25 Co 342/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudkyní Mgr. Miroslavy Lanžhotské a JUDr. Miluše Krejzlíkové ve věci manželky: jméno , narozená datum narození bytem adresa zastoupena advokátkou jméno sídlem adresa a manžela: jméno , narozený datum narození bytem adresa zastoupený advokátem jméno sídlem adresa o rozvod manželství k odvolání manžela proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 26. září 2024 č. j. 13 C 97/2024-41,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem rozvedl manželství účastníků uzavřené dne , datum, před Městským úřadem v , město, . Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že manžel vstupoval do manželství svobodný a manželka jako rozvedená. Účastníkům se v manželství narodily čtyři děti, z nichž dvě dcery a syn jsou již zletilí. Nejmladší , jméno, , nar. , datum, , byla rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 22. 4. 2024 č. j. 0 Nc 1567/2024-37 svěřena na základě dohody rodičů do výlučné péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu ode dne 1. 5. 2024 částkou 2 500 Kč měsíčně; rozsudek nabyl právní moci 22. 5. 2024.

3. Soud prvního stupně nařídil první ústní jednání ve věci na 9. 7. 2024. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem opětovného předvolání nepřítomné manželky, jíž bylo předvolání k jednání řádně doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Z dalšího jednání, nařízeného na 27. 8. 2024, se omluvil manžel ze zdravotních důvodů, aniž by požádal o odročení tohoto jednání. Soud prvního stupně během tohoto jednání přistoupil k výslechu manželky, která vypověděla, že s manželem uzavřeli manželství po čtyřleté známosti a až do roku 2017 se jednalo o oboustranně spokojené soužití. Tehdy ji manžel během rodinné oslavy pod vlivem alkoholu fyzicky napadl. Manžel považoval za správný model manželství stav, kdy ona bude pečovat o domácnost a zřekne se kontaktů s okolím, což se jí postupem času přestalo zamlouvat. Na přelomu let 2018/2019 již začali hovořit o rozvodu manželství, nicméně na počátku roku 2019 otěhotněla. Situace v rodině se poté zklidnila, a tak tomu bylo i po narození nezletilé dcery a po dobu trvání rodičovské dovolené, byť manžel měl i nadále tendenci si i přes její nesouhlas vynucovat sex. Postupem času se ovšem jejich vzájemné vztahy zhoršily, což oba vnímali nepříjemně. Na přelomu let 2023/2024 jí manžel po jednom fyzickém ataku sdělil, že přehodnotil své chování vůči ní a že od své občasné nekontrolovatelné agresivity upustí. Předsevzetí mu však vydrželo relativně krátkou dobu, kdy po mysliveckém plesu došlo z jeho strany pod vlivem alkoholu k poslednímu fyzickému ataku. Manželka si poté našla bydlení v nájemním bytě v , adresa, , kam se i s nezletilou dcerou 16. 2. 2024 odstěhovaly. Od té doby zanikl jejich svazek po stránce ekonomické i intimní.

4. Město , Anonymizováno, , Komise pro projednávání přestupků, vydalo dne 12. 9. 2024 pod č. j. , spisová značka, rozhodnutí, kterým uznalo manžela vinným z přestupku proti občanskému soužití, jehož se dopustil tím, ze dne 13. 1. 2024 okolo 03:20 hodin v , město, v domě čp. , číslo, v podnapilém stavu po předchozí slovní rozepři (související s vynucováním si sexu) fyzicky napadl manželku tak, že ji silně uchopil za ruce a stehna, čímž ji způsobil zranění ve formě podlitin, za což mu byl uložen správní trest v podobě napomenutí. Dlužno dodat, že manžel se k popsanému protiprávnímu jednání doznal.

5. Soud prvního stupně ve věci nařídil poslední ústní jednání na 26. 9. 2024. Manžel se z účasti na tomto jednání omluvil s odůvodněním, že jakožto dobrovolný dárce krve je objednán na tentýž den k odběru krve do Fakultní nemocnice v , město, ; manžel nepožádal o odročení tohoto jednání. Soud prvního stupně toto jednání završil vyhlášením shora označeného rozsudku.

6. Soud prvního stupně na základě takto zjištěného skutkového stavu věci uzavřel, že soužití manželů je ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Případné zachování manželství není podloženo zájmem nezletilé dcery účastníků podle § 755 odst. 2 písm. a) o. z. V tomto směru poznamenal, že opatrovnický soud shora označeným rozsudkem schválil dohodu rodičů, podle níž byla nezletilá svěřena do výlučné péče manželky a manžel se zavázal přispívat na výživu nezletilé.

7. Proti rozsudku se odvolal manžel, přičemž brojil vůči výroku, kterým bylo manželství rozvedeno. Soudu prvního stupně primárně vytýkal, že v rozporu s ustanovením § 389 odst. 1 z. ř. s. upustil od jeho výslechu a spokojil se pouze s výslechem manželky. Přednesl, že soud prvního stupně ve věci jednal dne 27. 8. 2024, ačkoli k omluvě z účasti na tomto jednání připojil kopii rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti z 23. 8. 2024. Stejně tak soud prvního stupně jednal bez jeho přítomnosti dne 26. 9. 2024, byť se dne 24. 9. 2024 z účasti na tomto jednání omluvil pro dárcovský odběr krve ve Fakultní nemocnici , město, . Argument soudu prvního stupně, že si naplánoval termín odběru krve až dne 20. 9. 2024, tj. již po doručení předvolání k jednání, nelze považovat z pohledu ustanovení § 389 odst. 1 z. ř. s. za přiléhavý. Namítal, že postupem soudu prvního stupně mu bylo odepřeno ústavně garantované právo na spravedlivý proces (viz č. l. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Věděl-li soud prvního stupně, že manžel s rozvodem manželství nesouhlasí, nemohl upustit od jeho výslechu, a to zejména za situace, kdy se z účasti na obou uvedených jednáních řádně a včas omluvil. Podle ustálené rozhodovací praxe obecných soudů lze přitom za velké obtíže ve smyslu § 389 odst. 1 z. ř. s. pokládat okolnosti, na jejichž základě není možné v dohledné době očekávat, že výslech manžela bude proveditelný, a to např. pro jeho dlouhodobě neznámý pobyt, poruchu zdraví znemožňující výslech, nepřiměřeně vysoké náklady manžela při cestě k soudnímu jednání. Žádal, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Manželka se s napadeným rozsudkem ztotožnila a navrhla jeho potvrzení.

9. Podle § 389 odst. 1 z. ř. s. k projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustil, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi.

10. V řízení o rozvod manželství je vyloučeno rozhodnutí ve věci samé bez nařízení jednání, a to i v případě, že by účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání nebo se práva na projednání vzdali (viz § 115a o. s. ř.). Je rovněž zakotven obligatorní výslech účastníků řízení, přičemž soud od něj smí upustit, pouze pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi.

11. Za situace, kdy se manžel k návrhu na rozvod manželství nepřipojil, bylo ve smyslu shora citovaného ustanovení § 389 odst. 1 z. ř. s. žádoucí, aby soud prvního stupně provedl jeho výslech v rámci ústního jednání (§ 757 odst. 1 o. z. a contrario). Manžel se sice dvou jednání konaných 27. 8. 2024 a 26. 9. 2024 nezúčastnil, nicméně se z účasti na těchto jednání s předstihem omluvil. V prvním případě tkvěl důvod jeho nepřítomnosti v doložené dočasné pracovní neschopnosti a ve druhém případě v darování krve ve Fakultní nemocnici , město, . Argument soudu prvního stupně, že ve druhém případě manžel hledal účelově důvod, pro který by nevzal účast na jednání, nelze přijmout nejen se zřetelem na důvod neúčasti, ale i vzhledem k tomu, že manžel se na rozdíl od manželky osobně zúčastnil v pořadí prvního jednání ve věci dne , datum, .

12. Odvolací soud proto přistoupil k výslechu manžela v rámci odvolacího řízení při jednání konaném 9. 1. 2025. Manžel vypověděl, že ho mrzí incident ze dne 13. 1. 2024 a že nehodlá dopustit, aby se něco podobného opakovalo. Sám sebe charakterizoval jako člověka klidné, mírné a smířlivé povahy se zakořeněným smyslem pro rodinný život. Pokud někdy reagoval vznětlivě až prchlivě, nabudilo ho k tomu až provokativní jednání manželky. S ohledem na délku trvání manželství a na skutečnost, že s manželkou vychovali tři již zletilé děti a nadále vychovávají nezletilou dceru , jméno, , se nedokáže smířit s myšlenkou, že by manželství zaniklo rozvodem. Má za to, že je tu stále reálná naděje na zachování manželství.

13. Manželka v rámci opětovného výslechu vypověděla, že na rozdíl od manžela si nedokáže reálně představit obnovení soužití manželů a že již vnitřně přijala myšlenku zániku manželství rozvodem. Nevěří již ubezpečování manžela, že se k ní nebude již chovat pro ni nepřijatelným způsobem s prvky agresivity.

14. Podle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

15. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil existenci kvalifikovaného rozvratu manželství ve smyslu shora citovaného ustanovení § 755 odst. 1 o. z. Rozkol v oblasti citového, sexuálního soužití, vzájemného porozumění a vědomí spolupatřičnosti je dlouhodobý a trvá přinejmenším od února 2024, kdy manželka s nezletilou dcerou účastníků opustila rodinnou domácnost a od té doby nebyl zaznamenán žádný náznak možného obnovení soužití. Manžel sice na rozdíl od manželky vidí možnost, aby spolu dál manželsky žili, nicméně naráží na rozhodný, neměnný a dlouhodobý postoj manželky zcela opačného rázu. Dlužno připustit, že manželka má k tomuto svému postoji pochopitelné a legitimní důvody.

16. Rozvodu manželství nemůže být na překážku zájem nezletilé dcery manželů, neboť ta vyrůstá v péči manželky mimo sdílenou rodinnou domácnost takřka jeden rok a za tuto dobu se s faktickým stavem sžila, byť se samozřejmě nejedná o stav ideální. Nyní bude na obou manželích, aby nezletilé dceři rozpad manželského svazku co nejlépe nahradili v rámci, pokud možno, bezkonfliktních porozvodových vztahů.

17. Při hodnocení příčin rozvratu manželství se odvolací soud shodl se závěry soudu prvního stupně s tím, že příčinu je třeba hledat především ve shora popsaném chování manžela.

18. Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

19. Rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky vychází z ustanovení § 23 věty první z. ř. s. ve vazbě na § 224 odst. 1 o. s. ř.