které je projev vůle určen (SBD , adresa, ). Pokud by měl být podíl převeden do společného jmění manželů, byla by žalobkyně označena ve smlouvě jako „2. nabyvatel“, případně by byla uvedena v kolonce smlouvy označené přímo jako „nabyvatel(é)“ a nikoli v části smlouvy označené jako „manžel – manželka nabyvatele“. Dle názoru okresního soudu má označení a podpis manžela nabyvatele ve smlouvě informativní charakter, když manželovi mohou vzniknout četná práva a povinnosti související právě se vznikem společného členství manželů v družstvu. Ostatně ve smlouvě je označena i manželka převodce (, jméno FO, ), která neměla žádné vlastnické právo k družstevnímu podílu, původně ho vlastnil jen , jméno FO, . Protože družstevní podíl nebyl součástí společného jmění manželů, nemohly být předmětem vypořádání ani výnosy z podnájmu družstevního bytu. Žalobu co do vypořádání družstevního podílu a výnosů z jeho podnájmu tedy zamítl.

4. Proti rozsudku okresního soudu podala žalobkyně odvolání. Namítala, že nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “ spojený s právem nájmu bytu číslo , číslo, v domě č. p. , číslo, v , adresa, v , adresa, a výnosy z podnájmu tohoto družstevního bytu za posledních 36 měsíců trvání společného jmění manželů nepatří do společného jmění manželů. Vytýkala okresnímu soudu, že pominul její tvrzení a argumentaci týkající se společné povahy nabytí družstevního podílu a společného užívání výnosů z podnájmu bytu. Ona tvrdila od počátku, že předmětný družstevní podíl byl za trvání manželství nabyt do společného jmění obou manželů, byť formou daru, přičemž ona s převodem souhlasila a podepsala ho s tím, že podíl bude patřit oběma manželům společně, že se jednalo o jejich svatební dar. Okresní soud se spokojil s výpovědí dárce (otce žalovaného) o jeho subjektivním úmyslu převést podíl jen na jeho syna (žalovaného), nezjišťoval ale jak byl převod prezentován žalobkyni. Darovací smlouva byla uzavřena dne , datum, , tedy pouze dva měsíce po uzavření manželství účastníků (uzavřeli manželství , datum, ), přičemž ona uváděla, že se jednalo o svatební dar oběma manželům. Bylo tedy třeba podrobněji zjistit motivaci a kontext tohoto daru. Zdůraznila, že družstevní podíl byl pořízen v době trvání manželství evidentně k zajištění bytové potřeby manželů a ona byla do nabytí družstevního podílu aktivně zapojena. Pokud by byl skutečně úmysl obou stran (dárce i obdarovaného) vyloučit ji, není zřejmé, proč byla požádána o podpis smlouvy a byla v ní jmenovitě uvedena. Okresní soud to vysvětlil údajnou interní praxí družstva, avšak žádný právní předpis družstva či závazný právní předpis, který by to vyžadoval, nebyl předložen. Naopak logika § 709 odst. 1 písm. b) o. z. (dar do výlučného vlastnictví jednoho z manželů) ve spojení s § 709 odst. 3 o. z. (podíl manžela v družstvu je součástí SJM, stal-li se členem za trvání manželství, ledaže šlo o dar bez jiného úmyslu) naznačuje, že dárce musí projevit výslovný úmysl, aby darovaný podíl zůstal mimo společné jmění manželů. Ve smlouvě však žádné ujednání o vyloučení ze společného jmění manželů není. Závěr okresního soudu, že družstevní podíl je výlučným majetkem žalovaného, tak považuje žalobkyně za věcně nesprávný. Okresní soud též rezignoval na jakékoli zjišťování hodnoty uvedeného družstevního podílu a pro případ, že by se odvolací soud ztotožnil s jejím názorem, že družstevní podíl do společného jmění manželů náleží, chybí ve spisu jakýkoli podklad pro určení hodnoty tohoto majetku. I v případě sporné povahy majetku by dle jejího názoru měl okresní soud zjistit jeho hodnotu a tím, že tak neučinil, zatížil řízení neúplností, která nyní brání odvolacímu soudu rozhodnout přímo ve věci (musel by sám dokazování doplňovat, což zpravidla přísluší okresnímu soudu). Poukazovala též na to, že okresní soud se nezabýval ani tím, jaké konkrétní výnosy z pronájmu bytu během rozhodného období plynuly. Ona uváděla , částka, měsíčně. Okresní soud též pochybil, když dovodil, že výnosy z podnájmu družstevního bytu nemohly být předmětem vypořádání. V této souvislosti poukázala na ustanovení § 709 odst. 2 o. z., dle něhož zisk z výlučného majetku je součástí společného jmění manželů. I pokud by tedy družstevní podíl zůstal výlučným vlastnictvím žalovaného, tak veškeré čisté výnosy, které z něj žalovaný za trvání manželství získal (např. nájemné po odpočtu nákladů), patří do společného jmění manželů ex lege. Skutečnost, že si žalovaný ponechal výnosy na svém účtu a nepodělil se o ně, nemění nic na tom, že šlo o jejich společné prostředky. Navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, eventuelně aby byl rozsudek okresního soudu změněn, družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “ spojený s právem nájmu bytu č. , číslo, v , adresa, byl přikázán do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovanému aby byla uložena povinnost zaplatit jí na vypořádání tohoto podílu částku , částka, a dále kromě vypořádacího podílu za zhodnocení , Anonymizováno, ve výši , částka, i částku , částka, jako doplatek jejího podílu na výnosech z podnájmu družstevního bytu.

5. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Zdůraznil, že okresní soud argumentaci žalobkyně znal, což jasně plyne z bodu 24 odůvodnění jeho rozsudku. Řádně se vypořádal s tím, proč ze smlouvy o převodu družstevního podílu dovozuje, že žalobkyně nebyla nabyvatelem podílu, ale je na ní podepsána pouze jako manželka žalovaného. Vypořádal se přitom i s významem úmyslu dárce. Pro posuzování toho, zda darovaný podíl se stal či nestal součástí společného jmění manželů, je rozhodující úmysl dárce, tj. otce žalovaného. Nabývacím titulem byla bezúplatná smlouva o převodu družstevního podílu, když převodcem byl otec žalovaného, který měl v úmyslu převést podíl jen na žalovaného jako na svého syna, což jednoznačně potvrdil ve své svědecké výpovědi a odpovídá tomu i znění smlouvy o převodu družstevního podílu, v níž je jako nabyvatel podílu označen jednoznačně jen žalovaný, zatímco žalobkyně je označena jen jako manželka nabyvatele. Je tedy zcela evidentní, že vůlí otce žalovaného bylo převést podíl pouze na žalovaného, což je i celkem logické, a proto se předmětný podíl nestal součástí společného jmění manželů. Zcela absurdní je námitka, že i za situace, kdy okresní soud dovodil, že podíl není společným, měl zjišťovat jeho hodnotu. Takový postup by byl zcela zbytečný a v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Pokud jde o výnosy z podnájmu, manželství účastníků trvalo cca 1 rok, přičemž podíl v SBD nabyl žalovaný až dva měsíce po svatbě. Za trvání manželství bylo na podnájmu inkasováno celkem , částka, , přičemž tato částka byla podnájemcem placena v dílčích měsíčních platbách a byla za trvání manželství spotřebována. Jde-li o dobu po rozvodu manželství, tak výnosy z výlučného majetku žalovaného nelze po rozvodu vypořádávat.

6. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Vypořádání společného jmění manželů se řídí stejným právním režimem jako jeho zánik (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož k zániku společného jmění manželů došlo v souzené věci po , datum, (manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne , datum, ), je třeba věc projednat podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od , datum, (dále jen „o. z.“).

8. Dle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

9. Dle § 742 odst. 1 a 2 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

10. Dle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co za a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel při pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

11. Dle § 709 odst. 2 o. z. součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

12. Dle § 709 odst. 3 o. z. součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odst. 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

13. Prostředky společné na účtu může vybírat každý z manželů a používat je pro běžnou potřebu rodiny. Jestliže však jeden z manželů nakládá s úsporami, které jsou v zákonném majetkovém společenství, způsobem přesahujícím obvyklou správu majetku, pak k tomuto úkonu za předpokladu, že s tím druhý účastník vyslovil nesouhlas, nelze přihlížet a úspory je třeba zařadit do masy společného jmění a vypořádat. Podle ustálené judikatury soudů platí, jestliže peníze z účtu bez souhlasu druhého za trvání manželství jeden z manželů vybere a spotřebuje pro sebe, je třeba vybranou částku zařadit do společného jmění účastníků a vypořádat, a to k tíži toho, kdo s ní protiprávně nakládal. Soud musí vždy posoudit, zda nakládání s majetkem v konkrétním případě tvoří obvyklou správu majetku v SJM či ji přesahuje, přičemž na to je třeba usuzovat z konkrétních majetkových poměrů manželů a je třeba přihlížet i k obecným zvyklostem. Toho manžela, který finanční prostředky z účtu u peněžního ústavu vybere, tíží povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, jakým způsobem s takovými prostředky naložil. Druhý z manželů, který se vypořádání těchto prostředků domáhá, nenese důkazní břemeno ohledně tvrzení, že předmětná částka nebyla ke dni zániku společného jmění manželů spotřebována. Jeho povinnost tvrzení a povinnost důkazní se v daném směru omezuje na prokázání, že taková částka byla nabyta za trvání manželství a druhým manželem z účtu u peněžního ústavu vybrána, případně na vyjádření souhlasu či nesouhlasu při zjištění, jakým způsobem bylo takto s vybranými finančními prostředky naloženo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “, se sídlem , adresa, , s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu č. , číslo, , nacházejícího se ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, v , adresa, v , adresa, , je ve výlučném vlastnictví žalovaného a nemůže tedy být předmětem vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Dle § 709 odst. 1 písm. b) o. z. součástí společného jmění je to, co nabyl jeden z manželů za trvání manželství, avšak s výjimkou toho, co nabyl darem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl. Žalovaný nabyl družstevní podíl sice za trvání manželství, avšak darem od svého otce , jméno FO, (převodce družstevního podílu), který daroval družstevní podíl pouze žalovanému, svému synovi, bylo to rodinné dědictví. To vyplývá z výpovědi , jméno FO, , kdy jednoznačně jeho úmyslem bylo převést družstevní podíl pouze na žalovaného jako svého syna a jiný úmysl neprojevil. Okresní soud hodnotil jeho výpověď jako věrohodnou a ostatně tato výpověď je v souladu i se smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne , datum, , dle níž , jméno FO, , označený ve smlouvě jako „převodce“, převedl družstevní podíl na žalovaného označeného v části smlouvy jako „nabyvatel“. Žalobkyně je označena ve smlouvě pouze jako „manželka nabyvatele“, nikoli jako nabyvatel. Nelze též přehlédnout, že ve smlouvě je uvedena i manželka převodce , jméno FO, , pod jejímž podpisem je „podpis manžela/manželky převodce“, přičemž manželka převodce neměla žádné vlastnické právo k převáděnému družstevnímu podílu. Svědek , jméno FO, pak potvrdil, že smlouva o převodu družstevního podílu byla na předtištěném formuláři stavebního bytového družstva a je praxí Stavebního bytového družstva , adresa, , aby byl na smlouvě o převodu uveden i manžel převodce a manžel nabyvatele. Úmysl dárce , jméno FO, byl jednoznačný, a to darovat převáděný družstevní podíl pouze žalovanému a jiný závěr nelze dovodit ani z písemné smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne , datum, . Okresní soud tedy nepochybil, když dospěl k závěru, že družstevní podíl nabytý darem žalovaným není součástí společného jmění manželů, ale je ve výlučném vlastnictví žalovaného a nemůže být předmětem vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Namítala-li žalobkyně, že nebyla zjištěna hodnota tohoto družstevního podílu, nelze než souhlasit s žalovaným, že takové zjištění by bylo nadbytečné a v rozporu se zásadou hospodárnosti. Poukazovala-li žalobkyně na ustanovení § 709 odst. 3 věta první o. z., dle něhož součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo v družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nelze zároveň přehlédnout, že dle § 709 odst. 3 věta druhá o. z. uvedené neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle § 709 odst. 1 o. z. jeho výlučné vlastnictví.

15. Okresní soud též uzavřel, že vzhledem k tomu, že družstevní podíl není součástí společného jmění manželů, nemohou být předmětem vypořádání ani výnosy z podnájmu tohoto družstevního podílu. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje. Dle § 709 odst. 2 o. z. součástí společného jmění manželů je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Přestože tedy družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “, se sídlem , adresa, , s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu č. , číslo, nacházejícího se ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. , číslo, v , adresa, v , adresa, , není součástí společného jmění manželů, resp. je ve výlučném vlastnictví žalovaného, tak součástí společného jmění je zisk z tohoto družstevního podílu. Pokud tedy byl družstevní byt č. , číslo, předmětem podnájmu, žalovaný na základě nájemní smlouvy s podnájemcem získal nájemné, přičemž součástí společného jmění manželů je zisk z bytu (tzn. výnosy mínus náklady). Žalobkyně požadovala vypořádání výnosů z podnájmu družstevního bytu za posledních 36 měsíců. K tomu je třeba uvést, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, a pravomocně bylo rozvedeno ke dni , datum, (manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, ). Žalobkyně podala žalobu o vypořádání společného jmění manželů u okresního soudu dne , datum, a pokud požaduje výnosy za dobu tří let před podáním žaloby, tak se jedná o výnosy za dobu od , datum, , přičemž dne , datum, nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství účastníků a za dobu po právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků nemá žalobkyně nárok na výnosy z výlučného majetku žalovaného.

16. Žalobkyně též uplatnila nárok na výnosy z podnájmu družstevního bytu v bytovém družstvu za dobu trvání společného jmění manželů. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, a pravomocně bylo rozvedeno ke dni , datum, . Družstevní podíl v bytovém družstvu „, právnická osoba, “, s nímž je spojeno právo nájmu k družstevnímu bytu, byl převeden na žalovaného až dne , datum, , resp. za dva měsíce po uzavření manželství účastníků. Dle dodatku smlouvy o nájmu družstevního bytu přenechalo , právnická osoba, družstevní byt do užívání žalovanému až dne , datum, . Smlouva o podnájmu družstevního bytu byla uzavřena na dobu od , datum, s , jméno FO, , nar. , datum, , přičemž dle dohody o ukončení nájmu bytu nájemní vztah zanikl ke dni , datum, . Lze tedy uzavřít, že finanční prostředky získané na základě nájemného dle uvedené smlouvy o podnájmu za dobu od , datum, do , datum, , tzn. za 9 měsíců, resp. zisk (výnos mínus náklady) byl součástí společného jmění manželů. Žalobkyně tvrdila, že tyto prostředky byly na účtu žalovaného, což žalovaný ani nečinil sporným. Dle žalobkyně se jednalo o částku , částka, měsíčně, dle žalovaného o částku , částka, měsíčně. Odvolací soud však uvěřil tvrzení žalovaného, že uvedené finanční prostředky, které byly podnájemcem placeny v měsíčních platbách, byly za trvání manželství spotřebovány na běžnou spotřebu rodiny. Z této částky byl financován např. nákup potravin, výlety účastníků, potřeby nezletilého syna žalobkyně apod. Z tohoto důvodu tedy nelze tyto finanční prostředky zařadit do společného jmění účastníků a vypořádat. Prostředky společné na účtu může vybírat každý z manželů a používat je pro běžnou potřebu rodiny.

17. Rozsudek okresního soudu tedy byl dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

18. Žádnému z účastníků nebylo ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem vzhledem k charakteru sporu (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/2022 ze dne 5. 4. 2022).