27 CO 111/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa adresa pro doručování adresa zastoupená obecným zmocněncem titul jméno příjmení , narozeným dne datum bytem adresa o zaplacení 14 080,67 Kč, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 7. 2. 2022, č. j. 3 C 319/2021 – 77,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení 14 080,67 Kč (výrok I.), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.)

2. Žalobce se v daném soudním řízení domáhal po žalované zaplacení smluvních pokut (jejich neuhrazených částí) s odůvodněním, že dle smluv o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny ze dne [datum] do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] si účastníci v odstavci nazvaném jako„ Ostatní ujednání“ ujednali pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou, případně zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu a elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc, a to ode dne ukončení dodávky plynu a elektřiny od žalobce, do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace). Smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou 24 měsíců od data 6. 7. 2016 s možností automatické prolongace smlouvy, s tím, že pokud kterákoliv ze smluvních stran nejpozději 40 dnů před uplynutím doby trvání smlouvy písemně neoznámí druhé smluvní straně, že trvá na ukončení v aktuálně platném termínu jejího ukončení, prodlužuje se marným uplynutím této lhůty doba trvání smlouvy bez dalšího vždy o 24 měsíců. V souladu s tímto ujednáním došlo k prolongaci smluv do 8. 7. 2022. Vzhledem k tomu, že dne 15. 7. 2020 došlo k ukončení dodávky plynu a elektřiny, kdy žalovaná jednostranně ukončila smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny změnou dodavatele, žalobce žalované vyúčtoval smluvní pokuty za každý měsíc od 15. 7. 2020 do 8. 7. 2022, tedy za 25 měsíců po 400 Kč (2x 10 000 Kč), na něž byly provedeny částečné úhrady ve výši 5 399,33 Kč a 520 Kč, tudíž k zaplacení zbývaly částky 4 600,67 Kč a 9 480 Kč.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Namítala, že žalobce zvýšil ceny obou komodit, a proto postupem dle ust. § 11a odst. 5 energetického zákona od smluv odstoupila. Žalovaná rovněž reklamovala faktury s vyúčtovanými smluvními pokutami, na něž žalobce následně neoprávněně započetl přeplatky na úhradách energií.

4. Okresní soud při posouzení věci samé vyšel ze znění smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z téhož dne. Zdůraznil, že ujednání o smluvní pokutě není obsaženo přímo ve smlouvách, ale je až v textu na druhé straně smluv. První strana smluv je podepsána a datována. Smluvní ujednání o pokutě se nachází v části označené jako Ostatní ujednání, není nijak zvýrazněno, že text obsahuje ujednání o smluvní pokutě, což je možné zjistit jen při detailním čtení celého textu. Takové ujednání okresní soud považoval za neplatné. Text smlouvy musí být totiž pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Ujednání ve smlouvě však vzbuzuje dojem ujednání nepodstatného charakteru a je tak rozporné s dobrými mravy.

5. Ve včas podaném odvolání žalobce (dále též„ odvolatel“) vytýkal soudu prvního stupně nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. Předně namítl, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť postrádá náležité odůvodnění toho, proč bylo posuzované ujednání shledáno v rozporu s dobrými mravy. Argumentace, že posuzované ujednání o smluvní pokutě se nachází v části vzbuzující dojem nepodstatného charakteru, je nedostatečná.

6. Odvolatel nad rámec výše uvedeného uvedl, že ujednání o smluvní pokutě se nenachází na druhé straně smlouvy, nýbrž na první straně smlouvy v části Ostatní ujednání. První strana smlouvy obsahuje veškerý předmět smlouvy, včetně podstatných náležitostí smlouvy stanovených energetickým zákonem i dalších ujednání, které mají pro smluvní strany značný význam, jako je např. vzájemný závazek dodat komoditu a uhradit za dodávku cenu či trvání smlouvy. První stranu smlouvy nelze považovat za obchodní podmínky. Údaje, které bylo nutné získat až při konkrétním jednání se zákazníkem, jsou obsaženy na druhé straně smlouvy a smlouva je podepsána a datována právě pod těmito údaji, tedy na druhé straně. Odvolatel dále uvedl, že velikost písma se neliší od popisků na druhé straně smlouvy a celý text je rovnoměrně rozložen. Smlouva dále obsahuje veškeré ujednání ve zcela logické souslednosti, na druhé straně smlouvy se neobjevuje žádný závazek ani právo žalobce ani žalované a naopak právě strana 2 obsahuje veskrze technické údaje, které v běžné neformulářové smlouvě jsou uvedeny buď v její hlavičce nebo v konečné části smlouvy jako technická a společná ustanovení.

7. Žalobce proto vyslovil názor, že smluvní strany si smluvní pokutu ujednaly platně v textu samotné smlouvy, že výklad okresního soudu o rozporu s dobrými mravy je značně rozšířený. Při užití argumentace okresního soudu by bylo možné dovozovat, že spotřebitel se nemusel řádně seznámit se svou povinností za dodanou komoditu hradit sjednanou cenu, ba ani s povinností dodavatele mu komoditu dodat. Ujednání o smluvních pokutách zabírá podstatnou část textu prvé strany smlouvy a lze se jen těžko domnívat, že by jej spotřebitel při čtení smlouvy zcela pominul. Z výše uvedených důvodů se žalobce domáhal zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení mu věci k dalšímu řízení, eventuálně změny napadeného rozsudku a vyhovění žalobě. Současně požadoval přiznat náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů.

8. Žalovaná se ztotožnila s odůvodněním napadeného rozsudku, se závěrem okresního soudu o neplatnosti ujednání o smluvních pokutách. Zopakovala, že od smluv o dodávce elektřiny a plynu odstoupila kvůli zvýšení ceny těchto komodit dle § 11a odst. 5 energetického zákona, přičemž ohledně správnosti svého postupu, resp. nesprávnosti názoru žalobce, který toto odstoupení od smluv neakceptoval, poukázala na ve spise založená rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (viz č. l. 54 – 71 spisu). Současně poukázala na postup jiných dodavatelů energií v případě změny ceny energií v prolongovaném období, kde tito dodavatelé oznamují zákazníkům změnu ceny energií a poučují je o možnosti odstoupení od smluv, což žalobce nečiní. Z výše uvedených důvodů navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu.

9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění, dále jen„ o.s.ř.“), je přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř. a contr.), bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) a obsahuje náležitosti odvolání a způsobilé odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. e/ a g/ o.s.ř.), přezkoumal z podnětu odvolání žalobce rozsudek okresního soudu, a to jak z pohledu odvolacích námitek, tak z důvodu v odvolání neuvedených (§ 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř.), a dospěl k závěru (i po dílčím zopakování dokazování, jež se promítlo do odůvodnění níže), že odvolání žalobce není důvodné.

10. Odvolací soud předně vychází ze skutkových a právních zjištění učiněných okresním soudem, která jsou k hodnocení ujednání o smluvních pokutách shrnuta v bodě 4. a 9. odůvodnění napadeného rozsudku. Závěry (úvahy) okresního soudu ohledně hodnocení provedených důkazů, potažmo skutečností, které považoval za podstatné, jsou z odůvodnění napadeného rozsudku seznatelné. V žádném případě nelze dovozovat, že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelným.

11. Odvolací soud pro úplnost odůvodnění a k posouzení odvolací argumentace žalobce zopakoval dokazování některými listinami (§ 213 odst. 2 o.s.ř.), a to sdělením podstatného obsahu smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne [datum] (č. l. 10 a 16 spisu) a k nim se vztahujících listin – informace pro zákazníka – spotřebitele z téhož data (č. l. 11 a 17 spisu).

12. Z těchto listin vyplývá, že účastníci (na místě dodavatele energie tehdy vystupoval právní předchůdce žalobce – [právnická osoba]) uzavřeli dne [datum] smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, na jejichž základě se žalobce zavázal dodávat elektřinu a plyn do shora uvedeného odběrného místa. Šlo o dodávku elektřiny a plynu pro domácnost, žalovaná ve smlouvě vystupovala jako zákazník, a to zjevně v pozici spotřebitele (viz nezaškrtnutá kolonka podnikatel). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců ode dne její účinnosti, nebylo lze ji vypovědět, s možností automatické prolongace. Na první straně smlouvy byl vymezen předmět smlouvy a její podstatné náležitosti, upraveno bylo i trvání smlouvy a cenové podmínky. Dále byla na první straně smlouvy Ostatní ujednání, mimo jiné o tom, že pokud zákazník učiní bez souhlasu [anonymizováno] jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od [anonymizováno] probíhající na základě takové smlouvy, je [anonymizováno] oprávněna účtovat zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [anonymizováno] neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny (plynu) ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace). Ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny (plynu) se pak další jakékoliv upozornění na sjednanou smluvní pokutu nenachází. To se nenachází ani v listině nazvané jako Informace pro zákazníka – spotřebitele k návrhu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (plynu) ze dne [datum], které žalovaná převzala, což potvrdila svým podpisem. Ve zmíněné listině je uvedena základní charakteristika smluvního vztahu účastníků (produktu, v případě elektřiny [anonymizováno] elektřina [anonymizována dvě slova], v případě plynu [anonymizováno] plyn [anonymizováno]), dále je zde mimo jiné zvýrazněn text k právu zákazníka na odstoupení od smlouvy, a to zvýší-li [anonymizováno] cenu nebo změní-li jiné smluvní podmínky, dopustí-li se [anonymizováno] tzv. podstatného porušení povinností vyplývajících ze smlouvy.

13. Ústavní soud v nálezu z 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 formuloval závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Tedy listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že východiskem spotřebitelské ochrany je postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovit smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. Zákonodárce se proto pokusil vyrovnat tuto faktickou nerovnost cestou práva, a to formou omezení autonomie vůle.

14. I ve spotřebitelských smlouvách je možné všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen formální omezení, když např. text má být dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný, ale i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách, na rozdíl od obchodních smluv, mají sloužit především tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná, a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou, např. rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě. Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému ujednání nelze přiznat právní ochranu. K tomuto závěru se přihlásil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 ICdo 86/2015 ze dne 28. 2. 2017.

15. Z toho se podává zjevná tendence judikatury vyšších soudů o tom, že nemůže obstát ujednání o smluvní pokutě v případě, pokud z hlediska formálního i obsahového je takové ujednání sjednáno způsobem, který je pro spotřebitele neočekávatelný, obtížně zjistitelný a překvapivý z hlediska toho, kde lze takové ujednání nalézt.

16. Při výkladu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne [datum] vychází odvolací soud z toho, že text s ujednáním o smluvní pokutě vázané na úkon žalované k předčasnému ukončení smlouvy se nachází na první straně smlouvy v ujednání nazvaném Ostatní ujednání. První strana budí dojem obchodních podmínek (viz předtištěná ujednání s nadpisem Předmět smlouvy, Sdružené služby dodávky elektřiny (plynu), Trvání smlouvy, Cenové podmínky, Ostatní ujednání a Prohlášení zákazníka). Údaje, se kterými se spotřebitel seznamuje, jsou uvedeny na straně 2 v tom směru, že pouze na této stránce dochází k vyplnění údajů ze strany spotřebitele a zde se také nachází podpis spotřebitele. Pro spotřebitele je tedy přirozenější považovat za rozhodující část smlouvy až stránku druhou, nikoliv prvou. O tom, že na straně prvé jsou uvedeny rozhodující údaje o sankcích, v daném případě o smluvní pokutě, nic nenasvědčuje. Upozornění na smluvní pokutu se nenachází nejen na druhé straně smlouvy, ale ani v listině nazvané jako Informace pro zákazníka – spotřebitele, které vesměs rekapitulují rozhodující smluvní ujednání, a nachází se zde mimo jiné zvýrazněný text s právem na odstoupení od smlouvy ze strany zákazníka mimo jiné při zvýšení ceny energií, tedy úkon, který vede (může vést) k zániku závazkového vztahu (rovněž k předčasnému ukončení smlouvy). Upozornění na smluvní pokutu konečně neplyne ani z členění smluvních ujednání.

17. Je zřejmé, že za celým sporem (za ukončením smluvního vztahu ze strany žalované) stojí změna ceny za dodávku elektrické energie (plynu) v prolongovaném období, která žalovanou vedla k odstoupení od smlouvy dle ust. § 11a odst. 5 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a následně ke změně dodavatele. Odvolací soud nemíní blíže zkoumat žalovanou uváděné odstoupení od smluv, oproti tomu před okresním soudem namítaný postup žalobce dle ust. § 11a odst. 7 energetického zákona, resp. se zabývat výkladem ust. § 11a energetického zákona, jak je podán v žalovanou předložených rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Za podstatné považuje, že celé ujednání o smluvní pokutě je uzavřeno v kombinaci textu v kolonce Ostatní ujednání a v kolonce Trvání smlouvy. Oddíl Ostatní ujednání je relativně dlouhý, lze hovořit o komplikovaném souvětí, o nepřehlednosti ujednání o smluvní pokutě, když text není nijak dále členěn, nemá žádné zdůraznění o povinnostech, které vyplývají pro spotřebitele v případě nedodržení délky smluvního vztahu. Přitom jde o ujednání z roku 2016, tj. z doby, kdy již profesionál a podnikatel musel být konfrontován s judikaturou Ústavního soudu z hlediska předvídatelnosti a očekávanosti smluvních ujednání o sankcích vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi účastníky. O to více pak smluvní ujednání vzbuzuje dojem, že bylo koncipováno tak, aby spotřebitel nebyl upozorněn na ujednání o smluvní pokutě.

18. Odvolací soud proto uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě pod názvem Ostatní ujednání bylo pro žalovanou jako spotřebitelku nepředvídatelné, zejména v kontextu úkonu vedoucího k předčasnému ukončení smlouvy (odstoupení) zcela překvapivé, když rozhodující část smlouvy (druhá strana), její členění ani Informace pro zákazníka – spotřebitele s výčtem rozhodujících smluvních ujednání a poučením o možnosti zákazníka odstoupit od smlouvy při zvýšení ceny energií neobsahovaly upozornění na ujednání o smluvní pokutě. Toto upozornění bylo přitom při transparentním, poctivém přístupu žalobce zcela namístě, neboť jde se zřetelem na sankční povahu zmíněného ujednání nepochybně o ujednání pro spotřebitele významné.

19. Dle shora podaného výkladu je dodavatel ve spotřebitelském právu ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Od dodavatele lze tedy také očekávat (vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu v poctivost svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu (srov. § 6 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“).

20. Odvolací soud zastává názor, že žalobce sjednal ujednání o smluvní pokutě formou, která je pro spotřebitele (žalovanou) neočekávatelná, která spotřebitele zaskočí a má přitom ve vztahu ke spotřebiteli sankční povahu. Z těchto důvodů shledal, že ujednání o smluvní pokutě odporuje zásadě poctivosti, tedy zákonu, a proto je neplatné (srov. § 547, § 580 odst. 1 a § 588 o.z.) a nemůže žalovanou zavazovat. Rozsudek okresního soudu proto ve výroku o věci samé (sub I.) jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně správného závislého nákladového výroku II., který odpovídal ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a contr.

21. O nákladech odvolacího řízení bylo rovněž rozhodnuto podle úspěchu účastníků ve sporu (§ 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř.). Procesně úspěšné žalované byla proto přiznána k tíži žalobce náhrada nákladů tohoto řízení, která sestává z jedné paušální náhrady ve výši 300 Kč (účast jejího zástupce na jednání odvolacího soudu dne 1. 6. 2022) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu Tyto náklady odvolacího řízení jsou splatné v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.