Okresní soud v Jičíně · Rozsudek

3 C 146/2022

č. j. 3 C 146/2022-506

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Hradec Králové 26 Co 124/2026-576

Rozhodnuto 2025-10-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJC:2025:3.C.146.2022.1

  1. OS Jičín 3 C 146/2022-506
  2. KS Hradec Králové 26 Co 124/2026-576

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Vošvrdou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Městskou částí Praha 12 sídlem Generála Šišky 2375/6, 143 00 Praha 4 - Modřany 2. Jméno opatrovníka, narozená Datum narození opatrovníka bytem Adresa opatrovníka zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví I. Určuje se, že žalovaná 1) je vlastníkem ideální 1/3 pozemku parc. č. st. číslo (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. číslo (rodinný dům), a ideální 1/3 pozemku parc. č. číslo (zahrada) v obci adresa, v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsaných na LV číslo hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro adresa kraj, Katastrální pracoviště adresa. II. Určuje se, že žalovaná 2) je vlastníkem ideální 1/3 pozemku parc. č. st. číslo (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. číslo (rodinný dům), a ideální 1/3 pozemku parc. č. číslo (zahrada) v obci adresa, v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsaných na LV číslo hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro adresa kraj, Katastrální pracoviště adresa. III. Žalobkyně a žalovaná 1) nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 222 368,31 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá (po připouštění změny žaloby usnesením zdejšího soudu z 6. 3. 2024, č. j. 3 C 146/2022-180) určení, že žalovaná 1), její matka, je vlastníkem 1/3 rodinného domu č. p. číslo, 1/3 pozemku parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří a 1/3 pozemku parc. č. číslo – zahrada v obci adresa, v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsaných na LV č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro adresa kraj, Katastrální pracoviště adresa (dále jen „nemovitosti“) a určení, že žalovaná 2), její sestra, je vlastníkem totožných nemovitostí ve stejném rozsahu spoluvlastnického podílu. Žalobu odůvodňuje tím, že darovací smlouva mezi její matkou a sestrou z 24. 5. 2021 je neplatná, neboť její matka jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná 2) se podle ní pokusila připravit žalovanou 1) o prakticky veškerý majetek a učinila tak v situaci, kdy jí muselo být zřejmé, že žalovaná 1) nevěděla co a na koho vlastně převádí. Už znalecký posudek zpracovaný v řízení o omezení svéprávnosti žalované 1) byl podle žalobkyně zcela jednoznačný. Rovněž znalecký posudek vypracovaný v rámci tohoto řízení je zcela jednoznačný. Dále namítá neurčitost darovací smlouvy, kterou se podle ní převádí pouze ideální 1/3 z 1/3 spoluvlastnického podílu matky, nikoliv celý její spoluvlastnický podíl na nemovitosti, jak by tomu odpovídal současný zápis v katastru nemovitostí. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje žalobkyně zejména ve skutečnosti, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá faktickému stavu. Byla narušena i rozhodovací práva žalobkyně (stala se menšinovým spoluvlastníkem). Žalobkyně má za to, že žalovaná 2) nepracuje a žije z důchodu žalované 1) a z příspěvku na péči a při uzavírání darovacích smluv byla vedena zištnými důvody. Žalovaná 2) zcela účelově od září 2017 znemožňuje žalobkyni kontakt s žalovanou 1) a dbá o to, aby nemohla svoji matku (o kterou se od září 2010 starala, přestože s ní žije ve společné domácnosti od listopadu 2010 žalovaná 2)) navštívit. Žalovaná 2) dokonce svoji matku odvedla od dlouholeté praktické lékařky tak, aby žalobkyně neměla žádné informace o tom, v jakém stavu její matka je. Žalobkyni znemožňuje i přístup do nemovitosti. Poukazuje na to, že nikdy nepodala žalobu proti žalované 1). Pokud ta figurovala v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, tak pouze z procesních důvodů.

2. Opatrovník žalované 1) s návrhem žalobkyně souhlasí, jelikož je v zájmu žalované 1) mít spoluvlastnický podíl na nemovitostech, tedy aby vlastnila majetek, kterým by mohla být v případě potřeby zajištěna. Znalecký posudek podle opatrovníka potvrzuje závěry, které má opatrovník ze svých dosavadních kontaktů s žalovanou 1). Práva na náhradu nákladů řízení se vzdal.

3. Žalovaná 2) s podanou žalobou nesouhlasí a s odkazem na její amorálnost požaduje, aby byla zamítnuta. Žalovaná 1) je podle ní plně orientovaná, má však problémy se vyjádřit (zástupce žalované 2) uvedl, že sám se při prvním kontaktu s žalovanou 1) zděsil, ale ani jeho syn, který je jeho kolegou, neměl při další schůzce pochybnosti o tom, co chce žalovaná 1) učinit; jinak by si vyžádal účast notáře). Poukazuje na lékařskou zprávu tituly před jménem jméno FO, který má o žalované 1) nejlepší přehled. Důvodem darování bylo podání žaloby ze strany žalobkyně na zrušení spoluvlastnictví k bytu v adresa, kde žalované bydlí. Žalovaná 1) se tím chtěla vyhnout soudním sporům. Impuls k uzavření darovací smlouvy vzešel od žalované1). Darování ale žalovaná 2) odůvodňovala i tím, že se o žalovanou 1) stará a žalovaná 1) chtěla být zajištěna. Při současných komunikačních možnostech považuje za absurdní, že by 6 let dokázala bránit komunikaci žalobkyně s matkou. Uzavření darovací smlouvy v dané situaci považuji za naprosto logický a správný krok v momentě, kdy jedno dítě na mě podává žalobu, tak logicky převedu majetek na dítě druhé. Je přesvědčená, že určovací žaloba nemůže chránit nemorální jednání. Poukazuje na to, že v roce 2012 žalovaná 1) uzavřela zástavní smlouvu a v roce 2017 převedla svá pole a nikdo platnost těchto právních jednání nezpochybňoval. Bydlení žalované 1) není nijak ohroženo, rozhodně ji nikdo z bytu nevykazuje. Žalovaná 2) je poživatelkou invalidního důchodu a příspěvku na péči. Nesouhlasí s námitkou neurčitosti darovací smlouvy. Poukazuje na to, že katastr nemovitostí obsah smlouvy řádně pochopil a provedl vklad.

4. Řízení bylo původně vedeno u Obvodního soudu pro adresa, který tuto část předmětu řízení vyloučil k samostatnému projednání, a nadále vede obdobné řízení pod sp. zn. 21 C 125/2022. Jen předmětem darování (na základě darovací smlouvy z téhož dne) je bytová jednotka v adresa, v níž žijí žalovaná 1) s žalovanou 2).

5. V důsledku zániku funkce dosavadní vyřizující soudkyně tituly před jménem jméno FO k 30. 4. 2025 byla věc na základě změny rozvrhu práce přidělena k vyřízení jinému soudci.

6. Žalobkyně a žalovaná 2) označily za nesporné, že všechny účastnice byly každá s podílem jedna ideální 1/3 celku podílovými spoluvlastnicemi nemovitých věcí: pozemek parcela st. číslo- zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa-rodinný dům, stojící na parcele st. číslo a pozemek parcela číslo- zahrada, vše v katastru nemovitostí na LV č. hodnota, vedeném pro obec adresa, katastrální území adresa u Psinic u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště adresa a že žalovaná 1) a 2) uzavřely 24. 5. 2021 darovací smlouvu, kterou žalovaná 1) darovala svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/3 na nemovitostech žalované 2).

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z žaloby na vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 18. 11. 2020 (č. l. 211-213) soud zjistil, že žalobkyně podala proti žalovaným žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytu v adresa, a to vzhledem k „ne zcela dobrým vztahům“, pro které nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví.

8. Z darovací smlouvy ze dne 24. 5. 2021 (č. l. 11-12) soud zjistil, že jejím předmětem je darování „id. 1/3 nemovitostí uvedených v článku I této smlouvy se všemi součástmi a příslušenstvím, se všemi právy a povinnostmi“ od žalované 1) jako dárkyně žalované 2) jako obdarované. V článku I jsou přitom nemovitosti specifikovány jako „id. 1/3 st. parcely č. hodnota o výměře 361 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům. Stavba stojí na pozemku parc. č. hodnota. Dárkyně je rovněž podílovou spoluvlastnicí id. 1/3 parcely č. číslo o výměře 619 m2 – zahrada. Toto vše je zapsané na LV č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, u katastrálního úřadu pro adresa kraj, Katastrální pracoviště adresa“. Ke smlouvě je připojeno prohlášení o pravosti podpisů obou stran vyhotovené zástupcem žalované 2). Podpisy stran jsou uvozené posledním článkem darovací smlouvy, podle kterého účastníci smlouvu vlastnoručně podepisují „po jejím přečtení“.

9. Ze znaleckého posudku Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice adresa z oboru psychiatrie a klinické psychologie č. číslo ze dne 14. 3. 2022 (č. l. 18-55) o duševním stavu žalované 1) jako posuzované ve věci omezení její svéprávnosti v řízení vedeném Obvodním soudem pro adresa soud zjistil, že znalecký ústav vycházel vedle obsahu opatrovnického spisu z lékařské dokumentace žalované 1) a vyšetření provedeného 19. 1. 2022. Žalovaná 1) prodělala v roce 2010 ischemickou cévní mozkovou příhodu s následným částečným pravostranným oslabením a poruchou vyjadřování (expresivní afázií). Pro uvedenou poruchu měla depresívní obtíže a v roce 2012 se pokusila o sebevraždu. Kromě expresivní afázie má zpomalenou psychomotoriku a zjednodušené myšlení. Vlivem cévní mozkové příhody došlo u žalované 1) k poškození řady neurologických funkcí (částečné pravostranné ochrnutí, postižení řeči aj.). Došlo k narušení řečových schopností, k poškození paměti, zejména vštípivosti a retence novopaměti, schopnosti zacílit, udržet a distribuovat pozornost, zpomalení psychomotorického tempa. Přítomna je emoční labilita, instabilita nálady, narušení kvality a výkonnosti myšlení a zejména úsudku. Přítomna je nevýpravnost, zabíhavost a ulpívavost v myšlení, racionální složka je potlačena. V zátěži může jednat inadekvátně, nelogicky, dezorganizovaně. Přítomen může být sklon k impulzivním reakcím, nedostatečně zpracovává informace vědomým způsobem, převládá mimovědomé emočně podmíněné rozhodování zatížené vysokou chybovostí z hlediska obrany svých zájmů. Její řídící procesy jsou povrchní a nevýhodné pro ni samou. Je výrazně snadno ovlivnitelná. Nemusí plně domýšlet následky svého jednání. Myšlení je nevýpravné, zjednodušené, konkrétní, se sníženou schopností abstrakce a analýzy, neproduktivní, neplnohodnotné. Její porucha (organický psychosyndrom) má dlouhodobý ráz. Vytvořený stav přitom nelze léčit, léčbou lze pouze omezit pravděpodobnost dalších cévních příhod. Tato porucha ovlivňuje její schopnost rozpoznávací a ovládací. Myšlení je zjednodušené a její jednání může být ovlivněno impulzivitou a snadnou ovlivnitelností. Nakládat s finančními prostředky je schopná do výše svého důchodu a sociálních dávek. Není schopna spravovat své jmění, aniž by jí hrozila závažná újma. Je schopná porozumět důsledkům uzavření smlouvy do majetkové výše měsíčního příjmu.

10. Z výpovědi tituly před jménem právnická osoba, zástupce primáře Psychiatrického oddělení Ústřední vojenské nemocnice jako zpracovatele znaleckého posudku, soud zjistil, že je jedním ze zpracovatelů znaleckého posudku a podílel se i na jeho závěrech. U posuzované nedošlo k natolik vážnému poškození mozku, aby byla zcela odtržena od reality a nedošlo k úplnému vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností. V důsledku cévní mozkové příhody ale došlo k poškození emocionálních a kognitivních schopností a došlo k poškození jádra osobnosti. V důsledku toho je žalovaná 1) snadno ovlivnitelná a manipulovatelná (žalovaná je afektivně a emočně instabilní, což znamená, že vykazuje poruchu regulace emocí a z toho jednoznačně vyplývá, že takový člověk je snadno ovlivnitelný). Neovládá dobře své emoce, o čemž svědčí i její sebevražedný pokus. Má rovněž snížený výkon sociálních funkcí, není schopna plnohodnotně jednat např. s úřady nebo v jiných svých zájmech a potřebuje, aby jí byla poskytnuta ochrana. Stav žalované 1) je prakticky stejný od mozkové příhody, kterou prodělala, nicméně může kolísat to, jak se její stav projevuje, protože tento projev je do jisté míry závislý na podpoře okolí. Vlivem systematického tréninku a podpory může docházet ke zlepšení některých projevů onemocnění. V dlouhodobém pohledu může v některých ohledech dojít k mírnému zlepšení některých projevů onemocnění. Poškození mozku žalované 1) je ale trvalé a postihuje všechny oblasti její osobnosti. Zlepšení nemá forenzně významný vliv na závěr o rozsahu svéprávnosti žalované 1). Žalovaná má v anamnéze přítomnu depresivní fázi, v důsledku, níž se poměrně vážně pokusila o sebevraždu, z čehož vyplývá, že její jednání není vždy adekvátní. Míra její emotivity ovlivňuje její chování směrem k častému selhávání. Obecně platí, že lidé s takovouto emoční nestabilitou mají sklon k impulzivitě a k tomu, že dosahují výrazně horších výsledků v chování.

11. Rozsudkem Obvodního soudu pro adresa z 16. 3. 2023, č. j. 14 Nc 3064/2021-245 (č. l. 146-149), ve znění rozsudku Městského soudu v adresa z 22. 6. 2023, č. j. 20 Co 176/2023-280 (č. l. 150-152) byla žalovaná 1) omezena od 7. 8. 2023 na dobu 5 let ve svéprávnosti tak, že není způsobilá nakládat s finanční částkou, přesahující 25 000 Kč a s majetkem, jehož hodnota přesahuje 25 000 Kč; uzavírat smlouvy, jimiž by se zavazovala k opakovanému či trvajícímu plnění, placení úroků či smluvní pokuty; spravovat cizí majetek; obstarávat si své záležitosti, pokud se týká jednání na úřadech ve věcech vyřizování dokladů, ve věcech dávek státní sociální podpory, ve věcech dávek v hmotné nouzi; uzavírat pracovně právní vztahy; uzavírat dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování; právně jednat ve věcech týkajících se bydlení, uzavírat nájemní smlouvy, dohody o skončení nájmu, dávat výpověď z nájmu bytu, uzavírat smlouvy o ubytování; činit pořízení pro případ smrti nad částku 25 000 Kč, zříci se dědického práva, odmítnout dědictví, vzdát se dědictví; bez souhlasu soudu uzavřít manželství, popřípadě registrované partnerství a být volena. Jejím opatrovníkem byla jmenována Městská část adresa jako opatrovník veřejný (s ohledem na vážné rozpory v rodině). Z odůvodnění mj. vyplývá, že řízení bylo zahájeno na návrh žalobkyně ze dne 19. 5. 2021, opatrovnický soud mj. vyslechl tituly před jménem právnická osoba, zhlédl žalovanou 1) a z tohoto zhlédnutí pořídil videozáznam z 8. 3. 2023 a provedl důkaz i zprávou ošetřujícího lékaře žalované 1) tituly před jménem jméno FO ze dne 9. 9. 2022. Jeho tvrzení o plném zachování rozumových schopností žalované 1) a schopnosti projevit svou skutečnou vůli ve zprávě z 9. 9. 2022 označil odvolací soud jako účelové s tím, že sám ošetřující lékaře v této zprávě zmiňuje mírnou kognitivní poruchu žalované 1), kterou znalci shledali podstatnou z hlediska schopnosti žalované 1) k jednání mimo běžné záležitosti každodenního života. Z videozáznamu je podle odvolacího soudu zřejmé, že žalovaná 1) problematicky rozeznává a zaměňuje i blízké rodinné příslušníky. Odvolací soud tak nemá pochybnosti o správnosti závěru, že žalovaná 1) není schopná chápat a domýšlet důsledky složitějších právních jednání a ochrana před jejich negativními důsledky je proto v jejím zájmu.

12. Z videozáznamu ze zhlédnutí žalované 1) v rámci řízení o omezení její svéprávnosti z 8. 3. 2023 (č. l. 228) soud zjistil, že žalovaná 1) velmi obtížně hledá slova. Nedokázala označit jménem své děti ani vnoučata na fotografiích. Nedokázala se relevantně vyjádřit k předmětu řízení. Pouze několikrát v souvislosti s žalobkyní (kterou označovala jako „jméno FO“) použila výrazy jako „závistivá“, „něco hroznýho“, „ham, ham“ nebo „zmetek“ a u žalované 2), kterou označovala jako „jméno FO“ opakovala výrazy „sluníčko“ a „láska“. Mj. také uvedla, že s ní dcera nebydlí.

13. Z lékařské zprávy tituly před jménem jméno FO, právnická osoba, z 15. 7. 2024 (č. l. 216-219) vyplývá, že podle ošetřujícího lékaře žalované 1) má žalovaná 1) neporušená intelekt a rozumové schopnosti, velmi dobře ví, co dělá a jak se rozhoduje. Ischemická cévní příhoda však zasáhla její řečové centrum mozku a poškodila ho. Protože se s ní špatně komunikuje, většina lidí podle něj na to nemá vůbec trpělivost a dělá potom ukvapené závěry. Současně se však v jeho zprávě uvádí, že orientaci žalované časem, místem atd. lze obtížně pro její faktickou poruchu zjistit a že její kognitivní funkce jsou ovlivněné expresivní afázií. Podle lékařské zprávy z 8. 3. 2021 byla žalovaná 1) orientovaná místem, časem, osobou i situací, afektivita byla v normě, byla emočně stabilizovaná. Podle lékařské zprávy ze 7. 6. 2021 byla opět orientovaná místem, časem, osobou i situací, mj. však zaznamenal emoční a afektivní labilitu.

14. Z lékařské zprávy tituly před jménem jméno FO z 3. 10. 2024 (č. l. 242-243) soud zjistil, že byla praktickou lékařkou žalované 1) od roku 1996 do 4. 3. 2020, naposledy ji osobně viděla 2. 7. 2019, kdy byla vyšetřena kvůli rehabilitačnímu pobytu. Po cévní mozkové příhodě trvala expresivní afázie.

15. Z dokumentace Úřadu práce ČR ve věci řízení o příspěvku na péči žalované 1) (č. l. 273-321) soud zjistil, že rozhodnutím Kontaktního pracoviště adresa ze dne 1. 8. 2012 byl žalované 1) od května 2012 přiznán příspěvek na péči v I. stupni závislosti z důvodu nezvládání 4 základních životních potřeb, a sice orientace, péče o zdraví, osobních aktivit a péči o domácnost. Podle záznamu ze sociálního šetření z 25. 5. 2012 péči žalované 1) poskytoval její manžel a žalobkyně do domácnosti docházela jednou týdně. Manžel měl nakupovat, žalovaná 1) podle záznamu ani nerozpozná hodnotu peněz. Rozhodnutím Kontaktního pracoviště adresa ze dne 22. 7. 2020 ve znění rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. 3. 2021 byl žalované 1) zvýšen příspěvek na péči od července 2020. Podle záznamu ze sociálního šetření ze 4. 8. 2020 byla žalovaná 1) místem, dobou i osobami orientovaná. Žalovaná 1) žádala podáním z 20. 7. 2020 o vyšší příspěvek na péči z důvodu zhoršujícího se stavu. Rozhodnutím Kontaktního pracoviště adresa ze dne 14. 2. 2024 byl zamítnut návrh na zvýšení příspěvku od října 2023 s tím, že na základě posudku ze dne 17. 1. 2024 považuje žalovanou 1) za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II. stupni – středně těžká závislost, neboť potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při zvládání 6 základní životních potřeb, a to mobilitě, komunikaci, stravování, oblékání a obouvání, péči o zdraví a péči o domácnost, tj. ve stejném rozsahu jako podle závěrů posudkové komise MPSV ze 17. 2. 2021. Podle posudku ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že žalovaná 1) je plně orientovaná všemi kvalitami (místem, časem, osobou) a nebyl tak objektivizován žádný stupeň kognitivního deficitu, který by vedl ke ztrátě orientačních schopností a ke ztrátě duševních kompetencí. Podle záznamu ze sociálního šetření z 9. 11. 2023 žalovaná 1) s brýlemi přečte text, v obvyklých situacích se orientuje s potížemi, na otázky odpovídá pomaleji, na vhodná slova si nemůže vzpomenout. Sdělené informace chápe omezeně, je nutné pomáhat se slovy, nepoužívá běžnou slovní zásobu. Opatrovník žalované 1) požádal dne 14. 1. 2025 o zvýšení příspěvku s tím, že její zdravotní stav se od posledního posouzení zhoršil.

16. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud neučinil žádná pro posouzení věci významná skutková zjištění.

17. Z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že je manželem žalobkyně. Žalovanou 1), svoji tchýni, v posledních 5 letech neviděl. Až do roku 2015 byly podle něj vztahy žalobkyně a žalované 1) nadstandardní, tehdy se o žalovanou 1) starala výlučně žalobkyně. Od roku 2017 už ale žalobkyně za žalovanou 1) nemohla, ale tehdy ještě žalovaná 1) občas přišla za ním a jeho synem do zaměstnání, což v roce 2018 ustalo. Svědek ví, že v roce 2010 měla žalovaná 1) mrtvici a následně zůstala postižená v oblasti řeči, nepoznávala lidi a pletla si je, nepamatovala si jména, např. jeho nikdy už jménem neoslovila. Komunikovala nesouvisle, většinou přeskakovala od jednoho tématu k druhému.

18. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že je synem žalobkyně. Řekl by, že do roku 2017 měli dobré rodinné vztahy. Od roku 2017 se ale s žalovanou 2), svojí tetou, viděl pouze u soudu. S žalovanou 1), svojí babičkou, se viděl ještě v roce 2019. Po mozkové příhodě v roce 2010 se hodně změnila. Byla postižena její schopnost komunikace i pohybu. Byla zasažena pravá strana, takže měla problémy s pravou rukou a s pravou nohou. Potíže s komunikací přetrvávaly, měla problémy s vyjadřováním a velmi těžce hledá slova. Při komunikaci s ní bylo třeba jí pomoct slova hledat. Hodnotí to tak, že žalovaná 1) se po onemocnění chovala jako malé dítě. To bylo vidět např. když něco chtěla, co jí děda odpíral, pak se chovala uraženě. Myslí si, že k němu měla velmi těsný vztah, byl její první vnuk, říkala, že je její láska a má za to, že by dokázal její chování ovlivnit. Nikdy toho nezneužil. V roce 2017 se jako rodina sešli v bytě žalované 1), která byla na žalobkyni vulgární. Žalobkyně byla tehdy osočena z toho, že chce babičku připravit o majetek. Svědka tehdy situace rozzlobila a musel se ovládat, aby nedošlo k útoku na bratrance. Později byl také u bytu žalované 1) vyměněn zámek, takže svědek nemohl používat klíč, který měl do té doby od svého dědy.

19. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že je synem žalované 2). V bytě žalovaných nebydlí od roku 2019, ale dochází tam asi třikrát týdně. Po mozkové příhodě žalované 1) zůstalo horší vyjadřování, ale pokud má člověk dostatek trpělivosti, je možné s ní komunikovat bez problému. Je třeba ji při komunikaci pomoci. Navštěvovala logopeda a její vyjadřování se hodně zlepšilo, slova podle něj hledá jen občas. Po mozkové příhodě, měla také problém s pravou rukou, a potíže přetrvávají. Podle jeho názoru babička zůstala po mozkové příhodě na stejné mentální úrovni, jako byla před ní. Má vzpomínky, dokáže mu vyprávět příběhy z mládí. Má za to, že si dokáže zapamatovat i věci z nedávné minulosti. Telefonuje bez problémů. Nestává se, že by při rozhovoru nedokázala reagovat. Po incidentu z roku byl vyměněn u dveří bytu žalovaných zámek.

20. Z výpovědi svědky jméno FO soud zjistil, že je dcerou žalované 2). S žalovanou 1) si volá až třikrát týdně a dvakrát měsíčně se snaží jejich domácnost navštívit. Myslí, že do bytu žalované 1) se přestěhovali v roce 2011 nebo 2012. Tehdy už babička byla po zdravotní komplikaci a je pravda, že trpěla afázií, která ovlivňovala její komunikační schopnosti. Ty byly oproti minulosti horší, ale naučili se s ní komunikovat, být trpěliví a pomáhat jí při komunikaci. Je ale pravda, že žalovaná 1) si pamatuje vše z minulosti, někdy připomíná i situace, na které už oni pozapomněli a řekla by, že její stav se v průběhu doby zlepšuje. Mimo jiné se musí žalované 1) připravovat léky, protože toho sama není schopna, jednak kvůli snížené funkci ruky, jednat proto že si nepřečte názvy léků. Ví, že žalovaná 1) nečte, všechno jí čte žalovaná 2). Se schopností čtení si ale svědkyně není jistá, protože současně žalovaná 1) luští osmisměrky a slova v nich rozezná. O tom, že si žalovaná 1) uzavření darovací smlouvy přála ví, protože to před ní říkala. Žalovaná 1) se dokáže vyjádřit v tom smyslu, co chce, říkala, že si přeje, aby majetek, který má, připadl žalované 2). To říkala opakovaně při několika jejích návštěvách. Dokáže vyjádřit své přání, i když nepoužívá právní termíny, jejich smysl byl zcela jasný. Má za to, že by si žalovaná 1) nebyla schopna darovací smlouvu přečíst, ale pokud by jí byla přečtena, byla by jí schopna její obsah interpretovat, byť by používala jednodušší výrazy. Dokáže vyjádřit takové věci, ale při komunikaci je třeba jí dopomáhat.

21. Z výpovědi svědka adresa soud zjistil, že je partnerem dcery žalované 2) jméno FO. Žalovanou 1) zná 9 let. Domácnost žalovaných navštěvuje zhruba třikrát do měsíce. Při návštěvách se baví i s žalovanou 1) a je zřejmé, že má problémy s vyjadřováním. Když ale podle něj má člověk trpělivost, lze s ní komunikovat úspěšně. Myslí si, že má o aktuálním dění přehled. Někdy se stane, že je komunikace náročnější, ale většinou se vždy domluví. Žalovaná 1) obtížně hledá slova. Svědek má za to, že stav žalované 1) se malými krůčky zlepšuje. V současné době je na tom určitě lépe než v době, kdy se s partnerkou seznámil. Žalovaná 1) podle něj nedokáže číst. Významu slov rozumí.

22. Z účastnické výpovědi žalované 2) soud zjistil, že do bytu rodičů se nastěhovala v prosinci 2010. Po návratu z nemocnice bylo třeba, aby se matka znovu učila mluvit, psát a aby rehabilitovala. Protože nejvíc času na to měl otec, učil se s ní především on. V roce 2015 už byl otec nemocný a unavený a péči o matku převzala především žalovaná 2). Žalovaná 2) do roku 2020 chodila do zaměstnání, pracovala na 12hodinové směny. Pokud jde o čtení, domnívá se, že žalovaná 1) je schopna si text přečíst, ale nemůže přečtené slovo vyslovit. Pokud jí koupí časopisy, je schopna si přečíst nadpisy a zbylý obsah jí musí přečíst. Je pro ni obtížné současně číst a současně vnímat obsah. Pokud ji obsah přečte, je si žalovaná 2) jistá, že mu rozumí, to ví i z jejích reakcí. Žalovaná 2) uvedla, že dar od žalované 1) dlouho odmítala, ale žalovaná 1) naléhala, až když přišly žaloby ze strany žalobkyně, tak jsem dar přijala. V roce 2017 žalobkyni byt znepřístupnila po hádce, ke které došlo za přítomnosti rodinných příslušníků.

23. Z protokolu o jednání z 10. 12. 2024 před Obvodním soudem pro adresa ve věci sp. zn. 43 C 119/2024 soud zjistil, že žalobkyně během své účastnické výpovědi mj. uvedla, že fyzicky v kontaktu se svojí matkou byla naposledy někdy v květnu 2019. V tomto roce byla také naposledy v kontaktu s dětmi žalobkyně. Za hybný článek, pokud jde o uzavření zástavní smlouvy (zajišťující hypoteční úvěr syna žalobkyně), označila svého otce.

24. Ze znaleckého posudku Znaleckého ústavu z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, Fakultní nemocnice adresa ze dne 6. 8. 2025 a výslechu člena znalecké komise tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem soud zjistil, že žalovaná 1) v době uzavření darovací smlouvy, kterou převedla na žalovanou 2) nemovitosti (dne 24. 5. 2021) trpěla poruchou intelektu – vaskulární demencí lehkého až středně těžkého stupně. Narušení intelektových kognitivních funkcí u žalované 1) vzniklo následkem závažné cévní mozkové příhody v roce 2010. Žalovaná 1) nebyla v čase uzavření darovací smlouvy schopna posoudit následky tohoto svého právního jednání a toto právní jednání ovládnout. Při vyšetření žalovaná 1) mj. uvedla, že neumí číst. Darovací smlouvu nečetla. Její podstatou v žádném případě nebylo darování jejího podílu Evě (žalované 2)). Na dotaz, zda rozuměla tomu, co podepsala, začala plakat. Znalecká komise měla k dispozici i ambulantní zdravotnickou dokumentaci psychiatra tituly před jménem jméno FO. Vedle psychiatrického bylo provedeno i psychologické vyšetření žalované 1). Ke svým závěrům dospěla znalecká komise ve vzájemném souhlasu. Vedle vaskulární demence na hranici lehké až středně těžké intenzity poškození intelektových funkcí s akutním počátkem v roce 2010, kdy žalovaná 1) prodělala závažnou cévní mozkovou příhodu, trpí žalovaná 1) v důsledku cévní mozkové příhody organickou depresivní poruchou, která se epizodicky projevovala nízkou frustrační tolerancí a sebevražedným pokusem otravou léky v roce 2012. Dalšími následky cévní mozkové poruchy jsou expresivní afázie, pravostranná hemiparéza (v současné době relativně dobře kompenzovaná rehabilitací) a fokální epilepsie. Ústavní znalecká komise pokládá posudkové závěry ústavního znaleckého posudku Ústřední vojenské nemocnice v Praze ze 14. 3. 2022 za platné i v současné době s výjimkou hodnocení náhledu žalované 1) na svůj duševní stav, který znalci ÚVN pokládali v roce 2022 za zachovalý. V současné době však žalovaná 1) není schopna kritického náhledu na vlastní duševní stav. Její sociální dovednosti mohou klamně působit dojmem lepší celkové funkční úrovně, než jaká vyplývá z objektivního vyšetření. Aktuální úroveň kognitivních schopností žalované 1) je na dolní hranici pásma lehké demence. Do popředí také vystupuje výrazné narušení pracovní i dlouhodobé paměti a narušení exekutivních funkcí, mj. se projevující neschopností i základních početních operací. Obecně je schopnost plánování, řešení problémů a adaptivního uvažování zásadně omezena. Žalovaná 1) nedisponuje dostatečnou mentální kapacitou k samostatnému rozhodování o svých právních a finančních záležitostech. Pokud jde o závěry ošetřujícího psychiatra žalované 1), tituly před jménem jméno FO, tak ten podle znalecké komise nikdy nepoužil k diagnostickému ujasnění kognitivního stavu žalované 1) podrobnější psychiatrické nebo psychologické vyšetření jejích kognitivních schopností. Zápisy v jeho zdravotnické dokumentaci ohledně paměťových schopností žalované 1) pak nejsou konzistentní, chybně také používá termín pseudodemence. Žalovaná 1) smysl právních úkonů chápe jen v tom smyslu, jak je jí vysvětlován. Je ovlivnitelná svým okolím. Není mimo realitu, ale obtížně ji chápe. Přátelské nebo nepřátelské chování dokáže rozlišit, velmi omezeně by se ale dokázala nepřátelskému jednání bránit, je v zajetí své kognitivní neschopnosti a emoční nestability a impulsivity. Nerozumí tomu, proč se soudí, proč by měla chodit ke znaleckým výslechům, nechápe pravou podstatu žalob, které ji negativně ovlivňují. Dokáže zaujmout určitá stanoviska, ale velmi pod vlivem emocí. Je schopná odpovídat i jinak než ano nebo ne, ale zamotává se do toho.

25. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne 8. 12. 2020 (č. l. 385-396) soud zjistil, že podle závěrů znalce činila podle stavu k 31. 7. 2020 obvyklá cena nemovitostí 850 000 Kč. Dům je podle znalce v havarijním stavu (vykazuje statické vady) a vyžaduje celkovou opravu spojenou s modernizací nebo odstranění. Porovnával přitom 4 prodejní ceny obdobných pozemků.

26. Z dalších v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná pro posouzení věci významná skutková zjištění.

27. Podle § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

28. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

29. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

30. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

32. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

33. Shora uvedená skutková zjištění soud na základě citovaných ustanovení posoudil tak, že žaloba je důvodná.

34. Soud se nejprve zabýval tím, zda určovací žaloba je v tomto případě vhodným a efektivním prostředkem ochrany právních zájmů žalobkyně, tedy zda žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Ten v situaci, kdy žalobkyně tvrdí, že stav zapsaný v katastru nemovitostí je rozporný se stavem skutečným, žalobkyně nepochybně má (srov. § 985 o. z.), neboť jen cestou určovací žaloby dosáhne jejich souladu.

35. Soud proto dále přistoupil k (věcnému) posouzení, zda žalovaná 1) jednala dne 24. 5. 2021 při uzavírání darovací smlouvy v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat. Jestliže přitom takto právně jedná osoba, která není k tomuto právnímu jednání způsobilá, je takové právní jednání ex lege absolutně neplatné pro rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z. Postačuje pak, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti žalované 1) byly podstatně sníženy, nemusí být zcela vymizelé (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3331/2018). Eventuální rozhodnutí o omezení svéprávnosti před vyslovením neplatnosti právního jednání není nutné. Není rozhodné ani to, zda osoba, vůči níž bylo právně jednáno, nezpůsobilost či neschopnost právně jednat u jednající osoby rozeznala nebo nikoliv.

36. Odborný závěr znaleckého ústavu, že žalovaná 1) nebyla v čase uzavření darovací smlouvy schopna posoudit následky tohoto svého právního jednání a toto právní jednání ovládnout je podle soudu zcela přesvědčivě odůvodněn a je v souladu s ostatními v řízení provedenými důkazy, zejména s dřívějším znaleckým posudkem vypracovaným v rámci řízení o omezení svéprávnosti a opatrovnictví žalované 1) jako posuzované i s videozáznamem z jejího zhlédnutí opatrovnickou soudkyní (a ve výsledku rovněž s rozsahem, ve kterém byla žalovaná 1) omezena ve svéprávnosti). Znalecký ústav se rovněž přesvědčivě vymezil proti lékařským zprávám ošetřujícího psychiatra žalované 1), kterými argumentovala žalovaná 2). Tím spíše je pak třeba odmítnout přesvědčení některých svědků navržených žalovanou 2) o tom, že schopnosti žalované 1) jsou ve skutečnosti vyšší (např. že zvládne luštit osmisměrky).

37. Žalovaná 1) prodělala v roce 2010 ischemickou cévní mozkovou příhodu s následným částečným pravostranným oslabením a poruchou vyjadřování (expresivní afázií). Vlivem cévní mozkové příhody došlo u žalované 1) k poškození řady neurologických funkcí (částečné pravostranné ochrnutí, postižení řeči aj.). Došlo k narušení řečových schopností, k poškození paměti, zejména vštípivosti a retence novopaměti, schopnosti zacílit, udržet a distribuovat pozornost, zpomalení psychomotorického tempa. Přítomna je emoční labilita, instabilita nálady, narušení kvality a výkonnosti myšlení a zejména úsudku. Přítomna je nevýpravnost, zabíhavost a ulpívavost v myšlení, racionální složka je potlačena. V zátěži může jednat inadekvátně, nelogicky, dezorganizovaně. Přítomen může být sklon k impulzivním reakcím, nedostatečně zpracovává informace vědomým způsobem, převládá mimovědomé emočně podmíněné rozhodování zatížené vysokou chybovostí z hlediska obrany svých zájmů. Její řídící procesy jsou povrchní a nevýhodné pro ni samou. Je výrazně snadno ovlivnitelná. Nemusí plně domýšlet následky svého jednání. V době uzavření darovací smlouvy trpěla poruchou intelektu, a sice vaskulární demencí lehkého až středně těžkého stupně, která ovlivňovala její schopnosti rozpoznávací a ovládací. Důsledkem těchto zjištění soudu je absolutní neplatnost darovací smlouvy z 24. 5. 2021 pro rozpor s veřejným pořádkem. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl (aniž by se pro nadbytečnost blíže zabýval námitkou neurčitosti darovací smlouvy pokud jde o její předmět) a určil, že jak žalovaná 1), tak žalovaná 2) jsou třetinovými podílovými spoluvlastníky nemovitostí, které označil v souladu s tím, že rodinný dům č. p. číslo je podle zápisu v katastru nemovitostí (čemuž odpovídalo i znění neplatné darovací smlouvy) součástí pozemku parc. č. st. číslo (výroky I a II).

38. Protože opatrovník jednající za žalovanou 1) od počátku s návrhem žalobkyně souhlasí a žalovaná 1) byla na straně žalované toliko z procesních důvodů, nelze hovořit o jejím neúspěchu ve věci. Žalobkyně a žalovaná 1) tak vůči sobě navzájem nemají právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

39. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou 2) pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, nákladech důkazu ve výši 5 000 Kč (záloha na znalecký posudek) a dále v nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 (tarifní hodnota činí 833 333 Kč, neboť předmětem řízení byla ideální třetina nemovitostí o obvyklé ceně 850 000 Kč) ve spojení s § 7 bodem 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 9 460 Kč za každý z 16 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis vyjádření z 29. 11. 2021 na č. l. 83-84, sepis odvolání z 20. 12. 2022 na č. l. 92, zastupování při jednání soudu 27. 11. 2023, sepis návrhu na změnu žaloby z 19. 2. 2024 na č. l. 174, zastupování při jednání soudu 10. 6. 2024, sepis vyjádření z 26. 6. 2024 na č. l. 202-203, zastupování při jednání soudu 9. 12. 2024 (v délce odpovídající 3 úkonům), zastupování při jednání soudu 24. 2. 2025, sepis vyjádření ze 4. 3. 20025 na č. l. 357, sepis vyjádření k výzvě soudu z 20. 8. 2025 na č. l. 377 a zastupování při jednání soudu 20. 10. 2025), poloviny této částky (4 730 Kč) za účast při vyhlášení rozsudku 30. 10. 2025 včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a 5 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle stejného ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2025, v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 11. 2023 pak náhrada 1 582,93 Kč za 190 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 6. 2024 pak náhrada 1 615,61 Kč za 190 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 12. 2024 pak náhrada 1 615,61 Kč za 190 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 2. 2025 pak náhrada 1 618,95 Kč za 190 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 10. 2025 pak náhrada 1 618,95 Kč za 190 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla), v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 10. 2025 pak náhrada 1 618,95 Kč za 190 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva podle příslušné vyhlášky při průměrné spotřebě 7,60 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla)náhrada za ztrátu času v trvání 6 x 30 minut v případě každého z jednání, tj. 3 x 600 Kč + 3 x 900 Kč (v případě jednání po 1. 1. 2025) a DPH ve výši 21 % z odměny, paušální náhrady výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když zejména s ohledem na délku sporu (odborné znalecké závěry Ústřední vojenské nemocnice byly přitom k dispozici od počátku řízení) soud neshledal výjimečné podmínky pro stanovení lhůty delší (po žalobkyni nelze podle soudu v daném případě spravedlivě požadovat, aby část jejích nákladů na právní zastoupení byla nahrazována ve splátkách v průběhu několika let).

40. O náhradě nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná 2) povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.