27 Co 158/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D. a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 118 560,97 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 26. 3. 2025, č. j. 17 C 219/2024-93,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku II., ve které byla zamítnuta žaloba ohledně zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15% p.a. od , datum, do zaplacení, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku II., ve které byla zamítnuta žaloba ohledně zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15% p.a. od , datum, do zaplacení, potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení před okresním soudem ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení před odvolacím soudem ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem vyhověl žalobě co do částky , částka, , kterou umožnil žalovanému splácet žalobkyni ve splátkách ve výši , částka, měsíčně do 15. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek (výrok I.), a žalobu zamítl co do částky ve výši , částka, s úrokem ve výši 29,55% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení (výrok II.) Okresní soud nakonec nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru ve výši , částka, s úrokem ve výši 29,55% p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti úvěr ve výši , částka, .

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Okresní soud rozhodoval za splnění podmínek podle § 115a občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) bez nařízení jednání. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, s tím, že částka , částka, měla být použita k předčasnému splacení úvěru číslo , hodnota, , kterým se předchůdkyně žalobkyně dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný měl dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, , nicméně podle předloženého výpisu splatil jen , částka, . Spotřebitelský úvěr poskytnutý na základě smlouvy ze dne , datum, měl žalovaný splatit ve 36 měsíčních splátkách ve výši , částka, , nicméně splatil celkem jen , částka, . Z hodnocení klienta ze dne , datum, vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, měsíčně a z výdajů žalovaného ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, . postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni.

5. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky , částka, . Připomněl, že v tomto případě smlouvy o úvěru je nutné aplikovat jak občanský zákoník, tak i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , zejména ustanovení § 86 a 87 tohoto zákona. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Předchůdkyně žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného, neboť si k jeho výdajům neobstarala žádný podkladový materiál. Smlouva o spotřebitelském úvěru a dohoda o jeho podstatném navýšení jsou proto neplatné. Okresní soud z tohoto důvodu postupoval podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru a uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dlužnou jistinu ve výši , částka, představuje podle soudu prvního stupně rozdíl mezi poskytnutými jistinami spotřebitelských úvěrů ve výši , částka, (60 000 + 18 519) a částečným plněním ve výši , částka, (42 156 + 11 162). Okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve výši , částka, v přiměřených splátkách ve výši , částka, měsíčně. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že žádnému z účastníků nepřiznal jejich náhradu, protože žalovaný měl ve věci převážný úspěch, nicméně podle obsahu spisu mu žádné náklady nevznikly.

7. Žalobkyně podala včas odvolání proti části výroku II. napadeného rozsudku v dále uvedeném rozsahu, které doplnila podáním ze dne , datum, . Žalobkyně se odvoláním do výroku II. rozsudku domáhala změny tohoto výroku rozsudku a vyhovění žalobě pouze v rozsahu, ve kterém jí okresní soud nepřiznal část dlužné jistiny ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Poukázala na to, že soud prvního stupně provedl důkaz i smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , která žalokyni nebyla postoupena a kterou ani okresní soud nepředložil žalobkyni k nahlédnutí. Rovněž namítala, že není zřejmé, jak soud prvního stupně posuzoval majetkovou situaci žalovaného a proč rozhodl o přiznání plnění v tak nízkých splátkách. Žalobkyně považuje rozsudek okresního soudu v napadeném výroku II. za nepřezkoumatelný. Zdůraznila, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s Dohodou o konsolidaci ze dne , datum, poukázala platbu ve výši , částka, na dluh z dříve uzavřené smlouvy o úvěru číslo , hodnota, , která byla konsolidována, a platbu ve výši , částka, žalovanému. Reálný majetkový prospěch žalovaného tak činil , částka, . Žalovaný až do okamžiku postoupení pohledávky žalobkyni uhradil jen , částka, . Závěr okresního soudu o uhrazení částky , částka, tak není správný. Žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru již v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Nejpozději třetí den po odeslání se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného, který se po uplynutí poskytnuté desetidenní lhůty dostal dne , datum, do prodlení. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a neprokazoval, že by neměl možnost a schopnost poskytnutou jistinu vrátit ve lhůtě, kterou mu žalobkyně poskytla. Žalobkyně proto i s poukazem na rozsudek Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , navrhla, aby odvolací soud podanému odvolání vyhověl a rozsudek okresního soudu v napadené části II. změnil tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

8. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř.) a bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o.s.ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o.s.ř. v napadené části, tj. ve shora naznačené části výroku II. a závislém nákladovém výroku III. (§ 212 písm. a/ o.s.ř.), a to při nařízeném jednání v nepřítomnosti žalovaného řízení za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. (za použití § 211 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Odvolací soud předně vychází, až na níže uvedená skutková zjištění o tom, jaká částka byla žalovanému vyplacena a jakou částku žalobkyni vrátil, ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou popsána v odůvodnění napadeného rozhodnutí, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají; odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje.

13. Odvolací soud rovněž odkazuje na správné právní závěry okresního soudu stran aktivní legitimace žalobkyně k vedení tohoto sporu i toho, že závazkový vztah účastníků posuzoval dle jím citovaných právních předpisů, tj. zejména dle režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, . Krajský soud však má výhrady k postupu okresního soudu, který ve věci samé rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř. Při postupu podle tohoto ustanovení sice může dojít i k zamítnutí žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ), pokud však po výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. některý z účastníků doplní svá skutková tvrzení nebo do spisu založí nové důkazní prostředky a tato nová tvrzení nebo důkazy mohou být důvodem pro jiné rozhodnutí ve věci samé (třeba i ve vztahu ke lhůtě k plnění), soud musí výzvu podle § 115a o.s.ř. zopakovat. Rozhodnutí ve věci samé bez nařízení jednání nelze založit na neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, nebo nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2440/19). Okresní soud poté, co si přímo od společnosti , právnická osoba, . a od , právnická osoba, . vyžádal další listiny, zejména smlouvu o úvěru ze dne , datum, , z nichž učinil skutková zjištění, již účastníky v rozporu s ustanovením § 115a o.s.ř. nevyzval, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Přestože okresní soud zatížil řízení touto vadou, krajský jeho pochybení překlenul tím, že ve věci samé nařídil jednání a při něm provedl dokazování.

14. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené k důkazu sdělil podstatný obsah smlouvy o úvěru ze dne , datum, , dohody o konsolidaci úvěru rovněž ze dne , datum, a dokladu o vyplacení úvěru ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, . Krajský soud měl shora uvedenými listinami prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný spolu s úrokem za poskytnutí úvěru zavázal splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Dohodou o konsolidaci ke smlouvě o úvěru číslo , hodnota, , která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne , datum, , bylo prokázáno, že žalovaný požádal předchůdkyni žalobkyně, aby byla provedena konsolidace jeho dluhu ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, uzavřeného se společností , právnická osoba, . ve výši , částka, s tím, že zbývající část finančních prostředků ve výši , částka, bude vyplacena na bankovní účet žalovaného. Dokladem o vyplacení úvěru ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, bylo prokázáno, že se tak stalo. , adresa, , Anonymizováno, Kč byla vyplacena na konsolidaci dluhu žalovaného z dříve uzavřené smlouvy o úvěru a částka , částka, byla vyplacena přímo žalovanému. Z těchto skutkových zjištění je zřejmé, že žalovanému byl smlouvou o úvěru číslo , hodnota, poskytnut úvěr v celkové výši , částka, .

15. Ze shora učiněných skutkových zjištění je dle názoru odvolacího soudu zřejmé, že žalovaný, který zůstal v průběhu řízení pasivní a netvrdil ani neprokazoval, že žalobkyni nebo její právní předchůdkyni uhradil vyšší částku, než vyplývá z důkazu provedeného tabulkou umoření, vrátil právní předchůdkyni žalobkyně z poskytnutých , částka, pouze částku ve výši , částka, . Okresní soud pochybil, pokud sčítal poskytnutou jistinu z dříve uzavřené smlouvy o úvěru ve výši , částka, s částkou, která ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, byla poskytnuta přímo žalovanému, a dále pokud od ní odečítal platby poskytnuté žalovaným na obě úvěrové smlouvy.

16. Předmětem tohoto řízení byl dluh ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , kterým byl pouze konsolidován dluh z dřívější smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, . Účelem konsolidačního úvěru je vytvoření úvěrového prostředí pro dlužníka příznivějšího tak, aby mohl refinancovat svůj dřívější dluh či dluhy. Poskytovatel úvěru v takovém případě prověřuje úvěruschopnost spotřebitele plnit nový závazek z konsolidačního úvěru, a nikoliv závazek původní. Při hodnocení úvěruschopnosti dlužníka podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v případě poskytnutí tzv. konsolidačního úvěru není rozhodné, zda byl dlužník schopen plnit své závazky před poskytnutím konsolidačního úvěru, ale zda je toho schopen po jeho poskytnutí (srov. závěry občanskoprávní gremiální porady Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, ). Úvěruschopnost žalovaného tak bylo možné hodnotit jen ve vztahu ke smlouvě o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, .

17. Okresní soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného ze strany poskytovatele úvěru nebyla posouzena řádně. Žalobkyně tento závěr okresního soudu nenapadla a požadovala, aby jí byla vrácena dlužná jistina po odečtení plateb, které žalovaný učinil na dluh ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, . Jelikož žalovanému byla touto smlouvou poskytnuta částka , částka, a žalovaný zaplatil , částka, , představuje dlužná jistina částku , částka, . Okresní soud vyhověl žalobě jen co do částky , částka, , proto odvolací soud z výše uvedených důvodů změnil rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a přiznal žalobkyni právo na zaplacení zbývající části bezdůvodného obohacení žalovaného ve výši , částka, . Lhůtu k zaplacení odvolací soud stanovil žalovanému dle § 160 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaný jako spotřebitel netvrdil a neprokazoval, že není v jeho možnostech splnit dluh z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru v zákonné třídenní lhůtě a netvrdil a neprokazoval, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).

18. K odvolatelkou uplatněnému nároku na vrácení bezdůvodného obohacení se zákonným úrokem z prodlení lze uvést, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů lichvářských úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nově stanovené době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny (zbývající části) spotřebitelského úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V tomto směru se tedy odvolací soud přihlásil k závěrům rozsudku Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

19. Se zřetelem na výše uvedené závěry, kdy se žalovaný nedostal do prodlení s vrácením poskytnutého zůstatku jistiny a žalobkyni tak nemohl vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, odvolací soud dle § 219 o.s.ř. ve zbývající odvoláním napadené části výroku II. rozsudek okresního soudu potvrdil.

20. S ohledem na částečnou změnu rozsudku okresního soudu ve věci samé odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky , částka, , která představuje 58% projednávané věci. Žalovaný měl úspěch co do částky , částka, , která představuje 42% projednávané věci. Krajský soud proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žalobkyně má právo na náhradu 16% (58 – 42) účelně vynaložených nákladů řízení před okresním soudem, které představuje odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby, když další písemná podání žalobkyně pouze doplňovala žalobu o tvrzení a důkazy, které měly být již součástí žaloby) ve výši 3x , částka, (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, dále „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 3x , částka, (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, ), daň z přidané hodnoty ve výši , částka, a soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem tak náklady řízení před okresním soudem na straně žalobkyně dosáhly částky , částka, . Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 16% přiznaných nákladů řízení před okresním soudem ve výši , částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).

21. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, když žalobkyně měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části týkající se úroků z prodlení v zákonné výši. V souzené věci představuje náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně odměna za dva úkony právní služby (podání odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, ) z punkta , částka, ve výši 2x , částka, (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. k/, g/ advokátního tarifu), k čemuž přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2x , částka, (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů), daň z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně dosáhly částky , částka, , kterou je žalovaný povinen nahradit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).