27 Co 280/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 27 511 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 24. 6. 2025, č. j. 6 C 106/2024-107,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím (výrok I), a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupkyně náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení uvedené částky z titulu náhrady škody vzniklé na zemědělském stroji, který byl žalovanému dán k užívání. Dle skladní karty zásob žalovaný dne , datum, převzal k užívání diskový podmítač , Anonymizováno, . Žalobci jej vrátil dne , datum, . Při přípravě stoje na jarní zemědělské práce žalobce zjistil, že podmítač má ohnutý rám a prasklé uchycení hydraulického válce. Za opravu stroje provedenou , jméno FO, žalobce vynaložil , částka, . Dále bylo zjištěno, že pro provoz stroje chybí řídicí jednotka. Žalobci nezbylo než tento díl za částku , částka, bez DPH pořídit. Celkem žalobce za opravu stroje a pořízení řídicí jednotky vynaložil částku uvedenou v žalobě.

3. Okresní soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti kterému žalovaný podal včas odpor. Uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a popsal, jakým způsobem spolupráce s žalobcem, případně , tituly před jménem, , jméno FO, , probíhala. Tato spolupráce byla ukončena v , Anonymizováno, , Anonymizováno, za vzájemně vyhrocených vztahů. Žalovaný potvrdil, že za účelem provádění prací pro , tituly před jménem, , jméno FO, , případně jím ovládaných subjektů, mu byl svěřen diskový podmítač , Anonymizováno, . Po ukončení spolupráce docházelo zcela živelně k předávání a přebírání věcí, které byly žalovanému svěřeny k výkonu práce. Podmítač byl žalobci předán zřejmě dne , datum, bez pochybností včetně řídicí jednotky. Stroj přebírala , jméno FO, , nyní , jméno FO, , za přítomnosti další osoby. Předávací protokol byl podepisován následně. V protokole o poškození či chybějící části stroje není žádná zmínka. Žalobce se domáhal vrácení některých chybějících věcí e-mailem ze dne , datum, , avšak ani v tomto e-mailu není zmíněna řídicí jednotka. Žalovaný proto nárok na úhradu ceny za pořízení řídicí jednotky považuje za vykonstruovaný, nedůvodný. Stejně tak je nedůvodný i nárok na opravu ohnutého rámu a prasklého uchycení hydraulického válce na podmítači. Ani o tomto tvrzeném poškození není v předávacím protokole žádná zmínka.

4. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem listin, které účastníci označili či předložili k prokázání svých skutkových tvrzení, obsahem spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , a po výslechu žalovaného, jednatele žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, a svědků , jméno FO, , , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) a , jméno FO, , věc posoudil dle příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanského zákoníku, dále jen o.z.), zejména ust. § 2193 a 2220 o.z., a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5. Podle okresního soudu je vztah mezi žalobcem a žalovaným nutno posoudit podle ustanovení o výpůjčce. Žalovaný jako OSVČ a později v rámci založené s.r.o. vykonával pro žalobce a další firmy spojené osobu , tituly před jménem, , jméno FO, zemědělské práce. Od žalobce měl vypůjčeny stroje a nářadí. Dle tvrzení samotného jednatele žalobce pro něho zajišťoval veškeré zemědělské práce i osoby, které tyto práce prováděly. Zajištoval i opravy strojů, nákup strojů apod. Podle okresního soudu tento postup žalobce částečně obcházel pracovněprávní předpisy, avšak v poměrech České republiky je poměrně rozšířen.

6. Podmítač , Anonymizováno, měl žalovaný svěřen na základě skladní karty zásob od , datum, . K ukončení vzájemné spolupráce účastníků došlo v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce následně veškeré vypůjčené věci od žalovaného odvážel. Z provedeného dokazování vyplynulo, že diskový podmítač byl žalobci předán dne , datum, , když ještě dříve, a to v červenci téhož roku byla předána část podmítače. Dne , datum, byl protokolárně předán práškovač na podmítač a zmíněná řídicí jednotka patřila právě k tomuto žlutému práškovači. Dle zjištění okresního soudu se jednalo o malou žlutou krabičku. Žalovaný tvrdil, že řídicí jednotku měl umístěnou uvnitř žlutého práškovače, který nikdy nepoužil a měl ho umístěn spolu s jednotkou doma. Následně práškovač předal paní , jméno FO, , a to včetně řídicí jednotky uvnitř. Svědkyně ovšem předání řídicí jednotky popřela s tím, že kdyby byla předána, bude uvedena v protokolu. Z další výpovědi svědkyně však vyplynulo, že ačkoliv měla k dispozici skladní kartu zásob, tak ji při přebírání podmítače nepoužila a ani nevěděla, že řídicí jednotka je součástí stroje. To, že řídicí jednotka měla chybět, zjistil podle svědkyně pan , jméno FO, , ale kdy tomu tak bylo, to nevěděla. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že na chybějící řídicí jednotku k výsevnímu ústrojí přišel poté, co byla provedena oprava rámu stroje. Tedy někdy v , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Podle okresního soudu je tak zřejmé, že svědkyně , jméno FO, nemohla již v , Anonymizováno, , Anonymizováno, vědět, že chybí řídicí jednotka, neboť toto bylo zjištěno až v , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Tomu ostatně odpovídá i e-mail zaslaný svědkyní žalovanému dne , datum, . V něm jsou jmenovitě označeny věci, které chybí k předání. Zmínka o údajně chybějící řídicí jednotce k práškovači zde chybí. Podle okresního soudu tak nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit, zda řídicí jednotka byla či nebyla předána. Řídicí jednotka je však část stroje, jejíž absence má být zjištěna ihned v okamžiku vrácení stroje. Nikoliv tedy až po minimálně 5 měsících, tedy po době, kdy nikdo neví, co se v tomto období se strojem dělo. V dané věci je tak nutno vycházet z ust. § 2200 o.z., z něhož plyne, že práva půjčitele a vypůjčitele musí být uplatněna do 3 měsíců od vrácení věci, jinak se k námitce nepřiznají. Tvrzená škoda však byla uplatněna až mnohem později, proto k ní nelze přihlédnout.

7. Ke stejnému závěru okresní soud dospěl i ohledně opravy prasklého uchycení hydraulického válce a ohnutého rámu podmítače. Od okamžiku předání stroje dne , datum, měl žalobce dostatek času na to, aby stroj prohlédl a zjištěné vady sdělil a uplatnil u žalovaného. Vady jsou zjevně zjistitelné pouhým okem při převzetí stroje. To, že žalobce stroj toliko převzal a odvezl, aniž by jej zkontroloval, nemůže jít k tíži žalovaného. Nárok na náhradu škody za opravu tohoto stroje byl žalobcem uplatněn zřejmě až v souvislosti s podáním žaloby, neboť v předchozích listinách, e-mailové korespondenci, není tento požadavek obsažen. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že nebyla schopna stav předávaného podmítače posoudit. Svědek , jméno FO, naopak tvrdil, že podmítač byl poškozen a že o tom uvědomil pana , jméno FO, v okamžiku, kdy stroj přivezl k sobě. , tituly před jménem, , jméno FO, zase uváděl, že o poškození stroje se dozvěděl až na jaře , Anonymizováno, . Svědci se liší i v okamžiku, kdy měl být stroj od žalovaného převzat. Okresní soud tak vyšel z výpovědi svědkyně , jméno FO, , žalovaného a písemného protokolu o převzetí věci, v němž je uvedeno datum předání diskového podmítače dne , datum, . Od tohoto data nebyl v následujících třech měsících nárok žalobce z vad u žalovaného podle § 2200 o.z. uplatněn.

8. Okresnímu soudu tak nezbylo než žalobu zamítnout.

9. Ve věci úspěšnému žalovanému pak okresní soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci.

10. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce.

11. Okresnímu soudu vytýkal nesprávné právní posouzení věci. Tedy to, že vztah mezi účastníky kvalifikoval jako smlouvu o výpůjčce dle § 2193 o.z. Základním znakem výpůjčky je její bezplatnost. Je pravdou, že jednatel žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že stroje byly žalovanému poskytnuty bezplatně. Okresní soud však toto vyjádření vyhodnotil izolovaně bez zohlednění celkového kontextu obchodní spolupráce. Nelze přehlédnout, že mezi stranami existoval komplexní dlouhodobý a úplatný obchodní vztah, v rámci něhož žalovaný zajišťoval pro žalobce a s ním spojené subjekty veškeré zemědělské práce. Přenechání strojů tak bylo nezbytným předpokladem pro plnění smlouvy o dílo či poskytování služeb, za které žalovaný dostával sjednanou odměnu. Vztah účastníků měl být proto posouzen jako nepojmenovaná smlouva ve smyslu ust. § 1746 o.z., na kterou nedopadá speciální a krátká prekluzivní lhůta stanovená pro výpůjčku. Otázka promlčení nároku na náhradu škody tak měla být posuzována podle obecných ustanovení občanského zákoníku. Subjektivní promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody proto činí 3 roky ode dne, kdy se oprávněná osoba dozví o škodě a o osobě povinné k její náhradě.

12. Podle žalobce současně nelze přehlédnout, že okresní soud nedostatečně a nelogicky zhodnotil věrohodnost jednotlivých svědků. Pominul rozpory ve výpovědích žalovaného a svědka , Anonymizováno, , a nepřihlédl ani ke skutečnosti, že žalovaný byl pravomocně odsouzen za zločin krádeže spáchaný na majetku jednatele žalobce. Tento fakt zásadním způsobem zpochybňuje věrohodnost žalovaného. Okresní soud naopak vadně vyhodnotil věrohodnost svědkyně , jméno FO, , která však jednoznačně potvrdila, že kdyby jí žalovaný jakoukoliv samostatnou součást předal, uvedla by to do protokolu. To se však nestalo. Žalobce je přesvědčen o tom, že okresní soud dospěl k nesprávným skutkovým i právním závěrům, nerespektoval pravidla logiky a zásady zakotvené v ust. § 132 o.s.ř. Rozsudek okresního soudu by tudíž měl být zrušen a věc mu vrácena k dalšímu řízení, event. po doplnění dokazování v odvolacím řízení se nabízí změna rozhodnutí, vyhovění žalobě a přiznání nákladů za řízení před soudy obou stupňů žalobci.

13. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že rozsudek okresního soudu považuje po věcné i právní stránce za správný.

14. Podle žalovaného z odvolání nevyplývají žádné relevantní důvody, pro které by měl být vztah mezi žalobcem a žalovaným posouzen odlišně. Žalobce neodkazuje na žádný z provedených důkazů, ze kterých by se dalo přisvědčit závěru, že okresní soud po právní stránce nesprávně posoudil závazkový vztah a nepředkládá ani žádnou polemiku či argumentaci, ze které by vyplývaly závěry žalobce o nesprávném právním posouzení věci okresním soudem. Žalobce v průběhu řízení, a to ani po sdělení soudu o předběžném právním názoru, nedoplnil svá tvrzení ani neoznačil důkazy, které by případně existencí jiného závazkového vztahu, než výpůjčky prokazovaly. Nelze pominout, že žalobce i žalovaný shodně v průběhu řízení tvrdili, že všechny stroje byly žalovanému vypůjčeny. Podle tvrzení samotného jednatele žalobce byly poskytnuty bezplatně. Následně pak jednatel hovořil o vrácení všech strojů a všeho zařízení, které měl žalovaný vypůjčeno.

15. To, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala dlouhodobější spolupráce, do jisté míry simulující pracovněprávní vztah a výlučně za účelem provádění práce pro žalobce či společnosti ovládané jednatelem žalobce, žalovaný používal vypůjčené stroje (což bylo pro žalobce výhodnější, neboť pracoval na polích se stroji žalobce a účtoval žalobci pouze svoji práci, nikoliv další náklady, kupříkladu amortizaci apod.) na věci ničeho nemění. Naopak.

16. Výpůjčka je právní vztah vzniklý na základě smlouvy o výpůjčce, podle níž přenechává půjčitel vypůjčiteli věc do bezplatného dočasného užívání. Pojmové znaky smlouvy o výpůjčce tvoří přenechání užívání věci, bezplatnost a dočasnost. Předmětem výpůjčky jsou jen věci individuálně určené a taková věc musí být bez porušení podstaty vrácena půjčiteli. Předmětem se liší výpůjčka od půjčky a bezplatností od nájmu. Z žádného předloženého důkazu, tvrzení či výpovědí svědků nevyplynulo, že by věci, které žalovaný převzal od žalobce, byly předmětem nájemního vztahu. Nebyla předložena a tvrzena úhrada za nájem věci, ani jakýkoliv dokument, který by prokazoval jiný, byť nepojmenovaný závazkový vztah. Žalobce před soudem prvního stupně opak netvrdil, a to ani po poučení soudu o předběžném právním názoru a poučení dle ust. § 119a o.s.ř.

17. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce brojí proti právnímu posouzení věci okresním soudem pouze z toho důvodu, že je to pro něho nevýhodné. Žádná tvrzení ve věci nečiní.

18. Nelze přehlédnout, že žalobce od žalovaného převzal vypůjčené věci a více než půl roku je měl v držení a užívání. Pakliže by na stroji cokoliv chybělo či bylo poškozeno, zajisté by si žalobce při přebírání věcí této skutečnosti povšiml a počal by jako řádný hospodář svá práva ihned uplatňovat. Nic takového se však nestalo. Žalobce nepředložil jediný důkaz, který by prokazoval, že žalovaný část věcí nevrátil či že by byl stroj při jeho vracení žalobci poškozen.

19. Žalobce dále v odvolání zpochybňuje osobu žalovaného i jeho výpověď a de facto výpověď všech ostatních svědků, vyjma výpovědi svědkyně , jméno FO, . Ta naopak podle žalovaného není logická, je vnitřně rozporná, neboť svědkyně si přesně vzpomněla na některé až překvapivé detaily, následně pak při dotazech odpovídala vyhýbavě a nejistě. K řídicí jednotce uvedla, že v dané době vůbec neřešila, že chybí řídicí jednotka, protože ani nevěděla, jak vypadá. Na druhou stranu s jistotou tvrdila, že nebyla součástí vrácené věci, a to i přesto, že řídicí jednotka je součástí práškovače a tento vrácen byl.

20. Žalovaný je proto přesvědčen, že okresní soud ve věci rozhodl správně. Rozsudek by měl být potvrzen a žalovanému přiznány náklady odvolacího řízení.

21. Při jednání odvolacího soudu účastníci setrvali na své argumentaci z řízení před okresním soudem, žalobce dále předložil svazek listin, z nichž dle jeho tvrzení měla plynout opodstatněnost žalobního žádání.

22. Krajský soud následně přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

23. Okresní soud z provedeného dokazování, důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), učinil správná a obsahu těchto důkazů i obsahu spisu odpovídající skutková zjištění, která následně promítl do logického a výstižného závěru o skutkovém stavu a věc i správně právně posoudil.

24. Okresní soud přesvědčivě a srozumitelně vyložil, jaké skutečnosti považoval za prokázané a o které důkazy opřel své stěžejní závěry, i to, na základě jakých skutečností vybudoval svoji úvahu o neopodstatněnosti žalobních žádání. Odvolací soud sdílí stěžejní skutkové závěry okresního soudu a za přiléhavé zjištěnému skutkovému stavu považuje i jím učiněné právní posouzení věci. Veden zásadou stručnosti proto v podrobnostech odkazuje na pečlivé a výstižné odůvodnění rozsudku okresního soudu.

25. Pouze s ohledem na odvolací výhrady žalobce, byť ve své podstatě jde o opakování argumentace, která zazněla již v průběhu řízení před okresním soudem a s níž se soud prvního stupně dostatečně vypořádal, považuje krajský soud za vhodné dodat k věci následující.

26. Žalobce okresnímu soudu vytýká především nesprávné právní posouzení věci, to, že vztah mezi účastníky kvalifikoval jako smlouvu o výpůjčce, ačkoliv správně na tento vztah mělo být nahlíženo jako na inominátní smlouvu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o.z. Okresnímu soudu je dále vytýkáno i nesprávné hodnocení důkazů, zejména výpovědí žalovaného a svědků , Anonymizováno, a , jméno FO, .

27. Podle odvolacího soudu však nelze přehlédnout, že ze skutkových zjištění okresního soudu bez významnějších pochybností vyplynulo, že žalovaný, což je zřetelné z výpovědi samotného jednatele žalobce (a shodně žalovaného), měl stroje a další zemědělské nářadí od žalobce, resp. i fyzické osoby , tituly před jménem, , jméno FO, (případně dalších společností ovládaných , tituly před jménem, , jméno FO, ) vypůjčeny stroje a nářadí, byly žalovanému poskytnuty bezplatně a následně po ukončení spolupráce byly postupně vraceny a od žalovaného přebírány pověřenými zaměstnanci žalobce. Odvolací soud sdílí přesvědčení okresního soudu, že vztah mezi žalobcem a žalovaným do jisté míry obcházel pracovněprávní předpisy, neboť žalovaný práce pro žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , případně pro jím ovládané firmy, prováděl na základě živnostenského oprávnění (posléze jako společnost s ručením omezeným) a k těmto pracím používal právě stroje vypůjčené od žalobce či dalších společností , tituly před jménem, , jméno FO, . To bylo pro žalobce nepochybně z důvodů finančních, daňových a dalších ekonomicky výhodnější. Pojmové znaky smlouvy o výpůjčce jsou přenechání užívání věci, bezplatnost a dočasnost tohoto vypůjčení. Předmětem výpůjčky jsou věci určené individuálně a skutkové okolnosti posuzované věci i podle přesvědčení odvolacího soudu nasvědčují tomu, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o výpůjčce v ústní podobě.

28. Za této situace se proto lze ztotožnit s právním posouzením věci učiněným okresním soudem, a tedy i jeho stěžejním závěrem o prekluzi práva (na náhradu škody) za tvrzené poškození podmítače , Anonymizováno, a chybějící řídicí jednotku (viz ust. § 2200 o.z.). Okresní soud tudíž v tomto směru nikterak nepochybil a jím učiněné právní posouzení věci odvolací soud považuje za správné a odpovídající zjištěnému skutkovému stavu.

29. Pokud pak jde o výtky žalobce stran hodnocení důkazu okresním soudem, zejména tedy ve vztahu k osobám slyšených svědků či žalovaného, odvolací soud poznamenává, že hodnocení důkazů je věcí soudu (viz § 132 o.s.ř.). Z odůvodnění rozsudku okresního soudu se podává, že okresní soud veškeré důkazy včetně výpovědí žalovaného, jednatele žalobce i slyšených svědků pečlivě hodnotil a s věrohodností důkazů, event. tím, kterému důkazu přisoudil větší váhu a proč, se podrobně vypořádal pod body 21. a 22. odůvodnění rozsudku. Tvrzení žalobce vycházející z odlišné interpretace obsahu výpovědi svědků nemůže samo o sobě vyvolat pochybnosti o správnosti závěrů rozsudku okresního soudu.

30. Konečně k tvrzením, resp. listinám, které žalobce předložil v průběhu jednání odvolacího soudu a jimiž mínil prokazovat opodstatněnost žalobou uplatněného nároku, odvolací soud uvádí následující.

31. Ke skutečnostem tvrzeným žalobcem při jednání a k předloženým listinám nebylo lze přihlédnout. Předně okresní soud s podstatnou částí předložených listin byl obeznámen, což plyne z obsahu spisu. Listiny byly jako důkaz při jednání okresního soudu provedeny, jejich obsah byl soudem sdělen a v úvahách soudu zohledněn. Dílem pak jde o nová tvrzení, která do doby jednání odvolacího soudu ze strany žalobce nezazněly a nelze k nim (ani připojeným důkazům - viz e-mail ze dne , datum, s ručně dopsaným textem na č.l. 113 spisu.) tudíž s ohledem na ust. § 205a o.s.ř. přihlédnout. Jde o skutečnosti, tvrzení a důkazy v systému neúplné apelace nepřípustné. Odvolací soud tudíž tato tvrzení a listiny ve svých úvahách zohlednit nemohl.

32. Krajský soud proto vycházeje ze shora rozvedených úvah rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

33. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci. V posuzované věci jsou náklady odvolacího řízení na straně žalovaného tvořeny odměnou zástupkyně žalovaného za 2 úkony právní služby po , částka, (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb), a to za vyjádření se k odvolání žalobce a účast při jednání odvolacího soudu, k níž náleží i dvě paušální náhrady hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dále cestovné osobním automobilem advokátky žalovaného na trase , adresa, a zpět ve výši , částka, a náhrada za 10 půlhodin za ztrátu času po , částka, (§ 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). K součtu uvedených částek je nutno připočíst i 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalovaného dosáhly , částka, . Uvedenou částku je žalobce povinen nahradit žalovanému ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaného (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).