25 Co 87/2026

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudkyň JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená datum bytem adresa zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený datum bytem adresa zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce , narozeným Datum narození zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o vypořádání společného jmění manželů k odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 29. prosince 2025, č. j. 3 C 111/2015-992

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši , částka, do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve výrocích I. a III. se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem ani krajským soudem.

IV. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , náhradu nákladů řízení každý z nich ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem rozhodl tak, že: z věcí patřících do společného jmění účastníků přikázala/ do výlučného vlastnictví žalobkyně: movité věci: kamera Panasonic za , částka, , digitální fotoaparát Sony za , částka, , lednice Baumatic za , částka, , lampa s motivem pampelišek za , částka, , notebook Samsung za , částka, , účet vedený u , právnická osoba, ., číslo , č. účtu, s debetním zůstatkem , částka, ;b/ do výlučného vlastnictví žalovaného: nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, jako pozemek č. parc. , číslo, a pozemek č. parc. , číslo, za , částka, , movité věci: kuchyňská linka za , částka, , vestavěná trouba Baumatic za , částka, , vestavěná mikrovlnná trouba Baumatic za , částka, , vestavěná lednice Baumatic za , částka, , vestavěná plynová deska Baumatic za , částka, , vestavěná myčka nádobí Whirpool za , částka, , pračka AEG za , částka, , nábytek v obývacím pokoji (policový systém do stěny a 1 konferenční stolek barvy přírodní břízy a 2 závěsné lampy smetanové barvy) za , částka, , televizor Thomson a DVD přehrávač Thomson za , částka, , vybavení 2 dětských pokojů (2 postele, 1 skříň a 1 komoda, 1 psací stůl, 2 noční stolky) za , částka, , bazén včetně příslušenství za , částka, , bicí souprava Sonor za , částka, , nůžkový hydraulický zvedák typ OMCM za , částka, , zouvačka pneumatik za , částka, , vyvažovačka kol C99-01 za , částka, , hydraulický zvedák HJ-2-800 za , částka, , rázový utahovák 1-2 Twin hammer za , částka, , 2 ks odkládacích stojek za , částka, , sada pro úpravu brzdových trubiček , IBAN, za , částka, , sada pro výměnu brzdové kapaliny , právnická osoba, 2 za , částka, , samonastavitelný klíč na olejové filtry 120 za , částka, , horkovzdušná pistole PG za , částka, , laserové vodítko LM za , částka, , 4 ks karosářských kladívek Heavy-duty za , částka, , vibrační bruska Angle Grinder AG-1-15-S3-GL za , částka, , úhlová bruska Power plus za , částka, , svářečka transformátorová Weldy 190 Primex za , částka, , sada klíčů Gola za , částka, , vrtačka EINHELL , jméno FO, 1000E za , částka, , akuvrtačka AKB 18-1 za , částka, , leštička SIT-YH-180 za , částka, , naviják prodlužovacího přívodu DG-4ZR-FO4 za , částka, , pneuměřič TV Infla za , částka, , ruční vysavač Sencoper SVC 190B za , částka, , nabíječka autobaterií Progress 112 za , částka, (výrok pod bodem I rozsudku okresního soudu); žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši , částka, do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku (bod II.); zamítl návrh na vypořádání půjčky ve výši , částka, od , jméno FO, a úvěru ve výši , částka, od , právnická osoba, . (bod III.); žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (bod IV.) a žalobkyni a žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , náhradu nákladů řízení každému z nich ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (bod V.).

2. V odůvodnění svého rozsudku okresní soud reprodukoval žalobu a vyjádření žalovaného, zmínil svůj rozsudek ze dne , datum, , č. j. , číslo, , a zrušující usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , podal přehled provedených důkazů a skutkových zjištění z nich čerpaných, citoval znění ust. § 740 a § 742 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“). Uvedl, co a z jakého důvodu patří do společného jmění manželů (dále jen „SJM“), vymezil zjištěné závazky a investice ze společného do odděleného majetku. Okresní soud zmínil, že v průběhu manželství účastníci řešili svoji finanční situaci sjednáváním úvěrů a půjček. Situace braní úvěrů, jejich účel, spotřebovávání a splácení však byla značně chaotická a nepřehledná, nicméně provedeným dokazováním byly zjištěny zevrubně popsané úvěrové případy. Pokud se týká investice do rekonstrukce domu čp. , číslo, ve výlučném vlastnictví žalovaného, včetně jeho hospodářské části a původní bytové jednotky, okresní soud uvedl, že z vypořádání SJM nelze činit vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením (přitom bylo odkázáno na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, pod sp. zn. , spisová značka, ). Nejvyšší soud zastává názor (viz např. rozsudek ze dne 14. 12. 2010 pod sp. zn. 22 Cdo 4019/2010), že i v řízení o vypořádání SJM se uplatní ust. § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „OSŘ“), podle něhož lze vzhledem ke konkrétním poměrům dané věci a s ohledem na dobu, jež uplynula od doby vynaložených investic, kdy jejich skutečnou výši by bylo možno zjišťovat jen s nepoměrnými obtížemi, určit výši nároku úvahou soudu. Tím spíše je třeba připustit stanovení výše vynaložených investic znaleckým posudkem, ve kterém znalec popíše jednotlivé druhy prací a určí celkové náklady, které bylo v rozhodné době třeba na takovou rekonstrukci vynaložit. S ohledem na časový odstup pak půjde spíše o určení pravděpodobných nákladů než o zjištění přesné částky (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, pod sp. zn. , spisová značka, ).

3. V projednávané věci je podle okresního soudu nepochybné, že za trvání manželství účastníci investovali do nemovitostí žalovaného finanční prostředky, a to zejména ty, které byly získány prostřednictvím úvěrů. To platí i ohledně úvěru ve výši , částka, čerpaného žalobkyní, když žalovaný netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by bylo zřejmé, že byly spotřebovány výhradně žalobkyní. Ostatně i tento úvěr byl účelově vázán na financování bytových potřeb, údržbu a změnu rodinného domu žalovaného. Znaleckým posudkem znalce Ing. , jméno FO, bylo zjištěno, že realizační cena konstrukčních prvků a částí stavebních úprav u podkrovního bytu činí (valorizovanou) částku , částka, a u karosářské a zámečnické dílny činí (valorizovanou) částku , částka, . Znaleckým posudkem znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že obvyklá cena domu č. , číslo, podle jeho stavu ke dni uzavření manželství (, datum, ) činila , částka, , ke dni zániku SJM (, datum, ) činila , částka, a ke dni , datum, pak , částka, . Shora jmenovaní znalci byli okresním soudem vyslechnuti a účastníkům byla dána možnost, aby jim vysvětlili nejasnosti. Oba znalci podle názoru prvostupňového soudu věrohodně a srozumitelně vysvětlili, z čeho při svých zjištěních a následných závěrech vycházeli, jakou zvolili metodiku a jakým způsobem se dobrali výsledku.

4. Pokud se týká vypořádacího podílu a jeho výše, okresní soud vyšel z toho, že žalobkyni byly do jejího výlučného vlastnictví přikázány movité věci v hodnotě , částka, , zatímco žalovanému byly do jeho výlučného vlastnictví přikázány nemovité a movité věci v hodnotě , částka, . Pokud se týká investic, účastníci učinili nesporným, že v průběhu trvání manželství investovali ze společného majetku na oddělený majetek žalovaného celkem částku , částka, , a to , částka, do pozemku č. parc. , číslo, včetně nákupu sekačky, , částka, do kotelny, , částka, do úprav spojených s chovem ryb a , částka, na splacení úvěru žalovaného z doby před uzavřením manželství. Polovina z této částky činí , částka, . Nejzásadnější a také největší investicí však byly investice do rekonstrukce domu čp. , číslo, , který je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Vzhledem k tomu, že se účastníci nedokázali shodnout na výši těchto investic a jejich přesná výše nebyla zjistitelná ani z účastníky předložených důkazů, nezbylo než zjistit pravděpodobnou výši těchto investic znaleckým posudkem. Investicemi vynaloženými účastníky ze společných prostředků na výlučný majetek žalovaného došlo ke zhodnocení tohoto majetku o , částka, (tj. , částka, mínus , částka, ). Polovina z této částky činí , částka, . Všechny závazky již byly splaceny. Pokud jde o společné prostředky, které byly použity na úhradu těchto společný dluhů za trvání manželství, platí, že ohledně těchto vynaložených společných prostředků nevzniká vypořádací nárok, po rozvodu manželství žalobkyně zaplatila celkem částku , částka, a žalovaný zaplatil celkem částku , částka, .

5. Výpočet vypořádacího podílu provedl okresní soud následujícím způsobem. Obdržela-li žalobkyně hodnotu v movitých věcech ve výši , částka, a žalovaný hodnotu v nemovitých a movitých věcech ve výši , částka, , měl by žalovaný žalobkyni vyplatit vypořádací podíl v částce , částka, . Dále je třeba navýšit vypořádací podíl žalobkyně o polovinu částky, představující investice ze společného majetku na oddělený majetek žalovaného, tj. o částku , částka, (tj. , částka, plus , částka, ), a o náhradu jejích výlučných prostředků vynaložených na zaplacení společných dluhů po rozvodu manželství ve výši , částka, . V mezisoučtu to znamená, že žalovaný by měl žalobkyni vyplatit vypořádací podíl po zaokrouhlení ve výši , částka, (tj. , částka, plus , částka, plus , částka, plus , částka, ). Vypořádací podíl je však třeba snížit o náhradu výlučných prostředků, vynaložených žalovaným na zaplacení společných dluhů po rozvodu manželství ve výši , částka, . Vypořádací podíl, který je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, tak činí rozdíl, tj. , částka, . Zamítnut pak byl návrh na vypořádání na vypořádání půjčky ve výši , částka, od , jméno FO, a úvěru ve výši , částka, od , právnická osoba, . V prvním případě jde o závazek výhradně samotného žalovaného týkající se majetku (nemovitostí), který náleží výhradně žalovanému, a z tohoto důvodu nemůže být v rámci vypořádání SJM zohledněn. Ve druhém případě byl úvěr účastníky společně spotřebován a splacen ještě za trvání manželství - čili v době zániku jejich SJM tento závazek neexistoval. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky okresní soud rozhodl v souladu se Stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023 pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, výrok o nákladech státu má svou oporu v ust. § 148 odst. 1 OSŘ.

6. Proti rozsudku okresního soudu, a to výslovně proti jeho výroku II., se odvolala žalobkyně. Uvedla, že okresní soud v dané věci provedl rozsáhlé dokazování, které bylo komplikované jak změnou judikatury, týkající se posuzování valorizace vnosů, tak i rozsahem úvěrů, které byly v průběhu manželství účastníky sjednávány a různě spláceny jinými úvěry, popř. splaceny po rozvodu manželství z výlučných prostředků některého z účastníků. Žalobkyně nemá žádných výhrad, pokud jde o předmět aktiv SJM a rozdělení mezi účastníky. Neměla ani připomínek k závěrům znaleckých posudků, které stanovily obvyklou cenu movitých věcí a dále výši investic ze společných prostředků do výlučného majetku žalovaného - tedy nemovitostí. Na základě důkazů a skutkových závěrů okresního soudu měla žalobkyně zato, že do aktiv SJM je nutno započíst: hodnotu movitých věcí nabývaných žalobkyní , částka, , hodnotu movitých a nemovitých věcí nabývaných žalovaným , částka, , shodně odsouhlasenou investici ze společného majetku na oddělený majetek žalovaného , částka, , investice ze společných prostředků na oddělený majetek žalovaného dle znaleckého posudku , částka, ; celkem hodnota aktiv činí částku , částka, a z toho ½ představuje částku , částka, . Pokud žalobkyně získává majetek v hodnotě , částka, , pak z aktiv by byl nárok na vypořádací podíl , částka, . Dluhy SJM činí částky: , částka, zaplatila žalobkyně, , částka, zaplatil žalovaný, celkem hodnota dluhů činí částku , částka, a z toho ½ je , částka, . Žalobkyně zaplatila částku , částka, , a tedy by měla zaplatit žalovanému částku , částka, . Pokud se následně odečte , částka, - , částka, vyjde částka , částka, , což je výše vypořádacího podílu, který by měl žalovaný zaplatit žalobkyni. Podle názoru žalobkyně soud při výpočtu chybně kalkuloval částku , částka, , kterou měl správně vydělit dvěma. Způsobem výpočtu okresního soudu byla v neprospěch žalobkyně počítána úplná částka dluhu, nikoliv toliko poloviční. Žalobkyně provedla kontrolně i výpočet způsobem, který zvolil okresní soud a je podle ní zřejmé, v čem došlo k pochybení. Navrhla se shora popsaných důvodů rozsudek okresního soudu ve výroku II. změnit tak, že žalovaný bude zavázán zaplatit jí vypořádací podíl v částce , částka, .

7. Rozsudek okresního soudu napadl odvoláním rovněž žalovaný. Jeho odvolání směřovalo výslovně proti výrokům II. a III. Uplatnil odvolací důvody podle ust. § 205 odst. 2 písm. b/, d/ a e/ OSŘ. Poukázal na celkovou délku řízení a zdůraznil, že on řízení nijak neprotahoval. Jen ohledně přístavby bytu bylo podáno 5 znaleckých posudků, vzájemně odlišných. Ke znaleckým posudkům a k vypořádání bytu žalovaný uvedl, že úvaha prvostupňového soudu v bodu 37. odůvodnění rozsudku je zcela nepřezkoumatelná; není jasné, z jakého znaleckého posudku okresní soud vycházel. Zřejmě z posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Její znalecký posudek však není správný. Žalovaný poukázal na chybné ocenění kuchyňské linky, domu a nikoliv investic (když dům není v SJM), zdroje tepla a teplé vody (tepelné čerpadlo pořídil žalovaný po zániku manželství). Poukázal dále na to, že jeho námitky proti znaleckým posudkům nebyly vypořádány. Okresní soud neuvedl, proč ohledně renovace kotelny a pořízení kotle nezohlednil dotaci , částka, od Státního fondu životního prostředí. Ve vztahu k ocenění stavu původního bytu v přízemí žalovaný uvedl, že není zřejmé, jak žalobkyně použila úvěr účelově vázaný na rekonstrukci. Uvedl dále, že uplatňuje náhradu za poškození jeho majetku ve výši nákladů na opravu nevydařené rekonstrukce. K půjčkám a závazkům žalovaný připomněl, že žádal o komplexní revizi a přehled všech plateb na závazky v průběhu manželství, s požadavkem však neuspěl. Žalovaný nesouhlasil s tím, že půjčka od , jméno FO, je jeho výlučným majetkem. Navrhl proto rozsudek okresního soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že odůvodnění odvolání je poněkud zmatečné. Odvolatelka má rozsudek okresního soudu (až na nesprávný výpočet vypořádacího podílu) za správný. A správné jsou podle žalobkyně i podané znalecké posudky. Žalovaný svá tvrzení neprokázal, jeho námitky uváděné v odvolání neodpovídají provedenému dokazování.

9. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobkyně a v doplnění odvolání zopakoval výhrady proti závěrům znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Ta měla při stanovení obvyklé ceny nemovitosti odečíst hodnotu stavebního pozemku ve výlučném vlastnictví žalovaného a jím vynaložené investice na zajištění vytápění a TUV. Zvýšení hodnoty majetku žalovaného ze společných prostředků činí podle žalovaného , částka, . Hodnota vybavení a zařízení bývalé kotelny je podle žalovaného irelevantní, znovu zopakoval vadné posouzení částky , částka, poskytnuté jeho matkou. Dále odvolatel namítal, že částka , částka, by měla být valorizována a že žalobkyně svým jednáním ohrozila hodnoty vytvořené v SJM.

10. Po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnými osobami, včas a že jsou přípustná (ust. § 201, a contr. § 202, § 204 odst. 1 OSŘ), přezkoumal krajský soud jako soud odvolací rozsudek okresního soudu ve všech jeho výrocích – pro charakter věci, bez ohledu na odvolateli výslovně označené jen některé z nich (ust. § 212 OSŘ), přezkoumal rovněž řízení jeho vydání předcházející (ust. § 212a OSŘ), při jednání (ust. § 214 odst. 1 OSŘ) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není opodstatněné, odvolání žalobkyně bylo shledáno důvodným.

11. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, vyjádřenými v odůvodnění napadeného rozsudku. Okresní soud zjistil úplně a řádně skutkový stav (ust. § 6, § 120, § 153 odst. 1 OSŘ), provedené důkazy zhodnotil v souladu se zásadami předvídanými v ust. § 132 OSŘ a na základě správně zjištěného skutkového stavu dospěl, až na výhradu níže zmíněnou, k odpovídajícím závěrům právním. Odvolací soud proto odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, které s ohledem na odvolací námitky pouze doplňuje způsobem níže uvedeným.

12. Dle ust. § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

13. Dle ust. § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

14. Dle ust. § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

15. Dle ust. § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

16. Dle ust. § 742 odst. 2 o. z. hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

17. Odvolací soud shrnuje, že žalobkyně prvostupňovému rozhodnutí vytýká nesprávnost výpočtu vypořádacího podílu, žalovaný pak namítá nepřezkoumatelnost, vadné hodnocení důkazů (zejména znaleckých posudků a důkazů, týkajících se půjčky od matky žalovaného), neprovedení revize plateb na závazky, neověření použití úvěru žalobkyní na stanovený účel a částečné neprovedení valorizace.

18. Odvolací soud se předně zabýval námitkou žalovaného, že prvostupňový rozsudek je nepřezkoumatelný. K tomu odvolací soud uvádí, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky účastníků či odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí; měřítkem je zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít ve svém odvolání odvolací důvody. I pokud tedy rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje v úplnosti všem požadavkům kladeným procesním předpisem (ust. § 157 odst. 2 OSŘ) na jeho odůvodnění, není takové rozhodnutí nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 100/2013). V posuzované věci odůvodnění rozsudku okresního soudu vytvářelo více než dostatečnou oporu k tomu, aby žalovaný mohl v odvolání uplatnit odvolací důvody, vznést řadu odvolacích námitek a obsáhlou odvolací argumentaci, což také učinil, a již proto nelze tento rozsudek považovat za nepřezkoumatelný. Odvolací soud proto neshledal důvod pro zrušení rozsudku okresního soudu podle ust. § 219a odst. 1 písm. b/ OSŘ a pro vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení podle ust. § 221 odst. 1 písm. a/ OSŘ.

19. Žalovaný ve svém odvolání dále brojil proti hodnocení důkazů provedenému okresním soudem, pokládal jej za nesprávné a předkládal hodnocení vlastní. Týká se to skutkového závěru o čerpaných dotacích, použití prostředků z úvěru a půjčky od , jméno FO, .

20. Podle ust. § 132 OSŘ důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

21. V uvedeném ustanovení je promítnuta zásada volného hodnocení důkazů, která se uplatňuje v nynějším občanském soudním řízení. Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě hodnota věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné či nezákonné); k důkazům, které byly získány (opatřeny) nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí.

22. Protože hodnocení důkazů je vnitřní myšlenkovou činností soudce - soudu, nemusí se pochopitelně shodovat s představami účastníků. Odvolací soud však může zasáhnout do výsledku činnosti soudu prvního stupně při hodnocení důkazů - jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů - pouze tehdy, jestliže způsob, jak k němu soud prvního stupně dospěl, neodpovídá postupu vyplývajícímu z ust. § 132 OSŘ. Za chybu při vytváření skutkových závěrů soudem prvního stupně může proto být považováno, pokud soud vezme v úvahu skutečnosti, které z dokazování ani z přednesů účastníků nevyplývají ani nevyšly při řízení jinak najevo. Dále pokud opomene hodnotit skutečnosti, které vyplynuly z dokazování nebo které vyšly za řízení najevo jinak, a pokud neprovede navrhované důkazy, přestože byly navrženy důvodně. Chybou rovněž je, jestliže v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, je logický rozpor, nebo jestliže hodnocení důkazů odporuje ust. § 133 až § 135 OSŘ. Nelze-li soudu prvního stupně v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry. Znamená to, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek z jiných, než výše uvedených důvodů nesmí odvolací soud v rámci své přezkumné činnosti napravovat.

23. Z odůvodnění přezkoumávaného rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že okresní soud svůj skutkový závěr o rozsahu čerpaných dotací, použití prostředků z úvěru a okolností poskytnutí peněžních prostředků matkou žalovaného založil na skutečnostech, které vyplynuly z provedeného dokazování; v souladu s ust. § 132 OSŘ nezahrnul do rámce svých úvah jen některé z provedených důkazů, aniž by se jakkoli vypořádal s důkazy ostatními, z nichž by se mohlo podávat zjištění odlišné. Odůvodnění rozsudku prvostupňového soudu v tomto směru rovněž odpovídá ust. § 157 odst. 2 OSŘ Provedení důkazů odpovídalo zákonu a účastníkům podle obsahu protokolů o jednání nebylo upřeno jejich právo vyjádřit se k provedeným důkazům podle ust. § 123 OSŘ. Skutkové závěry okresního soudu mají oporu v provedeném dokazování. Zpochybnění provedených důkazů žalovaným se zakládá na obecných úvahách, které samy o sobě správnost skutkových závěrů okresního soudu nijak nevyvrací.

24. Ke kritice žalovaného stran hodnocení znaleckých posudků je nutno poznamenat, že podle ustálené judikatury soudů (srov. například zprávu o úrovni znaleckého dokazování u soudů a státních notářství občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Cpj 161/79, schválenou usnesením pléna Nejvyššího soudu ČSR z 23.12.1980, sp. zn. Pls 3/80, která byla uveřejněna ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 1, ročník 1981; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2414/2008) soud hodnotí důkaz znaleckým posudkem jako každý jiný důkaz (tj. podle ust. § 132 OSŘ); nicméně je tu při hodnocení tohoto důkazu oproti jiným důkazům určitý rozdíl, který je vyvolán některými zvláštnostmi tohoto důkazu. Při hodnocení důkazu znaleckým posudkem se soud musí zabývat tím, zda posudek znalce má všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu soudci nemají odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. To samozřejmě neznamená, že je soud vázán znaleckým posudkem a že jej musí bez dalšího převzít. Má-li soud pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, popřípadě je-li znalecký posudek nejasný nebo neúplný, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalce požádat, aby podal potřebná vysvětlení, zejména aby posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek; kdyby tím nebyla pochybnost o věcné správnosti znaleckého posudku, nejasnost nebo neúplnost znaleckého posudku odstraněna, soud za účelem přezkoumání znaleckého posudku ustanoví jiného znalce, popřípadě vědecký ústav nebo jinou instituci. V posuzované věci okresním soudem ustanovení znalci vymezený znalecký úkol splnili, jimi podané posudky měly formální náležitosti vyžadované zákonem, znalci své závěry vysvětlili a nevznikla potřeba jejich posudky jakkoli revidovat. Prvostupňový soud v odůvodnění rozsudku zevrubně vysvětlil úvahy, kterými se řídil při hodnocení posudků, znalci poskytnuté vysvětlení nejasností měl za srozumitelné a věrohodné. Žalovaný se v odvolání omezuje na odkaz na dřívější námitky a na obecné odmítnutí znaleckých závěrů bez patřičné polemiky s odborným znaleckým posouzením. To však k relevantnímu zpochybnění znaleckých posudků nepostačuje.

25. K požadavku revize a přesného ověření vnosů a užití prostředků z úvěrů odvolací soud uvádí, že v řízení o vypořádání SJM nelze vždy trvat na podrobném a zcela exaktním vyúčtování všech dílčích investic, vynaložených v rámci základního vnosu (např. jednotlivé dílčí práce při rekonstrukci domu); proto Nejvyšší soud ČR (srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022) při vypořádání nákladů vynaložených na majetek ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů opakovaně uvedl, že je tu často značná obtížnost vyčíslení toho, co by měl manžel nahradit ve prospěch společného jmění (dále jen „SJ“). Ze sporu o vypořádání SJ nelze činit vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům. Je tak značně obtížné přesné vyčíslení nákladů na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů (zde žalovaného), zejména pokud probíhala v době, kdy manželství bylo funkční, manželé neměli důvod uchovávat si všechny doklady a dokumentovat provedené práce a vyplacené částky a nepočítali s tím, že tyto otázky budou v budoucnosti předmětem dokazování v rámci jejich soudní pře. Z toho vychází i soudní praxe. V rozsudku ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1821/2004, Nejvyšší soud konstatoval – cit.: "Nemožnost zjistit přesnou nebo aspoň přibližnou výši tzv. vnosu do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků (pozn. odvolacího soudu – za současné právní úpravy jde nyní o právní termín SJM) nemůže vést k tomu, že by se ze strany bezpodílového spoluvlastnictví účastníků nemělo dostat žádné náhrady ve smyslu věty druhé ust. § 150 obč. zák. (pozn. odvolacího soudu: rozuměj předešlého občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 /jde o zákon č. 40/1964 Sb./, pod dále uváděnou zkratku „obč. zák.“), a že tato skutečnost bude zohledněna jen stanovením nerovných podílů účastníků na jejich bezpodílovém spoluvlastnictví. Pakliže soud na základě dokladů předložených žalovaným nemohl zcela přesně zjistit, a tak zohlednit, co konkrétně z oddělených prostředků z doby před manželstvím žalovaný vnesl do manželství, bylo namístě výši takové částky, jež by měla být žalovanému uhrazena ze společného, stanovit volnou úvahou ve smyslu § 136 OSŘ“. To obdobně platí i pro nárok podle ust. § 742 odst. 1 písm. b) o. z. Dovolací soud též uvedl, že i v řízení o vypořádání SJM se uplatní ust. § 136 OSŘ, podle něhož je (vzhledem ke konkrétním poměrům tehdy řešené věci) volná úvaha na místě s ohledem na dobu, jež uplynula od doby těchto investic, poněvadž skutečnou výši vynaložených prostředků by bylo možno zjišťovat jen s nepoměrnými obtížemi (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 22 Cdo 4019/2010). Z uvedeného se podává, že judikatura v zájmu spravedlivého vypořádání vztahů mezi účastníky a při vědomí obtížnosti dokázat při rekonstrukci domu jednotlivé vynaložené investice a jejich výši doklady připouští, aby v případě, že je prokázáno, že investice byly skutečně vynaloženy a je v zásadě zřejmé, na co byly vynaloženy, tam, kde je to vzhledem k individuálním okolnostem věci namístě, aby rozsah a výše investic vynaložených na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z účastníků byla za podmínek ust. § 136 OSŘ stanovena úvahou soudu; tím spíše je třeba připustit její stanovení znaleckým posudkem, ve kterém znalec popíše jednotlivé druhy prací a určí celkové náklady, které bylo v rozhodné době třeba na takovou rekonstrukci vynaložit (nikoliv tedy výši zhodnocení věci či „hodnotu rekonstrukce“). S ohledem na časový odstup v takovém případě půjde spíše o určení pravděpodobných nákladů než o zjištění přesné částky. Z této judikatury prvostupňový soud v posuzovaném případě vycházel a důvod k odchýlení se od ní nemá ani v druhostupňovém řízení soud odvolací.

26. K požadavku na valorizaci částky , částka, poukazuje odvolací soud na nález Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24, podle něhož valorizaci vnosu nelze obecně podmiňovat tím, že se na ní manželé výslovně dohodnou. Ústavní soud tak reagoval na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022, podle kterého hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen (tzv. valorizace), jen pokud se tak účastníci dohodli. Podle odvolacího soudu by však vnosy, které byly učiněny do 31. 12. 2013, neměly být valorizovány, a to z toho důvodu, že manželé mohli mít legitimní očekávání vyplývající z do té doby účinné judikatury, že vnosy se navrací v jejich nominální hodnotě, případně se mohou redukovat, nikoli však valorizovat. V posuzované věci s ohledem na skutečnost, že vnosy byly učiněny právě do data , datum, , byla valorizace možná jen v případě dohody účastníků.

27. Ve vztahu k odvolání žalobkyně pak odvolací soud poukazuje na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, který pro účely výpočtu vypořádacího podílu uvádí, že k podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh - srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2025, sp. zn. 22 Cdo 2944/2025, a sice část jeho odůvodnění obsahující postup při stanovení výše vypořádacích podílu účastníků pod bodem 2 písm. c/). Odvolací soud odkazuje na výpočet vypořádacího podílu provedený prvostupňovým soudem v bodu 40. odůvodnění jeho rozsudku, který koriguje ve smyslu shora uvedeném tak, že platby účastníků na úhradu společných dluhů, učiněné z výlučných prostředků účastníků po rozvodu - tedy žalobkyní zaplacenou částku , částka, a žalovaným zaplacenou částku , částka, (srov. bod 39. in fine odůvodnění rozsudku okresního soudu) - je nutno pro výpočet vypořádacího podílu kalkulovat jednou polovinou. Je-li žalobci přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, a naopak má-li žalobkyně dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na ni připadá, musí jí druhý účastník rozdíl spravedlivě doplatit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2019, 22 Cdo 2020/2018). Vypořádací podíl vypočtený okresním soudem je tak nutno navýšit o , částka, (coby polovinu z částky , částka, ) a naopak ponížit o , částka, (coby polovinu z částky , částka, ), což celkem činí , částka, .

28. Odvolací soud dodává, že neshledal předpoklady pro doplnění dokazování v odvolacím řízení. Provedení navrhovaných důkazů by totiž nemohlo zpochybnit stávající skutkové závěry v takovém rozsahu, že by bylo namístě přijetí odlišných závěrů právních. Doplnění dokazování by tak bylo nadbytečné a též nehospodárné.

29. Z důvodů shora uvedených odvolací soud rozsudek okresního soudu podle ust. § 220 OSŘ změnil způsobem ve výroku I. jeho rozsudku uvedeným, a to stran výše vypořádacího podílu. Jinak jej podle ust. § 219 OSŘ jako věcně správný potvrdil (viz výrok II. rozsudku krajského soudu). O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 OSŘ při respektování stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23. K tomu odvolací soud dodává, že v tomto typu řízení nelze jednoznačně hovořit o úspěchu či neúspěchu té které strany sporu; jedná se kauzálně o věc, v níž způsob vypořádání právního vztahu účastníků vyplývá ze zákona. Náhradové právo proto nebylo přiznáno žádnému z účastníků (viz výrok III. tohoto rozsudku).

30. O náhradě nákladů nesených státem rozhodl odvolací soud podle ust. § 148 odst. 1 OSŘ. Státu v průběhu řízení vznikly náklady vyplacené z rozpočtových prostředků soudu, a to za znalečné a svědečné v souhrnné výši , částka, . U žádného z účastníků nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků; odvolací soud proto uložil oběma účastníkům povinnost zaplatit státu vzniklé náklady řízení, a to každému jednou polovinou. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 OSŘ.