25 Co 294/2025
č. j. 25 Co 294/2025-160
V PLATNOSTI- OS Rychnov 13 C 296/2023-140
- KS Hradec Králové 25 Co 294/2025-160
Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek okresního soudu, který zamítl žalobu o určení vlastnictví stavby umístěné na pozemku v katastrálním území. Soud se opřel o § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., podle něhož žalobce nesplnil lhůtu pro převod vlastnického práva na obec, a proto právo k stavbě přešlo na stát. Žalobce nemohl uplatnit mimořádné vydržení, protože nebyl vlastníkem stavby v době účinnosti zákona. Soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení žalovanému.
Plný text
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyní JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobce: žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného, doručovací adresa žalovaný o určení vlastnictví k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 14. srpna 2025 č. j. 13 C 296/2023-140
I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem stavby č. ev. číslo – občanského vybavení, situované na pozemcích p. č. hodnota, to vše zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec adresa (výrok I). Ve spojitosti s výsledkem sporu zavázal žalobce k náhradě nákladů ve prospěch žalovaného v částce částka (výrok II).
2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že v katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku p. č. číslo zapsán stát a že právo hospodařit s tímto pozemkem jako s majetkem státu svědčí právnická osoba. Vlastnické právo k pozemku p. č. číslo pak náleží žalobci. Na obou pozemcích se rozkládá areál tenisových kurtů a předmětná stavba č. ev. číslo slouží jako zázemí pro sportovce; stavba je v katastru nemovitostí zapsána jako součást pozemku p. č. číslo ve vlastnictví státu.
3. Soud prvního stupně dále zjistil, že právnická osoba v adresa získal na základě rozhodnutí téhož správního orgánu ze dne datum č. j. spisová značka stavební povolení k výstavbě tenisových kurtů – areálu zdraví v rámci akce Z. Areál zdraví – tenisové kurty byl dle zápisu o ukončení stavby ze dne datum předán do užívání právnická osoba dne datum. Z hlášení změn v evidenci nemovitostí ze dne datum vyšlo najevo, že část pozemků p. č. hodnota v katastrálním území adresa, na kterých se realizuje výstavba areálu zdraví – tenisových kurtů, byla vyjmuta ze zemědělského půdního fondu právě pro tuto výstavbu, a byla předána do užívání právnická osoba. Podle zápisu o ukončení stavby prováděné v rámci akce Z ze dne datum byly tenisové kurty předány právnická osoba do užívání dne datum.
4. Soud prvního stupně s odkazem na ustálenou judikaturu dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka a usnesení téhož soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka) shledal existenci naléhavého právního zájmu na žádaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř.
5. Žalobce považoval za nabývací titul k předmětné stavbě řádné vydržení podle § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), resp. mimořádné vydržení podle § 1095 o. z.
6. Soud prvního stupně ovšem zdůraznil, že ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění účinném od datum, dal žalobci možnost získat vlastnické právo k předmětné stavbě. Žalující obec totiž ke dni datum držela právo hospodaření a s předmětnou stavbou ke dni účinnosti zákona rovněž hospodařila. Soud prvního stupně odvodil tento závěr z ustanovení § 11 odst. 4 a § 65 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, jak ve znění účinném do datum, tak i ve znění účinném od datum, podle nichž stavba patřil do vlastnictví té socialistické organizace, která jí pořídila, popř. do vlastnictví státu, šlo-li o státní organizaci, a zároveň platil, že národní majetek spravovala (hospodařila s ním) zásadně organizace, která byla pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně sloužil.
7. Žalobci nic nestálo v cestě, aby do jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým věcem učinil návrh příslušnému středisku geodézie na zápis těchto nemovitých věcí do evidence nemovitostí (viz § 8 zákona č. 172/1991 Sb., ve znění účinném do 28. 6. 2012), a pokud by tuto zákonnou lhůtu zmeškal, mohl nejdéle do datum uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu pod sankcí, že v opačném případě se považuje den datum za den přechodu vlastnického práva na stát. Dlužno zdůraznit, že zápis vlastnického práva do evidence nemovitostí, resp. katastru nemovitostí, neměl právotvorné (konstitutivní) účinky, nýbrž pouze účinky deklaratorní (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka).
8. A posléze nastíněná změna v přístupu ke navracení majetku obcím byla odůvodněna více než dvacetiletou pasivitou některých obcí, které neuvedly do souladu stav faktický a právní; nejednalo se tedy již o navracení majetku, ale o snahu postavit najisto vlastnické vztahy k některým nemovitostem. Datum datum tak má charakter „restituční tečky“, do kdy je nutno uplatnit sporná práva (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka).
9. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce splnil ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. obě kumulativní podmínky k navracení předmětné stavby do jeho vlastnictví, ať již se jednalo o právo hospodaření ke dni datum, nebo o hospodaření s touto stavbou. Nelze nevidět, že sám žalobce v žalobě výslovně tvrdil, že stavbu užívá a provozuje jako vlastní majetek od nabytí účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. a jen v reakci na procesní obranu žalovaného přišel s tvrzením, že s předmětnou stavbou začal hospodařit až na sklonku 90. letech minulého století, kdy v roce rok uzavřel nájemní smlouvu s tamním tenisovým oddílem právnická osoba. Nelze tudíž uvěřit, že by žalobce od roku rok až do roku rok nechal tenisové kurty včetně předmětné stavby ladem. Běžná životní zkušenost je taková, že žalobce musel přinejmenším zajistit běžnou údržbu stavby, aby nezchátrala a mohla sloužit svému účelu. Žalobce ostatně ani netvrdil, že by např. činnost tenisového areálu po listopadu rok ustala a obnovila se až v roce rok.
10. Žalobci tudíž svědčilo vlastnické právo k předmětné stavbě od datum. Vzhledem k tomu, že zmeškal propadnou lhůtu k podání návrhu vůči katastrálnímu úřadu, nebo žaloby na určení vlastnického práva u soudu, přešlo vlastnické právo ke dni datum znovu na stát (§ 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., ve znění účinném od 29. 6. 2012). Teprve od tohoto okamžiku mohla žalobci běžet dvacetiletá lhůta pro mimořádné vydržení a ta by tak mohla skončit až v roce rok.
11. Proti rozsudku se odvolal žalobce, přičemž brojil vůči výroku ve věci samé a na něm závislému nákladovému výroku. Přednesl, že po prověření historických reálií v návaznosti na procesní obranu žalovaného přehodnotil svojí původní skutkovou verzi, podle níž předmětnou stavbu užívá a provozuje jako vlastní majetek od počátku 90. let až do současnosti. Žalobce při koncipování žaloby vycházel z pouhých útržků, které navrhoval před soudem prvního stupně zjistit v rámci dokazování, mimo jiné i za pomoci výslechů navržených svědků spjatých s historií tenisového oddílu a provozováním sportovního areálu. Namítl, že tenisový areál nemusel v 80. a 90. letech minulého století ležet ladem, mohl být užíván tenisty, a přesto to nemusel být právnická osoba, kdo s ním fakticky hospodařil. Vzhledem k tomu, že právnická osoba s předmětnou stavbou k datu datum nehospodařil, nepřešlo na žalobce vlastnické právo k této stavbě a vlastnické právo tak nemohl následně pozbýt na základě ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. Logicky tak není vyloučeno jím tvrzené mimořádné vydržení vlastnictví k předmětné stavbě v období od datum, kdy tenisový areál pronajal tamnímu tenisovému oddílu, až do datum. Žádal, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
12. Žalovaný se s napadeným rozsudkem ztotožnil a navrhl jeho potvrzení.
13. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) poté, co se ujistil, že odvolání podala oprávněná osoba a včas a že odvolání bylo přípustné a obsahovalo všechny zákonem předepsané náležitosti (§ 42 odst. 4, § 201, § 204 odst. 1, § 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, jež mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.
14. Odvolací soud je za jedno se soudem prvního stupně v závěru, že žalobce nabyl vlastnictví k předmětné stavbě ke dni datum přechodem ze státu podle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. Tehdy byly naplněny obě kumulativní zákonné podmínky, a to sice ta, že ke dni datum příslušelo k předmětné stavbě právo hospodaření právnická osoba, a zároveň žalobce s touto stavbou hospodařil. Soud prvního stupně nepřijal jiný skutkový a právní závěr, než sám žalobce v tomto řízení přímo v žalobě, ale i v žalobě ze dne datum, kterou se vůči státu domáhal určení vlastnického práva k pozemkům, jejich část byla v minulosti vyčleněna k vybudování tenisových kurtů včetně předmětné stavby v akci Z. Tehdy nabízel na podporu svých tvrzení provedení těchže listinných důkazů, které soud prvního stupně provedl a hodnotil v průběhu současného řízení. Žalobce tehdy i nyní představil skutkovou verzi, podle níž (na základě jím navržených důkazů) právnická osoba k datum držel právo hospodaření a že žalobce ke dni datum s pozemky včetně předmětné stavby hospodařil.
15. V řízení bylo z poloviny prokázáno, že k žádosti právnická osoba bylo zahájeno stavební řízení a že tenisový areál včetně předmětné stavby byl po dokončení předán do užívání právnická osoba s tím, že stavba zůstala ve správě jmenovaného správního orgánu.
16. Znovu je třeba podtrhnout tu okolnost, že žalobce ve své žalobě ze dne datum výslovně konstatoval, že … „adresa stavbu užívá a provozuje jako svůj vlastní majetek, a to po celé období od nabytí tohoto majetku až do současnosti. Stavba je pronajímána tenisovému oddílu právnická osoba na základě nájemní smlouvy ze dne datum do současnosti. Stavba po celou dobu slouží jako zázemí pro hráče tenisu, tj. jako klubovna, šatny, sociální zázemí. Vlastnické právo mimo jiné dále dokládá, že adresa jako vlastník vede evidenci majetku nacházejícího se v klubovně, které pořizovalo. Po celou dobu adresa samo nebo prostřednictvím svých nájemců zajišťuje jeho údržbu a opravy, odebírá do předmětného objektu elektřinu, vede objekt v evidenci svého majetku apod.“. Shodnou skutkovou verzi předestřel žalobce ve zmíněném předešlém sporu vedeném pod sp. zn. spisová značka. Kdo jiný než sám žalobce, mohl a měl znát faktický a právní stav ke dni datum, resp. datum. Změnil-li zcela zásadně žalobce v průběhu řízení až v reakci na procesní obranu žalovaného vylíčení skutkového děje v tom smyslu, že jeho právnímu předchůdci ke dni datum právo hospodaření nepříslušelo a že on sám ke dni datum s předmětnou stavbou nehospodařil, nepočínal si z pohledu plnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a/ a b/ o. s. ř.) věrohodně.
17. Soud prvního stupně plně v souladu s poznatky běžného veřejného života uzavřel, že by žalobce od počátku 90. let minulého století až do roku rok nechal tenisový areál včetně předmětné stavby pustnout a bez dalšího by ho ponechal svému osudu. Sám žalobce tvrdil opak, uvedl-li (nabízel v tomto směru důkazy), že areál bez přerušení žil sportem a byl tak naplněn účel, k němuž byl zřízen.
18. Lze uzavřít, že žalobce promrhal historickou šanci nabýt vlastnictví k předmětné stavbě ex lege na základě zákona č. 172/1991 Sb. v období od datum do datum. Žalobce se sice o naplnění posledně označeného zákona pokusil tím, že dne datum podal u soudu prvního stupně žalobu na určení vlastnického práva, leč tuto žalobu vzal následně zcela zpět a řízení tak bylo usnesením Okresního soudu v adresa ze dne datum č. j. spisová značka zastaveno; usnesení nabylo právní moci datum. Činí-li zákonná doba pro mimořádné vydržení 20 let (§ 1095 o. z.), nemohla dosud uběhnout, jak správně dovodil soud prvního stupně.
19. Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
20. Vzhledem k tomu, že žalovaný se s úspěchem ubránil odvolání, vzniklo mu na vrub žalobce právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů této fáze řízení (§ 137, § 142 odst. 1, § 151 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř.). Jednalo se o dvě paušální náhrady hotových výdajů za přípravu k jednání před odvolacím soudem a za účast na tomto jednání datum v sazbě po částka (§ 1 odst. 1 a odst. 3 písm. b/ a c/, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.). Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Dovolání je přípustné tehdy, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze v takovém případě podat do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou; o dovolání by rozhodoval Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon či exekuční návrh.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.