25 Co 327/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudkyní JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem jméno sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 1 040 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. června 2024 č. j. 114 C 18/2023-120,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 28 793,70 Kč.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 1 040 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 040 000 Kč za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 205 851 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II) a povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení (svědečné) ve výši 1 691,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení 1 040 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že je vlastníkem rodinného domu č. p. , číslo, v obci , název, , katastrální území , adresa, . Žalovaný byl sousedem a vlastníkem pozemku zapsaného na LV č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, . Pozemky spolu přímo sousedí, nacházejí se ve stejné ulici. Žalovaný se koncem roku 2021 rozhodl své nemovité věci prodat, ale bránilo mu v tom tehdy probíhající dědické řízení, v rámci kterého měl zdědit zbývající část nemovitostí. Obrátil se na žalobce s nabídkou, že by mu nemovitosti mohl po skončení dědického řízení prodat s tím, že potřebuje akutně finanční prostředky na vypořádání svých jiných záležitostí. Žalobce měl o budoucí koupi nemovitostí žalovaného zájem, a proto mu zaplatil částku 1 040 000 Kč, která měla sloužit jako záloha na budoucí kupní cenu nemovitostí. Částku 1 040 000 Kč zaplatil ve dvou splátkách, a to ve výši 40 000 Kč dne 29. 11. 2021 a ve výši 1 000 000 Kč dne 14. 2. 2022. Poté očekával, že ho žalovaný bude informovat o ukončení dědického řízení a že spolu uzavřou řádnou kupní smlouvu, což se však nestalo. Žalovaný ho neinformoval o ukončení dědického řízení ani ho nevyzval k uzavření kupní smlouvy ohledně nemovitostí, ale naopak prodal nemovitosti třetí osobě dne 7. 10. 2022 (, jméno FO, ). Částka 1 040 000 Kč je tedy plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný na jeho úkor bezdůvodně obohatil a které je povinen mu vydat. Vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky 1 040 000 Kč nejpozději do 31. 12. 2022 dopisem ze dne 14. 12. 2022, žalovaný však na jeho výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku mu nezaplatil.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že byl prvně osloven žalobcem v době po smrti matky žalovaného s tím, že má zájem o koupi nemovitostí. Byl v té době podílovým spoluvlastníkem nemovitostí o velikosti 9/10 a jeho matka vlastnila ideální podíl o velikosti 1/10 na nemovitostech. Účastníci uzavřeli ústní smlouvu o budoucí smlouvě kupní, dle níž se domluvili, že žalovaný po skončení pozůstalostního řízení po matce prodá nemovitosti žalobci za kupní cenu 5 000 000 Kč a žalobce na znamení projevu vážné vůle k uzavření budoucí kupní smlouvy mu zaplatil částku 1 040 000 Kč s tím, že tato částka se započte na budoucí kupní cenu a pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy z důvodu na straně žalobce, stane se částka nevratnou. Žalovaný zpřístupnil žalobci nemovitosti a předal mu klíče, žalobce začal provádět pozemkové úpravy, žalovaný nemovitosti vyklidil a uzavřel nájemní smlouvu na užívání bytu ve , adresa, s účinností od 1. 6. 2022. Poté se s žalobcem dlouho neviděl, žalobce nebyl k zastižení, on v mezidobí sjednal u notářky , jméno, , která vyřizovala pozůstalost po jeho matce, schůzku k uzavření kupní smlouvy ohledně nemovitostí a poskytl jí podklady, avšak tu byl nucen zrušit, neboť žalobce byl nečinný. Žalobce vyzýval k uzavření kupní smlouvy e-mailem ze dne 15. 9. 2022, dále SMS zprávami, ten však nereagoval. Žalovaný tedy poté prodal nemovitosti přes realitní makléřku , jméno, dne 7. 10. 2022 třetí osobě za cenu 3 400 000 Kč. K uzavření kupní smlouvy nedošlo jednoznačně z důvodů na straně žalobce, který nemá nárok na vrácení částky 1 040 000 Kč.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce zaplatil žalovanému 1 040 000 Kč, a to dne 29. 11. 2021 částku 40 000 Kč a dne 14. 2. 2022 částku 1 000 000 Kč. Mezi účastníky probíhala jednání, na základě, kterých měla být v budoucnu uzavřena kupní smlouva k předmětným nemovitým věcem a kupní cena stanovena v celkové výši 5 000 000 Kč. Čekalo se na ukončení dědického řízení po matce žalovaného. Nebylo ani sporu, že žalovaný měl svému bratrovi vyplatit 250 000 Kč, a to do 10. 10. 2022. Dle kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne 7. října 2022 žalovaný uzavřel kupní smlouvu na předmětné nemovité věci, kdy kupujícím byl , jméno, . Kupní cena byla sjednána dohodou ve výši 3 400 000 Kč. Dle návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí vklad proběhl dne 7. 10. 2023. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1. 10. 2022 zápis usnesení o dědictví sp. zn. , spisová značka, proběhl dne , datum, . Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 28. 11. 2022 je jako vlastník předmětných nemovitých věcí zapsán , jméno FO, . Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 14. 12. 2022 žalobce vyzval žalovaného k úhradě 1 040 000 Kč z důvodu, že žalobce zjistil, že předmětné nemovité věci byly prodány jiné osobě, a tato částka je tak plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný obohatil na úkor žalobce. Lhůta byla poskytnuta do 31. 12. 2022. Z propouštěcí zprávy ze dne 11. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobce byl od 17. 9. 2022 do 11. 11. 2022 hospitalizován v Psychiatrické nemocnici , adresa, , s tím, že byl přijat akutně pro manický stav s psychot. symptomy. Diagnóza , název, , doporučení úplné abstinence od alkoholu a jiných návykových látek. Z e-mailové komunikace účastníků bylo zjištěno, že v květnu 2022 si účastníci přeposlali směnku. Dne 15. 9. 2022 žalovaný sdělil žalobci „Zdar, ozvi se, už to mám domluvený ;)“ v předmětu e-mailu. Dne 8. 6. 2022 žalovaný sdělil a přeposlal listiny k ukončení plynu a elektřiny. V červenci 2022 žalovaný dvakrát urgoval žalobce ohledně plynu a kontaktu na něj. Dne 1. 8. 2022 žalovaný s předmětem „už se to blíží“ sdělil žalobci, že jde k notářce, tak se jí zrovna zeptá na kupní smlouvu. Jinak se ještě domluví na tu sekačku, žebřík, kotouč, trávu, a tak ať to dají celé do kupy. Stejně jako vyklizení věcí žalovaného, pak dal tátovi klíče. S tím, že po schůzce řekne víc. Dne 2. 8. 2022 mu žalobce stručně odpověděl „Čus, super… zdraví ET“. Dne 12. 5. 2022 žalovaný sdělil žalobci, aby vytiskl vratku a dne 8. 6. 2022 mu sdělil, že tam má 10 dnů na přihlášení k odběru, když ne tak bude platit navíc za montáž měřidel. Z kopií sms zpráv bylo zjištěno, že žalovaný poslal několik zpráv žalobci (ET) od 5. 9. 2022 do 21. září 2022 s tím, že na to můžou vlítnout. Žalovaný si vezme pár věcí na baráku. Může zavolat notářce nebo si vybrat nějakého sám, když to žalobce platí (5. 9. 2022), příští středu má žalovaný notářce zavolat (6. 9. 2022), urgence o odpověď (2 x 15. a 16. 9. 2022). „Můžeme to spočítat a projít i zítra až se vrátíš, stejně jí to dám až to budeme mít všechno (18. 9. 2022). V poslední sms zprávě žalovaný žalobci sdělil, že „tatík s tím nechce mít nic společného, takže nic. Před půl rokem vystěhoval žalovaného a pak to zrušil, že nemá prachy. Takže pro žalovaného dohoda definitivně padá, kačky vrátí žalobci po prodeji domu a strhne si z toho náklady. Jestli s tím nebude souhlasit, tak se sejdou u soudu. Nebude nahánět ženu žalobce, s přáním brzkého uzdravení a propuštění.“ Dle sdělení hovorů s notářkou žalovaný dne 6. 9. 2022 (34 s), 15. 9. 2022 (5 min 22 s) a 22. 9. 2022 (1 min 14 s) volal notářce. Z usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, vyplývá, že soud schválil dohodu dědiců, dle které měl žalovaný vyplatit svému bratrovi 250 000 Kč do dvou měsíců od data právní moci. Právní moci usnesení nabylo dne 10. 8. 2022. Matka žalovaného zemřela dne , datum, . Dle výslechu svědkyně , jméno FO, , přítelkyně žalovaného, zná žalobce jako souseda z doby, kdy bydleli v , adresa, . Bydlí s přítelem společně 7 let. Žalobce naposled viděla, když se stěhovali do , adresa, , nájemní smlouva od 1. 6. 2022. V , adresa, byla pak už pouze jednou pro věci. Žalobce oslovil žalovaného ohledně koupě domu na jaře 2021. Žalobce chodil k nim domů domlouvat koupi domu, žalovaný mu to chtěl prodat. Domluvili se, že žalobce dá příteli 1 000 000 Kč jako nevratnou zálohu s tím, že když to přítel prodá někomu jinému, tak žalobci ty peníze vrátí a když žalobce koupi baráku odřekne, tak si žalovaný nechá zálohu. Jiné důvody, kdy by se neměla záloha vracet, domluveny nebyly. Byla u toho, když se domlouvala záloha i výše kupní ceny, která byla domluvena na 5 000 000 Kč. Písemně sepsali pouze směnku. Žalovaný dal klíče žalobci od spodní části domu kvůli převodu plynu a elektřiny. Domlouvali si práce na střeše. Žalovaný dovolil otci žalobce upravovat terén pro zahradu. Žalobce si nechal udělat přípojku na vodu, rozkopal barák, v době, kdy tam ještě bydlela se žalovaným. Žalovaný volal žalobci, že už to má vyřízené s notářkou, že by se mohla podepsat kupní smlouva, ale žalobce nebral telefony a nereagoval na e-maily. Dům pak žalovaný prodal třetí osobě, někdy v říjnu, narychlo, protože dobíhala lhůta z dědického řízení, ve kterém měl bratrovi vyplatit 250 000 Kč. Pan , jméno, se přijel na dům podívat, řekl, kolik je ochoten za něj zaplatit, a podle toho se sjednala kupní cena. Žalovaný byl za otcem žalobce, který měl od žalobce plnou moc, ale ten řekl, že s koupí nechce mít nic společného. K uzavření kupní smlouvy mělo dojít až se vyřídí dědické řízení. To skončilo někdy koncem srpna, začátkem září 2022, lhůta pro vyplacení bratra byla 2 měsíce. Žalovaný měl dohodnutou schůzku s notářkou, ale žalobce už nereagoval. Smlouva se už neudělala, protože se žalobce neozýval. Kupní cena byla snížena z důvodu přípojky, kterou žalobce vybudoval na podzim 2021, aby se to stihlo před zimou, aby se dalo kopat. Žalovaný telefonoval žalobci, že skončilo dědické řízení, a že má schůzku s notářkou. Telefon mu vzal žalobce až po delší době s tím, že dřív nemohl, že je v léčebně. Bylo to hned, jak přišlo, že skončilo dědické řízení a jak se přítel dohodl s notářkou na schůzce. Z výslechu svědka , jméno, vyplývá, že zná oba účastníky asi 7 let, jsou to jeho kamarádi. Jsou příležitostně v kontaktu. Bavil se o koupi baráku vždy s jedním či druhým, ne všichni pohromadě. Od žalovaného ví, že tam proběhla nějaká záloha. Nebyl přítomen žádnému jednání účastníků. Ví vše jen z doslechu. Kupní smlouvu účastníci neuzavřeli, žalovaný naháněl žalobce. Ten začal mít psychické problémy, viděl to na něm, že není v pořádku a pak skončil na klinice. Myslí, že to byl důvod, proč nedošlo k prodeji. Ví, že žalobce dělal na domě nějaké práce, se střechou, žlaby a na zahradě. Proběhla tam i kolaudace, v době, kdy tam žalovaný ještě bydlel. Dle výslechu svědka , jméno, zná oba účastníky, jsou kamarádi, s žalovaným se vídá častěji. Ví, že jednali o prodeji domu, krátce po tom, co zemřela paní , jméno, . Žalovaný říkal, že přemýšlí o prodeji domu, na to mu žalobce nabídl, že by dům koupil. Pomáhal žalovanému stěhovat se do , adresa, . Když mělo dojít k předání domu a klíčů, tak se o žalobci nevědělo. Žalovaný potřeboval, aby se prodej dotáhl, byl v podnájmu, bez práce, potřeboval peníze za dům, takže si začal shánět makléřku kvůli prodeji domu. Byl u ocenění znalcem a účastníky týkající se částky 5 000 000 Kč. Žalovaný měl plán, aby udělali písemnou smlouvu, měli směnku, ale pak žádná smlouva písemně nebyla s tím, že bude platit kamarádská domluva, že si věří. Dovodil, že 1 000 000 Kč byla záloha, u jednání ohledně zálohy nebyl. Záleželo na tom, kdo by od koupě odstoupil, o tom se mluvilo vícekrát. Kdyby k prodeji nedošlo z důvodu na straně žalovaného, tak měl tu částku žalobci vrátit, kdyby žalobce od koupě odstoupil, tak měly peníze zůstat žalovanému. Domnívá se, že smlouvu neuzavřeli z důvodu, že žalobce neměl peníze. Žalovaný si mu několikrát stěžoval, že ze strany žalobce není žádná odezva. Byly problémy ohledně přepisu energií. Žalovaný se stavoval i za otcem žalobce s tím, že s ním nebyla žádná řeč. Žalovaný mu sdělil, že měl několik dohodnutých termínů s notářkou. O podrobnostech týkající se zálohy ví od žalovaného. Odhad se mohl uskutečnit na podzim roku 2021. Dojem, že žalobce nechce dům koupit získal z toho důvodu, že z jeho strany nebyla žádná odezva. Ze sociálních sítí ví, že se žalobce léčil v , město, . Ohledně prací uvedl, že žalobce užíval dům žalovaného, dělal úpravy, prokopávala se voda, byly tam pokácené stromy, vyklízelo se spodní patro. Upozornil žalovaného na to, že žalobce je v , město, . Dle výslechu svědkyně , jméno, notářky, si podrobnosti ohledně jednání se žalovaným nepamatuje. V případě objednávky by mohly být informace v diáři. V případě pořízení smlouvy (kupní smlouvy) by v počítači byl případně koncept, nebo připravená smlouva. Ani koncept, ani smlouva nebyly v případě žalovaného dohledány. Smlouva nebyla realizována. Následně notářka soudu sdělila, že nenalezla žádný záznam o konání či zrušení schůzky se žalovaným či žalobcem (za období srpen až září 2022). Dle výslechu svědkyně , jméno, , makléřky, se jednalo o rychlý prodej (mezi žalovaným a třetí osobou). Na místě byl přítomen i jiný makléř. Proběhly 3 schůzky v místě nemovitých věcí. Žalovaný požadoval kupní cenu 4 000 000 Kč. Prodej byl realizován asi okolo 3 500 000 Kč. Ohledně rozdílu kupních cen uvedla, že kupující byl stavař, odborník. Po shlédnutí sdělil, že je potřeba velké rekonstrukce, střechou zatékalo a spodní patro bylo vlhké, vzpomíná si na problém s vodou – přípojkou. Toto vše vnímala jako důvod snížení kupní ceny. Bylo potřeba vyklidit nemovité věci z důvodu velkého množství movitých věcí, což v očích kupujících snižuje kupní cenu. Částka 3 500 000 Kč byla nabídnuta kupujícím. Žalovaný souhlasil s touto nabídkou kupní ceny, přistoupil k první nabídce. Jednalo se o jedinou nabídku. Vzadu na kopci byla zděná stavba, která nebyla zapsána v katastru nemovitostí, pozemek byl zrytý, zbagrovaný. Žalovaný na prodej spěchal, kupující nabízel hotovost.

5. Okresní soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o budoucí smlouvě kupní o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem, kdy byly určeny nemovité věci a kupní cena ve výši 5 000 000 Kč. Matka žalovaného zemřela dne , datum, . Nebylo sporné, že žalobce uhradil žalovanému zálohu ve výši 1 040 000 Kč (29. 11. 2021 a 14. 2. 2022). Na podzim roku 2021 byl v místě nemovitých věcí odhadce, který byl domluven svědkem , jméno FO, a cena byla sjednána ve výši 5 000 000 Kč, kdy byli přítomni oba účastníci. Vybudování vodovodní přípojky žalobcem na pozemku žalovaného bylo se souhlasem žalovaného. Došlo k tomu ještě před předáním nemovitých věcí v květnu 2022. Mezi účastníky v květnu 2022 a v červnu 2022 (kdy byla pořízena směnka) probíhala jednání, předání nemovité věci žalobci a žalovaný se odstěhoval do nájemního bytu. Dle výpovědi svědkyně , jméno FO, byli žalobci předány klíče od spodní části domu pro převod energií, žalovaný povolil otci žalobce úpravy na zahradě, účastníci si domluvili práce na střeše. Veškeré úpravy na nemovitostech probíhaly se souhlasem žalovaného, který s nimi byl přinejmenším srozuměn, včetně vybudování vodovodní přípojky. Usnesení o dědictví nabylo právní moci dne 10. 8. 2022 a lhůta k vyplacení bratra žalovaného byla do 10. 10. 2022. Vypořádací dědický podíl činil 250 000 Kč. Žalobce byl hospitalizován od 17. 9. 2022 do 11. 11. 2022 a žalovaný uzavřel dne 7. 10. 2022 kupní smlouvu s třetí osobou ohledně nemovitých věcí za kupní cenu 3 400 000 Kč. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobcem uhrazená záloha ve výši 1 040 000 Kč byla vratná či nikoli. Svědek , jméno FO, vypověděl o nevratnosti této zálohy, avšak zároveň uvedl, že u žádného jednání ohledně zálohy nebyl a informace o ní má jen z doslechu od žalovaného. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že si účastníci domluvili, že když to přítel prodá někomu jinému, tak žalobci ty peníze vrátí a když žalobce koupi baráku odřekne, tak že si přítel nechá zálohu. Během výslechu si přesně pamatovala ujednání o záloze a podmínky uzavření smlouvy, avšak již si nepamatovala, že byl svědek , jméno FO, u odhadu nebo kdy přesně skončilo dědické řízení. Okresní soud uzavřel, že má pochybnosti o věrohodnosti výpovědi svědkyně, která během výslechu několikrát učinila oční kontakt s žalovaným, který ji následně přikyvoval. Pokud však bylo ujednání o záloze i přesto sjednáno tak, jak vypověděla svědkyně a i sám žalovaný, byl to právě žalovaný, kdo odstoupil od uzavření kupní smlouvy a prodal nemovité věci třetí osobě, a proto měl zálohu žalobci vrátit. Žalovaný neprokázal, že by žalobce nechtěl uzavřít kupní smlouvu či chtěl od smlouvy o smlouvě budoucí kupní odstoupit. Sám sice tvrdil, že v květnu 2022 došlo k předání nemovitých věcí a k uzavření smlouvy nedošlo z důvodu nedostatku financí na straně žalobce, přesto však pokračoval v jednání s žalobcem, byl realizován přepis energií, dokonce se žalovaný odstěhoval. Okresní soud měl za to, že oba účastníci směřovali a chtěli kupní smlouvu uzavřít. Tvrzení žalovaného, že byl žalobcem k uzavření kupní smlouvy tlačen, měl okresní soud za nepravděpodobné. Navíc žalovanému nebránilo uzavřít kupní smlouvu na část nemovitých věcí (9/10), když předmětem dědického řízení byl id. 1/10 podíl. Dědické řízení skončilo 10. 8. 2022 avšak dle doložených sms zpráv a e-mailů se žalovaný snažil kontaktovat žalobce až téměř o měsíc později. Dle okresního soudu se předmětné e-maily a sms zprávy týkaly schůzky s notářkou. Pokud se žalovaný odkazuje na e-mail „Zdar, ozvi se, už to mám odmluvený“ tak se jednalo o domluvenou schůzku s notářkou. Avšak, jak uvedl sám žalovaný, svědkyně , jméno FO, i notářka, žádná kupní smlouva nebyla ani připravena. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobci se sdělení o ukončení dědického řízení dostalo v první polovině září 2022. Žalovaný však vyzval žalobce pouze ke schůzce s notářkou a nikoli k uzavření kupní smlouvy. Dle výpovědi svědků žádná smlouva nebyla ani připravena, jak tvrdil žalovaný. Žalovaný tak neprokázal, že by vyzval žalobce k uzavření kupní smlouvy a určil by mu lhůtu, do kdy tak musí učinit, jinak že prodá nemovité věci jiné osobě. Žalovaný předpokládal nebo měl předpokládat, že svého bratra bude vyplácet, znal i odhad ceny nemovitých věcí. Lze tak usoudit, že žalovaný neměl k dispozici finanční prostředky na výplatu dědického vypořádacího podílu ve výši 250 000 Kč. To však jde k jeho tíži, zejména pokud již obdržel 1 040 000 Kč od žalobce jako zálohu. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalovaný byl nezaměstnaný a bez finančních prostředků. Navíc žalovaný urgoval doloženými zprávami a e-maily žalobce až měsíc po ukončení dědického řízení teprve ke schůzce s notářkou. To, že žalovaný přistoupil na první nabídku z důvodu končící lhůty pro vyplacení dědického vypořádacího podílu, nelze jít k tíži žalobce. Zejména když žalovaný měl za to, že kupní cena by měla být 5 000 000 Kč. Žalovaný neprokázal, že by vodovodní přípojka či terénní práce na zahradě byly konány proti jeho vůli, naopak k nim dal souhlas. Dle sdělení makléřky důvody pro určení nižší kupní ceny byly rovněž nevystěhované movité věci, které dle sdělení samotného žalovaného byly i jeho. Žalovaný tedy neprokázal, že by žalobce způsobil nějakou škodu na předmětných nemovitých věcech mimo dohodnuté práce.

6. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Namítal, že přístup okresního soudu je zcela formalistický, když vytýká žalovanému, že řádně nevyzval žalobce k uzavření kupní smlouvy ohledně nemovitých věcí. Žalovaný předložil soudu několik e-mailů a SMS, kde žalobci sděluje, že je vše připraveno k dokončení transakce, žalobce však ani na jednu ze zpráv žalovaného nereagoval. Nesouhlasil ani s hodnocením výpovědi svědka , jméno FO, , který sdělil, že žalovaný přemýšlí o prodeji domu a že mu žalobce nabídl, že by dům koupil. Tato věta přece nevylučuje, že žalobce oslovil žalovaného jako první. Stejně tak svědek , jméno FO, uvedl, jak to bylo se zálohou ve výši 1 000 000 Kč a rozhodně z jeho výpovědi nevyplývá, že to ví pouze od žalovaného. Z e-mailů a SMS žalovaného i z výpovědí svědků jednoznačně plyne, že žalovaný sháněl žalobce s tím, že je možno kupní smlouvu uzavřít. Zdůraznil, že SMS zpráva ze dne 5. 9. 2022 je naprosto evidentní. Vzhledem k jejímu obsahu, kde se uvádí, že si žalovaný vezme už jen pár věcí z baráku a že může zavolat notářce, u které měl předjednáno uzavření kupní smlouvy, případně že si žalobce může vybrat notáře sám a do konce týdne může být hotovo, podle názoru žalovaného nelze dovozovat nic jiného než to, že se má žalobce dostavit k notářce , jméno, nebo si vybrat jiného notáře a uzavřít kupní smlouvu ohledně nemovitých věcí. Na tuto SMS zaslanou žalobci 14 dnů předtím, než byl hospitalizován, žalobce nikdy nereagoval. Když byl žalobce nekontaktní, pokoušel se žalovaný dohodnout na uzavření kupní smlouvy s otcem žalobce, avšak bezvýsledně. Nesouhlasil ani s tím, že okresní soud shledal výpověď svědkyně , jméno FO, jako nevěrohodnou pro údajný oční kontakt s žalovaným. Dle jeho názoru vyřizující soudkyně nebyla při ústním jednání, kde byla svědkyně , jméno FO, vyslechnuta, vyřizující soudkyní, nýbrž seděla v části pro veřejnost, tj. v části, kdy k ní svědkyně stála zády, a tedy soudkyně nemohla vidět, zda mezi svědkyní a žalovaným dochází k očnímu kontaktu či nikoli. Kromě toho okresní soud nevzal v úvahu, že je nelogické, z jakého důvodu by žalovaný uzavřel kupní smlouvu s jiným subjektem za kupní cenu 3 500 000 Kč, tedy o 1 500 000 Kč nižší, než jaká byla kupní cena sjednaná s žalobcem. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu změněn a žaloba byla zamítnuta.

7. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalovaného navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Zdůraznil, že pokud jde o tvrzené SMS zprávy, které měl žalovaný údajně žalobci zaslat, není v nich žádný relevantní obsah, který by prokazoval tvrzení žalovaného o tom, že údajně vyzýval žalobce k uzavření kupní smlouvy. Zásadní nedostatek potencionální výzvy žalovaného k uzavření kupní smlouvy není ve formě ani ve způsobu doručení této výzvy žalobci, není to ani o uhlazených právních formulacích, ale nedostatkem je neexistence takové výzvy. Žalovaným předložené e-maily a SMS zprávy jsou zcela bezobsažné a neobsahují jedinou zmínku o tom, že by žalovaný vyzýval žalobce k uzavření kupní smlouvy. Žádná kupní smlouva na prodej nemovitostí žalobci nikdy připravena nebyla a ani nebyla za tímto účelem sjednána žádná schůzka u notářky , jméno, jak vyplynulo z její výpovědi.

8. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu uvedenými v odůvodnění jeho rozsudku, na které zcela odkazuje a které vzhledem k odvolacím námitkám žalovaného doplňuje pouze následujícím způsobem.

10. Dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

11. Dle § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

12. Dle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

13. Dle § 1787 odst. 2 o. z. obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

14. Dle § 1788 odst. 1 o. z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

15. Smlouva o smlouvě budoucí kupní týkající se převodu nemovité věci nemusí mít písemnou formu. V občanskoprávních poměrech nemůžou být jejich účastníci pod sankcí (absolutní) neplatnosti nuceni jednat ve formě (nemají povinnost), kterou jim zákon neukládá. Podle nynější právní úpravy smlouvy o smlouvě budoucí soud již nenahrazuje pouze projev vůle povinného, nýbrž určuje obsah smlouvy pomocí obecných kritérií stanovených v § 1787 odst. 2 o. z. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2022 sp. zn. 33 Cdo 72/2021).

16. Mezi účastníky bylo nesporným, že mezi nimi byla uzavřena ústní smlouva o budoucí smlouvě kupní, jejímž předmětem byl pozemek p. č. st. , číslo, , jehož součástí je rodinný dům čp. , číslo, v katastrálním území , adresa, zapsaný na LV č. , hodnota, za kupní cenu 5 000 000 Kč. Nesporným též bylo, že žalobce zaplatil žalovanému 1 040 000 Kč, a to ve dvou splátkách dne 14. 2. 2022 a dne 29. 11. 2021. Žalobce nějakou dobu bydlel v domě čp. , číslo, , měl klíč od spodního patra domu, začal provádět pozemkové úpravy na pozemcích, napojil se na vodovod žalovaného a chtěl s žalovaným uzavřít kupní smlouvu. Stejně tak žalovaný nemovitosti dne 15. 5. 2022 vyklidil a uzavřel nájemní smlouvu ohledně bytu ve , adresa, . K uzavření kupní smlouvy ohledně nemovitostí však mezi účastníky nedošlo, žalovaný uzavřel dne 7. 10. 2022 kupní smlouvu s , jméno FO, , přičemž kupní cena byla sjednána ve výši 3 400 000 Kč. Mezi účastníky bylo sporné, zda měla být částka 1 040 000 Kč vrácena žalobci v případě, že k uzavření kupní smlouvy nedojde, resp. zda šlo o nevratnou zálohu pro případ, že k uzavření kupní smlouvy nedojde z důvodu na straně žalobce. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že takové ujednání mezi účastníky nebylo prokázáno. Jednak u tvrzeného ujednání nikdo nebyl přítomen kromě účastníků a svědkyně , jméno FO, , jejíž výpověď však okresní soud hodnotil jako nevěrohodnou. Dle výpovědi svědka , jméno FO, ví pouze od žalovaného, jak to bylo se zálohou ve výši 1 000 000 Kč, resp. svědek , jméno FO, ve své výpovědi u okresního soudu výslovně uvedl, že o tom, co se má stát se zálohou, se bavili s žalovaným, ví to od něho. Svědek též uvedl, že žalovaný měl nějaké záležitosti k zaplacení, nechtěl mít závazky, takže se domluvili se žalobcem, že mu žalobce zaplatí zálohu na kupní cenu. Nelze též přehlédnout SMS zprávu žalovaného adresovanou žalobci, v níž žalovaný uvádí, že dohoda s žalobcem pro něho definitivně padá, peníze vrátí po prodeji domu a strhne si z toho náklady spojené s výmysly žalobce. Žalovaný tedy v SMS zprávě ani netvrdil, že by si žalobcem zaplacenou zálohu měl ponechat jako nevratnou. Nelze tedy uzavřít, že by žalobce zaplatil 1 040 000 Kč žalovanému jako nevratnou zálohu na kupní cenu nemovitostí, kterou by si žalovaný byl oprávněn ponechat v případě, že kupní smlouva nebude uzavřena z důvodu na straně žalobce. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva s žalobcem uzavřena nebyla, je žalovaný povinen žalobci 1 040 000 Kč vrátit.

17. I kdyby však bylo prokázáno tvrzení žalovaného, že pokud by nedošlo k uzavření kupní smlouvy z důvodu na straně žalobce, nebyl by žalovaný povinen částku 1 040 000 Kč žalobci vrátit, odvolací soud ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že to byl právě žalovaný, který způsobil neuzavření kupní smlouvy s žalobcem, neboť žalobce řádně nevyzval k uzavření kupní smlouvy a nemovitosti prodal třetí osobě. V tomto smyslu lze zcela odkázat na odůvodnění rozsudku okresního soudu. Pokud jde o SMS zprávy žalovaného adresované žalobci, z jejich obsahu nelze dovodit, že by žalovaný vyzval žalobce k uzavření kupní smlouvy do nějaké lhůty. Pouze ho vyzýval ke schůzce s notářkou (, jméno FO, ), avšak žádnou schůzku s ní domluvenou neměl a kupní smlouva též nebyla připravena. Notářka , jméno FO, ve své výpovědi uvedla, že kupní smlouva mezi účastníky nebyla realizována, nemá ani uložený koncept v počítači a s žalovaným nebyly sjednány ani poté zrušeny žádné schůzky ohledně kupní smlouvy.

18. Pokud žalovaný poukazoval na to, že kupní smlouvu ohledně nemovitostí uzavřel s , jméno FO, za nižší kupní cenu, resp. za 3 400 000 Kč, což je dle jeho názoru nelogické, ale svědčí to o tom, že potřeboval finanční prostředky na vyplacení dědického podílu svého bratra (částku 250 000 Kč) a v důsledku nižší kupní ceny mu vznikla škoda, je třeba pouze uvést, že žalovaný již obdržel od žalobce částku 1 040 000 Kč a mohl tedy mít finanční prostředky na vyplacení svého bratra (v době probíhajícího dědického řízení mu bylo zřejmé, že bude platit bratrovi vypořádací podíl). Kromě toho dle výpovědi realitní makléřky , jméno FO, sám žalovaný požadoval při sjednávání kupní ceny s , jméno FO, pouze 4 000 000 Kč (tzn. nikoli 5 000 000 Kč) a kupní cena byla snížena z důvodu žádosti kupujícího , jméno FO, , když s jeho nižší nabídkou žalovaný hned souhlasil. To, že žalovaný přistoupil na nabídku nižší kupní ceny, jde tedy k jeho tíži. Navíc dle sdělení realitní makléřky důvodem pro sjednání nižší kupní ceny byly i nevystěhované movité věci, které byly i žalovaného.

19. Část žalobcem uplatněných odvolacích námitek směřuje proti hodnocení důkazů provedených okresním soudem. Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti a posléze hodnota pravdivosti, event. věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou pro zjištění skutkového stavu upotřebitelné). Důkazy, které jsou pro rozhodnutí bezvýznamné, se dále nezabývá. Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu, nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné či nezákonné). K důkazům, které byly získány (opatřeny) nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Opačný postup soudu by měl za následek, že porušení obecně závazného právního předpisu by bylo promítnuto do skutkového stavu věci zjištěného soudem, a tím i do rozhodnutí vydaného na jeho základě. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti, event. věrohodnosti, pak soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (tj. rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli, a získané zprávy o skutečnostech přisuzuje hodnotu věrohodnosti.

20. Všem těmto kritériím hodnocení důkazů provedené okresním soudem odpovídá a netrpí ani vnitřním logickým rozporem. Okresní soud v odůvodnění rozsudku jasně a zcela přiléhavě vysvětlil, z jakých důkazů svá skutková zjištění čerpal a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Odvolací soud nepřisvědčil námitce žalovaného o tom, že svědek , jméno FO, uvedl ve své výpovědi, jak to bylo se zálohou ve výši 1 000 000 Kč, přičemž rozhodně z jeho výpovědi nevyplývá, že to ví pouze od žalovaného. Svědek , jméno FO, totiž ve své výpovědi výslovně uvedl, „o záloze jsme se bavili s žalovaným, od něj vím, že tam proběhla transakce milionu a že mu pak má žalobce doplatit 4 000 000 Kč, o tom, co se má stát se zálohou, jsme se bavili s žalovaným, vím to od něho“. Stejně tak lze souhlasit s okresním soudem, pokud hodnotil výpověď svědkyně , jméno FO, jako nevěrohodnou z důvodu očního kontaktu se žalovaným. Ostatně i tato svědkyně ve své výpovědi uvedla, že se účastníci domlouvali, že žalobce dá jejímu příteli (žalovanému) 1 000 000 Kč jako nevratnou zálohu s tím, že když to přítel (žalovaný) prodá někomu jinému, tak žalobci ty peníze vrátí, a když žalobce koupi baráku odřekne, tak si přítel (žalovaný) zálohu nechá. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce koupi domu odřekl, a i kdyby tedy byla svědkyně , jméno FO, věrohodná, je žalovaný, který prodal nemovitosti třetí osobě, povinen žalobci částku 1 040 000 Kč vrátit.

21. Rozsudek okresního soudu tedy byl jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

22. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a je tedy povinen ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalobci náklady tohoto řízení. Náklady odvolacího řízení žalobce spočívají v nákladech jeho právního zastoupení, a to v odměně za 2 úkony právní služby á 12 460 Kč (vyjádření žalobce k odvolání žalovaného a účast na jednání odvolacího soudu), v jedné paušální náhradě hotových výloh ve výši 300 Kč a v jedné paušální náhradě hotových výloh ve výši 450 Kč, v náhradě za ztrátu času ve výši 1 200 Kč, v cestovném právního zástupce žalobce k jednání odvolacího soudu a zpět ve výši 1 923,70 Kč (ujeto celkem , hodnota, km, osobní automobil , název, , průměrná spotřeba 5,2 l nafty na 100 km, cena nafty 34,70 Kč/l a náhrada za amortizaci vozidla 5,80 Kč/km); celkem činí náklady odvolacího řízení žalobce 28 793,70 Kč (§ 7, § 13 odst. 4 a 5, § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).