26 Co 330/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ) Jméno žalobce C , narozený Datum narození žalobce C Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 24 132 Kč o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. srpna 2025 č. j. 7 C 165/2024-104

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích II, III a IV mění takto:

1. Žalobce a) je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

2. Žalobce b) je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

3. Žalobce c) je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.III. Žalobce a) je povinen plně nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.IV. Žalobce b) je povinen plně nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.V. Žalobce c) je povinen plně nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o nároku žalobců na zaplacení , částka, (výrok I) a každému z žalobců uložil nahradit žalovanému náklady řízení , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (výroky II, III a IV).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení žalované částky z titulu tzv. předsmluvní odpovědnosti. Uvedli, že jednání s žalovaným o koupi nemovitostí žalovaného v k. ú. , adresa, postoupila do takové fáze, že již bylo možné najisto očekávat uzavření kupní smlouvy. Žalovaný však následně od záměru prodeje nemovitostí žalobcům ustoupil a nemovitosti jim v dohodnutém termínu neprodal. Poté žalobci zjistili, že žalovaný v mezidobí prodal nemovitosti jiným osobám. Žalobci uplatnili vůči žalovanému nároky spočívající v zaplacení částky , částka, jako cestovného na obhlídku nemovitostí ve dnech , datum, a dále v zaplacení nákladů na právní poradenství a právní služby v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy, spočívajících v částce , částka, za vyhotovení výpisu z katastru nemovitostí dne , datum, a v částce 2 x , částka, (, částka, odměna + , částka, paušální náhrada hotových výdajů) za prvotní konzultaci dne , datum, a revizi kupní smlouvy dne , datum, . Okresní soud odkázal na relevantní zákonná ustanovení a uzavřel, že příčinná souvislost může být dána pouze mezi škodou vzniklou až poté, co některá ze stran dospěje k závěru, že je uzavření smlouvy vysoce pravděpodobné. Jakékoliv náklady vzniklé před tímto okamžikem hradí dotčená strana smlouvy s vědomím a rizikem toho, že se může protistrana kdykoliv rozhodnout smlouvu neuzavřít. Až teprve ve chvíli, kdy se uzavření smlouvy začne jevit vysoce pravděpodobným, mohou strany začít jednat skutečně v očekávání uzavření takové smlouvy. Uzavřel, že žalobci mohli nabýt dojmu, že se uzavření kupní smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné nejdříve ve chvíli, kdy obdrželi a prostudovali si znění kupní smlouvy. Do té doby vůbec nemohli tušit, jaké podmínky budou v kupní smlouvě navrženy a zda takové podmínky pro ně budou akceptovatelné či obecně zda se podaří mezi stranami dosáhnout shody ohledně podmínek kupní smlouvy. Pokud kupní smlouvu následně předali ke kontrole a revizím advokátovi, z uvedeného postupu jasně vyplývá, že i z jejich vlastní strany musela být akceptace zaslané kupní smlouvy podmíněna nejdříve také její úspěšnou kontrolou advokátem. Teprve ve chvíli, kdy se po konzultaci s jejich zástupcem žalobci rozhodli přistoupit na navržené znění kupní smlouvy (a o záměru žalovaného uzavřít smlouvu právě v tomto znění neměli důvod pochybovat, když jim znění zaslal sám žalovaný) mohli žalobci nabýt přesvědčení, že je uzavření smlouvy skutečně vysoce pravděpodobné. Je zjevné, že veškeré nárokované náklady žalobci vynaložili již dříve před tímto okamžikem. Proto okresní soud uzavřel, že v případě nárokovaných částek neshledal v řízení příčinnou souvislost mezi tvrzeným protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody na straně žalobců a žalobu zamítl. Nad rámec uvedeného uvedl, že existují i další důvody, pro které by přinejmenším dílčí části žaloby musely být zamítnuty. Poukázal na neúčinnost vynaložených nákladů na cestovné, nedůvodnost požadovaných nákladů za amortizaci vozidla a dále uvedl, že žalobci uplatnili svůj nárok dle formulace žalobního petitu jako jedinou povinnost žalovaného vůči všem třem žalobcům jako solidárním věřitelům. Z povahy uplatněných nároků však postavení žalobců jako solidárních věřitelů nikterak nevyplývá, pokud by nároky žalobců měly být oprávněné, pak by se jednalo o dílčí nároky každého jednoho z nich vždy v individuálně určené výši. Jako solidárním věřitelům žalobcům žádný nárok nevznikl, což je taktéž důvodem pro zamítnutí žaloby. Okresní soud rovněž vyslovil pochybnosti ohledně vyúčtování odměny za právní služby s tím, že vyvstávají pochybnosti, zda advokátem žalobců účtované úkony byly skutečně učiněny ve dnech, které jsou uvedeny v jeho sestavě, pochybnosti jsou pak umocněny účtováním, či neúčtováním DPH u jednotlivých položek.

3. Proti rozsudku podali žalobci odvolání. Namítli, že okresní soud vyvodil nesprávné závěry z listiny nadepsané jako „Advokát – sestava“ předložené k důkazu jako přehled právních služeb, tyto formovaly jeho následné rozhodnutí ve věci. Uvedli, že uplatnili nárok na náhradu škody ve výši jimi uhrazené odměny za právní služby a k prokázání její úhrady doložili příjmový doklad s tím, že svými účastnickými výpověďmi potvrdili ujednanou výši odměny a vysvětlili, jakým způsobem se na zaplacení podíleli. Nikdy netvrdili, že předmětná listina má sloužit jako doklad o úhradě nákladů za právní služby. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a následně i provedení důkazu soudem je naopak zcela zřejmé, že se jedná o podpůrný, doprovodný dokument sloužící k osvětlení výpočtu výše odměny za právní služby pro účely žaloby. Částky byly vyčísleny bez DPH. Zdůraznili, že pro okamžik vzniku nároku na náhradu škody je podstatné to, že strana, která následně bez spravedlivého důvodu ukončí smluvní jednání, připustí, aby se uzavření smlouvy druhé straně jevilo jako vysoce pravděpodobné. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že postoj a jednání žalovaného vedlo žalobce k nabytí dojmu, že uzavření kupní smlouvy k předmětné nemovitosti se jeví jako velice pravděpodobné a v důsledku toho vynaložili žalobci náklady, které by v opačném případě nevynaložili. Poukázali na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ) a uvedli, že žalovaný žalobcům , datum, písemně potvrdil, že žalobcům předmětnou nemovitost prodá za smluvenou kupní cenu. Následně žalovaný ve středu , datum, žalobcům písemně sdělil, že do konce týdne jim zašle kupní smlouvu s návrhem na vklad do katastru nemovitostí a tyto dokumenty skutečně zaslal v sobotu , datum, s tím, že avizoval, že v příštím týdnu „to ověříme“, čímž nepochybně měl na mysli ověření podpisů na kupní smlouvě. Žalovaný tak již od , datum, připustil, aby se žalobcům jevilo uzavření kupní smlouvy jako vysoce pravděpodobné a s tímto také žalobci k věci přistupovali, neboť začali činit další úkony, směřující k podpisu smlouvy. Mezi stranami došlo ke shodě na všech podstatných náležitostech kupní smlouvy. Žalovaný neměl pro ukončení jednání o smlouvě spravedlivého důvodu, a naopak jednal s nepoctivým záměrem, neboť žalobcům tvrdil, že smluvní jednání ukončil proto, že nechce nemovitost prodávat. Přesto později kupní smlouvu podepsal s jinými osobami. Žalobci rovněž polemizovali se závěry okresního soudu stran uplatněných nákladů na cestovné a jejich účelnosti a doplnili, že v řízení prokázali, že vůči žalovanému vystupovali jednotně, ve vzájemné shodě a na úhradě všech vynaložených nákladů se dělili rovným dílem. Úvahy a pochybnosti okresního soudu o účtování odměny za právní služby považovali za zcela nepřípadné, když je běžné a standardní, že právní služby jsou vykonávány za úplatu. Nesouhlasili ani s rozhodnutím okresního soudu o nákladech řízení, když okresní soud přiznal žalovanému odměnu za dva úkony právní služby spočívající v sepisu odporu a jeho odůvodnění a s tím související dvě náhrady hotových výdajů. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a žalobě vyhověl. Při odvolacím jednání poukázali na rozsudek Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, a dodali, že nemají žádný osobní či rodinný vztah se svým zástupcem, vyjádření žalovaného považovali za neprokázané a účelové, žalované náklady jsou účelné. Popřeli, že by se jednalo o návrh kupní smlouvy k jednání s tím, že šlo o kompletní smlouvu, kde stačilo doplnit podpis, žalovaný však bez právního důvodu ukončil právní jednání.

4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání považoval rozsudek okresního soudu za věcně i právně správný. Uvedl, že s žalobci nikdy žádnou smlouvu neuzavřel, ani nesdělil, že jim nemovitosti v jejich prospěch rezervuje, nepřislíbil, že budou prodány právě žalobcům. Pokud se byli na nemovitosti podívat, bylo to z vlastní iniciativy žalobců. V průběhu komunikace si žalobci vyžádali návrh smluvní dokumentace, návrh kupní smlouvy žalovaný k dalšímu jednání zajistil, šlo však o návrh ke jednání, nikoli o finální verzi smlouvy. V rámci vzájemné telefonické komunikace se však mezi účastníky objevovaly rozpory a komplikace, které s ohledem na pluralitu zájemců o koupi nemovitosti vedly žalovaného k tomu, že žalobcům písemně již , datum, (pondělí) sdělil, že se rozhodl nemovitosti žalobcům neprodat. Po tomto sdělení započali žalobci na žalovaného vytvářet nátlak. Důvodné očekávání žalobců v uzavření předmětné kupní smlouvy, a tedy jeho předsmluvní odpovědnost za tvrzenou škodu není dána. Žalobci nadto neprokázali vznik tvrzené škody a její výši, ani své postavení solidárních věřitelů. Dílčí nároky žalobců nebyly řádně tvrzeny ani prokázány. Žalovaný sporoval uplatněné náklady cestovného, náklady na vyhotovení listu vlastnictví i náklady na právní služby, poukazoval na okolnosti, za nichž mělo dojít k poskytnutí právních služeb a účelovost předložených důkazů. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

5. Po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že je přípustné (a contr. § 202 o. s. ř.), přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek a odvolání (ve věci samé) neshledal důvodným.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení žalované částky z titulu tzv. předsmluvní odpovědnosti s tvrzením, že žalovaný bez spravedlivého důvodu ukončil jednání o uzavření kupní smlouvy s žalobci. Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti v ust. § 1729 o. z. představuje zvláštní skutkovou podstatu předsmluvní odpovědnosti, při jejímž naplnění princip smluvní autonomie stran (svobody /ne/uzavřít smlouvu) ustupuje ochraně dobré víry a principu poctivého jednání v právním styku. Jakožto výjimku ze zásady smluvní volnosti je třeba ustanovení (splnění podmínek vzniku odpovědnosti) vykládat a aplikovat restriktivně. Při respektování zásady smluvní volnosti lze chování jednoho z potencionálních smluvních partnerů považovat za protiprávní za předpokladu, že jednání o uzavření smlouvy dospělo do stadia, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé strany v dobré víře, že smlouva bude uzavřena (uzavření smlouvy se jí jevilo jako vysoce pravděpodobné), a druhá strana ukončila jednání o uzavření smlouvy, aniž k tomu měla spravedlivý důvod. Základním předpokladem pro vznik práva na náhradu újmy je, že proces sjednávání smlouvy již dospěl do takového stádia, kdy druhá smluvní strana mohla důvodně očekávat uzavření smlouvy. Nepoctivost jednání smluvní strany pak spočívá v tom, že takové očekávání svým jednání vyvolala a následně bez spravedlivého důvodu jednání ukončila. Půjde tak o situaci, kdy strany v podstatě dospěly ke shodě ohledně obsahu právního jednání, nepoctivá strana svým jednáním dala najevo, že z hlediska její vůle již nejde o volnou úvahu, zda smlouva bude uzavřena, či nikoli, ale typicky o případy, kdy je obsah právního jednání dohodnut a zbývá naplnění posledního kroku (např. dosažení požadované formy, doložení naplnění určitého předpokladu (např. znaleckého posudku), splnění podmínky apod.). Musí zde být objektivně posuzovaná vysoká pravděpodobnost, že smlouva bude uzavřena. O důvodné očekávání druhé strany, že smlouva bude uzavřena, se může jednat jen v případech, kdy jej vyvolala nepoctivá smluvní strana (k tomu srov. např. komentář Občanský zákoník V. Závazkové právo, Obecná část. 1. vydání, 2014, s. 59–64, M. Hulmák).

7. Z provedeného dokazování (i nesporovaných tvrzení účastníků) vyplývá, že žalobci jednali s žalovaným o koupi předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalovaného. Účastníci sice dospěli , datum, ke shodě ohledně výše kupní ceny, nicméně i poté mezi nimi probíhala další jednání, žalobci řešili otázku demolice objektu a podmiňovali svůj zájem o koupi zjištěním informací o demolici, ještě , datum, nebyla zcela vyjasněna otázka okruhu subjektů kupní smlouvy (žalobci zvažovali, zda předmětné nemovitosti koupí do podílového spoluvlastnictví či zvolí jinou formu nabytí). S okresním soudem lze souhlasit, že veškeré žalobou uplatněné náklady vynaložené žalobci do této doby (náklady cestovného na prohlídku nemovitostí, vyhotovení výpisu z katastru nemovitostí, náklady na prvotní právní konzultaci, při níž dle výpovědi žalobce a/ žalobci řešili, jakým způsobem budou nemovitost kupovat) nemohly být činěny s důvodným očekáváním, že dojde k uzavření kupní smlouvy a nelze je spravedlivě přičítat k tíži žalovaného. Pokud jde o následné žalobci uplatněné náklady (náklady na právní služby spojené s revizí návrhu kupní smlouvy), odvolací soud ve shodě s okresním soudem dospěl k závěru, že rozhodným okamžikem, kdy se mohlo žalobcům jevit uzavření kupní smlouvy vysoce pravděpodobné ve smyslu ust. § 1729 odst. 1 o. z., byla až chvíle, kdy obdrželi a prostudovali si žalovaným zaslaný (nepodepsaný) návrh kupní smlouvy, seznámili se s navrhovanými podmínkami koupě a došlo k úspěšné kontrole návrhu smlouvy jejich právním zástupcem. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobci si od žalovaného vyžádali návrh kupní smlouvy, který jim poskytl. Z tvrzení žalobců je zřejmé, že tito podmiňovali uzavření kupní smlouvy její kontrolou advokátem, když teprve na základě této kontroly dospějí k závěru, zda je pro ně návrh smlouvy akceptovatelný či nikoli a teprve tehdy mohla nastat shoda stran ohledně obsahu kupní smlouvy a žalobci mohli nabýt důvodné očekávání, že kupní smlouva bude uzavřena. Veškeré náklady uplatněné v řízení žalobci se však týkaly období, které tomuto rozhodnému okamžiku předcházelo. Žalovaný žalobcům avizoval svou vůli smlouvu neuzavřít bez zbytečného odkladu po zaslání návrhu kupní smlouvy, a to ještě předtím, než žalobci návrh smlouvy akceptovali a podepsali. Důvodné očekávání žalobců stran uzavření kupní smlouvy tak dle odvolacího soudu mohlo nastat až v okamžiku, kdy v podstatě nastala mezi účastníky shoda na obsahu právního jednání (a to nejen na výši kupní ceny, jak uváděli žalobci), k čemuž mohlo dojít až poté, co žalobci obdrželi návrhu kupní smlouvy a tento nechali posoudit jejich advokátem, teprve poté mohli být v dobré víře (resp. mohli důvodně očekávat), že smlouva bude uzavřena. Žalovaný žalobce o svém úmyslu kupní smlouvu neuzavřít informoval dříve, než došlo k akceptaci (podpisu) smlouvy žalobci (a než žalobci toto sdělili žalovanému). Ostatně žalobce c) při svém výslechu připustil, že žalobci měli výhrady ke splatnosti kupní ceny uvedené v návrhu smlouvy, nicméně po poradě se svým advokátem formulaci návrhu smlouvy předloženého žalovaným akceptovali. S ohledem na výše uvedené odvolací soud ve shodě s okresním soudem uzavřel, že základ nároku není dán, když není dána příčinná souvislost mezi tvrzeným nepoctivým jednáním žalovaného a vznikem újmy na straně žalobců. Okresní soud proto správně žalobu zamítl. S ohledem na uvedené závěry již bylo nadbytečné zabývat se výší a účelností jednotlivých žalobci uplatněných nároků žalobce, byť odvolací soud sdílí některé výhrady okresního soudu stran účelnosti a důvodnosti vymáhaných nákladů (např. za amortizaci vozidla, jehož vlastníkem nebyl žádný z žalobců, či za náklady právní služby (prvotní konzultaci s advokátem), jejichž předmětem měla být konzultace ke způsobu nabytí nemovitostí – zda do podílového spoluvlastnictví či na právnickou osobu, když takové náklady nelze spravedlivě přičítat k tíži žalovaného). Na uvedených závěrech ničeho nemění ani argumentace žalobců, kteří odkazovali na rozsudek Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , neboť uvedené rozhodnutí řešilo skutkově odlišný případ, kdy mezi účastníky již byly veškeré náležitosti kupní smlouvy sjednány a den před plánovaným podpisem žalovaný sdělil, že smlouvu neuzavře, protože kupní cena je dle jeho názoru nízká, takové jednání shledal soud za neočekávatelné, a proto také za nepoctivé.

8. K úvaze okresního soudu o formulaci žalobního petitu odvolací soud pro úplnost uvádí, že z obsahu podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyplývá, že žalobci se domáhali zaplacení žalované částky po žalovaném, aniž by uvedli, že jej žádají uhradit solidárně. Posouzení, o jaký společný závazek v případě uplatněného nároku na peněžité plnění – zda je závazek solidární, dílčí či nedělitelný, je posouzením podle hmotného práva a žalobci proto tuto skutečnost nemuseli uvádět. Absence této skutečnosti není důvodem pro zamítnutí žaloby, nezpůsobuje neurčitost petitu ani neprojednatelnost žaloby (nezbytnou náležitostí projednatelnosti žaloby není právní posouzení, zda je uplatněný nárok závazkem samostatným či společným). V žalobě není uvedeno, že žalobci požadují po žalovaných plnění společně a nerozdílně, solidarita žalobního žádání ostatně nevyplývá ani z povahy uplatněných nároků. Z obsahu žaloby lze učinit závěr, že se v případě nároku na peněžité plnění jedná o nároky dílčí každého z žalobců (každý z žalobců žádal o zaplacení 1/3 žalované částky).

9. S ohledem na výše uvedené odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř).

10. Pokud jde o nákladový výrok II rozsudku okresního soudu, okresní soud o nákladech řízení rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Správně uzavřel, že žalobci byli v řízení neúspěšní a stíhala je proto povinnost k náhradě nákladů řízení žalovanému. Odvolací soud však ve shodě s žalobci neshledal účelně vynaloženým úkonem právní služby odůvodnění odporu, za něž by žalovanému náležela náhrada nákladů řízení. Byť platná právní úprava procesního práva připouští, aby se jednalo o dva úkony, které nemusejí nutně spadat vjedno a mají svůj zvláštní režim, v souzené věci žalovanému ničeho nebránilo podat vyjádření k žalobě (resp. odůvodnit odpor) již v rámci podaného odporu (rozhodné skutečnosti žalovanému byly známy již v době podání odporu), a pokud tak neučinil, nelze to přičítat k tíži žalobců. Účtování odměny za dva úkony právní služby lze v takovém případě považovat za nedůvodné (a dle stanoviska ČAK dokonce i za neetické). Žalovanému proto za řízení před okresním soudem přísluší náhrada nákladů řízení v celkové výši , částka, sestávající se z odměny zástupce žalovaného za 4 úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí zastoupení, sepis odporu vč. odůvodnění, 2 x účast na jednání soudu , datum, a , datum, ) dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 a), d) a g) adv. tarifu, 3 x paušální náhrady hotových výdajů po , částka, a 1x , částka, dle § 13 odst. 4 adv. tarifu, dále cestovného , částka, a náhrady za promeškaný čas , částka, (v této části nákladů řízení odvolací soud neshledal pochybení v odůvodnění okresního soudu a na jeho odůvodnění zde ve stručnosti odkazuje) a náhrady 21 % DPH ze součtu uvedených částek. S ohledem na uvedené proto odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích II, III a IV postupem dle § 220 odst. 1, písm. a) o. s. ř. změnil a každému z žalobců uložil nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem , částka, .

11. V odvolacím řízení byl procesně úspěšný žalovaný. Odvolací soud proto uložil neúspěšným žalobcům nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v plné výši, které tvoří odměna advokáta , částka, za dva úkony právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání a účasti na jednání odvolacího soudu po , částka, dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 d) a g) adv. tarifu, 2x paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby po , částka, (§ 13 odst. 4 adv. tarifu) a 21 % DPH ze součtu uvedených částek (, částka, ), tj. celkem , částka, . Každý z žalobců je proto povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení , částka, .

12. Náklady řízení před okresním i odvolacím soudem odvolací soud uložil žalobcům nahradit ve lhůtě tří dnů (§160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupkyně žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).