26 Co 50/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zrušení a vypořádání společného jmění manželů k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresní soud v Semilech ze dne 29. října 2024 č. j. 1 C 147/2024-41

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, jíž byla zamítnuta žaloba o zrušení společného jmění manželů, mění takto:Soud zrušuje společné jmění manželů žalobkyně a žalovaného vzniklé uzavřením jejich manželství dne 16. 6. 2016.

II. V části výroku I, jíž byla zamítnuta žaloba o vypořádání společného jmění manželů, se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani krajským soudem.

1. Okresní soud zamítl návrh žalobkyně, kterým se domáhala zrušení a vypořádání společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání společného jmění manželů za trvání manželství s žalovaným s odkazem na ust. § 724 o. z. Uvedla, že manžel (žalovaný) způsobil dopravní nehodu, při níž zavinil smrt jiného člověka a musí hradit nemajetkovou újmu poškozeným (, částka, s příslušenstvím) a škodu zdravotní pojišťovně (, částka, s příslušenstvím). Zrušením SJM chce řešit existenční situaci rodiny a chránit nezletilé děti.

3. Žalovaný s podanou žalobou souhlasil.

4. Okresní soud návrh zamítl s odůvodněním, že ve smyslu § 724 o. z. neshledal vážný důvod pro zrušení SJM účastníků. Uvedl, že vyhověním souhlasnému návrhu manželů by mohlo dojít k poškození věřitelů manžela (žalovaného) na úkor jistějšího právního postavení manželky (s tím, že v daném případě přichází v úvahu hypotetické vypořádání společného jmění manželů v rámci vykonávacího řízení) a to navíc v situaci, kdy účastníci spolu nadále žijí jako manželé.

5. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Namítla, že rozhodnutí okresního soudu není dostatečně odůvodněno a nesouhlasila s tím, že věřitelé žalovaného mají důležitější postavení než rodina a nezletilé děti. Důsledkem rozhodnutí okresního soudu může být rozvod manželství účastníků, přičemž jediným důvodem rozvodu by byly ekonomické důvody. Namítala, že s návrhem na vypořádání SJM se okresní soud nevypořádal vůbec. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu a SJM zrušil a dle jejího návrhu vypořádal.

6. Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že s odvoláním žalobkyně souhlasí. Uvedl, že není dán žádný důvod, pro který by mělo být odepřeno zrušení SJM účastníků. Nezříká se odpovědnosti nahradit nemajetkovou újmu poškozeným pozůstalým, nemůže však ohrozit manželku a děti tím, že bude postižen i majetek a příjmy jeho manželky, které do zrušení SJM budou součástí postižitelného majetku.

7. Odvolání je přípustné a je z části důvodné.

8. Podle § 724 odst. 1 o. z. je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Dle odst. 2 téhož ustanovení závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

9. Odvolací soud doplnil dokazování a z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, zjistil že žalovaný byl uznán vinným, že dne , datum, po požití alkoholických nápojů řídil osobní automobil a způsobil dopravní nehodu, následkem čehož jeho spolujezdec utrpěl smrtelná poranění, kterým na místě nehody podlehl, tj. spáchal přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, 2 a přečin ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst.1, 2 tr. zákoníku. Ve smyslu ust. § 228 tr. zákoníku bylo žalovanému uloženo nahradit nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem poškozeným pozůstalým v celkové výši , částka, a nahradit VZP ČR škodu , částka, s příslušenstvím.

10. Obecně platí, že součástí společného jmění jsou i dluhy převzaté za trvání manželství, ale v dané věci jde o dluh žalovaného vzniklý způsobením škody protiprávním jednáním a na takový dluh dopadá výjimka daná v ustanovení § 710 o. z. V dané věci jde tedy o tzv. případ omezeného uspokojení věřitele ze SJM, neboť povinnost nahradit škodu způsobenou protiprávním jednáním je dluhem vzniklým pouze jednomu z manželů (žalovanému) a k vymožení takového dluhu lze postihnout společné jmění manželů jen do výše, již by představoval podíl dlužníka (žalovaného), jako kdyby bylo SJM zrušeno a vypořádáno (§ 732 o. z.). Jinými slovy společné jmění účastníků může být postiženo jen do výše podílu, který by při zrušení a vypořádání SJM připadl dlužníku (žalovanému). I proto nelze uzavřít, že navrhované zrušení společného jmění soudním rozhodnutím by mohlo vést k zhoršení postavení věřitelů, jak uzavřel okresní soud. Okresní soud blíže tento závěr neodůvodnil a odvolací soud se s ním neztotožnil, neboť i při vymáhání dluhu žalovaného v exekuci by bylo nutno nejprve rozhodnout, jaký podíl by žalovanému při zrušení a vypořádání SJM připadl a pouze na takový podíl by bylo možno vést exekuci.

11. Dle § 724 o. z. lze společné jmění manželů zrušit ze závažných důvodů. Posouzení těchto důvodů ponechal zákonodárce na úvaze soudu, pouze v odst. 2 téhož ustanovení uvedl některé závažné důvody, a to nesporně demonstrativním výčtem. Jde o ustanovení, které má chránit oba manžele. Jestliže v dané věci došlo k protiprávnímu jednání žalovaného, v jehož důsledku se ocitl v postavení dlužníka s povinností hradit škodu v poměrně vysoké výši, je zájem žalobkyně na zrušení společného jmění vážným důvodem pro jeho zrušení, neboť je pochopitelné, že do budoucna nemá žalobkyně zájem na vytváření společného majetku s žalovaným. Odvolací soud dospěl k závěru, že důvodem pro zrušení SJM za trvání manželství může být skutečnost, která je svou intenzitou způsobilá do budoucna podstatně ovlivnit manželské majetkové společenství manželů, tj. skutečnost, že jednomu z manželů vznikl dluh z protiprávního jednání. Právě o takovou skutečnost se v souzené věci jedná. Žalovaný se dopustil protiprávního jednání, odpovídá za škodu, kterou způsobil, a kterou bude muset splácet a po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby v takovém případě i do budoucna vytvářena s žalovaným společný majetek. Se zřetelem k tomu odvolací soud dospěl k závěru, že zrušení společného jmění účastníků je v souzené věci možné, neboť jsou dány závažné důvody k takovému zrušení a samotné zrušení SJM nebude poškozovat věřitele, a proto rozsudek okresního soudu v části výroku I, jíž byla zamítnuta žaloba na zrušení společného jmění, změnil a žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

12. Rozhodnutí o zrušení SJM dle § 724 o. z. má konstitutivní povahu, tj. ke zrušení dochází až nabytím právní moci soudního rozhodnutí, kterým je SJM zrušeno (teprve pravomocným soudním rozhodnutím dochází k modifikaci majetkového společenství manželů), a proto nepřipadá v úvahu, aby jedním soudním rozhodnutím bylo společné jmění manželů zrušeno a zároveň ve stejný okamžik vypořádáno. Jinými slovy zrušení SJM a jeho vypořádání představuje dvě právní skutečnosti, působící v čase postupně, přičemž k vypořádání společného jmění nemůže dojít bez předchozího zániku SJM. V okamžiku vyhlášení rozhodnutí o zrušení společného jmění proto není možno zároveň společné jmění vypořádat, protože k jeho zrušení dojde až poté, kdy soudní rozhodnutí nabude právní moci. Zákonodárce totiž nespojuje zrušení a vypořádání SJM do jediného řízení jako v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale samostatně v ust. § 736 o. z. řeší další postup, ke kterému může ale dojít až po pravomocném rozhodnutí o zrušení SJM. Dle tohoto ustanovení může být zrušené SJM vypořádáno dohodou manželů a až když není možno dohody dosáhnout, je dána pravomoc soudu k jeho vypořádání. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu v části výroku I, jíž byla zamítnuta žaloba na vypořádání zrušeného SJM, potvrdil.

13. Nad rámec výše uvedeného považuje odvolací soud za nutné uvést, toto: žalobkyně navrhovala, aby SJM účastníků bylo vypořádáno tak, že „žalovaný je povinen převést na žalobkyni jako vypořádání jejího vnosu do výlučného majetku manžela část svého spoluvlastnického podílu na nemovitostech uvedených na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, v rozsahu, který bude zjištěn ke dni rozhodnutí“, když mimo jiné tvrdila, že ze svého výlučného vlastnictví vnesla do výlučného vlastnictví žalovaného (do nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví) finanční prostředky. K tomu je třeba pro úplnost uvést, že při dalším postupu (ať již při uzavírání mimosoudní dohody účastníků nebo ev. při soudním vypořádání) je třeba respektovat, že vypořádáním zrušeného společného jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Vypořádáním zaniklého SJM nesmí být ani částečně zmařeno uspokojení věřitele jednoho z manželů tím, že by došlo k odstranění byť i jen části jeho majetku, neboť by tím došlo k naplnění skutkové podstaty přečinu poškození věřitele dle § 222 tr. zákoníku. V rámci samotného vypořádání SJM rovněž nelze vypořádávat to, co bylo z výlučného vlastnictví jednoho z manželů vneseno do výlučného vlastnictví druhého z manželů, protože předmětem takového vypořádání mohou být pouze vnosy z výlučného vlastnictví do společného jmění (a naopak). Konečně je třeba uvést, že v rámci soudního vypořádání SJM nemůže být pro vyrovnání podílů jednomu z manželů uloženo soudním rozhodnutím převést vlastnictví k jeho výlučnému majetku do výlučného vlastnictví druhého z manželů, ale lze pouze rozhodnout o povinnosti zaplatit vypořádací podíl.

14. Odvolací soud zčásti změnil rozsudek okresního soudu, a proto nově rozhodl o nákladech řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyně byla úspěšná pouze s jedním ze dvou uplatněných nároků, a proto odvolací soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani krajským soudem (§ 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.).