26 Co 124/2026

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: 1. jméno žalované, narozená datum narození žalované bytem adresa žalované zastoupená opatrovníkem opatrovník sídlem adresa 2. Eva Vávrová, narozená Datum narození opatrovníka bytem Adresa opatrovníka zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví o odvolání žalované 2) proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 30. října 2025 č. j. 3 C 146/2022-506

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I, II a III potvrzuje.

II. Ve výroku IV se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalovaná 2) je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před okresním soudem 198 749 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně a žalovaná 1) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

IV. Žalovaná 2) je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení 28 030 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud určil, že žalovaná 1) a 2) jsou každá vlastníkem ideální 1/3 pozemku parc. č. st. číslo (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. číslo (rodinný dům), a ideální 1/3 pozemku parc. č. číslo (zahrada) v obci adresa, v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsaných na LV číslo číslo v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa (výroky I a II). Rozhodl, že žalobkyně a žalovaná 1) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalované 2) uložil zaplatit žalobkyni náklady řízení 222 368,31 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala určení, že každá z žalovaných je v rozsahu 1/3 vlastnicí shora uvedených nemovitostí (dále též jen „předmětné nemovitosti“) s odůvodněním, že darovací smlouva uzavřená mezi její matkou (žalovaná 1)) a sestrou (žalovaná 2)) z datum je neplatná, neboť její matka jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat. Opatrovník žalované 1) s žalobou souhlasil, žalovaná 2) s žalobou nesouhlasila.

3. Okresní soud shledal žalobu důvodnou. Uzavřel, že žaloba je dle § 80 o. s. ř. přípustná a může se jí zabývat, neboť na straně žalobkyně shledal naléhavý právní zájem na podané žalobě, kdy cestou určovací žaloby se dosáhne souladu mezi zapsaným stavem v katastru nemovitostí a stavem skutečným.

4. Po provedeném dokazování (okresní soud zejm. vyšel ze znaleckého posudku Znaleckého ústavu z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, Fakultní nemocnice adresa ze dne datum vč. výslechu člena znalecké komise k posouzení způsobilosti dárkyně) okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná 1) v době uzavření darovací smlouvy trpěla poruchou intelektu, a sice vaskulární demencí lehkého až středně těžkého stupně, která ovlivňovala její schopnosti rozpoznávací a ovládací. Důsledkem těchto zjištění je absolutní neplatnost darovací smlouvy z datum pro rozpor s veřejným pořádkem. Proto okresní soud žalobě vyhověl (aniž by se pro nadbytečnost blíže zabýval námitkou neurčitosti darovací smlouvy, pokud jde o její předmět).

5. Proti výrokům I, II a IV rozsudku okresního soudu podala žalovaná 2) odvolání. Sporovala závěr okresního soudu o existenci naléhavého právního zájmu na určení, tento není dán tam, kde právní postavení žalobkyně není ohroženo, nijak se nezměnilo a podanou žalobou se ani nezmění. Určovací žaloba má nadto preventivní charakter. Dále namítla, že důkazní řízení před okresním soudem bylo neúplné, žalobkyně nevypovídala jako účastnice řízení, má přitom nejen povinnost tvrzení, ale i důkazní. Žalobkyni nejde o žalovanou 1), je vůči ní v antagonistickém vztahu, žalovaná 1) ji nezajímá, jde jí jen o majetek. Uvedla, že žalobkyně podala k Obvodnímu soudu pro adresa sp. zn. spisová značka žalobu o zrušení spoluvlastnictví k bytové jednotce, ve které s žalovanou 1) bydlí a zablokovala prodej předmětných nemovitosti, ke kterým s žalovanou 1) nemá přístup. Okresní soud pominul důvody, které žalovanou 1) k darování předmětných nemovitostí vedly, žalovaná 1) chtěla žít v klidu a nechtěla podstupovat další spory s žalobkyní, nebýt toho, že žalobkyně podala žalobu na vypořádání bytové jednotky, k darovacímu úkonu by nedošlo, žalovaná 1) si byla vědoma, jaký úkon činí, jednala logicky, ve své zájmu, její jednání bylo racionální. Připomněla, že žalovaná 1) krátce po prodělané mozkové příhodě podepsala zástavní smlouvu a tento úkon žalobkyně považuje za platný, zástava syna žalobkyně stále zatěžuje byt v adresa. S ohledem na složitost obsahu textu smluv je absurdní představa, že žalovaná 1) chápe smysl zástavní smlouvy, ale nikoli darování. Popřela, že by žalovaná 1) byla snadno ovlivnitelná, vyslovila pochybnosti o věrohodnosti znaleckého posudku. Zdůraznila, že se podvolila tlaku žalované 1) a darovací smlouvu uzavřela, neboť měla za to, že je to v zájmu dárkyně a šlo jí o to žalovanou 1) ochránit, neboť soudní jednání ji traumatizují. Vzhledem k afázii žalovaná 1) není schopna se smysluplně vyjádřit, ať již před soudem nebo před soudním znalcem, protože k nim má až nezdravý respekt, trpí nervozitou, a to ještě zhoršuje její vyjadřovací schopnost. Proto její vyjádření před těmito institucemi smysl nedává. V soukromí je ovšem jiná, což vysvětluje rozdílné závěry jejího lékaře psychiatra tituly před jménem jméno FO, který žalovanou 1) zná a uvedl, že znalci zaměnili afázii s demencí. Poukázala na to, že výklad práva bez morálky může vést k bezbřehé nespravedlnosti. Jestliže se okresní soud vůbec nezabýval tím, jak celá situace vznikla, tedy podáním žaloby ze strany žalobkyně ve věci bytové jednotky v adresa, tak je pak obtížné dojít ke spravedlivému rozhodnutí. Spravedlivé rozhodnutí nemůže být v rozporu s morálkou a nemorální jednání nemůže být nadřazeno právu. Žalobkyně odmítla, aby bylo zrušeno zástavní právo k bytu a trvala na vyplacení svého vypořádacího podílu. Dodala, že pro posouzení věci je důležitá i její dobrá víra při uzavírání darovací smlouvy, ošetřující lékař žalované 1) ji ujišťoval, že v zásadních věcech žalovaná 1) ví, co činí, i znalci připustili, že žalovaná 1) může mít světlé chvíle, v domácím prostředí takové jednání u žalované 1) převládá, soudní žaloby vedly ke zhoršení jejího zdravotního stavu. Komunikace s žalovanou 1) jí nečiní problém, vede s ní rodinnou domácnost již od roku 2010. Žalovaná 2) nesouhlasila ani s nákladovým výrokem IV napadeného rozsudku, zdůraznila, že okresní soud měl vycházet z hodnoty nemovitostí v době vyhlášení rozsudku (a nikoli z posudku 2020), současná hodnota předmětných nemovitostí známa není, ale předpokládá, že je výrazně nižší, neboť jí není známo, že by se žalobkyně o nemovitosti starala a žalované k nim nemají přístup, znalecký posudek nadto žalobkyně předložila, až když předpokládala, že ve sporu uspěje. Rovněž okresní soud neposuzoval účelnost jednotlivých úkonů žaloby (např. opravy žaloby). Popřela tvrzení žalobkyně, že by jí odepřela k žalované 1) přístup, či o jejím pohodlném a parazitním způsobu života, o žalovanou 1) se celý den stará. V důsledku chování žalobkyně došlo k naprostému rozkladu rodinných vztahů, nebýt chování žalobkyně, darovací smlouva by uzavírána nebyla. Při odvolacím jednání zdůraznila, že soud by měl zohlednit spouštěcí mechanismus celé záležitosti, tj. tu skutečnost, že to byla žalobkyně, která se začala domáhat zrušení podílového spoluvlastnictví. Majetkové poměry žalovaných nedovolují vyplatit žalobkyni její podíl, a proto se nakonec žalovaná 1) rozhodla darovat svůj podíl žalované 2). Při sepisování darovací smlouvy byl ověřován zdravotní stav žalované 1) u tituly před jménem jméno FO. Shodou okolností 5 dnů před sepisem darovací smlouvy žalobkyně zahájila řízení u Obvodního soudu pro adresa a kdyby to žalované věděly, s darováním by počkaly. Všechny tyto skutečnosti by dle § 150 o. s. ř. měly vést k jinému rozhodnutí o nákladech řízení, které je pro žalovanou 2) likvidační. Upozorňuje rovněž na to, že žalovaná 1) mohla mít světlé okamžiky, i nyní se o výsledek sporu zajímá. Je-li vyměřen soudní poplatek 5 000 Kč, protože není známa hodnota nemovitosti, měl by soud aplikovat při určení odměny zástupce tarifní minimum. Výsledek v rozhodnutí o nákladech řízení je likvidační i pro žalovanou 1), její bytové poměry jsou ohroženy. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, příp. jej změnil a žalobu zamítl.

6. Žalobkyně se k odvolání žalované 2) vyjádřila. Odvolání shledala nedůvodným a rozsudek okresního soudu věcně správným. Měla za to, že jednoznačně uvedla, v čem spatřuje naléhavý právní zájem na určení, je nepochybně i zájmem žalobkyně, aby jako spoluvlastník předmětných nemovitostí měla postaveno najisto, kdo je dalším oprávněným spoluvlastníkem. To, že nebyla vyslechnuta jako účastník řízení, je právně bez významu, skutkový základ pro rozhodnutí ve věci soud zjistil z ostatních v řízení provedených důkazů. Tvrzení žalované 2), že se s matkou (žalovanou 1)) nestýká, je nepodstatné, žalovaná 2) jí zamezila k matce přístup, žalovaná 2) žalovanou 1) nepravdivě a cíleně účelově informuje o průběhu soudních řízení, žalobkyně se o matku starala do doby, než jí k ní žalovaná 2) zamezila přístup. Realizované majetkové převody jsou projevem pohodlného a parazitického způsobu života žalované 2). Pokud žalovaná 2) namítala necitlivý přístup žalobkyně tím, že podala žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce v adresa, v níž žalované bydlí, zamlčela, že žalobkyně se o vypořádání všech společných nemovitostí snažila dohodnout, což žalovaná 2) odmítla a žalobkyně neměla jinou cestu, než soudní. Tvrzení žalované 2) o uzavření darovací smlouvy jsou účelová, žalovaná 2) se snaží jen ospravedlnit svůj amorální přístup k matce, kterou svým chováním připravila o jistotu bydlení, až soudem ustanovený opatrovník zajistil pro žalovanou 1) odpovídající nájemní smlouvy. Závěry znalců v řízení jsou jednoznačné a prokazují, že závěry tituly před jménem jméno FO nejsou v souladu se zdravotním stavem žalované 1). Svou žalobu nesměřovala proti žalované 1), tato se řízení musela zúčastnit jen z procesních důvodů. Spoluvlastnická pozice žalované 1) by se žádným způsobem nezměnila. Pokud jde o nákladový výrok, tento odpovídá zákonným pravidlům a obvyklé rozhodovací praxi soudů. Žalobkyně se s žalovanou 2) snažila dohodnout, a to prostřednictvím mediačního řízení, což žalovaná 2) nevyužila a spor vyhrotila uzavřením neplatné darovací smlouvy. Je proto namístě, aby žalovaná 2) nesla následky svého jednání. Popřela, že by k předmětným nemovitostem žalovaná 2) neměla přístup. Při odvolacím jednání doplnila, že je-li poukazováno na zástavní smlouvu, její platnost se v tomto řízení nehodnotí. Vyjádření tituly před jménem jméno FO bylo hodnoceno jako účelové a závěry znaleckého posudku bylo vyvráceno. Pokud jde o tarifní hodnotu, ze které má být určena odměna, není možno výši soudního poplatku vázat na aplikaci advokátního tarifu. Judikatura se naopak vyvíjí tak, že postup dle § 8 odst. 1 adv. tarifu má být upřednostňován. Žalobkyně sděluje, že Obvodní soud pro adresa pod sp. zn. spisová značka rozhodl ve vztahu k bytu v Praze stejně jako Okresní soud v adresa, tj. určil vlastnictví tak, jako by darovací smlouva uzavřena nebyla. Navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu.

7. Opatrovník žalované 1) se se závěry okresního soudu i v řízení podaného znaleckého posudku ztotožnil, je v zájmu žalované 1), aby její majetkové poměry byly zajištěny a aby se svého majetku nezbavovala. Dodal, že sociální pracovnice se s žalovanou 1) vídají, ví, jak se chová. Navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu.

8. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, a contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalované 2) ve věci samé není opodstatněné.

9. Odvolací soud předně sdílí závěr okresního soudu o existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Z citovaného ustanovení vyplývá, že předpoklad úspěšnosti určovací žaloby spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení mají naléhavý právní zájem. Existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení je dána nejen s ohledem na rozpor mezi zapsaným stavem v katastru nemovitostí a stavem skutečným, ale i z toho důvodu, že žalobkyně je nadále spoluvlastníkem předmětných nemovitostí a je sporné, kdo je dalším spoluvlastníkem společné věci, resp. je třeba postavit najisto spoluvlastnické vztahy účastníků k předmětným nemovitostem.

10. Okresní soud správně vystihl, podle jakých norem hmotného práva je třeba věc účastníků posoudit a odvolací soud odkazuje na pečlivé, úplné a přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku. K odvolacím námitkám žalované 2) pak uvádí následující.

11. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právní jednání zletilé fyzické osoby, která jedná v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu jednání neschopnou, je neplatné, i když tato osoba nebyla soudním rozhodnutím omezena ve svéprávnosti. Závěr o neplatnosti právního jednání předpokládá, aby bylo bezpečně zjištěno, že jeho subjekt buď nedokáže posoudit následky svého právního jednání, nebo toto jednání ovládnout, popřípadě obojí. V souzené věci bylo pro posouzení podané žaloby podstatné, zda žalovaná 1) při uzavírání darovací smlouvy datum jednala v duševní poruše, která ji činila pro toto právní jednání neschopnou. Při posouzení této otázky okresní soud správně vyšel z odborných závěrů znalce - znaleckého posudku Znaleckého ústavu z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, Fakultní nemocnice adresa ze dne datum vč. výslechu člena znalecké komise, který korespondoval s dřívějším znaleckým posudkem vypracovaným v rámci řízení o omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalované 1) jako posuzované i s videozáznamem z jejího zhlédnutí opatrovnickou soudkyní a ve výsledku rovněž s rozsahem, ve kterém byla žalovaná 1) omezena ve svéprávnosti. Soud přitom nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, má-li pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, nebo aby vypracoval nový posudek. Odvolací soud shledal ve shodě s okresním soudem závěry znaleckého ústavu přesvědčivě a logickým způsobem odůvodněné, znalec se vypořádal rovněž se zprávami ošetřujícího lékaře žalované 1) tituly před jménem jméno FO, vysvětlil odlišný závěr, ke kterému dospěl, vycházel přitom z úplných podkladů a lékařské dokumentace žalované 1), měl k dispozici i lékařské zprávy tituly před jménem jméno FO, výpovědi svědků, přihlédl k důkazům provedeným v řízení před okresním soudem, provedl psychiatrické vyšetření žalované 1), součástí znalecké komise byl i konzultant – psycholog. Své závěry znalec přesvědčivě a věrohodně vysvětlil, zodpověděl dotazy žalované 2), resp. účastníků řízení, vyjádřil se rovněž k otázkám související s demencí a afázií a k jejich vzájemnému vztahu a souvislostem a na svých závěrech při výslechu setrval. Dle závěru znalce žalovaná 1) v době uzavření darovací smlouvy, kterou převedla na žalovanou 2) nemovitosti (dne datum), trpěla poruchou intelektu – vaskulární demencí lehkého až středně těžkého stupně, která ovlivňovala její rozpoznávací a ovládací schopnosti a v daný moment jí činila neschopnou právně jednat ve smyslu uzavření darovací smlouvy. Narušení intelektových kognitivních funkcí u žalované 1) vzniklo následkem závažné cévní mozkové příhody v roce 2010, jejímž vlivem došlo u žalované 1) k poškození řady neurologických funkcí, jedná se o závažné duševní onemocnění, duševní poruchu trvalého rázu, žalovaná 1) chápe smysl právních jednání jen v tom smyslu, jak je jí vysvětlován, je ovlivnitelná okolím, realitu chápe obtížně, je v zajetí své kognitivní neschopnosti a emoční nestability a impulsivity, jedná pod vlivem emocí. Byť žalované 2) lze přisvědčit, že u některých duševních poruch se mohou vyskytnout tzv. světlé okamžiky (lucida intervalla), kdy postižený duševní poruchou má po přechodnou dobu obnovenu v plné či v částečné míře jak rozumovou, tak určovací schopnost, a proto pokud osoba, která není zbavena ani omezena ve způsobilosti k právním úkonům, ale trpí duševní poruchou, učinila právní úkon prokazatelně v tzv. světlém okamžiku, je tento právní úkon platný. V souzené věci však s ohledem na provedené dokazování závěry znalce takovou situaci vylučují. Odkazovala-li žalovaná 2) na výpovědi v řízení slyšených svědků, či na dojem, který ze setkání s žalovanou 1) učinil zástupce žalované 2), je třeba uvést, že svědci se ve svých výpovědích rozcházeli a nadto jde o otázku odbornou, jejíž posouzení primárně přísluší znalci, svědci (ani zástupce žalované 2)) sami nemají lékařské vzdělání. Odvolací námitky žalované 2) odvolací soud neshledal důvodnými, když podstatné pro posouzení a rozhodnutí věci bylo posouzení otázky, zda žalovaná 1) při uzavření darovací smlouvy jednala v duševní poruše, která ji činila k tomuto úkonu neschopnou, či nikoli. Otázka důvodů, které žalovanou 1) k darování dle tvrzení žalované 2) vedly, skutečnost, že žalovaná 1) v roce rok podepsala ve prospěch syna žalobkyně zástavní smlouvu na byt, v němž žalované bydlí (otázka platnosti zástavní smlouvy není předmětem tohoto řízení), námitka nemorálního jednání žalobkyně s ohledem na zahájení řízení o vypořádání spoluvlastnictví k bytu, či námitka dobré víry žalované 2) při uzavírání darovací smlouvy, nejsou v souzené věci s ohledem na závěry vyslovené shora (jednání žalované 1) v duševní poruše činící ji neschopnou uzavřít darovací smlouvu) rozhodné. Pro úplnost odvolací soud dodává, že okresní soud nepochybil, neprovedl-li výslech žalobkyně, účastnický výslech představuje toliko podpůrný důkaz za situace, nelze-li rozhodnou skutečnost prokázat jinak, skutkový základ nezbytný pro rozhodnutí ve věci však okresní soud zjistil z jiných v řízení provedených důkazů a žalobkyně nadto na svém výslechu netrvala.

12. Se zřetelem k výše uvedenému okresní soud správně uzavřel, že žalovaná 1) jako dárkyně při uzavření darovací smlouvy jednala v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu jednání neschopnou, a její právní jednání je proto neplatné. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný ve výrocích I a II potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

13. Pokud jde o nákladové výroky III a IV napadeného rozsudku, okresní soud správně uzavřel, že žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná a náleží jí proto náhrada nákladů řízení. Žalované měly v řízení postavení nerozlučných společníků (o nerozlučné společenství jde přitom tam, kde hmotné právo neumožňuje, aby předmět řízení byl projednán samostatně vůči každému ze společníků – k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011 sp. zn. 32 Cdo 1675/2011), v takovém případě platí náklady společně a nerozdílně a úspěšný účastník je může požadovat celé po jednom z nich. V souzené věci žalobkyně po žalované 1) náhradu nákladů řízení nepožadovala a nadto vzhledem k tomu (jak správně dovodil okresní soud), že opatrovník žalované 1) od počátku řízení s žalobou souhlasil a na straně žalované byla žalovaná 1) toliko z procesních důvodů, byl dán důvod pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. a tedy nepřiznání náhrady nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1), a to jak v řízení před okresním soudem, tak v řízení odvolacím.

14. Odvolací soud neshledal důvody pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. ve vztahu k žalované 2), žalovaná 2) trvala na své obraně v řízení i přesto, že byla seznámena se znaleckým posudkem vypracovaným v rámci řízení o omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalované 1) a dokonce i poté, co byl ve věci vypracován znalecký posudek Znaleckého ústavu z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, Fakultní nemocnice adresa ze dne datum a trvala na ni i v rámci odvolacího řízení. Odvolací soud nemá ani za to, že by uložením povinnosti k náhradě nákladů řízení došlo k ohrožení bydlení žalované 1), jak namítala žalovaná 2), neboť napadený rozsudek žalované 2) náhradu nákladů řízení neukládá a vrací jí vlastnictví k podílu k předmětným nemovitostem). Okresní soud proto správně uložil nahradit náklady řízení žalované 2), o nákladech rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a při stanovení odměn advokáta správně vycházel z tarifní hodnoty ve výši 1/3 obvyklé ceny předmětných nemovitostí stanovené znaleckým posudkem předloženým žalobkyní (tj. 283 333 Kč, čemuž odpovídá odměna za jeden úkon právní služby 9 460 Kč dle ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 6 adv. tarifu). Žalovaná 2) sice takto stanovenou cenu předmětných nemovitostí sporovala, její tvrzení však zůstala toliko v obecné rovině, žalovaná 2) sama žádný znalecký posudek či jiný důkaz (např. aktualizaci znaleckého posudku, vyjádření realitní kanceláře apod.) nepředložila. S žalobkyní lze dále souhlasit, že při stanovení tarifní hodnoty nelze vázat výši soudního poplatku na aplikaci advokátního tarifu. Odvolací soud však neshledal některé žalobkyní účtované úkony za účelně vynaložené úkony právní služby, za něž by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení, resp. dovodil, že žalobkyni nepřísluší náhrada za sepis návrhu na změnu žaloby z datum (bylo na žalobkyni, jakou žalobu, s jakým petitem podá a rozhodla-li se následně žalobu změnit, nemůže jít tento postup k tíži žalované 2)). Žalobkyni nepřísluší ani náhrada za neúspěšné odvolání proti rozhodnutí o přerušení řízení – viz usnesení č. l. 89 (Nejvyšší soud odvodil, že v případě v řízení takto vzniklého „procesního apendixu“ - řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o procesní otázce - lze náklady této fáze řízení procesně úspěšnému účastníku přiznat zásadně jen tehdy, byl-li úspěšný též v uvedené dílčí fázi řízení (tedy podal-li úspěšně opravný prostředek, či naopak čelil-li opravnému prostředku, který byl neúspěšně podán protistranou). V případě, že procesně úspěšný účastník v dané fázi řízení neuspěje, soud mu náhradu nákladů v ní vynaložených zásadně nepřizná. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. se totiž náhrada nákladů řízení nepřiznává účastníku, který neměl ve věci úspěch, z čehož plyne, že soud náklady uvedené fáze řízení nepřizná účastníkovi, jenž nebyl v takové fázi procesně úspěšný. – k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016 sp. zn. 30 Cdo 628/2015). Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč, zálohy na znalecký posudek 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, a to odměny za celkem 14 úkonů právní služby po 9 460 Kč (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis vyjádření z 29. 11. 2021 na č. l. 83-84, zastupování při jednání soudu datum, zastupování při jednání soudu datum, sepis vyjádření z datum na č. l. 202-203, zastupování při jednání soudu datum (v délce odpovídající 3 úkonům), zastupování při jednání soudu datum, sepis vyjádření ze datum na č. l. 357, sepis vyjádření k výzvě soudu z datum na č. l. 377 a zastupování při jednání soudu datum) a za jeden úkon právní služby odměna ve výši poloviny této částky (4 730 Kč) za účast při vyhlášení rozsudku datum, dále žalobkyni náleží 8 paušálních náhrad po 300 Kč podle § 13 odst. 4 adv. tarifu a 5 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle stejného ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2025, náhrada jízdních výdajů v souvislosti s cestou realizovanou dne datum pak náhrada 1 582,93 Kč za 190 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne datum pak náhrada 1 615,61 Kč za 190 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne datum pak náhrada 1 615,61 Kč za 190 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne datum pak náhrada 1 618,95 Kč za 190 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne datum pak náhrada 1 618,95 Kč za 190 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne datum pak náhrada 1 618,95 Kč za 190 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla), dále náhrada za ztrátu času v trvání 6 x 30 minut v případě každého z jednání, tj. 3 x 600 Kč + 3 x 900 Kč (v případě jednání po datum) a DPH ve výši 21 % z odměny, paušální náhrady výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas. Celkem tak náklady v řízení úspěšné žalobkyně činí 198 749 Kč. Náklady řízení odvolací soud uložil žalované 2) nahradit ve lhůtě tří dnů (§160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), když ve shodě s okresním soudem zejména s ohledem na délku sporu (odborné znalecké závěry Ústřední vojenské nemocnice byly k dispozici již od počátku řízení) soud neshledal výjimečné podmínky pro stanovení lhůty delší, po žalobkyni nelze dle soudu v daném případě spravedlivě požadovat, aby část jejích nákladů na právní zastoupení byla nahrazována ve splátkách v průběhu několika let, žalovaná 2) nadto připustila, že její majetkové poměry ani splátky neumožňují.

15. V odvolacím řízení byla procesně úspěšná žalobkyně. Odvolací soud proto uložil neúspěšné žalované 2) nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení 28 030 Kč, které tvoří mimosmluvní odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 9 460 Kč (vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu datum dle §§ 8 odst. 1, 7 bod 6, 11 odst. 1 písm. d), g) adv. tarifu), 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 adv. tarifu), jízdné za cestu advokáta k jednání odvolacího soudu a zpět 2 145,57 Kč za 238 ujetých km (44,50 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla), náhrada za ztrátu času v trvání 8 x 150 Kč, tj. 1 200 Kč a náhrada DPH z odměny a náhrad (21% z 23 165,57, tj. 4 864,80 Kč). Rovněž náklady odvolacího řízení odvolací soud uložil žalované 2) nahradit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1) nebyla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení přiznána žádnému z účastníků (viz výše bod 13 odůvodnění).

17. O náhradě nákladů státu okresní soud rozhodne samostatným usnesením. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Takové dovolání se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který ve věci rozhodoval v prvém stupni s tím, že bude adresováno Nejvyššímu soudu České republiky v Brně. Dovolání lze podat pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 237 a § 241a o. s. ř.).