27 Co 196/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D. a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 19. 5. 2025, č. j. 9 C 44/2025-45,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku I. potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení před odvolacím soudem ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žalobu zamítl v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka (výrok II.), a nakonec žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Okresní soud uvedl v odůvodnění rozsudku, že se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce, kterou se žalovaným uzavřela dne datum předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši částka v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni, která se kromě dlužné jistiny ve výši částka domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka z dlužné jistiny a souhrnného poplatku za období od datum do datum, a dále zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení. Žalobkyně v reakci na procesní obranu žalovaného vysvětlila, že jeho totožnost při uzavření smlouvy byla ověřena podle občanského průkazu, pracovní a nájemní smlouvy a výplatních pásek.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že žádnou smlouvu nepodepsal. O existenci pohledávky se dozvěděl až od soudu.

4. K jednání okresního soudu nařízenému na den datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně a s dostatečným předstihem předvolán. Okresní soud proto podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť i žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu omluvili.

5. Okresní soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a předžalobní výzvou ze dne datum. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, ve které se žalovaný zavázal půjčku ve výši částka se souhrnným poplatkem ve výši částka splácet v Anonymizováno pravidelných týdenních splátkách ve výši částka. Smlouva o půjčce ze dne datum obsahuje zřetelně čitelný podpis osoby dlužníka, který se předtím, než si své křestní jméno změnil na Anonymizováno, jmenoval jméno FO. Žalovaný žádným způsobem nezpochybnil pravost svého podpisu na smlouvě předložené žalobkyní. Žalovaný se vzdal možnosti být konfrontován s podpisem obsaženým na písemném vyhotovení smlouvy předloženém žalobkyní, protože se k jednání soudu dne datum nedostavil. Jelikož nebyla zpochybněna pravost podpisu žalovaného na smlouvě, musel soud vycházet z toho, že došlo k uzavření smlouvy.

6. Pohledávka ze smlouvy o půjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne datum, který byl dne datum odeslán žalovanému, mu bylo oznámeno postoupení pohledávky. Žalobkyně předloženými důkazy rovněž vyvrátila námitky žalovaného směřující k tomu, že mu nebyla doložena listina prokazující postoupení pohledávky na žalobkyni. Poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky adresováno na adresu uvedenou ve smlouvě o půjčce, kde měl žalovaný podle výpisu z centrální evidence obyvatel své trvalé bydliště až do datum. Podle článku 10 smluvních podmínek předmětné smlouvy o půjčce měl žalovaný v případě změny bydliště povinnost o takové skutečnosti informovat. Okresní soud neměl k dispozici žádný důkaz o tom, že by žalovaný informoval právní předchůdkyni žalobkyně o změně svého bydliště.

7. Okresní soud posoudil věc podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do datum (dále „obč. zák.“), neboť předmětná smlouva o půjčce byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením smlouvy o půjčce závazkový právní vztah podle § 657 obč. zák. Žalobkyni, které byla pohledávka za žalovaným postoupena, nepochybně svědčí právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka. Okresní soud se však zabýval i důvodností nároku žalobkyně na vrácení sjednaného souhrnného poplatku ve výši částka, i když jej žalobkyně přímo nepožadovala, ale domáhala se kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum i z částky odpovídající tomuto poplatku. Funkci úroků ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. plnil právě sjednaný poplatek za poskytnutí půjčky. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že sjednaná výše poplatku je zcela nepřiměřená a odporuje dobrým mravům, když odpovídá roční úrokové sazbě ve výši 69,6%. Takto vysoký úrok je zcela excesivní, a proto okresní soud posoudil část smlouvy o půjčce týkající se ujednání o zaplacení sjednaného poplatku jako absolutně neplatnou podle § 39 obč. zák.

8. Žalobkyni tak bylo možné přiznat jí požadovaný zákonný úrok z prodlení jen z dlužné jistiny ve výši částka za období od datum do datum v souhrnné výši částka spolu s běžícím zákonným úrokem z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině od datum do zaplacení. Ve zbývající části požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, tj. ve výši částka, okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci (73% ku 27%) 46% účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši částka, mimosmluvní odměna advokáta ve výši částka za tři úkony právní služby, tři paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka a daň z přidané hodnoty ve výši částka.

10. Žalovaný podal proti rozsudku včas odvolání a navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, případně jej zrušil a vrátil. Namítal zejména, že žalobkyně nepředložila smlouvu o postoupení pohledávky, ve které by byla předmětná pohledávka přesně specifikována. Předložený seznam pohledávek není věrohodný a chybí v něm konkrétní identifikace žalovaného. Předložením podacích lístků, výtisků oznámení bez důkazu doručení a nepodepsaných kopií výzev nebylo prokázáno, že žalovanému skutečně byly doručeny listiny s předžalobní výzvou a oznámením o postoupení pohledávky. Tvrzení žalobkyně o úrocích z prodlení byla vágní a okresní soud měl přezkoumat, zda jejich výše není v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud provedl vlastní výpočet úroku z prodlení a pasivně nepřebíral údaje poskytnuté žalobkyní. Žalovaný v rozsudku okresního soudu postrádal jakýkoliv přehled o tom, jaká část z pohledávky žalobkyně již byla uhrazena nebo vymožena. Nakonec žalovaný nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, když měla být podle § 142 odst. 2 o.s.ř. krácena.

11. Žalobkyně k odvolání žalovaného uvedla, že v odvolání opakuje stejné skutečnosti jako v řízení před soudem prvního stupně, čímž jen zvyšuje náklady řízení. Žalobkyně se ztotožnila se závěry soudu prvního stupně a navrhla, aby krajský soud potvrdil odvoláním napadený rozsudek okresního soudu.

12. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř. a contr.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání v mezích podaného odvolání (výroky I. a III. rozsudku okresního soudu) přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.).

13. V posuzované věci okresní soud provedl veškeré důkazy nezbytné k objektivnímu zjištění skutkového stavu, z jednotlivých důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů odpovídající skutková zjištění, která promítl do správného závěru o skutkovém stavu. Proto na ně krajský soud pro stručnost odkazuje. Soud prvního stupně též podrobně a srozumitelným způsobem uvedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Nakonec na věc správně aplikoval ustanovení § 657 a násl. obč. zák, když posuzovaná smlouva o půjčce ze dne datum byla uzavřena ještě za účinnosti obč. zák. (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.).

14. Krajský soud k jednotlivým v odvolání uplatněným námitkám žalovaného uvádí následující.

15. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že pohledávka společnosti právnická osoba proti žalovanému ze smlouvy o půjčce číslo hodnota ze dne datum byla postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisy postupitele a postupníka ze dne datum, které mu byly podle předloženého podacího lístku odeslány dne datum na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě o půjčce. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována a že postupitel i postupník žalovaného jako dlužníka ze smlouvy o půjčce o postoupení pohledávky řádně informovali.

16. Okresní soud se v napadeném rozsudku správně vypořádal i s požadavkem žalobkyně na zaplacení nedůvodně požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši ze souhrnného poplatku, který byl sjednán ve zcela nepřiměřené výši odporující dobrým mravům (§ 39 obč. zák.). Okresní soud proto žalobkyni proti žalovanému správně přiznal úroky z prodlení v zákonné výši (srov. § 517 odst. 2 obč. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb.) za požadované období, kdy byl žalovaný v prodlení se zaplacením, jen z dlužné jistiny.

17. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že žalovaný na dluh ze smlouvy o půjčce ze dne datum ničeho neuhradil. Žalovaný, a to ani v podaném odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, tuto skutečnost nečinil spornou, proto je nedůvodná jeho námitka, že v rozsudku okresního soudu chybí přehled o částkách uhrazených žalovaným.

18. Vycházeje ze shora rozvedených skutečností a veden zásadou stručnosti krajský soud souhlasí se správnými závěry soudu prvního stupně a v podrobnostech dále odkazuje na logické a přesvědčivé odůvodnění rozsudku okresního soudu, který shledává věcně správným, a proto jej dle ustanovení § 219 o.s.ř. v odvoláním napadených výrocích I. a III. potvrdil, když výrok o náhradě nákladů řízení odpovídal zásadám ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Okresní soud v odůvodnění rozsudku správně vysvětlil, že žalobkyně byla ve sporu úspěšná co do částky částka. Žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky částka. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak činil 73% ku 27%, proto žalobkyni byla přiznána jen náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 46%, kterou představuje částka částka.

19. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. V souzené věci představuje náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně odměna za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalovaného, účast na jednání odvolacího soudu dne datum) z punkta částka ve výši 2x částka (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. k/, g/ advokátního tarifu), k čemuž přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2x částka (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů) a daň z přidané hodnoty ze součtu uvedených částek (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši částka. Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně dosáhly částky částka, kterou je žalovaný povinen nahradit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v ust. § 237 a § 238 o.s.ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).