1 C 147/2024

Plný text

Okresní soud v Semilech rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Vošvrdovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o zrušení a vypořádání společného jmění manželů

I. Návrh žalobkyně na zrušení a vypořádání společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala zrušení společného jmění manželů za trvání manželství s žalovaným podle § 724 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Závažný důvod pro zrušení společného jmění s žalovaným spatřuje v tom, že manžel (žalovaný) způsobil dopravní nehodu, při níž zavinil smrt jiného člověka a musí hradit nemajetkovou újmu poškozeným (3 341 290 Kč s příslušenstvím) a škodu zdravotní pojišťovně (5 307 Kč s příslušenstvím). Chce tím řešit existenční situaci rodiny, chránit nezletilé děti. Má za to, že i stát by měl mít zájem na zachování manželství účastníků, a ne na tom, aby byli nuceni se účelově (z majetkových důvodů) rozvádět. Žalobkyně sdělila všem poškozeným svůj nesouhlas s uplatněním dluhu v rámci společného jmění manželů ve smyslu § 732 o. z., ale exekutoři na to nedbají. Žalobkyně přitom vynaložila výlučné prostředky na jeho spoluvlastnický podíl na nemovitosti (600 000 Kč do rekonstrukce) a 830 00 Kč bylo vynaloženo ze společného jmění na splácení společných úvěrů. Protože žalovaný nemá peníze, domáhá se žalobkyně vypořádání svého vnosu tak, že žalovanému bude uložena povinnost převést na žalobkyni část svého spoluvlastnického podílu na nemovitosti v rozsahu odpovídajícím hodnotě ve výši 935 000 Kč.Žalovaný s podanou žalobou souhlasil. Poukázal na to, že podle něj jsou naplněny předpoklady dané v § 724 odst. 2 o. z., neboť jeho věřitelé po něm vymáhají částky, které několikanásobně převyšují hodnotu jeho výlučného majetku. Má za to, že by tomuto mělo předcházet právo manželky (žalobkyně) a rodiny na uplatnění svých vnosů a vnosů ze společného jmění do jeho výlučného majetku. Jediná forma, kterou je možné to udělat, je pak převod podílu na nemovitosti.Z výsledků lustrace v základních registrech soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství 16. 6. 2016 a mají 2 společné děti.Z vyrozumění soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , o nabytí právní moci exekučního příkazu ze dne 15. 10. 2024 soud zjistil, že vůči žalovanému je exekučně vymáhána částka ve výši 481 393,70 Kč. Účastníkem řízení je žalobkyně jako manželka povinného.Z exekučního příkazu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne 14. 6. 2024 soud zjistil, že vůči žalovanému je exekučně vymáhána částka ve výši 3 557 860,60 Kč. Exekučním titulem je rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 20. 3. 2024, č. j. , spisová značka, . Soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí žalovaného.Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná pro posouzení věci významná skutková zjištění. Účastníci předložili výsledek analýzy tržní hodnoty nemovitosti z roku 2020, dále listiny, které mají dokládat vynaložení výlučných prostředků žalobkyně na nemovitost (zejména výpisy z účtu, smlouvu o zápůjčce a smlouvu darovací).Podle § 724 odst. 1 o. z. je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.Podle § 724 odst. 2 o. z. závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.Žalobní návrh žalobkyně, ke kterému se žalovaný zcela připojil, posoudil soud na základě citovaných ustanovení jako nedůvodný. Účelem citovaného ustanovení § 724 o. z. je ochrana společného jmění manželů před důsledky jednání některého z manželů. Dluhy z náhrady újmy způsobené dopravní nehodou žalovaného však nejsou součástí společného jmění manželů (kam podle § 710 o. z. spadají pouze dluhy převzaté za trvání manželství).Podle rozhodovací praxe na rozsahu či hodnotu společného majetku bude mít nepochybně vliv takové jednání jednoho z manželů, v jehož důsledku dochází k bezdůvodnému rozprodávání či zadlužování společného majetku, k neúměrnému zatěžování majetku, například zástavním právem či jiným způsobem zajištění, popřípadě dochází ke stavu, kdy společný majetek oproti obvyklému běhu věcí, který by bylo možné očekávat, nebude dále rozmnožován (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. , spisová značka, ). Výčet důvodů zúžení společného jmění manželů v § 724 odst. 2 o. z. je demonstrativní; soud může společné jmění manželů zúžit i z jiných důvodů. Rozhodovací praxí vymezené důvody jsou dále doplňovány v odborné literatuře dalšími možnými případy, například závadným chováním jednoho z manželů k nezletilým dětem, marnotratným či sobeckým nakládáním společnými prostředky jedním z manželů, absencí podílu manžela na nabývání společného majetku nebo gamblerstvím, alkoholismem, drogovou závislostí, popřípadě ztrátou či snížením způsobilosti rozeznat závadnost vlastního jednání ke škodě majetku ve společném jmění manželů. Vážný důvod ve smyslu § 724 o. z. však soud v tomto případě neshledal. Vyhověním souhlasnému návrhu manželů by mohlo dojít k poškození věřitelů manžela (žalovaného) na úkor jistějšího právního postavení manželky (s tím, že v daném případě přichází v úvahu hypotetické vypořádání společného jmění manželů v rámci vykonávacího řízení). Navíc v situaci, kdy účastníci spolu nadále žijí jako manželé. Soud proto návrh na zrušení jejich společného jmění za trvání manželství zamítl (výrok I).Výrok o nákladech řízení je odůvodněn tím, že v tomto řízení nelze vycházet ze zásady úspěchu ve věci (oba účastníci byli ve shodě, o čemž svědčí i to, že jejich zástupkyně k jednání přijely spolu). Žalovaný se ostatně práva na náhradu nákladů řízení vzdal.