27 Co 159/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení 518 518,36 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 19. 3. 2024, č. j. 118 C 13/2022-178,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce a vedlejší účastník na straně žalovaného nemají vzájemně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok I), žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), dále nahradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného náklady řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III), a konečně žalobci uložil povinnost nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to za dobu od datum do datum v celkové výši částka. Tvrdil, že v době, kdy byl zaměstnán u žalovaného jako Anonymizováno, utrpěl dne datum pracovní úraz. Pracovní poměr žalobce u žalovaného byl ukončen dne datum výpovědí ze strany žalovaného dle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce. Následně byl žalobce v evidenci uchazečů o zaměstnání, posléze zaměstnán u různých zaměstnavatelů, přičemž v rozhodném období mu vznikla ztráta na výdělku ve výši uvedené v žalobě. Při vyčíslení požadované částky žalobce vycházel z hrubé mzdy u žalovaného ve čtvrtletí předcházejícím skončení pracovního poměru, které u následujících zaměstnavatelů nedosahoval.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že není dána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem žalobce a tvrzenou škodou, neboť tato ztráta má původ v mimopracovním úrazu žalobce ze dne datum. Žalobce tehdy Anonymizováno v prostoru nástupiště autobusové zastávky a utrpěl poranění Anonymizováno Anonymizováno končetiny, Anonymizováno ramene a Anonymizováno lopatky. Podle žalovaného není příčinná souvislost mezi pracovním úrazem žalobce a zhoršeným zdravotním stavem žalobce. Dále žalovaný sporoval výpočet žalované částky.

4. Vedlejší účastník na straně žalovaného navrhoval zamítnutí žaloby, připojil se ke stanovisku žalovaného.

5. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem listin, které účastníci předložili či označili k prokázání svých skutkových tvrzení, a po předložení odborného lékařského posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem, jeho následném ustanovení znalcem a výslechu před okresním soudem, dospěl k závěru, že žalobu nelze považovat za důvodnou.

6. Po právní stránce okresní soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákoník práce), zejména ust. § 269 odst. 1 a § 271b odst. 1.

7. Okresní soud konstatoval, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech je upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek. Zaměstnavatel tudíž odpovídá bez ohledu na své případné zavinění. Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou jednak pracovní úraz, dále vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody.

8. Podle okresního soudu bylo v posuzované věci prokázáno a mezi účastníky o této skutečnosti nebylo sporu, že žalobce utrpěl pracovní úraz u zaměstnavatele dne datum. O tom, že se jednalo o pracovní úraz, bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka. O pracovním úrazu však byl sepsán záznam až datum, tedy více než Anonymizováno měsíců po utrpěném úrazu. Bezprostředně po úrazu nebyl žalobce ani v pracovní neschopnosti. Sporným nebylo ani to, že pracovní poměr žalobce u žalovaného byl ukončen dne datum dle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce, tedy z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz. Okresní soud dále konstatoval, vycházeje ze závěrů odborného lékařského posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem, že posudek vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb (tituly před jménem jméno FO) sice nebyl dostatečně určitý či srozumitelný, avšak žalobce ani žalovaný zjevně necítili potřebu objasnit žalobcův zdravotní stav a příčiny jeho poškození prostřednictvím odborných vyjádření orgánů veřejné moci či znaleckých posudků. Protože nebyla podána žaloba na neplatnost rozvázání pracovního poměru, je tudíž nutno na ukončení pracovního poměru žalobce u žalovaného nahlížet jako na platné.

9. Okresní soud dále vyložil obsah pojmu škoda a nemajetková újma a zdůraznil, že je dán jednotlivými dílčími složkami, které se při praktické aplikaci projevují jako samostatné nároky vyplývající z odpovědnostního vztahu. Takové dílčí nároky je dle hmotného práva nutno chápat jako zcela samostatné, neboť předpoklady jejich vzniku jsou odchylné a také k nim dochází v jinou dobu. Při zkoumání příčinné souvislosti tak může být významné pouze konkrétní zjištění, zda pracovní úraz byl příčinou vzniku jednotlivé dílčí škody. O vztah příčinné souvislosti se pak jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu. Nemůže však stačit pouhé připuštění pravděpodobnosti vzniku škody v důsledku pracovního úrazu (jejich následků), nýbrž tato příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a každým jednotlivým dílčím nárokem práva na náhradu škody musí být postavena zcela najisto. Příčinná souvislost je pak otázkou skutkovou, a proto z hlediska vzniku předpokladu odpovědnosti není rozhodující samotné administrativní zjištění tohoto úrazu, nýbrž skutečnost, zda důvodem ztráty na výdělku po stránce skutkové byl pracovní úraz. Předmětem odškodnění zaměstnance není jeho zdravotní stav jako takový, nýbrž ztráta na výdělku, která od určitého okamžiku začala vznikat následkem pracovního úrazu.

10. Okresní soud při zkoumání existence příčinné souvislosti mezi ztrátou zdravotní způsobilosti žalobce v důsledku pracovního úrazu a tvrzenou škodou v podobě ztráty na výdělku vycházel ze závěrů znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO a jeho výpovědi před soudem, kdy znalec jednoznačně konstatoval, že podíl pracovního úrazu na celkovém zdravotním postižení žalobce je velice malý, téměř zanedbatelný. Podle znalce současný zdravotní stav a pracovní způsobilost žalobce s utrpěným zdravotním stavem nesouvisí. Poškození zdraví, které žalobce při pracovním úrazu utrpěl, bylo ošetřeno již při první operaci dne datum. Kromě toho při této operaci byla provedena artroskopie pro obecné onemocnění Anonymizováno ramenního kloubu žalobce. Ostatně i znalec tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, který zpracovával znalecký posudek v předcházejícím řízení, podle okresního soudu uvedl, že po pracovním úraze byl stav žalobce zcela vyhojen a zhoršený zdravotní stav žalobce má původ pouze v úrazu ze dne datum.

11. Za takto zjištěného skutkového stavu okresní soud uzavřel, že nejsou naplněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného za tvrzenou škodu dle výše uvedených ustanovení zákoníku práce, a to z důvodu absence jednoho z předpokladů odpovědnostního vztahu, jímž je příčinná souvislost mezi ztrátou zdravotní způsobilosti žalobce v důsledku pracovního úrazu ze dne datum a neschopností žalobce dosahovat pro následky tohoto pracovního úrazu stejného výdělku jako před utrpěnou zdravotní újmou.

12. Okresní soud proto žalobu zamítl, když současně vyložil, z jakého důvodu se nezabýval dalšími tvrzeními a účastníky označenými důkazy.

13. Ve věci úspěšnému žalovanému i vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného okresní soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci současně ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil nahradit České republice náklady, které státu v průběhu řízení vznikly.

14. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce.

15. Okresnímu soudu vytýkal zejména extrémní nesoulad skutkových zjištění s provedenými důkazy. Poukázal na skutečnost, že tvrdí-li okresní soud pod bodem 23. odůvodnění, že znalec tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, uvedl, že po pracovním úraze byl stav žalobce zcela vyhojen a zhoršený zdravotní stav žalobce má původ pouze v úrazu ze dne datum, tak znalec v posudku, resp. v jeho dodatku na č. l. 51 spisu, jak uvádí okresní soud, nic takového neřekl. Znalec uvedl pouze tolik, že nález při druhé operaci posuzuje jako úplné vyhojení ošetření Anonymizováno Anonymizováno, přičemž drobná Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno rozhodně nebyla jediným následkem pracovního úrazu ze dne datum. V tomto směru lze odkázat na závěry znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, a to strany 6. a 7. posudku, kde je následek úrazu podrobně popsán. Ohledně následků druhého nepracovního úrazu ze dne datum pak znalec tituly před jménem jméno FO na straně 9. svého posudku naopak výslovně uvádí, že vliv druhého úrazu na přetrvávání ve zdravotní dokumentaci popsaných klinických potíží a bolestivých syndromů hodnotí jako malý, nevýznamný.

16. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který byl k důkazu navržen oběma stranami sporu, tedy vyplývá v podstatě opak toho, co pod bodem 23. odůvodnění svého rozsudku uvádí okresní soud.

17. Postup okresního soudu je proto, jak ostatně plyne z ustálené judikatury Ústavního soudu ČR, nutno považovat za rozpor s principy řádného a spravedlivého procesu z důvodu extrémního nesouladu skutkových zjištění soudu s provedenými důkazy. Žalobce v řízení na tento diametrálně odlišný názor znalců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO poukazoval a ke zpochybnění závěrů druhého ze znalců označil konkrétní důkazy. Okresní soud se však v odůvodnění svého rozhodnutí nijak nevypořádal s tímto rozporem mezi závěry obou znalců ani s argumentací žalobce a jím označenými důkazy. Takový přístup okresního soudu nemůže podle žalobce obstát ve světle v odvolání citované judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu ČR. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

18. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že rozsudek okresního soudu hodnotí jako věcně správný a odvolání žalobce považuje za nedůvodné. Znalecký posudek vypracovaný tituly před jménem jméno FO v řízení vedeném před Okresním soudem v Pardubicích pod sp. zn. spisová značka byl zpracován za účelem posouzení příčinné souvislosti úrazu a bolestného a určení výše bolestného. Posudková část ani odpovědi uvedeného znaleckého posudku nezodpovídají, zda nebo v jaké výši bylo zdravotní omezení žalobce od datum, tedy období, za něž žalobce uplatňuje náhradu škody. Podle žalovaného je navíc zjevné, že žalobcem v odvolání citované věty posudku znalce tituly před jménem jméno FO jsou vytrhávány z kontextu. Žalovaný je přesvědčen, že odborné znalosti znalců nemohou být účinně zpochybněny úvahami a vyjádřeními účastníků. Anonymizováno. tituly před jménem jméno FO byl řádně přímo k věci jako znalec vyslechnut a z jeho výpovědi jednoznačně plyne závěr, že žalobce trpěl onemocněním Anonymizováno ramenního kloubu již před pracovním úrazem z datum. K tomu je nutno zdůraznit, že žalobce za celou dobu řízení před okresním soudem nenavrhl revizní znalecký posudek, pouze se ve svém vyjádření z datum nepříslušně pustil do odborné polemiky o zdravotním stavu se znalcem tituly před jménem jméno FO.

19. Ohledně námitek žalobce stran tvrzeného nevypořádání se s odbornými námitkami žalobce ke skutkovým otázkám a závěrům znalce tituly před jménem jméno FO lze podle žalovaného poznamenat, že žalobcem uvedené skutečnosti se vyjadřují ke skutkovým (a odborným) otázkám, pro něž žalobce nemá potřebnou odbornost. Žalobce současně ke zpochybnění zívěrů znalce nepředložil žádný relevantní důkaz. Není na soudu nebo na účastnících řízení, aby po odborné stránce vyvraceli nebo přehlíželi znalcem učiněné závěry. Pakliže soud, případně strany sporu dojdou k závěru, že podané odborné znalecké závěry nemají dostatečnou kvalitu, jsou protichůdné či v rozporu s provedenými důkazy, je namístě nechat vypracovat revizní znalecký posudek. Žalovaný je přesvědčen, že okresní soud se zcela dostatečně vypořádal se všemi relevantními námitkami žalobce a rozsudek okresního soudu by proto měl být potvrzen.

20. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

21. Okresní soud v posuzované věci z provedených důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů i obsahu spisu odpovídající skutková zjištění, která promítl do logického a srozumitelného závěru o skutkové stavu. Ve svých úvahách vycházel z dílem nesporných skutečností, a sice, že žalobce v době trvání pracovního poměru u žalovaného utrpěl dne datum pracovní úraz, toho, že pracovní poměr žalobce u žalovaného byl ukončen dne datum dle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce (tedy z důvodu, že žalobce nadále nemohl podle lékařského posudku konat dosavadní práci pro žalovaného z důvodu pracovního úrazu) a mezi účastníky nebylo sporným ani to, že žalobce utrpěl další, tentokrát mimopracovní úraz dne datum, kdy upadl v prostoru nástupiště autobusové zastávky a utrpěl poranění Anonymizováno horní končetiny, Anonymizováno ramene a Anonymizováno lopatky.

22. V průběhu řízení pak okresní soud zaměřil svoji pozornost na objasnění mezi účastníky sporných skutečností, tedy na co možná neobjektivnější posouzení případných následků, které ve zdravotním stavu žalobce zanechal pracovní úraz a zda právě pracovní úraz je skutečnou a jedinou příčinou vzniku v žalobě uplatněného nároku. Jinými slovy, zda v důsledku pracovního úrazu vznikla žalobci v rozhodném období ztráta na výdělku v žalované částce. Z odůvodnění rozsudku okresního soudu dále plyne, že důkazy, které okresní soud za účelem učinění závěru o skutkovém stavu provedl, hodnotil nejen jednotlivě, ale současně i v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), když současně vyložil, jaká další tvrzení a označené důkazy považoval za nadbytečné (§ 120 odst. 1 a § 157 odst. 2 o.s.ř.).

23. Okresní soud současně (viz bod 19. odůvodnění rozhodnutí) vyložil, a to s ohledem na spor účastníků řešený pod sp. zn. spisová značka u Okresního soudu v adresa, v němž se žalobce domáhal mimo jiné i nemajetkové újmy, že obsah náhrady škody a nemajetkové újmy je dán jejími jednotlivými složkami, které se projevují jako samostatné dílčí nároky vyplývající z tohoto odpovědnostního vztahu. Vycházeje z ustálené judikatury NS ČR uzavřel, že jednotlivé dílčí nároky mohou vzniknout, aniž by současně vznikaly i další nároky, a tudíž jde o nároky dle hmotného práva zcela samostatné, když předpoklady jejich vzniku jsou odchylné a rovněž k nim dochází v jinou dobu. Tato relativní samostatnost se promítá i do zkoumání příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem jako příčinnou souvislostí vzniku jednotlivé dílčí škody. O vztah příčinné souvislosti se tudíž jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu, přičemž následky pracovního úrazu samy o sobě nemusí nutně zapříčinit i ztrátu způsobilosti k výkonu dosavadní práce.

24. Okresní soud správně konstatoval, že příčinná souvislost mezi (pracovním) úrazem a tvrzenou škodou je otázkou skutkovou a nelze tudíž považovat za určující samotné administrativní zjištění tohoto úrazu. Rozhodující je skutečnost, zda důvodem ztráty na výdělku po stránce skutkové byl tvrzený pracovní úraz.

25. Vycházeje z výše popsané úvahy okresní soud při jednání dne datum účastníky poučil a k uvedené otázce sdělil, že není vázán závěrem lékařského posudku tituly před jménem jméno FO, když podstatné pro posouzení žalobních žádání je skutečnost, zda pracovní úraz žalobce přivodil ztrátu jeho pracovní způsobilosti. Současně okresní soud žalobce poučil v tom směru, že žalovaný předložil posudek tituly před jménem jméno FO, z něhož plyne, že příčinná souvislost dána není a je na žalobci, aby svá tvrzení prokázal, chce-li být v řízení úspěšný. Žalobce na dané poučení reagoval podáním ze dne datum, v němž se v podstatě omezil toliko na polemiku se závěry posudku tituly před jménem jméno FO a za účelem odstranění pochybností o výši v žalobě uplatněného nároku navrhl vypracovat posudek z oboru ekonomika, odvětví účetnictví a mzdy. Po ustanovení tituly před jménem jméno FO, znalcem z oboru zdravotnictví, obor pracovní úrazy a nemoci z povolání, žalobce namítal podjatost tituly před jménem jméno FO. Námitka byla okresním soudem shledána nedůvodnou. Po výslechu znalce pak žalobce opět polemizoval se závěry znalce a nadále, stejně jako po celou dobu řízení před okresním i odvolacím soudem, se domáhal, aby při posouzení věci bylo vycházeno ze závěrů posudku znalce tituly před jménem jméno FO. Ani při posledním jednání okresního soudu (viz č. l. 175) žalobce žádné důkazy k prokázání svých tvrzení neoznačil a nenavrhl. Toliko konstatoval, že při existenci dvou znaleckých posudků s protichůdnými závěry mělo být vycházeno z posudku tituly před jménem jméno FO.

26. Pakliže za výše popsané situace se žalobce omezil toliko na polemiku s odbornými závěry soudem ustanoveného znalce, nelze než uzavřít, že závěry odborného lékařského posudku a následně závěry znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem se mu zpochybnit nepodařilo. Okresní soud neshledal žádné nedostatky či logické rozpory v závěrech podávajících se z vyjádření znalce a jeho závěry tudíž favorizoval nad závěry znalce tituly před jménem jméno FO tituly za jménem, který zpracovával znalecký posudek v předchozím řízení, a to k posouzení skutečností odlišných než v nyní posuzované věci. Na újmu validity znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO není ani to, že znalecký posudek podal v ústní podobě, když ostatně občanský soudní řád favorizuje výslech znalce (viz § 127 odst. 1 věta třetí o.s.ř.) před vyhotovením písemného znaleckého posudku a v procesním postupu okresního soudu (kdy tituly před jménem jméno FO teprve v průběhu řízení znalcem ustanovil a ústně jej vyslechl) nelze spatřovat žádné procesní vady, které by mohly mít za následek nesprávnost rozhodnutí okresního soudu.

27. Žalobce nenavrhl vypracování jiného znaleckého posudku, resp. revizního znaleckého posudku, nepředložil kupříkladu ani oponentní stanovisko jiného znalce k závěrům znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO a v podstatě tak ani neumožnil okresnímu soudu, který o závěrech znalce tituly před jménem jméno FO zjevně neměl pochyb, zvážit jiný procesní postup a odstranit pochybnosti žalobce vypracováním revizního znaleckého posudku. Pakliže za této situace okresní soud vycházeje z důkazů, které byly v řízení provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o.s.ř.), žalobu zamítl, když dovodil, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem žalobce a tvrzenou ztrátou na výdělku (aniž by se její výší s ohledem na právní závěr, který zaujal, zabýval), postupoval správně a odvolací soud skutkové závěry okresního soudu i jím učiněné právní posouzení věci sdílí.

28. Za této situace není namístě okresnímu soudu vytýkat, že ve svých úvahách favorizoval závěry posudku znalce tituly před jménem jméno FO, které v průběhu řízení nebyly žalobcem věrohodně odborně zpochybněny. V kontradiktorním řízení je věcí účastníků, jaká tvrzení uvedou a jaké důkazy označí k jejich prokázání, přičemž žalobce byl v tomto směru okresním soudem, jak je výše popsáno, poučen již v rámci úvodního jednání. Z řízení před okresním soudem jednoznačně plynulo, že okresní soud nemá pochybnosti o správnosti a závěrech znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Jediného posudku, který byl v tomto řízení vypracován, resp. znalcem podán v ústní podobě s odkazem na jím vypracovaný odborný lékařský posudek. Jakékoliv konkrétní poučování žalobce (mimo jiné, že k prokázání příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a tvrzenou ztrátou na výdělku dosud nenavrhl vypracování revizního znaleckého posudku) za výše popsaného stavu by nutně bylo ingerencí do hmotněprávních ustanovení zákoníku práce, překračovalo by rámec procesních povinností soudu a současně vedlo i k nevyváženému procesnímu přístupu k účastníkům řízení a zvýhodnění žalobce jako jedné strany soudního sporu.

29. Pro úplnost je nutno k věci poznamenat, že žalobci lze sice přisvědčit v tom, že okresní soud se dopustil nepřesnosti v interpretaci části znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, což však nemá vliv na věcnou správnost rozsudku okresního soudu, který své stěžejní závěry opřel o skutečnosti plynoucí z posudku a výpovědi znalce tituly před jménem jméno FO.

30. Nedůvodnou pak odvolací soud shledává i výhradu žalobce, že okresní soud se nedostatečně vypořádal s argumentací žalobce. V tomto směru lze odkázat na vyjádření žalovaného k odvolání žalobce, kde žalovaný přiléhavě konstatuje, že není povinností soudu vypořádávat se s každým jednotlivým tvrzením žalobce, nadto jde-li o laickou polemiku s odbornými závěry znaleckého posudku, tak jako tomu bylo v dané věci. Současně je třeba si uvědomit, že soud na určitou námitku (argument, vyjádření) vznesenou účastníkem řízení v průběhu trvání sporu může a obvykle reaguje tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje od názoru žalobce či žalovaného odlišný názor, který také srozumitelně, logicky a přesvědčivě zdůvodní, čímž se s námitkami účastníka řízení vždy – minimálně implicite – vypořádá. Nelze tedy bez dalšího uzavřít, že absence odpovědi na to či ono tvrzení, případně argument procesní strany, v odůvodnění napadeného usnesení, způsobuje vadnost napadeného rozsudku.

31. Protože z důvodů výše rozvedených odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí okresního soudu lze považovat za správné a úvaha okresního soudu, že žalobci se nepodařilo prokázat příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem a tvrzenou ztrátou na výdělku může v poměrech posuzované věci obstát, rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

32. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci. Náklady řízení žalovaného jsou pak tvořeny paušální náhradou za tři úkony po 300 Kč (vyhl. č. 254/2015 Sb.).

33. O nákladech řízení žalobce a vedlejšího účastníka na straně žalovaného odvolací soud rozhodl tak, že vzájemně nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť vedlejšímu účastníkovi v průběhu odvolacího řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 o.s.ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).