27 Co 283/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Jméno advokáta B Anonymizováno o určení vlastnického práva k nemovitosti, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. 6. 2025, č. j. 15 C 251/2021 – 260,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje, avšak ve výroku III. v tom správném znění, že žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích náklady řízení ve výši , částka, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. , č. účtu, , var. symbol , var. symbol, .

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši , částka, k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o určení, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, (výrok I.), žalobci uložil nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále zaplatit České republice na účet okresního soudu (ve výroku blíže označený) znalečné ve výši , částka, do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení, správně rozsudku (výrok III.).

2. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že okresní soud rozhodoval o požadavku žalobce na určení jeho vlastnického práva ke shora označené nemovitosti (dále též „předmětná nemovitost“), kterou za trvání společného manželství dne , datum, daroval žalované. Tvrdil, že žalovaná dne , datum, podepsala čestné prohlášení, ve kterém se zavázala, že v případě rozvodu manželství tento dar žalobci vrátí. Manželství účastníků bylo ke dni , datum, pravomocně rozvedeno, nicméně žalovaná svůj závazek nesplnila, dar nevrátila. Soudní judikatura připouští možnost smluvní dohody o vrácení daru (viz v žalobě uvedený rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

3. Žalovaná namítala, že zmíněné čestné prohlášení nikdy nepodepsala. Tato listina nebyla předložena ani v předchozích řízeních (o určení vlastnictví, o rozvod manželství), což svědčí o její účelové dodatečné konstrukci. Předchozí zamítavý rozsudek o určení vlastnictví ostatně založil překážku věci rozsouzené. Nadto žalovaná uvedla, že i kdyby předmětná listina existovala, nemůže mít žádné právní následky, neboť žalobce jí dlouhodobě napadal, ubližoval, jednal v rozporu s dobrými mravy.

4. Okresní soud se předně neztotožnil s argumentací žalované o tom, že daná věc je již věcí rozhodnutou. K tomu odkázal na závěry rozsudku Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zdůraznil, že účastníci i předmět nároku je sice totožný, nicméně v předchozím řízení byla uplatněna odlišná skutková argumentace, když žalobce v něm tvrdil, že došlo k obnovení vlastnického práva k předmětné nemovitosti z důvodů uvedených v odvoláních daru z , datum, a , datum, . Okresní soud proto žalobu projednal.

5. Okresní soud vedl dokazování k posouzení pravosti a správnosti, resp. pravdivosti obsahu čestného prohlášení z , datum, (dále i „předmětná či sporná listina“, v rámci znaleckého dokazování též „listina S1“). Vedle důkazu předmětnou listinou, účastnické výpovědi žalované a svědecké výpovědi , jméno FO, (dcera žalobce) okresní soud provedl k návrhu žalobce (ten byl poučen o svém břemenu tvrzení a důkazním břemenu ohledně pravosti a správnosti předmětné listiny ve smyslu § 118a o.s.ř.) důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, , z něhož zjistil, že podpis na sporné listině je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem žalované. Dle jmenovaného znalce není možné zjistit, zda sporný podpis vznikl v dubnu , Anonymizováno, , nebo v době dřívější, neexistuje žádná technická metoda, jíž by bylo možné zjistit dobu vzniku „strojopisného“ textu sporného čestného prohlášení z , datum, . Protože nedochází ani ke křížení „strojopisných“ údajů s podpisem žalované, nelze ani zjistit, v jakém pořadí byly strojopis a podpis vyhotoveny, tj. zda bylo k vyhotovení sporného česného prohlášení použito prázdného, dříve podepsaného listu papíru.

6. Okresní soud dále provedl důkaz znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , z , datum, , předloženého žalovanou. Tento důkaz shledal přípustným i z hlediska koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř., když zmíněný znalecký posudek reagoval na závěry posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který nebyl schopen odpovědět na otázku doby vzniku předmětné listiny.

7. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (slyšeného též před soudem) okresní soud zjistil, že zkoumaná listina S1 vykazuje nálezy odporující technické autenticitě a pravdivosti (dataci). Nálezy svědčí o kompilaci obsahu a antidatování této listiny, a to bez ohledu na to, zda podpis žalované je jejím pravým podpisem. Všechny zjištěné nálezy jsou vzájemně ve shodě a svědčí o tom, že listina reálně vznikla v období časově blízkém letům 2017-2021, a to na shodný papír, který byl použit zároveň u srovnávacích listin z let 2017-2021, a současně který prošel před podpisem laserovou tiskárnou v blíže nezjištěné a nelogické souvislosti s listinou, neboť listina je vytištěna na tiskárně inkoustové. Typicky se mohlo jednat o „recyklaci“ listu papíru, který jako zdánlivě prázdný dříve prošel laserovou tiskárnou při tisku jiného dokumentu, kdy laserová tiskárna pouze kontaminovala celý povrch aversu a částečně i reversu listiny nežádoucími a oku neviditelnými prachovými tonerovými částicemi o velikosti 40-80 tisícin milimetru (tloušťka lidského vlasu), přičemž tyto tonerové částice se na listině nacházejí i pod psací pastou podpisu , Jméno žalované, . Podle znalce i konzultanta z Vysoké školy , Anonymizováno, -, Anonymizováno, v , Anonymizováno, tonerové částice na listině (včetně těch pod psací pastou podpisu), jakož i míra charakter povrchové kontaminace, vykazují minimálně skupinovou shodu se srovnávacími listinami z let 2017-2021, které byly v dané době všechny vyhotoveny pouze laserovou tiskárnou, zatímco veškerý viditelný tištěný obsah listiny je vytvořen pouze tiskárnou inkoustovou (která zůstala zcela osamocena a bez opory mezi srovnávacími listinami). Současně je velmi pravděpodobné, že veškerý viditelný tištěný obsah listiny vyhotovený tiskárnou inkoustovou byl vyhotoven v pořadí až poté, kdy list papíru jako prázdný nejprve prošel tiskárnou laserovou, a to z důvodu, že na povrchu inkoustového tisku nebyly zjištěny tonerové částice. Pokud by pořadí mělo být opačné, tj. nejprve inkoustový tisk a poté tisk laserový, byly by „svrchu nasněžené“ právě na povrchu inkoustového tisku. Tisk viditelného obsahu listiny vznikl navíc nestandardním způsobem, neboť celý tištěný obsah nebyl vytištěn jediným průchodem inkoustovou tiskárnou, tedy v rámci jediné tiskové úlohy, ale vznikl kompilací, neboť listina prošla inkoustovou tiskárnou 2x – k částečně vytištěnému textu byl následně dotištěn další obsah. Samostatným průchodem inkoustovou tiskárnou prošly na listině poslední dva řádky. Vzhledem k velmi těsnému umístění zejména posledního řádku a spontánního podpisu , Jméno žalované, se lze důvodně domnívat, že právě tyto dva tištěné řádky byly na listinu umístěny v pořadí až po tisku veškerého tištěného obsahu nad těmito řádky a současně až po podpisu, a to z důvodu, aby nedošlo k nežádoucímu překrytí tištěného textu a podpisu, neboť křížení podpisu a tisku by snadno odhalilo skutečné pořadí zápisu a tisku. Tištěný text nad posledními řádky listiny byl nejprve vytištěn a ukončen „v bezpečné vzdálenosti“ nad již vyhotoveným podpisem, aby poté samostatným průchodem tiskárnou byly doplněny poslední dva řádky, které však mají odlišnou vzdálenost/odsazení a zároveň jsou na papíru umístěny i odlišným způsobem („nakřivo“) než ostatní tištěný text. V bezprostředním okolí podpisu , Jméno žalované, na listině byly zjištěny reziduální stopy protlačeného zápisu (vrypu) z jiné listiny – pravděpodobně části jiného podpisu znějícího na jméno , Jméno žalované, ; délka, sklon i umístění vrypu je srovnatelné se spodním tahem v příjmení podpisu , jméno FO, na listině. Lze se důvodně domnívat, že podpis , Jméno žalované, mohl být na listinu původně vyhotoven během hromadného podepisování vícero listin na sobě (tzv. ve stohu), a to na prázdný list. Sporný podpis , Jméno žalované, na předmětné listině má odlišné technicko-grafické provedení (tvar/provedení) než srovnávací podpisy z let 2005, resp. v intervalu 131 dnů. Znalec uzavřel, že technicko-grafické vyhotovení sporného podpisu , Jméno žalované, samo o sobě vyvolává důvodné pochybnosti o skutečné dataci vyhotovení tohoto podpisu a ve shodě s ostatními nálezy nasvědčuje nepravdivosti datace listiny, tj. antidatování. Je velmi pravděpodobné, že sporný podpis byl vyhotoven s ohledem na shodu papíru listiny a skupinovou shodu tiskového zařízení listiny S1 se srovnávacími listinami v období časově blízkém letům 2017-2021.

8. V rámci hodnocení výsledků znaleckého dokazování okresní soud uvedl, že znalecké posudky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , jméno FO, považuje za úplné, neboť závěry v nich uvedené jsou náležitě odůvodněny, jsou v obou případech podloženy obsahem nálezu. Oba znalci přihlédli ke všem skutečnostem, s nimiž se měli vypořádat, jejich závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou ve vzájemném rozporu ani v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Za tohoto stavu okresní soud shledal nadbytečným návrh žalobce na vypracování revizního znaleckého posudku. Z provedeného dokazování je zřejmo, že žalovaná na předmětné listině (listu papíru) zanechala svůj podpis, nicméně s ohledem na okolnosti popsané a odbornými nálezy odůvodněné závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, je zřejmé, že listina trpí takovými vadami, že nelze učinit závěr, že by žalovaná projevila vůli v listině vyjádřenou (tato listina není tedy způsobilá prokázat, že by se žalovaná zavázala k vrácení daru pro případ, že její manželství se žalobcem skončí rozvodem).

9. Stran hodnocení předmětné listiny jako jednostranného prohlášení žalované okresní soud dále mimo jiné zmínil, že tato listina by mohla hypoteticky vzniknout tak, že by ji sestavila sama žalovaná a žalobci ji již podepsanou předložila. Je však otázkou, proč by žalovaná takovou listinu sama vytvářela v době uvedené znalcem , jméno FO, (období 2017 – 2021), kdy již zvažovala či dokonce byla rozhodnuta se se žalobcem rozvést (viz první rozvodové řízení zahájené , datum, , ukončené zpětvzetím žaloby a druhé rozvodové řízení zahájené dne , datum, , ukončené rozvodem manželství). Okresní soud dále poukázal na to, že předmětnou listinu předložil žalobce (dle něho vznikla ve dvou vyhotoveních), ač mohl věc řešit sepisem notářského zápisu, že tato listina se poprvé objevuje v situaci, kdy bylo pravomocně skončeno řízení týkající se vrácení daru z jiných právních důvodů, aniž by žalobce v uvedeném řízení zmínil, že rovněž byla ohledně režimu daru sepsána předmětná listina. Okresní soud dále připomněl část srovnávacího materiálu předloženého znalci , jméno FO, , jehož autenticitu časovou i obsahovou žalobce nijak od obdržení posudku nezpochybnil (neučinil tak ani u jiného srovnávacího materiálu). Posudku znalce , jméno FO, není tudíž na závadu, že byl předložen žalovanou v režimu ust. § 127a o.s.ř. a že srovnávací listiny předložila znalci žalovaná jako adresátka takových listin.

10. Okresní soud proto uzavřel, že žalobci se nepodařilo prokázat pravdivost soukromé listiny, neboť byla prokázána skutková verze žalované, že listina je nepravdivá. Z výše uvedených důvodů okresní soud žalobu zamítl. O nákladech řízení účastníků okresní soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. (s ohledem na výsledek řízení shledal účelně vynaloženým nákladem i vysoký náklad na zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ) a o nákladech řízení státu (znalečné znalců) dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř.

11. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce (dále též „odvolatel“). V něm zejména odkázal na Odborné vyjádření ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , sepsané znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, (přiložené k odvolání), z něhož vyplývá několik závěrů zpochybňujících nejen vyznění, ale i znaleckou odbornost posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . K tomu odvolatel citoval ze zmíněného odborného vyjádření, mimo jiné to, že „, tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, , , tituly za jménem, k dataci sporné listiny využívá metod a postupů, které u předmětné sporné listiny nemohou vést k objektivnímu zjištění stáří sporné listiny. Zcela nerespektuje možnosti tohoto druhu expertízy sporné listiny, která vzhledem ke způsobu jejího vyhotovení neumožňuje zjištění jejího stáří, a to ani v případě, že by byly předloženy mnohem kvalitnější a rozsáhlejší srovnávací materiály, než měl k dispozici , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, , , tituly za jménem, . Pouze na základě skupinové shody papíru sporné listiny a některých předložených srovnávacích listin a poznatků, že toner na těchto listinách je skupinově shodný, , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, , , tituly za jménem, stanovil závěr, že sporná listina vznikla v období časově blízké rokům 2017-2021. Takový přístup znalce považuje za zcela nepřípustný, neobhajitelný, uvedená zjištění neumožňují stanovení ani nejméně přesného závěru zkoumání ohledně stáří sporné listiny, znalecký závěr ohledně datace sporné listiny je nepravdivý“.

12. Dle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, je tak posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, zcela chybný, když důvodem jeho nesprávného závěru jsou zřejmě elementární neznalosti znalce v problematice zjišťování stáří listin, eventuálně jiná motivace znalce (vstřícnost k zadavateli posudku). Odvolatel činí kroky k tomu, aby Policie ČR věc prošetřila, neboť rozsudek je zjevně postaven na chybných skutkových podkladech. Celá situace se jeví zvláštně i proto, že žalobci i soudu byl , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, žalovanou prezentován jako jediný znalec v oblasti, což se rovněž nepotvrdilo (k tomu lze učinit dotaz na , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně dalších odborníků v oblasti). Dané řízení je proto zatíženo procesní vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K tomu odvolatel zmínil i skutečnost, že , tituly před jménem, , jméno FO, byl již dříve dočasně zbaven možnosti vykonávat činnost soudního znalce právě pro obdobný problém jako vyvstal v této věci (byť mu následně bylo oprávnění vráceno). Bez přiloženého odborného vyjádření by nebyly odhaleny nedostatky postupu soudu, zakládající odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. e) a f) o.s.ř. Závěrem odvolatel zdůraznil, že důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, se v řízení nedá použít, neboť v daném případě neexistuje způsob, který by pravost a pravdivost předmětné listiny mohl zpochybnit. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, je připraven své závěry před soudem obhájit, resp. vysvětlit, proč nelze vycházet ze závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, (k tomu žalobce výslovně navrhl výslech , tituly před jménem, , jméno FO, – viz i doplňující podání žalobce z , datum, ). Z výše uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobě vyhověl, eventuálně rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

13. Žalovaná ve vyjádření k odvolání mimo jiné uvedla, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, neuměl posoudit řešenou problematiku (nedisponuje ani potřebným technickým vybavením), patrně nemá ani k podání posudku příslušnou znaleckou aprobaci, proto dohledala znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který podal znalecký posudek, na jehož základě okresní soud rozhodl. K tomu žalovaná dále připomněla znalecké obory obou znalců s tím, že , tituly před jménem, , jméno FO, není fundován v oboru tiskařství, nepřísluší mu tedy hodnotit listiny z pohledu rozdílného řádkování a posunu odstavců u strojově psaného textu, navíc předmětnou listinu sám z uvedených pohledů nezkoumal. Odvolatelem předložené odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, obsahuje ničím nepodložené názory, postrádá konkrétní důkazy vyvracející či zpochybňující závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . K tomu žalovaná přiložila vyjádření jmenovaného znalce s tím, aby případné pochybnosti byly rozptýleny konfrontací obou znalců při soudním jednání. Pokud odvolací soud pro tento postup neshledá důvody, žalovaná navrhovala potvrzení napadeného rozsudku. V případě potřeby dokazování přesahujícího rámec odvolacího řízení pak navrhovala zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení mu věci k dalšímu řízení.

14. V doplňujícím vyjádření žalovaná mimo jiné uvedla, že pokud dle závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, neexistuje metoda na zkoumání doby vzniku strojopisného textu a rukou psaného podpisu (pořadí vzniku uvedených skutečností), pak je zvláštní, že jmenovaný vypracovává odborné vyjádření, ve kterém se snaží zpochybňovat závěry posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle žalované je otázkou, zda odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, je revizním znaleckým posudkem, který však nesplňuje parametry znaleckého posudku, nebo jde o „odborné“ vyjádření svědka. Z odborného vyjádření je zřejmé, že , tituly před jménem, , jméno FO, sám nedokázal určit stáří podpisu žalované ve srovnání se stářím strojopisu, že závěry posudku , tituly před jménem, , jméno FO, neguje, s tím, že jmenovaný má elementární neznalosti týkající se obecně uznávaných znaleckých postupů používaných ke zjišťování stáří listin. Je pak otázkou, zda , tituly před jménem, , jméno FO, je schopen tyto jím uváděné znalecké postupy specifikovat, proč podle těchto postupů sám znalecký posudek nevypracoval. Závěrem žalovaná zdůraznila, že znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že text prohlášení byl vytištěn opakovaně na dvou odlišných tiskárnách, resp. že byl účelově doplňován, když dataci podpisu a textu čestného prohlášení jmenovaný znalec přesně specifikoval, a to i za využití technických metod zkoumání ve spolupráci s , Anonymizováno, , adresa, . Naproti tomu , tituly před jménem, , jméno FO, listinu nezkoumal s tím, že v tomto směru neexistuje žádná metoda.

15. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o.s.ř.“), osobou k němu oprávněnou, je přípustné (§ 201 o.s.ř.) a obsahuje náležitosti odvolání (§ 205 o.s.ř.), přezkoumal z podnětu odvolání žalobce napadený rozsudek i řízení jemu předcházející, a to jak z pohledu odvolacích námitek, jimiž žalobce dle obsahu odvolání uplatnil odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b) až g) o.s.ř., tak z důvodů v odvolání neuvedených (§ 212a odst. 1 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

16. Odvolací soud předně vychází z názoru, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, byť zamítavé, zahrnuje v sobě kladné posouzení předpokladů určovací vlastnické žaloby (byť k tomu okresní soud v odůvodnění napadeného rozsudku ničeho neuvedl), jimiž jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by věcné posouzení žaloby zcela nadbytečné. K tomu odvolací soud dodává, že žalobci nepochybně svědčí naléhavý právní zájem na jím požadovaném určení, je-li jako vlastník předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí zapsána žalovaná a žalobce se domáhá vydání určovacího rozhodnutí, které bude sloužit jako podklad pro změnu vlastnického práva v katastru nemovitostí.

17. Ze žaloby i obsahu spisu je zřejmo, že se žalobce domáhá určení svého vlastnického práva k předmětné nemovitosti, kterou za trvání manželství účastníků dne , datum, daroval žalované. Jeho požadavek vychází z čestného prohlášení žalované ze dne , datum, , ve kterém se pro případ rozvodu manželství účastníků zavázala tento dar vrátit. Žalobce k tomu též popsal důvody, které jej vedly k uzavření darovací smlouvy, okolnosti, za nichž žalovaná podepsala čestné prohlášení (viz podání žalobce č. l. 50-51 spisu). V odvolacím řízení žalobce výslovně potvrdil, že jednání účastníků v dané záležitosti byla pouze ústní, žádná písemnost (písemná dohoda) k tomu neexistuje.

18. Žalobou uplatněný nárok na určení vlastnictví vychází z darovací smlouvy z , datum, a čestného prohlášení žalované z , datum, , tudíž právní vztahy účastníků (práva a povinnosti z nich vzniklá) je třeba posuzovat dle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do , datum, (dále jen „obč. zák.“), na čemž nic nemění ani skutečnost, že k rozvodu manželství účastníků (vrácení daru bylo vázáno na tuto právní skutečnost) došlo až v roce 2020 (viz rozsudek Okresního soudu v , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, , ve znění potvrzujícího rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, ).

19. Z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmo, že čestné prohlášení žalované z , datum, coby soukromou listinu okresní soud hodnotil pouze z hlediska její pravosti (zda pochází od žalované) a pravdivosti jejího obsahu (tzv. správnost listiny). K těmto otázkám (hodnocení této listiny) se odvolací soud vyjádří níže, nicméně má za to, že v první řadě je třeba posoudit právní povahu tohoto dokumentu, to, zda je čestné prohlášení coby jednostranný právní úkon (projev vůle) žalované právně relevantní, zda je jím žalovaná vázána, to samozřejmě pro případ, že by k němu vůbec došlo (byla prokázána pravost a správnost listiny), zda lze s ním spojovat vznik právního závazku vedoucího k převodu vlastnického práva k předmětné nemovitosti zpět na dárce (žalobce). Byť odvolací soud nepochybuje o tom, že případný jednostranný právní úkon žalované s tam vyjádřeným slibem vrátit dar pro případ rozvodu manželství účastníků z morálního hlediska zavazuje, pak z hlediska právního nelze s tímto jednostranným prohlášením spojovat vznik naznačeného právního závazku. Jednostranný právní úkon může založit závazek jen tehdy, stanoví-li to zákon. To není případ souzené věci. K jinému závěru by ostatně nebylo možno dospět ani dle režimu nového občanského zákoníku, tj. zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, dále „o.z.“ (k tomu srov. § 3 odst. 2 písm. d/ o.z.), bez ohledu na to, že přechodné ust. § 3030 o.z. nelze vykládat tak, že by způsobovalo (umožňovalo) pravou zpětnou účinnost § 1 – 14 o.z. na dříve (do , datum, ) vzniklé právní vztahy (poměry).

20. Právo dárce domáhat se vrácení daru (poskytnutého dle darovací smlouvy uzavřené před , datum, ) je upraveno v ust. § 630 obč. zák. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce již této cesty (postupu dle § 630 obč. zák.) s poukazem na tvrzené závadové chování žalované, byť neúspěšně, využil (k tomu viz zamítavý rozsudek Okresního soudu v , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, ). Právní řád k převodu nemovitosti vyžaduje zápis do katastru nemovitostí na základě platného právního titulu, kterým je typicky smlouva, nikoliv jednostranné prohlášení. Lze přisvědčit tomu, že ust. § 630 obč. zák. je třeba se zřetelem na ust. § 2 odst. 3 obč. zák. vyložit jako právní normu dispozitivní, jak též dovodila judikatura Nejvyššího soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , na něhož se žalobce odvolával již v podané žalobě). Dle citované judikatury ust. § 630 obč. zák. výslovně možnost dohodnout si odlišnou úpravu podmínek vrácení daru nezakazuje a ani z povahy tohoto ustanovení nevyplývá nemožnost se od něj odchýlit. Dohoda o vrácení daru vázaného na právní skutečnost rozvodu manželství účastníků nebyla v řízení před okresním soudem zcela výslovně tvrzena ani prokazována. I pokud by odvolací soud uvedené pominul a dovodil, že tato dohoda se z podání žalobce nabízí (viz podání žalobce z , datum, , dle něhož žalobce žalované navrhl, aby podepsala čestné prohlášení, což měla žalovaná učinit), ostatně žalobce se v odvolacím řízení zmiňoval o ústním jednání účastníků ve věci vrácení daru žalovanou pro případ rozvodu manželství, nelze z takové ústně uzavřené dohody ve skutkových a právních poměrech projednávané věci vyvozovat žádné právní následky, a to z následujících důvodů.

21. Dle § 40 odst. 1 obč. zák. nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. Dle odst. 2 citovaného ustanovení písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně.

22. Dle § 46 odst. 1 obč. zák. písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.

23. Dle § 628 odst. 2 obč. zák. darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost.

24. Z citované právní úpravy vyplývá, že pro oblast občanskoprávních vztahů obecně platí, že všechny písemně uzavřené dohody, ať již písemná forma byla stanovena zákonem či dohodnuta, mohou být (ze stejných důvodů, pro které byla stanovena písemná forma již při jejich vzniku) opět změněny nebo zrušeny pouze písemně. Byla-li písemně uzavřená smlouva změněna nebo zrušena ústně či konkludentně, a nikoliv písemně, jak to vyžaduje ust. § 40 odst. 2 obč. zák., jde o právní úkon, který nebyl učiněn ve formě, jíž vyžaduje zákon, a tedy o právní úkon absolutně neplatný ve smyslu § 40 odst. 1 obč. zák. Dohoda o změně či zrušení smlouvy, pro jejíž uzavření zákon vyžaduje písemnou formu, tudíž musí být podle § 40 odst. 2 obč. zák. uzavřena taktéž v písemné formě, a to pod sankcí absolutní neplatnosti ve smyslu § 40 odst. 1 obč. zák. (k tomu viz ustálená judikatura Nejvyššího soudu - např. rozsudek z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

25. V daném případě není pochyb o tom, že účastníci žádnou písemnou dohodu, která by oproti zákonu (§ 630 obč. zák.), resp. darovací smlouvě z , datum, (viz článek VII. této smlouvy), odlišně upravila podmínky vrácení daru (vázali je na rozvod manželství účastníků), neuzavřeli. Dohoda učiněná případně v jiné formě je absolutně neplatná, nemá žádné právní účinky (následky). Lze přitom dodat, že absolutní neplatnost právního úkonu nemůže být odvrácena ani za použití § 3 odst. 1 obč. zák., ani poukazem na dobrou víru jednajícího, to proto, že absolutní neplatnost právního úkonu nastává ze zákona a nikoli z jednání subjektu občanskoprávního vztahu (jako je tomu u relativní neplatnosti právního úkonu podle § 40a obč. zák.).

26. Z výše uvedených důvodů odvolací soud dovodil, že žalobci bez dalšího nesvědčí právo na vrácení daru, resp. určení vlastnického práva k předmětné nemovitosti s poukazem na rozvod manželství účastníků, když žalované k tomu nevznikl závazek z čestného prohlášení (tam uvedený projev vůle nemohl být, pokud by vůbec nastal, právně relevantní) ani z písemné dohody účastníků. Žaloba tak nemohla být bez dalšího (sama o sobě) důvodná.

27. Nad rámec shora učiněného posouzení věci (obiter dictum) odvolací soud shledal, že žaloba nemohla obstát i z jiných důvodů.

28. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění učiněných okresním soudem k pravosti a správnosti, resp. pravdivosti obsahu čestného prohlášení žalované z , datum, , která jsou podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozsudku, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají. Odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje. Odvolatel v rámci odvolacího řízení sice též namítal nesprávnost a neúplnost zjištění skutkového stavu věci (§ 205 odst. 2 písm. d/, e/ a f/ o.s.ř.), nicméně z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmo, že okresní soud v zásadě pracoval se všemi relevantními skutečnostmi, z provedených důkazů vyvodil správná skutková zjištění a správné závěry právní, ve vztahu, k nimž nebylo třeba doplňovat dokazování. S přihlédnutím k obsahu spisu je třeba také zdůraznit, že v odvolacím řízení nenastala s přihlédnutím k § 213b o.s.ř. žádná z variant předvídaných v § 118a odst. 1 – 3 o.s.ř. Žalobcem navrhované doplnění dokazování před okresním soudem (revizní znalecký posudek) se ukázalo být nadbytečným, neboť skutkový stav rozhodný pro posouzení věci byl zjištěn dostatečně, úplně. K tomu lze uvést následující.

29. Okresní soud napřímil dokazování k posouzení otázky pravosti a správnosti (pravdivosti) sporné listiny. Pravost podpisu žalované na této listině byla znalecky (viz znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ze , datum, ) prokázána, žalovaná ostatně tento závěr nesporovala, její obrana byla postavena na tom, že nepodepsala listinu se sporným textem (viz podání žalované č. l. 129 spisu). Předmětem dalšího dokazování byla tak otázka pravdivosti obsahu čestného prohlášení, kde okresní soud vyšel ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, z , datum, , předloženého žalovanou v reakci na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který splňoval předpoklady stanovené v ust. § 127 odst. 2 a § 127a o.s.ř., a proto je třeba na něj nahlížet jako na znalecký posudek vyžádaný soudem. Odvolací soud sdílí hodnocení tohoto důkazu, neboť znalec , tituly před jménem, , jméno FO, zodpověděl na položené otázky, z jeho posudku bylo možno seznat, ze kterých zjištění v posudku vyšel (majících oporu ve shromážděných podkladových materiálech) a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. Závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, byly srozumitelně vyloženy (i v rámci jeho slyšení před okresním soudem), netrpěly rozpory, a to ani se zřetelem na předchozí posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který nebyl schopen odpovědět na otázku doby vzniku sporné listiny (též podpisu), s tím, že k tomu neexistuje žádná technická metoda (zde se podotýká, že žádný z účastníků nenavrhoval provést výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ). Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, dokázal odpovědět na položené otázky. Z jeho posudku je mimo jiné sice patrno, že přímá a samostatná metoda k určení absolutního stáří papíru listiny S1, psací pasty (včetně vyhotovení podpisu), tisku této listiny není k dispozici, nicméně ověření pravdivosti datace listiny S1 z pohledu reálného vyhotovení může být za určitých okolností možné stanovit relativně za pomoci srovnávacího nesporného materiálu (v tomto ohledu tedy znalec hovoří o ověření relativního stáří). Znalec na to učinil s odkazem na obsáhlé nálezy závěry vyslovené k znaleckému úkolu č. , hodnota, (viz str. 90 – 91 znaleckého posudku), reprodukované v bodě 12. odůvodnění napadeného rozsudku. Ze závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že byly zjištěny nálezy odporující technické autenticitě a pravdivosti (datace) – nálezy svědčící o kompilaci obsahu a antedatování listiny S1. V tomto ohledu lze poukázat zejména na zjištění o tom, že listina S1 reálně (s vysokou pravděpodobností) vznikla v období časově blízkém letům 2017-2021, a to na shodný papír, který byl použit zároveň u srovnávacích listin z let 2017-2021, a současně, který prošel před podpisem laserovou tiskárnou v blíže nezjištěné a nelogické souvislosti s listinou S1, neboť listina S1 není vytištěna na tiskárně laserové, ale na tiskárně inkoustové, že tištěný text nad posledními řádky listiny (viz 1/ v , Anonymizováno, dne , datum, a za 2/ , Jméno žalované, ) byl nejprve vytištěn a ukončen „v bezpečné vzdálenosti“ nad již vyhotoveným podpisem, aby poté samostatným průchodem tiskárnou byly doplněny poslední dva řádky, které však mají odlišnou vzdálenost/odsazení a zároveň jsou na papíru umístněné i odlišným způsobem („nakřivo“), než ostatní tištěný text. Znalec současně zmínil, že sporný podpis , Jméno žalované, na listině S1 má odlišné technicko-grafické provedení než srovnávací podpisy z let 2005, resp. v intervalu 131 dní. Tato zjištění nebyla žádným relevantním způsobem (jinými důkazy) zpochybněna. Žalobce reagoval na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (po jeho výslechu při jednání okresního soudu dne , datum, ) pouze námitkou o tom, že srovnávací materiály použité znalcem , jméno FO, byly z jiného období, dále obecnou námitkou o neúplnosti znaleckého posudku, pročež navrhl vypracování revizního znaleckého posudku. Tyto námitky však nejsou způsobilé zpochybnit správnost závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec vysvětlil, z jakých srovnávacích materiálů při učinění svých závěrů vycházel, jejich autenticita (časová a obsahová), jak správně poznamenal okresní soud, nebyla žalobcem zpochybněna. Potřebu jiného srovnávacího materiálu (z jiného období) znalec neměl. Shora uvedená námitka odvolatele je tudíž nedůvodná. V situaci, kdy žalobce nevznesl žádné další konkrétní námitky k znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (učinil tak až po vydání napadeného rozsudku – viz níže), zde proto nevyvstala potřeba doplnění (revize) znaleckého dokazování. Spornou listinu proto i odvolací soud shledal nepravdivou. Odvolací soud pro stručnost ještě odkazuje na závěry okresního soudu ke sporné listině v bodě 20. odůvodnění rozsudku, dovolí si připomenout, že žalobce usiloval o vrácení daru neúspěšně v předchozím řízení, aniž by se zmínil o sporné listině, jím uváděné důvody neuplatnění čestného prohlášení žalované, jak jsou popsány v jeho podání z , datum, , vyznívají zcela nevěrohodně, svědčí naopak o účelovosti jeho postupu, jeho snaze domoci se vrácení daru z jiného právního důvodu, který se ukázal být neopodstatněným.

30. Je skutečností, že žalobce v odvolání přichází s námitkami zpochybňujícími některé závěry (též odbornost) znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , odvolávajíc se na oponentní odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, . K uvedenému nutno uvést, že odvolací řízení je v daném sporném řízení založeno na systému neúplné apelace. Východiskem pro užití neúplné apelace v platné právní úpravě je zásada, že soud prvního stupně je instancí skutkovou, tj. instancí, u které mají být zásadně při jediném jednání provedeny všechny účastníky navržené důkazy potřebné k prokázání sporných právně významných skutkových tvrzení. K tomu zákon ukládá účastníku povinnost tvrdit před soudem prvního stupně všechny pro věc v té době existující právně významné skutečnosti a označit všechny v té době dostupné důkazy způsobilé k jejich prokázání. O této povinnosti musí být účastník poučen (§ 118a o.s.ř.). Postup dle § 118a o.s.ř. přichází v úvahu jen tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení a navržené (případně i nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci, není třeba k poučení podle § 118a o.s.ř. přistupovat. Stejně tak je možno poukázat na to, že nastane-li koncentrace řízení, lze uvést nové skutečnosti a důkazy jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1 větě třetí o.s.ř. a po rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé jen za podmínek uvedených v § 205a o.s.ř. Nastane-li některá z výjimek ze zákazu skutkových a důkazních novot, uvedená v § 205a písm. a) až f) o.s.ř., jsou způsobilým odvolacím důvodem také nové skutečnosti a nové důkazy, a to v rozsahu, v jakém z těchto výjimek vyplývají. V ostatních případech nové skutečnosti a nové důkazy nemohou být v odvolání účinně uplatněny.

31. V souzeném případě odvolací soud neshledal, že by pro uplatnění nových skutečností a důkazů byly splněny podmínky uvedené v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř., stejně tak nedovodil, že by na skutkové a důkazní novoty dopadala některá ze zákonných výjimek dle § 205a písm. a) – f) o.s.ř. K tomu je třeba připomenout již shora zmíněnou skutečnost, že provedenými důkazy byl skutkový stav věci objasněn dostatečně, úplně. Poučovací povinnost soudu dle § 118a o.s.ř. proto nepřicházela v úvahu. V odvolacím řízení navrhované odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, (včetně jeho výpovědi) je třeba hodnotit jako nepřípustnou důkazní novotu. Tento důkaz není předně přípustný dle § 205a písm. c) o.s.ř., neboť navrženým důkazním návrhem žalobce nezpochybňuje věrohodnost dosavadního důkazního prostředku (znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ), ale nabízí soudu důkaz, pomocí kterého má být zjištěn skutkový stav, tentokrát již úplně a správně. Věrohodnost znalce , tituly před jménem, , jméno FO, nelze zpochybňovat ani tím, že měl v minulosti zákaz znalecké činnosti. Z úřední činnosti je odvolacímu soudu známo, že se tak stalo v souvislosti s jeho trestním stíháním (v letech 2013-2018), přičemž v trestní kauze byl znalec zproštěn obžaloby a následně byl za nucenou přestávku ve znalecké práci odškodněn. Není zde tedy žádný důvod ke zpochybnění věrohodnosti či odborné způsobilosti znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Neobstojí ani námitka odvolatele, že tvrzené rozhodné skutečnosti a důkazy vyšly najevo až po vyhlášení rozsudku okresního soudu, kdy si opatřil jím zmiňované odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a výslovně se dovolával existence výjimky ze zákazu novot stanovené v ust. § 205a písm. f) o.s.ř. Naznačená výjimka míří na skutkové okolnosti, k nimž došlo až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně, resp. na důkazy, které poté vznikly a z objektivních důvodů proto nemohly být zahrnuty do důkazního řízení před soudem prvního stupně. O takovou situaci v souzené věci nejde. Dle odvolacího soudu zde není žádný objektivní důvod, který by odvolateli bránil v jejich uplatnění před okresním soudem, když žalobci byl znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, doručen již dne , datum, (viz doručenka u č. l. 167 spisu). Měl proto dostatečný časový prostor na tento znalecký posudek reagovat. Své výhrady pak uplatnil až při jednání okresního soudu dne , datum, , při němž žalobce (jeho právní zástupce) pokládal slyšenému znalci otázky a poté navrhl vypracovat ve věci revizní znalecký posudek z důvodů již shora zmíněných. S těmito námitkami žalobce se odvolací soud vypořádal shora, neshledal je důvodnými. Jiné konkrétní námitky žalobce nevznesl, nepožádal o poskytnutí lhůty k doplnění své argumentace a označení důkazů (např. o výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, či jeho vyjádření se k posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ), učinil tak až po vydání napadeného rozsudku (k tomu viz podání žalobce z , datum, , dále podání z , datum, , k němuž připojil odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, – č. l. 247 – 259 spisu). Lze proto uzavřít, že žalobce měl dostatečný časový prostor k uplatnění nyní namítaných skutečností a důkazů, přesto tak neučinil. Odvolatelem uváděné skutečnosti a důkazy proto představují zakázané skutkové a důkazní novoty, nemohou založit způsobilý odvolací důvod, kterým by bylo možno se dále v odvolacím řízení zabývat. Odvolací soud proto neshledal důvod provádět důkaz odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho znaleckou výpovědí, doplňovat dokazování o v odvolacím řízení předloženou komunikaci mezi žalobcem a jeho bývalým právním zástupcem (viz č. l. 244-245 spisu), případně provádět důkaz komunikací účastníků (viz flash disk s nahrávkou – č. l. 297-298 spisu). Stejně tak zde nebyl důvod se zabývat žalovanou předloženým vyjádřením znalce , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 285 spisu) či provádět konfrontaci znalců.

32. Pro úplnost posouzení věci (opět obiter dictum), a to i se zřetelem na další procesní obranu žalované (viz její podání č. l. 30 – 32 a č. l. 58 – 59 spisu), odvolací soud shledal namístě vyjádřit se ještě k výkonu žalobou uplatněného práva s ohledem na další okolnosti případu, jež se podávají z obsahu spisu a svědčí o tom, že takový výkon práva (s odkazem na tvrzený závazek žalované vrátit dar pro případ rozvodu manželství, jež však nebyl prokázán) tak či tak koliduje s dobrými mravy (viz § 3 odst. 1 obč. zák., dle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy).

33. Zásada souladu výkonu práv s dobrými mravy představuje významný korektiv, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. Postup soudu dle § 3 odst. 1 obč. zák. má místo jen ve výjimečných situacích, kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu (tzv. šikanózní výkon práva), případně kdy je zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak ve vztahu mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek.

34. Odvolací soud postupem dle § 213 a § 213a o.s.ř. doplnil dokazování rozsudky o rozvodu manželství účastníků (viz shora citovaný rozsudek okresního soudu z , datum, a rozsudek odvolacího soudu z , datum, ), z nichž vyplývá, že za příčiny rozvratu manželství účastníků okresní soud považoval nevhodné chování manžela (žalobce) vůči ostatním členům společné domácnosti spočívající v jeho přehnaně autoritativním postoji nepřipouštějícím diskuzi a neakceptujícím jiný názor. Žalobce jednal agresivně, verbálně i fyzicky napadal manželku (žalovanou) a děti. Jeho jednání vůči žalované vyústilo až v odsuzující rozsudek v trestní věci (viz níže). Opakovaná nevěra manželky nebyla v řízení prokázána (pouze se zřetelem na obsah spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, lze doplnit, že žalovaná udržovala v období roku 2016 nebo roku 2017 intimní vztah s , jméno FO, , nicméně v té době již bylo manželství účastníků nenapravitelně rozvráceno). Zjištěné spíše podprůměrné studijní výsledky , jméno FO, a , jméno FO, pak nemohly mít zásadnější vliv na rozpad manželství. K tomuto hodnocení příčin rozvratu manželství účastníků se zcela přihlásil i zdejší odvolací soud, ve shodě s okresním soudem též uzavřel, že za příčinu rozvratu manželství nelze označit manželem (žalobcem) namítané neshody pro chování syna manželky či tvrzené chování a nevěry manželky od roku 2016. Ohledně těchto závěrů soudy vycházely z celé řady skutkových zjištění, konkrétně např. z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, a rozsudku Okresního soudu v , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, (pravomocným ke dni , datum, ), z nichž bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným, že v období od 14. 4. do , datum, po předchozích dlouhodobých neshodách s manželkou neoprávněně vnikl do jejího obydlí, vyhrožoval jí usmrcením a dlouhodobě ji pronásledoval, zejména manželku skrytě odposlouchával jak v jejím bytě, tak vozidle, zasílal jí obtěžující SMS zprávy, při osobním kontaktu ji slovně napadal a v srpnu 2018 jí vyhrožoval kvůli nepodepsání dohody o vypořádání majetku. Žalobce byl za toto jednání odsouzen pro přečin porušování domovní svobody, nebezpečného vyhrožování a nebezpečného pronásledování, za které mu byl uložen úhrnný trest i povinnost k náhradě nemajetkové újmy manželce jako poškozené ve výši , částka, . Soudy v rozvodovém řízení dále vycházely mimo jiné ze svědeckých výpovědí , jméno FO, (dcera účastníků) a , jméno FO, (syn žalované) k psychickému a fyzickému napadání žalované žalobcem, též k jejich fyzickému napadání ze strany žalobce a k jeho dalšímu nevhodnému chování (tomu korespondovaly např. i úřední záznamy Policie ČR o podaném vysvětlení , jméno FO, z , datum, a , jméno FO, z , datum, ) a lékařských zpráv ze 4. 1. a , datum, , z nichž patrno, že žalovaná byla vyšetřena na chirurgii v , adresa, po napadení manželem, nahlásila údery do břicha, hlavy, lékařem zjištěny hematomy na rukou. Rozvodový soud čerpal i ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, (o vrácení daru), jehož přílohou byl spis Policie ČR sp. zn. , Anonymizováno, z něhož je zřejmo, že dne , datum, bylo přijato oznámení od poškozené žalované a po prvotním šetření byly dne , datum, zahájeny úkony v trestním řízení ve věci podezření ze spáchání trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí a trestného činu neoprávněný zásah do práv k domu (bytu), kterého se měl dopustit , Jméno žalobce, v době od , datum, do , datum, vůči manželce jako poškozené. Usnesením Policie ČR z , datum, byla věc odložena, když žalovaná výslovně nedala souhlas s trestním stíháním manžela.

35. Odvolací soud si je při hodnocení dané věci vědom toho, že vztahy účastníků byly v manželství trvale a hluboce rozvráceny, na čemž se jistě podílely vzájemné neshody a rozpory, tedy obě strany, což je v podstatě případ každého rozvedeného manželství, v němž obvykle nelze vidět věci, události jen černobíle. Rozpory mezi účastníky v tomto ohledu dokumentovalo i řízení o vrácení daru (sp. zn. , spisová značka, ), kde byla žalobcem uplatněna v rámci hned dvou odvolání daru celá řada revokačních důvodů (viz tam popsaná tvrzení o závadovém chování žalované v rámci 12 skutků). Soudy v tomto řízení uzavřely, že ani jeden z revokačních důvodů naplňujících hrubé nemravné jednání žalované dle § 630 obč. zák. dán nebyl. Soud by měl jistě vždy zvažovat chování obou stran, nicméně zde výsledek dokazování svědčí výrazně v neprospěch žalobce. Odvolací soud v daném případě akcentoval zjevně dlouhodobé, závadové, agresivní chování žalobce v manželství, to, že příčiny rozvratu a jejich intenzita jdou za žalobcem. Jednání žalobce dosáhlo i trestněprávní roviny, k čemuž lze poukázat zejména též na výhrůžky usmrcením, dlouhodobé pronásledování, výhrůžky kvůli nepodepsání dohody o vypořádání majetku, týkající se nemovitosti, která je předmětem tohoto sporu (viz výhrůžka, že pokud žalovaná nepodepíše dohodu o vypořádání majetku, tak žalobce začne podle abecedy zabíjet její rodinu žijící na , Anonymizováno, ). Názor, že by se žalobce v této situaci mohl dovolávat vrácení daru pro případ rozvodu manželství, k němuž vedlo jeho chování, nelze aprobovat, dle odvolacího soudu bylo chování žalobce dalece za hranou slušnosti, a proto mu nelze (i pokud by byl výkon práva žalobce vůbec opřen o platný právní důvod) poskytnout právní ochranu.

36. Pro úplnost odvolací soud dodává, že nepovažoval za nutné se zvlášť vypořádávat se všemi jednotlivými dílčími námitkami účastníků, jak plynou z jejich podání a obsáhlého spisu, neboť má za to, že ve světle shora vyslovených závěrů nemohou tyto námitky (až na ty, které byly zohledněny) obstát, že odvolacím soudem snesená argumentace dostatečně odůvodňuje jeho závěry, že v jejich světle byl skutkový stav zjištěn dostatečně, a proto další dokazování (i s poukazem na ust. § 205a o.s.ř.) nepřipustil.

37. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně závislého výroku o nákladech řízení mezi účastníky (sub II.), který odpovídal zásadám ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když ohledně specifikace nákladů řízení žalované možno pro stručnost zcela odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku (ostatně žádné výhrady k výpočtu těchto nákladů řízení nezazněly), a závislého výroku o nákladech řízení státu (sub III.), sestávajících ze znalečného (viz znalečné v částkách , částka, a , částka, dle usnesení okresního soudu č. l. 127 a č. l. 238 spisu), jenž odpovídal zásadám ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Výrok o nákladech řízení státu odvolací soud pouze upřesnil tak, že tyto náklady řízení jsou splatné ve stanovené lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, nikoli usnesení.

38. Žalovaná byla i v odvolacím řízení zcela úspěšná, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů tohoto řízení (§ 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě se jedná o náhradu odměny advokáta za vyúčtované 2 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast na odvolacím jednání) po , částka, dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), dvě paušální náhrady hotových výdajů advokáta po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a o náhradu částky odpovídající dani z přidané hodnoty z výše uvedené odměny a náhrad advokáta v sazbě 21 %, tj. v částce , částka, , celkem tedy , částka, . Odvolací soud připomíná, že žalovaná se náhrady nákladů řízení ve zbývající části výslovně vzdala, tudíž zde nebyl důvod zasahovat do jejího vyúčtování nákladů řízení. Náklady odvolacího řízení je žalobce povinen nahradit žalované v zákonné třídenní lhůtě k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).